Hudební výchova 2. ročník Sociální činnost

Hudební výchova 2. ročník Sociální činnost Mgr. et Mgr. Veronika Nosková 1. vydání Učební a studijní texty vzniklé v rámci projektu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK vydalo SOU a SOŠ SČMSD, Lomnice u Tišnova, s. r. o. v roce 2011

Obsah I NÁSTIN DĚJIN EVROPSKÉ HUDBY... 5 1 HUDBA OBDOBÍ KLASICISMU... 6 1.1 Veřejné koncerty... 6 1.2 Instrumentální hudba... 6 1.3 Klasicismus v Čechách... 7 1.3.1 Česká hudební emigrace... 7 1.3.2 Domácí tvorba... 8 1.4 Vídeňská škola... 10 1.4.1 Joseph Haydn... 10 1.4.2 Wolfgang Amadeus Mozart... 11 1.4.3 Ludwig van Beethoven... 12 2 HUDBA OBDOBÍ ROMANTISMU... 14 2.1 Raný hudební romantismus... 14 2.1.1 Franz Schubert... 14 2.1.2 Carl Maria von Weber... 15 2.1.3 Felix Mendelssohn - Bartholdy... 16 2.1.4 Robert Schumann... 16 2.1.5 Fryderyk Chopin... 17 2.2 Novoromantismus... 18 2.2.1 Hector Berlioz... 18 2.2.2 Ferenc Liszt... 19 2.2.3 Richard Wagner... 20 2.3 Ruská národní škola... 22 2.3.1 Michail Ivanovič Glinka... 22 2.3.2 Modest Petrovič Musorgskij... 23 2.3.3 Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov... 23 2.3.4 Petr Iljič Čajkovskij... 25 2.4 Italská a francouzská opera... 26 2.4.1 Giuseppe Verdi... 26 2.4.2 Georges Bizet... 27 2.5 Tanec a opereta... 28 2.5.1 Johann Strauss st.... 28

2.5.2 Johann Strauss ml.... 29 2.5.3 Jacques Offenbach... 29 2.6 Pozdní romantismus... 30 2.6.1 Gustav Mahler... 30 2.6.2 Richard Strauss... 30 2.7 Česká národní škola... 31 2.7.1 Bedřich Smetana... 32 2.7.2 Antonín Dvořák... 32 2.7.3 Zdeněk Fibich... 34 3 HUDEBNÍ IMPRESIONISMUS... 35 4 HUDEBNÍ EXPRESIONISMUS... 37 5 NEOKLASICISMUS V HUDBĚ... 39 6 ČESKÁ MODERNÍ HUDBA... 41 6.1 Josef Bohuslav Foerster... 41 6.2 Vítězslav Novák... 41 6.3 Josef Suk... 42 6.4 Leoš Janáček... 42 6.5 Bohuslav Martinů... 43 PRACOVNÍ LIST Č. 1... 45 PRACOVNÍ LIST Č. 2... 46 PRACOVNÍ LIST Č. 3... 47 PRACOVNÍ LIST Č. 4... 48 PRACOVNÍ LIST Č. 5... 49 PRACOVNÍ LIST Č. 6... 50 PRACOVNÍ LIST Č. 7... 51 PRACOVNÍ LIST Č. 8... 52 PRACOVNÍ LIST Č. 9... 53 PRACOVNÍ LIST Č. 10... 54 PRACOVNÍ LIST Č. 11... 55 II ZÁKLADY HUDEBNÍ NAUKY... 56 1 MOLLOVÉ STUPNICE... 57 1.1 Mollové stupnice s křížky... 57 1.2 Mollové stupnice s béčky... 57

2 ZÁKLADNÍ HARMONICKÉ FUNKCE... 58 2.1 Hlavní akordy v tóninách dur... 58 2.2 Hlavní akordy v tóninách moll... 59 3 HUDEBNÍ NÁSTROJE SYMFONICKÉHO ORCHESTRU... 60 3.1 Strunné hudební nástroje... 60 3.1.1 Smyčcové nástroje... 60 3.1.2 Drnkací nástroje... 61 3.1.3 Úderné nástroje... 62 3.2 Dechové hudební nástroje... 63 3.2.1 Dechové dřevěné nástroje... 63 3.2.2 Dechové žesťové nástroje... 64 3.3 Bicí hudební nástroje... 64 PRACOVNÍ LIST Č. 12... 66 PRACOVNÍ LIST Č. 13... 67 PRACOVNÍ LIST Č. 14... 68 PRACOVNÍ LIST Č. 15... 69 PRACOVNÍ LIST Č. 16... 70 Seznam použitých pramenů... 74

I NÁSTIN DĚJIN EVROPSKÉ HUDBY 5

1 HUDBA OBDOBÍ KLASICISMU Klasicismus je umělecký směr, který vychází z filosofie racionalismu (lat. ratio znamená rozum). Filozofie té doby pokládá rozum za všemocný, proti mysticismu a vyumělkovanosti baroka staví rozumovou kázeň a krásu vycházející z přírody. Znakem skladeb klasicistního období je snaha o dokonalost a melodickou a harmonickou vyrovnanost ve srovnání s barokním neklidem a vášnivostí. Nástup hudebního klasicismu zaznamenáváme ve 2. polovině 18. století a na začátku 19. století (1750 1810). 1.1 Veřejné koncerty Jedním z výrazných znaků klasicistního období je rozvoj veřejných koncertů. Provozování hudby se postupně přenášelo z uzavřených šlechtických sídel do koncertních sálů. Šlechtické kruhy sice v hudebním životě stále hrály významnou roli, ale pro skladatele bylo možné přežít i bez toho, že by byli stálými zaměstnanci nějakého šlechtice. Hudebníci komponovali nezávisle, pro hudbu samu, pro poslech, bez ohledů na přání a zakázku svého zaměstnavatele, své dílo předváděli veřejně a za honorář. Hudba přestávala být provozována za určitým účelem (např. hudba k hostině, tanci, oslavě pána, k zahájení lovu apod.) a v této umělecké etapě se osamostatňuje, stává se plně a pouze uměním. Její hlavní funkcí se stává funkce estetická. Změnilo se vnímání hudby, lidé navštěvovali koncerty za účelem poslechu hudby, hudba již nebyla pouhou kulisou k jiné činnosti. Zvyšující se popularita veřejných koncertů vedla k růstu obliby orchestrů. 1.2 Instrumentální hudba Na dlouhou řadu desetiletí se u většiny skladatelů dostává do popředí instrumentální sonáta, instrumentální koncert, symfonie a různé formy komorní hudby. Sonáta je většinou 4větá skladba pro jeden hudební nástroj. 1. věta charakterizovala celou sonátu a byla rychlá (allegro), 2. věta byla pomalá (adagio), měla písňovou formu, 3. věta taneční (např. scherzo) a 4. věta byla opět rychlá (nejčastěji rondo). Koncert je skladba větších rozměrů pro sólový nástroj a orchestr. Forma koncertu je sonátová. Nejvíce koncertů a sonát vzniklo pro klavír a housle, občas i pro méně běžné melodické nástroje (lesní roh, trubka, fagot, klarinet). 6

Symfonie je vícevětá orchestrální skladba určená ke koncertnímu provozování, z toho aspoň jedna věta má sonátovou formu. V raném období mívala tři věty, později čtyři. O její definitivní tvar se zasloužila mannheimská škola, k dokonalosti ji přivedli vídeňští klasikové. Komorní hudba byla určená k provozování v menších místnostech, označují se tak skladby pro několik sólových nástrojů. Z komorních útvarů se stal nejtypičtějším smyčcový kvartet, tria a dechové kvintety. Smyčcový kvartet zahrnuje dvoje housle, violu a violoncello. Z forem komorní hudby se těšil největší oblibě. Oblíbeným hudebním nástrojem byl také klavír, který postupně vytlačil cembalo. Ve 20. letech 18. století se objevuje kladívkový klavír (fortepiano), který byl stále zdokonalován a tím vzrůstal také význam klavírních skladeb. Klavírní trio je skladba pro housle, violoncello a klavír nebo pro dvoje housle a klavír. Dechový kvintet je skladba pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot a lesní roh. V klasicismu se na hudební scéně objevuje také melodram. Jedná se o hudbu, která doprovází recitaci. 1.3 Klasicismus v Čechách Český hudební klasicismus je spojen především s hromadnou emigrací hudebníků do ciziny. Stěžejním důvodem odchodu v 18. století byla politická situace a neutěšený hospodářský a sociální stav. Mnoho umělců emigrovalo z náboženských důvodů. Cizina slibovala daleko lepší existenční i umělecké uplatnění. Čeští hudebníci se usazovali v evropských centrech, kde působili jako vynikající hudebníci. Šířili slávu české hudebnosti po celé Evropě. 1.3.1 Česká hudební emigrace Prvním významným centrem symfonické tvorby byl Mannheim (Německo), kde se při kurfiřtském dvoře sešli hudebníci z Čech, Německa a Itálie. Pod vedením Jana Václava Stamice (1717 1757), zakladatele Mannheimské školy, houslisty a kapelníka kurfiřstké kapely, vykonali rozhodný krok na cestě k hudebnímu klasicismu. Zasloužili se o výstavbu čtyřvěté symfonie a rozšířili nástrojové obsazení orchestru. Mannheimský orchestr dosáhl nebývalého mistrovství orchestrální hry, jeho pověst se šířila po Evropě. Mannheimská škola je důležitou předchůdkyní vídeňských klasiků. V Itálii se z Čechů nejvíce proslavil Josef Mysliveček (1737-1781). Narodil se jako syn mlynáře, řádně se vyučil, ale rozhodl se pro hudbu. Odešel do Itálie, kde se zařadil 7

k nejúspěšnějším autorům italské opery seria 1 (napsal jich 30). Patřil k těm emigrantům, kteří udržovali stálé kontakty s vlastí. Jeho skladby byly doma velmi oblíbeny. Přátelil se W. A. Mozartem, který se od Myslivečka v lecčem poučil a velmi si jeho díla vážil. V Itálii byl nazýván Il divino Boemo (Božský Čech). Mnoho Myslivečkových děl se nedochovalo nebo dosud nebyla objevena. Rukopisy jsou rozšířeny po celém světě v různých archivech i v soukromých sbírkách. Josef Mysliveček 2 V Berlíně vynikla především rodina Bendů František Benda (1709 1786) a jeho mladší bratr Jiří Antonín Benda (1722 1795). J. A. Benda převzal od J. J. Rousseaua myšlenku střídání mluveného slova a hudby a dovršil ji umělecky do podoby melodramu. V Paříži proslul Antonín Rejcha (1767 1836), významný pedagog. Působil jako profesor na konzervatoři, vynikl jako hudební teoretik. Ve Vídni se usadil např. Jan Křtitel Vaňhal, František Vincenc Kramář, Pavel Vranický. 1.3.2 Domácí tvorba V Čechách zůstali ti hudebníci, kteří nemohli odejít nebo dostali vzácnou příležitost věnovat se plně hudbě (hlavně varhaníci ve větších městech, členové zámeckých kapel nebo kantoři). Tehdejší kantor učitel, musel být výborný hudebník, často zastával funkci regenschoriho (ředitele kůru) nebo varhaníka. Ve venkovských školách měla zásluhou učitelů hudba velmi často výsadní postavení (v hodinách se děti učily zpívat i hrát na hudební nástroje). Kantoři 1 Klasicistní operní tvorba se rozděluje na opery vážné (opera seria) a komické (opera buffa v Itálii, opéra comique ve Francii, singspiel v Německu a Rakousku). 2 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/josef_myslive%c4%8dek 8

dali základní hudební vzdělání nejširším vrstvám a ve svých skladbách udržovali kontakt s lidovou písní. V jejich rodinách se hudba dědila z pokolení na pokolení. František Xaver Brixi (1732 1771) byl kapelníkem chrámu sv. Víta na Hradčanech. Napsal kolem 500 skladeb, především skladby chrámové. Vytvořil rozsáhlé dílo provozované na českých kostelních kůrech. Jakub Jan Ryba (1765 1815) působil jako učitel v Rožmitále. Jeho nejznámějším dílem je Česká mše vánoční, zhudebněná vánoční hra s typickými postavami českého venkova. Sbíral lidové písně, které sepsal do sborníků. František Xaver Dušek (1731 1799), byl vynikající pianista. Za finanční podpory hraběte J. K. Šporka studoval hudbu v Praze a ve Vídni, kde se setkal s W. A. Mozartem. S Mozartem se spřátelil, navštěvovali se a udržovali umělecké kontakty. Založil první českou klavírní školu, kterou mj. studovali přední pražští šlechtici i budoucí profesionální hudebníci. Školu studovala také vynikající zpěvačka Josefína Hambacherová, se kterou se oženil. Manželé Duškovi vedli ve svém letním sídle Bertramka hudební salon na vysoké úrovni, přijímali slavné umělce, kteří zavítali do Prahy, i začínající hudebníky. Jakub Jan Ryba 3 František Xaver Dušek 4 3 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/jan_jakub_ryba 4 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/franti%c5%a1ek_xaver_du%c5%a1ek 9

