Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče

Podobné dokumenty
Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče

Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče

Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče

Dobrovolnické programy na onkologických pracovištích v ČR

2007 založení Centra Amelie v Olomouci 2008 zahájení jednání s vedením Onkologické kliniky FN Olomouc o možnostech dobrovolnického programu na

Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče

Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče

MUDr. Ivana Kořínkov. nková. Konzultant zdravotně sociálních dobrovolnických programů. MZČR, , Praha

Dobrovolnické programy Amelie, o.s.

Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s.

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Přínosy pro inkluzi. Mgr. Aneta Marková


DOBROVOLNICTVÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ. Workshop, Brno

Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava.

Kontinuita péče o nevyléčitelně nemocného dětského pacienta - od nemocnice po domácí prostředí. irena závadová domácí hospic Cesta domů

Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/

Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování

Dobrovolnictví. v programu D-klubu

Pracovní podmínky zdravotníků nelékařů ve FN HK. prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Mgr. Dana Vaňková Mgr. Hana Drábková

NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2011/2012

Charitativní a humanitární činnost

POSTAVENÍ PACIENTU V ČESKÉM ZDRAVOTNICTVÍ OBČAN, PhDr. Ivana Plechatá

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

2.5 Příklady dobré praxe: FOKUS Vysočina

Výroční zpráva PhDr. J. Tošner

Zkušenosti s komunitním modelem péče o duševně nemocné v ČR

Spolu až do konce Výsledky programu za rok 2016

Podpora pracovníků při nadlimitní stresové zátěži. Mgr. Dana Vaňková

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program

Možnosti paliativní péče. Mgr. Tereza Bímová

SPOLU AŽ DO KONCE. Výsledky 3. ročníku programu zaměřeného na podporu péče o umírající v ČR

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Bezpečnost pacientů v nemocnicích

Systém psychosociální intervenční služby ve FN Hradec Králové současnost a perspektivy. David Tuček Martina Drápalová

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

MOŽNOSTI DOBROVOLNICTVÍ V REGIONECH

Dobrovolnictví v sociálních službách. Ing. Dagmar Hoferková DC ADRA Ostrava

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program

Strategie podpory rozvoje dobrovolnictví Ústeckého kraje

Výroční zpráva za rok 2014 obecně prospěšné společnosti AD VITAM

Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit

Návrh modelu sociální služby KONTAKTNÍ CENTRUM

Úvod do psychoterapie. Mgr. Jan Haase

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

EHP fondy Program Zdraví. Programová oblast č. 1: Prevence duševních poruch dětské populace. Seminář Mgr.

Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP

Dobrovolnictví a komerční firmy

Nové rozdělení kompetencí pracovníků v multidisciplinárním týmu

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIA-484/13-A

V. česko-slovenská konference paliativní medicíny Brno 2013

Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Dobrovolnický program VFN

Bezpečná supervize Lucie Myšková, Pavel Dosoudil

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková


pomoc osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, pomoci při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase

výstupy pracovních skupin role sociálního pracovníka den 1

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Katalog otevřených kurzů

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI

PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU DĚTI, MLÁDEŽ, RODINA

Program implementace švýcarsko-české spolupráce na Ministerstvu zdravotnictví ČR

Zvyšování kvality léčebné péče v kontextu akreditačních požadavků. MUDr. Josef Srovnal

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Osobní asistence. Plán činností 2017

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Anulika z.s. Výroční zpráva 2016

Pracovní skupina Sociální služby II 1. jednání

Obrázek 1: Kontextuální supervizní vztahový model

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Práce s rodinnými příslušníky a osobami blízkými klientů

ZPRAVODAJ Oblastní charity Žďár nad Sázavou leden-červen 2016

Bezpečná supervize Lucie Myšková, Ph.D. Mgr. Pavel Dosoudil

ROZVOJ PALIATIVNÍ PÉČE V RÁMCI NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO V PRAZE

PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA PROFESE ZDRAVOTNICKÉHO PRACOVNÍKA. MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST versus MALÁ ŽIVOTNÍ NEŠTĚSTÍ

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Možnosti nastavení efektivní spolupráce při práci s lidmi bez domova

Obsah. Co to je MojeMedicína. Nabídka pacientům a jejich blízkým. Nabídka odborníkům. Budoucnost

MULTIDISCIPLINÁRNÍ TÝM PALIATIVNÍ PÉČE

Název materiálu: Krizová intervence Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

Podpora plánování sociálních služeb a sociální práce na území Olomouckého kraje v návaznosti na zvyšování jejich dostupnosti a kvality

4. Modul č. 1 Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách

Konflikty uvnitř interdisciplinárního týmu

Psychosociální rizika a jejich řešení Psychosocial risks and their solutions

PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO

Výroční zpráva za rok 2010

Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti

Úvodní slovo. Vážení kolegové a přátelé,

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

Mladá Boleslav, Václavkova 950

Transkript:

