ehealth ELEKTRONIZACE ZDRAVOTNICTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE

Studie proveditelnosti ehealth ELEKTRONIZACE ZDRAVOTNICTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE Program: Integrovaný operační program (IOP), 19. výzva, Prioritní osa 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě Předkladatel projektu: Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, Pardubice, PSČ 532 11 PARDUBICKÝ KRAJ 1

OBSAH 1 Úvod... 4 1.1 Účel... 4 1.2 Datum zpracování studie... 4 2 Rekapitulace výsledků studie... 5 3 Současný stav a historie projektu... 7 3.1 Cíle projektu... 7 3.2 Současný stav projektu (nulová varianta)... 7 3.3 Účel projektu a očekávané přínosy... 11 3.4 SWOT analýza... 17 3.5 HEXAGON veřejné správy - vliv projektu na jednotlivé vrcholy... 18 3.6 Varianty řešení... 18 4 Lokalita a okolí... 20 4.1 Místa realizace projektu... 20 4.2 Stav technické infrastruktury v jednotlivých lokalitách... 21 5 Technické řešení v jednotlivých lokalitách... 25 5.1 Lokalita A (Albertinum Odborný léčebný ústav v Žamberku)... 25 5.2 Lokalita B (Vysokomýtská nemocnice)... 37 5.3 Lokalita C (Odborný léčebný ústav Jevíčko) - popis řešení... 42 5.4 Lokalita D (Nemocnice následné péče Moravská Třebová)... 50 6 Organizace... 60 6.1 Organizační model investiční (realizační) fáze... 60 6.2 Provozní model... 60 6.3 Role všech subjektů v projektu... 61 6.4 Vazba projektu na centrální řešení / jednotná regionální podoba řešení... 61 7 Lidské zdroje... 62 7.1 Funkce a pozice projektového týmu v realizační fázi projektu... 62 7.2 Funkce a pozice projektového týmu v provozní fázi projektu... 62 7.3 Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti... 63 8 Realizace projektu, časový plán... 69 8.1 Etapy projektu... 69 8.2 Harmonogram projektu... 69 9 Monitorovací indikátor... 72 9.1 Stanovení počáteční a cílové hodnoty monitorovacího indikátoru, způsob naplnění... 72 10 Finanční analýza projektu, finanční plán... 74 10.1 Zajištění dlouhodobého majetku... 74 10.2 Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) vymezení struktury a velikosti oběžného majetku 75 2

10.3 Přehled celkových nákladů v realizační fázi... 75 10.4 Přehled celkových nákladů v provozní fázi (problematika servisních podmínek, amortizace)... 78 10.5 Příjmy provozní fáze... 80 10.6 Finanční plán realizační a provozní fáze... 80 10.7 Přehled financování projektu... 81 10.8 Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů... 81 10.9 Závěry finanční analýzy... 84 11 Ekonomická analýza projektu... 85 11.1 Ekonomické vyhodnocení projektu... 85 11.2 Doporučení vybrané varianty... 93 11.3 Závěry ekonomické analýzy... 93 12 Analýza rizik... 94 12.1 Rizika projektu... 94 12.2 Další rizika projektu v realizační fázi... 95 12.3 Další rizika projektu v provozní fázi... 96 12.4 Řízení rizik... 97 13 Udržitelnost projektu... 98 13.1 Udržitelnost projektu v institucionální rovině... 98 13.2 Udržitelnost ve finanční rovině... 98 13.3 Udržitelnost v provozní rovině... 98 13.4 Vliv projektu na životní prostředí... 99 3

1 Úvod 1.1 Účel Účelem zpracování studie proveditelnosti projektu ehealth - elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje je možnost podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci PRIORITNÍ OSY 2, OBLAST INTERVENCE 2.1 ZAVÁDĚNÍ ICT V ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVĚ a to výzvy číslo 19 podporované aktivity Rozvoj ehealth. Studie je zpracována za účelem zvážení proveditelnosti a realizovatelnosti projektu. Posuzuje projekt z pohledu finančního zhodnocení potencionálně vložených prostředků a z pohledu přínosu pro rozvoj kraje ve všech oblastech, především pak v oblasti ehealth. Studie bude sloužit jako podklad pro řízení projektu v jeho průběhu. Studie se zabývá řešením potřeb v oblasti ehealth ve 4 příspěvkových organizací kraje, kterými jsou: Albertinum - Odborný léčebný ústav v Žamberku Vysokomýtská nemocnice Odborný léčebný ústav Jevíčko Nemocnice následné péče Moravská Třebová Lokalita A Lokalita B Lokalita C Lokalita D 1.2 Datum zpracování studie Studie proveditelnosti byla zpracována ke dni 29. 11. 2013. 4

2 Rekapitulace výsledků studie Název projektu je: e-health - elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje. Předkladatelem projektu je oprávněný žadatel - Pardubický kraj. Projekt svým zaměřením odpovídá typovým aktivitám PRIORITNÍ OSY 2, OBLAST INTERVENCE 2.1 ZAVÁDĚNÍ ICT V ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVĚ a to výzvy číslo 19 aktivity Rozvoj ehealth a zaměřuje se na tento očekávaný výstup: Moderní a bezpečné IS zdravotnických zařízení. Zpracovatel při rekapitulaci výsledků studie přihlížel k informacím z oblasti přípravy projektu, které jsou uvedeny pouze v elektronické žádosti Benefit7 a v souvisejících přílohách a nejsou uvedeny v této studii. Těmito okruhy informací jsou zejména zkušenosti žadatele, vazba projektu na strategické a koncepční dokumenty a další. Obsahem projektu je nákup nových, modernizace a další rozvoj stávajících informačních systémů v jednotlivých lokalitách. Důvodem realizace je zlepšení některých procesů ve zdravotnickém zařízení a to jak za účelem snížení nákladů v oblasti léků a materiálu, tak dodržení legislativních požadavků a zvýšení bezpečnosti pacientů. Realizací projektu dojde k odstranění některých neřešených oblastí, které v tuto chvíli generují zbytečné ztráty či nezaručují potřebnou bezpečnost pacientů. Dalším důvodem je modernizace léčebných postupů a příprava na přicházející legislativní změny. Hlavním cílem projektu je rozvoj a zkvalitnění zdravotnických procesů za podpory nasazení nových moderních informačních technologií v jednotlivých lokalitách. Aktivity v rámci projektu naplní níže uvedené dílčí cíle projektu. Dílčími cíli projektu jsou: připravenost na legislativní změny v oblasti vydávání receptů, vybudování potřebné vazby mezi údaji v nemocničním systému (radiologie) a PACS zavedení procesů pořizování strukturovaní medikace vybudování elektronického vedení příručních skladů na oddělení výdej léků a zdravotnického materiálu na identifikovatelného pacienta možnost práce s moderními technologiemi jako je elektronický podpis v IS zdravotnických zařízení zkvalitnění pracovních podmínek lékařů a středního zdravotnického personálu zvýšení bezpečnosti pacientů bezpečný přístup ke zdravotnickým datům efektivnější využívání HW a SW prostředků sdílení, centralizace snížení negativních vlivů na životní prostředí Inovativnost projektu je ve dvou hlavních oblastech zcela nový způsob práce pro lékaře a střední zdravotnický personál při práci s léky a zdravotnickým materiálem s použitím zcela nových moderních prostředků, dále je to zavedení elektronického podpisu do výdeje receptů a provázání na celorepublikový projekt SÚKL. Žadatel má zkušenosti s přípravou projektů i s realizací investičních akcí ve vazbě načerpání finančních prostředků z dostupných dotačních titulů (např. ROP SV, OP Životní prostředí 2007-2013, Norské fondy, aj.). Zkušenosti žadatele jsou popsány v elektronické žádosti Benefit7. Management projektu je transparentní a vyhovuje identifikovaným potřebám projektu. Pro potřeby řízení a administrace projektu byl v přípravné fázi sestaven projektový tým, složený ze zástupců žadatele (zaměstnanců Krajského úřadu Pardubického kraje) a pracovníků v jednotlivých zúčastněných organizacích. Management projektu je popsán v elektronické žádosti Benefit7. Tento projekt je v otázce způsobu realizace předkládán jako jednovariantní. Navržená varianta technického, administrativního i finančního způsobu řešení je považována za jediné optimální řešení. 5

