1. Makrořasy na bentických krabech

Podobné dokumenty
Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 3. praktické cvičení

Protokol I. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Hlavní mořské habitaty Jadranu. Úvod: Jméno: Obor/ročník: Datum:

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení

MACENAUER - Expedice sladkovodní tropické ryby Malajsie,

Produkce organické hmoty

Výběr substrátu při odběru fytobentosu

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení

Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková

Systém a mikroskopování řas - RUDUCHY

Struktura přednášky ROSTLINY A MOŘE. 3. Invazní vs. ohrožené mořské rostliny 4. Význam mořských rostlin pro člověka

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Problematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

Botanika bezcévných rostlin 3. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Popis úseku vodního toku z mapy. Vyšetřit polohu úseku vodního toku, zakreslit úsek do mapy a označit jej příslušným číslem. do (horní hranice)

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE

L01KA Fytocenologický výzkum

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ

MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD verze první

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Třída: XANTHOPHYCEAE

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Zvěřinec na dvorku, aneb brouci, hmyz a členovci: kdo je kdo? Shrnutí

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Vyhláška č. 154/2016 Sb.

Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje.

Sinice v koupacích vodách ČR v letech

Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Tvorba toků, charakteristiky, řečiště, sklon, odtok

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Kde se vzala v Asii ropa?

Lapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).

Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Ekologická společenstva

World of Plants Sources for Botanical Courses

Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína ( ), PP Králek (2007)

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky

Exkurse - Třešňovecké pískovny

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Anotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Řád: Zajíci (Lagomorpha) Čeleď: Zajícovití (Leporidae)

VY_32_INOVACE_01_EKOSYSTEMY

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Ekologická, fyziologická a fylogenetická charakteristika přírody, botanika První ročník a kvinta

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

Žahavci. Nervová soustava je velmi primitivní (je rozptýlená). Tvoří jí volně umístěné a propojené jednotlivé nervové buňky.

CZ.1.07/2.2.00/

Protokol VI. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Morfologie korýšů. Úvod: Úkol: Anatomická pitva kraba

Transkript:

1. Makrořasy na bentických krabech Dospělí velcí jedinci některých druhů středomořských krabů, jako je například Maja squinado nebo Eriphia verrucosa, mají karapaxy často porostlé keříčky makrořas, snad jako prostředek jakési mimeze v bentické vegetaci. Projekt bude mít za cíl nalézt dokumentovat minimálně několik takových krabů a určit řasy rostoucí na jednotlivých zvířatech. Dále pak bude třeba je porovnat s dominantami blízkého okolí. Odpovídají řasy dominující na karapaxech dominantám okolní vegetace? Nebo na krabech vždy dominují specifické druhy? Nároky v terénu: moře +++ ; potápění +++ ; plavání +++ ; pojížďky ++, chůze +, laboratoř - Andrea H Aneta K Katka P

2. Mořské trávy severního Jaderského moře Cévnaté rostliny jsou v moři relativně nečetné. Některé skupiny trav se ovšem dokázaly "vrátit do moře" a zejména v biotopech s měkkým substrátem (bahno, písek) můžou lokálně dominovat a vytvářet podmořské "louky". V tomto regionu by se měly vyskytovat čtyři druhy - Cymodocea nodosa, Posidonia oceanica, Zostera noltii, Zostera marina. Jsou si celkem podobné, ale přesto se s trochou cviku dají pod vodou docela dobře rozeznat. Zatímco u některých (P. oceanica) celkem víme, kde se vyskytují a kde nikoli, u těch ostatních to známo není. Projekt bude mít za cíl navštívit co nejvíce odlišých lokalit, zaměřit se na výskyt podvodních trav, dokumentovat jejich výskyt a zmapovat jejich rozšíření a případné zjevné ekologické preference. Nároky v terénu: moře +++ ; potápění +++ ; plavání +++ ; pojížďky ++, chůze +, laboratoř - Zuzana L