1.4 Vídeňská škola Na přelomu 18. a 19. století nastávají pro Vídeň zlaté hudební časy. Stala se hlavním městem nové epochy. Dobové podmínky přivedli do Vídně tři významné skladatele Haydna, Mozarta a Beethovena, kteří vstoupili do dějin hudby jako klasická vídeňská škola. Všichni skladatelé se osobně znali. Haydn byl Beethovenovým učitelem a Mozartovým vzorem a přítelem. 1.4.1 Joseph Haydn (1732 1809) Joseph Haydn se narodil se v Dolních Rakousích ve městě Rohrau v chudé rodině vesnického koláře. Od 8 let byl zpěvákem v chrámu sv. Štěpána ve Vídni. Po ztrátě hlasu v roce 1749 byl ze sboru propuštěn. Delší dobu neměl pevnou existenci, dával se příležitostně najímat. Od roku 1759 působil 2 roky jako kapelník u hraběte Morzina v Lukavici u Plzně. Poté pracoval téměř 30 let jako kapelník u knížete Esterházyho v Uhrách. Po rozpuštění kapely přesídlil do Vídně. V té době již byl svými skladbami proslulý po celé Evropě. Přes pokročilý věk dvakrát přijal lákavé pozvání k uměleckým pobytům v Anglii. V Londýně jeho díla slavila velký úspěch. Po návratu do Vídně dovršil svou dlouhou tvůrčí činnost, zahrnut láskou a obdivem. Haydnovo dílo je rozsáhlé, čítá na 1000 skladeb, které zpřehlednil Hobokenův katalog. Bývá označován za otce smyčcového kvartetu, kterých napsal 83, např. Sluneční kvartety, Ruské kvartety, Skřivánčí kvartet, Císařský kvartet. Zkomponoval celkem 104 symfonií. Vrcholem symfonické tvorby je 12 londýnských symfonií, např. S úderem kotlů, Vojenská, Hodiny. Dále oratoria Stvoření, Roční doby. Joseph Haydn 5 5 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/haydn 10

1.4.2 Wolfgang Amadeus Mozart (1756 1791) Wolfgang Amadeus Mozart se narodil v Salzburku. Jeho otec Leopold byl zaměstnán u salzburského arcibiskupa jako hudebník. Wolfgang jevil od nejútlejšího věku zázračné nadání. Otec jej učil hře na housle a klavír. Z jeho 6 sourozenců se dospělosti dožila pouze starší sestra Marie Anna, také hudebně nadaná. Spolu se sestrou byli ukazováni jako zázračné děti a s otcem procestovali na koncertních turné Evropu. Zejména Wolfgang ohromoval publikum technickou dokonalostí své hry, schopností zahrát skladbu na první pohled a geniální pamětí. V 7 letech vyšel tiskem 1. sešit jeho skladeb, ve 12 letech napsal svou první komickou operu Bastien a Bastienka. Byl zaměstnán jako koncertní mistr a varhaník u salzburského arcibiskupa. Ze zaměstnání mu plynul velmi nízký plat. V 25 letech se se svým zaměstnavatelem nepohodl, a proto odešel do Vídně, kde zůstal do konce života. Nebyl pro něj rozhodující hudební vkus a přání objednavatele díla, ale vlastní umělecké přesvědčení. Od té doby strmě stoupá umělecký význam jeho děl a naopak klesá společenský ohlas. Oženil se se zpěvačkou Konstancií Weberovou. Nikdy neměl dost prostředků, aby plně zajistil svou rodinu. Podnikal umělecké zájezdy také do Prahy, kde býval hostem ve vile Bertramka v rodině Františka Xavera Duška a jeho ženy Josefíny Duškové. Po velkých pražských úspěších byl jmenován císařským dvorním skladatelem. Přesto zůstal nadále odkázán na kolísavé odměny skladatelské, koncertní a učitelské činnosti. Tísnivé existenční poměry a rodinné nesnáze mu ztrpčovaly život (smrt dětí v útlém věku, nemocná žena). V 35 letech umírá v bídě. W. A. Mozart je jedním z nejobdivovanějších hudebních skladatelů všech dob, napsal více než 600 skladeb. Pro snazší orientaci bylo jeho dílo seřazeno do tzv. Köchelova seznamu (skladby mají číslo a označení KV, např. symfonie č. 38, D dur, KV 504). Katalog skladeb vytvořil muzikolog L. Köchel. Z rozsáhlého díla lze jmenovat např. symfonie Haffnerova, Linecká, Jupiter, Pražská. Serenády Malá noční hudba, Haffnerova serenáda. Opery Figarova svatba, Kouzelná flétna, Don Giovanni, Únos ze serailu, Cosi fan tutte (Takové jsou všechny). Ave verum corpus pro 4 hlasy s doprovodem smyčců a varhan, množství komorních skladeb. Poslední skladbu Requiem (skladba za mrtvé), kterou nedopsal, dokončil jeho žák. 11

1.4.3 Ludwig van Beethoven (1770 1827) Ludwig van Beethoven se narodil v Bonnu v bídném chudém domku. Pocházel z hudebnické rodiny. Otec byl tenoristou dvorní kapely v Bonnu. Jeho dětství nebylo radostné. Otec brzy rozpoznal synův talent a zmámen vidinou úspěchu a dobrých příjmů předával chlapci základy klavírní hry a kompozice. Vzdělávání bylo nesoustavné, provázené krutým zacházením, jen aby malý Ludwig začal co nejdříve oslňovat a vydělávat. Otec byl alkoholik. Neradostné mládí zanechalo v Beethovenově povaze trvalé stopy byl uzavřený, nedůvěřivý, popudlivý. Od 7 let začal veřejně vystupovat a sklízel velký úspěch u bonnského publika. Zároveň nachází prvního učitele hudby. Teprve v rodinách svých učitelů získal hlubší obecné vzdělání, klid a přátelství. Od 12 let vychází Beethovenovi tiskem první skladby, v 15 letech získal místo druhého varhaníka. Ze skromného platu živil celou rodinu (měl nemocnou matku, dva mladší bratry, otce alkoholika). V16 letech odešel do Vídně s úmyslem studovat, matčina smrt jej ale povolala zpět a on se musel starat o rodinu. V 22 letech odchází opět do Vídně, která se stala jeho trvalým působištěm. Ve Vídni vyniká jako nadějný skladatel. Klavírní umění mu otevřelo cestu do šlechtických salónů. Mezi vídeňskou aristokracií nalezl mecenáše, kteří sice mnohému z jeho díla neporozuměli, ale imponovala jim nevšední skladatelova osobnost. Jejich finanční podpora byla tak vysoká, že spolu s honoráři za vydaná díla a vyučování Beethovenovi umožnila, aby se nemusel ucházet o žádnou službu. Plně se mohl věnovat kompozici. Provádění jeho nových skladeb mělo ve Vídni vždy slavnostní ráz. Zdrojem nepříjemností mu byli bratři, kteří se nastěhovali do Vídně. Později měl problémy se synovcem, kterému byl poručníkem, když chlapci zemřel otec. V roce 1819 jej postihla naprostá hluchota, chorobou těžce psychicky trpěl. Začal se stranit společnosti. Nenašel manželské a rodinné štěstí. Beethovenova tvorba uzavírá období hudebního klasicismu. Z díla jsou nejznámější klavírní sonáty Patetická, Měsíční, Vášnivá (Appassionata). Beethoven byl významný tvůrce symfonií, zkomponoval jich 9 (třetí Eroica, pátá Osudová, šestá Pastorální, Devátá symfonie). V Deváté symfonii se ve 4. části připojí k velkému orchestru sólisté a sbor s Ódou na radost (na Schillerova slova). Napsal jedinou operu Fidelio. 12

Wolfgang Amadeus Mozart 6 Ludwig van Beethoven 7 6 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/mozart 7 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/beethoven 13

2 HUDBA OBDOBÍ ROMANTISMU Romantismus je umělecký směr 19. století (asi 1815 1900). Důraz byl kladen na cit, snivost a fantazii. Pro hudbu období romantismu je příznačné: romantikové s oblibou líčí pohádkové postavy a náměty, zvláštního významu nabývají tónomalebné prostředky velmi se pěstuje a rozvíjí umělá píseň vzniká programní hudba zhudebnění určitého příběhu nebo obrazu, hudba s obsahem naznačeným nadpisem nebo slovním programem, např. symfonická báseň, programní symfonie nejvýznamnější formou byla opera vznikají jednotlivé národní školy Romantická hudba se na jedné straně vyznačuje mohutnou silou orchestrálního zvuku a na druhé straně tichými poetickými meditacemi sólových nástrojů, zejména klavíru. Hudbu období romantismu lze rozdělit do 3 období raný, vrcholný a pozdní romantismus. 2.1 Raný hudební romantismus Nastupující éra romantismu posílila zájem o domácí provozování hudby. Ve městě stále častěji patřil klavír nebo pianino k vybavení bytu. Stále více příležitostí nacházely domácí koncerty, kde býval zpěv s doprovodem klavíru obvyklou součástí společenské zábavy. V raném období se romantismus vyjadřoval hlavně menšími vokálními formami a klavírem. V německé hudbě jej představují Schubert, Weber, Mendelssohn Bartholdy a Schumann. Chopin pak slovanským prvkem podstatně ovlivnil další vývoj evropského hudebního myšlení. 2.1.1 Franz Schubert (1797 1828) Franz Schubert se narodil ve Vídni, kde žil a působil celý život. Po studiích učitelského semináře vyučoval na otcově škole. Pedagogická činnost jej nebavila, intenzivně se věnoval komponování. V hudbě byl převážně samoukem, určitou přípravu získal u Salieriho. Byl nemajetný, ale díky podpoře přátel se nemusel starat o obživu a mohl se věnovat skladatelské činnosti. Přátel měl mnoho. Rád s nimi chodil do společnosti, v družné společnosti se cítil dobře. Žil bohémským životem. 14