Realizace jednotlivých aktivit, které uceleně tvoří hodnocený projekt, nemá ve své podstatě jinou alternativu. Za alternativu nelze považovat situaci, kdy projekt nebude realizován. Povinná publicita projektu vůči poskytovateli dotace bude řešena adekvátními prostředky. Na vstupu do lokalit A - D bude umístěna stálá pamětní deska, publicita bude dále realizována prostřednictvím informačního sdělení na webových stránkách Pardubického kraje www.pardubickykraj.cz a na webových stránkách v jednotlivých lokalitách. Celkové náklady projektu jsou 11 940 028 Kč včetně DPH. Rozpočet projektu odpovídá všem plánovaným aktivitám. Pardubický kraj má pro potřeby finančního krytí zajištěno předfinancování projektu z vlastních zdrojů. Na realizaci projektu nepůsobí žádná významná rizika, která by kriticky ohrožovala jeho celkovou realizaci. U identifikovaných rizik byly rizikové aspekty v projektu anticipovány a řešeny náležitými opatřeními (např. informovanost, motivace a řízení lidských zdrojů, časové rezervy v harmonogramu, apod.). Realizace projektu nepředstavuje pro životní prostředí žádné ohrožení. Naopak se předpokládá úspora v oblasti spotřeby papíru, formulářů a tonerů v tiskárnách v důsledku zavedení elektronického podpisu, úspora v časových zdrojů u jednotlivých zdravotnických pracovníků, zvýšení bezpečnosti pacientů. Byly identifikovány a specifikovány socioekonomické přínosy a újmy projektu, a to pro cílové skupiny, pro občany, zdravotnické pracovníky, management nemocnice, kraj a stát. Projekt je, podle názoru zpracovatele této studie a na základě dostupných a vyhodnocených informací, realizovatelný. Projekt odpovídá zaměření Oblasti podpory 2.1 v rámci Prioritní osy 2 IOP, a zároveň byla prokázána jeho realizovatelnost, opodstatněnost a potřebnost. 6

3 Současný stav a historie projektu 3.1 Cíle projektu Cílem projektu je: rozvoj a zkvalitnění zdravotnických procesů za podpory nasazení nových moderních informačních technologií v jednotlivých lokalitách s vazbou na nadřízené orgány a zajištění komunikace s jinými subjekty Tab. 1 Konkrétní cíle projektu snížení administrativní zátěže personálu poskytovatelů lékařské péče při zajišťování potřebných agend zavedení zaručeného elektronického podpisu sloužícího k podpisování pacientské dokumentace tj. směřování k tzv. bezpapírové nemocnici elektronizace procesů při vedení ošetřovatelská dokumentace zvýšení bezpečnosti pacientů v oblasti podávání léků a při popisování nálezů v PACS zefektivnění skladové evidence zdravotního materiálu a léčiv s cílem úspory při spotřebě těchto materiálů zavedení elektronického podpisu do oblasti laboratorního komplementu přizpůsobení svých procesů novým legislativním požadavkům v oblasti receptů zajištění potřebné komunikace k nadřízeným orgánům (SÚKL) dosažení vyššího stupně bezpečnosti v oblasti archivace a distribuce digitálních dat z pohledu pacienta i zaměstnanců umožnění a zrychlení komunikace interně i s dalšími zdravotnickými zařízeními V jednotlivých lokalitách se mohou tyto cíle od sebe odlišovat. Je to dáno jinou nulovou variantou, ve které se zdravotnická zařízení nacházejí. Vliv má i v některých procesech odlišné odborné zaměření v oblasti zdravotní péče a tedy i jiný důraz na jednotlivé cíle projektu. 3.2 Současný stav projektu (nulová varianta) 3.2.1 Lokalita A (Albertinum - Odborný léčebný ústav v Žamberku) V současné době je již více než 15 let používán nemocniční informační systém, jehož vývojový cyklus bude výrobcem v horizontu několika let ukončen. Životnost informačních systémů je prognostikována obecně na dobu 10 až 15 let, tj. využívaný systém je již za hranicí udržitelnosti jeho vývoje výrobcem. Nemocnice v tuto chvíli provozuje standardní nemocniční systém a v posledních měsících zavedla a dále zavadí do oblasti práce s léky a zdravotnickým materiálem povinnost lékařů zadávat ordinovanou léčbu strukturovaně. Technické vybavení v tuto chvíli neumožňuje na práci lékařů navázat i v oblasti ošetřovatelské péče. Vedle nemocničního informačního systému, který obsahuje i modul pro radiologii zařízení, provozuje i systém PACS (picture archiving and communicating system). Aktuálně není zaimplementováno plnohodnotné propojení mezi nemocničním informačním systémem (NIS) a PACS a veškeré potřebné údaje jsou na základě vystavené žádanky zadávány přímo na modalitě ručně. Tento proces nejenže prodlužuje dobu vyšetření a snižuje komfort obsluhy i pacienta, ale výrazně také zvyšuje riziko vzniku chyby, která v konečném důsledku může vést k pozdější nemožnosti dohledat data (tzn., že v případě chyby při zadávání jednoznačných identifikátorů pacienta nejsou data na základě správných a dostupných údajů v systému dohledatelná). Významné riziko představuje také možnost záměny pacientů, resp. jejich vyšetření a z toho plynoucí závažné důsledky. 7