Význam dobrovolnictví v oblasti zdravotně sociální péče Projekt šesti tematických kulatých stolů Realizuje SKOK, o.s. ve spolupráci s Friedrich Ebert Stiftung

3. Kulatý stůl: Dobrovolnictví v náročných a tabuizovaných oblastech zdravotní a sociální péče (ARO, onkologie, hospicová péče, AIDS, drogy) 13. 4. 2011 Olomouc, Magistrát města Olomouce

Diskuze nad otázkami: 1. Proč se dobrovolnické programy vyskytují i v náročných a tabuizovaných oblastech? 2. Co dobrovolnický program přináší jednotlivým zúčastněným? 3. V čem je dobrovolnický program v těchto oblastech náročný, čím je specifický? 4. Co je potřeba, jaké jsou perspektivy pro další rozvoj?

1.Proč se dobrovolnické programy vyskytují i v náročných a tabuizovaných oblastech? Zvyšují kvalitu života klientů/pacientů a jejich šance na integraci do společnosti tam, kde jim hrozí sociální vyloučení Naplňují ty potřeby klientů/pacientů, které instituce nemůže nabídnout nebo nenabízí Poskytují prostor pro hluboké osobní zkušenosti, změnu životních hodnot a rozvoj osobnosti

1. Proč se dobrovolnické programy vyskytují i v náročných a tabuizovaných oblastech? Pomáhají v odtabuizování témat a jejich zpřístupnění pro veřejnost, mění pohled veřejnosti na tabuizované instituce (onkologie, psychiatrické léčebny...) Odrážejí potřebu zkvalitnění a doplnění péče, s úsporou finančních prostředků jak pro instituci tak i systém zdravotní péče jako celek

2. Co dobrovolnický program přináší klientovi/pacientovi? Podporu motivace, naděje, sebevědomí a sebeúcty Blízký kontakt, zájem, naplnění času, jinou formu vztahu Vědomí, že není sám, že ho společnost nezavrhla Praktickou pomoc, čas a prostor pro vyslovení nebo naplnění přání

2. Co dobrovolnický program přináší klientovi/pacientovi? Zlepšení léčebného procesu, zprostředkování kontaktu se zdravou částí pacienta/klienta a jeho aktivizaci Kontakt s normálním světem Odlehčení rodině, úleva pro okolí

2. Co přináší dobrovolnický program v náročné oblasti dobrovolníkovi? Emocionální obohacení, pocit užitečnosti a smysluplné využití času Obohacení, uspokojení, vrácení dluhu společnosti od dobrovolníků s vlastní zkušeností s nemocí Uvědomění a stabilizaci hodnot, odbourání vlastního strachu, šanci k opouštění předsudků

2. Co přináší dobrovolnický program v náročné oblasti dobrovolníkovi? Sebereflexi, trénink odolnosti a flexibility, prevenci vyhoření v osobním i pracovním životě Kontakty, nové vztahy, společenskou prestiž Přípravu na profesionální dráhu i na život

3. Co dobrovolnický program přináší dané instituci? Přináší do organizace nový úhel pohledu zvenčí Prestiž otevřené organizace, dobrovolníci jsou přirozeným PR pro organizaci Dobrovolník podporuje důvěru pacienta v personál

3. Co dobrovolnický program přináší dané instituci? Úlevu, nadšení a novou energii personálu, spolu se zpětnou vazbou potvrzující smysluplnost a náročnost jejich práce Zlepšení efektu odborné péče/léčby a její zlevnění jako vedlejší efekt

2. Co dobrovolnický program v náročných oblastech přináší společnosti? Lepší informovanost o problematice tabuizovaných oblastí a tím možnost efektivnější prevence Kvalitní lidi s osobní zkušeností a životní moudrostí Ekonomickou úsporu ve zdravotní a sociální sféře jako vedlejší efekt Prosociální myšlení, společenskou solidaritu, podporu občanské společnosti

3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický? Různými rolemi dobrovolníků: Návštěva v nemocnici (v lůžkové nebo ambulantní části) Dobrovolník doprovázející umírající (hospicová péče) Pomocník pro klienta, pro rodinu (sociální oblast) Dobrovolník jako spřízněná duše/kamarád klienta postupně odchází z dobrovolnického programu a kontakt zůstává

3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro dobrovolníka? Vyššími nároky na dobrovolníka (i psychologické testy) Náročnější přípravou na činnost a možností, že nebude do programu přijat Větší pravděpodobností nespecifické zpětné vazby dané nejistotou a obavami Náročnější komunikací s klientem (např. vyžadované rady)

3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro dobrovolníka? Možnou konfrontací s rodinou, která nesouhlasí s návštěvami dobrovolníka Dobrovolník se může stát hromosvodem pro klienta Je větší riziko, že dobrovolník bude přebírat zodpovědnost za klienta Možná emocionální ztráta spojená se ztrátou klienta (smrt, odchod jinam)

