Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity obor Právo a právní věda Katedra občanského práva Diplomová práce Zásadní změny v exekucích ve světle novelizace občanského soudního a exekutorského řádu s účinností od 1. 1. 2013 Lada Beňová 2013/2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Zásadní změny v exekucích ve světle novelizace občanského soudního a exekutorského řádu s účinností od 1. 1. 2013 zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Lada Beňová

Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu své diplomové práce panu Mgr. Miloslavu Hrdličkovi, za jeho odborné vedení, věcné rady a připomínky při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat panu advokátovi JUDr. Pavlovi Nastisovi za možnost konzultace některých otázek a praktické náměty k tomuto tématu.

Abstrakt Diplomová práce se zabývá zásadními změnami v občanském soudním řádu a exekučním řádu provedenými v důsledku novelizace zákona č. 396/2012 Sb. s ohledem na aktuální úpravu. Cílem této práce je porovnat změny v exekučním řízení této právní úpravy a jejího dopadu do oblasti exekucí se snahou podrobit je kritice. Důraz je kladen především na dualismus výkonu rozhodnutí a postavení manžela povinného v exekučním řízení po výše uvedené novele. Rovněž se ve své práci věnuji dalším změnám, které mají zásadní význam pro exekuční řízení. Jednotlivé změny obsahují i formulace způsobu nápravy a úvahy de lege ferenda. Klíčová slova Exekuce, dvojkolejnost, výkon rozhodnutí, novela zákona, občanský soudní řád, exekuční řád, nařizování exekucí, spojování exekucí, předžalobní výzva, společné jmění manželů, majetek manžela, srážky ze mzdy Abstract This diploma thesis deals with changes in the Civil Proceeding Code and Execution Order made as a result of the amendment to the law n. 396/2012 C. of laws with given to current legislation. Main target is to compare changes in execution proceedings for current legislation and it s impact of execution in an afford to subject them to critism. Emphassis is placed especially on the dualism of enforcement at the spouse which is compulsory in execution proceedings after amendment to the Act. In this thesis I also describe further changes that are essential for the execution proceedings. Single changes contain and formulate way to remedy and makes suggestions de lege ferenda Key words Execution, dualism of enforcement, enforcement of judgements, amendment to an Act, Civil Proceeding Code, Execution Order, writ of executions, consolidation of executions, letter before, common property of married couple, assets of husband, payroll deductions

Obsah 1. Úvod... 1 2. Změny v exekučním řízení... 4 2.1. Exkurs do právní úpravy exekučního řízení do přijetí novely č. 396/2012 Sb.... 4 2.1.1. Pojem dvojkolejnost výkonu rozhodnutí... 4 2.1.2. Řízení o výkon rozhodnutí a role soudu v režimu zákona č. 99/1963 Sb.... 6 2.1.3 Exekuční řízení v režimu zákona č. 120/2001 Sb.... 7 2.1.4. Způsoby výkonu rozhodnutí a exekuce dle o.s.ř. a e.ř.... 9 2.2. Změny v exekučním řízení zavedené novelou č. 396/2012 Sb.... 11 2.2.1. Důvody vedoucí ke změně legislativy... 11 2.2.2. Omezení dvojkolejnosti soudního výkonu rozhodnutí... 13 2.3. Změny od 1. ledna 2014 zavedené novelou č. 293/2013 Sb.... 17 2.4. Hodnocení právního vývoje... 18 3. Změny při zahájení exekuce... 20 3.1. Návrh oprávněného na exekuci a žádost soudního exekutora o pověření jejím provedením před novelizací... 20 3.1.1. Právní stav před přijetím novely... 20 3.1.2. Zrušení institutu nařizování exekucí... 23 3.1.3. Důvody zrušení rozhodování soudu o nařízení exekuce... 25 3.1.4. Důsledky zrušení nařizování exekucí novelou č. 396/2012 Sb.... 26 3.2. Předžalobní výzva... 27 3.2.1. Vybrané problémy při aplikaci předžalobní výzvy... 30 4. Spojování exekucí... 32 4.1. Právní stav před přijetím novely... 32 4.2. Právní úprava po novelizaci... 34 4.3. Důvody vedoucí ke změně legislativy a její důsledky... 36 5. Nové způsoby výkonu rozhodnutí... 38 5.1. Správa nemovitostí... 38 5.2. Pozastavení řidičského oprávnění... 40 5.2.1. Důvody vedoucí ke změně legislativy a její přínos v praxi... 42 6. Postavení manžela povinného v exekučním řízení po výše uvedené novele... 45 6.1. Exkurz do manželského majetkového práva do doby před přijetím novely... 45 6.2. Změny v postavení manžela povinného v exekučním řízení novelou č. 396/2012 Sb... 47 6.2.1. Nové způsoby vydobytí závazku proti manželovi povinného... 47

6.3. Změny v postavení manžela povinného od 1. ledna 2014 v režimu exekučního řádu a občanského soudního řádu... 51 6.4. Změny v postavení manžela povinného od 1. ledna 2014 v režimu nového občanského zákoníku... 52 6.5. Zhodnocení současného právního stavu a úvahy de lege ferenda... 54 7. Další vybrané změny... 56 7.1. Zabavování zvířat... 56 7.2. Pořízení video nebo audiozáznamu při mobiliární exekuci... 57 7.3. Omezení nákladů exekutora na cestovném... 58 7.4. Předražek... 59 8. Závěr... 61 Seznam použité literatury... 66 Přílohy: Obrázek č. 1 - str. 12 - porovnání nápadů na výkon rozhodnutí a návrhů nařízení exekuce Obrázek č. 2 - str. 26 - Podíl zamítnutých návrhů na nařízení exekuce dle nápadu v posledních třech letech

Vysvětlivky k použitým zkratkám o.s.ř. - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. e.ř. - Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů. DŘ Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. SŘ- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdější předpisů. OSP Zákon č. 99/1963 Z.z., Občiansky súdny poriadok, (slovenský občanský soudní řád), ve znění pozdějších předpisů. NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. OZ - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. ÚSTAVA - Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo Ministerstvo spravedlnosti

