Posouzení finanční stability města Jeseník ve vztahu k plánovaným investicím

Posouzení finanční stability města Jeseník ve vztahu k plánovaným investicím Duben 2013

Obsah: 1. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... - 4-2. ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE MĚSTA... - 6-3. DLUHOVÁ SLUŽBA... - 10-3.1. STÁVAJÍCÍ DLUHOVÁ SLUŽBA... - 10-3.2. NÁSTROJE K ÚPRAVĚ DLUHOVÉ SLUŽBY... - 10-4. INVESTICE DO VÝSTAVBY AQUAPARKU... - 12-4.1. POPIS PROJEKTU... - 12-4.2. FINANČNÍ TOKY... - 12-4.3. CITLIVOSTNÍ ANALÝZA... - 15-5. ANALÝZA MOŽNOSTÍ FINANCOVÁNÍ... - 17-5.1. SHRNUTÍ FINANČNÍCH POTŘEB... - 17-5.2. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ DOSAŽITELNOST A PODMÍNKY EXTERNÍHO FINANCOVÁNÍ... - 17-5.3. ZAJIŠTĚNÍ ÚROKOVÝCH RIZIK... - 18-5.4. PRODUKTY EXTERNÍHO (DLUHOVÉHO) FINANCOVÁNÍ... - 20-5.5. DOPORUČENÉ ŘEŠENÍ PRO NOVÉ EXTERNÍ (DLUHOVÉ) FINANCOVÁNÍ... - 29 - - 2 -

Prohlášení Dokument je určen výhradně pro potřeby Města Jeseník (dále jen Město ), obsahuje rámcovou analýzu finanční situace Města ve vztahu k plánovaným investicím, zejména ve vztahu k plánované výstavbě Regionálního aquaparku Jeseník (dále jen Projekt ). Analýza byla vypracována Českou spořitelnou, a.s. (dále jen Zhotovitel ). Součástí výstupu je finanční model, který je založen na vstupních údajích Města a jeho partnerů. Za přesnost těchto vstupních údajů plně odpovídá Město, jedná se o nákladové položky charakterizující rozsah investice, provoz a údržbu Projektu. Zhotovitel studie neodpovídá za jakékoliv případné škody související s využitím informací obsažených v tomto dokumentu a nic z tohoto dokumentu nelze vykládat tak, že by v souvislosti s ní Zhotovitel přebíral jakékoliv závazky. - 3 -

1. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Město potřebuje disponovat dostatečnými finančními zdroji na financování nutných udržovacích a rozvojových investic. Prostřednictvím této studie hledá Město odpověď na výši volných peněžních toků, které může pro své investiční aktivity v budoucnu využít. Při hledání odpovědi bylo nutné posoudit, které finanční nástroje jsou pro Město v dané situaci vhodné a které zajistí dostatečné množství finančních zdrojů s ohledem na udržení finanční stability Města. V letech 2011 a 2012 dluhová služba významně ovlivňovala hospodaření Města a snižovala prostor pro realizaci rozvojových investic. Od roku 2013 však bude docházet k postupnému zlepšení této situace. U objemově největšího finančního závazku dojde ke splacení již v roce 2013, u většiny ostatních v nejbližších 2 až 3 letech. Vzhledem ke krátké splatnosti stávajících úvěrů není nutné upravovat či refinancovat stávající portfolio finančních závazků (úvěrů) Města, protože by tímto krokem nedosáhlo významnějších úrokových a peněžních efektů. Závěry finanční analýzy prezentují stabilitu provozního přebytku před splátkami úroků, který vykazuje přibližně 12% podíl na celkových daňových příjmech. V roce 2013 je téměř celá výše provozního přebytku využita na úhradu dluhové služby a v rozpočtu tak nezůstává dostatek zdrojů pro realizaci větších plánovaných investic. V následujících letech volné zdroje Města použitelné pro financování rozvojových investic začínají postupně narůstat, kumulativně za roky 2013 2017 dosahují 50 milionů Kč. Finanční analýza ukazuje, že prostor pro realizaci plánovaných investic Města zde existuje, avšak jejich rozpočtové financování je značně omezeno. Realizací projektu Regionálního aquaparku Jeseník dojde k zatížení rozpočtu Města. Přesný finanční dopad investice na městský rozpočet je obtížně odhadnutelný, protože závisí na mnoha externích faktorech bez možnosti ovlivnění ze strany Města. Na druhou stranu však správné smluvní nastavení, dlouhodobé garance stavební společnosti a subdodavatelů, profesionalita v řízení, správná motivace a zkušenosti budoucího provozovatele, můžou mít pozitivní vliv na výsledný hospodářský výsledek a tím i zatížení rozpočtu Města. Na základě zkušeností Zhotovitele s obdobnými projekty a ze závěrů z diskuzí s odborníky se očekává, že průměrný počet ročních návštěvníků bude oscilovat v intervalu od 120.000 do 150.000, při této výši se očekává, že celková pravidelná roční dotace Města bude v nejbližších 15 letech v rozmezí 9 až 11 miliónů Kč (obsahující dotace na ztrátovost provozu a splátku externího financování určeného na počáteční výstavbu). Pro financování fáze výstavby se předpokládá čerpání investičního úvěru ve výši 50 miliónů Kč se splatností 15 let, lineární amortizací a fixní úrokovou sazbou. Projekt Regionálního aquaparku Jeseník je z pohledu rozpočtu Města financovatelný, avšak jeho realizace městský rozpočet značným způsobem zatíží. Po realizaci aquaparku bude Město disponovat volnými zdroji kumulativně v letech 2013 2017 ve výši cca 24 miliónů Kč, které mohou být využity pro financování dalších udržovacích i rozvojových investic Města či na splátky dodatečně načerpaného externího financování. Za účelem lepšího pochopení finančních souvislostí projektu a hospodaření Města byl vytvořen interaktivní finanční model, který shrnuje vliv hlavních parametrů na rozpočet Města. Pro ostatní investice Města doporučujeme vždy posoudit, do jaké míry je vhodné angažovat dodavatele i v provozní a udržovací fázi a jakou vhodnou formu financování zvolit. Tím může být dosaženo částečné eliminace projektových rizik a především úspor v budoucích výdajích Města. - 4 -

Tabulka č. 1: Citlivostní analýza aquaparku příjmy Citlivostní analýza - příjmy Počet návštěvníků ročně 100 000 120 000 135 000 150 000 170 000 Provozní dotace v 1. roce provozu 12 830 11 238 10 044 8 850 7 259 Průměrný výnos na návštěvníka 60 70 75 80 100 Provozní dotace v 1. roce provozu 12 193 10 761 10 044 9 328 6 463 Příjmy celkem (venkovní i vnitřní část) 70% 90% 100% 110% 130% Provozní dotace v 1. roce provozu 13 536 11 208 10 044 8 880 6 552-5 -