Pro přátele napsal řadu písní. Hudebním večírkům, na kterých se scházeli jeho přátelé a na nichž se hrála a zpívala jeho díla, se říkalo schubertiády. Byl ale skromný a plachý. Když interpret jeho písně sklízel úspěch, on seděl opomenut ve stínu u klavíru. Během svého života nezískal umělecký věhlas. Byl velkým obdivovatelem L. van Beethovena. Na základě svého přání byl pohřben vedle jeho hrobu ve Vídni. F. Schubert je tvůrce novodobé písně, král písně. Napsal jich přes 600, např. cykly Krásná mlynářka, Zimní cesta. Velmi známá je píseň Ave Maria. Schubertovy písně zahrnovaly virtuózně pojatý klavírní doprovod a vysoké nároky na zpěváka. Předností jeho písní je krásná melodie a propracovaný doprovod. 2.1.2 Carl Maria von Weber (1786 1826) Carl Maria von Weber se narodil v Eutenu v Německu. Byl skladatel, klavírista a dirigent. Působil v Praze jako ředitel německé opery, potom byl ředitelem německé opery v Drážďanech. Posledním jeho působištěm byl Londýn, kde také zemřel. Nejvýznamnější součástí jeho tvorby jsou operní díla. Weber nově rozsadil orchestr, dbal na důsledné studium rolí se zpěváky, zasahoval i do režie a celkové koncepce operní inscenace. Vynikl také jako kapelník jako první zavedl použití taktovky u dirigentského pultu. Velký úspěch slavil se svou operou Čarostřelec. Franz Schubert 8 Carl Maria von Weber 9 8 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/franz_schubert 9 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/carl_maria_von_weber 15

2.1.3 Felix Mendelssohn - Bartholdy (1809 1847) Felix Mendelssohn Bartholdy se narodil v Hamburku v zámožné židovské rodině. Byl výjimečně hudebně nadán (zázračné dítě). Od 9 let veřejně koncertoval, od 11 let skládal první skladby. Proslavil se jako vynikající skladatel a dirigent, ve své době se těšil mimořádné úctě. V 17 letech napsal své první mistrovské dílo, předehru k Shakespearovu Snu noci svatojánské (scénická hudba), později napsal k této hře i hudbu s populárním Svatebním pochodem. Felix Mendelssohn - Bartholdy 10 2.1.4 Robert Schumann (1810 1856) Robert Schumannn se narodil ve Cvikově v Německu. Od dětství byl obklopen bohatým kulturním prostředím. Zajímal se stejně o hudbu jako o literaturu. V mládí jej upoutal proslulý houslový virtuóz Nicolo Paganini. Po jeho vzoru chtěl dosáhnout stejně vysokého stupně dokonalosti v klavírní hře. Na přání matky ale studoval práva. Hudební talent byl však silnější, proto matka souhlasila, aby se stal koncertním klavíristou. Schumannovo hudební nadání rozvíjel v Lipsku znamenitý pedagog F. Wieck. S jeho dcerou Clarou, vynikající klavíristkou, se Schubert oženil. Intenzivním studiem klavírní hry si bohužel ochromil ruku a musel se zříct virtuózní dráhy. Svou pozornost tedy soustředil na skladbu. Založil a vedl časopis Nové hudební listy (Neue Zetschrift für Musik), ve kterém propagoval nové hudební umění. Vyučoval na lipské konzervatoři a doprovázel manželku na koncertních turné. V závěru života trpěl duševní chorobou. Po pokusu o sebevraždu byl na základě vlastního přání umístěn do léčebného ústavu, kde po 2 letech umírá. 10 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/felix_mendelssohn- Bartholdy 16

Jeho vrcholná díla patří klavíru, např. cykly Karneval, Motýli, Dětské scény. Mezi žáky uměleckých škol je známé Album pro mládež. Robert Schumann 11 2.1.5 Fryderyk Chopin (1810 1849) Fryderyk Chopin se narodil v Żelazowe Woli v Polsku. Po otci byl Francouz, po matce Polák. Od dětství vyrůstal v národně uvědomělém prostředí. Během svých prázdninových pobytů na venkově, kam jezdil, aby si upevnil zdraví, se setkával s polským folklórem, písněmi a tanci. Tyto rané zážitky silně ovlivnily jeho budoucí hudební tvorbu. Fryderyk byl pokládán za zázračné dítě. Dostával pozvání do šlechtických salónů, a tak se dostal do vysoké společnosti. Jeho prvním učitelem klavíru byl Čech Vojtěch Živný. V 15 letech mu vychází 1. skladba, jako znamenitý pianista cestuje do zahraničí (Berlín, Drážďany, Praha, Vídeň), ve 20 letech přednáší ve Varšavě oba své koncerty pro klavír a orchestr. Od r. 1830 žil v emigraci v Paříži. V Paříži našel uměleckou společnost, stýkal se s předními umělci té doby. Uplatnil svůj talent a proslavil se jako skvělý hudebník. Zřídka vystupoval veřejně, veřejné koncertování neměl v oblibě. Hrával v salónech aristokracie a umělecké elity, avšak nejvíce upřednostňoval hru ve svém vlastním apartmá pro malé skupiny přátel. Podlomené zdraví jej odrazovalo od pořádání turné. Příjem získával především výukou klavírní hry. V Paříži navázal milostný vztah ke slavné spisovatelce, píšící pod mužským pseudonymem George Sand. Jejich vztah skončil rozchodem v době, kdy byl Chopin již velmi nemocný. 11 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/robert_schumann 17

Roku 1849 umírá v Paříži na tuberkulózu. Pohřben byl v Paříži, ale na základě jeho přání se do vlasti vrátilo alespoň srdce, které pro Polsko bilo do poslední chvíle. Uloženo je ve stříbrné schránce ve Varšavě. F. Chopin je největší polský skladatel. Byl vynikající klavírní virtuóz, básník klavíru. Většina jeho díla je určena klavíru. Skládal polonézy, mazurky, valčíky, balady, nokturna, preludia, sonáty, etudy. Fryderyk Chopin 12 2.2 Novoromantismus Novoromantismus nastupuje ve 30. letech 19. století. Hlavními představiteli byli Francouz Berlioz, Maďar Liszt a Němec Wagner. Hlavními formami se staly programní symfonie, symfonická báseň a hudební drama. Symfonická báseň je jednovětá orchestrální skladba programního rázu. Hudební drama je název vážné opery v nejširším slova smyslu. 2.2.1 Hector Berlioz (1803 1869) Hector Berlioz se narodil v rodině francouzského lékaře. Na otcovo přání studoval v Paříži medicínu. Zde jej definitivně zlákala hudba, která mu v dětství byla rodiči tolerována pouze jako koníček. V Paříži začal hudbu studovat. Na základě tohoto rozhodnutí se dostal do konfliktu s otcem a rozešel se s rodinou. Berlioz byl temperamentní člověk, vášnivý, překypující energií, se sklony k velikášství, toužil po vyniknutí. Představoval si fantastické rozměry koncertních síní i účinkujících 12 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/fryderyk_chopin 18

souborů. Jeho pařížské koncerty však většinou končily fiaskem. Francie ho považovala za provokujícího výstředníka. Hluboce se zamilovával do žen, pro herečku Harriett Smithsonovou složil Fantastickou symfonii, první programovou symfonii vůbec. Symfonie podrobně sleduje určitý námět, je rozvržena do pěti částí Sny a vášně, Ples, Výjev na venkově, Cesta na popraviště, Sabbath čarodějnic. Z jeho dalších děl lze jmenovat symfonie Harold v Itálii, Faustovo prokletí, Smuteční a triumfální symfonie pro velký dechový orchestr a sbor. Berliozovým nástrojem byl orchestr, objevil zvukové bohatství obsažené v moderním symfonickém orchestru. Je zakladatelem programní hudby. Jako tvůrce programní symfonie používal při komponování tzv. idée fixe, utkvělou myšlenku. Označoval tak téma procházející všemi částmi symfonie, charakterizující hlavního hrdinu a proměňující se v důsledku dějových a psychologických souvislostí. Hector Berlioz 13 2.2.2 Ferenc Liszt (1811 1886) Ferenc (nebo Franz) se narodil v Maďarsku na panství Esterházyů. Otec rozpoznal synův talent a sám jej vedl k hudbě. Od mládí byl zázračným pianistou. Již v dětských letech koncertoval. Sklízel úspěchy i při produkci u knížete Esterházyho. Kníže jej finančně podpořil, aby mohl studovat hudbu. Ferenc odchází do Vídně, kde studuje u Carla Czerneho a Antonína Salieriho. Později odjždí do Paříže, kde pokračuje ve studiích u Antonína Rejchy. F. Liszt je stále ještě pokládán za největšího klavírního virtuóza všech dob. Rozpoutával klavír ke skvělé okázalosti na veřejných koncertech téměř po celé Evropě. Evropské publikum 13 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/hector_berlioz 19

jej milovalo. Získával si popularitu, postavení a autoritu u nejširších vrstev. Šířil kolem sebe pověst zázračného umělce a přitažlivého muže. Na svých koncertech improvizoval, hrál virtuózní parafráze na populární melodie z oper a předváděl další podobné kousky. Jeho koncerty byly dokonalé show. Pozornost společnosti se zaměřovala i na Lisztův osobní život, nejvíce na jeho útěk s hraběnkou Marií d Agoultovou, která opustila manžela a s Lisztem žila 10 let v cizině. Jejich dcera Cosima se provdala za Richarda Wagnera. Usadil se ve Výmaru, který učinil hudebním centrem novoromantismu. Přijížděli za ním mnozí umělci. Po smrti dcery odešel do Říma, kde vstoupil do františkánského řádu. F. Liszt byl přítelem Berlioze a Chopina, zajímal se o mladou generaci skladatelů (byl mecenášem Wagnera, Smetany a dalších umělců), dirigoval skladby Berlioze, Schumanna, Wagnera, interpretoval Chopinovy klavírní skladby. Liszt je tvůrcem symfonické básně. Mezi jeho stěžejní díla patří programní symfonie (Faustovská symfonie, Dantovská symfonie), symfonické básně (Mazeppa), klavírní skladby (Uherské rapsodie, Etudy na Paganiniho, Mefistofelský valčík). Ferenc Liszt 14 2.2.3 Richard Wagner (1813 1883) Richard Wagner se narodil v Lipsku. Pocházel z hereckého prostředí a od mládí se zajímal o hudbu. Jeho druhou manželkou byla Lisztova dcera Cosima. Wagnerovo jméno je spojováno s operní tvorbou a reformou opery: 14 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/ferenc_liszt 20