1. Úvod Do konce roku 2012 byl náš právní řád charakteristický dvojkolejností právní úpravy, která spočívala v dispozici oprávněného vést exekuci podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů a podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu ve znění pozdějších předpisů. Výkon rozhodnutí vedený prostřednictvím exekutorů se s ohledem na jejich úspěšnost a rychlost při vymáhání pohledávek osvědčil. Častým předmětem diskuzí však byla otázka, zda je efektivní zachovávat oba způsoby výkonu rozhodnutí a zda by nebylo lepší svěřit vymáhání pohledávek do rukou exekutorů. Výsledkem těchto úvah mělo být přijetí zákona č. 396/2012 Sb., který novelizoval občanský soudní řád a exekuční řád a který dosavadní dvojkolejnost výrazně omezil. Jeho přijetím vstoupily v účinnost i další kontroverzní změny, které vyvolaly ve společnosti značnou kritiku. Jednou z těchto negativně přijímaných změn bylo zavedení nového způsobu vydobytí závazku, a to postižením mzdy či účtu manžela dlužníka. Trendem poslední doby je klesající počet sňatků a stoupající počet rozvodů. Především díky vlivu televizních pořadů, tisku a médií vzbuzuje manželství stále větší obavy. Lidé si před vstupem do manželství často neuvědomují rizika a následky rozvratu manželství související s řešením majetkových spoluvlastnických vztahů. S přijetím novely se začaly objevovat názory, že tradiční institut manželství byl touto změnou výrazně potlačen. Manželství by mělo poskytovat lidem pocit určité jistoty a stability, jehož význam se nedá opomenout zejména z hlediska zájmu nezletilých dětí. Právě tyto pilíře byly podle některých zdrojů podlomeny změněným ustanovením 262a, odst. 3 občanského soudního řádu. Není divu, že se teď můžeme často setkávat s případy, kdy manžel přišel o všechen svůj majetek v důsledku neuváženého hospodaření s financemi na straně druhého manžela, aniž by o jeho záměrech věděl. V těchto případech je právní úprava nekompromisní a ne vždy si lidé uvědomují svůj právní status. Velká negativní vlna reakcí z řad odborné veřejnosti a aktuálnost problematiky mne přiměla ke studiu tohoto tématu, neboť jej považuji za alarmující a ráda bych se v této práci vyrovnala s těmito názory. Novela se však zasloužila i o mnoho dalších změn, které významně ovlivnily exekuční řízení, a těm se chci také věnovat. 1

Nutno předeslat, že ačkoliv měl zákon č. 396/2012 Sb. vyřešit stávající nešvary a dlouhodobé otázky, platil jen jeden rok a opět došlo k neočekávané novelizaci zákonem č. 293/2013 Sb. Současné přijetí nového občanského zákoníku tak vnáší do právního řádu mnoho nejasností a není lehké se v nové úpravě orientovat. Je jasné, že časté novelizace obou zákonů v oblasti exekucí přináší v praxi obtíže. Tato aktuální problematika spojená s výkladem jednotlivých ustanovení v důsledku častých změn je rovněž v této práci zahrnuta v této práci. Cílem předkládané diplomové práce je kritická analýza novely zákona č. 396/2012 Sb., účinné od 1. ledna 2013, srovnání s předchozí právní úpravou a jejího dopadu do oblastí exekucí. Původně jsem se chtěla věnovat pouze této zásadní novele, ale další změny v exekucích účinné od 1. ledna 2014 v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku významně změnily některá ustanovení, proto budou v této práci rovněž obsaženy. Poslední novelizace je účinná bezmála tři měsíce a v tuto chvíli chybí jakákoliv literatura, judikatura či odborné články. Pokusím se tohoto nelehkého úkolu zhostit a učiním výklad všech zásadních změn v exekucích v posledních dvou letech, jejichž součástí bude i kritika. V současné době neexistuje žádný obdobný výklad ani literatura k posledním změnám, proto se domnívám, že mnou provedené zpracování tématu by mohlo být velkým přínosem. Nejprve ve své práci stručně vysvětlím základní pojmy, instituty a jejich účel využitím metody deskripce a syntézy. Každá změna měla své specifické důvody k přijetí, které objasním v jednotlivých kapitolách. Za pomoci metod kritické analýzy a komparace poté rozeberu konkrétní změnu, kterou přináší novelizace 396/2012 Sb. a srovnám ji s předchozí právní úpravou. Pokud do nich zasáhne i novelizace předpisů účinných od 1. ledna 2014, budou v této práci rovněž obsaženy. Závěr kapitoly doplním o zhodnocení stávajícího stavu s ohledem na všechny novelizace a uvedu vlastní hodnocení problematiky. V případě, že nastalou změnu vyhodnotím jako nedostatečnou, pokusím se také navrhnout vhodnější řešení. 2

Meritem této diplomové práce je uspokojivě zodpovědět následující otázky: Jaký má tato novela vliv na dvojkolejnost exekučního řízení? Je správným legislativním řešením postižení mzdy či bankovního účtu manžela povinného, který o závazku nevěděl? Zlepšuje novela č. 293/2013 Sb. postavení manžela dlužníka? Mělo přijetí novely č. 396/2012 Sb. pozitivní dopad na oblast exekucí? Je současná právní úprava v souladu s principem právní jistoty? V souvislosti se vytyčenými otázkami jsem si stanovila následující pracovní hypotézy: 1) Novela č. 396/2012 Sb. odstranila dvojkolejnost výkonu rozhodnutí 2) Nový způsob vydobytí pohledávky se ukáže jako nesprávné legislativní řešení. 3) Současná právní úprava zhoršuje postavení manžela dlužníka. 4) Přijetí novely má negativní dopad na oblast exekucí. 5) Současná právní úprava se ukáže jako problematická z hlediska právní jistoty. Diplomová práce je rozčleněna do šesti kapitol, přičemž za stěžejní témata považuji omezení dvojkolejnosti a nové způsoby vydobytí závazku vůči manželovi povinného. V ostatních kapitolách se zabývám analýzou konkrétních změn u podání exekučního návrhu, opravných prostředků, obligatorního spojování exekucí a novými způsoby výkonu rozhodnutí správou nemovitostí či pozastavením řidičského oprávnění. V poslední kapitole uvádím další vybraná témata, která mne nejvíc zaujala a mají pozitivní význam pro samotný průběh exekuce. Jsou to změny v oblastech zabavování zvířat exekutorem, obligatorní pořízení videozáznamu při mobiliární exekuci, omezení nákladů exekutora na cestovném či znovuzavedení institutu předražku. I přes veškerou snahu do této práce nelze zahrnout veškeré změny, které předmětná novela přinesla. Z těchto důvodů jsem vybrala jen ty nejzásadnější, kterým se věnuji do hloubky. V poslední kapitole podávám jen stručný výklad s ohledem na omezený rozsah práce. Rovněž nelze do práce obsáhnout všechny změny související s přijetím nového občanského zákoníku a poslední novelizací exekucí. 3

