Krajský úřad Pardubického kraje OŽPZ - oddělení integrované prevence *KUPAX00NHEHH* KUPAX00NHEHH Číslo jednací: KrÚ 7409/2018/OŽPZ/VO Spisová značka: SpKrÚ 79213/2017/OŽPZ/OIP Vyřizuje: Ing. Evžen Vokál, DiS. Telefon: 466 026 356 E-mail: evzen.vokal@pardubickykraj.cz Fax: 466 026 392 Datum: 29. 1. 2018 Krajský úřad Pardubického kraje vydává v souladu s 19a odst. 7 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění, úplné znění integrovaného povolení čj. OŽPZ/2614-12/06/SY ze dne 10. 7. 2006, ve znění 1. změny čj. 45086-3/2008/OŽPZ/SY ze dne 19. 11. 2008, ve znění 2. změny čj. KrÚ 53798/2010/OŽPZ/MV ze dne 21. 7. 2010, ve znění opravného rozhodnutí čj. KrÚ 72048/2010/OŽPZ/DV ze dne 1. 10. 2010, ve znění 3. změny čj. KrÚ 29516/2011/OŽPZ/DV ze dne 13. 4. 2011, ve znění 4. změny čj. KrÚ 60893/2014/OŽPZ/ST ze dne 23. 9. 2014, ve znění 5. změny čj. KrÚ 19632/2016/OŽPZ/ST ze dne 15. 3. 2016 a ve znění 6. změny čj. KrÚ 628/2018/OŽPZ/VO ze dne 9. 1. 2018 pro zařízení Anorganické kyseliny provozovatele Synthesia, a.s., sídlem Semtín 103, Pardubice 530 02 vydané formou sdělení ve smyslu 154 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů: ROZHODNUTÍ Krajský úřad Pardubického kraje (dále jen krajský úřad ), jako příslušný správní úřad podle ustanovení 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění (dále jen zákon o integrované prevenci ), vydává podle ustanovení 13 zákona o integrované prevenci integrované povolení provozovateli Synthesia, a.s., Pardubice-Semtín, IČ 601 08916 k provozu zařízení Anorganické kyseliny. Zařízení je uvedeno v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci v kategorii č. 4.2.b. a 4.2.d. Identifikace zařízení (PID): MZPR98EK8EVU Umístění zařízení kraj: Pardubický Adresa: Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice Ústředna: +420 466 026 111 Fax: +420 466 611 220 Internet: www.pardubickykraj.cz E-mail: posta@pardubickykraj.cz Úřední dny: pondělí a středa 8 17 hod. 1
obec: Rybitví k. ú. Rybitví (parc. č. 957/32, st. 828, st, 827, st. 826, st. 825, st. 824, parc. č. 957/75, st. 865, st. 831) město Pardubice k. ú. Semtín (parc. č. 255/4, 255/22, st. 1068, st. 1067, st. 1066, st. 1202, st. 1065, st. 375, st. 377, st. 380, st. 372, st. 373, st. 1196) Identifikační údaje o zařízení: a) Technické jednotky s činností podle přílohy č. 1 zákona Jedná se o zařízení na výrobu kyseliny sírové v objektech N8, N 15, N 15/1 a kyseliny dusičné v objektech Ry 314, Ry 315b.Zařízení na výrobu kyseliny sírové má projektovanou kapacitu 60 000 t/rok H 2 SO 4 technické koncentrované 94 96 % a olea 25 %. Z části technické koncentrované kyseliny sírové a olea 25 % lze vyrobit další výrobky v maximální kapacitě: 2 000 t/rok H 2 SO 4 chemicky čisté koncentrované 2 300 t/rok H 2 SO 4 akumulátorové 1 000 t/rok H 2 SO 4 oleum 65 % Kapacity zařízení jsou vyjádřeny jako 100 % H 2 SO 4. Kyselina sírová se vyrábí kontaktním způsobem ze síry. Základní vstupní surovinou je síra. Charakter výroby je kontinuální. Čistá kapalná síra se spaluje v proudu suchého vzduchu za vzniku plynu o obsahu SO 2 asi 10 obj. %. Teplota plynu se využívá k výrobě vysokotlaké přehřáté páry a dále v systému výměníků tepla, kde se předehřívají plyny vstupující do další etáže kontaktního reaktoru. Plyn se pak dvoustupňově oxiduje v kontaktním reaktoru na vanadiovém katalyzátoru. Po prvním stupni (3 etáže) se plyn s obsahem SO 3 vede do oleového a vloženého monohydrátového absorbéru. Koncový plyn z těchto absorbérů se předehřeje