ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU NÁVRH

ÚZEMNÍ PLÁN HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU NÁVRH T E X T O V Á Č Á S T I. A

Vydávající správní orgán: ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Zastupitelstvo města Hrušovany nad Jevišovkou Datum nabytí účinnosti územního plánu: Pořizovatel: Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Jméno a příjmení: Funkce: Podpis: MěÚ Znojmo, odbor výstavby, oddělení územního plánování Dana Spoustová Odborný referent územního plánování Razítko 2

Identifikační údaje Pořizovatel: Městský úřad Znojmo, Odbor výstavby, oddělení územního plánování Obroková 1/12, 669 02 Znojmo Údaje o zadavateli Zadavatel: Město Hrušovany nad Jevišovkou náměstí Míru 22 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Starosta města: Ing. Miroslav Miloš Telefon: 515 200 466 Fax: 516 229 101 Email: salomon@hrusovany.cz Údaje o zpracovateli Zpracovatel: HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Pracoviště zpracovatele: Regionální pobočka Brno Regionální pobočka Ostrava Černopolní 39, 613 00 Brno Hollarova 5, 702 00 Ostrava Tel: 545 425 2 596 106 359 Fax: 596 106 515 Vedoucí projektu: Ing. arch. Karel Bařinka, autorizovaný architekt Telefon: tel: 545 425 235, Email: Zpracovatelé: Spolupracovali: karel.barinka@rhdhv.com Bc. Eliška Kašpárková Ing. Martin Krejčí (doprava) Mgr.Tom Vrtek (ochrana životního prostředí) Termín zpracování: srpen 2013 květen 2015 Roman Staněk, (grafické práce) RNDr. Milan Svoboda, (ÚSES) Ing. Jiří Křupka, (zásobování energiemi a plynem, vodní hospodářství) Autorizační razítko 3

Obsah textové části územního plánu (dle Vyhlášky č.0/2006, ve znění vyhlášky č.458/2012 Sb.) 1. Vymezení zastavěného území 2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 2.1. Ochrana přírodních hodnot 2.2. Ochrana kulturních hodnot 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systémů sídelní zeleně 3.1. Celková urbanistická koncepce 3.2. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 3.2.1. Zastavitelné plochy a systém sídelní zeleně 3.2.2. Plochy přestavby 4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování 4.1. Dopravní infrastruktura 4.1.1. Doprava silniční, automobilová doprava 4.1.2. Doprava železniční 4.1.3. Doprava hromadná 4.1.4. Statická doprava 4.1.5. Cyklistická doprava 4.1.6. Pěší doprava 4.2. Občanské vybavení 4.3. Technická infrastruktura 4.3.1. Vodní hospodářství 4.3.2. Energetika, el. energie, telekomunikace 4.3.3. Nakládání s odpady 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin apod. 5.1. Základní principy uspořádání krajiny 5.2. Ochrana krajinného rázu 5.3. Vymezení ploch v krajině a stanovení podmínek pro změny jejich využití 5.4. Územní systém ekologické stability 5.5. Prostupnost krajiny 5.6. Protierozní opatření 5.7. Ochrana před povodněmi 5.8. Rekreační využívání krajiny 5.9. Dobývání ložisek nerostných surovin 6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího 4

účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v 18 odst.5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např.výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití). 6.1. Přehled typů ploch s rozdílným způsobem využití 6.2. Podmínky pro využití ploch 6.3. Časový horizont 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. 7.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb 7.2. Vymezení veřejně prospěšných opatření 7.3. Vymezení ploch pro asanaci 8. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst.1 katastrálního zákona. 9. Stanovení kompenzačních opatření podle odst.6 stavebního zákona 10. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části. 11. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření 12. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, 13. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti, 14. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č.9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání. 15. Stanovení pořadí změn v území, etapizace. 5

1. Vymezení zastavěného území Zastavěné území bylo vymezeno v grafické části územního plánu v souladu s 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Vychází z hranice intravilánu vymezené k 1.9.1966, která byla aktualizována dle současného stavu v území v době zpracování návrhu územního plánu. Vymezení zastavěného území provedeno ke dni 24.10.2013. Hranice zastavěného území je vyznačena v těchto výkresech: I.1 Výkres základního členění území I.2 Hlavní výkres I.3 Výkres koncepce veřejné infrastruktury I.4 Výkres veřejně prospěšných staveb II.1 Koordinační výkres II.3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu Řešené území je vymezeno katastrálním územím Hrušovany nad Jevišovkou. 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území, a to zejména dostatečnou nabídku ploch pro novou obytnou výstavbu, pro podporu podnikatelských aktivit s rozvojem výroby a služeb, a také pro rozvoj a zkvalitnění občanské vybavenosti. Hlavní zásadou navrženého řešení byly požadavky na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území. Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj města, stávající strukturu osídlení doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, na nalezení ploch pro rozvoj výroby, občanské vybavenosti včetně ploch pro sport a rekreaci a na odstranění dopravních závad. Součástí návrhu je upřesnění a vymezení místního systému ekologické stability. V případě vymezování nových ploch pro výrobu byly nejprve v maximální míře zvažovány možnosti využití bývalých zastavěných ploch sloužících dříve výrobě či skladování v lokalitě jižně od města. Návrh koncepce rozvoje řešeného území vychází z následujících zásad: jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty území je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu v zájmu ochrany zemědělské půdy je přednostně uvažováno se zástavbou proluk jsou navrženy plochy pro rozvoj občanské vybavenosti, výroby a výrobních služeb je navrženo odstranění nedostatků ve vybavení území technickou infrastrukturou je navržena vhodná protierozní a protipovodňová ochrana území jsou respektovány vazby na nejbližší centrum osídlení základního významu, Územní plán Hrušovany nad Jevišovkou je v souladu se zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), s vyhl. č. 458/2012 Sb., kterou se mění vyhl. č. 0/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, s vyhl. č. 0/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, s vyhl. č. 1/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a dále pak s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR ČR). Zásady územního rozvoje pro Jihomoravský kraj (dále jen ZUR JMK), které dříve taktéž sloužily jako závazný podklad pro vypracování územního plánu byly zrušeny Nejvyšším správním soudem dne 21.6.2012. 6