3. Výskyt populací kalcifikující řasy Halimeda tuna ve svrchním sublitorálu na různých typech pobřeží Halimeda tuna je jediným druhem této důležité skupiny, který se vyskytuje ve Středozemním moři. Podobně jako v tropech je hojnější v zastíněných biotopech spodního sublitorálu, ale občas se velmi hojně vyskytuje i ve svrchním sublitorálu, tedy těsně pod hladinou u pobřeží. Na čem tento výskyt závisí? Jsou halimedy hojnější na pobřeží orientovaném na sever, kde lze očekávat nižší ozářenost? Závisí jejich výskyt na přítomnosti velkých kamenů se svislými stěnami a zastíněnými mikrobiotopy? Projekt bude vyžadovat průzkum řady lokalit s různou topografií a orientací pobřeží. Výskyt halimed bude hodnocen odhadem jejich abundance. Nároky v terénu: moře +++ ; potápění +++ ; plavání +++ ; pojížďky +++, chůze ++, laboratoř - Adéla Č Lukáš G

4. Výskyt a velikostní struktura populací druhu Codium bursa v závislosti na hloubce a typech lokalita Codium bursa tvoří rostliny s typickou "hromádkoidní" morfologií. Staří jedinci mohou dorůstat až cca 20 cm, ale častější je výskyt mladších a zřetelně menších rostlin. Druh je také zjevně stínomilný, takže tyto řasy jsou častější ve větších hloubkách. Je velikost těchto řas spjata s hloubkou jejich výskytu? Ve větších hloubkách je méně svtla, rostliny rostou déle a mohou se dožívat vyššího věku a dorůst do větších velikostí. Pozitivní vztah mezi hloubou a velikostí je znám i pro jiné mořské řasy a cílem projektu bude zjistit, zda platí i pro C. bursa. Projekt bude vyžadovat přístrojové potápění nebo alespoň potápění na nádech do relativně větší hloubky. Zajímavými lokalitami pro tento projekt by mohly být některé lokality na severním pobřeží ostrova Cres. Nároky v terénu: moře +++ ; potápění +++ ; plavání +++ ; pojížďky +++, chůze ++, laboratoř - Kristina H Sviatoslav K Tereza F

5. Porovnání životních forem a funkční diverzity rozsivek v planktonu a v bentosu Převážně mikroskopický projekt založený na porovnání dominantních rozsivek ve fytoplanktonu a fytobentosu vždy v rámci jedné pobřežní lokality. Výsledkem by měla být ilustrace odlišného druhového (rodového) složení dominant obou společenstev a analýza odlišných životních forem (rozdílnosti v tvorbě a tvaru kolonií, silicifikaci, tvaru buněk; přizpůsobení k udržení se ve vodním sloupci vs. adheze k substrátu). Nároky v terénu: moře ++ ; potápění - ; plavání + ; pojížďky ++, chůze ++, laboratoř +++ Běla K Anna R Alena R

6. Společenstva fytoplanktonu podél environmentálního gradientu antropogenního znečištění Fytoplankton je bezprostředně většinou velmi rychle a výrazně ovlivněn znečištěním mořské vody z pobřežních zdrojů. Zdrojem jsou velké přístavy, ústí řek nebo pobřežní osídlení a průmysl. V případě Terstského zálivu jsou to zejména přístavy Terst (s jeho proslulou vnější bariérou, která částečně izoluje tamní společenstva od vnějšího moře) a Koper. Projekt bude sledovat pobřežní fytoplankton na několika lokalitách podle gradientu znečištění. Určování se soustředí na dominanty, tedy zejména nejvýznamnější obrněnky a rozsivky, které ve společenstvech bývají nejčetnější. Nároky v terénu: moře ++ ; potápění - ; plavání + ; pojížďky ++, chůze ++, laboratoř +++ Nikoleta A Katka T Petr K