2. Změny v exekučním řízení Přijetím zákona č. 120/2001 Sb. vstoupil v platnost exekuční řád, který zavedl dualistický výkon soudního rozhodnutí. Jednalo se o zásadní změnu v právním řádu, jež s účinností od 1. května 2001 zavedla možnost vést jiný typ řízení. Dávala oprávněnému na výběr, zda použije pro vydobytí své pohledávky soud, nebo soudního exekutora. Dvojkolejný způsob vymáhání pohledávek trval do konce roku 2012, poté nastaly významné změny. V lednu roku 2013 a 2014 došlo k přijetí novel, které změnily ustanovení 251 o.s.ř. a významně ovlivnily dosavadní dvojkolejnost výkonu rozhodnutí. Cílem této kapitoly je stručně nastínit výše zmíněný dualismus a přiblížit jeho výhody a nevýhody. Jelikož je toto téma rozsáhlé a rozsah práce je omezený, budu se zabývat pouze stručným popisem obou řízení (dle režimu o.s.ř. a e.ř.) do roku 2012, aby výklad navazoval v souladu se zadáním na změny vyvolané novelou č. 396/2012 Sb., účinnou od 1. ledna 2013. Dále se chci věnovat změnám, které přinesla novela č. 293/2013 Sb., účinná od 1. ledna 2014 a celý původní záměr předešlé novely změnila. Prudký vývoj občanského právního řádu v jeho ustanovení 251 vnáší spoustu nejasností, proto jim ponechám taktéž pár poznámek v závěru kapitoly. 2.1. Exkurs do právní úpravy exekučního řízení do přijetí novely č. 396/2012 Sb. 2.1.1. Pojem dvojkolejnost výkonu rozhodnutí V literatuře rovněž používaný jako tzv. dualismus 1 4 soudního řízení. Tento institut byl zaveden v roce 2001 zákonem č. 120/2001 Sb. exekučního řádu a platil až do roku 2012. Spočívá v tom, že v tzv. řízení o výkon rozhodnutí, tj. v exekučním řízení, bylo možné vést soudní řízení podle exekučního řádu, i podle občanského soudního řádu. V praxi to znamená, že se oprávněný mohl rozhodnout, zda se bude domáhat vynucení pohledávky podle části šesté občanského soudního řádu, či bude postupovat dle exekučního řádu a tuto pohledávku bude vynucovat soudním exekutorem, kterého si mohl zvolit. 2 Vzájemnou koexistenci obou úprav nalezneme v 52, odst. 1 exekučního řádu, podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. V druhém odstavci 1 SVOBODA, Karel. Nové instituty českého civilního procesu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 143. 2 WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vyd. Praha: Linde, 2011, s. 475.

zmiňovaného předpisu jsou stanoveny práva a povinnosti soudního exekutora vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další předpisy svěřují při výkonu rozhodnutí soudu. Ustanovení 52 EŘ zakotvuje přiměřenou subsidiární působnost občanského soudního řádu pro exekuční řízení podle tohoto zákona. 3 Tento legislativní postup s sebou nese i velmi zajímavý důsledek, a to možnost vykládat exekuční řád nikoli pouze z textu samotného, ale s ohledem na právní úpravu v občanském soudním řádu a dosavadní judikaturu k jednotlivým ustanovením o výkonu rozhodnutí. V exekučním řádu je řada upřesnění, výjimek a doplnění i pro jednotlivé způsoby provádění exekuce, které vyžaduje povaha věci a odlišná koncepce exekuce (např. tím, že je možné vést několik způsobů exekuce najednou). Proto se ustanovení občanského soudního řádu pro exekuční řízení používají pouze přiměřeně. 4 Termíny exekuce (v režimu exekučního řádu) a soudní výkon rozhodnutí (v režimu občanského soudního řádu) je nezbytné rozlišovat, i když směřují ke stejnému účelu a cíli. Pojem výkon rozhodnutí by se měl užívat pouze pro činnost vykonávanou soudy a pojem exekuce pouze pro činnosti vykonávané soudními exekutory, 5 ale obecně je lze zaměňovat, jelikož v praxi tomu tak bývá. V této souvislosti je nutno připomenout, že pojem exekuce je rovněž používán pro vynucování rozhodnutí vydaných v řízení jiném než civilněprávním. 6 Kromě toho existují další řízení, která vycházejí z jiných než občanskoprávních vztahů. Správněprávní exekuci upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 7 a trestněprávní exekuce je upravena zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, jimiž se realizují výroky trestních orgánů 8. Poslední skupinou je daňová exekuce v režimu zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Střet těchto exekucí s výkonem rozhodnutí může snadno nastat, protože vynucování povinností z různých rozhodnutí může být obvykle dosaženo jen postižením stejných hodnot z majetku dlužníka. 9 Dělení exekucí má velký význam pro samotný průběh výkonu rozhodnutí, které se realizuje odlišnými způsoby a s jinými důsledky pro věřitele v souvislosti s úspěšností při vymáhaní jejich pohledávek. 3 HLAVSA, Petr. Exekuční řád s výkladem. 1. vyd. Praha: Linde, 2001, s. 62. 4 GROSSOVÁ, Emílie. Exekuce na peněžité plnění. 5. vyd. Praha: Linde, 2007, s. 271. 5 WINTEROVÁ, op. cit., s. 475. 6 SCHELLEOVÁ, Ilona. Základy občanského práva procesního. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011, s. 96. 7 103 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 8 STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 479. 9 WINTEROVÁ, op. cit. s. 475 476. 5

2.1.2. Řízení o výkon rozhodnutí a role soudu v režimu zákona č. 99/1963 Sb. V tzv. řízení o výkon rozhodnutí (dle o.s.ř.) se soud o svou řídící a rozhodovací úlohu s nikým dalším nedělil, neboť postup řízení závisel na samotném soudu. Výkon rozhodnutí byl nařizován usnesením. Obecný soud povinného byl příslušný dle 252, odst. 1 o.s.ř. k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku. Soud nepověřoval provedením svého rozhodnutí exekutora, nýbrž své rozhodnutí prováděl sám prostřednictvím vlastních pravomocí a personálních i administrativních sil. 10 Tuto roli plnili zejména justiční čekatelé, vyšší soudní úředníci, asistenti soudce a soudní vykonavatelé. V praxi při mobiliární exekuci, při exekuci odebráním věci a při exekuci vyklizením nemovitosti ji uskutečňoval samotný soudní vykonavatel a řídil se pokyny soudce. Upustit od dalšího provádění exekuce bez příkazu předsedy senátu mohl jen tehdy, pokud s tím souhlasil oprávněný nebo splnil-li povinný dobrovolně, co mu ukládal exekuční titul. 11 Při soudním výkonu rozhodnutí se uplatňoval jiný postup při označování majetku dlužníka než v exekučním řízení. Navrhovatel (oprávněný) měl povinnost uvést, které věci se návrh týká dle 42, odst. 4 o.s.ř., resp. musel vylíčit rozhodující skutečnosti ( 79, odst. 1 o.s.ř.). Tyto povinnosti navrhovatel splnil tím, že své podání (návrh na nařízení výkonu rozhodnutí) náležitě označil. Podle Grossové je nezbytným materiálním předpokladem pro výkon rozhodnutí, aby práva a jim odpovídající povinnosti byly určeny přesným a nepochybným způsobem. Pokud mají být vynuceny exekučně, musí být stanoveny tak, aby soud přesně věděl, co má být v exekuci vynuceno. 12 Nedostatek identifikace exekučního titulu je jedním z nejdůležitějších náležitostí návrhu. Jeho nedostatek brání tomu, aby mohlo být v řízení dále pokračováno ( 43, odst. 1, 2 e.ř). Tento postup soudu v porovnání s exekučním řízením byl označován jako problematický. Soud totiž neměl dostatek kompetencí, aby prováděl několik způsobů výkonu rozhodnutí najednou. 10 Rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí [online]. EKCR.CZ, 2012 [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/838-28-rozdil-mezi-exekuci-a-soudnimvykonem-rozhodnuti?w= 11 FIALA, Josef a kol. Občanské právo: Meritum. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 553. 12 GROSSOVÁ, op. cit., s. 191. 6