Dle dříve platných ZUR JMK bylo počítáno s novým koridorem silniční dopravy nadmístního významu konkrétně s východním obchvatem města Hrušovany nad Jevišovkou novou trasou silnice II/414 pod kódem DR7 (Hrušovany, Jihovýchod) a DR9 (Hrušovany nad Jevišovkou). Dle dříve platných ZUR JMK bylo počítáno také s novou trasou technické infrastruktury energetiky konkrétně s vedením sítě 110kV s kódem TE26. Z územně analytických podkladů (ÚAP) je přebírán a akceptován územní systém ekologické stability. 2.1. Ochrana přírodních hodnot Při územím rozvoji obce a při rozhodování o změnách v území města budou v souladu s obecně závaznými právními přepisy respektovány, chráněny a odpovídajícím způsobem využity přírodní hodnoty, mezi které patří: a) lokality v zájmu ochrany přírody, tedy zejména EVL a významné krajinné prvky významné krajinné prvky dle 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, b) funkční skladebné prvky regionálního a lokálního územního systému ekologické stability, c) útvary povrchových a podzemních vod, d) plochy lesů, e) plochy zemědělské půdy v 1. a 2. třídě ochrany s výjimkou těch, na kterých jsou územním plánem vymezeny jako zastavitelné plochy a plochy změn v krajině. f) drobné krajinné prvky. Přírodní hodnoty budou chráněny před přímými i nepřímými vlivy z výstavby a dalších činností a aktivit souvisejícími se stavební činností a s rozvojem města, které by mohly ohrozit jejich celistvost, funkčnost či předmět ochrany dle příslušného obecně závazného předpisu. U přírodních hodnot, u nichž je dle příslušného předpisu stanoveno nebo vymezeno ochranné pásmo, se požadavky na ochranu vztahují i na toto ochranné pásmo. 2.2. Ochrana kulturních hodnot Památkově chráněná území ani ochranná pásma památkové péče v řešeném území nejsou. Územním plánem jsou vytvořeny předpoklady pro respektování a ochranu nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. V rámci návrhu územního plánu jsou stanoveny podmínky pro zachování stávajících objektů požívajících ochranu památkové péče. 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 3.1 Celková urbanistická koncepce Hlavními urbanistickými funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní (plochy pro podnikání). Město, respekt.zastavěná část katastrálního území je rozděleno řekou Jevišovkou na severní část a jižní část. V severní části je převládající funkcí bydlení a služby, v jižní části je převažující funkcí průmyslová výroba. Severní část sídelní struktury tvoří kompaktní celek. Propojení severní a jižní části není záměrem, výroba by měla být oddělena volným prostorem a ochrannou zelení. Územní plán vytváří podmínky pro logické uspořádání území mezi oběma částmi zastavěného území. Návrh územního plánu předpokládá mírný nárůst trvale bydlících obyvatel. Předpokládaný zájem o novou bytovou výstavbu je soustředěný do severní části. Zájem bude záviset na atraktivitě vlastního bydlení v řešeném území a širších podmínkách v regionu. Vývoj počtu obyvatel je podmíněn také zvýšením nabídky 7

pracovních příležitostí ve městě a regionu. Proto návrh počítá s vymezením vhodných ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit, a to zejména v oblasti služeb, drobného a středního podnikání. Návrh stanovuje zásady pro umísťování provozoven výroby a služeb v území. Navrženo je rozšíření občanské vybavenosti území, stejně jako důraz na rozvoj turistického ruchu a s ním spojených aktivit (sportovních, rekreačních, atd.). 1. Největší rozsah navržených ploch představují plochy bydlení, určené pro individuální výstavbu, výstavbu rodinných domů, v centru potom plochy pro bytové domy. Plochy pro bydlení jsou navrženy jednak v prolukách, jednak na nových plochách navazujících na stávající zástavbu v níže uvedených lokalitách. severozápadní a na ní navazující západní část katastrálního území vymezená ulicemi Větrná, Znojemská, 9.května a J.Fučíka. jihozápadní a na ní navazujíci západní část katastrálního území mezi ulicemi Znojemská, 9.května, J.Fučíka a Lesní jihovýchodní část katastrálního území vymezená ulicemi Drnholecká, Boční, Kostelní, Luční východní část katastrálního území vymezená ulicí Drnholecká severovýchodní část katastrálního území vymezená ulicemi Polní, Litobratřická a Hřbitovmí severní část katastrálního území vymezená ulicemi Litobratřická a Severní v centru města, severně od ulice Nerudova, na ploše bývalých skleníků jižní část katastrálního území, jihozápadně od ulice Nádražní, v blízkosti křižovatky III/4155 a II/415 jižní část katastrálního území, východně od ulice Nádražní, jižně od řeky 2. Plochy smíšené obytné jsou v řešeném území navrženy převážně v centru města. Jde o plochy, kde je sloučena funkce bydlení a občanské vybavenosti v blíže nespecifikovaném poměru. Vyloučeny jsou ty funkce, které by v centru města působily negativně. Nová plocha je navržena pouze v lokalitě: severně od centra města, západně od silnice II/415 3. Zařízení občanského vybavení je z velké části soustředěno do severní a částečně i střední části katastrálního území, do oblasti kolem centra města. Na nových plochách je navržena také vybavenost pro sport a tělovýchovu, a rozšíření hřbitova. v centru Hrušovan n.j., západně od ulice Litobratřická, občanské vybavení veřejná infrastruktura severozápadně od centra Hrušovan n.j., jižně od ulice Severní, občanské vybavení pro sport a tělovýchovu východně od centra Hrušovan n.j., severně od ulice Drnholecká, plochy rozšíření občanského vybavení hřbitova ve vazbě na stávající plochu, jihozápadně od centra Hrušovan n.j., západně od ulice J. Fučíka, občanské vybavení sport, tělovýchova jihozápadně od centra Hrušovan n.j., severně od ulice Nerudova, občanské vybavení veřejná infrastruktura, jižně od centra Hrušovan n.j., východně od ulice Nádražní, severně od řeky Jevišovky občanské vybavení sport, tělovýchova 4. Přínosné je také pro řešené území poskytnout dostatek ploch pro podnikatelské aktivity, plochy výroby a skladování, a plochy smíšené výrobní, a vytvořit tak podmínky pro zvýšení zaměstnanosti v místě. Plochy pro výrobu a skladování jsou soustředěny převážně do severní, a do jižní části katastrálního území. V jižní části katastrálního území Hrušovany nad Jevišovkou jsou vyhrazeny další plochy pro odkalovací nádrže cukrovaru. Plochy pro zemědělskou výrobu jsou v severní části řešeného území. V řešeném území je vymezeno 5 stávajících lokalit pro solární elektrárnu, další nejsou navrženy. V řešeném území jsou navrženy: v severní části katastrálního území, plochy smíšené výrobní, jako rozšíření ploch stávajících, v severovýchodní části katastrálního území, v jižní části katastrálního území na plochách ve vazbě na cukrovar, 8