Wagner považoval operu za hudební drama, souborné umělecké dílo, tzv. Gesammtkunstwerk, ve kterém má dojít ke splynutí zpěvu, hudby, orchestru, jevištní akce, dekorací a choreografie v integrovaný projev jeho reformátorské úsilí vedlo k prohloubení vztahu libreta a hudby, všechna libreta si psal sám, což usnadňovalo realizaci toho, co měl na mysli usiloval o propracovanou psychologickou charakteristiku postavy hudebními prostředky, mezi ně patřila i technika příznačných motivů (tzv. leitmotiv), které se vždy pojí k určité postavě a provázejí ji celou operou hudba v orchestru nemá sloužit jako pouhý doprovod zpěváků, ale sama se podílí na dokreslení celé atmosféry děje předehra má vyjadřovat náladu celé opery nekonečná melodie v souvislosti s požadavkem plynulého děje bez jednotlivých uzavřených áriových výstupů Jeho reformní činnost se však v divadle setkávala s nepochopením a kromě toho si svým vystupováním a způsobem života získal vlivné nepřátele. Obrat v jeho životě nastal, když jej bavorský král Ludvík II. pozval do Mnichova a poskytl mu neomezené prostředky k realizaci svých uměleckých záměrů. Od r. 1871 žil v Bayreuthu, kde byl postaven akusticky znamenitý operní dům, určený výhradně k provozování jeho děl. Mezi jeho nejznámější opery patří Bludný Holanďan, Tannhäuser, Lohengrin, tetralogie Prsten Nibelungův, Tristan a Izolda, Mistři pěvci norimberští, Parsifal. Wagnerova hudba měla nadšené stoupence i zaryté odpůrce. Wagner zaujímal antisemitské postoje. Jeho odkaz byl zneužit nacistickým Německem za 2. světové války jako reprezentativní umělecký projev vládnoucí ideologie. Richard Wagner 15 15 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/richard_wagner 21

2.3 Ruská národní škola 19. století probíhá ve znamení národního uvědomování, jednotlivé národy se vymezují vůči ostatním. Představitelé kulturního života posilovali národní prvky, mezi nimiž měly významné postavení i divadlo a hudba. Pro hudbu se základním zdrojem inspirace stalo lidové umění, především písně a tance. Vznikají národní školy a v 2. polovině 19. století končí italsko-francouzsko-německý hudební monopol. V období romantismu se k tradičním evropským hudebním okruhům připojila i ruská hudba, která do té doby měla v důsledku zcela odlišného vývoje kulturních podmínek nepatrný vztah k evropskému hudebnímu dění. Ruská národní kultura 19. století byla výrazně spjata se situací ve společnosti, v níž rostl odpor proti carovi a touha inteligence a pokrokové šlechty udržet krok se západem. 2.3.1 Michail Ivanovič Glinka (1804 1857) M. I. Glinka je zakladatelem ruské národní školy. Jeho otec byl bohatý vysloužilý armádní kapitán. V Petrohradu studoval školu určenou pro děti ze šlechtických rodin. Po absolvování šlechtického ústavu působil v Petrohradě jako pianista a skladatel. Pak střídavě cestoval po Evropě a setkal se s mnoha skladateli. Ovládal několik řečí. Ve své tvorbě byl ovlivněn raným evropským romantismem i ruskými prvky. V jeho opeře Ivan Susanin (později ji přejmenoval - Život pro cara) se poprvé ozývá ruský národní tón. Glinka skládal písně, symfonickou hudbu a opery. Opery mají v jeho díle největší důležitost, vedle Ivana Susanina také opera s pohádkovým námětem Ruslan a Ludmila. Na základě jeho cest do Paříže a Španělska vznikly orchestrální předehry Kamarinskaja a Letní noc v Madridě. Michail Ivanovič Glinka 16 16 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/michail_ivanovi%c4%8d_glinka 22

Na Glinkovu tvorbu navázali mladí skladatelé, kteří se shromáždili ve skupině, jíž dali název Mocná hrstka (Mogučaja kučka). Jednalo se o sdružení 5 skladatelů většinou nehudebního povolání (Balakirev jako zakladatel, Rimskij-Korsakov, Musorgskij, Borodin, Kjuj). Navzájem se utvrzovali v přesvědčení, že ruská hudba dosáhne skutečné osobitosti a dostane se na vysokou úroveň jen tehdy, bude-li mít blízko k lidovým zdrojům a k lidovému životu vůbec. Dvěma nejslavnějšími členy skupiny jsou Musorgskij a Rimskij-Korsakov. 2.3.2 Modest Petrovič Musorgskij (1839 1881) M. P. Musorgskij pocházel z vážené důstojnické rodiny. Základní hudební vzdělání mu poskytla matka. Po absolvování gymnázia a studiích klavírní hry nejprve působil ve vojenských službách, pak střídal zaměstnání. Když se seznámil se členy Mocné hrstky, vrátil se opět k hudbě. Získal jméno vynikajícího klavírního improvizátora a věnoval se skladatelské práci. V osobním životě byl Musorgskij nešťastný člověk, trpěl depresemi. Nebyl schopen vykonávat stereotypní práci, často střídal zaměstnání a často byl bez práce. Po matčině smrti se jeho deprese prohloubily, propadal alkoholismu a zkracovala se období systematické hudební práce. Svůj obrovský talent uplatnil Musorgskij především v operní tvorbě, kde vytvořil zcela osobitou hudební řeč, která vychází ze základů vzrušené slovní melodie. Musorgského opery jsou psychologicky pronikavé a mají syrový hudební výraz. Ostatní romantičtí skladatelé se snažili o plný zvuk orchestru, Musorgskij používal nástrojů orchestru střídmě. Jednotlivým skupinám nástrojů dal možnost uplatnit vlastní individualitu, často spolu znějí nástroje svou polohou velmi vzdálené. Tato instrumentace se zdála současníkům primitivní a snažili se ji v dobrém úmyslu vylepšit. Jeho nejdůležitější operou je opera Boris Godumov, jejíž premiéra zazněla v úpravě Musorgského přítele Rimského-Korsakova. Dalšími operními díly jsou Chovanština a Soročinský jarmark. Podle obrázků, které nakreslil jeho přítel, napsal klavírní cyklus Obrázky z výstavy (Kartinky), které jsou dodnes jednou z jeho nejoblíbenějších a nejhranějších skladeb. 2.3.3 Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (1844 1908) N. A. Rimskij-Korsakov pocházel z aristokratické rodiny. Hudební nadání se u něj projevilo již v raném dětství. Jako student navštěvoval hodiny klavíru. Stal se námořním důstojníkem, ale nadále se intenzivně zajímal o hudbu. 23

Byl jediným skutečným profesionálem Mocné hrstky. Zanechal rozsáhlé dílo. Velké úsilí věnoval dotváření skladeb svých přátel, především Musorgského a Borodina. Touto revizí někdy setřel jejich osobité rysy a přiblížil je západnímu romantickému vkusu ale jedině tak mohla díla obstát před obecenstvem. Důležitá byla jeho pedagogická činnost, působil jako profesor na petrohradské konzervatoři. Byl přítelem mnoha svých žáků a zasloužil se o růst mnoha talentů. Rimskij-Korsakov často používal orientální melodie a další exotické prvky. Jeho hlavním inspiračním zdrojem byl svět pohádek a legend. Z jeho děl jsou nejslavnější symfonické suity Šeherezáda (podle námětů z Pohádek tisíce a jedné noci), Španělské capriccio (vzniklo pod dojmem vzpomínek na Španělsko) a Let čmeláka (z opery Pohádka a caru Saltánovi). Ve svých operách, které jsou základem jeho díla, zhudebňoval náměty z ruských pohádek a bylin např. opery Sněhurka, Sadko, Carská nevěsta, Zlatý kohoutek. Modest Petrovič Musorgskij 17 Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov 18 17 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/modest_petrovi%c4%8d_musorgskij 18 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/rimskij-korsakov 24

2.3.4 Petr Iljič Čajkovskij (1840 1893) P. I. Čajkovskij se narodil v bohaté rodině vrchního správce, rodina se často stěhovala. Od 5 let se učil hrát na klavír, u kterého trávil mnoho času. V Petrohradu absolvoval právnickou školu a stal se úředníkem ministerstva spravedlnosti. Současně studoval na petrohradské konzervatoři, kde získal řádné odborné vzdělání. Opustil ministerstvo a nastoupil jako profesor na nově zřízené konzervatoři v Moskvě, kde působil 11 let. Jeho život byl poznamenán psychickou labilitou. V zimě většinou pobýval mimo Rusko, cestoval do Itálie, Francie, Švýcarska, Německa, navštívil také Prahu. V jeho životě hrála významnou roli bohatá mecenáška von Meck, která mu v obdivu k hudebnímu talentu poskytovala finanční podporu, aby jej zbavila existenčních starostí a umožnila mu soustředit se na tvůrčí práci. Na přání mecenášky spolu udržovali kontakt výhradně prostřednictvím korespondence. Čajkovského umělecká pověst pozvolna rostla po celé Evropě, stále častěji byl zván k dirigování vlastních děl do zahraničí. Vyvrcholením uznání jeho skladatelské dráhy bylo udělení čestného doktorátu cambridgeské univerzity. P. I. Čajkovskij se stal se jedním z nejznámějších reprezentantů ruské národní kultury. Čajkovskij nepřebírá lidové hudební prvky pouze z venkovského, ale také městského folklóru. V jeho hudbě zní ohlas prostředí salónů a vedle lidových tanců se objevují v jeho dílech také valčíky. Jeho hudební tvorba je bohatá napsal 6 symfonií (3 poslední patří k nejhranějším vůbec), symfonické básně (např. Romeo a Julie), Slavnostní předehru 1812 (líčí porážku Napoleona), Italské capricco, Koncert D dur pro housle, Koncert b moll pro klavír, opery Evžen Oněgin, Piková dáma, Panna Orleánská a balety Labutí jezero, Šípková Růženka a Louskáček. Petr Iljič Čajkovskij 19 19 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/%c4%8cajkovskij 25

2.4 Italská a francouzská opera Koncem 18. století ztratila italská opera svoji nadvládu nad Evropou. V Itálii se téměř po celé 19. století zaměřovala takřka výhradní pozornost k opeře. Opery se členily na komické opery buffa a vážné opery seria. V první třetině 19. století patřili mezi největší italské mistry opery Rossini, Donizetti a Bellini. Vrcholným představitelem italské opery pak byl Verdi. Všichni uvedení skladatelé byli mistry bel canta, mistry melodií, které se zpěvákům krásně zpívají. Je v nich využito všech možností skrytých v krásném a správně školeném hlase. Gioacchino Rossini (1792 1868) pocházel z chudé muzikantské rodiny, od dětství byl v kontaktu s divadelním prostředím. Jako mladík zpíval sóla v kostele a v divadelních představeních. Studoval konzervatoř v Bologni. V 18 letech byla v Benátkách uvedena jeho první opera. Cestoval po Evropě a podporoval šíření své hudby. Od svých 32 let působil v Paříži jako divadelní hudební ředitel. Většinu svého dalšího života pak trávil ve Francii. Během svého života složil 40 oper, objednávky k němu přicházely ze všech stran a zajistily mu finanční nezávislost. První velký úspěch slavil operou Lazebník sevillský. Jeho dnešní skladatelský význam je dán právě touto operou. Z jeho dalších oper je známý Vilém Tell, ostatní skladby jsou dnes vesměs neživotné. Vincenco Bellini (1801 1835) se také narodil v hudební rodině a byl považován za zázračné dítě. Studoval konzervatoř v Neapoli. Mezi jeho vrcholná díla patří opery Náměsíčná a Norma, které zahájily vítěznou pouť evropskými scénami. Taktéž v Itálii slavil obrovský úspěch. Gaetano Donizetti (1797 1848) napsal na 70 oper. Pocházel z chudé rodiny, ale prostřednictvím stipendia získal možnost studovat hudbu. Úspěchy slavil především s operami Nápoj lásky, Don Pasquale a Dcera pluku. 2.4.1 Giuseppe Verdi (1813 1901) Giuseppe Verdi vyrostl v chudých podmínkách. Pro údajné malé nadání a zralejší věk (19 let) byl odmítnut milánskou konzervatoří, a proto se vzdělával u soukromého učitele. Významný mezinárodní úspěch slavil se svou třetí operou Nabucco, která se s velkým úspěchem hraje na jevištích celého světa dodnes. V 34 letech byl již světově proslulým skladatelem a jeho opery se hrály na všech světových scénách. Opery Rigoletto, Trubadúr 26