2. ANALÝZA FINANČNÍ SITUACE MĚSTA Vývoj jednotlivých položek a struktury peněžních toků Města závisí na faktorech, které může v rámci svého hospodaření ovlivnit. Stabilita v čase a výše celkového rozpočtu Města však bude záviset i na mnoha externích faktorech, které jsou spjaty s vývojem české ekonomiky. V této části analýzy je uvedeno stručné shrnutí základních makroekonomických ukazatelů a očekávané úrovně daňové výtěžnosti s cílem provést indikativní odhad vývoje těchto ukazatelů s dopadem do rozpočtu Města. Finanční výhled pro rok 2013 vychází z nového koeficientu sdílení a předpokladu 2-3% nárůstu celostátního inkasa. Pro predikci většiny výdajových a příjmových položek rozpočtu je použito ročního nárůstu ve výši 2%. Předpokladem výpočtu úvěrového potenciálu Města je detailní analýza peněžních toků a jejich rozdělení z pohledu opakovatelnosti na řádné a mimořádné. Tento pohled tuzemská legislativa výkaznictví neužívá a aplikuje druhové, funkční a jiné typy členění, které jsou pro analýzu úvěrového potenciálu méně vhodné, popř. zcela nepoužitelné. Transformace peněžních toků na řádné a mimořádné je pak do značné míry závislá na odhadu a nutně musí být spojena s určitou mírou nepřesnosti. Dalším významným omezujícím faktorem analýzy je struktura finančních vztahů mezi Městem a jeho podřízenými organizacemi a fakt, že není možné finanční výsledky všech členů skupiny konsolidovat běžnými postupy. Výkazy samotného Města pak ne vždy reálně odrážejí vývoj hospodaření v samotných podřízených organizacích. Posledním významným omezujícím faktorem je samotná podstata fungování rozpočtově řízených organizací. Tyto organizace jsou sice podobně jako privátní sektor ovlivňovány makroekonomickým prostředím (v případě Města jde např. o vývoj daňových příjmů a cenovou hladinu nákladových vstupů), avšak pro vývoj hospodaření jsou nakonec určující rozhodnutí volené reprezentace o alokaci dostupných finančních prostředků. Všechna taková suverénní politická rozhodnutí mohou mít bezprostřední vliv na výslednou úvěrovou kapacitu, avšak analýza je může předjímat jen v krátkém časovém horizontu a to ještě v omezeném rozsahu. Úvěrová schopnost Města je proto velmi relativní kategorií a musí být vždy komunikována a vnímána jen ve spojení s výchozími předpoklady. V případě, že tyto předpoklady nejsou naplňovány, potom se reálná úvěrová kapacita může výrazně odchylovat od analýzy prezentované v tomto dokumentu. Úvěruschopnost Města je dána celou řadou faktorů. Jsou mezi nimi jak faktory ovlivnitelné představiteli Města, tak i faktory, které se nachází zcela mimo jejich kontrolu. Pro některé navíc platí, že je vedení nemůže kontrolovat, ale jsou i velmi obtížně predikovatelné. Mezi nejvýznamnější faktory determinující úvěrovou schopnost se řadí například: provozní výsledky hospodaření, jejich trend a volatilita, stávající zadluženost a její časová struktura, investiční aktivita, její rozsah, časové rozložení, způsob financování, majetková podstata, potenciál kapitálových příjmů, politika státu (dotační politika, daňová politika), makroekonomický vývoj (inflace, úrokové sazby). - 6 -

Hospodaření Města mezi roky 2010 2012 je shrnuto v následující tabulce. Tabulka č. 2: Hospodaření Města v minulých letech Hospodaření v minulých letech 2010 2011 2012 2013 (Rozp.) Daňové příjmy 121 673 124 026 132 575 146 348 DPH (podíl na výnosu) 46 446 44 204 44 366 47 100 DPFOZČ (podíl na výnosu) 22 373 21 557 22 547 23 950 DPFOSVČ (podíl na výnosu) 3 633 3 604 2 224 2 400 Daň z příjmu PO (podíl na výnosu) 19 293 20 295 19 853 22 500 Zúčtování DPPO za obec 4 114 8 968 12 500 12 000 Správní poplatky 6 730 6 544 5 047 4 940 Daň z nemovitosti 6 687 6 354 6 561 10 000 Místní daně a poplatky 12 398 12 500 19 476 23 458 Nedaňové příjmy 43 895 35 634 19 212 56 150 Prodej zboží a služeb 16 409 15 863 6 448 6 129 Příjmy z pronájmu 6 707 5 596 4 825 9 960 Ostatní nedaňové příjmy 20 779 14 175 7 938 40 061 Běžně přijaté dotace 166 548 161 572 45 775 23 473 Řádné dotace 155 817 150 497 39 070 23 000 Mimořádné dotace 10 732 11 075 6 705 473 Běžné příjmy celkem 332 116 321 232 197 561 225 971 Běžné výdaje celkem 335 586 329 155 196 978 191 478 Personální výdaje 57 281 58 911 56 285 50 609 Opravy a udržování 47 542 34 895 31 622 33 531 Úroky 1 584 1 800 964 2 171 Leasingové splátky 140 0 0 0 Poskytnuté dotace 187 741 190 032 61 096 58 594 Ostatní provozní výdaje 41 298 43 518 47 011 46 572 Provozní přebytek -3 470-7 923 583 34 493 Kapitálové příjmy 97 442 86 495 68 793 6 568 Prodej dlouhodobého majetku 26 432 69 169 49 605 6 568 Kapitálové dotace 71 010 17 326 19 188 0 Kapitálové výdaje 115 171 36 964 32 050 110 194 Investiční nákupy 89 195 34 216 29 739 110 194 Kapitál. dotace jiným subjektům 25 976 2 748 2 311 0 Kapitálový výsledek -17 729 49 532 36 743-103 626 Rozpočtový přebytek / deficit -21 199 41 608 37 326-69 133 Financování 21 199-41 608-37 326 69 133 Čerpání úvěru (+) 47 000 6 277 21 665 25 622 Splátky jistiny (-) -9 574-58 916-10 925-35 466 Ostatní financování 0 0-318 0 Operace řízení likvidity (+/-) 0 0 0 0 Změna stavu rozpočt. účtů (+/-) -16 227 11 031-47 749 78 977 ZŮSTATEK ROZPOČT. ÚČTŮ 44 505 33 474 81 223 2 245 PENĚŽ. EKVIVALENTY OŘL 0 0 0 0-7 -