Z těchto důvodů se množily názory upřednostňující činnost exekutorů. Věřitelé byli nuceni sami označovat postižitelný majetek dlužníka. V praxi to znamenalo, že soud majetek dlužníka aktivně nedohledával tak, jako to činili exekutoři. Samotní věřitelé museli soudu navrhnout, jaký má být postižen bankovní účet či příjem povinného, což znamenalo, že je věřitel musel znát. Současně byl věřitel omezen návrhem jednoho způsobu provedení výkonu rozhodnutí (např. srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí nebo nemovitostí, apod..). Soud nemohl provádět několik způsobů výkonu rozhodnutí současně, naopak exekutor tuto kompetenci měl. 13 2.1.3 Exekuční řízení v režimu zákona č. 120/2001 Sb. Pro připomenutí, exekuce prováděné soudními exekutory byly ve vztahu k soudnímu výkonu rozhodnutí alternativním postupem pro vymožení plnění, nebylo-li plněno dobrovolně. Obě alternativy náležely do dispozice oprávněného, jelikož bylo zcela na něm, jakou formou bude plnění vymáhat. Zásadně se nelišily v účelu ani ve způsobech, lišily se v samotném průběhu řízení. 14 Místní příslušnost byla taktéž upravena jiným způsobem než v soudním řízení. Věřitel si mohl vybrat kteréhokoliv exekutora, přičemž nebylo podstatné místo bydliště věřitele či dlužníka. 15 Jedinou překážkou pro výkon exekuce by mohla být námitka na podjatost exekutora se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům. 16 Kompetence soudního exekutora při provedení výkonu rozhodnutí byly rovnocenné s činnostmi soudu a považovaly se za úkony exekučního soudu ( 28 e.ř.). Toto ustanovení lze vyložit tak, že určitou část státní pravomoci v oblasti justice zákonodárce postoupil na osobu, která stojí mimo rámec státní mocenské struktury 17. Promítá se zde i postavení exekutora jako úřední osoby, kdy stát odpovídá za škodu způsobenou exekutorem. 18 Soudní exekutor je zásadně oprávněn, nestanoví-li exekuční řád jinak, vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další předpisy (např. jednací řád pro okresní a krajské soudy) svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, 13 Rozdíl mezi exekucí a soudním výkonem rozhodnutí [online]. EKCR.CZ, 2012 [cit. 18. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/838-28-rozdil-mezi-exekuci-a-soudnimvykonem-rozhodnuti?w= 14 WINTEROVÁ, op. cit., s. 505. 15 Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005. 16 RADKOVÁ, Martina. Exekuce jiné pohledávky. 1. vyd. Praha: Linde, 2009, s. 121. 17 SVOBODA, 2012, op. cit., s. 143. 18 Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. 7

soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu. Úkony soudního exekutora se považují za úkony exekučního soudu ( 28 EŘ). 19 Oprávnění exekutora vykonávat všechny úkony vyplývá z 52, odst. 2 e.ř. Na rozdíl od soudního vykonavatele však není exekutor oprávněn činit právní úkony jménem státu, z čehož vyplývá, že není součástí moci soudní. 20 Na exekuci prováděné soudními exekutory se rovněž podílely soudy a některé úkony jim byly dokonce vyhrazeny. Vlastní nařízení exekuce a pověření soudního exekutora jejím provedením se považovalo za úkon, který může učinit jen soud (označovaný exekučním řádem jako exekuční soud). Dalším příkladem výlučné rozhodovací pravomoci exekučního soudu je rozhodování o zproštění soudního exekutora pověřením ( 44b). V exekučním řízení, probíhajícím v režimu exekučního řádu, byla úloha soudu výrazně omezena. Exekuce je provedením soudního rozhodnutí, kterým soud pověřil soudního exekutora a je zahajována vydáním usnesení o nařízení exekuce. 21 Některé úkony jsou při exekuci soudům vyhrazeny. Vlastní nařízení exekuce a pověření soudního exekutora jejím pověřením je úkonem, který může učinit jen soud (exekuční soud). Z toho vyvozujeme, že exekuční soud byl zcela ovládán stadiem nařizování exekuce. V rámci něj činí soud všechny zásadní procesní úkony (např.: nařízení exekuce, pověření konkrétního soudního exekutora k provedení exekuce atd). Následně ve stadiu provádění exekuce náležela naopak klíčová úloha soudnímu exekutorovi, který byl oprávněn činit veškeré úkony, ledaže by exekuční řád výslovně stanovil, že konkrétní úkon provede soud. 22 19 WINTEROVÁ, op. cit., s. 506. 20 HLAVSA, Petr; DÁVID, Radovan; KOJAN, Michal. Exekuční řád a předpisy související. 1. Vyd. Praha: Leges, 2013, s. 108. 21 BÁČOVÁ, Petra. Všechno, co jste chtěli vědět o exekucích, ale báli jste se zeptat. 8. díl omezení dvojkolejnosti. EKCR.CZ [online]. publikováno 12. 11. 2012 [cit. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/907-vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-exekucich-ale-bali-jste-se-zeptat- 8-dil-omezeni-dvojkolejnosti-12-11-2012?w= 22 FIALA, op. cit., s. 553-554. 8

Mezi významné odlišnosti mezi soudním výkonem rozhodnutí a exekucí patří i odlišné uplatňování procesních zásad. Podle 46, odst. 3 e.ř. soudním exekutorům zákon ukládá, aby exekuce prováděli v pořadí, v jakém jim jsou doručována usnesení o nařízení exekuce (zásada pořadí exekučních případů) a neupřednostňovali případy pro ně výhodnější. 23 Tento způsob vedení exekuce přinášel věřitelům větší výhody, neboť soudní exekutor mohl v jednom řízení provádět více exekučních příkazů a věřitel nebyl nucen sám dohledávat majetek dlužníka. 24 V konečném důsledku vedlo vymožení pohledávky prostřednictvím exekutora k jejich větší výtěžnosti. Na druhou stranu je nutno pohlížet na osobu exekutora jako na subjekt vykonávající justiční pravomoc a současně soukromého podnikatele v jedné osobě. I když je v exekučním řádu řada ustanovení, která má chránit dlužníka před vidinou vlastního zisku exekutorů (např. 46, odst. 3 e.ř.), nelze se na to vždy spolehnout. Podle mého názoru by měly být kompetence soudu a soudních exekutorů minimálně vyvážené a rozhodně by právní úprava neměla zvýhodňovat exekutory například tím, že mohou uplatňovat více způsobů při provádění exekuce. 2.1.4. Způsoby výkonu rozhodnutí a exekuce dle o.s.ř. a e.ř. V předchozích kapitolách jsem se stručně věnovala největším rozdílům mezi výkonem rozhodnutí v režimu exekučního řádu a občanského soudního řádu. Jak jsem již výše naznačila, způsoby výkonu rozhodnutí se liší rovněž v návaznosti na tyto předpisy, proto považuji za důležité je na tomto místě, v souvislosti s průběhem exekučního řízení, objasnit. Níže uvedené způsoby odpovídají právnímu stavu do konce roku 2012 a neodpovídají aktuální právní úpravě, protože předmětná novela zavádí další způsoby výkonu rozhodnutí účinné od 1. ledna 2013. Těmto změnám se budu věnovat v kapitole páté. Exekuční prostředky jsou nástroje, kterými je vybaven vymáhací orgán k tomu, aby dosáhl cíle exekučního řízení, tedy postižení majetku dlužníka pro uspokojení peněžitého nároku. Z docíleného výtěžku má být oprávněně uspokojen. Majetkem se 23 WINTEROVÁ, op. cit.; s. 507. 24 BÁČOVÁ, 2012, op. cit. 9

