ÚZEMNÍ PLÁN HÁJE NAD JIZEROU

ÚZEMNÍ PLÁN HÁJE NAD JIZEROU ODŮVODNĚNÍ ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Háje nad Jizerou Číslo jednací: Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Jaromír Mejsnar Funkce: Vedoucí oddělení územního plánování Podpis: Razítko: C - TEXTOVÁ ČÁST - ODŮVODNĚNÍ Objednatel: Obec Háje nad Jizerou Pořizovatel: Městský úřad Semily Zhotovitel: Institut regionálních informací, s.r.o. Oprávněný zástupce: Ing. Milada Kadlecová Hlavní projektant: Ing. arch. Michal Hadlač Číslo autorizace: 03 497 Zodpovědný projektant: Ing. arch. Martina Kabelková Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU

Obsah 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem...4 1.1. Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem...4 1.2. Širší vztahy...4 2. Údaje o splnění zadání...4 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů...4 2.2. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů...4 2.3. Požadavky na rozvoj území obce...5 2.4. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny)...6 2.5. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury...6 2.6. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území...7 2.7. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace...7 2.8. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy)...7 2.9. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území...8 2.10. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose...8 2.11. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií...8 2.12. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny regulačním plánem...8 2.13. Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území...9 2.14. Požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant...9 2.15. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení...9 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení...9 3.1. Urbanistické řešení...9 3.2. Koncepce uspořádání krajiny...9 3.2.1. Lokalita Natura 2000...9 3.2.2. Významné krajinné prvky...10 3.2.3. Geopark...10 Tento projekt byl financován z prostředků EU 1

3.2.4. Památné stromy...10 3.3. Územní systém ekologické stability...10 3.3.1. Nadregionální a regionální úroveň ÚSES...10 3.3.2. Lokální ÚSES...11 3.4. Koncepce bydlení...12 3.5. Koncepce výroby...12 3.5.1. Zemědělská výroba...12 3.5.2. Lesnictví...12 3.5.3. Výroba a výrobní služby...12 3.6. Koncepce rekreace...12 3.7. Koncepce občanské vybavenosti...13 3.8. Koncepce dopravní infrastruktury...13 3.8.1. Pozemní komunikace...13 3.8.2. Obsluha území hromadnou dopravou osob...14 3.8.3. Doprava v klidu...14 3.8.4. Pěší doprava...14 3.8.5. Cyklistická doprava...15 3.9. Koncepce vodního hospodářství...15 3.9.1. Vodní režim...15 3.9.2. Řešení zásobování pitnou vodou...16 3.9.3. Řešení odvádění a čištění odpadních vod...18 3.10. Koncepce energetických zařízení...19 3.10.1. Zásobování plynem...19 3.10.2. Zásobování elektrickou energií...19 3.11. Spoje a zařízení spojů...20 3.11.1. Pošta a telekomunikace...20 3.11.2. Radiokomunikace...21 3.12. Nakládání s odpady...21 3.13. Zvláštní zájmy...21 3.13.1. Ochrana nemovitých kulturních památek...21 3.13.2. Ochrana území s archeologickými nálezy...22 3.13.3. Válečné hroby a pietní místa...22 3.13.4. Ochrana nerostných surovin...22 3.13.5. Ochrana před nepříznivými geologickými vlivy...22 3.13.6. Záplavová území...23 3.13.7. Požární a civilní ochrana...23 3.13.8. Obrana a bezpečnost státu...23 Tento projekt byl financován z prostředků EU 2

3.14. Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření...24 3.14.1. Veřejně prospěšné stavby...24 3.14.2. Veřejně prospěšná opatření...25 3.15. Stanovení pořadí změn v území...26 4. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno...26 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa...26 5.1. Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a o jejich předpokládaném porušení...27 5.2. Údaje o areálech zemědělské prvovýroby, zemědělských usedlostech a jejich předpokládaném porušení...27 5.3. Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území a opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny...27 5.4. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy, náležející do zemědělského půdního fondu a do pozemků určených k plnění funkcí lesa...27 Tento projekt byl financován z prostředků EU 3

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1. Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Z Politiky územního rozvoje ČR 2008 vyplývá, že obec Háje nad Jizerou leží mimo rozvojovou oblast OB7 Liberec mezi rozvojovými osami OS3 Praha Liberec hranice České republiky, Německo, Polsko a OS4 Praha Hradec Králové / Pardubice Trutnov hranice České republiky, Polsko i mimo záměry rozvojových dopravních koridorů. Řešené území leží rovněž mimo vymezené specifické oblasti. Územní plán Háje nad Jizerou plně respektuje požadavky vyplývající ze schválené politiky územního rozvoje. Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR ) dosud nebyly krajským zastupitelstvem schváleny, zatím jsou ve fázi návrhu. Územní plán byl zpracován plně v souladu s Návrhem Zásad územního rozvoje Libereckého kraje. 1.2. Širší vztahy Řešené území leží v údolí řeky Jizery a na převážně zalesněných svazích nad řekou, přibližně v polovině spojnice mezi městy Semily a Jilemnice. V současnosti se obec skládá ze čtyř místních částí Rybnice, Loukov, Háje nad Jizerou a Dolní Sytová. Velikost řešeného území je 1174 ha. Katastrálně sousedí obec Háje nad Jizerou na západě s k.ú. Benešov u Semil a Příkrý, na severu s k.ú. Škodějov a Roprachtice, na východě s k.ú. Horní Sytová a Peřimov a na jihu s k.ú. Kundratice a Bystrá nad Jizerou. Obec Háje nad Jizerou je sídlem, jehož urbanistická struktura i celkový vývoj byl výrazně ovlivňován nejen zemědělskou a lesní výrobou, ale částečně i rozvojem výroby průmyslové. Zásadní roli hrály přírodní podmínky, dané řekou Jizerou a jejím údolím. Prvořadou funkcí sídla (i jeho částí) je dnes funkce bydlení, v menším rozsahu je na celém řešeném území zastoupená i funkce rekreační. Výrobní funkci dnes plní především textilní úpravna GERL s.r.o. a zemědělská společnost FARMA Loukov s.r.o. Z hlediska technického vybavení, dopravních, ekonomických i sociálních vazeb má obec Háje nad Jizerou nejtěsnější přirozenou vazbu na města Semily a Jilemnice. 2. Údaje o splnění zadání 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje a z návrhu zásad územního rozvoje kraje byly splněny. 2.2. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů byly většinou splněny, nebyly splněny tyto požadavky: Tento projekt byl financován z prostředků EU 4