7. Výskyt ruduch rodu Peysonnelia a světelný stres Ruduchový rod (a samostatná čeleď) Peysonnelia je tvořen pozoruhodnými, kalcifikujícími, listovitými rostlinkami, které jsou typické pro tropická a subtropická moře. Jejich vlastností je výrazná nechuť k přemíře světla. Vyskytují se tak hlavně pod převisy, ve stěrbinách nebo ve větších hloubkách. Projekt bude mít za cíl stanovit hranici ozáření, která pro jednotlivé populace tvoří ekologický limit jejich niky, tedy hranici rozšíření. Bude třeba najít a vytipovat příhodné lokality a poté s pomocí podvodního měřáku intenzity záření stanovovat jednotlivé hodnoty a vztáhnout je k intenzitě výskytu těchto ruduch. Nároky v terénu: moře +++ ; potápění ++ ; plavání ++ ; pojížďky ++, chůze ++, laboratoř + Lucie Ž Dan M Katka P

8. Kalcifikace koralinních ruduch, mezirodové rozdíly a variabilita mezi populacemi Ruduchy rodů Corallina, Jania, popř. Ellisolandia mají stélky kalcifikované CaCO3, což z nich činí v mediteránním ekosystému zřejmě nejvýznamnější producenty karbonátového sedimentu. Jaký je ale obsah CaCO3 v dospělých stélkách? A jaká je jeho variabilita mezi lokalitami a mezi druhy a rody? U jiných kalcifikujících řas existuje řada studií, které ukazují velký vliv lokálních podmínek, atd. Je tomu tak i u Jaderských koralín? Projekt se zaměří na porovnání rodů Corallina a Jania na několika lokalitách, nejlépe také mezi několika různými populacemi sbíranými v ideálním případě i z různých hloubek. Kromě terénních sběrů bude nemalou část tvořit analýza kalcifikace (stanovení suché hmotnosti stélek před a po dekaicifikaci pomocí HCl). Nároky v terénu: moře +++ ; potápění ++ ; plavání ++ ; pojížďky ++, chůze ++, laboratoř ++

9. Kalcifikace chaluhy Padina pavonica. Jak moc a zda vůbec? Mezi chaluhami je rod Padina velkou výjimkou, protože je jediným zástupcem této skupiny, který kalcifikuje své stélky. Míra kalcifikace je ovšem málo známá a mámo je známo také o umístění kalcifikovaných oblastí na stélce. Projekt se zaměří na stanovení míry kalcifikace (pomocí stanovení suché hmotnosti stélek před a po dekaicifikaci pomocí HCl) několika modelových populací a také na mikroskopickou dokumentaci anatomické struktury stélek s kalcifikovanými oblastmi. Nároky v terénu: moře ++ ; potápění ++ ; plavání ++ ; pojížďky ++, chůze ++, laboratoř +++

10. Regenerace buněk coenocytických řas po poškození Rody Valonia a Codium patří mezi ulvofytní řasy s coenocytickou stélkou. Fylogeneticky si ovšem nejsou blízce příbuzné (Valonia patří do Cladophorales, Codium do Bryopsidales). Celá jejich stélka představuje jedinou mnohojadernou buňku. U valonií až několik milimetrů velkou, přichycenou k podkladu pomocí rhizoidů. U codií jsou coenocyty propleteny v multiaxiální stélku. Pro přežití je nezbytné, aby buňka zabránila ztrátě celé cytoplasmy, vyvinula proto různé reparační mechanismy. Cílem projektu bude zjistit, jaké mechanismy fungují při malém poškození buněčné stěny (propíchnutí špendlíkem) a velkém poškození (přeříznutí coenocytu napůl). V přírodě sebrané stélky budou pozorovány v laboratoři (Petriho miska nebo akvárium v přírodní čerstvé mořské vodě), úkolem bude popsat a zaznamenat (nafotit pod lupou, nafotit/nafilmovat v mikroskopu) chování obřích buněk a coenocytů při malém a velkém poškození. Nároky v terénu: moře ++ ; potápění ++ ; plavání ++ ; pojížďky ++, chůze +, laboratoř +++ 10a - Codium Adéla K Eliška H 10b - Valonia Lucie HM Eliška K