rozumí pohledávky v nejširším smyslu, movité a nemovité věci, přičemž postihnout lze jen majetek dlužníka. 25 Občanský soudní řád se vyznačuje subsidiárním vztahem k exekučnímu řádu. Výkon jednotlivých způsobů provedení exekuce se v převážné míře řídí částí šestou o.s.ř., která upravuje jednotlivé způsoby výkonu rozhodnutí. Rovněž v této souvislosti bych ráda upozornila, že úprava jednotlivých způsobů exekuce v režimu exekučního řádu v ustanovení 58 a násl. je stručná, proto se analogicky použije ustanovení 257 a násl. občanského soudního řádu. Výčet způsobů výkonu rozhodnutí, resp. exekuce, je taxativní. A. Způsoby výkonu rozhodnutí dle občanského soudního řádu Zákon rozlišuje dva způsoby, jak lze provést výkon rozhodnutí. Jednak to jsou způsoby, jež odpovídají titulům ukládajícím zaplacení peněžité částky a jednak ty, které odpovídají titulům ukládajícím povinnost jinou. Pro peněžitá plnění má oprávněný k dispozici způsoby výkonu rozhodnutí podle 258, odst. 1 o.s.ř., a to srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, prodejem podniku. Oproti exekučnímu řádu lze vymáhat peněžitou pohledávku zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Výkon rozhodnutí ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky lze provést v souladu s ustanovením 258, odst. 2 o.s.ř., a to vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů. Soud nemá neomezenou, příliš širokou a nekontrolovatelnou možnost volby jakéhokoliv způsobu výkonu rozhodnutí, protože by to bylo v rozporu s právní jistotou a ochranou povinného. Podle autora Macury by to mohlo vést k subjektivismu, libovůli a k možnosti zneužití práva v oblasti uplatňování nejúčinnějších prostředků státního donucení. 26 Rovněž soud musí respektovat pravidlo, že jednotlivé postupy je možné nařizovat postupně. 25 GROSSOVÁ, op. cit., s. 146. 26 MACUR, Josef. Kurs občanského práva procesního: Exekuční právo. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 1998, s. 88-89. 10

B. Způsoby provedení exekuce dle exekučního řádu Jak již bylo výše uvedeno, na rozdíl od soudu při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu není exekutor vázán případným návrhem oprávněného a je zcela v jeho dispozici, zda zvolí jeden či více způsobů k provedení exekuce současně či postupně, popřípadě i všemi zákonem stanovenými postupy. 27 Exekuční řád u jednotlivých způsobů exekuce odkazuje na přiměřené použití příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících příslušné způsoby výkonu rozhodnutí. Pro peněžitá plnění jsou možnými způsoby výkonu rozhodnutí dle 59, odst. 1 e.ř. srážky ze mzdy nebo z jiných příjmů, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí, prodej nemovitých věcí, prodej podniku. Pro nepeněžitá plnění lze vydobýt pohledávku v souladu s 59, odst. 2 e.ř. vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů. 2.2. Změny v exekučním řízení zavedené novelou č. 396/2012 Sb. 2.2.1. Důvody vedoucí ke změně legislativy Pro zopakování, nízká úspěšnost vymahatelnosti pohledávek soudem vedla v roce 2001 k přijetí exekučního řádu zákonem č. 120/2001 Sb. Tento zákon se mj. zasloužil i o zavedení institutu soudního exekutora. 28 Možnost využití soudního exekutora byla od samého počátku konstruována jako paralelní k soudnímu výkonu. Není pochyb o tom, že díky soudním exekutorům se výrazně zkrátila délka řízení a zlepšila se vymahatelnost pohledávek. Některé zdroje uvádí, že došlo k nárůstu až na 80 % ve prospěch exekucí prováděných soudními exekutory před exekucemi, které provádí soud. 29 Měly to být právě tyto důvody, jež přiměly zákonodárce k úvaze, zda je nezbytně nutné zachovávat paralelní kapacity soudů, když v praxi stejně z převážné většiny výkon rozhodnutí prováděli soudní exekutoři. Rovněž se nabízela otázka, jestli nebude lepší svěřit soudům dohled nad exekucemi a rozhodováním ve zvláštních případech (např. odnětí nezletilých dětí apod.). Problematika hospodárnosti a efektivity zachování dvojkolejnosti byla taktéž diskutovaným tématem, protože zachování obou způsobů výkonu rozhodnutí se jevilo jako značně neekonomické řešení. 27 FIALA, op. cit., s. 602. 28 Vládní návrh zákona č. 120/2001 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 725/0, 2011. [cit. 10. 3. 2014]. 29 KORBEL, František; PRUDÍKOVÁ, Dana. Velké změny exekučního práva. Právní rozhledy. 2013, roč. 21, č. 1, s. 2. ISSN 1210-6410. 11

Dle důvodové zprávy byla dosavadní dualistická koncepce zcela nepřijatelná, protože výrazně zatěžovala státní rozpočet. Součástí vládního návrhu zákona je i statistika, která ukazuje, že v letech 2005 až 2010 bylo nařízeno minimum výkonů rozhodnutí soudem. Porovnání nápadu návrhů na výkon rozhodnutí a návrhů na nařízení exekuce 900000 800000 700000 600000 500000 400000 exekuce výkon rozhodnutí 300000 200000 100000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 30 Zatímco počet výkonů rozhodnutí nařizovaných soudem zůstává v podstatě konstantní, počet exekucí prováděných soudními exekutory se stále zvyšuje. Z tohoto důvodu se zvyšuje zatížení soudů a nároky na státní rozpočet, protože i exekuce jsou podle platné právní úpravy nařizovány soudy. 31 Vládní návrh zákona si omezením dvojkolejnosti sliboval především zrychlení a zefektivnění výkonu exekučních titulů, sjednocení postupu při výkonu většiny z těchto titulů a úspory výdajů ze státního rozpočtu. Uvolněné personální kapacity by se měly následně použít pro výkon soudnictví v jiných oblastech, a tímto by se měl zefektivnit dohled předsedů okresních soudů nad soudními exekutory či zrychlit chod justice v nalézacím řízení. 30 Vládní návrh zákona č. 396/2012 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 537/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014]. 31 Tamtéž. 12