Obecně platí, že čím vyšší a stabilnější jsou provozní výsledky a čím nižší je stávající zadluženost, tím větší prostor se otevírá pro případné externí financování. V případě investiční aktivity je pak pro úvěrovou schopnost rozhodující řádné plánování peněžních toků souvisejících s projekty (jak co do výše, tak do jejich rozložení v čase) a jejich koordinace s provozními peněžními toky. Potenciál kapitálových příjmů také může významně ovlivnit úvěruschopnost Města, avšak omezujícím faktorem je spolehlivost tohoto zdroje. Hospodaření Města vykazovalo mezi roky 2010 2011 záporný provozní přebytek, který však byl trendem snižujících se dotací. Od roku 2012 nastala změna a vývoj provozního přebytku je již v kladných číslech. To dává Městu základní předpoklady i pro realizaci řady dalších rozvojových investic. Pro rok 2013 je v zemích Evropské měnové unie očekáván pokles HDP, a to o 0,3%. Česká republika tak v letošním roce zažije z pohledu růstu HDP nejspíš stagnaci, v lepším případě minimální pozitivní růst. Inflace zůstane bez problémů, v průměru dosáhne proti loňským 3,3% jenom zhruba 2% a strukturou se nezmění, poptávková inflace zůstane záporná, cenovou hladinu budou zvyšovat hlavně daně (měnící se DPH) a regulované ceny. Zároveň ČNB s největší pravděpodobností ponechá sazby bez změny (0,05% u hlavní sazby ČNB). Následující tabulka zobrazuje predikci budoucích peněžních toků Města definujících zejména provozní přebytek před započtením dluhové služby, jež po její úhradě může být použit na plánované investiční aktivity. Tabulka č. 3: Predikce hospodaření Města Predikce hospodaření 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Příjmy Daňové příjmy 152 312 155 203 158 150 161 155 164 378 167 665 171 019 DPH (podíl na výnosu) 47 437 48 386 49 353 50 341 51 348 52 375 53 422 DPFOZČ (podíl na výnosu) 27 319 27 865 28 423 28 991 29 571 30 162 30 766 DPFOSVČ (podíl na výnosu) 2 400 2 448 2 497 2 547 2 598 2 650 2 703 Daň z příjmu PO (podíl na výnosu) 24 158 24 641 25 134 25 637 26 149 26 672 27 206 Zúčtování DPPO za obec 12 000 12 240 12 485 12 734 12 989 13 248 13 513 Správní poplatky 4 940 4 989 5 039 5 090 5 192 5 296 5 402 Daň z nemovitosti 10 600 10 706 10 813 10 921 11 139 11 362 11 589 Místní daně a poplatky 23 458 23 927 24 406 24 894 25 392 25 900 26 418 Nedaňové příjmy 33 647 34 145 34 650 35 164 35 867 36 585 37 316 Prodej zboží a služeb 6 129 6 252 6 377 6 504 6 634 6 767 6 902 Příjmy z pronájmu 9 960 10 159 10 362 10 570 10 781 10 997 11 217 Ostatní nedaňové příjmy 17 558 17 734 17 911 18 090 18 452 18 821 19 197 Běžně přijaté dotace 29 405 23 460 23 929 24 408 24 896 25 394 25 902 Řádné dotace 29 083 23 460 23 929 24 408 24 896 25 394 25 902 Mimořádné dotace 322 0 0 0 0 0 0 Běžné příjmy celkem 215 364 212 808 216 729 220 727 225 141 229 644 234 237 Výdaje Personální výdaje 50 609 51 621 52 654 53 707 54 781 55 877 56 994 Opravy a udržování 33 532 34 203 34 887 35 584 36 296 37 022 37 762 Leasingové splátky 0 0 0 0 0 0 0 Poskytnuté dotace 58 594 59 766 60 961 62 180 63 424 64 692 65 986 Ostatní provozní výdaje 46 572 47 503 48 454 49 423 50 411 51 420 52 448 Běžné výdaje celkem 189 307 193 093 196 956 200 894 204 912 209 010 213 190 Provozní přebytek před úroky 26 057 19 715 19 773 19 833 20 229 20 634 21 047-8 -

Klíčovým zdrojem pro krytí dluhové služby a do značné míry i kapitálových výdajů je provozní přebytek. Čím je tento přebytek vyšší, tím větší prostor se otevírá i pro možné zadlužení i pro samofinancování investic. U definovaných variant projekce se provozní přebytek pohybuje okolo hranice 20 miliónů Kč ročně, což představuje solidní základ pro splácení stávající, ale i budoucími projekty generované, dluhové služby. Graf č. 1: Provozní přebytek před úroky Z dlouhodobé predikce provozního přebytku před úroky vyplývá stabilita odpovídající roční výši okolo 20 miliónů Kč, která tvoří v každém roce více jak 12 % daňových příjmů Města. Jedná se tak o velmi stabilní zdroj určený pro kapitálové výdaje, mimořádné situace či splátky externího financování. - 9 -

3. DLUHOVÁ SLUŽBA 3.1. Stávající dluhová služba Z předložených podkladů vyplývá, že Město v současné době splácí několik úvěrů, které jsou spjaty s historicky realizovanými projekty a potřebami Města. V předchozích 2 letech splátky dluhového financování významnou měrou zatěžovaly městský rozpočet, například v roce 2011 výdaje spojené s dluhovou službou přesáhly 60 milionů Kč. V roce 2013 splátky úroků a jistin sice ještě rozpočet Města značně zatíží, nicméně u objemově největšího závazku dojde ke splacení již v tomto roce, u drtivé většiny ostatních v nejbližších 2 3 letech. Město využívá výhody stávajících nízkých referenčních sazeb (pohyblivé sazby), ale zároveň má část úvěrů i s fixní sazbou, která umožňuje Městu lépe predikovat absolutní výdaje rozpočtu. 3.2. Nástroje k úpravě dluhové služby Jednou z možností úpravy stávající finanční situace Města je využití refinancování splátek finančním derivátem. Toto řešení může umožnit Městu pomocí optimalizace výdajů spojených s dluhovou službou generovat větší volné peněžní toky k realizaci plánovaných rozvojových, případně udržovacích investic. Jedná se o metodu, kde zůstanou zachovány stávající smlouvy s věřiteli, nicméně prostřednictvím finančního derivátu dojde k optimalizaci peněžních toků Města (linearizace v čase). Linearizované splátky jsou stanoveny tak, aby Město zaplatilo stejnou celkovou částku jako v případě původních úvěrů (suma linearizovaných celkových splátek je při zohlednění faktoru času rovna sumě celkových splátek původních úvěrů), nicméně nominálně navýšenou o úrok plynoucí z této úpravy. Prostřednictvím restrukturalizace může Město aktuálně snížit svou dluhovou službu a přenést tuto povinnost do delšího časového období. Předpokládaný efekt se projeví zejména v podobě nezvyšujících se úrokových sazeb a snížení splátek v určité době. Na druhou stranu může Město použít standardní úvěrový produkt (úvěr, směnku, dluhopis), na refinancování stávajících dluhů. V tomto přístupu bude nutné zrušit stávající smlouvy s věřiteli jejich splacením a nahrazením novou smlouvou o financování. Předčasné splacení definovaných závazků novým bankovním produktem je mnohdy spojeno se smluvními sankcemi, zejména u produktů, které mají dlouhodobou fixaci referenční sazby prostřednictvím úrokového swapu. Při úvahách o refinancování standardním způsobem tak bude nutné zvážit veškeré přínosy takového refinancování, ale zejména s tím spojené přímé i nepřímé náklady na předčasné splacení a soutěž na nového věřitele. Následující graf ukazuje očekávaný provozní přebytek po úhradě dluhové služby. Jeho zvyšující se tendence odráží snižující se roční výdaje v oblasti dluhové služby. V roce 2013 je provozní přebytek po úhradě dluhové služby téměř nulový. V roce 2014 však již hospodaření Města dosahuje čistého provozního přebytku ve výši 6,4 miliónů Kč, kumulativně pro nejbližších 5 let ve výši 68,5 miliónů Kč. Z těchto údajů je zřejmé, že zde existuje prostor pro další udržovací i rozvojové investice Města. - 10 -