Všechna zařízení v radiologii poskytující data v digitální podobě jsou schopna pracovat a komunikovat na základě mezinárodního standardu DICOM (Digital Imaging and Communications in Medicine). V důsledku chybějící provazby mezi NIS a PACS se však k danému pacientovi zobrazují snímky ze všech vyšetření a je vždy nutné manuálně vybrat aktuální vyšetření, což opět snižuje komfort a zvyšuje riziko vzniku chyby. Lékaři v rámci své práce dnes pořizují data pro tištěnou formu receptu. Nemocnice není připravena na propojení se SÚKL, které bude dle zákona povinné od 1. 1. 2015. Nemocnice není v tuto chvíli schopna provozovat zdravotní dokumentaci pouze v elektronické formě. V případě nerealizování investice by byli zaměstnanci nuceni používat vybavení a technologie, které jsou morálně i fyzicky zastaralé, náročné na údržbu, ekonomicky i časově neefektivní a neodpovídají dnešním standardům v oblasti bezpečnosti, dostupnosti a konektivity. Jejich pořízení je pro ústav nezbytně nutné, protože pokud by k němu nedošlo, ohrozilo by to existenci celého zařízení (lékařská péče bez odpovídajícího komplementárního zajištění je obecně považována za péči non lege artis, rovněž zdravotní pojišťovny jako plátci péče toto vybavení požadují). V případě zrušení nebo omezení péče z těchto důvodů by došlo k omezení dostupnosti základní zdravotní péče občanů, které by v extrémních případech mohlo vést i k trvalým následkům na zdraví či k úmrtí pacienta. Samozřejmě by došlo ke zvýšení nákladů na zdravotní péči v souvislosti se zajištěním sanitní dopravy. 3.2.2 Lokalita B (Vysokomýtská nemocnice) Nemocnice v tuto chvíli provozuje svůj nemocniční systém a v posledních měsících zavedla a dále zavadí do oblasti práce s léky a zdravotnickým materiálem povinnost lékařů zadávat ordinovanou léčbu strukturovaně. Technické vybavení v tuto chvíli neumožňuje na práci lékařů navázat i v oblasti ošetřovatelské péče. Všechna zařízení v radiologii poskytující data v digitální podobě jsou schopna pracovat a komunikovat na základě mezinárodního standardu DICOM (Digital Imaging and Communications in Medicine). Vedle nemocničního informačního systému, který obsahuje i modul pro radiologii zařízení provozuje i systém PACS. Aktuálně není zaimplementováno plnohodnotné propojení mezi nemocničním informačním systémem (NIS) a PACS a veškeré potřebné údaje jsou na základě vystavené žádanky zadávány přímo na modalitě ručně. Tento proces nejenže prodlužuje dobu vyšetření a snižuje komfort obsluhy i pacienta, ale výrazně také zvyšuje riziko vzniku chyby, která v konečném důsledku může vést k pozdější nemožnosti dohledat data (tzn., že v případě chyby při zadávání jednoznačných identifikátorů pacienta nejsou data na základě správných a dostupných údajů v systému dohledatelná). Významné riziko představuje také možnost záměny pacientů, resp. jejich vyšetření a z toho plynoucí závažné důsledky. V důsledku chybějící provazby mezi NIS a PACS se však k danému pacientovi zobrazují snímky ze všech vyšetření a je vždy nutné manuálně vybrat aktuální vyšetření, což opět snižuje komfort a zvyšuje riziko vzniku chyby. Lékaři v rámci své práce dnes pořizují data pro tištěnou formu receptu. Nemocnice není připravena na propojení se SÚKL, které bude dle zákona povinné od 1. 1. 2015. V případě nerealizování investice by byli zaměstnanci nuceni používat vybavení a technologie, které jsou morálně i fyzicky zastaralé, náročné na údržbu, ekonomicky i časově neefektivní a neodpovídají dnešním standardům v oblasti bezpečnosti, dostupnosti a konektivity. Jejich pořízení je pro ústav nezbytně nutné, protože pokud by k němu nedošlo, ohrozilo by to existenci celého zařízení (lékařská péče bez odpovídajícího komplementárního zajištění je obecně považována za péči non lege artis, rovněž zdravotní pojišťovny jako plátci péče toto vybavení požadují). V případě zrušení nebo omezení péče z těchto důvodů by došlo k omezení dostupnosti základní zdravotní péče občanů, které by v extrémních případech mohlo vést i k trvalým následkům na zdraví či k úmrtí pacienta. Samozřejmě by došlo ke zvýšení nákladů na zdravotní péči v souvislosti se zajištěním sanitní dopravy. 3.2.3 Lokalita C (Odborný léčebný ústav Jevíčko) Nemocnice v tuto chvíli provozuje nemocniční systém. Technické vybavení (Wifi síť i SW vybavení) v tuto chvíli umožňuje na práci lékařů navázat i v oblasti ošetřovatelské péče. Lékaři v rámci své práce dnes pořizují data pro tištěnou formu receptu. Nemocnice není připravena na propojení se SÚKL, které bude dle zákona povinné od 1. 1. 2015. 8