5. Plochy pro těžbu nerostů nejsou nově navržené, a v daném území se ani nevyskytují žádné stávající. 6. Plocha pro technickou infrastrukturu je navržena pouze východně od centra Hrušovan n.j., u stávající čistírny odpadních vod. 7. Plochy nových veřejných prostranství jsou navrženy v zastavěných nebo navrhovaných rozvojových částech centra města, zastavěné části katastrálního území. 8. Plochy dopravní infrastruktury. Stávající koncepce dopravy bude zachována. Nejsou navrženy žádné nové plochy dopravy pro umístění silnic. Stávající trasy místních komunikací budou dle potřeby rozšířeny a doplněny o přístupové trasy pro nově navrhované funkční plochy. Budou realizovány trasy pro cyklistickou dopravu podél řeky Jevišovky navazující na pokračující cyklotrasy se sousedním k.ú.jevišovka. Systém stávající hromadné dopravy zůstane zachován. V řešeném území jsou navrženy: centrální část katastrálního území Hrušovany nad Jevišovkou, jižně od náměstí Míru jihozápadně od centra Hrušovan n.j., západně od ulice Nádražní, severně od řeky Jevišovky, u bývalého koupaliště jižně od centra Hrušovan n.j., jižně od řeky Jevišovky, západně od ulice Nádražní 9. Stávající významné plochy sídelní zeleně jsou stabilizovány. Novou plochou sídlení zeleně celoměstského významu je plocha pro park severně od centra města, západně od ulice Litobratřická. Další plochy zelně jsou navrženy v doplňkových plochách mezi zástavbou a na okrajích zastavěných území. Plochy sídlení zelně jsou provázány s plochami zelně v krajině a je vytvářen ucelený zelený systém na celém území města. 10. Ve stávajících a zastavitelných plochách výroby a skladování (Vs) a zemědělské výroby (Vz) bude realizována izolační zeleň k oddělení těchto ploch od ploch s podílem bydlení, od ploch občanské vybavenosti a od volné krajiny. V zastavitelných plochách dopravní infrastruktury silniční (Ds) bude realizována v dostatečné míře ochranná a doprovodná zeleň k ochraně okolních ploch před zatížením z dopravy a pro začlenění ploch do zástavby či krajiny. 11. Plochy vodní a vodohospodářské jsou respektovány stávající, nové vodní plochy nejsou navrženy. 3.2. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Návrh koncepce rozvoje města a jeho částí vychází ze stávající struktury osídlení. Zachovává kulturní, historické, urbanistické a přírodní hodnoty území. Územní plán Hrušovany nad Jevišovkou navazuje na zpracované územní plány okolních obcí, zejména v návaznosti prvků ÚSES, navržených komunikací, cykloturistických tras a sítí technické infrastruktury. Koncepce respektuje vazby řešeného území na okolí, zejména na nadřazenou komunikační síť a na nadřazené soustavy inženýrských sítí. Obytná funkce je ve struktuře osídlení města a jeho částí převládající, přičemž koncepce počítá s jejich dalším rozvojem především v západní a částečně i východní části ve vazbě na centrum města. Občanská vybavenost je soustředěna do centra města. V jižní části Hrušovan nad Jevišovkou je počítáno s rozšířením ploch pro výrobu. 9

3.2.1. Zastavitelné plochy pořadové číslo plochy označení (název plochy) výměra v ha druh funkčního využití Max. procento zastavění 1 2 3 4 5 Z 1 Z 2 Z 3a Z 3b Z 5 Z 6 Z 7 Z 8 Z 9 Z 11 Z 13 Z 16 Z 17 Z 18 Z 19 Z 20 Severní část k.ú., obydlená osada Na Pastvinách, při místní komunikaci Pastviny Severní část k.ú., při silnici Litobratřická II/415 Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická II/415 Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická II/415 Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická II/415 Severozápadní část k.ú., zastavěná část města severně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú., zastavěná část města severně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú., zastavěná část města severně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú., zastavěná část města západně při ulici Na hrádku Severozápadní část k.ú., zastavěná část města západně při ulici Na hrádku Západní část k.ú., zastavěná část města západně při ulici Větrná Západní část k.ú., severně při silnici Znojemská II/414 Západní část k.ú., jižně při silnici Znojemská II/414 Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jihozápadně od ulice Mokrá 0,7167 So / plochy smíšené obytné 9,0914 Vs / plochy výroby a skladování 1,1382 Sv / plochy smíšené výrobní 2,0844 Sv / plochy smíšené výrobní 1,2184 Sv / plochy smíšené výrobní 0,2049 Vs / plochy výroby a skladování 0,1081 Pv / plochy veřejných prostranství 0,2238 Br / plochy bydlení v 4,0125 Br / plochy bydlení v 0,2992 Pv / plochy veřejných prostranství 5,2684 Br / plochy bydlení v 0,2699 Br / plochy bydlení v 3,1227 Br / plochy bydlení v 0,3282 Os / plochy občanského vybavení sport, tělovýchova 1,1820 Br / plochy bydlení v 0,1159 Pv / plochy veřejných prostranství Z 21 Jihozápadní část k.ú., zastavěná 0,0475 Pv / plochy veřejných 10