Graf č. 2: Dluhová služba Města Pozn.: Dluhová služba celkem v roce 2013 zahrnuje i čerpání ve výši 15,532mil. Kč. Stávající dluhová služba v roce 2013 značně zatěžuje hospodaření Města. U objemově největšího závazku však dojde letos ke splacení a u většiny ostatních v nejbližších 2 3 letech. Důvody k fixaci úrokových sazeb by se měly odvíjet od strategie Města v oblasti plánování peněžních toků. Pohyblivé sazby jsou sice v současné době na historickém minimu, avšak předpokládá se jejich zvyšování. Z dlouhodobého hlediska je potřebné být dostatečným způsobem zabezpečen proti možným budoucím výkyvům finančních trhů. Nezajištění budoucích peněžních toků a jejich volnost vůči referenční sazbě by mohla v případě negativního hospodářského cyklu, vyšší inflaci, případně jiných problémech ekonomiky způsobit problémy systému financování Města. Výše a struktura dluhů Města je prezentována v Příloze č. 1. Vzhledem k aktuální skladbě úvěrového portfolia a velmi krátké splatnosti stávajících úvěrů není nutné refinancovat stávající portfolio úvěrů Města. Město by tímto krokem nedosáhlo významnějších úrokových a peněžních efektů vedoucích k významnému zlepšení hospodaření Města. - 11 -

4. INVESTICE DO VÝSTAVBY AQUAPARKU 4.1. Popis projektu Dlouhodobým cílem Města je podpora cestovního ruchu, který může celému regionu přinést potřebný ekonomický rozvoj, vyšší zaměstnanost a podpořit tak místní obyvatele a podnikatele. Město Jeseník a jeho okolí disponuje silným potenciálem a mnoha možnostmi využitelnými pro rozvíjející se cestovní ruch. Blízkost léčebných lázní a jedinečnost podmínek pro letní a zimní turistiku vytváří prostor pro široké spektrum volno časových a relaxačních aktivit. Projekt Regionální aquapark Jeseník (dále také Projekt ) regeneruje stávající areál koupaliště, ale zejména vytváří moderní vodní centrum, které bude po svém dokončení sloužit pro sportovní a volnočasové využití. Cílem Města je vytvořit odpovídající nabídku sportovních činností, která umožní celoroční využití. Projekt je připravován v místě stávajícího venkovního koupaliště a využita bude i dvoupodlažní provozní budova. Projekt obsahuje venkovní koupaliště s bohatými doplňky různých atrakcí, krytý 25 m bazén pro kondiční plavání, rekreační bazén, dětský bazén, posilovnu, saunový svět a tobogán. Nedílnou součástí Projektu je i potřebné zázemí, občerstvení, parkoviště a úpravy okolí. Jedná se o unikátní sportovně rekreační zařízení, které nebude mít na území Města konkurenci, nicméně i tak se bude muset potýkat se stále se rozvíjející konkurencí v této oblasti. Mezi nejbližší obdobná zařízení patří aquaparky a bazény ve vzdálenosti 30 70 km v Bruntále, Šumperku, Karlově Studánce, Kravařích a několika dalších menších hotelových či jiných zařízeních. Z aktuálně připravovaných konkurenčních projektů lze jmenovat například termální aquapark ve Velkých Losinách vzdálený 38 km, kde již probíhá výběr dodavatele. Krytý bazén v 5km vzdálené obci Česká Ves není Městem považován za konkurenční zařízení, protože je v případě realizace Projektu předpokládáno jeho uzavření. Nedaleký krytý bazén v Priessnitzových lázních taktéž nepředstavuje konkurenční projekt, jelikož jeho okamžitá kapacita se pohybuje pouze na úrovni 20 osob a je využíván primárně návštěvníky lázní. V porovnání s těmito konkurenčními bazény svým obsahovým pojetím Projekt nabízí velmi nadstandardní spektrum služeb a atrakcí. 4.2. Finanční toky Finanční toky spojené s realizací Projektu byly spočítány pomocí finančního modelu, který zahrnoval následující vstupní údaje. Finanční model předpokládá zahájení výstavby v průběhu posledního čtvrtletí roku 2013 s dopadem na peněžní toky Města od počátku roku 2014. Doba výstavby je předpokládána 1,5 roku a zavedení investice do provozu od druhé poloviny roku 2016 Celkové náklady na výstavbu a vyvolané investice jsou odhadovány ve výši cca 195 mil. Kč, bez DPH. Tyto náklady v sobě zahrnují: odhad ceny díla bez DPH: 185 mil. Kč stavební a technický dozor: 5,0 mil. Kč projektová dokumentace: 4,9 mil. Kč - 12 -

Město bude prostřednictvím Technických služeb Jeseník, a.s., čerpat dotaci od Úřadu regionální rady ve výši 40 % z investičních nákladů (maximálně však 79,6 mil. Kč), zároveň může Město využít daru ve výši 25 mil. Kč od společnosti CAMPA NET. Zbylá část investice bude pořízena prodejem majetku Města s očekávaným výnosem ve výši 47 mil. Kč, čerpáním externího financování ve výši 50 mil. Kč a zdroji z městského rozpočtu. U externího financování se očekává průběžné čerpání v období 2 leté výstavby. Typ splácení byl modelován jako lineárně amortizovaný s fixní úrokovou sazbou 3,38 % a dobou trvání 15 let. Podíl jednotlivých zdrojů na financování výstavby je shrnut na následujícím grafu: Graf č. 3: Financování výstavby aquaparku Náklady související s provozem Projektu byly převzaty z technické dokumentace poskytnuté Městem v celkové roční výši necelých 15 mil. Kč v cenách roku 2013. Tyto náklady zahrnují následující dílčí položky: mzdy: 6,9 mil. Kč plyn na teplo: 3,3 mil. Kč elektrická energie: 1,6 mil. Kč plyn na energii: 1,3 mil. Kč stočné: 0,5 mil. Kč vzorky hygiena: 0,5 mil. Kč vodné: 0,2 mil. Kč chemie: 0,2 mil. Kč revize a kontroly: 0,2 mil. Kč provoz kogenerace: 0,1 mil. Kč Průměrné roční výdaje na obnovu a údržbu byly na základě obdobných projektů odhadnuty na 1 milion Kč s tím, že bude tvořen rezervní fond, který bude každoročně plněn a následně rozpouštěn dle aktuálních potřeb. Finanční model předpokládá jeho rovnoměrné čerpání v plné výši odpovídající vloženým částkám. Příjmová stránka Projektu vycházela především z poskytnutých dat o hospodaření stávajícího areálu a z porovnání s podobnými projekty. Jednotlivé parametry byly následně upraveny dle diskuse s odborníky na financování podobných typů zařízení Zhotovitele, externími partnery Zhotovitele, Asociací bazénů a saun ČR, ale přímo i s vytipovanými provozovateli srovnatelných zařízení. Vzhledem k tomu, že příjmová část Projektu závisí na mnoha vstupních faktorech je nutné níže uvedené údaje brát jako jeden ze scénářů. Z tohoto důvodu se doporučuje paralelně s textovou - 13 -