a Traviata si rychle podmanily svět a taktéž mají dodnes své místo ve světovém operním repertoáru. Závěrečné tvůrčí období je spjato s operami Aida (složil ji ke slavnostnímu otevření Suezského průplavu), Othello a Falstaff. Celkem zkomponoval téměř 30 oper. Giuseppe Verdi 20 Oproti italské opeře stála francouzská grand opéra (vážná velká opera), která obsahovala recitativy, velké davové scény, balety a velký orchestr. Dodnes je nejhranější operou na světě opera Carmen, která má svůj původ v 19. století. 2.4.2 Georges Bizet (1838 1875) Georges Bizet pocházel z hudebnické rodiny otec byl učitel zpěvu a matka klavíristka. Byl zázračné dítě ve 4 letech četl noty, v 6 letech hrál na klavír, od 10 let studoval na pařížské konzervatoři a v 17 letech složil své 1. dílo. Během studií získal mnoho ocenění a vyznamenání. Díky Římské ceně strávil 2 roky v Itálii. Napsal celkem 6 oper, z nichž vyniká opera Carmen. Děj je umístěn do španělského prostředí. Autor spojil vše se strhující hudbou, ve které nezapomněl ani na ohlas španělského tance (habanera). Bizet věřil v úspěch svého díla, ale při premiéře opera propadla. Divákům se zejména nelíbilo libreto, které na jeviště přeneslo příliš reálný příběh ze života. Tři měsíce po premiéře opery Bizet zemřel. Během svého života nebyl Bizet oceněn. Až 8 let po jeho smrti bylo dílo přijato. Když byla Carmen nastudována znova, vypuklo obrovské nadšení nad její krásou a nad genialitou skladatele. Český překlad libreta, který je dodnes používaný, vytvořila Eliška Krásnohorská. 20 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/verdi 27

Georges Bizet 21 2.5 Tanec a opereta Typickým společenským kolovým tancem 19. století byl valčík. Vznikl koncem 18. století ve Vídni jako odrůda německého tance ländleru. Věnovali se mu zejména Johann Strauss st. a jeho synové Josef, Johann a Eduard. Vedle valčíku se stala nejoblíbenějším kolovým tancem česká polka, která společně s valčíkem pronikla do celého světa. Velký rozvoj zaznamenala opereta menší zpěvohra lehčího slohu a veselejšího rázu, v níž se zpívané slovo střídá s mluveným. Hlavním znakem operety je, že chce nenáročně bavit. 2.5.1 Johann Strauss st. (1804 1849) Jeho matce a otčímovi se nezamlouval jeho zájem o hudbu, a proto jej nechali vyučit knihařem. Jeho hudební cítění bylo silnější, a tak vstoupil do kapely, kde kapelník rozpoznal jeho talent. Začal také komponovat. Ve 22 letech si založil vlastní orchestr, se kterým veřejně vystupoval a získal si sympatie publika. Jako mistr reklamy se stal nejpopulárnějším muzikantem ve Vídni. Na mnoha zahraničních turné slavil úspěch. Stal se hudebním ředitelem dvorních bálů. Komponoval především taneční hudbu, valčík pozdvihl na uměleckou úroveň. Z jeho díla je nejznámější Radeckého pochod. 21 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/bizet 28

2.5.2 Johann Strauss ml. (1825 1899) Johann Strauss st. chtěl, aby se jeho syn Johann vyučil úředníkem. Ten se ale učil tajně hrát na housle u 1. houslisty otcova orchestru. Matka mladého Johanna podporovala, což vedlo k hádkám s otcem. Poté, co otec rodinu opustil, začal se Johann ml. naplno věnovat hudbě. V 19 letech založil vlastní orchestr, se kterým konkuroval otci. Po otcově smrti získal jeho orchestr, který spojil se svým. Ve vedení orchestru se střídal s bratry, kteří také komponovali. Na uměleckých turné s orchestrem získal obrovský úspěch i u evropských panovníků. Byl jmenován říšským hudebním ředitelem plesů. Johann Strauss ml. si získal popularitu melodickou a rytmickou svěžestí a překypujícím temperamentem, byl nazýván král valčíků, svou slávou předčil otce. Z jeho valčíků jsou nejznámější Na krásném modrém Dunaji, Povídky z Vídeňského lesa, Císařský valčík. Jako operetní skladatel nejvíce proslul s operetami Netopýr a Cikánský baron. 2.5.3 Jacques Offenbach (1819 1880) Významným centrem operety se stala Paříž. Hlavní zásluhu na tom měl Jacques Offenbach, francouzský skladatel německého původu, zakladatel operety. Při její tvorbě vyšel z komické opery a využil taneční prvky. Ve svých dílech vytvořil hudební parodie na antické náměty, plné vtipu a ironie, ale také společenské kritiky. Offenbach měl výborný smysl pro hudební humor a líbivost melodie. Pro malé divadélko, které si v Paříži najal, psal jednu operetu za druhou, např. Orfeus v podsvětí (z něho se stále hraje oblíbený kankán) a Krásná Helena. Vrcholem jeho tvorby je opera Hoffmanovy povídky. Johann Strauss ml. 22 Jacques Offenbach 23 22 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/johann_strauss_mlad%c5%a1%c3%ad 29

2.6 Pozdní romantismus Romantismus dozníval koncem 19. století. Představiteli pozdního romantismu jsou Gustav Mahler a Richard Strauss. 2.6.1 Gustav Mahler (1860 1911) Gustav Mahler byl rakouský skladatel a dirigent. Narodil se v Kališti u Humpolce v rodině hostinského. Studoval konzervatoř a univerzitu ve Vídni a poté dirigoval v různých městech Evropy. Významným postem v jeho kariéře byla pozice šéfdirigenta opery v Hamburku a pak ve Vídni. Vídeňská opera pod jeho vedením prožívala dobu největšího rozkvětu. Ke konci života působil každý rok několik měsíců jako dirigent v Metropolitní opeře v New Yorku. Mahler byl slavný dirigent, jako skladatel nezažil během svého života výraznější úspěch. Komponoval pouze v době divadelních prázdnin, ve chvílích oddechu od mimořádně náročných dirigentských úkolů. Vytvořil velké dílo, z něhož jsou nejvýznamnější symfonie, které obohatil o sólové a sborové hlasy, symfonickou tvorbu rozšířil o další věty a hudební nástroje využíval často sólově. Zkomponoval celkem 9 symfonií, desátá zůstala nedokončena. Např. Druhá symfonie byla určena pro orchestr složený ze 4 fléten, 4 hobojů, 5 klarinetů, 3 fagotů, 1 kontrafagotu, 10 lesních rohů, 1 tuby, 6 tympánů, 4 harf, 1 varhan a zahrnovala sóla a sbor. Osmá symfonie (neboli Symfonie tisíců) pracuje s orchestrem, dvojitým čtyřhlasým sborem, chlapeckým sborem a sólisty. 2.6.2 Richard Strauss (1864 1949) Richard Strauss přežil Mahlera téměř o půl století a žil už v jiném světě. Přesto zůstal romantikem a jeho díla zůstala nedotčena hudbou velikánů 20. století. Narodil se v Mnichově. Základní hudební vzdělání získal od otce, vyrůstal v orchestrálním prostředí. Do 60 let byl stálým dirigentem ve významných souborech. Straussův význam spočívá zejména v symfonické a operní tvorbě. Ze symfonických básní jsou nejznámější Enšpíglova šibalství, Tak pravil Zarathustra, Macbeth, Don Juan, z oper Salome, Elektra, Růžový kavalír. 23 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/jacques_offenbach 30

Gustav Mahler 24 Richard Strauss 25 2.7 Česká národní škola V době národního obrození byly položeny základy novodobé české národní literatuře a českému divadlu. Umění nebylo pouze projevem českých kulturních snah, ale i politickou zbraní v zápase o život národa. Hudba se za ostatními druhy umění opozdila. Zájem o lidovou píseň podpořilo sbírání českého a moravského folkloru. Největší ohlas získaly reprezentativní sbírky Moravské národní písně Františka Sušila a Prostonárodní písně a říkadla K. J. Erbena. Lidová píseň se stala předmětem instrumentálních variací. Úpravy lidových písní pronikaly do repertoáru pěveckých kroužků a měšťanských pěveckých spolků. Zájem o píseň ovlivnil i prudký rozmach české umělé písňové tvorby. V roce 1861 byl v Praze založen pěvecko-hudební spolek Hlahol a podobně se i jinde rozvíjel český měšťanský sborový zpěv. Na vlasteneckých besedách a českých bálech byl v oblibě i tanec. Oblíbené lidové tance (obkročák, skočná, dupák, třasák aj.) postupně vytlačil nový společenský tanec polka. Iniciativou šlechty vzniklo v Praze Stavovské divadlo (1783) a byla založena konzervatoř. Český zpívaná opera se do Stavovského divadla dostala až v roce 1823. V době, kdy se podařilo prosadit česká divadelní představení na jeviště Stavovského divadla, a v době, kdy obecenstvo projevilo zájem o česky zpívané cizí opery, objevila se i otázka původní české opery. První vážný pokus o ryze české dílo učinil mladý herec, zpěvák, skladatel a dirigent František Škroup (1801 1862), který složil první českou operu Dráteník. Premiéru měla v roce 1826 ve Stavovském divadle. Škroup je také autorem hudby k Tylově frašce Fidlovačka, ve které poprvé zazněla píseň Kde domov můj. 24 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/gustav_mahler 25 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/richard_strauss 31

V roce 1862 bylo otevřeno Prozatímní divadlo, což poskytlo podnět k rozvoji české operní tvorby. Roku 1881 bylo otevřeno Národní divadlo, po požáru byla vystavěna nová budova (1883). Zakladateli české národní hudby jsou B. Smetana, A. Dvořák a Z. Fibich. 2.7.1 Bedřich Smetana (2. 3. 1824 12. 5. 1884) Bedřich Smetana, zakladatel a tvůrce novodobé české hudby, se narodil se v Litomyšli jako sládkův syn. Od útlého dětství se učil nejprve hře na housle a později hře na klavír. Poprvé koncertoval v 6 letech. Po studiích gymnázia odešel do Prahy, kde studoval hudbu u Josefa Proksche. Roku 1848 si v Praze otevřel vlastní hudební ústav. Oženil se s Kateřinou Kolářovou. Postupně mu ale zemřely tři dcery a roku 1859 i manželka Kateřina, naživu zůstala jen dcera Žofie. V letech 1856 1861 pobýval v Göteborku ve Švédsku, kde se věnoval pedagogické a koncertní činnosti. 1860 se oženil se Betty Ferdinandovou. Opustil Švédsko a vrátil se do Prahy. V Praze se stal sbormistrem nově založeného pěveckého spolku Hlahol a dirigentem Prozatímního divadla. Roku 1874 ztratil sluch, musel opustit dirigentské místo. V době naprosté hluchoty vytvořil své nejkrásnější skladby. Odjel do Jabkenic ke své dceři Žofii, kde našel útočiště v době nemoci. K hluchotě se přidružila zhoubná nervová choroba. Byl převezen do ústavu v Praze, kde zemřel. Bedřich Smetana dokázal jako první vytvořit díla evropské úrovně a přitom vpravdě národní, je tvůrcem národní opery, jako první se věnoval programní hudbě. Jeho dílo je mnohostranné. Skládal symfonické básně, z nichž je nejznámější cyklus 6 symfonických básní Vltava (Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník), z klavírního díla jsou vynikající České tance, Sny, polky, z komorní tvorby smyčcový kvartet Z mého života. Základem jeho tvorby je opera. Složil celkem 8 oper (Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna) a devátou, Violu, nedokončil. Opera Libuše měla premiéru při slavnostním otevření Národního divadla v roce 1881. 12. května, ve výroční den Smetanova úmrtí, začíná v Praze každoročně mezinárodní hudební festival Pražské jaro provedením cyklu Má vlast. 2.7.2 Antonín Dvořák (1841 1904) Antonín Dvořák se narodil se v Nelahozevsi jako syn řezníka a hostinského, vyučil se řeznictví. Jako 16letý odešel do Prahy na varhanickou školu. Pak působil jako violista 32