část města jižně od ulice Mokrá prostranství Z 22 Z 23 Z 25 Z 26 Z 28 Z Z 31 Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Mokrá Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Lesní Severní část k.ú., u zemědělského areálu při silnici Litobratřická II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Litobratřická II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Severní 0,2293 Br / plochy bydlení v 0,1055 Br / plochy bydlení v 0,0374 Br / plochy bydlení v 0,3622 Br / plochy bydlení v 0,3414 Pv / plochy veřejných prostranství 1,8476 Br / plochy bydlení v 0,1797 Pv / plochy veřejných prostranství Z 32 Severní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Severní 0,3190 Pv / plochy veřejných prostranství Z 33 Z 34 Z 35 Z 36 Z 37 Z 38 Z 39 Z 40 Z 41 Z 42 Severní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Polní Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Lesní Severní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Litobratřická II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Litobratřická II/415 Severní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Litobratřická II/415 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Litobratřická II/415 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města východně od ulice Litobratřická II/415 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická II/415 a Drnholecká II/414 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická II/415 a Drnholecká II/414 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická II/415 a 1,5826 So / plochy smíšené obytné 0,4896 Os / plochy občanského vybavení sport, tělovýchova 0,1956 Br / plochy bydlení v 0,1925 Br / plochy bydlení v 0,2642 Br / plochy bydlení v 0,2249 Br / plochy bydlení v 1,2407 Br / plochy bydlení v 0,4158 Pv / plochy veřejných prostranství 1,6153 Br / plochy bydlení v 0,5406 Oh / plochy občanského vybavení hřbitovy 11

Z 43 Z 44 Z 45 Z 46 Z 48 Z Z 51 Z 52 Z 53 Z 54 Z 56 Z 57 Z 59 Z 61 Z 62 Z 63 Drnholecká II/414 Severovýchodní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Litobratřická II/415 a Drnholecká II/414 Východní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Drnholecká II/414 Východní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Drnholecká II/415 Východní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Drnholecká II/414 Východní část k.ú., mezi zastavěnou částí města severně od ulice Drnholecká II/414 a rozvojovou plochou Z43 Východní část k.ú., zastavěná část města severně od ulice Drnholecká II/414 Východní část k.ú., zastavěná část města jižně od ulice Drnholecká II/414 Východní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Drnholecká II/414 a Kostelní Východní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Drnholecká II/414 a Kostelní Jihovýchodní část k.ú., zastavěná část města mezi ulicemi Novosady a Zahradní Jihovýchodní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Zahradní severně od řeky Jevišovky Jihovýchodní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Zahradní severně od řeky Jevišovky Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Nádražní severně od řeky Jevišovky Jižní část k.ú., průmyslová část města východně od ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Centrální část k.ú., zastavěná část města v centru u ulice Znojemská Jihozápadní část k.ú., průmyslová část města západně od ulice 7,8818 Sv / plochy smíšené výrobní 0,2516 Br / plochy bydlení v 1,0693 Br / plochy bydlení v 1,0768 Br / plochy bydlení v 0,78 Pv / plochy veřejných prostranství 1,2025 Br / plochy bydlení v 0,6644 Pv / plochy veřejných prostranství 1,6474 Br / plochy bydlení v 1,17 Br / plochy bydlení v 0,4103 Os / plochy občanského vybavení sport, tělovýchova 0,6536 Sv / plochy smíšené výrobní 0,1520 Ti / plochy technické infrastruktury 0,3728 Ds / plochy dopravy silniční 1,5580 So / plochy smíšené obytné 0,1080 Br / plochy bydlení v 4,5696 Sv / plochy smíšené výrobní 12

Nádražní jižně od řeky Jevišovky Z 65 Jižní část k.ú., průmyslová část města západně u ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Z 67 Jižní část k.ú., průmyslová část města západně u ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Z 68 Jižní část k.ú., průmyslová část města východně u ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Z 69 Jižní část k.ú., průmyslová část města východně u ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Z 70 Jižní část k.ú., průmyslová část města východně u ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Z 71 Jižní část k.ú., průmyslová část města východně u ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Z 72 Jižní část k.ú., průmyslová část města východně od ulice Nádražní u cukrovaru Z 74 Jižní část k.ú., zastavěná část města severně u ulice Nádražní u nádraží Z 75 Jižní část k.ú., zastavěná část města severně u ulice Nádražní u nádraží Z 76 Jižní část k.ú., zastavěná část města jižně u ulice Nádražní u nádraží Z 77 Jižní část k.ú., průmyslová část města západně od ulice Nádražní u křižovatky III/4155 a II/415 Z 78 Jižní část k.ú., průmyslová zastavěná část města jižně od křižovatky III/4155 a II/415 Z 79 Jižní část k.ú., zastavěná část města jižně u ulice Nádražní u nádraží Z 81 Jižní část k.ú., průmyslová část města východně od křižovatky III/4155 a II/415 u cukrovaru Legenda označení ploch: Plochy převzaté z platné ÚPD Plochy částečně převzaté z platné ÚPD Nové plochy 0,3766 Ds / plochy dopravy silniční 0,2275 Sv / plochy smíšené výrobní 0,1458 Br / plochy bydlení v 0,7969 Sv / plochy smíšené výrobní 0,1764 Pv / plochy veřejných prostranství 1,0682 So / plochy smíšené obytné 6,94 Vs / plochy výroby a skladování 0,2715 Br / plochy bydlení v 0,7206 Br / plochy bydlení v 01,1715 Br / plochy bydlení v 0,4364 Sv / plochy smíšené výrobní 0,1613 Br / plochy bydlení v 1,1746 So / plochy smíšené obchodu a služeb 15,7040 Vx / plochy výroby a skladování specifické, odkalovací nádrže 70 13

