Detlef Weigel ( )

Podobné dokumenty
MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

2) Reprodukce rostlin

MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

Životní cyklus rostliny. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu. a) Indukce kvetení

Maarten J. Chrispeels (1939)

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Christopher Roland Somerville ( )

Joanne Chory (1955) VORF-4.

Joanne Chory ( ) narozena v Massachusetts. má 4 sourozence. manžel Stephen Worland, biochemik. děti Katherine and Joe

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Christopher Roland Somerville ( )

VORF Winslow Russel Briggs ( )

Bob B. Buchanan (1937)

Bob Branch Buchanan (1937)

RNA interference (RNAi)

VORF Winslow Russel Briggs ( )

2) Exprese genů a přenos signálu

Schéma průběhu transkripce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

2) Exprese genů a přenos signálu

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

Bob Branch Buchanan (1937)

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled

O původu života na Zemi Václav Pačes

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

7) Dormance a klíčení semen

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin

Počet citačních ohlasů

Zaměření bakalářské práce (témata BP)

Modelov an ı biologick ych syst em u Radek Pel anek

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Osekvenované genomy. Pan troglodydes, Neandrtálec, 2010

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

MECHANIZMY EPIGENETICKÝCH PROCESŮ

Počet chromosomů v buňkách. Genom

Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)

RNA molekuly. Analýza genové exprese pomocí cytometrických (a jiných) metod. Analýza exprese a funkce microrna. Úrovně regulace genové exprese

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Charakterizace hybridních trav pomocí cytogenetických a molekulárních metod

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Moderní metody analýzy genomu

ISOLATION OF PHOSPHOPROTEOM AND ITS APPLICATION IN STUDY OF THE EFFECT OF CYTOKININ ON PLANTS

Libor Hájek, , Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Přírodovědecká fakulta, Šlechtitelů 27, Olomouc

Poznámky k nutrigenetice

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetika zvířat - MENDELU

Pod patronací. si Vás dovolují pozvat na 14. mezinárodní konferenci. 2. cirkulář

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny

4. Centrální dogma, rozluštění genetického kódu a zrod molekulární biologie.

Kontrola genové exprese

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Centrum experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad

Od sekvencí k chromozómům: výzkum repetitivní DNA rostlin v Laboratoři molekulární cytogenetiky BC AVČR

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Na rozdíl od genomiky se funkční genomika zaměřuje na dynamické procesy, jako je transkripce, translace, interakce protein - protein.

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl


Roční zpráva o činnosti vědecké společnosti. za rok 2013

PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Přechod rostliny do generativní fáze. Fotomorfogeneze, fotoperiodismus, vernalizace, regulace kvetení, vývoj květu

Ceny předsedy Grantové agentury ČR byly předány

Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce

Epigenetické mechanismy u rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Obecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ČVUT FD

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

MFPSB 1. b) Úloha COP1 ve fotomorfogenezi rostlin c) COP1 a tumorogeneze

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ČVUT FD

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Transkript:

VORF-8 2015 Detlef Weigel (15. 12. 1961) 1 Max Planck Institute for Developmental Biology Department of Molecular Biology Spemannstrasse 37-39 D-72076 Tübingen Germany http://www.weigelworld.org/ Max Planck Institute for Developmental Biology

2 narozen 15. prosince 1961 v Prisser, Dolní Sasko, Německo (má i americké občanství) má syna (11) a dceru (15) Bielefeld Cologne 1986 University Bielefeld and Cologne (M.S., biologie) 1988 Max Planck Institute in Tübingen (Ph.D., genetika, Drosophila) 1988 1989 research associate, Institute of Genetics, University of Munich 1989 1993 post-doc, California Institute of Technology, Pasadena, CA (Elliot Meyerowitz lab) Tübingen Munich

1993 1999 assistant professor, Plant Biology Laboratory, The Salk Institute, La Jolla, CA 3 1999 2001 associate professor, Plant Biology Laboratory, The Salk Institute, La Jolla, CA 2001 2003 adjunct professor, The Salk Institute, La Jolla, CA 1997 2001 assistant adjunct professor, Department of Biology, University of California, San Diego, CA 2001 ředitel Max Planck Institute for Developmental Biology, Tübingen, zakládá Department for Molecular Biology 2004 adjunct professor, Eberhard Karls University Tübingen 2007 výkonný ředitel Max Planck Institute for Developmental Biology, Tübingen

Výzkum 4 1) Mechanizmus indukce kvetení Gen LEAFY Světlo Signál = florigen? Místo indukce kvetení Hormony: gibereliny cytokininy etylén?? Sacharóza Polyamidy Hypotéza multifaktoriálního spouštění: Funkčnost jedné molekuly podmiňuje či ovlivňuje funkci jiné molekuly.