obnova alejí v krajině. Odůvodnění: V území se aleje nenacházejí. Konkrétní opatření pro založení alejí nebyla vymezena, avšak územní plán jejich výsadbu na vhodných plochách umožňuje. realizovat úpravu intravilánu obce, revitalizovat veřejná prostranství, zřizovat a obnovovat zeleň. Odůvodnění: Realizovat úpravu intravilánu obce, veřejných prostranství, zřizovat a obnovovat zeleň není v působnosti územního plánu, avšak územní plán tuto činnost na vymezených plochách umožňuje. Byly zohledněny a zapracovány doplňující průzkumy a rozbory. 2.3. Požadavky na rozvoj území obce Požadavky na rozvoj území obce byly splněny. Demografická prognóza obyvatel cca do roku 2025 byla zpracována RNDr. Milanem Polednikem. U řešeného území se na jeho demografickém vývoji projevují především: dopravní poloha mezi městy Semily a Jilemnice, poloha v členité podhorské krajině s úbytkem počtu obyvatel již před první světovou válkou, omezená vybavenost obce plynoucí zejména z malé velikosti jednotlivých sídel, rekreační funkce obce a regionu. Pro vývoj počtu obyvatel v řešeném území (od r. 1869 prvního moderního sčítání) je charakteristický tlak na pokles počtu obyvatel už v období do I. světové války, v důsledku relativního přelidnění tohoto území a nepříznivých hospodářských podmínek. Negativní důsledky druhé světové pokles počtu obyvatel dále prohloubily. K mírnému poklesu počtu obyvatel došlo v 60. až 90. letech minulého století, obytná funkce obce se do značné míry transformovala na rekreační. Po r. 2001 došlo k mírnému růstu počtu obyvatel, který pokračuje až do současnosti. Počet trvale bydlících obyvatel v řešeném území byl na začátku roku 2010 (podle ČSÚ) 667, podle časově srovnatelných údajů obce 675. Celkově je vývoj počtu obyvatel po r. 2001 příznivý. Rozhodujícím faktorem, ovlivňujícím vývoj počtu obyvatel je migrace, přirozenou měnou dochází k mírným úbytkům počtu obyvatel. Migrace vykazuje kladné saldo (převahu počtu přistěhovalých nad počtem vystěhovalých obyvatel), v jednotlivých letech, však výrazně kolísá. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území s k u t e č n o s t prognóza rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010* 2025 celkem 1936 2080 1647 1081 1003 844 776 678 637 675 700 D.Sytová 938 1004 769 508 451 387 384 288 314 Háje n.j. 79 147 116 96 98 79 78 67 52 Loukov 282 343 347 219 230 187 140 136 155 Rybnice 637 586 415 258 224 191 174 146 154 *Podle sdělení obecního úřadu k 1. 1. 2010 Během předpokládaného návrhového období je reálné očekávat další růst počtu obyvatel v obci až na cca 700 obyvatel do r. 2025. Jedná se o poměrně optimistickou variantu vývoje, avšak opřenou o poměrně značný obytný potenciál řešeného území. V úvahu jsou brány jak Tento projekt byl financován z prostředků EU 5

vlastní rozvojové možnosti řešeného území (zájem o bydlení), tak především širší podmínky regionu. Pro řešené území je možno během návrhového období uvažovat s potřebou bytové výstavby (ploch pro bydlení), bilancovanou v jednotlivých položkách: S odpadem asi 5-10 bytů v období 2011-2025 (ve všech formách, především přeměnou části rodinných domů na druhé bydlení rekreaci, či jiné využití). Demolice budou tvořit menší část odpadu bytů, tj. je možno uvažovat s nízkou celkovou intenzitou odpadu cca 0,2 % ročně z celkového výchozího počtu bytů (je uvažováno s životností bytů hrubých staveb překračující 200 let, přičemž tato hrubá stavba tvoří méně než 50 % celé hodnoty stavby a současně značná část instalací a vybavení domku se mění v mnohem častější periodě, asi po 20 40 letech). S potřebou cca 1-2 bytů ročně pro zlepšení úrovně bydlení. Především pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti domácnosti, což bude představovat největší část z celkové potřeby nových bytů. Tato především demograficky odvozená potřeba nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především koupěschopná poptávka. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností, jedná se však spíše o okrajový faktor. Soužití cenzových domácností nelze zejména ve vesnickém území považovat za negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné velikosti cenzových domácností (rychlý růst podílu jednočlenných domácností důchodců a samostatně žijících osob). Obě dvě předchozí části bilance jsou uvedeny v následující první části tabulky, i při stagnaci počtu obyvatel je nutno uvažovat s potřebou cca 270 bytů do r. 2025. Potřebou cca 10 bytů pro přírůstek trvale bydlících obyvatel tj. pro obyvatele, kteří se především nově přistěhují do obce a přírůstek přirozenou měnou obyvatel do roku 2025. V řešeném území je reálné získání celkem asi 30-40 nových bytů do r. 2027. Asi u 1/5 je možné jejich získání bez nároku na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (nástavby, přístavby, na místě demolic, změny využití budov, výstavba v zahradách, prolukách v zástavbě apod.). Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky se doporučuje výrazná převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou (cca o více než 50%). Část pozemků z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů nebudou nabídnuty k prodeji (tj. k zástavbě) nebo v potřebném časovém předstihu nebudou infrastrukturně připraveny (pro nákladnost infrastrukturních investic, vyvolané investice, z důvodů časové koordinace, apod.). Potřeba ploch pro 40 nových rodinných domů je cca 12 ha (včetně komunikací, apod.), pokud bude uvažována rezerva 75%, pak celkové plochy v obci pro bydlení by měly být na úrovni cca 21 ha. 2.4. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území byly splněny. 2.5. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Požadavky na řešení veřejné infrastruktury byly většinou splněny, nebyly splněny tyto požadavky: Tento projekt byl financován z prostředků EU 6