Komzákovy kapely, s níž přešel do Prozatímního divadla, kde hrál pod vedením B. Smetany. Zároveň vyučoval hudbě a varhaničil v kostele u sv. Vojtěcha. Oženil se s Annou Čermákovou. Johannes Brahms jej doporučil berlínskému nakladateli Simrockovi, pro kterého Dvořák napsal první řadu Slovanských tanců, jimiž se proslavil po celém světě. Slovanské tance byly původně napsány pro čtyřruční klavír, později dílo přepracoval pro symfonický orchestr. Od roku 1890 byl profesorem pražské konzervatoře, od roku 1892 ředitelem národní konzervatoře v New Yorku, kde působil 3 roky. Potom se vrátil do Prahy, kde do konce svého života působil jako ředitel konzervatoře. Byl jmenován doktorem honoris causa na cambridgeské a pražské univerzitě. Jeho hudba je charakteristická lidovou hudebností, svěží melodikou, živelnou rytmikou, bohatým zvukem a slovanským rázem hudby. Složil 9 symfonií, z nichž nejznámější je Devátá symfonie Z Nového světa. Operní tvorba zahrnuje např. opery Rusalka, Čert a Káča. Písňová tvorba obsahuje sbírky Písně milostné, Biblické písně, Moravské dvojzpěvy, Cigánské melodie. Dále dvě řady Slovanských tanců, klavírní Humoresky, symfonické básně Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek, oratoria Stabat mater, Requiem. Dvořákova díla jsou dodnes pevnou součástí repertoáru všech významných světových hudebních těles. Antonín Dvořák tvoří spolu s Bedřichem Smetanou dvojici nejslavnějších českých skladatelů. Bedřich Smetana 26 Antonín Dvořák 27 26 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/bed%c5%99ich_smetana 27 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/anton%c3%adn_dvo%c5%99%c3%a1k 33

2.7.3 Zdeněk Fibich (1850 1900) Zdeněk Fibich se narodil ve Všebořicích jako syn zámožného lesmistra. Ve 14 letech složil svou první symfonii. V mládí získal všeobecné i hudební vzdělání studoval gymnázium, potom konzervatoř v Praze u B. Smetany, v Lipsku, dále studoval v Paříži a Mannheimu. Do Čech se vrátil jako vyspělý umělec. Potom působil téměř celý život v Praze. Účastnil se života v Umělecké besedě, působil také jako hudební kritik. Po celý život se zabýval vyučováním hudby. Zemřel v Praze roku 1900 ve věku 50 let. Stejně jako Smetana a Dvořák je i Fibich pohřben na Vyšehradě. Fibichovo dílo je věnováno různým oborům z melodramů zkomponoval na námět J. Vrchlického trilogii Hippodamie, dále melodramy Vodník, Polednice, Štědrý den, 3 symfonie, symfonické básně (např. Toman a lesní panna), předehry (Noc na Karlštejně), komorní a klavírní tvorba, písně, opery (Bukovín, Blaník, Nevěsta mesinská). Zdeněk Fibich 28 28 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/zden%c4%9bk_fibich 34

3 HUDEBNÍ IMPRESIONISMUS Po velkém rozmachu hudebního romantismu a novoromantismu se na konci 19. století objevuje, hlavně ve Francii, impresionistický sloh. Podobně jako impresionističtí malíři se i hudebníci snažili zachytit prchavost okamžiku, jeho světelnost a barevnost (imprese dojem). Pro impresionistickou hudbu je charakteristické: uvolnění tonality a formy stavba akordů na základě celotónové stupnice užívání nezvyklých harmonií plných jasných barev autoři tvoří pro svůj vlastní pocit, ne pro obdiv důraz je kladen na barvu a originální seskupení nástrojů, neobvyklé kombinace Tvůrcem hudebního impresionismu se stal Francouz Claude Debussy (1862 1918). Debussy byl jako talentované dítě přijat už v 11 letech na pařížskou konzervatoř, kde studoval klavír a skladbu. Jako 18letý student byl doporučen mecenášce P. I. Čajkovského, vdově von Meck, jako domácí pianista. Studoval cizí hudební kultury, především orientální, které měly výrazný vliv na jeho uměleckou tvorbu. Byl nadšen zvukovými možnostmi cimbálu, zvonků, xylofonu. Zapůsobila na něj také hudba ruská. Z jeho díla lze jmenovat především Preludium k Faunovu odpoledni. Jeho nejslavnějším a nejdůležitějším dílem je pak opera Péleas a Mélisanda. Typickým rysem této opery je vymizení dominantní úlohy sólisty, který je postaven na roveň sborovému zpěvu. Mezi jeho tvůrčí vrcholy patří také symfonická skladba Moře, která patří k vrcholům světové tvorby. Claude Debussy 29 29 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/claude_debussy 35

Dalším významným představitelem hudebního impresionismu je hudební skladatel francouzsko-španělského původu Maurice Ravel (1875 1937). Rodina se ze Španělska přestěhovala do Paříže, kde Ravel vystudoval konzervatoř. Často čerpal ze španělského folklóru. Po počátečních nezdarech si získal respekt orchestrální skladbou Španělská Rapsodie. Známé jsou jeho balety Dafnis a Chloe a Bolero, které žije samostatně v instrumentální podobě. Musorgského klavírní Obrázky z výstavy přepsal pro symfonický orchestr. Maurice Ravel 30 30 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/maurice_ravel 36

4 HUDEBNÍ EXPRESIONISMUS Jen o něco málo později než impresionismus se ohlašuje zhruba kolem roku 1906 expresionismus. Expresionismus je první vzpourou proti stávajícím zvyklostem. Hudební expresionismus přináší nové výrazové prostředky, které starší hudba neznala: spěje k atematickému slohu (není žádné téma) vede k volné atonalitě opak tonality, beztonální způsob skladatelské práce, v níž není brán zřetel na žádnou tóninu hudební expresionismus užívá nezpěvných intervalů, složitý až nepřehledný a nepravidelný rytmus Pocity děsu, hrůzy a osamění spojené s 1. světovou válkou, nástupem fašismu a nacismu vedly expresionisty k hledání nových způsobů vyjádření těchto prožitků. Expresionistická hudba je plná kontrastů, drsnosti, náhlých výbuchů a výkřiků. Housle, které byly dříve ceněny pro svou zpěvnost, vyluzují v expresionistických skladbách drsné tóny spodních poloh nebo šustivé a pištivé zvuky krajních výšek. Cílem skladatelů bylo vyjádřit vnitřní citové napětí. Hlavními představiteli hudebního expresionismu byli členové tzv. II. vídeňské školy Arnold Schönberg a jeho žáci Alban Berg a Anton von Webern. Arnold Schönberg (1874 1951) se narodil v Rakousku. Hudební vzdělání získal jako samouk, teprve v 27 letech získal stipendium. Pak působil jako dirigent ve Vídni a Berlíně i jako profesor na státní vysoké škole v Berlíně. Objevil nové hudební obzory, kterými udivoval své současníky. Většinu svých hudebních skladeb vytvořil v atonalitě vnímání atonální hudby není snadným posluchačským úkolem. Koncertním publikem byl brzy odmítnut. V roce 1923 vytvořil novou kompoziční techniku dodekafonii (od čísla dodeka 12, tone hlas). Tento kompoziční systém je opřený o rovnoprávné využití všech 12 tónů chromatické stupnice. Tóny musely být ve skladbě využívány stejně často. Schönberg byl Žid, a proto po nástupu nacismu emigroval do Francie a pak do USA, kde zůstal až do své smrti. Schönberg je jednou z nejdůležitějších hudebních osobností 20. století. Ve svém atonálním tvůrčím období zkomponoval např. cyklus melodramů pro ženský hlas a komorní soubor Měsíční pierot. V díle používá tzv. sprechgesang promluvený a polozpívaný vokální projev. 37

Z dodekafonní tvorby lze jmenovat operu Mojžíš a Áron, dále dílo pro vypravěče, sbor a orchestr, které reflektuje hrůzy 2. světové války Ten, který přežil Varšavu. Arnold Schönberg 31 Alban Berg (1885 1935) byl prvním z Schönbergových žáků. Měl tendenci zákony svého učitele zmírňovat, používal zpěvnějších intervalů. Z jeho děl je známý houslový koncert a opera Vojcek. Druhý Schönbergův žák, Anton Webern (1883 1945), naopak usiloval o ještě větší zpřísnění principů dodekafonie. Materiál 12 tónů mu připadal příliš bohatý, a proto využíval jen několikatónové řady, tzv. série. Webern si uvědomoval, že jsou jeho skladby posluchačsky velmi náročné, proto je koncentroval jen na velmi malý časový úsek. Některé skladby trvají jen několik sekund. Jeho dílo se vejde na 4 gramofonové desky. 31 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/arnold_sch%c3%b6nberg 38

5 NEOKLASICISMUS V HUDBĚ Neoklasicismus je hudební směr 1. poloviny 20. století, který zavrhoval romantismus. Usiloval o návrat hudby, dosud rozvrácené divokými experimenty, k jistotě pevných tvarů. Skladatelé hledali inspiraci v klasických, již ověřených barokních a klasicistních formách. Naplňují je ale moderním melodickým, rytmickým a harmonickým jazykem. Neoklasicismus měl blízko k jazzu a přejímal jeho typické prvky např. synkopy, bluesové stupnice. Výhodou neoklasicismu je skutečnost, že při jeho vnímání může posluchač využít své zkušenosti s hudbou starších epoch. Skladby mohou být zařazovány na standardní koncerty společně s klasickou hudbou, protože oslovují stejný druh publika. Průkopníkem byl Igor Stravinskij a tzv. Pařížská šestka. Z neoklasicismu vyrostli také např. Sergej Prokofjev, Bohuslav Martinů, Paul Hindemith a Benjamin Britten. Pařížská šestka byla skupina 6 francouzských skladatelů (Milhaud, Honegger, Poulenc, Auric, Tailleferrová, Durey), kteří se spolu s básníkem a estetikem Jeanem Cocteau a hudebním vůdcem skupiny Ericem Satie postavili romantismu a impresionismu. Největší význam pro evropskou hudbu 20. století měli skladatelé Darius Milhaud a Arthur Honegger. Jejich díla jsou stále přítomna na koncertních pódiích a operních jevištích. Igor Stravinskij (1882 1971) V době Stravinského života procházelo Evropou mnoho hudebních směrů. Stravinskij jimi prošel také. Narodil se v Petrohradu v rodině slavného carského operního pěvce. Od útlého dětství jej obklopovalo prostředí plné hudby. V mládí neprojevoval výrazný talent. 4 roky studoval práva, ale životní směr nalezl v hudbě. Studoval skladbu u Rimského- Korsakova. Od roku 1909 začaly jeho kontakty s Paříží, od roku 1914 žil v cizině, v roce 1939 byl nucen emigrovat do USA, přijal tamní státní příslušnost a strávil zde zbytek života. Vynikal jako skladatel, klavírista a dirigent. Ve Francii se seznámil s baletním souborem S. Ďagileva, který byl propagátorem ruské hudby a baletu. Ďagilev nabídl Stravinskému spolupráci a ten pro něj napsal 2 vynikající balety Pták ohnivák a Petruška. Oba balety byly nadšeně přijaty publikem. V roce 1913 byl uveden balet Svěcení jara (Obrazy z pohanské Rusi), jehož premiéra se změnila v obrovský skandál. Posluchači nebyli připraveni na nezvyklou hudbu a revoluční 39