Laboratoře tisknou nálezy a odesílají je fyzicky žadatelům o vyšetření jak v rámci OLÚ Jevíčko, tak externím žadatelům. Vedle toho posílají data do NIS a pomocí MISE připojeným lékařům do jejich ambulantního SW. Systém PACS zajišťuje archivaci a distribuci zdravotnických obrazových informací produkovaných na digitálních či digitalizovaných zařízeních (modalitách) používaných ve zdravotnických zařízeních a pracujících na principech různých technologií zobrazovacích metod. Téměř všechna moderní zařízení jsou vybavena systémem přímé digitalizace (Direct Radiography = DR), která je založena na záznamu obrazu pomocí snímacích detektorů, které převádějí obraz vzniklý expozicí rentgenovým zářením přímo na viditelný záznam. Starší přístroje jsou digitalizovány použitím nepřímé digitalizace (Computed Radiography = CR), což je postup digitalizace rentgenového obrazu pomocí speciální paměťové fólie a čtecího zařízení, které latentní obraz na fólii převede na výsledný obraz v digitální podobě. CR systémy jsou kompatibilní se staršími (nedigitálními) rentgenovými přístroji a CR kazety mají stejné rozměry jako kazety filmové. Všechna zařízení v radiologii poskytující data v digitální podobě jsou schopna pracovat a komunikovat na základě mezinárodního standardu DICOM (Digital Imaging and Communications in Medicine). V současné době je v Odborném léčebném ústavu provozován jeden RTG přístroj s nepřímou digitalizací. Digitální snímky jsou ukládány do systému MARIE PACS (dodavatel OR-CZ spol. s.r.o.) s možností odesílání snímků do Nemocnice Svitavy a.s., se kterou probíhá velmi úzká spolupráce (toto propojení je umožněno především díky systému MARIE PACS, který je provozován i ve Svitavské nemocnici a umožňuje vzdálený popis snímků včetně jejich obousměrného přenosu). Celý systém MARIE PACS je instalován pouze na jednom serveru s integrovaným datovým úložištěm o velikosti 1 TB. Systém MARIE PACS není provozován redundantně a ani není implementována jakákoliv záložní varianta. To znamená, že v případě výpadku jakékoliv součásti systému dojde k zastavení celého RDG provozu. Aktuálně není zaimplementováno plnohodnotné propojení mezi nemocničním informačním systémem (NIS) a PACS a veškeré potřebné údaje jsou na základě vystavené žádanky zadávány přímo na modalitě ručně. Tento proces nejenže prodlužuje dobu vyšetření a snižuje komfort obsluhy i pacienta, ale výrazně také zvyšuje riziko vzniku chyby, která v konečném důsledku může vést k pozdější nemožnosti dohledat data (tzn., že v případě chyby při zadávání jednoznačných identifikátorů pacienta nejsou data na základě správných a dostupných údajů v systému dohledatelná). Významné riziko představuje také možnost záměny pacientů, resp. jejich vyšetření a z toho plynoucí závažné důsledky. K prohlížení snímků je využívána na všech odděleních multilicence klinického prohlížeče MARIE xvisionview. V důsledku chybějící provazby mezi NIS a PACS se však k danému pacientovi zobrazují snímky ze všech vyšetření a je vždy nutné manuálně vybrat aktuální vyšetření, což opět snižuje komfort a zvyšuje riziko vzniku chyby. Stávající přístroj OREX pro nepřímou digitalizaci již není vyráběn a výrobcem již není poskytována ani podpora tohoto přístroje. Byla ukončena i výroba a distribuce náhradních dílů. V případě jakékoliv poruchy je tedy přístroj z důvodu nedostupnosti náhradních dílů dále neopravitelný a stejně jako při výpadku systému PACS hrozí zastavení celého provozu RDG oddělení a v krajním případě tak i ohrožení pacienta. Odborný léčebný ústav v Jevíčku dále nedisponuje na žádném oddělení, která využívají obrazovou dokumentaci pacienta pro stanovení dalšího léčebného postupu, potřebnou popisovací stanicí s certifikovanými diagnostickými monitory či alespoň monitory pro lékařský náhled (určenými pro zdravotnictví). Snímky zobrazené na běžných kancelářských monitorech nemají potřebnou vypovídací hodnotu a nesprávným zobrazením snímku můžou zapříčinit špatné rozhodnutí a neposkytnutí adekvátní zdravotnické péče. V případě nerealizování investice by byli zaměstnanci nuceni používat vybavení a technologie, které jsou morálně i fyzicky zastaralé, náročné na údržbu, ekonomicky i časově neefektivní a neodpovídají dnešním standardům v oblasti bezpečnosti, dostupnosti a konektivity. Jejich pořízení je pro ústav nezbytně nutné, protože pokud by k němu nedošlo, ohrozilo by to existenci celého zařízení (lékařská péče bez odpovídajícího komplementárního zajištění je obecně považována za péči non lege artis, rovněž zdravotní pojišťovny jako plátci péče toto vybavení požadují). V případě zrušení nebo omezení péče z těchto důvodů by došlo k omezení dostupnosti základní zdravotní péče občanů, které by v extrémních případech mohlo vést i k trvalým následkům na zdraví či k úmrtí pacienta. Samozřejmě by došlo ke zvýšení nákladů na zdravotní péči v souvislosti se zajištěním sanitní dopravy. 9

3.2.4 Lokalita D (Nemocnice následné péče Moravská Třebová) Nemocnice nemá k dispozici kompletní síťovou infrastrukturu. Není centrální serverovna a není komplexní nemocniční informační systém. Pro potřeby jednotlivých pracovišť jsou používány jednotlivé aplikace, které spolu komunikují na velmi minimální úrovni. Na pořizování dat pro zdravotní pojišťovny jsou používány různé systémy. Od speciálních ambulantních programů až po řešení komplexní laboratorní informační systém (LISNET). Kde není k dispozici specializovaný SW, je pro vykazování péče používán program DOSITech. V zařízení tak existuje více registrů pacientů, které mohou být zdrojem chyb, nevyúčtování poskytnuté zdravotní péče a tedy ztrát finančních prostředků. Na radiologii je k dispozici moderní PACS Marie PACS. Systém PACS zajišťuje archivaci a distribuci zdravotnických obrazových informací produkovaných na digitálních či digitalizovaných zařízeních (modalitách) používaných ve zdravotnických zařízeních a pracujících na principech různých technologií zobrazovacích metod. Téměř všechna moderní zařízení jsou vybavena systémem přímé digitalizace (Direct Radiography = DR), která je založena na záznamu obrazu pomocí snímacích detektorů, které převádějí obraz vzniklý expozicí rentgenovým zářením přímo na viditelný záznam. Starší přístroje jsou digitalizovány použitím nepřímé digitalizace (Computed Radiography = CR), což je postup digitalizace rentgenového obrazu pomocí speciální paměťové fólie a čtecího zařízení, které latentní obraz na fólii převede na výsledný obraz v digitální podobě. CR systémy jsou kompatibilní se staršími (nedigitálními) rentgenovými přístroji a CR kazety mají stejné rozměry jako kazety filmové. Všechna zařízení v radiologii poskytující data v digitální podobě jsou schopna pracovat a komunikovat na základě mezinárodního standardu DICOM (Digital Imaging and Communications in Medicine). Pro stravovací provoz jsou používány dva zastaralé SW od dvou různých dodavatelů, které nejsou datově provázané. Využívaný systém postrádá možnost kompletní práce s pacientskou dokumentací jak pro lékaře, tak pro střední zdravotnický personál, chybí provázanost na obrazový komplement. Systém neřeší významnou oblast lékové logistiky a nepodporuje možnost verifikace zdravotnické dokumentace elektronickým podpisem. Předpokládá se nahrazení většiny produktů jedním homogenním nemocničním informačním systémem. Požaduje se zachování systémů pro PACS a systém pro laboratorní komplement, který je třeba modernizovat a rozšířit o prvky elektronického podpisu včetně komunikace se zbytkem uživatelů v klinické části nemocnice. V případě nerealizování investice by byli zaměstnanci nuceni používat vybavení a technologie, které jsou morálně i fyzicky zastaralé, náročné na údržbu, ekonomicky i časově neefektivní a neodpovídají dnešním standardům v oblasti bezpečnosti, dostupnosti a konektivity. Zařízení v tuto chvíli patří v České republice k jedné z mála nemocnic, která neprovozuje nemocniční systém. Není schopna v tuto chvíli ani dostát legislativním požadavkům a také nárokům zřizovatele na předávání validních informací, potřebných k řízení zdravotnictví. 10