Dopravní infrastruktura požadavek aby u hlavních průtahů obcí, kde dochází ke střetu s bezmotorovou dopravou, především u silnice II/292 byly v Územním plánu Háje nad Jizerou vymezeny prostory pro nemotorovou dopravu, zejména se jedná o chodníky či cyklostezky. Odůvodnění: Nebyly vymezeny konkrétní prostory a koridory pro vedení chodníků, jelikož se jedná o území, kde se nevyskytuje žádná významnější pěší doprava podél silnic. Ke střetům s pěší dopravou dochází spíše v místech křižovatek. Zřizování chodníků podél komunikací nicméně územní plán umožňuje. Technická infrastruktura požadavek na návrh rozšíření vodovodního řadu do lokalit v zastavěných částech obce, kde je dosud čerpána voda ze soukromých studní (k.ú. Háje nad Jizerou). Odůvodnění: Do tohoto území nebylo navrženo rozšíření vodovodního řadu a to zejména z technicko-ekonomických důvodů. při návrhu vodovodu a kanalizace zohlednit Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje. Odůvodnění: Nebyl respektován požadavek Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje na návrh vybudování oddílné splaškové kanalizace a to z technicko-ekonomických důvodů. 2.6. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území byly většinou splněny, nebyl splněn tento požadavek: Přírodní hodnoty mimořádně významné solitérní stromy, aleje a stromořadí v zastavěné i volné krajině navrhnout za základní přírodní a estetickou hodnotu krajiny, případně navrhnout vyhlášení některých za památné stromy. Odůvodnění: V území se aleje nenacházejí. Nebyly nalezeny ani specifikovány žádné solitérní stromy k návrhu za základní přírodní a estetickou hodnotu krajiny, ani k vyhlášení za stromy památné, kromě těch, které již vyhlášené jsou, a jejich ochrana je plně respektována. 2.7. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace byly splněny. 2.8. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů byly většinou splněny, nebyly splněny tyto požadavky: Tento projekt byl financován z prostředků EU 7

Z hlediska požadavků na ochranu před povodněmi: požadavek, aby zpracovatel navrhnul účinné protipovodňové opatření, případně několik protipovodňových opatření. Odůvodnění: V zadání územního plánu nebyla protipovodňová opatření konkretizována, zastavěné území obce není záplavovým územím bezprostředně ohrožováno, ani nebyla v terénu nalezena žádná lokalita, vhodná pro umístění protipovodňového opatření. 2.9. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů byly většinou splněny, nebyly splněny tyto požadavky: V Územním plánu Háje nad Jizerou budou řešeny tyto problémy a závady v území: Technická a dopravní infrastruktura požadavek na návrh odkanalizování dešťových vod, které se akumulují u silnice II/292. Odůvodnění: V zadání územního plánu nebylo specifikováno místo, kde k akumulaci dešťových vod dochází, konkrétní opatření nebylo tedy navrženo. Územní plán však provedení drenáže, příkopu, či propustku, které budou tento problém řešit, umožňuje. 2.10. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Požadavky na vymezení zastavitelných ploch byly splněny. 2.11. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Územní plán nevymezuje žádné plochy ani koridory, ve kterých by bylo uloženo prověření změn jejich využití územní studií. Záměr rozsáhlejší zastavitelné plochy, který byl v zadání územního plánu požadován pro uložení prověření změn jeho využití územní studií, byl rozdělen a umenšen. V této ploše bude zástavba omezena vedením technických sítí a stanovenou kapacitou plochy, je tedy dostatečně regulována a dopravně obsloužena, takže další prověření změn jejího využití územní studií není nutné. 2.12. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny regulačním plánem Územní plán nevymezuje žádné plochy ani koridory, pro které by podmínky pro jejich využití byly stanoveny regulačním plánem. Tento projekt byl financován z prostředků EU 8

2.13. Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území Ve schváleném Zadání Územního plánu Háje nad Jizerou nebyl vznesen požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj, ani vlivů územního plánu na životní prostředí. Krajský úřad ve svém stanovisku k Návrhu Zadání Územního plánu Háje nad Jizerou konstatoval, že tento nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Příslušný správní orgán rovněž neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. 2.14. Požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Zpracování konceptu územního plánu nebylo požadováno. 2.15. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění byly splněny. 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1. Urbanistické řešení Urbanistické řešení klade důraz na zachování a rozvoj stávajícího způsobu zástavby, kdy se jedná především o kombinaci zemědělské zástavby se zástavbou určenou pro lehký průmysl a rekreaci. Zastavitelné plochy jsou vymezeny především na volných plochách v zastavěném území a dále v jejich přímé návaznosti na ně. Rozvoj ploch bydlení je soustředěn především do oblasti částí obce na pravém břehu řeky Jizery. Zároveň je však omezena zástavba v zátopových a ve velmi svažitých a sesuvných územích. V menším měřítku je nová zástavba situována i na levý břeh řeky do části Háje nad Jizerou. 3.2. Koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání respektuje současný stav krajiny. Navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území. Stávající lesní plochy jsou doplněny několika plochami k zalesnění. Je plně respektován tok řeky Jizery, jenž je evropsky významnou lokalitou. Především ve vyšších polohách nad obcí je i nadále zachováván zemědělský charakter krajiny. V krajině jsou vymezeny plochy zalesnění a doplňkové zeleně v souladu se stavem využití území a v minimálním měřítku i plochy vodní. 3.2.1. Lokalita Natura 2000 Natura 2000 je dle 3 odst. 1 písm. p) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochrany (viz 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně Tento projekt byl financován z prostředků EU 9