choreografii. Naproti tomu umělecké kruhy dílo přijaly kladně. Když byla skladba v roce 1914 uvedena podruhé v koncertním provedení, sklidil Stravinskij úspěch. Z expresionistického období pochází i balet Příběh vojáka, který čerpá námět z ruské pohádky. Dílo je komorního charakteru, vypravěč sděluje posluchačům děj. Stravinskij se také inspiroval jazzem ve skladbách Rag time pro jedenáct nástrojů, Piano rag music. Ve 20. letech se Stravinskij přiklonil k neoklasicismu (např. balet Pulcinella, Symfonie o třech větách, opera Život prostopášníka) a v posledním období k dodekafonii, kterou dříve odmítal. Napsal knihu Kronika mého života. Na vlastní přání byl pohřben v Benátkách. Stravinskij byl trvalým terčem pozornosti ať obdivné, či kritické. Se svým hudebním odkazem se stal nejvýraznější postavou hudby 20. století. Igor Stravinskij 32 32 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/stravinskij 40

6 ČESKÁ MODERNÍ HUDBA Dílem Smetany, Dvořáka a Fibicha získala česká hudba svou národní tvářnost. Na tvůrčím odkazu těchto tří mistrů se mohla nadále vyvíjet česká moderní hudba. Její představitelé jsou s oněmi třemi mistry spojeni jako jejich následovníci či jako jejich žáci. V 80. a 90. letech 19. století se začali hlásit s novými talentovanými skladbami. Výrazně čerpali z lidové hudby. Na rozdíl od Smetany a Dvořáka, kteří čerpali převážně z české lidové hudby, obracela nová generace pozornost k moravské lidové písni, která je hudebně a výrazově mnohem bohatší a různorodější. Vstřebávali všechny podstatné hudební vlivy, které k nám ve 20. století přicházely, a tyto nové podněty syntetizovali s národní a lidovou hudbou. 6.1 Josef Bohuslav Foerster (1859 1951) J. B. Foerster se narodil v Praze, pocházel z učitelského rodu s dlouhou hudební tradicí. Jeho otec, pražský varhaník a ředitel kůru, si nepřál, aby se jeho děti věnovaly hudbě z povolání, přesto dbal na to, aby získaly hudební vzdělání. Na přání otce studoval chemii, ale nakonec se přece jen rozhodl pro hudbu a vstoupil do pražské varhanické školy. Působil jako varhaník u sv. Vojtěcha, jako ředitel kůru v chrámu Panny Marie Sněžné a komponoval hlavně duchovní hudbu. Pak žil mnoho let v Hamburku, kam následoval svou manželku, která se stala členkou Městského divadla. Po 10 letech přesídlil do Vídně, kam opět následoval svou ženu. V obou městech se věnoval skladatelské činnosti a vyučoval na konzervatořích. V roce 1919 se vrátil do Prahy, kde se stal profesorem pražské konzervatoře. Těžiště jeho díla je především v chrámové a sborové tvorbě. Jeho dílo je obsáhlé, je autorem 6 oper (Eva libreto si podle dramatu Gabriely Preissové Gazdina roba napsal sám), 5 symfonií, orchestrálních a komorních skladeb a především pak písní a sborů. Foerster byl velmi oblíbený mezi pěveckými spolky, které si u něj objednávaly skladby. Jeho dílo je převážně lyrické. 6.2 Vítězslav Novák (1870 1949) V. Novák se narodil v Kamenici nad Lipou. Hudbě se věnoval již od dětství. Po maturitě studoval nejprve práva, pak přešel na pražskou konzervatoř, kde byl žákem A. Dvořáka. Věnoval se převážně kompozici a pedagogické činnosti. Působil na pražské konzervatoři, kde vychoval mnoho českých i zahraničních skladatelů. 41

Psal opery, balety, ze symfonické tvorby je nejznámější Slovácká suita a symfonická báseň V Tatrách. Mezi sborovou tvorbu patří např. Melancholické písně o lásce, Noční nálady či Erotikon, který náleží k vrcholům české písňové tvorby. 33 Vítězslav Novák34 Josef Bohuslav Foerster 6.3 Josef Suk (1874 1935) Josef Suk se narodil v Křečovicích. Jeho otec byl vesnickým učitelem a výborným hudebníkem. Studoval konzervatoř v Praze, kde byl také žákem A. Dvořáka. Po ukončení konzervatoře založil se svými spolužáky České kvarteto, ve kterém byl druhým houslistou. České kvarteto získalo světové jméno. Vyučoval na konzervatoři. Za manželku si vzal Dvořákovu dceru Otylku. Byl jmenován čestným doktorem Masarykovy univerzity v Brně. K vrcholům jeho tvorby patří orchestrální tetralogie Asrael, Pohádka léta, Zrání, Epilog, z komorní tvorby pak Serenáda As dur pro violocello a klavír. 6.4 Leoš Janáček (1854 1928) Leoš Janáček se narodil v Hukvaldech v učitelské rodině. Od dětství byl v těsném kontaktu s lašskou lidovou kulturou. Jako 11letý odešel do Brna do starobrněnského kláštera, kde zpíval ve sboru a získal základní hudební vzdělání. Absolvoval pražskou varhanickou školu, studoval na konzervatoři v Lipsku a ve Vídni a v Brně na učitelském ústavu, kde se stal učitelem. Později byl ředitelem své vlastní varhanické školy v Brně. Téměř celý život působil v Brně. 33 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/josef_bohuslav_foerster 34 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://old.radio.cz/cz/html/rok_hudby.html 42

Od mládí byl činný dirigentsky, organizačně i pedagogicky. Spolupráce s Františkem Bartošem jej přivedla ke sběru lidové písně a hudby. Ve své tvorbě se inspiroval moravskou lidovou písní, užíval její nápěvy a studoval rytmiku a intonaci řeči, což originálním způsobem převáděl do své hudby (tzv. nápěvková teorie). Po vzoru Dvořákových Slovanských tanců složil Lašské tance. Ve světě je znám především díky svým operám, orchestrální skladbě Sinfoniettě, symfonické básni Taras Bulba a Glagolské mši napsané ve staroslověnštině. Opera Její pastorkyňa byla při premiéře skvěle přijata brněnskými posluchači i kritikou. Na své uvedení v Praze čekala 12 let, ale i zde nakonec slavila úspěch a otevřela Janáčkovi dveře do celého světa. Pod názvem Jenůfa slavila úspěchy ve Vídni, Německu či v New Yorku. Vznikala v době, kdy Janáčkovi umírala jediná dcera (21 let). Libreto převzal ze stejnojmenného dramatu Gabriely Preissové. Dalšími operami jsou Věc Makropulos, Káťa Kabanová, Příběhy lišky Bystroušky. V poválečném období se Janáčkovi dostalo zaslouženého uznání doma i v zahraničí. Stal se čestným doktorem Masarykovy univerzity v Brně. Leoš Janáček se stal nejvýraznějším mužem české hudební moderny. 6.5 Bohuslav Martinů (1890 1959) Bohuslav Martinů se narodil v Poličce. Studoval na konzervatoři v Praze, ale studia nedokončil. Stal se 2. houslistou České filharmonie. Navštěvoval mistrovskou třídu Josefa Suka. V roce 1923 odešel studovat do Francie, potom v roce 1940 emigroval do USA. Roku 1946 byl jmenován profesorem na AMU, ale kvůli těžkému úrazu musel cestu domů odložit. Politický převrat roku 1948 definitivně zničil jeho naděje na návrat. Po 2. světové válce žil ve Francii, Itálii a Švýcarsku, kde zemřel. 20 let po smrti se jeho tělo vrátilo do rodné Poličky, od roku 1979 je zde pohřben. Věnoval se téměř výhradně kompozici. Jeho hudba má pevné kořeny v českých tradicích. Spolu s Janáčkem patří mezi nejproslulejší české skladatele 20. století. Mezi skladby inspirované lidovou hudbou patří balet Špalíček. Na texty lidových písní a balad složil kantáty Kytice a Otvírání studánek. Z významných děl lze dále uvést 6 symfonií, opery Hry o Marii, Julietta, Řecké pašije, symfonickou skladbu Památník Lidicím. 43

Josef Suk 35 Leoš Janáček 36 Bohuslav Martinů 37 35 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/josef_suk_star%c5%a1%c3%ad 36 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/leo%c5%a1_jan%c3%a1%c4%8dek 37 převzato z: [online]. [cit. 2011-08-25]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/bohuslav_martin%c5%af 44

PRACOVNÍ LIST Č. 1 1. Poslech klasicistní hudby Název skladby Autor skladby V/I/V-I skladba Dojmy, v jaké situaci by mohla znít 2. Opery W. A. Mozarta stručně popiš děj jeho oper: 1) Figarova svatba: 2) Kouzelná flétna: 3) Don Giovanni: 4) Únos ze serailu: 45

1. Opakování hudebního klasicismu PRACOVNÍ LIST Č. 2 1) Doplň do tabulky odpovídající údaje: 4větá skladba pro jeden hudební nástroj; letní sídlo Bertramka; skladba pro 2 housle a klavír; J. V. Stamic; skladba pro sólový nástroj a orchestr; skladba pro 2 housle, violu a violoncello; recitace doprovázená hudbou; božský Čech; Česká mše vánoční; vícevětá orchestrální skladba určená ke koncertnímu provozování sonáta koncert symfonie smyčcový kvartet klavírní trio melodram Mannheimská škola Josef Mysliveček Jakub Jan Ryba František Xaver Dušek 2) V klasicismu nastává rozvoj veřejných koncertů. Napiš krátkou úvahu na téma KONCERT úvaha se nemusí zabývat vážnou hudbou a může se týkat všeho, co s koncertem alespoň částečně souvisí: 46

1. Opakování hudebního klasicismu PRACOVNÍ LIST Č. 3 1) Stručně charakterizuj ideály klasicismu: 2) Co to byla tzv. vídeňská škola? 3) Jak se jmenuje a odkud pochází hymna EU? 4) Doplň k jednotlivým skladatelům odpovídající údaje z jejich života: postihla jej hluchota, narodil se v Salzburgu, narodil se v Bonnu, působil u knížete Esterházyho, umělecké cesty do Anglie, zázračné dítě, zpíval v chrámu sv. Štěpána, měl hudebně nadanou sestru, staral se o mladší sourozence, několikrát navštívil Prahu, nikdy se neoženil, působil v Lukavici u Plzně Joseph Haydn W. A. Mozart Ludwig van Beethoven 5) Doplň k jednotlivým skladatelům jejich díla: symfonie Hodiny, opera Don Giovanni, 5. symfonie Osudová, Pražská symfonie, Skřivánčí kvartet, Malá noční hudba, klavírní sonáta Appassionata Joseph Haydn W. A. Mozart Ludwig van Beethoven 47