Tab. 2 Porovnání základních aspektů nulové a investiční varianty pro všechny lokality Nulová varianta zastaralé technologie a vybavení neodpovídající dnešním standardům nedostupné náhradní díly a servisní zajištění Investiční varianta moderní technologie a vybavení odpovídající dnešním standardům běžná a rychlá dostupnost náhradních dílů a servisního zajištění, garantované lhůty neexistující komunikace s dalšími zdravotnickými zařízeními v ČR nedostatečná provázanost interních informačních systémů v jednotlivých lokalitách se tisknou papírové recepty, od 1. 1. 2015 není žádná z organizací schopna splnit legislativu ve vydávání elektronických receptů potenciální ohrožení pacienta z pohledu stáří zařízení potenciální ohrožení pacienta z pohledu dostupnosti systému PACS možnost komunikace s dalšími zdravotnickými zařízeními včetně možnosti zasílání snímků plná vazba mezi NIS a PACS, snížení chybovosti a možnosti ztráty dat, zvýšení rychlosti a efektivnosti procesů v rámci RDG pomocí E receptu a s využitím elektronického podpisu je omezen tisk receptů a je navázána komunikace na SÚKL bezpečný průběh vyšetření při práci s novými neporuchovými přístroji s pravidelnou údržbou a servisním zajištěním zálohované a plně redundantní řešení systému PACS nadbytečný tisk v laboratořích při vydávání výsledkových listů a tisk archivní dokumentace zavedení elektronického podpisu do laboratorního systému odstraní výraznou zátěž v oblasti tisků 3.3 Účel projektu a očekávané přínosy 3.3.1 Lokalita A (Albertinum Odborný léčebný ústav v Žamberku) Záměrem v této lokalitě je modernizovat stávající nemocniční informační systém a dále jej rozvinout v několika oblastech za pomoci moderních informačních technologií. Nový rozvoj je zaměřen na oblast podpory práce v oblasti ošetřovatelské dokumentace, řešení v oblasti logistických procesů a zavedení zaručeného elektronického podpisu do pacientské dokumentace. Zároveň je zde nutnost řešit legislativní požadavek na práci s elektronickými recepty ze strany SÚKL. a) Modernizace nemocničního informačního systému Záměr modernizovat vyplývá ze zvyšujících se požadavků na bezpečnost vložených citlivých pacientských dat, k jejichž ochraně zavazují zdravotnická zařízení zákony a předpisy. Sjednocení vedení důležité sesterské dokumentace s cílem řízení a sjednocení procesů sesterské práce. Datové propojení systémů NIS a PACS zamezí vzniku chyb a chybného spárování pacientských dat, čímž se výrazně zvýší bezpečnost a validita citlivých pacientských dat. Cílem implementace logistiky je snížení nákladů v oblasti léků a dalších materiálů, zejména: - optimalizací zásob na skladech - kontrolou pohybu léků a materiálu - minimalizací ztrát v oblasti expirace léků. Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci. 11

Tab. 3 Přínosy modernizace nemocničního informačního systému v lokalitě A Snížení nákladů v oblasti léků a zdravotnického materiálu Vyšší bezpečnost pacienta - přiřazením konkrétního materiálu ke konkrétnímu pacientovi Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Vyřešení stávající situace s NIS na konci své životnosti Využití systému s definovanými pracovními procesy podporující akreditační procesy nemocnice Zvýšení podílu odborných služeb pro pacienty na úkor prací administrativních Datové propojení systémů NIS a PACS zamezí vzniku chyb při popisech snímků Optimalizace vykazování zdravotní péče b) Rozšíření nemocničního informačního systému o erecept a elektronický podpis Záměrem je dále rozšíření nemocničního informačního systému (NIS) o následující funkce: Elektronická preskripce (erecept) slouží k vystavení lékařského předpisu z klinického informačního systému v elektronické podobě (tzv. elektronického receptu) dle 80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 (verze 3). Elektronické recepty rozšiřují současné možnosti vystavování receptů v nemocničním informačním systému k současnému způsobu vytváření papírových receptů pro výdej léčivých přípravků přidává možnost vytvářet tzv. elektronické recepty a ty odesílat na centrální uložiště SUKL. Nutnou podmínkou pro odesílání ereceptů na úložiště SÚKL je vytvoření podpory elektronického podepisování (viz dále). Zaručený elektronický podpis (ZEP) je podpůrné řešení pro více jiných služeb (erecept, EZD dokumentace v čistě elektronické podobě apod.). Slouží k evidenci podpisových certifikátů pro jednotlivé uživatele informačního systému tak, aby bylo možné realizovat kontroly oprávněnosti použití certifikátu při podepisování. Jde o jeden z nástrojů autentizace elektronického dokumentu. Zajištění autentičnosti dokumentů je zase pouze jeden z požadavků na vedení elektronické formy zdravotnické dokumentace. Tab. 4 Přínosy rozšíření nemocničního informačního systému o elektronický podpis v lokalitě A Splnění povinné legislativy od 1. 1. 2015 - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - zvýšení pravděpodobnost záchytu receptu ve spolupracujících lékárnách finanční přínosy - úspora v tiscích (papíry, tonery, tiskárny) Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Splnění akreditačních požadavků Snížit nároky na archivní prostory 3.3.2 Lokalita B (Vysokomýtská nemocnice) a) Logistické procesy Záměrem je zefektivnění skladové evidence zdravotního materiálu a léčiv s cílem úspory při spotřebě těchto materiálů. Důležité je vyřešení potřebné chybějící komunikace mezi NIS a PACS. Z hlediska legislativních požadavků je potřebné se připravit na zavedení povinných elektronických receptů a propojení systému na SÚKL. 12

V současné době v tomto zdravotnickém zařízení není zřízen centrální sklad zdravotního materiálu a léčiv. Jednotlivá oddělení mají své sklady, není zde však vedena podrobná skladová evidence. Prostředkem k realizaci záměru je zavedení informačního systému pro logistiku, který umožní zřízení elektronicky vedených příručních skladů na jednotlivých odděleních. Bude zajištěna kompletní agenda spojená s tokem léčiv, zdravotnických prostředků a materiálu od příjmu na sklad až po výdej v čase spotřeby. Výdej bude evidován na jednotlivé pacienty za využití prostředků výpočetní techniky a čárových kódů sloužících ke spárování materiálu s výdejem, tj. k identifikaci pacientů a materiálu. Součástí řešení budou též nástroje pro uzávěrku skladu a inventuru a pro manažerské vyhodnocení. Nezbytnou podmínkou je využití technologie pro jednoznačnou identifikaci pacienta, zajištující přenesení správného identifikátoru pacienta do logistického systému přímo od jeho lůžka a následná on-line evidence podání léčiv tomuto pacientovi pomocí mobilních terminálů. Předpokladem realizace celého procesu je vybudování sítě Wi-Fi na potřebných místech. Tab. 5 Přínosy zavedení informačního systému pro logistiku v lokalitě B Snížení nákladů v oblasti léků a zdravotnického materiálu - optimalizací zásob na skladech - kontrolou pohybu léků a materiálu - minimalizací ztrát v oblasti expirace léků Vyšší bezpečnost pacienta - přiřazením konkrétního materiálu ke konkrétnímu pacientovi Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci b) Zajištění komunikace mezi NIS a PACS Záměrem je vybudovat propojení mezi stávajícím nemocničním informačním systémem a systémem PACS pomocí konektoru. Výsledkem bude vyloučení duplicitního pořizování dat v obou systémech. Tab. 6 Přínosy propojení stávajícího nemocničního informačního systému a PACS v lokalitě B Datové propojení obou systémů zamezí vzniku chyb - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - vyloučení duplicitních údajů Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci c) Rozšíření nemocničního informačního systému o erecept a elektronický podpis Záměrem Vysokomýtské nemocnice je dále rozšíření nemocničního informačního systému o následující funkce: Součástí léčebného procesu je léčebná strava, NIS bude rozšířen o modul zpřesňující komunikaci se stravovacím provozem. Elektronická preskripce (erecept) slouží k vystavení lékařského předpisu z klinického informačního systému v elektronické podobě (tzv. elektronického receptu) dle 80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 (verze 3). Elektronické recepty rozšiřují současné možnosti vystavování receptů v nemocničním informačním systému k současnému způsobu vytváření papírových receptů pro výdej léčivých přípravků přidává možnost vytvářet tzv. elektronické recepty a ty odesílat na centrální uložiště SUKL. Nutnou podmínkou pro odesílání ereceptů na úložiště SÚKL je vytvoření podpory elektronického podepisování (viz dále). Zaručený elektronický podpis (ZEP) je podpůrné řešení pro více jiných služeb (erecept, EZD dokumentace v čistě elektronické podobě apod.). Slouží k evidenci podpisových certifikátů pro jednotlivé uživatele informačního systému tak, aby bylo možné realizovat 13