Úspora ve státním rozpočtu však nebyla jediným důvodem k přijetí nové právní úpravy. Podle některých názorů byl předchozí dualistický model zastaralý. V okolních státech soudní výkon vymáhání pohledávek neexistuje a na Slovensku byla dvojkolejnost úspěšně zrušena již v roce 2005 zákonem č. 341/2005 OSP Z.z. 32. Postup soudních exekutorů po 10 letech od účinnosti exekučního řádu už byl podle některých zdrojů v České republice dostatečně stabilizován, aby mohlo být přistoupeno po vzoru evropských států k omezení dvojkolejnosti. Za deset let, kdy se exekuce uskutečňují prostřednictvím soukromých exekučních úřadů, se jich už vykonalo více než tři a půl miliónů a v současné době jich probíhá kolem 1,6 miliónu. Posílit dohled nad prací exekutorů, ulehčit soudcům od administrativy a posílit ochranu práv účastníků exekučního řízení je cílem připravované novely exekučního řádu. 33 Je více než jasné, že tyto skutečnosti vedly zákonodárce k myšlence změnit dosavadní právní úpravu a vyřešit tak dlouho diskutované téma, zdali ponechat, omezit či úplně zrušit dvojkolejnost výkonu rozhodnutí. 2.2.2. Omezení dvojkolejnosti soudního výkonu rozhodnutí Jak jsem již výše uvedla, doposud měl oprávněný na výběr, zda se obrátí na soud nebo soudního exekutora pro vynucení jeho pohledávky. Správní orgány měly dokonce tři možnosti výkonu rozhodnutí prostřednictvím správní exekuce, některé prameny používají pojem trojkolejnost. 34 V praxi byla situace taková, že většina výkonů byla prováděná soudními exekutory. Převážná část soudních výkonů rozhodnutí nebyla nařizována a vedena pro soukromoprávní tituly, ale pro vymáhání peněžitých pohledávek orgánů veřejné moci, které díky zákonnému osvobození od soudních poplatků využívaly soud jako bezplatnou výpomoc k vymáhání jimi vydaných exekučních titulů, které si mohly vymáhat samy prostřednictvím daňové či správní exekuce. 35 Oprávnění správních orgánů plyne z 105, odst. 2 SŘ. 36 Tyto skutečnosti a dlouhodobé názory na neschopnost soudů provádět exekuční tituly uvedené v předchozí kapitole vedly k úvahám, zda je ještě vůbec nutné nadále zachovávat paralelní koncepci soudního výkonu rozhodnutí. Byl vypracován Ministerstvem spravedlnosti návrh novelizace občanského soudního řádu a exekučního 32 Zákon č. 341/2005 Z.z., Občiansky súdny poriadok, ve znění pozdějších předpisů. 33 TVARDKOVÁ, Jana; PROŠEK, Jiří. Novely omezí dvojkolejnost výkonu rozhodnutí e exekuce. Konkursní noviny. 2011, roč. 14, č. 15. s. 1. ISSN 1213-4023. 3434 KORBEL, PRUDÍKOVÁ, 2013, op. cit., s. 2. 35 Tamtéž s. 2. 36 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 13

řádu, který počítal s převedením exekucí pouze na soudní exekutory s výjimkou některých oblastí, kde z důvodu vhodnosti převážil zájem, aby zůstala zachována soudní ingerence (např. výkon týkající se nezletilých dětí). 37 Původní návrh předpokládal zrušení možnosti volby mezi soudním exekutorem a soudem. V této souvislosti se začaly v médiích objevovat informace, že od 1. ledna 2013 dochází ke zrušení dvojkolejnosti a bude možné využívat jen služeb soudního exekutora, s čímž, jak je obecně známo, jsou spojeny i vyšší náklady. K původnímu záměru ministerstva nedošlo a v rámci několika pozměňovacích návrhů byla nakonec přijata novela č. 396/2012 Sb. Navrhované zrušení dvojkolejnosti bylo odmítnuto a vstoupilo v platnost, že dvojkolejnost soudního výkonu rozhodnutí byla pouze omezena. V konečném důsledku to tedy znamená, že pro soukromé věřitele zůstane zachována dosavadní možnost volby mezi využitím soudního exekutora a soudu. Zrušena bude pouze trojkolejnost pro orgány veřejné moci, kterým zanikne možnost využívat soud k vymáhání exekučních titulů, jež si mohou vymoci samy. 38 Výsledným legislativním řešením je 251, odst. 2, který obsahuje pozitivní i negativní výčet. Ten omezuje možnost provedení soudního výkonu rozhodnutí pouze na věci: a) výchovy nezletilých dětí, b) které nelze vykonat podle správního nebo daňového řádu, c) vyklizení bytu nebo místností se zajištěním bytové náhrady, d) vykázání ze společného obydlí a nenavazování kontaktů s oprávněným, e) výkonu rozhodnutí orgánů Evropských společenství, f) výkonu cizích rozhodnutí. Věci, které nelze vykonat podle ustanovení správního řádu či daňového řádu může vykonat soud nebo i soudní exekutor. Ostatní věci výslovně uvedené zůstanou z důvodu vhodnosti v kompetenci soudů, jelikož se jedná o specifické případy a zakládají výlučnou kompetenci soudů ( 37, odst. 2, písm. b). Podle odstavce třetího 251, budeli po 1. lednu 2013 podán soudu návrh na výkon rozhodnutí v jiné věci, soud návrh odmítne. 37 ŠÍNOVÁ, Renáta. Využijte exekuce ve svůj prospěch. Statutární zástupce firmy. 2012, roč. 2, č. 3, s. 22. ISSN 1805-2118. 38 KORBEL, PRUDÍKOVÁ, 2013, op. cit., s. 2. 14

I přes tvrzení, že nakonec pozměňovacím návrhem nedošlo ke zrušení dvojkolejnosti, se objevila řada odborných názorů, které si vzájemně odporují. Někteří autoři totiž i po přijetí zákona tvrdí, že výše novelizované ustanovení 251 o.s.ř. má za důsledek zrušení dvojkolejnosti, nikoliv jeho omezení, jak uvádím výše. Například soudce Svoboda označuje řešení v 251, odst. 2, písm. b) jako neobratný výsledek parlamentní změny původního návrhu, který počítal s tím, že exekutoři nevedou exekuci pro výživné. Nyní je jeho znění zcela jiné a stanoví, že soudy nevykonávají exekuční tituly, jejichž původci jsou orgány veřejné moci, které se při své činnosti řídí SŘ nebo DŘ. Naopak exekuční tituly vydávané soudy, rozhodci a notáři budou moci soudy i nadále vykonávat. Důsledek tohoto ustanovení přirovnává ke zrušení dvojkolejnosti tvrzením, že původní záměr Ministerstva spravedlnosti k odstranění dvojkolejnosti soudní a exekutorské exekuce vzal do značné míry za své. 39 Obdobně se vyjadřují i exekutoři Prošek s Pelclem 40 či advokáti Kocián, Šolc a Balaštík 41. Podle autorky Doležalové má novela za následek zrušení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí. Správní orgány si budou muset při vymáhání povinnosti v exekučních titulech vybrat pouze mezi vymáháním pohledávky prostřednictvím soudního exekutora, nebo správní exekucí. Oprávněný se musí obrátit pouze na soudního exekutora. Soud bude moci provádět výkon rozhodnutí pouze pro rozhodnutí uvedená v 251, odst. 2 o.s.ř. 42 Podle důvodové zprávy k zákonu je nejzásadnější změnou, kterou přináší novelizace, výrazné omezení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí a exekuce. 43 Novela občanského soudního řádu podle pana Mihalíka pravomoci soudů v nuceném výkonu rozhodnutí omezila jen částečně. 44 Obdobně se vyjadřuje i autorka Krbcová. Zákon č. 396/2012 Sb. omezuje dvojkolejnost výkonu rozhodnutí prováděného soudem a exekuce 39 SVOBODA, Karel. Problémy související s posílením exekutorské exekuce. Soudní rozhledy. 2013, roč. 19, č. 1, s. 6. ISSN 1211-4405. KORBEL, PRUDÍKOVÁ, 2013, op. cit., s. 2. 40 PROŠEK, Jiří; PELCL, Petr. Změny v exekucích od 1. 1. 2013. Vakobobri.cz [online]. Právnická fakulta univerzity Karlovy, 2012, [cit. 20. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.vakobobri.cz/e107_files/public/manul_zmny_os_e.pdf 41 KOCIÁN, Alexandr a kol. Co se změnilo od 1. 1. 2013. EPRAVO.CZ [online]. publikováno 2. 10. 2012 [cit. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/co-se-zmenilo-od-1-1-2013-88312.html 42 DOLEŽALOVÁ, Lenka. Zásadní změny v exekučním řízení. Bulletin advokacie. 2012, roč. 22, č. 12, s. 28. ISSN 1806-8280. 43 Vládní návrh zákona č. 396/2012 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 537/0, 2011. [cit. 23. 2. 2014]. 44 MIHALÍK, Vojtěch. Velká novela exekučního řádu. Komorní listy. 2013, roč. 5, č. 1, s. 58, ISSN 1805-1081. 15