přírody a krajiny, v platném znění) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území ( 14 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). V řešeném území se vyskytuje evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000: EVL CZ0514672 Údolí Jizery a Kamenice, 3.2.2. Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle 6 tohoto zákona. I když v rámci zájmového území není žádný významný krajinný prvek registrovaný, nacházejí se zde významné krajinné prvky ze zákona, lesy, vodní toky, vodní plochy a údolní niva. V návrhu územního plánu se žádný významný krajinný prvek k registraci nenavrhuje. 3.2.3. Geopark Celé řešené území je součástí geoparku Český ráj, jenž byl certifikován 5. října 2005. Evropské geoparky UNESCO, jichž je Geopark Český ráj součástí, tvoří síť, která se stará o zachování jedinečných geologických oblastí. Geopark zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. 3.2.4. Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, za památné stromy. V řešeném území se nacházejí dvě dvojice památných stromů, jež jsou však evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) pod jedním označením: 105224 Gerlovy duby (dub červený, Quercus rubra L.), obvod 370 cm - ochranné pásmo 10 m od paty památného stromu; obvod 515 cm - ochranné pásmo 10 m od paty památného stromu, 101360 Lípy u Dolní Sytové (lípa malolistá / srdčitá, Tilia cordata Mill.), obvod 235 cm - ochranné pásmo 7 m od paty památného stromu; obvod 460 cm - ochranné pásmo 15 m od paty památného stromu. 3.3. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES ) byl vymezen na základě směrodatných podkladů, kterými jsou Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Semily, aktualizace ÚAP 2010 (dále jen ÚAP ORP Semily) a Územně analytické podklady Libereckého kraje, červen 2010 (dále jen ÚAP LK). Vymezení ÚSES bylo provedeno nad katastrální mapou a s respektováním několika zásad. Jedná se zejména o propojení lokálního ÚSES na regionální a nadregionální ÚSES, maximální využití stávající kostry ekologické stability, snahu o dodržování návaznosti na již vymezené prvky ÚSES v rámci sousedních obcí, reprezentativnost navržených biocenter a biokoridorů z hlediska rozmístění a velikosti a dodržování minimálních prostorových parametrů prvků ÚSES. Na podporu založení a stabilizace územního systému ekologické stability (zejména nadregionálního významu) byly vymezeny plochy přírodní. 3.3.1. Nadregionální a regionální úroveň ÚSES Dle směrodatných podkladů (ÚAP LK) správním územím obce prochází nadregionální biokoridor K30 Rašeliniště Jizery Údolí Kamenice a Jizery. Osu vodní s označením K30V tvoří vodní tok Jizera. Vodní osa je z hlediska zachování funkčnosti vymezena Tento projekt byl financován z prostředků EU 10

v minimální šířce 40m a doplněna o lokální biocentra tzv. biocentra vložená (LBC3, LBC4, LBC5, LBC6). Délky úseků biokoridoru mezi jednotlivými biocentry splňují maximální přípustné parametry. Vymezení koridoru bylo převážně převzato ze směrodatných podkladů, došlo pouze k upřesnění nad katastrální mapou. Osa mezofilně bučinná s označením K30MB je zastoupena lučními a lesními společenstvy. Část osy koridoru procházející územím obce je rozdělena na funkční úseky (biokoridor vymezen na lesních pozemcích, na plochách trvalého travního porostu, na plochách zeleně doprovodné) a úseky nefunkční (orná půda). Osa biokoridoru je vymezena v šířce 50m a doplněna o lokální biocentra vložená (LBC9 a LBC10). Maximální rozestupy mezi jednotlivými vloženými biocentry splňují maximální přípustné parametry, tj. délku úseku 700m. Na základě směrodatných podkladů jižní částí obce prochází regionální biokoridor RK704 Strážník - K30. Regionální biokoridor je také doplněn o lokální biocentra vložená. V rámci obce se jedná o LBC7 a LBC8. Biokoridor byl upřesněn nad katastrální mapou. 3.3.2. Lokální ÚSES Lokální ÚSES byl vymezen jak na základě směrodatných podkladů, tak na základě výsledků provedeného terénního průzkumu. V rámci soustavy závazných prvků lokálního ÚSES bylo na správním území obce vymezeno 10 biocenter s označením LBC1 až LBC10, 9 biocenter je funkčních, pouze biocentrum LBC10 je částečně funkční. Dále bylo vymezeno 8 biokoridorů LBK1 až LBK8. Pouze jeden úsek biokoridoru LBK6 je nefunkční, všechny zbývající biokoridory jsou zcela funkční. Při vymezování lokálního ÚSES byly převážně respektovány směrodatné podklady, všechna biocentra a všechny biokoridory dle ÚAP byly převzaty. Lokální ÚSES dle ÚAP byl upřesněn nad katastrální mapou. Nově byla vymezena dvě biocentra (LBC9 a LBC10) Nově vymezené lokální biocentrum LBC9 Pod vrchy je vloženým biocentrem osy nadregionálního biokoridoru K30MB. Jedná se o funkční biocentrum s lesními (společenstva smíšeného lesa) a lučními společenstvy. Dalším nově vymezeným biocentrem je LBC10 U cihelny. Jedná se taktéž o biocentrum vložené, vymezené z důvodu zajištění funkčnosti nadregionálního koridoru. Biocentrum není zcela funkční, je zapotřebí změnit hospodaření na pozemcích zemědělsky obhospodařovaných. Cílovými společenstvy by měly být bučiny nebo mezofilní louky, samozřejmostí je výskyt autochtonních druhů. Na rozdíl od směrodatných podkladů byl nově navržen biokoridor LBK 6 spojující biocentra LBC1 Hrádecký potok sever a LBC Kopanina (k.ú. Roprachtice). Biokoridor je veden mezofilními bučinami, je přerušen ornou půdou, a jelikož je přerušení antropogenními společenstvy delší, než jsou stanovena maximální možná přípustná přerušení biokoridorů, je nutné v tomto úseku lesní společenstvo založit. Dále byl lokální ÚSES doplněn o lokální biokoridory LBK5, LBK7, LBK8. Tyto biokoridory vznikly separací od lokálních biocenter. Biokoridory jsou spojnicemi mezi lokálními biocentry a nadregionální biokoridorem K30V Rašeliniště Jizery Údolí Kamenice a Jizery. Poslední změnou oproti směrodatným podkladům je vymezení funkčního lokálního biocentra LBC2 V končinách. Biocentrum, převážně se rozkládající na k.ú. Benešov u Semil, zasahuje také z části na území obce Háje nad Jizerou. Je zapotřebí obnovit nefunkční části lokálních biocenter a biokoridorů, které jsou v dnešní době stále zemědělsky obhospodařovány, a zvyšovat druhovou rozmanitost všech prvků ÚSES dle cílových společenstev. Při dodržování správných zásad při obnově a údržbě ÚSES bude zachována jeho ekologická a krajinotvorná funkce. Ve všech případech se jedná o lesní společenstva či mezofilní louky normální až zamokřené hydrické řady. Tento projekt byl financován z prostředků EU 11