v systému výměníků tepla kolem kontaktu a je veden na IV. etáž. Plyn pak vstupuje do koncového absorbéru a komína výrobny. Část olea 25 % se využívá pro produkci olea 65 %, produkci kyseliny sírové chemicky čisté a návazně na ni pro produkci kyseliny akumulátorové. Oxid sírový potřebný pro produkci vyjmenovaných výrobků se získává desorbcí SO 3 z olea 25 %. Plynný SO 3 se vede do kondenzátoru. Oleum 65 % se vyrábí mícháním olea 25 % s kapalným SO 3 v zásobníku. Část kapalného SO 3 se odvádí pro výrobu kyseliny sírové chemicky čisté a kyseliny akumulátorové čisté. Kyselina sírová chemicky čistá se vyrábí kontinuálně, absorpcí redestilovaného oxidu sírového v cirkulující kyselině. Po absorpci je kyselina zřeďována redestilovanou vodou. Výroba kyseliny sírové akumulátorové je založena na fyzikálním procesu ředění koncentrované kyseliny sírové vodou. Zařízení na výrobu kyseliny dusičné má projektovanou kapacitu 73 000 t/r HNO 3 50 % tzv. slabá. Z části této kyseliny lze vyrobit další výrobky v maximální kapacitě: 11 000 t/r HNO 3 koncentrované (technologie Magnac) 4 000 t/r HNO 3 speciální druhy Kapacity zařízení jsou vyjádřeny jako 100 % HNO 3. Podstatou výroby kyseliny dusičné slabé je konverze vzduchočpavkové směsi na oxidy dusíku za pomoci platino-rhodiového katalyzátoru a absorpce nitrozních plynů ve zředěné kyselině dusičné a vodě. Kapalný čpavek je zplyněn ve výparníku a po smíšení se vzduchem vzniká vzduchočpavková směs. Vzduchočpavková směs s obsahem 10 11 % obj. NH 3 vstupuje do konvertoru, kde se na Pt/Rh katalyzátoru oxiduje čpavek vzdušným kyslíkem při teplotě 820 860 C za vzniku oxidu dusnatého. Teplota plynu se využívá k výrobě vysokotlaké přehřáté páry. Oxid dusnatý je veden přes kondenzátory do oxidačně-absorpční kolony zkrápěné slabou HNO 3 a dále do třech absorpčních kolon protiproudně zkrápěných vodou a slabou HNO 3. Získaná HNO 3 se vede do skladovacích nádrží. 2
Kyselina dusičná koncentrovaná se vyrábí z kyseliny dusičné slabé zakoncentrováním na min. 98 % extrakčně a destilačně pomocí taveniny dusičnanu hořečnatého. Při výrobě dalších druhů kyseliny se jedná o fyzikální procesy úpravy koncentrace a čištění kyseliny dusičné. b) Technické jednotky s činnostmi mimo rámec přílohy č. 1 Nejsou. c) Přímo spojené činnosti skladování a stáčení surovin a produktů: sklady (objekty N 14/2, N 7, N 7/1, N 7/2, N 7/3, N 8/1, N 12, N 14, N 15, N 15/1, N 15/2, Ry 314, Ry 314a, Ry 314b, Ry 314c, Ry 315b, Ry 315c, Ry 324a, Ry 325a) - zajištění vzduchu pro technologii úprava a stlačování - úprava vstupní vody filtrace, chlazení a změkčování - zneškodnění emisí před vypouštěním do ovzduší emise z výroby HNO 3 katalytická redukce Ry 314 a katalytická redukce Ry 315b (RENOX) - nakládání s odpadními vodami - nakládání s odpady 1. Závazné podmínky provozu Krajský úřad v souladu s ustanovením 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci, ustanovením 13 odst. 4 a ustanovením 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci, ve vazbě na 14 zákona o integrované prevenci, stanoví závazné podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek: a) Emisní limity 1. Ovzduší Emisní zdroj emisní limity Emisní zdroj Kyselina sírová N15, zdroj (výduch) č. 412 Kód zdroje dle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. 