částí studie pracovat i s interaktivním finančním modelem, který je schopen uživatelsky jednoduchým způsobem vypočítat dopad změn na peněžní toky Projektu a jejich dopad na rozpočet Města. Příjmy z areálu letního koupaliště vycházejí z následujících vstupních parametrů: Průměrný počet návštěvníků za den: 180 osob Průměrný výnos na návštěvníka: 70 Kč (v cenách r. 2013) Počet dní provozu: 67 dní Vstupní parametry areálu reflektují dosavadní návštěvnost letního koupaliště 12 tis. osob ročně. Příjmy z areálu krytého bazénu vycházejí z následujících vstupních parametrů: Průměrný počet návštěvníků za rok: 135 000 osob Průměrný výnos na návštěvníka: 75 Kč (v cenách r. 2013) Celkový pohled na peněžní toky spojené výstavbou a provozem Projektu prezentuje následující graf. Graf č. 4: Finanční toky projektu aquaparku Z grafu je zřejmé, že jak ve fázi výstavby, tak i ve fázi provozu je nutná spoluúčast rozpočtu Města. Příjmy Projektu budou pokrývat přibližně polovinu provozních výdajů. Nad rámec části provozních výdajů bude muset Město ze svého rozpočtu financovat splátku externího financování a průběžné výdaje na obnovu a údržbu. Kompletní pohled na předpokládané výdaje z rozpočtu Města uvádí následující graf. - 14 -

Graf č. 5: Dotace na výstavbu a provoz aquaparku z rozpočtu Města V předchozí části studie prezentovaný přebytek hospodaření Města po úhradě dluhové služby dokladuje, že Město má pro realizaci plánovaného Projektu bazénu dostatek finančních prostředků, avšak na financování dalších udržovacích či rozvojových investic či na splácení dodatečně načerpaného externího financování jsou již rozpočtové zdroje omezeny. 4.3. Citlivostní analýza Citlivostní analýza zkoumá vliv změny jednoho vstupního parametru na výstupní parametry za předpokladu, že se ostatní vstupní parametry nemění. Za výstupní parametr, na který je citlivostní analýza zaměřena, byla zvolena výše nutné dotace ze strany Města v prvním roce provozu. Na nutnou dotaci Města spojenou s provozem bazénu mají vliv především následující faktory: výše příjmů ze vstupného, výše provozních nákladů, výše finální ceny stavby Výše příjmů ovlivňuje výši požadované dotace nepřímo úměrně. Následující tabulka shrnuje vliv hlavních parametrů příjmové stránky počet návštěvníků ročně a průměrný výnos na návštěvníka. Pokud není uvedeno jinak, citlivostní analýza příjmové stránky se týká pouze krytého bazénu. Tabulka č. 4: Citlivostní analýza - příjmy Citlivostní analýza - příjmy Počet návštěvníků ročně 100 000 120 000 135 000 150 000 170 000 Provozní dotace v roce 2016 12 830 11 238 10 044 8 850 7 259 Průměrný výnos na návštěvníka 60 70 75 80 100 Provozní dotace v roce 2016 12 193 10 761 10 044 9 328 6 463 Příjmy celkem (venkovní i vnitřní část) 70% 90% 100% 110% 130% Provozní dotace v roce 2016 13 536 11 208 10 044 8 880 6 552-15 -

Citlivostní analýza potvrzuje realizovatelnost projektu i při mírných výkyvech na příjmové straně. Provozní náklady představují nejvyšší nákladovou složku. Vliv její procentní změny na provozní dotaci je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 5: Citlivostní analýza provozní výdaje Citlivostní analýza - provozní výdaje Provozní výdaje 70% 90% 100% 110% 130% Provozní dotace v roce 2016 5 323 8 471 10 044 11 618 14 765 Pokud dojde k navýšení provozních výdajů na 130%, nebudou již zdroje v městském rozpočtu stačit k pokrytí provozní dotace. Finální cena stavby, která bude výsledkem výběrového řízení, patří ke klíčovým faktorům ovlivňujícím výši provozní dotace. Tento vliv je shrnut v následující tabulce: Tabulka č. 6: Citlivostní analýza cena stavby Citlivostní analýza - cena stavby Výše čerpání bankovního úvěru 170 000 180 000 185 000 190 000 200 000 Výše úvěru 40 000 45 000 50 000 50 000 55 000 Provozní dotace v roce 2016 8 971 9 521 10 044 10 071 10 620 Dotace ve fázi výstavby (celkem) 2 029 3 226 1 423 4 423 5 620 Výsledná cena veřejné zakázky na výstavbu aquaparku se může od předpokládané odchylovat. Pokud by se výsledná cena odchýlila od předpokládané o 15mil. Kč, stále je projekt realizovatelný a financovatelný z rozpočtu Města. V případě nižší výsledné ceny nebude potřeba čerpat úvěr ve výši 50mil. Kč a pro realizaci postačí úvěr nižší. V případě navýšení výsledné ceny na 200mil. Kč však bude třeba úvěr navýšit o 5mil. Kč, anebo tyto zdroje doplnit jiným způsobem. Vliv změn dalších parametrů či jejich vzájemné kombinace na výstupní proměnné lze zkoumat pomocí finančního modelu, který je nedílnou součástí této studie. - 16 -

5. ANALÝZA MOŽNOSTÍ FINANCOVÁNÍ 5.1. Shrnutí finančních potřeb Město v současné době splácí dluhové financování v celkové nesplacené výši 58 miliónů Kč, přičemž naprostá většina bude splacena ve velmi krátké době v období nejbližších 2-3 letech. Mezi největší investice Města patří Projekt bazénu ve výši 210 milionů Kč, nicméně celkový investiční plán Města zahrnuje investice ve výši dalších 136 milionů Kč, na něž jsou očekávané dotace 68 miliónů, snižují nároky na rozpočet Města na polovinu. 5.2. Faktory ovlivňující dosažitelnost a podmínky externího financování Při určení strategie Města v přístupu k externímu financování svých investičních potřeb je nutné posoudit podmínky financování, náklady s tím spojené (úroková sazba i všechny poplatky), možnosti přizpůsobit splátky peněžním tokům Města za účelem sladění příjmů a výdajů a dlouhodobost, tj. možností rozložit splátky na delší časové období s cílem sladit příjmy a výdaje spojené s realizací dané veřejné služby. Záměrem Města je získat externí financování za co nejvýhodnějších podmínek. Výsledné podmínky externího financování Města budou ovlivněny následujícími faktory: dostupnost zdrojů, kredibilita dlužníka (finanční situace a schopnost dostát dlouhodobě svým závazkům), způsob splácení a konečná splatnost zdrojů. Výši externího financování a s tím spojenou výši splátek je nutné přizpůsobit volným peněžním tokům Města. V současné době disponuje Město volnými peněžními toky, které může pro splácení externího financování využít. Z tohoto důvodu se předpokládá, že na finančním trhu bude ze strany věřitelů zájem Městu další dlouhodobé externí financování poskytnout. Výše externího financování je u věřitelů limitována a vždy odpovídá míře rizika, které za potenciálním dlužníkem identifikují. Výše maximální angažovanosti jednotlivých finančních institucí na jeden subjekt či skupinu subjektů se odvíjí od vnitřních pravidel a metodik poskytování finančních zdrojů, tzv. odvětvových a klientských limitů s tím, že je současně přihlédnuto k aktuální zadluženosti financovaného subjektu. Finanční instituce mají obdobná kritéria na stanovování podmínek financování, drobné odlišnosti jsou v metodice a postupu hodnocení klientů, rizik projektů, úrovni a kategorizaci (ratingů) a ostatních faktorů, které jsou při úvěrovém financování analyzovány. Kromě výše uvedeného je třeba vzít v úvahu i stávající nefinanční závazky z již uzavřených smluv, které mohou limitovat výši či podmínky přijetí dalšího externího financování. Jak již bylo zmíněno, externí financování je limitováno volnými peněžními toky Města využitelnými na splácení a ochotou jednotlivých finančních institucí dodatečné finanční zdroje Městu poskytnout. Cena financování se pak odvíjí především od rizikovosti daného projektu a dlužníka (kredibility), které se promítá do výše celkové úrokové sazby. Úroková sazba je tvořena: referenční sazbou (např. PRIBOR či referenční sazbou na bázi SWAP), úrokovou marží (zohledňující rizikovost klienta / projektu). - 17 -