3.4. Koncepce bydlení Rozvoj bydlení v obci vychází na jedné straně z požadavků Zadání Územního plánu Háje nad Jizerou, kde se do roku 2027 počítá s realizací výstavby cca 2 nových rodinných domů ročně s min. 30% rezervou a z požadavků investorů, kterými jsou většinou majitelé pozemků v obci. Celkově jsou vymezeny zastavitelné plochy pro 58 rodinných domů. Toto číslo odpovídá stanoveným požadavkům a 35% rezervě. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny především v návaznosti na zastavěné území obce, aby nebyl ráz krajiny zatěžován rozptýlenou zástavbou. Tím se zlepšují možnosti jejich dopravního napojení i napojení na technickou infrastrukturu. Návrhové plochy navazují na stávající zástavbu nejen funkčně, ale i prostorovým uspořádáním. Vzhledem k tomu, že žádné vymezené zastavitelné plochy pro bydlení nejsou ve vlastnictví obce, bude se další rozvoj odehrávat především na soukromých parcelách, což omezuje jejich využitelnost externími investory. Tomu odpovídá i rozsah rezervy zastavitelných ploch, která je cca 35%. Předpokládá se, že obytná zástavba bude realizována výstavbou převážně izolovaných rodinných domů, pokud možno venkovského charakteru, na pozemcích o velikosti cca 2000 m 2. 3.5. Koncepce výroby 3.5.1. Zemědělská výroba Kromě soukromých vlastníků půdy hospodaří na území obce společnost FARMA Loukov, s.r.o. Všechny větší zemědělské areály jsou v současné době využité a u jedné lokality se počítá s rozvojem. Dále se v obci nachází několik rodinných farem. Vzhledem k podhorské poloze a velké svažitosti území je pěstování zemědělských plodin v zájmovém území pouze doplňkem živočišné výroby. 3.5.2. Lesnictví Většina lesů v řešeném území plní hospodářskou funkci. Kolem toku řeky Jizery se vyskytují lesy ochranné. V územním plánu je navrženo zalesnění několika pozemků, navazujících na stávající pozemky určené k plnění funkce lesa. 3.5.3. Výroba a výrobní služby Nejvýznamnějším výrobním podnikem v řešeném území je textilní úpravna GERL, s.r.o. Na území obce se nachází další drobnější provozovny a řemeslníci, například pila, autodoprava, apod. V územním plánu jsou navrhovány další dvě plochy pro výrobu a výrobní služby, z nich jedna je pouze doplněním stávajícího areálu a druhá je rozšířením plochy výroby, kde se předpokládá umístění vodní elektrárny. 3.6. Koncepce rekreace Řešené území leží mezi Českým rájem a Krkonošemi. Sídlo je zasazeno do poměrně hlubokého údolí a je obklopeno atraktivní krajinou, nabízející řadu příležitostí pro turistiku a cykloturistiku. Významným rekreačním prvkem je řeka Jizera vhodná pro vodní turistiku i sporty (obtížnost WW I). Bohužel zde chybí vybavení pro turistiku a ubytování a neprochází Tento projekt byl financován z prostředků EU 12

tudy turistické trasy. Rozvoj služeb pro turistiku, cykloturistiku a vodní turistiku je zabezpečen například i návrhovými plochami pro bydlení, ve kterých je umožněno v rámci hlavních objektů umísťovat služby, ať už ubytovací či stravovací. Pro rekreaci slouží i stavby a plochy tělovýchovných a sportovních zařízení, jako je hřiště, u kterého leží návrhová plocha pro rozvoj této plochy anebo cvičiště SDH Dolní Sytová. Stávajícími plochami rekreace v území jsou ojedinělé chaty v severní části území. 3.7. Koncepce občanské vybavenosti V zájmovém území se veškerá stávající občanská vybavenost považuje za stabilizovanou. V obci nalezneme tato zařízení občanské vybavenosti: Veřejná infrastruktura obecní úřad v Loukově, č.p. 61, základní a mateřská škola, č.p. 60, pošta, č.p. 25, hasičská zbrojnice v Dolní Sytové, hasičská zbrojnice v Rybnici č.p. 43, hasičská zbrojnice v Loukově č.p. 57, hasičská klubovna u splavu v Dolní Sytové, hřbitov, místní lidová knihovna č.p. 57 v Loukově, Komerční zařízení restaurace a penzion v Hájích č.p. 25, textilní úpravna firmy GERL s.r.o., Háje nad Jizerou, FARMA Loukov s.r.o., pohostinství v Dolní Sytové U Fondrnajů. V lokalitě je vymezena plocha občanské vybavenosti pro tělovýchovná a sportovní zařízení, rozšiřující stávající hřiště. Silnice: 3.8. Koncepce dopravní infrastruktury 3.8.1. Pozemní komunikace Základní komunikační osu tvoří v zastavěném území průjezdný úsek silnice II. třídy II/292, který zajišťuje jak spojení s okolními obcemi, tak dopravu v rámci přilehlé zástavby. Hlavní silnicí je z tohoto pohledu silnice II/292 (Železný Brod Semily Horní Sytová). Doplňkové k této silnici jsou krátké úseky silnic III. tříd, které bezprostředně po napojení se na hlavní silnici, opouštějí území obce po mostech přes Jizeru. Tyto silnice spojují obec s obcí Bystrá nad Jizerou a Peřimov. Na průtah hlavní silnice navazují další účelové a místní komunikace, které spolu s hlavní silnicí vytvářejí v řešeném území základní dopravní skelet. Místní a účelové komunikace: Vzhledem k chybějícímu Pasportu místních komunikací je možné považovat veškeré komunikace za účelové. Zemědělské a lesní cesty navazují většinou na komunikace v zastavěné části území a jsou v území většinou stabilizovány. Tento projekt byl financován z prostředků EU 13