prováděné exekutorem, když vymezuje druhy nároků, které bude moci nadále vymáhat pouze soud, a ty, které bude vymáhat exekutor. 45 Domnívám se, že názory hlásající zrušení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí nejsou přesné. Od 1. 1. 2013 došlo ke zrušení trojkolejnosti pro orgány veřejné moci, které již nemohou dále využívat soud k vymáhání exekučních titulů. Souhlasím s názorem autorky Šínové, že možnost obrátit se na soud byla tedy zrušena jen v případě rozhodnutí vydaných orgány veřejné správy. 46 Podle mého názoru se nedá většinově tvrdit, že došlo ke zrušení dvojkolejnosti. Pokud by ke zrušení dvojkolejnosti opravdu došlo, mělo by to velmi závažný dopad na právní řád. Já si představuji pod pojmem zrušení dvojkolejnosti úplné odstranění dualismu výkonu rozhodnutí způsobem, že výkon exekučních titulů budou zajišťovat, až na výjimky, pouze soudní exekutoři v režimu exekučního zákona. Ačkoliv původní návrh tento právní stav presumoval, v konečném důsledku nebyl přijat a došlo pouze k omezení dvojkolejnosti výkonu rozhodnutí. Závěrem bych ráda ještě upřesnila výklad ustanovení 251, odst. 2, písm. b) o.s.ř., protože v praxi vyvolává interpretační potíže. Podle jeho znění platí, že výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. lze provést tehdy, nejde-li o exekuční titul, který lze vykonat podle SŘ nebo DŘ. Podle autorů Hlavsy, Dávida a Kojana 47 z uvedeného v žádném případě nevyplývá, že civilní soudy mohou provádět výkon rozhodnutí pouze ve věcech uvedených v 251, odst. 2, písm. a) a 251, odst. 2, písm. c) až f) o.s.ř, nýbrž jakéhokoliv rozhodnutí, které není daňovým nebo správním titulem. Opačné tvrzení je podle nich nutné odmítnout. Soudní exekutoři však daňové a správní exekuční tituly mohou vykonávat i nadále. 45 KRBCOVÁ, Veronika. Velká novela exekučního řádu a občanského soudního řádu. Komorní listy. 2012, roč. 5, č. 2, s. 41, ISSN 1805-1081. 46 ŠÍNOVÁ, op. cit., s. 22. 47 HLAVSA, Petr; DÁVID, Radovan; KOJAN, Michal. Exekuční řád a předpisy související. 1. Vyd. Praha: Leges, 2013, s. 74. 16

2.3. Změny od 1. ledna 2014 zavedené novelou č. 293/2013 Sb. Od nového roku se právní stav opět výrazně změnil a má velký význam pro střednědobou novelu zákona č. 396/2012, neboť v oblasti výkonu soudního rozhodnutí podle části šesté občanského soudního řádu dochází opět ke změně koncepce působnosti. Byla přijata novela zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nově podle ustanovení 251, odst. 1 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení. Odstavec druhý stanoví, že pokud je k soudu podán návrh na výkon titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení, soud návrh odmítne. Výše uvedená změna má za důsledek, že soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení. V návaznosti na tuto změnu je od nového roku taktéž novelizován exekuční řád v jeho ustanovení 37, odst. 2, písm. b). Obsahuje výčet exekučních titulů, které nebude vykonávat soudní exekutor. Jedná se o rozhodnutí o péči o nezletilé dítě (nepůjde-li o rozhodnutí o výživném), rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí, rozhodnutí orgánů Evropských společenství a cizí rozhodnutí s výjimkou cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti o uznání. Do 274, odst. 1 o.s.ř. se promítá zásada, že soudně může být vykonán pouze exekuční titul, který nelze vykonat ve správním nebo daňovém řízení. 48 48 Vládní návrh zákona č. 293/2013 Sb.: Důvodová zpráva [online]. Praha: Poslanecká sněmovna, sněmovní tisk 932/0, 2011. [cit. 27. 2. 2014]. 17

2.4. Hodnocení právního vývoje Posledními dvěma lety prošel občanský soudní řád velkými změnami v ustanovení 251. Původní návrh na zrušení dvojkolejnosti nebyl schválen a zákonodárci přijali pouze pozměňovací návrh. Ani nová úprava účinná od 1. ledna 2013 nevydržela dlouho, jelikož novela č. 293/2013 Sb. opět zamíchala se zněním zákona. Novela účinná od 1. ledna 2013 zavedla omezení, že nařízení výkonu rozhodnutí se mohl oprávněný domáhat jedině v případech uvedených v 251, odst. 2. Věci, které v odstavci uvedené nebyly, musel oprávněný vymáhat pouze v exekuci u soudního exekutora. Toto platilo jen jeden rok a nyní od 1. ledna 2014 je možné vymáhat buď formou výkonu rozhodnutí, nebo prostřednictvím exekuce s výjimkou exekučních titulů ze správního či daňového řízení. Domnívám se, že tyto velké změny vyvolávají v praxi řadu nepřesností a výkladových obtíží, proto jsem navázala kontakt s praxí a zeptala jsem se pana advokáta JUDr. Pavla Nastise na jeho názor a použitelnost nového ustanovení, účinného necelé tři měsíce. Podle něj se během roku 2013 ulevilo soudům, protože jim ubylo mnoho výkonů rozhodnutí. Zároveň však dodává, že to nebyla příliš koncepční změna, když od 1. ledna 2014 platí téměř ta stejná pravidla, jako do konce roku 2012. Podle mého názoru prudké změny v posledních letech vnášejí do právního řádu nejasnosti a podlamují právní jistotu. Tuto myšlenku mohu podpořit například nejednoznačností v názorech na omezení dvojkolejnosti uvedených v kap. 2.2.2. Rovněž výkladové obtíže v ustanovení 251, odst. 2, písm. b) o.s.ř. dokazují, že právní úprava působí obtíže. Nebylo z něj totiž vůbec zřejmé, v jakých věcech lze provést výkon rozhodnutí civilních soudů. Novelizace přijatá 1. lednem 2014 by sice měla ulehčit interpretační problémy, nicméně v současné době neexistují na tuto problematiku žádné odborné názory, stanoviska soudů ani literatura. Z těchto důvodů si myslím, že bude nezbytné vyčkat na další právní vývoj. Souhlasím s názorem soudce Fialy, který považuje současnou situaci jako problematickou. Proces byl už tolikrát měněn a často zdaleka ne koncepčně, že už netvoří homogenní celek. Vytvořil se nepřehledný systém různých nesladěných pojmů a institutů, které se musí složitě judikatorně řešit. To nepřispívá k jednotnému výkladu práva, a tedy ani k jistotě občanů. 49 V nejbližších letech se dá očekávat, že dojde k dalším významným změnám, 49 FIALA, Roman. Nový občanský soudní řád bude účinný do pěti let. Právní rádce. 2013, roč. 20, č. 6, s. 68-69, ISSN 1210-4817. 18