3.2.2. Plochy přestavby pořadové číslo plochy označení (název plochy) výměra v ha druh funkčního využití Max. procento zastavění 1 2 3 4 5 P 1 Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města, u křižovatky ulic 9. května a Nerudova P 2 Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města, u křižovatky ulic 9. května a Nerudova P 3 Jihozápadní část k.ú., zastavěná část města, u křižovatky ulic 9. května a Nerudova P 4 Centrální část ú.p., vnitroblok v centru města, mezi ul. Znojemská a ul. Náměstí Míru P 5 Centrální část ú.p., zastavěná část města mezi ul. Mlýnská a ul. Náměstí Míru P 6 Centrální část ú.p., zastavěná část města mezi ul. Mlýnská a ul. Náměstí Míru P 7 Centrálněseverní část ú.p., zastavněná část města mezi ulicemi Polní a Lidická zámek P 8 Centrálněseverní část ú.p., zastavněná část města mezi silnicí Litobratřická II/415 a zámkem P 9 Centrálněseverní část ú.p., zastavněná část města mezi silnicí Litobratřická II/415 a zámkem P 10 Severní část k.ú., zastavěná část města nad ul. Polní mezi novou školou a silnicí Litobratřická II/415 0,7653 Bd / plochy pro bydlení v bytových domech 0,0862 Pv / plochy veřejných prostranství 0,1915 Ov / plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura 0,4080 Pv / plochy veřejných prostranství 0,0461 Ds / plochy dopravy silniční 0,0892 Ov / plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura 1,14 Ov / plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura 0,1036 Br / plochy bydlení v 0,0402 Ov / plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura 0,1726 Ov / plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura 3.2.3. Systém sídelní zeleně Systém sídelní zeleně je vymezen jako soubor ploch zeleně v zastavěném území města a v návaznosti na zastavěné území města a jeho částí. Systém sídelní zeleně tvoří tyto stávající prvky: 1. Jednoznačné plochy sídelní zeleně zahrnující: a) zámecký park a ostatní plochy městské zeleně zařazené v plochách Zv sídelní zeleň, b) zeleň hřbitovů zařazená v plochách občanského vybavení hřbitovy (Oh); 2. doplňková sídelní zeleň, tedy doprovodná zeleň, zahrady, ochranná a izolační zeleň ap. v rámci ploch s rozdílným způsobem využití v zastavěném území. Doplnění a ucelení systému sídelní zeleně je navrženo s těmito principy: 14

1. Sídelní zeleň tvoří ucelenou síť, jejímž základem jsou jednoznačné plochy zeleně propojené alejemi a veřejnými prostranstvími a doplněné ostatními plochami zeleně. 2. Systém sídlení zeleně bude provázán s plochami zeleně v krajině břehovými porosty Jevišovky, alejemi podél komunikací a doprovodnými porosty polních cest. K doplnění a ucelení systému sídelní zeleně jsou navrženy následující plochy: pořadové označení výměra v ha druh funkčního využití číslo plochy (název plochy) 1 2 3 4 Z 14 Západní část k.ú., nezastavěná 0,1864 Zv / plochy sídelní zeleně část města západně při ulici Větrná Z 15 Západní část k.ú., zastavěná část 0,6135 Zv / plochy sídelní zeleně města západně při ulici Větrná Z 24 Jihozápadní část k.ú., zastavěná 0,0945 Zv / plochy sídelní zeleně část města jižně od ulice Mokrá Z 27 Severní část k.ú., u zemědělského 1,7552 Zv / plochy sídelní zeleně areálu při silnici Litobratřická II/415 Z 29 Severní část k.ú., u zemědělského 2,9056 Zv / plochy sídelní zeleně areálu při silnici Litobratřická II/415 Z 47 Východní část k.ú., zastavěná část 0,6245 Zv / plochy sídelní zeleně města severně od ulice Drnholecká II/414 Z 49 Východní část k.ú., zastavěná část 0,2025 Zv / plochy sídelní zeleně města severně od ulice Drnholecká II/414 Z 55 Jihovýchodní část k.ú., zastavěná 0,0767 Zv / plochy sídelní zeleně část města západně od ulice Zahradní severně od řeky Jevišovky Z 60 Jihozápadní část k.ú., zastavěná 1,6475 Zv / plochy sídelní zeleně část města západně od ulice Nádražní severně od řeky Jevišovky Z 64 Jižní část k.ú., průmyslová část 0,2229 Zv / plochy sídelní zeleně města západně u ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Z 66 Jižní část k.ú., průmyslová část 0,5384 Zv / plochy sídelní zeleně města západně u ulice Nádražní jižně od řeky Jevišovky Z 73 Jižní část k.ú., zastavěná část města západně od ulice Nádražní u nádraží 6,2014 Zv / plochy sídelní zeleně V plochách výroby a skladování (Vs, Vz) bude realizována izolační zeleň k oddělení těchto ploch od ploch s podílem bydlení, od ploch občanské vybavenosti a od volné krajiny. 15

V plochách dopravní infrastruktury silniční (Ds) bude realizována v dostatečné míře ochranná a doprovodná zeleň k ochraně okolních ploch před zatížením z dopravy a pro začlenění ploch do zástavby či krajiny. 4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování 4.1. Dopravní infrastruktura 4.1.1. Automobilová doprava Městem prochází silnice II/415 ve směru severjih spojující silnici I/53 s Rakouskem a II/414 ve směru východ západ propojující silnice I/52 a I/53. Krátká propojka mezi silnicí II/415 a železniční stanicí je silnice III. třídy. Silnice II. a III. třídy jsou územně stabilizované. V rámci návrhu zlepšení podmínek pro propojení v severní části zástavby je navrženo vybudování nové propojovací místní komunikace mezi ul. Na Hrádku, Severní a Litobratřická, ulice Maxe Dvořáka s Nerudovou a prodloužení ul. J. Fučíka mezi ul. Mokrou a Lesní. Doplňují se též nové místní komunikace pro obsluhu nové zástavby. Funkční účelové komunikace budou zachovány pro obsluhu území (polní, lesní cesty, přístupové komunikace k průmyslovým plochám), pouze komunikace k firmě LAC bude rozšířena na dvoupruhovou komunikaci z důvodu plánovaných rozvojových záměrů. 4.1.2. Železniční doprava Hrušovany nad Jevišovkou jsou napojeny dvěma jednokolejnými neelektrifikovanými železničními tratěmi. Ve směru východ západ je to trať Břeclav Znojmo a ve směru sever jih trať vedoucí původně z Rakouska do Brna. Obě trati, resp. jejich funkční části (úsek do Hevlína k rakouské hranici se již neprovozuje) jsou zařazeny v IDS Jihomoravského kraje. Stejnojmenná železniční stanice leží mimo katastr města. Do katastru města odbočují železniční vlečky. Železniční doprava je stabilizovaná, bez územních nároků. 4.1.3. Letecká, nekonvenční a vodní doprava V současnosti se nevyskytuje ani není navržena. 4.1.4. Hromadná doprava Stávající hromadná doprava je řešena třemi autobusovými linkami integrovaného systému Jihomoravského kraje. Kromě stávajících autobusových zastávek je navrženo vybudování nové zastávky pro obsluhu zástavby u Drnholecké ulice a rekonstrukce nejdůležitější zastávky v centru města na ul. Lidické. Ostatní stávající autobusové zastávky, které nejsou v souladu s vyhláškou č. 398/2009Sb., je navrženo vybavit normovým oboustranným nástupištěm s bezbariérovým přístupem a čekárnou alespoň v jednom směru jízdy. 4.1.5. Statická doprava Stávající veřejné parkovací plochy v centru města a u průmyslových areálů jsou vesměs dostatečné. Navrženy jsou plochy parkování v zástavbě v rámci veřejných prostranství a mimo souvislou zástavbu u výhledově rozšířené části hřbitova, u koupaliště a u plánovaného rybářského areálu. U nově navržených ploch bude statická doprava řešena na vlastních pozemcích zástavby, eventuelně budou navržena místa na 16