V místech, kde je třeba propojit stávající komunikace a v místech navržených obytných ploch, které je nutné dopravně napojit na silniční síť, byly navrženy další úseky účelových komunikací. 3.8.2. Obsluha území hromadnou dopravou osob Území obce Háje nad Jizerou spadá do Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje, tzv. IDOL (zóna 5012), kde je kladen důraz především na dopravu železniční. Železniční doprava: Ačkoli předmětným územím přímo železniční trať neprochází, obyvatelé obce Háje nad Jizerou mohou využívat železniční zastávku Horní Sytová, která se nachází na železniční trati 042 v docházkové vzdálenosti cca 1,5 km od obce, Autobusová doprava: Vzhledem k poměrné vzdálenosti železniční zastávky v Horní Sytové je hromadná doprava v Hájích nad Jizerou řešena především autobusy. V řešeném území se nachází pět autobusových zastávek, obsluhovaných především společností BusLine a.s. (Háje n.jiz., Loukov, Háje n.jiz., Háje n.jiz., Rybnice, Háje n.jiz., Dolní Sytová a Háje n.jiz., Dolní Sytová, u mostu). Tyto zastávky jsou obsluhovány šesti autobusovými linkami: 670033 (Semily Háje nad Jizerou Jilemnice) 670961 (Semily, Spálov - Semily - Háje nad Jizerou Jilemnice) 670962 (Semily,III Kolora Benešov u Semil - Semily, aut. nádr. - Háje nad Jizerou Víchová n.jiz. - Jilemnice) 167107 (Praha Turnov Jilemnice Vítkovice, Horní Mísečky) 670069 (Vítkovice, Horní Mísečky Jilemnice Turnov Praha) 690220 (Pec p. Sněžkou Trutnov Vrchlabí Semily Želez. Brod Jablonec n. N Liberec) 3.8.3. Doprava v klidu Pro odstavování vozidel jsou využívány stávající garáže a přístřešky na pozemcích rodinných domů a zemědělských usedlostí. Zejména v blízkosti páteřní komunikace se nacházejí pozemky garáží. Větší parkovací plochy se nacházejí pouze u výrobních areálů a na plochách veřejných prostranství. Nové plochy pro odstavování vozidel nejsou navrhovány, parkování bude řešeno v rámci návrhových i stávajících ploch, stávající plochy pro dopravu v klidu jsou ve stabilizované poloze a jsou respektovány. 3.8.4. Pěší doprava Pěší doprava v obci je vedena především v přidruženém dopravním prostoru místních komunikací, procházejících zastavěnou částí obce. Konkrétní návrhové prostory a koridory pro vedení chodníků nebyly vymezeny, jelikož se jedná o území, kde se nevyskytuje významnější pěší doprava podél silnic. Podél páteřní komunikace pěší doprava probíhá, zejména v části obce Dolní Sytová, není však natolik významná a neslouží takovému počtu chodců, aby se stavba chodníku v tomto úseku ekonomicky vyplatila. V části Loukov a Rybnice dochází ke střetům s pěší dopravou spíše v místech křižovatek. Zřizování chodníků podél komunikací nicméně územní plán umožňuje. Přes správní území obce neprochází žádná turistická trasa. Tento projekt byl financován z prostředků EU 14

3.8.5. Cyklistická doprava Na území obce se nacházejí čtyři značené cyklotrasy. Jedná se o cyklotrasu č. 4170 Paseky nad Jizerou - Rakousy, cyklotrasu č. 4173 Mříčná - Dolní Sytová - Helkovice - Nad Jesenným, cyklotrasu č. 4174 Vysoké nad Jizerou. - Bozkov - Benešov u Semil - Lomnice nad Popelkou a o cyklotrasu č. 4206 Dolní Sytová - Martinice v Krkonoších - Horní Branná. Tyto cyklotrasy jsou vedeny částečně po silnici II/292 a v obci se stáčí na sever dále přes celé katastrální území do obce Škodějov (4170), stoupají do svahu přes Dolní Sytovou do Roprachtic (4173), případně odbočují po silnici III/2924 do Bystré nad Jizerou. Cyklotrasa č. 4206 je vedena po silnici III/28618, spojující obec s obcí Peřimov. Přes území obce je navržena cyklotrasa Jizera úsek Horní Sytová - Železný Brod a to ve dvou trasách, při silnici II/292 a po místní komunikaci v katastrálním území Háje nad Jizerou. Dále je plánována výstavba cyklostezky nově v upřesněné podobě v blízkosti řeky Jizery, tak, aby procházela po okraji pastvin a luk a zároveň procházela v místech přírodně a turisticky zajímavých břehů Jizery. Její návrh je zobrazen ve Výkrese koncepce veřejné infrastruktury, ve Výkrese veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a v Koordinačním výkrese. 3.9. Koncepce vodního hospodářství 3.9.1. Vodní režim Hydrologické poměry: Hydrogeograficky náleží zájmové území do povodí Labe a je odvodňováno Jizerou a jejími přítoky, které jsou vesměs bezejmenné, až na Honkův potok, který teče po západním okraji řešeného území a Hrádecký potok, který se vlévá do Jizery prakticky ve středu obce. Všechny vodní toky náleží do úmoří Severního moře a jsou v území spravovány Povodím Labe, a.s. a Lesy České republiky, s.p.. Vodní toky a nádrže: Jizera (1-05-01-001) Řeka Jizera je dlouhá 157,2 km, pramení v Polsku na svazích hory Smrk a odvádí vodu z povodí, které má plochu 2 193 km 2. Do Labe ústí u Lázní Toušeň, kde dosahuje průměrných průtoků 23,96 m 3 /s. Na dolním toku, který má již nížinný charakter s mírným proudem a sklonem 1, dosahuje koryto šířky až 50 m. Vodní útvary: Útvary povrchových vod: Jedná se o soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Vodní útvary povrchových vod jsou rozděleny do kategorií vod tekoucích ( řeka ) a stojatých ( jezero ), případně identifikovány jako silně ovlivněné nebo umělé. Vodní útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních toků. K jednotlivým útvarům je identifikováno příslušné dílčí povodí. Útvary podzemních vod: Jsou vymezené soustředěním podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech, přičemž; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Vodní útvary podzemních vod jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, Tento projekt byl financován z prostředků EU 15