6.15. Znečišťující látka kyselina sírová vyjádřená jako H oxid siřičitý (SO 2 ) Závazný limit 10 mg/m 3 při hmotnostním toku B) vyšším než 100 g/h 2,2 kg/t v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny sírové (přepočteno na 100% kyselinu sírovou) 350 mg/m 3 A) Kyselina dusičná slabá Ry314, zdroj (výduch) č. 314 6.17. NO 2 1,6 kg/t na 1 tunu vyrobené kyseliny dusičné (přepočteno na 65 % kyselinu dusičnou) Kyselina dusičná koncentrovaná MAGNAC, zdroj (výduch) č. 315 6.17. NO 2 1,6 kg/t na 1 tunu vyrobené kyseliny dusičné (přepočteno na 65 % kyselinu dusičnou) amoniak 300 mg/m 3 C) A. Koncentrace v suchém plynu za normálních stavových podmínek B. Koncentrace ve vlhkém plynu za normálních podmínek 3
C. Koncentrace v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek 2. Hluk Emisní limit hluku pro denní a noční dobu není navržen, jedná se o zařízení uprostřed areálu, navržení limitu pro jednotlivé objekty není relevantní. 3. Vibrace Nebyly stanoveny, nejsou relevantní. 4. Neionizující záření Nebyly stanoveny, nejsou relevantní. b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a podmínky zajišťující při úplném ukončení provozu zařízení navrácení místa provozu zařízení do stavu v souladu s požadavky 15a, 1. Při trvalém ukončení provozu bude postupováno v souladu se stavebním zákonem a z hlediska ochrany životního prostředí bude zejména provedeno: a) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné odstranění, b) odvoz všech uskladněných chemických látek, c) bezpečná dekontaminace provozovaného zařízení a stavebních částí 2. V souladu s 4a zákona krajský úřad schvaluje základní zprávu pro zařízení Anorganické kyseliny zpracovanou společností AQD-envitest, s.r.o. v březnu 2014. Při ukončení provozu zařízení provozovatel posoudí v souladu s 15a zákona stav znečištění půdy a podzemních vod v ukazatelích a postupy uvedenými v základní zprávě a toto posouzení předloží krajskému úřadu. c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady a opatření ke sledování odpadů, které v zařízení vznikají, d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, podzemních a povrchových vod, 1. Přihlížet k aktuálním klimatickým podmínkám v době nájezdu výrobny kyseliny sírové z horkého stavu. Podmínku zaznamenat do provozní dokumentace a provozního řádu zařízení. 2. Krajský úřad podle 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci s odkazem na 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, povoluje provoz vyjmenovaných stacionárních zdrojů včetně jejich provozních řádů: - zdroj č. 314 KYSELINA DUSIČNÁ SLABÁ - Ry314 (Provozní řád pro zdroj 314 Kyselina dusičná slabá Ry 314 ze dne 21. 11. 2017 zpracovaný Tomášem Bořilem a schválený Ing. Josefem Liškou) - zdroj č. 315 KYSELINA DUSIČNÁ KONC. - MAGNAC - zdroj č. 412 KYSELINA SÍROVÁ N15 (Provozní řád pro zdroj 412 Kyselina sírová N15 ze dne 21. 11. 2017 zpracovaný Romanem Steklým a schválený Ing. Josefem Liškou) e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení, f ) podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie, g) opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků, 1) Veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují a skladují závadné látky, musí být v takovém provedení a technickém stavu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu uniku těchto látek do půdy, 4