stávajících komunikačních plochách. 4.1.6. Cyklistická doprava Ve městě jsou v provozu mezinárodní cyklotrasy (Greenway PrahaWien, Krakov Morava Wien), tématické cyklotrasy (Znojemská vinná, Moravská vinná, Na rovince, Ahoj sousede a K soutoku) a cyklotrasa IV. třídy KČT. Dokončena je i cyklistická stezka mezi centrem Hrušovan nad Jevišovkou a odbočkou k železniční stanici. Navrhuje se zřízení cyklistické stezky (příp. stezky pro chodce a cyklisty) mimo vozovku stávající silnice II/415 v úseku průchodu centrem města, podél ul. Nádražní k železniční stanici a podél severního břehu Jevišovky ve směru od Emina zámečku na Jevišovku. Dále se doplňuje výhledová Rodinná cyklotrasa vedená od Pravic/Břežan přes centrum města s napojením na stávající cyklotrasy na jihovýchodě katastru. 4.1.7. Pěší provoz Stávající chodníky vedoucí podél významnějších komunikací budou zachovány. V rámci územního plánu jsou navrženy významné pěší trasy, doplnění oboustranného chodníku podél průtahu silnice II/414 ul. Drnholecké a Znojemské ve stávající a navržené zástavbě (s výjimkou úseku mezi hřbitovem a ul. Příkopy) a druhý chodník podél silnice II/415 na severu a jihu města v místě obytné zástavby. Navrhuje se též zřízení chodníku od nově rekonstruovaných zastávek na ul. Lidické kolem školy až k ul. Litobratřické pro zajištění bezpečného příchodu dětí. Doplňují se některé další potřebné chodníky k nové zástavbě. Značené pěší turistické trasy se v území nevyskytují ani nenavrhují, ale není vyloučeno v případě požadavku jejich zřízení například v souběhu s cyklotrasami. 4.1.7. Ostatní dopravní plochy V rámci návrhu jsou doplněny hippotrasy na jihu katastru města od Emina zámečku směrem na Jevišovice. Stávající plochy vyhrazené pro čerpací stanice pohonných hmot zůstávají stabilizovány ve svých hranicích v rámci ploch smíšených výrobních. 4.2. Občanské vybavení 1. Stávající plochy pro občanské vybavení zůstanou zachovány. 2. Občanské vybavení je soustředěno především do centra města v centrální části katastrálního území. Na nových plochách je navržena občanská vybavenost, vybavení pro sport a tělovýchovu, a plochy pro rozšíření hřbitova. Občanská vybavenost se nachází převážně v centru a okolo něj, přičemž jsou také vytvořeny podmínky pro nové využití zámku a přilehlým parkem v souladu s funkcí územního plánu. Občanská vybavenost pro sport a tělovýchovu je nově navržena severně, západně a jižně od centra. Občanská vybavenost pro hřbitovy je navržena východně od centra, jako rozšíření stávajícího hřbitova. 3. V zastavěném území budou provedeny úpravy veřejných prostranství v bezprostředním okolí objektů občanské vybavenosti. 4.3. Technická infrastruktura 1. Sítě technické infrastruktury je nutno přednostně vést v plochách veřejně přístupných v komunikacích nebo v neoplocených plochách podél komunikací. 17

2. Zakreslení tras sítí technické infrastruktury v podrobnosti NTL rozvodů zemního plynu, NN rozvodů elektrické distribuční sítě není vzhledem k podrobnosti (M 1 : 5 000) územního plánu možné. Trasy sítí musí být upřesněny při zpracování podrobnější dokumentace. 3. Sítě a zařízení technické infrastruktury je možno realizovat ve všech plochách zastavěného území a v plochách zastavitelných. Zřizování sítí a zařízení technické infrastruktury mimo zastavěné a zastavitelné území je upřesněno v kapitole 6, v tabulkách s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. 4.3.1. Vodní hospodářství Zásobování vodou 1. Výchozí analýza zásobování pitnou vodou města Hrušovany nad Jevišovkou vychází z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje a předchozích stupňů ÚPD. Pro zásobování pitnou vodou budou nadále využívány stávající zdroje, které vyhoví i předpokládanému nárůstu potřeby. 2. Je navrženo postupné rozšíření stávající vodovodní sítě dvou tlakových pásem v nově navrhovaných rozvojových plochách, včetně realizace úpraven vody a potřebných výtlaků u lokalit, kde gravitační připojení není možné. 3. V oblasti starého cukrovaru je navržena nová vodovodní síť. Kanalizace 1. Systém likvidace odpadních vod vychází z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje a předchozích stupňů ÚPD. Odvod splaškových vod na ČOV a dešťových vod jednotnou gravitační potažmo tlakovou, v malé míře pak oddílnou kanalizací je pro cca 80% obyvatel města v současnosti vyřešen. 2. Kapacitní možnosti v roce 2011 rekonstruované ČOV nejsou pro nově plánovanou zástavbu dostatečné. Jak rekonstrukce stávající, tak výstavba nové kanalizační sítě bude postupně realizována v návaznosti na projektovou a územní přípravu jakožto posouzení realizace separace dešťových vod od splaškových. 3. U rozvojových ploch s menší plánovanou hustotou zástavby realizovat odvod splaškových vod připojením do stávající kanalizační sítě. Odvod dešťových vod realizovat bezprostředně na rozvojové ploše záchytnými nádržemi, vsakovacími šachtami a trativody, s případným svodem do blízkého recipientu. 4. U rozvojových ploch u kterých je možnost připojení na kanalizační síť ve vztahu k její přílišné vzdálenosti od místa potenciálního připojení či nutnosti vybudování čerpací stanice je navrženo řešit odvod splaškových a dešťových vod individuálně, výstavbou lokálních ČOV, sběrných a retenčních nádrží, vsakovacích šachet a trativodů situovaných přímo na dotčené rozvojové ploše. 18