Geny určující identitu květních meristémů 5 LEAFY (LFY) TERMINAL FLOWER1 (TFL1) APETALA1 (AP1) CAULIFLOWER (CAL) lfy Mutant lfy - produkuje více květních stvolů než WT; květy jsou zelené a mají pouze orgány podobné kališním a okvětním lístkům. Ektopická (a konstitutivní) exprese LFY1 => předčasné kvetení; stonky se mění v květy 35S::LFY1 NEdeterminovaný růst Normální funkce LFY = přepíná nedeterminovaný růst na determinovaný Determinovaný růst

6 Weigel D, Nilsson O (2002) A developmental switch sufficient for flower initiation in diverse plants. Nature 377: 495-500 Přenos genu LEAFY z Arabidopsis do genomu osiky (aspen) vedl ke zkrácení doby indukce kvetení osiky z původních několika let na několik měsíců => gen LEAFY urychluje kvetení. Důležitý objev: kontrola kvetení hospodářsky významných rostlin.

Gen FT 7 Světlo (dlouhý den) AP1, AP3, etc. CO (CONSTANS) Světlo FT Huang T et al. (2005) Science 309: 1633-1772 CO protein (transkripční faktor) CO mrna FT (FLOWERING LOCUS T) Abe M et al. (2005) Science 309: 1052-1056 Wigge PA et al. (2005) Science 309: 1056-1059 Exprese FT Indukce kvetení AP1 AP3 LFY CAL + FD FT FD (FLOWERING LOCUS D) mrna of FT Stonkový vrchol UPDATE 2007 Jaeger KE, Wigge PA ( 2007) Cur Biol 17: 1-5 Mathieu J et al. ( 2007) Cur Biol 17: 1055-1060 Protein FT transportovaný z listů postačuje k indukci kvetení

2) microrna 8 Izolace prvního mutanta Arabidopsis s mutací v mirna => první důkazy o spojení mirna s vývojem rostlin. Identifikace prvního specifického vývojového procesu regulovaného mirna.

dsrna Model potlačení exprese genu pomocí mirna a sirna 9 RNA-dependent RNA polymeráza DICER ribonukleáza sirna RISC = RNA-induced silencing complex mi/sirna Hairpin loop pri-mirna (70 nukleotidů) mirna (21-23 nukleotidů) RISC* Aktivace pomocí ATP antisense mi/sirna JÁDRO CYTOPLAZMA m 7 G m 7 G Rozštěpení Terčová mrna Podle Taiz L and Zeiger E (2006) Plant Physiology, 4th ed. Degradace mirna - microrna sirna - short interfering RNA

3) Přirozené genetické změny (Projekt 1001 genomů) 10 Základní otázka projektu: Jak se organizmus adaptuje ke změnám prostředí indukují změny prostředí vznik nových struktur či organizmů? Strategie projektu: Srovnání genomů 1001 přirozených linií Arabidopsis a sledování spontánních mutací v jejich genomech v závislosti na podmínkách ve kterých daná linie roste. První výsledky projektu Cao J et al. (2011) Whole-genome sequencing of multiple Arabidopsis thaliana populations. Nature Genetics 43: 956-963 Hu TT et al. (2011) The Arabidopsis lyrata genome sequence and the basis of rapid genome size change. Nature Genetics 43: 476 481 Becker C et al. (2011) Spontaneous epigenetic variation in the Arabidopsis thaliana methylome. Nature 480: 245 249

Ocenění za biologii 11 1989 - Dieter Rampacher Award of the Max Planck Society 1993 - National Science Foundation Young Investigator 1994 - Young Investigator Award of the National Science Foundation 2001 - Charles Albert Shull Award of the American Society of Plant Biologists 2003 - Member of the European Molecular Biology Organization (EMBO) 2007 - Gottfried Wilhelm Leibniz Prize of the Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) 2008 - Member of the German Academy of Sciences Leopoldina 2009 - Member of the US National Academy of Sciences 2010 - Corresponding Member, Heidelberg Academy of Sciences and Humanities 2010 - Otto Bayer Award of the Bayer Foundations 2010 Otto Bayer Award (75 000 Euro)

2010 - Foreign Member of the Royal Society of London 2011 - Member of American Association for the Advancement of Science 2011 - State Research Prize of Baden Württemberg 2015 - Mendel Medal of the German National Academy of Sciences Leopoldina (založena 1652) 12 State Research Prize, 6. července 2011 (100 000 Euro)

13

14 Konference Limity biologických věd Buenos Aires, Argentina 2012 https://www.youtube.com/watch?v=ss2zxudtpzq