1. Poslech hudby období romantismu PRACOVNÍ LIST Č. 4 Název skladby Autor skladby V/I/V-I skladba Dojmy, v jaké situaci by mohla znít 48

PRACOVNÍ LIST Č. 5 1. Slovanské tance Antonína Dvořáka doplň tabulku Název tance Původ: země/doba Charakteristika tance FURIANT DUMKA POLKA SOUSEDSKÁ SKOČNÁ ODZEMEK MAZURKA POLONÉZA 2. Opery B. Smetany a A. Dvořáka stručně popiš děj oper: 1) Prodaná nevěsta: nejznámější árie:.. 2) Libuše: nejznámější árie: 3) Rusalka: nejznámější árie: 49

PRACOVNÍ LIST Č. 6 1. Romantické opery 1) Stručně popiš děj opery Carmen skladatele G. Bizeta: 2) Stručně popiš děj opery Nabucco skladatele G. Verdiho: 3) Stručně popiš děj libovolně zvolené opery kteréhokoli z dalších romantických skladatelů: název opery jméno autora 2. Poznej osobnost Narodil jsem se roku 1756 v rakouském Salzburku. Ve 4 letech jsem hrál na klavír, v 11 napsal operu. Své nejslavnější opery Figarova svatba a Don Giovanni jsem uvedl osobně v Praze. Režisér Miloš Forman po mně pojmenoval slavný film. Narodil jsem se roku 1824 v Litomyšli. Můj život poznamenalo mnoho tragédií (smrt dětí a manželky, ztráta sluchu, vážné onemocnění). Jsem autorem významných oper Prodaná nevěsta, Libuše. Moje nejznámější dílo je cyklus symfonických básní Má vlast, které jsem dokončil po ztrátě sluchu v jabkenické myslivně. Narodil jsem se roku 1840 v Rusku v zámožné rodině. V roce 1888 jsem v Praze dirigoval premiéru vlastní opery Evžen Oněgin. Mé dílo tvoří balety (Labutí jezero, Louskáček), opery, symfonie a další. Narodil jsem se roku 1810 v Polsku. Otec byl Francouz. Žil jsem v emigraci v Paříži. Zemřel jsem na tuberkulózu v 39 letech. Celý život jsem se věnoval klavírní hře a skladbě. KDO JSEM? KDO JSEM? KDO JSEM? KDO JSEM? 50

1. Opakování hudebního romantismu PRACOVNÍ LIST Č. 7 1) Vysvětli pojmy: opera buffa opera seria opereta bel canto programní hudba symfonická báseň 2) V kterém období se v Evropě setkáváme s hudebním romantismem? 3) Vyjmenuj nejznámější představitele italské romantické opery: 4) Jaký byl osud opery Carmen, kdo je jejím autorem? 5) Stručně charakterizuj život a dílo Fryderyka Chopina: 6) Stručně charakterizuj život a dílo P. I. Čajkovského: 51

1. Opakování hudebního romantismu PRACOVNÍ LIST Č. 8 1) K jednotlivým skladatelům doplň odpovídající údaje: reformátor opery, největší klavírní virtuóz, král písně, valčík Na krásném modrém Dunaji, Svatební pochod, zakladatel ruské národní školy, Let čmeláka, opereta Orfeus v podsvětí, klavírní cyklus Obrázky z výstavy Franz Schubert Felix Mendelssohn-Bartholdy Ferenc Liszt Richard Wagner M. I. Glinka M. P. Musorgskij N. A. Rimskij-Korsakov Johann Strauss ml. J. Offenbach 2. Poznej autora ukázky a uveď její název Číslo ukázky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Autor Název skladby 3. Definuj uvedené pojmy mazurka polonéza valčík etuda preludium polka 52

1. Opakování českého hudebního romantismu PRACOVNÍ LIST Č. 9 1) Kdo byl František Sušil: 2) Co to byl Hlahol: 3) Jak se jmenuje autor 1. české opery, uveď název opery: 4) Vysvětli původ české národní hymny: 5) Kdy bylo založeno Národní divadlo: 6) Stručně popiš významné momenty ze života Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka: Bedřich Smetana Antonín Dvořák 7) Přiřaď díla k autorovi: cyklus symfonických básní Vltava, České tance, Slovanské tance, opera Prodaná nevěsta, opera Rusalka, opera Čert a Káča, opera Libuše, smyčcový kvartet Z mého života, 9. symfonie Z Nového světa, Moravské dvojzpěvy Bedřich Smetana Antonín Dvořák 53

PRACOVNÍ LIST Č. 10 1. Poslech hudba 20. století Název skladby Autor skladby V/I/V-I skladba Dojmy, v jaké situaci by mohla znít 54

PRACOVNÍ LIST Č. 11 1. Hudba 20. století 1) Vyjmenuj představitele hudebního impresionismu: 2) Vysvětli pojem atonalita: 3) Vyjmenuj představitele II. vídeňské školy: 4) Vysvětli pojem dodekafonie: 5) Kdo je autorem baletu Svěcení jara, jaký byl osud tohoto díla, vyjmenuj další balety skladatele: 6) Vyjmenuj představitele české hudby 20. století: 7) Doplň k jednotlivým skladatelům odpovídající údaje z jejich života a díla: člen Českého kvarteta, Otvírání studánek, opera Její Pastorkyňa, narodil se ve věži kostela, nápěvková teorie, významný houslista, Sinfonietta, zemřel v zahraničí, působil v Brně, zeť Antonína Dvořáka, narodil se v Hukvaldech, narodil se v Poličce, opera Příběhy Lišky Bystroušky, balet Špalíček Josef Suk Leoš Janáček Bohuslav Martinů 55

II ZÁKLADY HUDEBNÍ NAUKY 56

1 MOLLOVÉ STUPNICE Tónina moll je jakýmsi protějškem tóniny dur. Slovo moll v překladu znamená měkký, což odpovídá měkčímu, odlišnému výrazu těchto tónin. Durové stupnice a tóniny se označují velkým písmenem (C dur), mollové malým písmenem (a moll). V mollových stupnicích jsou půltóny umístěny mezi 2. 3. a mezi 5. 6. stupněm. Mollové stupnice s křížky a béčky budeme vyvozovat podobně jako durové stupnice, ale východiskem bude stupnice a moll. Stupnice a moll je základní stupnicí, kde jsou všechny tóny bez posuvek. Pořadí křížků a béček je stejné jako u durových stupnic. 1.1 Mollové stupnice s křížky Stupnice moll s křížky postupují v řadě po kvintách stavíme je na 5. stupni předešlé stupnice a v nové stupnici zvyšujeme vždy 2. stupeň. Stupnice a moll e moll h moll fis moll cis moll gis moll dis moll ais moll Počet křížků - 1 2 3 4 5 6 7 Pořadí křížků - fis cis gis dis ais eis his 1.2 Mollové stupnice s béčky Stupnice moll s béčky postupují po kvartách stavíme je na 4. stupni předešlé stupnice a v nové stupnici snižujeme vždy 6. stupeň. Stupnice a moll d moll g moll c moll f moll b moll es moll as moll Počet béček - 1 2 3 4 5 6 7 Pořadí béček - fis cis gis dis ais eis his 57

2 ZÁKLADNÍ HARMONICKÉ FUNKCE Akord (souzvuk) vzniká souzněním nejméně 3 tónů. Nejde ale o libovolné tóny. Stavba akordu se řídí pravidly. Zahrajeme-li např. na klavíru řadu sousedních tónů současně, nevznikne akord, ale tónový shluk. V naší tradiční hudbě stavíme základní tvary akordů po terciích. Podle počtu tercií nad sebou rozeznáváme tyto hlavní druhy akordů: 2.1 Hlavní akordy v tóninách dur Akord na základním, 1. stupni tóniny, označujeme jako tóniku (T). Akord na 4. stupni tóniny označujeme jako subdominantu (S). Akord na 5. stupni tóniny označujeme jako dominantu (D). Na těchto třech stupních jsou postaveny hlavní akordy. 58

Tyto tři akordy jsou základem harmonizace písní hovoříme o základních harmonických funkcích. Lze jimi harmonizovat kterýkoli tón písně, neboť každý tón stupnice je obsažen v některém hlavním akordu. Ve zpěvnících jste si jistě povšimli značek nad notovou osnovou jedná se o akordické značky. Velké písmeno znamená základní tón akordu (např. C, Fis, Ami). 2.2 Hlavní akordy v tóninách moll V tóninách moll jsou hlavní akordy postaveny na 1., 4. a 5. stupni tóniny. Akordy tóniky a subdominanty jsou mollové. U dominanty se zpravidla používá durového akordu, stejně jako ve stejnojmenné tónině dur platí pravidlo, že středí tón dominanty v moll (tj. 7. stupeň tóniny) musíme zvýšit posuvkou. 59

3 HUDEBNÍ NÁSTROJE SYMFONICKÉHO ORCHESTRU Symfonický orchestr, se kterým se dnešní posluchači setkávají v koncertních sálech i operních divadlech, se postupně vyvíjel od poloviny 17. století. Název souboru nástrojů pochází z řeckého orchestra tímto slovem byl v antickém Řecku označován prostor před pódiem, v němž byli hudebníci. Počátkem cílevědomě sestavovaných instrumentálních souborů byly rodiny příbuzných nástrojů, např. violy, flétny jednalo se spíše o komorní soubory. Nástroje různých typů (smyčcové, dechové, drnkací, bicí) se začaly společně uplatňovat v opeře po roce 1600. Dnešní symfonický orchestr čítá 60 120 hudebních nástrojů. Je tvořen strunnými, dechovými a bicími hudebními nástroji. 3.1 Strunné hudební nástroje Na strunných nástrojích se vyluzují tóny z napjatých strun. Podle toho, jakým způsobem se struna uvádí ve chvění, rozeznáváme strunné nástroje trojího druhu smyčcové, drnkací, úderné. 3.1.1 Smyčcové nástroje Struny smyčcových nástrojů se rozechvívají smykem smyčce. Hlavními součástkami všech smyčcových nástrojů jsou ozvučená skříň (korpus), krk s hmatníkem, 4 struny napjaté přes kobylku, smyčec. Mezi smyčcové nástroje řadíme housle, violu, violoncello a kontrabas. Housle mají struny naladěné v čistých kvintách g, d 1, a 1, e 2. Housle jsou nejpoužívanějším sólovým nástrojem. Způsob hry na housle může být legato (vázaně), staccato (krátce), detache (odděleně), pizzicato (prstem), con sordini (s dusítkem). Viola je o 7 cm delší než housle, má temnější barvu. Struny jsou naladěny v čistých kvintách c, g, d 1, a 1. Violoncello má struny naladěny v C, G, d, a. Při hře se sedí, nástroj spočívá mezi koleny. Kontrabas neboli basa má struny naladěny v E 1, A 1, D, G. 60

3.1.2 Drnkací nástroje Mezi drnkací nástroje patří harfa, kytara, mandolína, loutna, bango a cembalo. Harfa je vysoká asi 180 cm, má 47 strun, 7 pedálů, rozsah přes 6 oktáv. Hra probíhá většinou v akordických rozkladech (arpeggio). Kytara má 6 strun naladěných v E, A, d, g, h, e 1. Na kytaru se hraje prsty nebo trsátkem. Je to velmi populární nástroj, který plní jak funkci melodickou, tak i rytmicko-harmonickou. kytara mandolína loutna bango 61