neboť se chystá do pěti let rekodifikace občanského soudního řádu. Zatím však neexistuje jasná představa, jakou podobu by měl mít. Zda dojde ke změnám i v ustanovení 251 o.s.ř. se tedy v tuto chvíli nedá předvídat. Není ani jasné, jestli se budou chtít zákonodárci vrátit k původnímu návrhu, tedy úplně odstranit dvojkolejnost výkonu rozhodnutí. Je tu však naděje, že zmíněné nedostatky v právní úpravě, vyvolané častými změnami, budou do budoucna harmonizovány novým právním předpisem. 19

3. Změny při zahájení exekuce 3.1. Návrh oprávněného na exekuci a žádost soudního exekutora o pověření jejím provedením před novelizací 3.1.1. Právní stav před přijetím novely Exekuční řízení je ovládáno zásadou dispoziční a záleželo čistě na vůli oprávněného, zda takový návrh podá či nikoliv. Obsahové náležitosti vyplývají z 38, odst. 1 e.ř..: a) označení osoby soudního exekutora a uvedení jeho sídla, b) přesné označení exekučního titulu, c) uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, d) zda a v jakém rozsahu povinný povinnost z exekučního titulu splnil, e) označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává, Dle 38, odst. 2 je nutné k návrhu na nařízení exekuce připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného doložkou o jeho vykonatelnosti. V případě, že bude návrh neúplný, nesrozumitelný či neurčitý, musí jej oprávněný doplnit či opravit ve lhůtě, kterou určí soudní exekutor. Součástí je i poučení, jakým způsobem je nutné opravu provést a výzva musí být doplněna v 15 denní lhůtě. Neúplný, nesrozumitelný nebo neurčitý návrh musí oprávněný opravit nebo doplnit nejpozději ve lhůtě, kterou k tomu soudní exekutor oprávněnému stanoví. Tato výzva obsahuje rovněž poučení o tom, jak opravu nebo doplnění provést a musí být soudním exekutorem učiněna v 15 denní lhůtě. Opravený či doplněný návrh znamená pro soudního exekutora povinnost podat ve lhůtě 15 dnů od doručení návrhu žádost exekučnímu soudu o pověření exekuce. 50 Neobsahuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, je neurčitý nebo nesrozumitelný, začne běžet lhůta k předložení návrhu soudu až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi. Tyto náležitosti nezkoumá exekutor, nýbrž soud. 51 Pokud by exekutorský zápis neobsahoval některou z formálních náležitostí, nelze spojovat vlastnost přímé vykonatelnosti a takový zápis není veřejnou listinou. 52 50 WINTEROVÁ, op. cit., s. 508-509. 51 RADKOVÁ, Martina. Exekuce jiné pohledávky. 1. vyd. Praha: Linde, 2009, s. 136. 52 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3564/2007. 20

Stejnopis usnesení o nařízení exekuce doručí exekutor povinnému, oprávněnému a orgánu, který je pověřen vedením centrální evidence exekucí (Exekutorská komora), přičemž oprávněnému a povinnému se doručí do vlastních rukou. Odepře-li povinný usnesení o nařízení exekuce přijmout, je usnesení doručeno dnem, kdy jeho přijetí bylo odepřeno. O této skutečnosti však musí být poučen doručovatelem. Dále se zde uplatňuje pravidlo, že povinnému nesmí být doručeno usnesení o nařízení exekuce dříve než exekutorovi a oprávněnému. 53 Exekutor zašle povinnému společně s usnesením výzvu ke splnění povinnosti podle 46, odst. 5 e.ř., v níž vyčíslí vymáhaný nárok, zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného. Součástí výzvy je poučení, že zaplatí-li povinný tyto částky do patnácti dnů, vydá příkaz k úhradě nákladů exekuce, jehož právní mocí bude exekuce provedena. V zákoně chybí zásadní informace, zda patnáctidenní lhůta plyne od doručení výzvy, nebo až od právní moci usnesení od zahájení exekuce, což může mít pro povinného zásadní význam. Jelikož má být výzva doručována spolu s usnesením o nařízení exekuce, dá usuzovat, že se její počátek bude odvíjet od data doručení výzvy. 54 V usnesení o nařízení exekuce soud neurčuje, jakým způsobem má být exekuce provedena ( 44, odst. 3 e.ř.). Tato pravomoc je dána exekutorovi, který určí způsob výkonu exekuce až v exekučním příkazu. Exekutoři tak mají otevřené možnosti pro způsob vymáhání pohledávek. Zároveň však nelze pověřit ohledně vymáhání jednoho dluhu jednoho exekutora, např. vymáháním pohledávky dlužníka, a druhého exekutora prodejem jeho nemovitosti. 55 V této souvislosti byl publikován judikát Nejvyššího soudu, kterým byl vysloven zajímavý právní názor. V řízení, které nařízení výkonu rozhodnutí předchází, není oprávněný povinen dokládat, že jím navržený způsob výkonu rozhodnutí je vhodný. Naopak tato povinnost svědčí povinnému, neboť on musí tvrdit a prokazovat, že navržený způsob výkonu je nevhodný, protože lze úspěšně postihnout jiné jeho majetkové hodnoty způsoby, které se jeví být vhodnějšími. Pro takovou obranu povinného je prostor až ve stadiu zastavení výkonu rozhodnutí. Z toho vyplývá, že nevhodnost postupu výkonu rozhodnutí při nařízení je relevantní, pokud vyplývá již z návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo z jiného podání oprávněného, jestliže se soud dozví jinak (z úřední povinnosti) o vhodnějším způsobu výkonu, anebo 53 RADKOVÁ, op. cit., s. 137-138. 54 FIALA, op. cit., s. 591-592. 55 RADKOVÁ, op. cit., s. 137. 21