Referenční sazba je mezibankovní sazbou, za kterou si banky navzájem poskytují finanční prostředky. V případě pohyblivé sazby se v ČR jedná o sazbu PRIBOR (PRague Inter Bank Offered Rate), vyhlašovanou ze strany České národní banky na období do 12 měsíců. V případě pevné sazby je pak výše sazby stanovena v návaznosti na tzv. IRS (Interest Rate Swap), který je zveřejňován např. na Reuters. Výše sazeb se vždy odvíjí od aktuální situace na finančních trzích a má přímou návaznost na způsob splácení a konečnou splatnost příslušného závazku. Úroková marže je primárně určena následujícími faktory. Kredibilita (finanční situace) subjektu je vyjádřena interním ratingem dané finanční instituce v návaznosti na výsledek interní finanční analýzy. Na výsledek finanční analýzy mají vliv především výše přebytku běžného hospodaření k výši dluhové služby v kalendářním roce, včetně výhledu do dalších let, celková výše zadluženosti subjektu včetně subjektů ve skupině, plánované investiční výdaje subjektu a jejich dopad do hospodaření subjektu apod. Způsob splácení a požadovaná konečná splatnost dluhového financování, která má vliv na výši kapitálu, který musí dlužník v souvislosti se závazkem rezervovat a na omezení její likvidity s tím související. Základním a nejběžnějším typem splácení je lineární amortizace (pravidelné rovnoměrné splátky jistiny a oddělená platba úroku). V případě anuitního způsobu splácení je nutno počítat s prémií cca 0,15% p.a. nad variantu s lineární amortizací, u jednorázové splátky ke dni konečné splatnosti pak s prémií cca 0,40% p.a. nad variantu s lineární amortizací. Konečná splatnost externího financování a splátkový kalendář musí být vždy nastaveny tak, aby byl dlužník schopen pokrýt v dlouhodobém měřítku svou roční dluhovou službu. Většina finančních institucí má maximální splatnost shora omezenou, např. 20 až 25 lety. Při rozhodování o přijetí nového externího financování je třeba také zvážit, jaký typ úrokové sazby bude zvolen (pohyblivá či pevná úroková sazba). Doba fixace úrokové sazby by se měla odvíjet od strategie Města v oblasti plánování jeho peněžních toků. Pohyblivé sazby jsou sice v současné době na historickém minimu, avšak předpokládá se jejich opětovný růst. Z dlouhodobého hlediska je potřebné být dostatečným způsobem zabezpečen proti možným budoucím výkyvům finančních trhů. Nezajištění budoucích peněžních toků a jejich volnost vůči referenční sazbě by mohla v případě negativního hospodářského cyklu, vyšší inflaci, případně jiných problémech ekonomiky způsobit problémy celému systému financování Města. V současné době nabízejí finanční trhy dostatečné množství produktů, které dokážou eliminovat výkyvy v úrokových sazbách i na delší doby splatnosti dluhového financování. 5.3. Zajištění úrokových rizik Město v současné době splácí externí financování (úvěry) na bázi pohyblivé úrokové sazby odvozené od PRIBOR i fixní. Pohyblivé sazby jsou sice v současné době na velmi nízké úrovni, avšak předpokládá se jejich zvyšování. Nezajištění budoucích peněžních toků a jejich volnost vůči referenční sazbě by mohla v případě negativního hospodářského cyklu, vyšší inflaci, případně jiných problémech ekonomiky způsobit problémy celému systému financování Města. Budoucí doba fixace úrokové sazby na dluhových nástrojích užívaných Městem by se měla odvíjet od strategie Města v oblasti plánování jeho peněžních toků. Ve veřejném sektoru, kde je třeba dopředu plánovat nejen v krátkodobém ale i ve střednědobém horizontu obzvláště z důvodu omezené možnosti ovlivnit jakýmkoliv způsobem drtivou většinu příjmů, je nezbytné relativně přesně vědět, jak se budou vyvíjet položky na straně výdajové. Proto jsme přesvědčeni, že je z dlouhodobého hlediska potřebné být dostatečným způsobem zabezpečen proti možným budoucím výkyvům finančních trhů a jedním z opatření, které napomůže stabilizovat hospodaření Města, je zajištění úrokové sazby u dlouhodobého úvěru. Současnost, kdy se fixní sazby - 18 -

pohybují na historicky nejnižší úrovni, navíc představuje nejvhodnější období pro zajištění úrokové sazby. Graf č. 6: Historický vývoj 12M PRIBOR Pro dokreslení úrokového rizika přikládáme graf vývoje 12M PRIBORU za posledních 11 let. Zde vidíme, že oproti současné úrovni sazby 12M PRIBOR 0,83% dosáhla tato plovoucí úroková sazba maxima 4,73% a byla průměrně 2,61% za níže uvedené období. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi maximální sazbou v roce 2008 a současnou představuje výkyv přibližně 3,7 procentního bodu v průběhu pětiletého obdobím, se domníváme, že otázka zajištění rizika pohybu úrokových sazeb by rozhodně neměla být podceněna. Standardní úrokové zajištění VÝHODY: úrokové zajištění (swap) odstraňuje riziko spojené se změnou pohyblivé úrokové sazby v budoucnosti eliminuje riziko změn úrokových nákladů Města v dlouhém období, využití aktuálně historicky nejnižší úrovně referenčních sazeb, pevně dané efektivní úrokové náklady v budoucích obdobích, jednodušší plánování peněžních toků Města, uzavření transakce nevyžaduje žádnou prémii za uzavření. OMEZENÍ: není možné využít přínosů z případného budoucího poklesu úrokových sazeb (prostor pro další snížení je však vzhledem k aktuální výši sazeb minimální), pevná fixní dlouhodobá sazba je vyšší, než krátkodobá pohyblivá sazba. Zajištění formou úrokového stropu (cap) Úrokový cap poskytuje ochranu proti nárůstu pohyblivé úrokové sazby nad maximální sazbu. V případě, že bude pohyblivá sazba pro příslušné úrokové období (i) nad maximální sazbou, emitent dostává rozdíl úrokových plateb vypočtených podle pohyblivé a maximální sazby, (ii) rovna nebo pod maximální sazbou, nedochází k žádné platbě úrokového rozdílu. Za úrokový strop platí Město prémii s odloženou splatností průběžně ve formě úrokové marže. Úrokové platby se pro každé úrokové období vypočítávají z příslušné nominální částky. Výše úrokových plateb vypočtených podle pohyblivé sazby je podmíněna budoucím vývojem této sazby. - 19 -