podzemních vod a povrchových vod nebo k jejich nežádoucímu smíšení s odpadními nebo srážkovými vodami. 2) Zajistit trvalé vybavení míst, kde bude nakládáno s látkami škodlivými vodám asanačními prostředky. 3) Těsnost nádrží pro skladování, potrubních propojení a mobilních prostředků pro dopravu závadných látek ověřovat s četností stanovenou 39 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod. 4) Provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek. 5) Vést záznamy o prováděných opatřeních při zacházení se závadnými látkami a tyto uchovávat po dobu pěti let. 6) V případě havárie postupovat podle havarijních plánů schválených příslušným orgánem. 7) Havarijní plány budou přezkoumávány a revidovány. V případě nutnosti budou havarijní plány doplňovány na základě šetření havárií, nehod a stanovených nápravných a preventivních opatření a při navýšení kapacity či rozšíření sortimentu skladovaných látek. 8) Bezodtoké záchytné jímky pravidelně kontrolovat a jejich obsah včas likvidovat v souladu s platnou legislativou. 9) Při poruše koncových zařízení na zachycování emisí škodlivých látek do ovzduší, při kterých by mohlo dojít k jejich neřízenému úniku, postupovat v souladu s provozním řádem a provozní dokumentací povolovaného zařízení. 10) Úřad podle ust. 13 odst. 6 zákona ve spojení s ust. 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, schvaluje Vodohospodářský havarijní plán pro výrobní oddělení výrobny Kyselina dusičná středisko 11300 a Vodohospodářský havarijní plán pro výrobní oddělení výrobny Kyselina sírová a soli středisko 11110 část kyselina sírová zpracovaný Romanem Steklým dne 28. 11. 2017 a schválený Ing. Michalem Hamplem, vedoucím odd. výroby Kyselina sírová a soli. Při změně provozu zařízení nebo při změně zákonných předpisů, které by mohly mít vliv na vodohospodářské havarijní plány, budou schválené havarijní plány aktualizovány a předloženy úřadu k posouzení, každý ve 3 vyhotoveních spolu s vyjádřením vodoprávního úřadu. h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, zkušební provoz podle zvláštního právního předpisu, poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu, 1. Dodržovat provozní dokumentaci pro výrobu kyseliny sírové a kyseliny dusičné. i) způsob monitorování emisí a technická opatření k monitorování emisí, včetně specifikace metodiky měření, jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování; v případě použití postupu podle 14 odst. 4 písm. b) též požadavek, aby výsledky monitorování emisí byly k dispozici pro shodná časová období a referenční podmínky jako v případě úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami, 1. Monitoring emisí do ovzduší 1) Zajišťovat na výduchu ze zařízení č. 412 prostřednictvím osoby s autorizací jednorázová měření emise H 2 SO 4 (jako H) při vztažných podmínkách B, SO 2 při vztažných podmínkách C s četností jednou za rok, ne dříve než po uplynutí lhůty šesti měsíců od data předchozího jednorázového měření. 2) Zajišťovat na výduchu ze zařízení č. 314 prostřednictvím osoby s autorizací jednorázová měření emise NO 2 při vztažných podmínkách A s četností jednou za rok, ne dříve než po uplynutí lhůty šesti měsíců od data předchozího jednorázového měření. 5
3) Zajišťovat na výduchu ze zařízení č. 315 prostřednictvím osoby s autorizací jednorázová měření emise NO 2 při vztažných podmínkách A, NH 3 při vztažných podmínkách C s četností jednou za rok, ne dříve než po uplynutí lhůty šesti měsíců od data předchozího jednorázového měření. j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, Nejsou stanoveny. k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu pravidelně alespoň jednou za rok výsledky monitorování emisí a další požadované údaje, které úřadu umožní kontrolu plnění podmínek integrovaného povolení; v případě použití postupu podle 14 odst. 4 písm. b) též shrnutí výsledků monitorování emisí umožňující srovnání s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami, 1. Každoročně do 31. 