kontroly oprávněnosti použití certifikátu při podepisování. Jde o jeden z nástrojů autentizace elektronického dokumentu. Tab. 7 Přínosy rozšíření nemocničního informačního systému o elektronický podpis v lokalitě B Splnění povinné legislativy od 1. 1. 2015 - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - zvýšení pravděpodobnost záchytu receptu ve spolupracujících lékárnách finanční přínosy - úspora v tiscích (papíry, tonery, tiskárny) Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Splnění akreditačních požadavků Zpřesnění práce s pacientskými dietami, kontrola stravovacího provozu přiřazením na konkrétního strávníka 3.3.3 Lokalita C (Odborný léčebný ústav Jevíčko) Cílem v této lokalitě je modernizace (obnova) přístroje nepřímé digitalizace RTG, systému PACS a dalšího souvisejícího vybavení nezbytného pro poskytování kvalitní zdravotnické péče, čímž bude dosaženo vyšší přesnosti a efektivnosti stanovování diagnózy pacientů, bude zajištěna bezpečná archivace a distribuce obrazové zdravotnické dokumentace, zefektivněna spolupráce s ostatními zdravotnickými zařízeními a tím tedy i zkvalitnění služeb pro pacienty. Pořízením digitalizačního přístroje bude zajištěna moderní úroveň léčby pacientů v kontextu se současnými medicínskými trendy s odpovídajícím přístrojovým vybavením. Dále pak zavedení elektronického podpisu pro oblast tvorby ereceptů a do laboratoří. Nedílnou součástí projektu je dosažení výrazně vyššího stupně bezpečnosti v oblasti archivace a distribuce digitálních dat z pohledu pacienta i zaměstnanců, pro které se realizací projektu vytvoří lepší podmínky pro práci. Dojde tedy k modernizaci RDG oddělení OLÚ Jevíčko, konkrétně pořízení nového přístroje pro nepřímou digitalizaci a dalšího vybavení a služeb tykajících se diagnostiky, archivace, sdílení a přenosu snímků v rámci ústavu i v rámci dalších zdravotnických zařízení v ČR. A dále pak k rozšíření nemocničního informačního systému (NIS) o funkce uvedené níže. Jedním z hlavních přínosů je automatizovaná archivace všech obrazových dat, zajištění vysoké míry bezpečnosti a dostupnosti celého systému, kvalitnější diagnostice s využitím moderních digitálních technologií, umožnění a zrychlení komunikace interně i s dalšími zdravotnickými zařízeními, zvýšení bezpečnosti dat z pohledu archivace, distribuce i z pohledu přístupových práv a k propojení systému PACS se službou modality worklist s napojením na NIS (nemocniční informační systém). Modernizace RDG oddělení umožní lékařům poskytovat služby rychleji a přesněji, čímž se sníží riziko komplikací spočívajících např. v chybném stanovení diagnózy a z toho plynoucího nesprávného postupu léčby. U digitálně pořízených snímků má radiolog či laborant možnost vzniklý obraz dále upravit, aby byl nejlépe čitelný. Po ukončení vyšetření je obrazová dokumentace pacienta odeslána do obrazového archivu - PACS. Z archivu je pak dostupná jak pro lékaře radiology, tak okamžitě i pro další lékaře, kteří potřebují mít ke snímku přístup (odesílající lékař, ošetřující lékař, konziliární lékař apod.). Přístup k obrazové dokumentaci je rychlý a jednoduchý v rámci celého ústavu. Podstatná je i možnost sdílení s externími odborníky prostřednictvím sítě internet nebo i prostřednictvím paměťového média (CD/DVD, USB flash apod.). Díky dostupnosti obrazových dat a možnosti jejich výměny s dalšími zdravotnickými zařízeními dojde ke snížení počtu opakovaných vyšetření u stejného pacienta, což snižuje radiační zátěž pacienta i personálu. V případě modernizace RDG oddělení dojde k prokazatelnému zkvalitnění poskytované zdravotní péče v spádové oblasti Odborného léčebného ústavu Jevíčko. Vybavení ústavu novými moderními technologiemi umožní včasnější a přesnější stanovení diagnózy, což přímo souvisí se zvýšením efektivity a kvality léčby. 14

a) Rozšíření nemocničního informačního systému o erecept a elektronický podpis Elektronická preskripce (erecept) slouží k vystavení lékařského předpisu z klinického informačního systému v elektronické podobě (tzv. elektronického receptu) dle 80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 (verze 3). Elektronické recepty rozšiřují současné možnosti vystavování receptů v nemocničním informačním systému k současnému způsobu vytváření papírových receptů pro výdej léčivých přípravků přidává možnost vytvářet tzv. elektronické recepty a ty odesílat na centrální uložiště SUKL. Nutnou podmínkou pro odesílání ereceptů na úložiště SÚKL je vytvoření podpory elektronického podepisování (viz dále). Zaručený elektronický podpis (ZEP) je podpůrné řešení pro více jiných služeb (erecept, Elektronický podpis v laboratořích). Slouží k evidenci podpisových certifikátů pro jednotlivé uživatele informačního systému tak, aby bylo možné realizovat kontroly oprávněnosti použití certifikátu při podepisování. Jde o jeden z nástrojů autentizace elektronického dokumentu. Zajištění autentičnosti dokumentů je zase pouze jeden z požadavků na vedení elektronické formy zdravotnické dokumentace. Tab. 8 Přínosy rozšíření nemocničního informačního systému o erecept a elektronický podpis v lokalitě C Splnění povinné legislativy od 1. 1. 2015 - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - zvýšení pravděpodobnost záchytu receptu ve spolupracujících lékárnách finanční přínosy - úspora v oblasti tisku dokumentace (papíry, tonery, tiskárny, čas) Automatizovaná archivace všech obrazových dat Zvýšení míry bezpečnosti a dostupnosti systému PACS Umožnění a zrychlení komunikace interně i s dalšími zdravotnickými zařízeními Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Podpora akreditačních požadavků Díky výše uvedenému dojde ke zvýšení komfortu jak pacienta, tak lékaře. Budou snížena rizika související s diagnostikou, léčbou, dostupností informací. Dojde k automatizaci a urychlení procesů a tím i ke snížení možnosti vzniku lidské chyby. Citelné budou též přínosy v oblasti financí a ekologie. Projekt má pozitivní dopad na všechny zasažené oblasti. b) Zajištění komunikace mezi NIS a PACS Záměrem je vybudovat propojení mezi stávajícím nemocničním informačním systémem a systémem PACS pomocí konektoru. Výsledkem bude vyloučení duplicitního pořizování dat v obou systémech. Tab. 9 Přínosy zajištění komunikace mezi nemocničním informačním systémem a PACS v lokalitě C Datové propojení obou systémů zamezí vzniku chyb - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - vyloučení duplicitních údajů Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci 3.3.4 Lokalita D (Nemocnice následné péče Moravská Třebová) 15