4.3.2. Energetika, el. energie, telekomunikace 1. Převážná část obyvatel města je zásobována zemním plynem prostřednictvím středotlakého plynovodního rozvodu a jeho přenosová schopnost, jakožto kapacita regulačních stanic je pro obyvatelstvo výhledově postačující. Návrh územního plánu řeší připojení návrhových ploch na tento STL stávající páteřní rozvod. 2. Zásobování zemním plynem u rozvojové plochy s označením Z81 v těsném sousedství území v předchozím návrhu ÚP určeného pro průmyslovou zónu situovanou na jižním okraji města podél železniční trati je navržena realizace regulační stanice VTL/STL s kapacitou zemního plynu 10 m3/h. 3. U objektů, u kterých vlastník či provozovatel nebude realizovat připojení k rozvodům zemního plynu bude pro vytápění, ohřev teplé vody a tepelné zpracování potravin alternativně využito elektrické energie, tuhých (uhlí) a kapalných paliv (PB) jakožto obnovitelných zdrojů (biomasa, solární energie apod.). 4. Stávající instalovaný distribuční systém 22 kv VN rozvodu elektrické energie v řešeném území umožňuje přenést další požadované výkony v rámci dalšího rozvoje řešeného území. 5. Pro naplňování územního plánu budou u převážné většiny rozvojových ploch nové odběry elektrické energie řešeny ze stávajících trafostanic jejichž kapacita je v současné době dostačující resp. jejichž kapacitu lez přezbrojením navýšit. Rozvodná síť k nově vytypovaným záměrům územního plánu bude řešena novými kabelovými vývody ze stávajících trafostanic. 6. U výrobních areálů a významnějších staveb objektů občanské vybavenosti je vyčleněna územní rezerva pro výstavbu samostatné vlastní trafostanice VN/NN. Jedná se rozvojové plochy výroby a skladování (odbočka k části Pastviny), plochy smíšené výrobní (za zástavbou mezi ulicemi Litobratřická a Drnholecká, a Nádražní), a plochy bydlení v (mezi ulicemi Litobratřická a Drnholecká). 7. Telekomunikační zařízení a zařízení sít GSM jsou v řešeném území dostatečná. Návrh nepočítá s žádným novým opatřením. Návrh územního plánu, v návaznosti na probíhající a očekávaný nárůst poptávky po datových službách v hustě obydlených částech města, předpokládá realizaci postupného rozšiřování kabelové vysokorychlostní a optické datové sítě. V odlehlých lokalitách pak výstavbu rádiových vysílačů pro přenos internetového a satelitního vysílání. 4.3.3. Nakládání s odpady 1. Zdroje znečištění v zájmovém území jsou lokálního významu. Místními producenty odpadů jsou kromě domácností zejména zemědělská hospodářství. Z odpadů produkovaných v řešeném území je objemově nejvýznamnější tuhý domovní odpad. 2. Likvidace domovních odpadů je zajišťována ve spolupráci s oprávněnou firmou A.S.A, a.s., na základě smlouvy. Ve městě Hrušovany nad Jevišovkou bude vybudován sběrný dvůr, který umožní sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu od občanů a jeho likvidaci prostřednictvím oprávněné 19

organizace, v prostorách stávající ČOV. Současně dvůr vytváří základní podmínky pro vytřídění odpadů z komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, kovy). Stavební suť bude předávána k recyklaci firmě, nejbližší skládka je v Novosedlech. 3. V řešeném území je 11 stanovišť pro sběr separovaného odpadu, tyto plochy jsou respektovány. 4. V katastrálním území Hrušovany nad Jevišovkou se nevyskytují lokality, na které byly v minulosti ukládány odpady jako významnější navážky stavebních a jiných odpadů, uzavřené skládky apod. 5. V řešeném území nebude budována žádná nová skládka tuhých komunálních odpadů (TKO) ani odpadů inertních. 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin apod. 5.1 Základní principy koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny je navržena s těmito základními principy 1. Volná krajina reprezentovaná nezastavěnými územími je nedílnou součástí území města a tvoří spolu se zastavěnými územími vyvážený a funkční celek. 2. Volná krajina v území města zejména vytváří prostor pro a) zemědělskou a lesnickou činnost, b) volnočasové aktivity, rekreaci a turistiku, c) zachování přírodního dědictví, d) přírodní procesy nezbytné pro obnovu přírodních zdrojů a zdravé a vyvážené životní prostředí města, 3. Při územním rozvoji města a při činnostech s ním spojených budou respektovány hodnoty území v oblasti ochrany přírody a krajiny uvedené v kap. 2.1 a limity využití území stanovené právními předpisy a příslušnými správními rozhodnutími pro ochranu těchto hodnot. 5.2 Ochrana krajinného rázu Při územním rozvoji města a při činnostech s ním spojených budou respektovány a chráněny 1. Významné dálkové pohledy ve směru na Pavlovské vrchy. 2. Krajinářsky exponovaná území s vyšší hodnotou krajinného rázu, jimiž jsou zejména: a) zámek a zámecký park, b) toky Jevišovky a Dyje, c) vodní plochy u starého cukrovaru, d) krajinný předěl tvořený pozvolným severním svahem údolí Jevišovky s vinicemi, e) lesní komplex v lokalitě Houští s údolím Břežanky, f) lesní porosty v lokalitě Hrušovanské hony s údolím pravostranného přítoku Pastviny, g) lesní komplex a sady v lokalitě Na Hrbě. 5.3 Vymezení ploch v krajině a stanovení podmínek pro změny v jejich využití 20