útvary bazálního křídového kolektoru). V řešeném území se nachází pouze útvar podzemních vod základní vrstvy nazvaný Podkrkonošský permokarbon (51510). Meliorace: V řešeném území jsou některé pozemky vybavené drenáží. Drenážní zařízení jsou v majetku vlastníků pozemků, hlavní meliorační zařízení je ve vlastnictví Pozemkového fondu. Meliorace byly budovány kolem roku v letech 1970 a 1985. 3.9.2. Řešení zásobování pitnou vodou Na území obce se nachází vodní zdroj Škodějov, který využívá sousední obec Příkrý a částečně i město Semily (pro místní část Nouzov). V řešeném území se nacházejí čtyři vodojemy, z nichž obec využívá tři o celkovém objemu 150 m 3. Zastavěné území nenapojené na vodovod je zásobeno pitnou vodou ze soukromých studní. Ze čtyř místních částí, ze kterých se obec skládá, jsou na vodovod pro veřejnou potřebu napojeny části Loukov, Rybnice a Dolní Sytová. Čtvrtá část obce, Háje nad Jizerou, nemá vodovod pro veřejnou potřebu. Loukov a Rybnice mají vodovod pro veřejnou potřebu, ze kterého je zásobeno téměř všechno obyvatelstvo, jak trvale, tak přechodně bydlící. Převážná část vodovodní sítě byla vybudována v 80. letech. Vodovod v místní části Dolní Sytová je propojen s vodovodem v Rybnici. Zdroje pro tento vodovod jsou dva, přepad z vodojemu Rybnice a prameniště Čertovka. V tomto vodovodním systému jsou dva vodojemy, vodojem Čertovka a vodojem Kout. Z obou vodojemů je pitná voda gravitačně vedena do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Dolní Sytové. Zdroje pitné vody: prameniště Rybnice jedná se o pramenní zářezy, ze kterých je zachycená voda svedena do sběrné jímky, vybudované v roce 1979. Průměrná vydatnost zdroje je 2,0 l/s. Ze sběrné studny je voda vedena gravitačním přiváděcím PE řadem o průměru 90 mm do vodojemu Rybnice. prameniště Čertovka jedná se o pramenní zářezy se sběrnými studnami. Zdroj byl vybudován v roce 1985. Průměrná vydatnost zdroje je 1,0 l/s. Voda z prameniště je gravitačně svedena do vodojemu Čertovka. přepad z vodojemu Rybnice voda je IPE řadem o průměru 110 mm vedena přes síť do vodojemu Kout. zdroj Škodějov podzemní voda z opuštěného dolu Větrná Hora. Průměrná vydatnost zdroje je 2,0 l/s. Ze zdroje je voda čerpána PE přiváděcím řadem o průměru 90 mm do vodojemu Doly. Tento vodní zdroj nenáleží k systému zásobování pitnou vodou obce Háje nad Jizerou, ale využívá jej obec Příkrý a částečně i město Semily (pro místní část Nouzov). Územní plán navrhuje jeho využití pro zásobování obce Škodějov a jako záložní zdroj rovněž pro obec Háje nad Jizerou. V řešeném území se nacházejí tato ochranná pásma vodních zdrojů: zdroj Čertovka ochranné pásmo I. stupně, II. stupně vnitřní a II. stupně vnější, zdroj Káraný ochranné pásmo III. stupně. V řešeném území se nacházejí čtyři vodojemy. Vodojem Kout zemní jednokomorový vodojem o objemu 50 m 3 (443,0 / 440,0 m n.m.) vybudovaný v roce 1990. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena IPE zásobním řadem o průměru 110 mm do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v obci. Tento projekt byl financován z prostředků EU 16

Vodojem Rybnice zemní jednokomorový vodojem o objemu 50 m 3 (509,27 / 507,27 m n.m.) vybudovaný v roce 1979. Voda je zde hygienicky zabezpečována chlorováním a je z ní odstraňován radon. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena polyetylenovým zásobním řadem o průměru 110 mm do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v Loukově a Rybnici. Přepadová voda je z vodojemu vedena IPE řadem o průměru 110 mm do vodojemu Kout v Dolní Sytové. Vodojem Čertovka zemní jednokomorový vodojem o objemu 50 m 3 (443,0 / 440,0 m n.m.) vybudovaný v roce 1985. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem do vodovodní sítě a ke spotřebitelům v obci. Vodojem Doly zemní jednokomorový vodojem o objemu 250 m 3 (567,20 / 564,20 m n.m.) vybudovaný v letech 1984 1985. Vodojem Doly je propojen s vodojemem Dolním v obci Příkrý, takže je zde možno dotovat veřejný vodovod. Z vodojemu je pitná voda gravitačně vedena zásobním řadem o průměru 90 mm do kravína (Příkrý) a dalším zásobním řadem o průměru 110 mm do Nouzova. Územní plán navrhuje napojení obce Škodějov zásobovacím řadem z tohoto vodojemu a rovněž napojení na zásobovací řad obce Háje nad Jizerou. V obci se nacházejí ještě 4 soukromé vodovody, které zásobují necelou třetinu obyvatel. Zdroji těchto vodovodů jsou pramenní jímky nebo zářezy. Předpokládá se, že v cílovém stavu budou na vodovod připojeni všichni trvale bydlící obyvatelé místních částí Loukov, Rybnice a Dolní Sytová (615) i všichni návštěvníci obce v těchto lokalitách, jejichž počet lze odhadnout na asi 15% obyvatel trvale bydlících. Celkový počet přítomných obyvatel je tedy asi 710. V zastavitelných plochách, které budou připojeny na vodovod, se počítá s výstavbou 49 rodinných domů a návrh připojí ještě asi 10 stávajících rodinných domů, čemuž při zalidněnosti 3 obyvatelé na dům lze předpokládat nárůst počtu připojených obyvatel o cca 175. Celkový cílový počet připojených obyvatel by měl být cca 885. Na vodovod jsou napojena i tato zařízení občanské vybavenosti a výrobní zařízení: obecní úřad, základní a mateřská škola, pošta, místní lidová knihovna, Celkem asi 120 žáků, asi 20 pracovních míst. textilní úpravna firmy GERL s.r.o., FARMA Loukov s.r.o., restaurace a penzion v Hájích, pohostinství v Dolní Sytové, obchod smíšeným zbožím, Odhad přítomných zaměstnanců: asi 80. Výpočet výhledové denní spotřeby pitné vody: Počet bydlících obyvatel 615 x 130 l 79950 l = 79,95 m 3 Počet přítomných obyvatel 710 x 130 l 92300 l = 92,30 m 3 Cílový počet přítomných obyvatel 875 x 130 l 115050 l = 115,05 m 3 Zařízení občanské vybavenosti 20 x 60 l 1200 l = 1,20 m 3 120 x 30 l 3600 l = 3,60 m 3 Výrobní podniky 80 x 60 l 4800 l = 4,80 m 3 Tento projekt byl financován z prostředků EU 17