3. předkládat krajskému úřadu zprávu dokládající plnění závazných podmínek integrovaného povolení. 2. Zjišťovat, vyhodnocovat a evidovat údaje z provozu zařízení v souladu s platnou právní úpravou integrovaného registru znečišťování životního prostředí a v případně vzniku ohlašovací povinnosti tuto zajistit prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. 3. Ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení dle 16 zákona o integrované prevenci. 4. Neprodleně hlásit dotčeným orgánům všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí l) postupy a požadavky na pravidelnou údržbu zařízení a postupy k zabránění emisím do půdy a podzemních vod a způsoby monitorování půdy a podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které se mohou v daném místě vyskytovat, a s ohledem na možnost znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení m) podmínky pro posouzení dodržování emisních limitů; tyto podmínky mohou být nahrazeny odkazem na jiné právní předpisy Ovzduší Vyhodnocení jednorázových měření emisí musí být provedeno v souladu s vyhláškou č. 415/2012 Sb. 2. Výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních předpisů, které se nahrazují integrovaným povolením: 1. Schválení havarijního vodohospodářského plánu Vodohospodářský havarijní plán pro výrobní oddělení výrobny Kyselina dusičná středisko 11300 a Vodohospodářský havarijní plán pro výrobní oddělení výrobny Kyselina sírová a soli středisko 11110 část kyselina sírová podle 39 odst. 2 písm. a) zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2. Povolení provozu vyjmenovaných stacionárních zdrojů včetně jejich provozních řádů: - zdroj č. 314 KYSELINA DUSIČNÁ SLABÁ - Ry314 (Provozní řád pro zdroj 314 Kyselina dusičná slabá Ry 314 ze dne 21. 11. 2017 zpracovaný Tomášem Bořilem a schválený Ing. Josefem Liškou) - zdroj č. 315 KYSELINA DUSIČNÁ KONC. - MAGNAC - zdroj č. 412 KYSELINA SÍROVÁ N15 (Provozní řád pro zdroj 412 Kyselina sírová N15 ze dne 21. 11. 2017 zpracovaný Romanem Steklým a schválený Ing. Josefem Liškou) podle 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 6
3. Rušení pravomocných opatření, která se nahrazují integrovaným povolením Krajský úřad podle 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci ruší následující pravomocná rozhodnutí, která se nahrazují tímto povolením: 1. Rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje zn. OŽPZE OO/18885/03/PI ze dne 25. 11.2003, OŽPZE OO/18885/03/PI ze dne 26. 11. 2003, OŽPZE OO/18885/03/PI ze dne 27. 11. 2003 a OŽPZE OO/19335/03/PI ze dne 1. 12. 2003, kterými byl udělen souhlas k vydání provozních řádů pro zdroje: č. 412 - Kyselina sírová, č. 411 Bisulfit, č. 314 Kyselina dusičná slabá a č. 315 Kyselina dusičná koncentrovaná Magnac. 2. Rozhodnutí magistrátu města Pardubice č. j. OŽP/Vod/15571/04/Mi ze dne 19. 8. 2004, kterým byl schválen vodohospodářský havarijní plán Plány opatření pro případ havárie a to v části platné pro odd. kyseliny sírové a pro odd. kyseliny dusičné. 3. Rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. OŽPZ/11237/2004/CK ze dne 14. 6. 2004, kterým bylo povoleno nakládání s vodami spočívající ve vypouštění odpadních vod pro býv. Aliachem a.s., se sídlem v Pardubicích a to v části II. Ing. Josef Hejduk vedoucí odboru v z. Ing. Věra Jiříčková vedoucí oddělení integrované prevence 7