VÝHODY: úrokový cap odstraňuje nejistotu spojenou s růstem pohyblivé úrokové sazby v budoucnosti nad maximální sazbu, cap umožňuje Městu nadále využít toho, že pohyblivá sazba je a může dále být nižší než pevná sazba na stejné období, předem daná maximální výše úrokových nákladů bez ohledu na vývoj trhu. OMEZENÍ: zajištění poskytuje ochranu proti růstu sazeb až od maximální sazby, prémie je nezbytný náklad Města spojený se zajištěním. V úvahu připadají obě výše uvedené možnosti, pevná fixace sazby na celou zbylou délku splatnosti i fixace sazby v určitém úrokovém rozpětí, které zamezí výkyvům větším než definovaná mez, případně i jiné možnosti. Městu doporučujeme vzhledem k aktuální situaci na finančním trhu a aktuální situaci hospodaření realizovat úrokové zajištění dle výše uvedených možností a tím minimalizovat či úplně eliminovat riziko navýšení budoucích úrokových nákladů. 5.4. Produkty externího (dluhového) financování V rámci této části studie jsou definovány základní typy externího financování s provázaností na smluvní vazby s dodavateli daných investic s ohledem na jejich angažovanost i v provozní a udržovací fázi. Širším zapojením dodavatelů lze minimalizovat rizika spojená s vícenáklady, časovým zpožděním a problémy s reklamacemi. Zvolením správného procesního způsobu financování lze optimalizovat peněžní toky spojené s plánovanými investicemi Města. Mezi základní možnosti patří následně analyzované produkty. 5.4.1. Investiční úvěr Shrnutí: Investiční úvěr je standardním finančním zdrojem Města. Město za zdroje z úvěru splatí nákup předmětných aktiv, a poté dle splátkového kalendáře hradí bance splátky. Toto dílčí řešení v sobě nezahrnuje následnou údržbu a provoz majetku. Financování formou investičního úvěru podléhá Zákonu o veřejných zakázkách, časová příprava a realizace takové zakázky se pohybuje v rozmezí ca 4-7 měsíců, pokud nedojde ke komplikacím a zdržení v souvislosti s podáním odvolání některým ze zúčastněných. Popis smluvních vztahů Smlouva o dodávce, uzavřená mezi Městem a Dodavatelem, obsahuje veškeré náležitosti standardní smlouvy o dodávce. Město získá do svého majetku veškerá předmětná aktiva, za která zaplatí ze zdrojů z úvěru, které čerpá na základě úvěrové smlouvy s finanční institucí. - 20 -

Graf č. 7: Smluvní vztahy investiční úvěr Popis finančních toků Sjednaný úvěrový rámec může načerpat jednorázově či v několika oddělených tranších. V případě delšího časového období, ve kterém bude probíhat čerpání úvěru, přichází v úvahu varianta několika samostatných úvěrů. Město splácí úvěrové splátky ze svého rozpočtu dle splátkového kalendáře. Graf č. 8: Finanční toky investiční úvěr 5.4.2. Směnečný program Shrnutí: Střednědobý až dlouhodobý směnečný program je rychlý způsob získání dostatečného množství finančních prostředků. Navíc s ohledem na zjednodušenou procesní formu dle Zákona o veřejných zakázkách nepodléhá zdlouhavému procesu. Město vydá směnky, jejichž nominální hodnota obsahuje jistinu + cenu financování do doby splatnosti každé směnky. Směnky jsou aranžérem emise prodány na finančním trhu za nominální hodnotu sníženou o cenu financování. Výnos z prodeje směnek využije Město k platbě svým dodavatelům. Výhodou tohoto řešení je jeho rychlost vůči pravidlům a omezením daných Zákonem o veřejných zakázkách 137/2006 Sb. 18. Město za zdroje, získané z finančního trhu z prodeje vydaných směnek, splatí nákup předmětných aktiv a poté dle směnečného programu hradí majiteli směnek jednotlivé splátky, které obsahují jistinu a cenu financování na příslušnou dobu splatnosti každé směnky. Obecné výjimky z působnosti Zákona tuto problematiku řeší takto: Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže, jejich předmětem je vydání nebo převod cenných papírů či jiných finančních nástrojů, nebo jiné operace prováděné zadavatelem za účelem získání peněžních prostředků či kapitálu, popřípadě finanční služby související s takovými operacemi. Tato výjimka se vztahuje na cenné papíry definované dle Zákona č. - 21 -

591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, kterými jsou zejména akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, směnky, šeky. Popis smluvních vztahů Město realizuje prostřednictvím aranžéra na finančních trzích směnečný program, díky kterému na trhu prodá své budoucí závazky. Získané finanční prostředky využije Město k nákupu předmětných aktiv. Tento způsob financování řeší pouze financování pořízení aktiv bez jejich následné údržby. Obvykle se směnečný program využívá u větších finančních objemů. Graf č. 9: Smluvní vztahy směnečný program Popis finančních toků Vzhledem k tomu, že směnky mohou být veřejně obchodovatelné, splácí Město v směnečném programu sjednaným způsobem aktuálním majitelům daných cenných papírů. V praxi u větších objemů bývá obvyklé, že emise směnek je prostřednictvím aranžéra umístěna definovanému klubu věřitelských bank a převoditelnost směnek je omezena. Graf č. 10: Finanční toky směnečný program 5.4.3. Účelový úvěr odkup pohledávek dodavatelů Shrnutí: Financování odkupem pohledávek spočívá v postupném splácení investice ze strany Města finanční instituci, která pohledávku dodavatele za Městem odkoupila. Dodavatel tedy realizuje dodávku investice, pohledávku za Města prodává na finančních trzích a Město následně dle splátkového kalendáře, sjednaného s novým věřitelem, splácí pořízenou investici. Obecně spočívá tento způsob financování v odkupu pohledávky postupníkem (např. finanční institucí) za Městem od Dodavatele (postupitele). Dodavatel je tedy vyplacen ve výši kupní ceny pohledávky ze strany postupníka, který se stává věřitelem. Zpravidla dochází při odkupu - 22 -