3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro dobrovolníka? Nutnost mít zpracovanou vlastní zkušenost s nemocí nebo se smrtí ve vlastní rodině (u bývalých pacientů může být větší otevřenost provázena přenosem problémů oboustranně) Dobrovolník trvale hledá hranice mezi lidskostí a loajalitou (s klientem i s institucí)

3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro klienta/pacienta? Možnost otevření citlivého/nepříjemného tématu při rozhovoru Obavy z necitlivého zasahování dobrovolníka do citlivých oblastí soukromí (s návštěvami dobrovolníka nemusí vždy souhlasit rodina)

3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro klienta/pacienta? Větší možnost vzniku závislého vztahu s dobrovolníkem Riziko, že dobrovolník pasující se do role profesionála/spasitele bude ovlivňovat klienta/pacienta (otázky léčby i jiných oblastí)

3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro instituci? Větší náročnost na organizaci dobrov. programu: Výběr, školení a supervize dobrovolníků (obsah, četnost, délka) Metodické vedení celého programu Nutnost ohlídat a ošetřit riziko, kdy dobrovolník se po delší době může cítit jako profesionál, může zasahovat nebo znejistit klienta v oblasti léčby (alternativní přístupy apod.)

3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro instituci? Větší nároky na kapacitu a profesionalitu koordinátora: Menší počet dobrovolníků (s vyšším počtem dobrovolníků roste riziko programu) Potřeba větší péče o koordinátory (supervize, podpora psychologa) Nutnost sladit pevná pravidla programu s uchováním lidského vztahu

3. V čem je dobrovolnický program v náročných oblastech specifický pro instituci? Větší náročnost na práci personálu dané instituce Kontakt dobrovolníka a klienta musí být řízený a podporovaný Spolupráce a zařazení dobrovolníka do týmu Nový pohled a zpětná vazba na práci personálu od dalšího prvku Z hlediska bezpečnosti programu nutno počítat s pomalejším a postupným rozjezdem programu

4. Co je potřeba, jaké jsou perspektivy pro další rozvoj? Oproti méně náročným programům je nutné: Posílit personální zajištění (koordinátor, sociální pracovník, zdravotník, psycholog, duchovní), více péče koordinátorovi i pracovníkům v přijímajících organizacích (supervize) Delší a podrobnější školení pro dobrovolníky a pro koordinátory (cca 2x déle než obvykle) Častější skupinové supervize (ideálně 1x měsíčně), možnost individuální supervize pro dobrovolníky Věková hranice dobrovolníků vyšší než 18 let (nebo i 21 let)

4. Co je potřeba, jaké jsou perspektivy pro další rozvoj? Zajištění odborného metodického vedení programu: Standardy kvality, akreditace (?) Pravidelná evaluace programů Respektovat vyšší provozní náklady (vzdělávání, supervize, mzdy koordinátorů) Sdílení a spolupráce, prostor pro setkávání koordinátorů PR, propagace

4. Co je potřeba, jaké jsou perspektivy pro další rozvoj? Úprava (novelizace) zákona o dobrovolnické službě Dobrovolnictví v soukromých nemocnicích Ukotvení možnosti zapojení zdravotně postižených a pacientských organizací v systému Vytvoření etického kodexu Posílení prestiže dobrovolníků (pro příklady dobré praxe využít i pohledu klientů)

Účastníci III. kulatého stolu Hodboď Jaroslav, terapeut FOKUS, o.s., Mladá Boleslav Benešová Tereza, terapeutka FOKUS, o.s., Mladá Boleslav Hoferková Dagmar, ADRA, Ostrava Ročková Šárka, vrchní sestra Onkologické kliniky FN Olomouc Cáhlíková Jiřina, vedoucí Odboru nelékařské péče, FN Olomouc Koutná Veronika, dobrovolnice Amelie Olomouc Hájková Radka, dobrovolnice, AMÉLIE Olomouc Kociánová Lucie, dobrovolnice AMÉLIE Adamcová Radka, Mobilní hospic Ondrášek, o. p. s.

Účastníci III. kulatého stolu Ludvíková Jitka, Hospic sv. Alžběty, Brno Leflík Jiří, Hospic sv. Alžběty, Brno Matyášová Pavla, Společnost pro ranou péči Olomouc Kurfürstová Petra, dobrovolnice, ADRA Prostějov Dohnálek Jan, ředitel ICTUS, o.s. Fučík Vladimír, dobrovolník, ICTUS, o.s. Ležáková Martina, Hospic Na Svatém Kopečku, Olomouc Vážanová Jana, Hospic Na Svatém Kopečku, Olomouc

Účastníci III. kulatého stolu: Kaucká Tereza, koordinátorka dobrovolníků, domácí hospic Cesta domů Dagmar Hrubcová, ředitelka SKOK, o.s.

Facilitátoři: Pavla Tichá, ředitelka Amelie, o. s., Praha PhDr. Marie Nosálková, vedoucí Centra Amelie v Olomouci Technické zpracování výstupu kulatého stolu: Igor Štverka