Celkem předpokládaná spotřeba 124,65 m 3 Upraveno koeficientem denní nerovnoměrnosti 2,3 286,7 m 3 Průměrná vydatnost vodního zdroje Rybnice - 2,0 l/s 172800 l = 172,8 m 3 Průměrná vydatnost vodního zdroje Čertovka - 1,0 l/s 86400 l = 86,4 m 3 Celkem vodní zdroje: 259,2 m 3 Kapacita zdrojů v obci Háje nad Jizerou se jeví jako dostatečná, přesto územní plán navrhuje zlepšení stávající situace návrhem napojení na vodní zdroj Škodějov pro případ zhoršení podmínek zásobování obce pitnou vodou. Průměrná vydatnost vodního zdroje Škodějov - 2,0 l/s 172800 l = 172,8 m 3 Vzhledem k tomu, že návrh napojení obce Škodějov zásobovacím řadem z vodojemu Doly a rovněž napojení tohoto vodojemu na zásobovací řad obce Háje nad Jizerou prochází územím, chráněném stavební uzávěrou, je třeba při realizaci požádat o výjimku z příslušné stavební uzávěry. Zásobení požární vodou je zajištěno především z požárních hydrantů, které budou zřízeny na řadech s min. průměrem DN 100. Přitom je nutné udržovat ve vodojemu potřebné množství zásoby vody na úrovni cca ¼ akumulační kapacity vodojemu. Zbývající část trvale i přechodně bydlícího obyvatelstva je a bude zásobena pitnou vodou ze soukromých studní. Místní část Háje nad Jizerou nemá vodovod pro veřejnou potřebu. Územní plán nenavrhuje připojení této místní části na vodovod pro veřejnou potřebu z technicko-ekonomických důvodů. Trvale bydlící obyvatelstvo včetně návštěvníků obce je zásobeno pitnou vodou ze soukromých studní. 3.9.3. Řešení odvádění a čištění odpadních vod Obec Háje nad Jizerou nemá v současnosti vybudovaný celoplošný soustavný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody z obce jsou zachycovány: Část obce Háje nad Jizerou, Dolní Sytová: v bezodtokových jímkách, vyvážených na čistírnu odpadních vod (trvale bydlící obyvatelé cca 50,0 %, přechodní obyvatelé cca 90,0 %), v septicích s přepadem do povrchových vod (trvale bydlící obyvatelé cca 26,8 %, přechodní obyvatelé cca 5,0 %), do trativodů (trvale bydlící obyvatelé cca 23,2 %, návštěvníci cca 5,0 %). Část obce Loukov, Rybnice: v bezodtokových jímkách, vyvážených na čistírnu odpadních vod (trvale bydlící obyvatelé cca 50,0 %, přechodní obyvatelé cca 90,0 %), v septicích s přepadem do povrchových vod (trvale bydlící obyvatelé cca 25,0 %, přechodní obyvatelé cca 5,0 %), do trativodů (trvale bydlící obyvatelé cca 25,0 %, návštěvníci cca 5,0 %). Mimo obyvatele, ať už stálé nebo přechodné, jsou v obci ještě následující producenti většího množství odpadních vod běžného komunálního charakteru: textilní úpravna firmy GERL s.r.o., - 509,56 m 3 /den (firma plánuje vybudování vlastní čistírny odpadních vod), Tento projekt byl financován z prostředků EU 18

FARMA Loukov s.r.o., 3,4 m 3 /den (firma má pro své dílny instalovaný LAPOL (lapač tuků a olejů) a bezodtokové jímky na vody z mléčnic, splaškové vody odcházejí přes septik do dešťové kanalizace). V části zástavby byla vybudována dešťová kanalizace, která je na několika místech zaústěna do řeky Jizery. Zbytek obce je odvodňován systémem příkopů, struh a propustků, zaústěných do místních vodotečí. Hlavním recipientem je řeka Jizera. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje navrhuje v obci výstavbu nové kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlé území, v některých částech obce je rozptýlená zástavba, na hustěji obydleném území obce hrozí sesuvy, v některých částech území je prudké převýšení, jeví se návrh oddílné kanalizace v obci z technického i ekonomického hlediska nevhodný. Vzhledem k těmto překážkám a v neposlední řadě vzhledem k požadavkům obce, nebyla tato nová kanalizace v územním plánu navržena. Územní plán navrhuje pouze čistírnu odpadních vod (dále jen "ČOV ) v areálu firmy GERL s.r.o., u které se předpokládá společné čištění odpadních vod z firmy a komunálních vod, vyvážených na ČOV fekálními vozy. Při odhadu množství odpadních vod, které budou vyváženy na čistírnu, se předpokládá obslužnost cca 3 obyvatele na novou bytovou jednotku. Návrh předpokládá výstavbu 54 rodinných domů. Zachycování odpadních vod v bezodtokových jímkách, vyvážených na čistírnu odpadních vod využívá trvale bydlící obyvatelé cca 50,0 %, představují asi 335 osob přechodní obyvatelé cca 90,0, % představují asi 80 osob přírůstek obyvatel představuje asi 175 osob Navržená čistírna odpadních vod by měla být kromě požadavků firmy GERL dimenzována pro dovážení komunálních vod produkovaných cca 590 osobami. Za recipient pro tuto čistírnu odpadních vod je uvažovaná řeka Jizera. 3.10. Koncepce energetických zařízení 3.10.1. Zásobování plynem Obec Háje nad Jizerou není plynofikována a z technicko-ekonomických důvodů není ani navržena k plynofikaci. Jedná se totiž o rozsáhlé území, v některých částech obce je rozptýlená zástavba a na hustěji obydleném území obce hrozí sesuvy půdy. Přes řešené území vede vysokotlaký plynovod společnosti RWE Transgas a.s. o průměru DN 100-250 s ochranným a bezpečnostním pásmem 20 m. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranné a bezpečnostní pásmo plynovodu je respektováno. 3.10.2. Zásobování elektrickou energií Řešeným územím neprochází žádné vedení přenosové soustavy 220 a 400 kv, ani v návrhovém období se s jeho výstavbou nepočítá. Od severu od obce Příkrý (a krátké vedení přichází i od západu od Semil) prochází obcí vedení distribuční soustavy v napěťové soustavě 35 kv. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve Tento projekt byl financován z prostředků EU 19