Cílem v této lokalitě je pořídit nový homogenní nemocniční systém s vazbou i na další dnes neprovázané oblasti stravování pacientů, zaměstnanců a vazba na v této etapě modernizovaný laboratorní komplement, který bude schopen elektronický podepisovat výsledkové listy a ukládat vybrané dokumenty podepsán zaručeným elektronickým podpisem do archívu. Z hlediska legislativních požadavků je potřebné se připravit na zavedení povinných elektronických receptů a propojení systému na SÚKL. Dílčí požadavky na řešení: Záměr pořídit nový nemocniční informační systém vyplývá ze zvyšujících se požadavků na bezpečnost vložených citlivých pacientských dat, k jejichž ochraně zavazují zdravotnická zařízení zákony a předpisy. Sjednocení vedení důležité sesterské dokumentace s cílem řízení a sjednocení procesů sesterské práce. Cílem implementace logistiky je snížení nákladů v oblasti léků a dalších materiálů, zejména: - optimalizací zásob na skladech - kontrolou pohybu léků a materiálu Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci. Směřování k tzv. bezpapírové nemocnici, tj. vedení maxima údajů a dokumentů v zabezpečené elektronické podobě. a) Zavedení nového nemocničního informačního systému a modernizace laboratorního informačního systému Jednotlivé oblasti požadovaného řešení obsahují přínosy v organizaci práci a úspory finanční a časové. Tab. 10 Přínosy zavedení nového nemocničního informačního systému a modernizace laboratorního informačního systému v lokalitě D Snížení nákladů v oblasti léků a zdravotnického materiálu Vyšší bezpečnost pacienta - přiřazením konkrétního materiálu ke konkrétnímu pacientovi Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Úspory na potravinách při provozování jednotného stravovacího systému Využití systému s definovanými pracovními procesy podporující akreditační procesy nemocnice Zvýšení podílu odborných služeb pro pacienty na úkor prací administrativních Optimalizace vykazování zdravotní péče Vznik nových služeb v laboratořích pro externí žadatele b) Elektronický recept, podpora elektronického podpisu v laboratořích Rozšířením nemocničního informačního systému a laboratorního informačního systému v této oblasti bude dosaženo: Elektronická preskripce (e-recept) slouží k vystavení lékařského předpisu z klinického informačního systému v elektronické podobě (tzv. elektronického receptu) dle 80 zákona č. 378/2007 Sb., dále vyhlášky č. 54/2008 Sb. a pokynu SUKL ERP-001 (verze 3). Elektronické recepty rozšiřují současné možnosti vystavování receptů v nemocničním informačním systému k současnému způsobu vytváření papírových receptů pro výdej léčivých přípravků přidává možnost vytvářet tzv. elektronické recepty a ty odesílat na centrální uložiště SUKL. Nutnou podmínkou pro odesílání e-receptů na úložiště SÚKL je vytvoření podpory elektronického podepisování (viz dále). Zaručený elektronický podpis (ZEP) je podpůrné řešení pro více jiných služeb (erecept, Elektronický podpis v laboratořích). Slouží k evidenci podpisových certifikátů pro jednotlivé uživatele informačního systému tak, aby bylo možné realizovat kontroly oprávněnosti použití 16

certifikátu při podepisování. Jde o jeden z nástrojů autentizace elektronického dokumentu. Zajištění autentičnosti dokumentů je zase pouze jeden z požadavků na vedení elektronické formy zdravotnické dokumentace. Tab. 11 Přínosy rozšíření nemocničního informačního systému a laboratorního informačního systému v lokalitě D Splnění povinné legislativy od 1. 1. 2015 - vyšší bezpečnost pacientů - validita citlivých pacientských dat - zvýšení pravděpodobnost záchytu receptu ve spolupracujících lékárnách finanční přínosy - úspora v oblasti tisku dokumentace (papíry, tonery, tiskárny, čas) Omezení tisků v oblasti výsledkových listů na archivních tiscích Snížit prostorové nároky na papírový archív Umožnění a zrychlení komunikace interně i s dalšími zdravotnickými zařízeními Optimalizace práce zdravotnického personálu a časová úspora v jejich práci Podpora akreditačních požadavků 3.4 SWOT analýza Tab. 12 SWOT analýza projektu S Silné stránky S1. napojení mezi NIS a PACS zvyšuje bezpečnost pacientů S2. ordinace léků a zdravotnického materiálu je zadávána strukturovaně, lze ji statisticky vyhodnocovat S3. ešení založeno na moderních mobilních technologiích S4. podpora legislativních požadavků na komunikaci na SÚKL S5. odstranění tisků receptů v ambulancích S6. odstranění tisků v laboratořích výsledkové listy, archivní tisk S7. možnost komunikace s jinými zdravotnickými zařízeními (oblast PACS) S8. bezpečná archivace a dostupnost obrazových dat O Příležitosti O1. dostat celý logistický proces pod kontrolu a ušetřit na ztrátách materiálu a exspirací O2. zvýšit bezpečnost pacientů a prestiž nemocnice O3. získat komerční výhodu v dřívějším napojení na SÚKL propojením do konkrétní lékárny O4. zlepšit pracovní podmínky personálu nemocnice snížit administrativu O5. snížit náklady na tisk a archivní prostory O6. předejít problémům spojených se ztrátou dat O7. předejít problémům spojených se zastavením provozu RDG oddělení W Slabé stránky W1. nutnost naučit pracovat personál s novými technologiemi W2. změna procesů, na které jsou lékaři a další personál zvyklí W3. náklady na nové technologie a zvýšené provozní náklady W4. množství dat v různých systémech, které se budou muset převzít do nového společného IS. T Ohrožení T1. implementace centrálního logistického systému, který by nebyl propojitelný T2. zrušení projektu E recept v rámci České republiky T3. Podfinancování zdravotní péče v České republice s dopadem do oblasti následné péče 17