pohledávky k uznání dluhu (optimálně formou notářského zápisu), potvrzení splátkového kalendáře a stanovení výši úrokové sazby, kterou bude nesplacená pohledávka úročena do data konečné splatnosti. Měl by být zachován princip, podle kterého nová výše sjednaného úročení nepřekročí původní penalizační úrok sjednaný v kupní smlouvě s dodavatelem. Zároveň je mezi Městem a postupníkem sjednáno zajištění k postoupeným pohledávkám. Alternativně může dojít ke změně platebních podmínek a jejich rozložení v čase předem na základě dohody Městem s Dodavatelem a teprve poté je pohledávka s již nastaveným modelem splácení odkoupena postupníkem. Výhodou je možnost flexibilního smluvního nastavení rozložení splátek investice do delšího časového horizontu a také časová rychlost samotného provedení. Odkup pohledávek nepodléhá pravidlům dle Zákona o veřejných zakázkách, nehrozí zde tedy prodlení, související s vyhlášením soutěže, jejím vyhodnocením a termínům jejího zpracování, které bývají často neúměrně prodlužovány v souvislosti s podávání námitek uchazečů, kteří byli vyloučeni či nebyli vybráni. Mezi nevýhody může patřit to, že z pohledu Města se jedná o dílčí řešení, které nezahrnuje případné výhody dalších variant zapojující Dodavatele aktiv i v následující údržbové fázi. Popis smluvních vztahů Smlouva o dodávce, uzavřená mezi Města a Dodavatelem, obsahuje veškeré náležitosti standardní dodávky. Platební podmínky a jejich rozložení v čase mohou být již předem nastaveny na základě dohody Města s Dodavatelem, přičemž takto nastavený model splácení musí být přijatelný pro budoucího věřitele (postupníka). Město získává předmětná aktiva do svého majetku, za která se zavazuje dlouhodobě splácet smluvně stanovenou částku navýšenou o cenu financování. Město dále řeší údržbu, která obvykle není součástí dodávky Dodavatele. Graf č. 11: Smluvní vztahy - odkup pohledávek Popis finančních toků U odkupu pohledávek je transakce sjednána mezi Dodavatelem jako postupitelem a bankou jako postupníkem. Město je pouze objektem této transakce, bude však vyžadována jeho součinnost např. vyslovením souhlasu s postoupením pohledávky, uznání závazku a dohoda o splátkách, sjednání zajištění apod. Dodavatel dostane uhrazeno za svou dodávku od Banky, která odkoupí pohledávku, Město následně splácí závazek Bance. - 23 -

Graf č. 12: Finanční toky odkup pohledávek 5.4.4. Leasing Shrnutí: Finanční leasing je způsob financování, který se v mnohém podobá privátním zdrojům, respektive koncesnímu způsobu realizace. Odlišností je rozdíl v právním vlastnictví pořizovaného majetku a v odlišném mechanismu finančních toků. Zde je podmínkou vlastnictví majetku Leasingovou společností, která ji zároveň odepisuje. Délka financování je ovlivněna Zákonem o dani z příjmu, který dle odpisových skupin stanovuje minimální délku trvání smluvního vztahu. Jedná se o standardní produkt finančních trhů, který minimálně kopíruje zákonem stanovenou životnost majetku. Podmínkou je právní vlastnictví pořizovaného majetku Leasingovou společností. Časovou nevýhodou pro veřejné zadavatele je fakt, že výběr Leasingové společnosti podléhá standardním pravidlům dle Zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Další nevýhodou může být případná insolvence a následný konkurz Leasingové společnosti, která může způsobit Městu problémy s dostupností a využíváním majetku. Z pozice Města je tak nutné soutěžit partnera, který je dostatečně renomovaným subjektem schopným dostát svým závazkům v dlouhodobém horizontu. Popis smluvních vztahů Leasingová smlouva je hlavním smluvním vztahem mezi Města a Leasingovou společností. Leasingová smlouva obsahuje náležitosti celé délky smluvního vztahu a definuje pravidelné leasingové splátky. Majetek bude na základě smlouvy o dodávce, uzavřené mezi Leasingovou společností a Města, pořizován do vlastnictví Leasingové společnosti. - 24 -

Graf č. 13: Smluvní vztahy - leasing Bude vhodné, aby součástí smluvního vztahu mezi Města a Leasingovou společností byla i údržba, a to z důvodu, že Leasingová společnost je vlastníkem předmětných aktiv. Leasingová společnost tak bude řádně motivována k odpovídající údržbě a postupné modernizaci majetku. Město bude v pozici kontrolní, zejména z důvodu, aby po ukončení smluvního vztahu byl majetek v odpovídající kvalitě předán do majetku Města. Popis finančních toků V průběhu výrobní fáze hradí Leasingová společnost veškeré náklady na rekonstrukci / výstavbu, které realizuje Dodavatel. V rámci stanovených celkových investičních potřeb je samozřejmě možná i kombinace s vlastními zdroji Města. Leasingová společnost je zodpovědná za celou stavební fázi projektu, a to až do okamžiku řádné technické přejímky a předání do leasingového užívání Městu. Následně dochází k účtování měsíčních leasingových splátek dle sjednaného splátkového kalendáře, ke kterým je fakturováno zákonné DPH. Graf č. 14: Finanční toky - leasing Celkové investiční náklady se budou skládat z: nákladů, vyplývajících ze smlouvy o dodávce majetku, nákladů na projektovou dokumentaci, nákladů na poradenské služby v souvislosti s realizací investice, - 25 -

finanční náklady v souvislosti s realizací investice. Základní odlišnost leasingového financování spočívá v tom, že majetek, který je předmětem leasingu, se pronajímá v netto-ceně s tím, že jednotlivé leasingové splátky jsou zatěžovány zákonnou sazbou DPH. Ve fázi výroby tak nedochází k daňovým povinnostem platit DPH z dodávky majetku (který je pořizován do majetku Leasingové společnosti). Realizací projektu leasingovým způsobem Město přenáší většinu rizik na Dodavatele, konkrétní řešení však záleží zejména na angažovanosti Leasingové společnosti v jeho údržbové fázi. 5.4.5. Dluhopisy Shrnutí: Město prostřednictvím finančních trhů emituje dluhopisy, které budou sloužit k úhradě splatných závazků vůči dodavatelům či věřitelům. I když se nejedná o příliš často využívaný způsob financování, je to nástroj, který je schopen přizpůsobit finanční toky (čerpání a splatnost) požadavkům Města. Výhodou dluhopisů například oproti privátnímu kapitálu je především cena majitelé dluhopisů vyžadují oproti akcionářům Dodavatele nižší návratnost své investice, což je dáno nižší mírou rizika a volatility. Nevýhodou je dlouhodobější průběh přípravy emise dluhopisů a její realizace, která trvá několik měsíců. Zároveň věřitelé obvykle vyžadují odpovídající externí rating emitenta. Na rozdíl od úvěru, kdy se většinou jedná o dvoustranou, obvykle soukromou smlouvu mezi bankou a dlužníkem, můžou být dluhopisy veřejně obchodované. Informace o dluhopisech jsou veřejné a často standardizované (souvislosti s regulací a požadavky trhu, kde probíhá obchodování). Mezi investory patří kromě bank i nejrůznější institucionální investoři (otevřené i uzavřené fondy, pojišťovny, penzijní fondy, apod.). Popis smluvních vztahů Dluhový charakter znamená, že se jedná o formu dluhu (půjčky) mezi emitentem (Města) a investory (věřiteli). Podobně jako u dlouhodobého úvěru, dluhopis je smluvní vztah, kde se emitent zavazuje platit majiteli dluhopisu v určeném období úroky a jistinu. V případě konkurzu a vyrovnání emitenta se závazky z dluhopisů uspokojují před rozdělením případného zbylého majetku akcionářům. Graf č. 15: Smluvní vztahy - dluhopisy - 26 -