Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR 3 základní druhy sociálních služeb v ČR Služby sociální péče Sociální prevence Sociální poradenství = celkem 35 druhů sociálních služeb ve formách: Pobytové / ambulantní / terénní k 1. 1. 2007 nový zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb. Zdroje financování sociálních služeb 1) Úhrada z vlastních zdrojů 2) Dotace z veřejných rozpočtů 3) Příspěvek zřizovatelů soc. služeb 4) PnP 5) Zdravotní pojištění 5) Ostatní (dary, vedlejší hosp. činnost ) Vývoj výdajů na sociální služby v letech 1992-2008 (v mil. Kč) Předpokládaný nárůst výdajů do roku 2050 Obyvatelé ve věku 90+ v ČR 35 30 25 20 15 10 5 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Předpokládaný nárůst výdajů do roku 2050 Příspěvek na péči (PnP) Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav 4 stupně/36 úkonů Seniorská dávka PnP pobírají hlavně ženy (156 mužů a 277 žen na 10 000 obyvatel) O přiznání PnP rozhodují obce s rozšířenou působností Kolem 18 mld Kč ročně Péče nejčastěji zajištěna fyzickou osobou (v 80 %) Při posuzování nezvládnutí úkonu - i pouze částečné nezvládnutí Podíl PnP dle poskytovatele sociálních služeb ( v %) V procentech Podíl v I. Podíl v II. Podíl ve III. Podíl ve IV. Pobytové 10 14 19 32 Ambulantní 4 3 3 3 Terénní 8 6 5 4 Žádný poskytovatel 78 77 73 61 Dotace Nenárokové, mění se objem prostředků poskytovány ze SR prostřednictvím MPSV, v roce 2007, 2008 to byly programy podpory A,B MPSV: stotisícové rozdíly v nákladech na lůžko
Vývoj výdajů na PnP v letech 2006-2009 Struktura krytí provozních nákladů v domovech pro seniory úhrady od zdravotních pojišťoven příspěvek na 5,5% péči 16,3% příspěvek od zřizovatelů 1,7% dotace MPSV 29,5% úhrada od uživatele (strava a pobyt) 47,0%
Domovy pro seniory - zdroje financování Domovy pro seniory 2006 2007 2008 Počet zařízení 399 463 452 Počet lůžek 39 621 41 131 37 733 výdaje na 1 místo / rok 207 024 214 000 237 000 - výdaje klienta / rok 75 928 106 457 123 000 - doplatek státu / rok 131 tis 108 tis 114 tis Počet neuspokojených žadatelů 45 631 48 131 52 953 Pečovatelská služba rok 2005 2006 2007 2008 počet klientů/ 1 rok 112 927 105 088 95 520 128 250 náklady celkem/ 1 rok 1 593 mil 1 637 mil 1 544 mil 1 643 mil úhrada klienta/ 1 rok 2 028 2 156 4 286 3 717 % podíl úhrad klientů na celkových nákladech za 1 rok 14,3 13,8 26,5 29 Rozdělení sociálních služeb dle zřizovatele: Státní Krajské Obecní Církevní Občanská sdružení Fyzické osoby Ostatní nestátní neziskové organizace(nno)
Sociální služby dle zřizovatele počet služeb Denní/týdenní/celoroční pobyt.služby Zaměstnanci zařízení sociálních služeb A. služby sociální: pracovníci sociální péče přímá obslužná činnost základní východná nepedagogická činnost pečovatelská činnost B. služby pedagogické sociální pracovníci zaměstnanci odborných sociálních poraden vychovatelé učitelé odborného výcviku speciální pedagogové C. služby zdravotnické sanitáři nutriční terapeuti
D. ostatní maséři ergoterapeuti ošetřovatelé zdravotničtí asistenti všeobecné sestry hospodářskosprávní a provoznětechničtí zaměstnanci fyzioterapeuti lékaři zaměstnanci převážně manuálně pracující Struktura zaměstnanců sociální péče 39 872 zaměstnanců A. služby sociální 44,45% B. služby pedagogické 2,42 C. služby zdravotnické 17,98% D. ostatní 35,15% Plat x Mzda Složení a výši platu stanovuje zákon Jen některé dílčí otázky lze sjednat v KS Mzdu určuje jednostranně zaměstnavatel Omezena pouze minimální mzdou a zaručenou mzdou Zákonné příplatky = pro mzdu i plat ze zákoníku práce Fakultativní složky Průměrná mzda v národním hospodářství (2008): 24 282
Vývoj počtu zaměstnanců Srovnání s průměrným výdělkem NH 2008 Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR sdružuje na 45 tisíc členů, je největším odborovým subjektem působícím ve zdravotnictví a sociálních službách a třetím nejpočetnějším odborovým svazem v Českomoravské konfederaci odborových svazů. Členy jsou zaměstnanci zdravotnictví a sociální péče a dalších souvisejících organizací, například středních zdravotnických škol, lékařských fakult. Jde o lékaře a další vysokoškoláky, o střední zdravotnické pracovníky a další středoškoláky, o nižší a pomocný zdravotnický personál, sociální pracovníky, pečovatelky, vychovatele, pedagogy, technicko-hospodářské pracovníky a pracovníky v dělnických profesích, například řidiče. Členové OSZSP ČR pracují ve veřejném i soukromém sektoru. Děkuji za pozornost Ing. Terezie Kalfusová