5.3.1. Vymezení ploch v krajině 1. Jako plochy v krajině jsou vymezeny všechny plochy mimo zastavěné území města, vymezené jako a) plochy zemědělské orná půda (No), b) plochy zemědělské vinice (Nv), c) plochy zemědělské sady, zahrady (Nz), d) plochy lesní (L), e) plochy smíšené nezastavitelného území krajinná zeleň (Nk), f) plochy vodní a vodohospodářské (W). 2. Plochy v krajině jsou vymezeny jako nezastavitelné a lze v nich připustit stavby pouze v rozsahu stanoveném 18 odst. 5) s výjimkou ploch vymezených ve výkresu 1.2a jako biocentra a biokoridory ÚSES na nadregionální, regionální a lokální úrovni (dále jen skladebné části ) v nichž jsou vyloučeny stavby, zařízení a jiná opatření, jejichž umístění v nezastavěném území umožňuje 18, odst. 5 zákona, s výjimkou staveb pro ochranu přírody, nezbytné technické infrastruktury a pěších a cyklistických stezek, které lze ve skladebných částech ÚSES umístit za podmínky, že neomezí funkčnost skladebné části v ÚSES jako celku. 5.3.2 Specifické podmínky pro plochy v krajině 1. V plochách zemědělských budou z důvodu zvýšení ekologické stability krajiny, ochrany půd a zvýšení biodiverzity zachovány ev. doplněny drobné krajinné prvky, vodní plochy a vodní toky. 2. Podél vodních toků bude ponechán volně přístupný pruh pro správu a údržbu toku v šíři minimálně 6 m. 3. V rámci ploch vodních a vodohospodářských budou z důvodu zvýšení ekologické stability krajiny, ochrany vod a zvýšení biodiverzity zachovány ev. doplněny břehové porosty a další drobné krajinné prvky. 5.3.3. Plochy změn v krajině pořadové číslo plochy výměra v ha využití plochy 1 2 3 K1 1,2586 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K2 1,2096 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K3 1,0806 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K4 1,6399 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K5 0,3684 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K6 4,8242 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K7 0,6224 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K8 1,3543 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K9 0,5737 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K10 0,3798 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K11 0,0361 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K12 0,1593 Plochy vodní a vodohospodářské (W) K17 0,5711 Plochy lesní (L) K18 0,7496 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K19 0,6014 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K20 2,9036 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K21 0,0784 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K22 0,5419 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K23 0,6801 Plochy zemědělské sady, zahrady (Nz) 21

K24 0,6381 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K25 0,2801 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K26 0,6385 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K27 1,1999 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K28 17,2160 Plochy lesní (L) K29 14,2027 Plochy lesní (L) K 0,5741 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K31 0,43 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K32 8,4324 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K33 2,1692 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K34 1,3460 Plochy lesní (L) K35 0,1510 Plochy lesní (L) K36 0,6445 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K37 0,4912 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K38 1,1167 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K39 0,4726 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K40 3,6667 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K41 2,9945 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K42 0,8439 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K43 0,9892 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K44 2,4654 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K45 1,9635 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K46 0,8901 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K47 0,0428 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K48 0,4641 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K49 1,4531 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K 0,5573 Plochy smíšené nezastavěného území krajinná zeleň (Nk) K51 0,8419 Plochy lesní (L) 5.4. Územní systém ekologické stability 1. V řešeném území jsou vymezeny skladebné části územního systému ekologické stability na úrovni nadregionální, regionální a lokální v rozsahu a poloze a s využitím uvedeným ve výkresu č. I.2 Hlavní výkres. Jedná se o: a) nadregionální biocentrum 09 Karlov; b) nadregionální biokoridor K15 tvořený na území města: úsekem K15/1, vloženým biocentrem LBC 15_1 Hudcovo stanoviště, úsekem K15/2; c) nadregionální biokoridor K28 tvořený na území města: vloženým biocentrem LBC K28_1 Na písku, úsekem K28/1, vloženým biocentrem LBC K28_2 Na středisku, úsekem K28/2, vloženým biocentrem LBC K28_3 Pod střelnicí, úsekem K28/3, vloženým biocentrem LBC K28_4 U střelnice, úsekem K28/4, vloženým biocentrem LBC K28_5 Na potoce; 22

d) regionální biocentrum RBC 121 Trávní dvůr; e) regionální biokoridor 100 tvořený na území města: úsekem 100/1, vloženým biocentrem LBC 100_1 Jevišovka, úsek RBK 100/2, vložené lokální biocentrum LBC 100_2 U zahrádek, úsek RBK 100/3, vložené lokální biocentrum LBC 100_3 Za kolonkou, úsek RBK 100/4, vložené lokální biocentrum LBC 100_4 Na jevišovsku, úsek RBK 100/5; f) lokální biocentrum LBC 3 Krajina; g) lokální biocentrum LBC 6 Bruska; h) lokální biocentrum LBC 11 U cukrovaru; i) lokální biocentrum LBC 12 Cukrovar; j) lokální biocentrum LBC 13 U přejezdu; k) lokální biocentrum LBC 14 Za dráhou; l) lokální biokoridor LBK 3; m) lokální biokoridor LBK 4; n) lokální biokoridor LBK 5; o) lokální biokoridor LBK 6; p) lokální biokoridor LBK 7; q) lokální biokoridor LBK 8; r) lokální biokoridor LBK 9; s) lokální biokoridor LBK 10; t) lokální biokoridor LBK 11; u) lokální biokoridor LBK 12; v) lokální biokoridor LBK 13; w) lokální biokoridor LBK 14; x) lokální biokoridor LBK 15; y) lokální biokoridor LBK 16; z) lokální biokoridor LBK 18; aa) lokální biokoridor LBK 19; bb) lokální biokoridor LBK 20. 2. Ve skladebných částech ÚSES nelze umístit stavby, jejichž umístění v nezastavěném území umožňuje 18, odst. 5 zákona s výjimkou staveb pro ochranu přírody, nezbytné technické infrastruktury a pěších a cyklistických stezek, které lze ve skladebných částech umístit za podmínky, že neomezí funkčnost prvku v systému. 3. Biologická a biotechnická opatření ve skladebných částech ÚSES a jejich případné hospodářské využití budou prováděny s ohledem na zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES pro ekologickou stabilitu území a zvýšení biodiverzity. 4. Při výstavbě v zastavěném území a v zastavitelných plochách lokalizovaných v sousedství skladebných částí ÚSES bude zajištěna ochrana skladebných částí ÚSES. 5.5. Prostupnost krajiny 1. Pro obsluhu pozemků a pro pohyb v krajině je stabilizován systém silnic a místních a účelových komunikací zahrnutých v plochách dopravy (Ds). 23