3.5 HEXAGON veřejné správy - vliv projektu na jednotlivé vrcholy Strategie projektu se snaží o maximální koordinaci veškerých procesů směřujících k efektivní veřejné správě a přátelským veřejným službám pomocí komplexního a systematického přístupu, což se odráží v tomto přehledu: Tab. 13 Hexagon veřejné správy projektu Vrcholy HEXAGONU Vliv Komentář Legislativní Pozitivní Ochrana osobních údajů Splnění nových legislativních norem Organizace Pozitivní Velmi efektivní změna v organizaci procesu přesné evidence vydaného konkrétního léku konkrétnímu pacientovi a průběhu vyšetření na RDG oddělení Občan Pozitivní Bezpečnost pacientů Odstranění papírových receptů, zrychlení vyšetření, snížení rizika vzniku chyby a nutnosti duplicitních vyšetření Úředník Neutrální (pozitivní) Pokud je úředníkem v tomto smyslu i zdravotní personál, který řeší tento proces, tak je vliv také pozitivní Technologie Pozitivní Jednoznačně podporuje používání nových IT technologií Finance Pozitivní Předpokládá se velká úspora v lécích a materiálech (ztráty, expirace, optimalizace zásob, papír, tonery) 3.6 Varianty řešení Většina ze záměrů tohoto projektu má jen jednu variantu řešení a také variantu NULOVOU tedy že se nebude realizovat. Toto platí na všechny záměry ve všech lokalitách. 3.6.1 Řešení všech navrhovaných oblastí v jednotlivých lokalitách Popis: Jednotlivé záměry budou v jednotlivých lokalitách realizovány. Výhoda: Dodržení legislativy. Vyšší bezpečnost pacientů. Zlepšení pracovního prostředí zdravotnického personálu. Materiálové úspory. Časové úspory na straně pacientů i zdravotnického personálu. Možnost předávat dat ostatním zdravotnickým zařízením a nadřízeným orgánům. Vyšší výkonost a zvýšení možnosti získání více financí od plátců zdravotního pojištění. Nevýhoda: Finanční náklady na pořízení, změna procesů pro zdravotnický personál a vyšší nároky na obsluhu a také vyšší náklady na provoz. 18

3.6.2 Nulová varianta Popis: Výhoda: Stav procesů, které jsou podporované pomocí informačních technologií, zůstane stejný. Nulové náklady na realizaci. Nevýhoda: Nedodržení legislativních požadavků. Finanční ztráty v oblasti nákladů na léky, zdravotnický materiál, spotřební materiál. Nízká možnost kontroly jednotlivých procesů. Chybějící vazby na ostatní zdravotnická zařízení. Nemožnost poskytovat některé služby. Není možná vazba na centrální orgány (SÚKL). Absence možnosti zlepšit a zefektivnit práci zdravotnického personálu. 19

4 Lokalita a okolí Studie proveditelnosti ehealth elektronizace zdravotnictví Pardubického kraje 4.1 Místa realizace projektu 4.1.1 Lokalita A (Albertinum Odborný léčebný ústav v Žamberku) Odborný léčebný ústav v Žamberku má Plicní oddělení (106 lůžek), Psychiatrické oddělení (36 lůžek), Léčebnu dlouhodobě nemocných (70 lůžek) a pobytová lůžka sociální (30 lůžek). Ambulance - plicní s kalmetizací, alergologická, psychiatrická, praktického lékaře, klinického logopeda a klinického psychologa; funkční laboratoř, RTG, fyzioterapii, ergoterapii a technickohospodářské zázemí. K dispozici je v areálu laboratoř Orlickoústecké nemocnice a.s. Plicní lůžkové oddělení - klasické oddělení nemocničního typu akutní a následné péče s diagnostikou a léčbou všech plicních onemocnění. Další specializovanou léčbu nádorů plic zajišťujeme ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a onkologickou péči v nemocnici v Pardubicích. Psychiatrické lůžkové oddělení - klasické lůžkové oddělení akutní a následné péče s diagnostikou a léčbou všech psychických onemocnění. Léčebna dlouhodobě nemocných - lůžkové oddělení dlouhodobě a chronicky nemocných s intenzivní ošetřovatelskou a rehabilitační péčí, k dispozici klinická logopedie, léčba kožních vředů a proleženin mokrou metodou, sociální sestra. Pobytová lůžka sociální - je lůžkové oddělení pro intenzivní terapii chronicky nemocných na lůžku sociálního charakteru (standardy obdobné sociálním ústavům - domovům důchodců). 4.1.2 Lokalita B (Vysokomýtská nemocnice) Vysokomýtská nemocnice, příspěvková organizace Pardubického kraje, je jednou z historicky nejstarších nemocnic ve východních Čechách. I přesto, že akutní lůžková péče zde byla utlumena v roce 2004 přechodem na nemocnici následné péče, zůstala v nemocnici zachována velká část zdravotnických týmů vhodných pro efektivní rozvoj následné lůžkové zdravotní péče. V současné době disponuje nemocnice třemi odděleními následné dlouhodobé zdravotní péče (50, 40 a 30 lůžek) ve dvou budovách a je takto největším zařízením Pardubického kraje tohoto typu. Mimo lůžkové části poskytuje ambulantní zdravotní služby v oboru interního lékařství, chirurgie, gynekologie, léčebné rehabilitace, algeziologie - léčbě bolesti a radiodiagnostické služby. Jako jedno z prvních pracovišť začala Vysokomýtská nemocnice poskytovat svoje služby v chirurgických a gynekologických operačních výkonech formou jednodenní péče na lůžku. Ambulantní zdravotní služby jsou poskytovány především občanům Vysokomýtska. V areálu nemocnice je provozována biochemická a hematologická laboratoř. Nemovitý majetek (budovy a pozemky) jsou majetkem města Vysoké Mýto. Nemocnice má uzavřeny smlouvy o poskytování zdravotní péče pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven působících na území České republiky. 4.1.3 Lokalita C (Odborný léčebný ústav Jevíčko) Projekt bude realizován v Odborném léčebném ústavu Jevíčko (dále jen OLÚ Jevíčko), na území města Jevíčko v Pardubickém kraji. Pozemky na kterých se ústav nachází, náleží do vlastnictví Pardubického kraje. Ústav je přístupný ze směru Moravská Třebová, Jevíčko; Letovice, Velké Opatovice; Svitavy, Křenov. Příjezdová trasa vede po silnici II/366 a dále pak 1 km po místní komunikaci ve správě Pardubického kraje. V současné době je zřizovatelem ústavu Pardubický kraj a ústav disponuje 176 lůžky. Nosnými programy jsou diagnostika a léčba plicní, mimoplicní a osteoartikulární tuberkulózy, léčba nespecifických plicních onemocnění a léčebná rehabilitace. Pacienti jsou přijímání z celé ČR i zahraničí. Lůžková péče je doplněna komplexem vyšetřoven a ambulancí pro potřeby ambulantních pacientů z širokého okolí. Pacienti jsou přijímáni i bez doporučení obvodních lékařů, oddělení či specialistů Léčebna má uzavřeny smlouvy o poskytování zdravotní péče pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven působících na území České republiky. 20