Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání "Česká škola"

školní vzdělávací program Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Velká Dobrá, okres Kladno - Verze 5 "Česká škola" Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání "Česká škola"

PLACE HERE Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Velká Identifikační údaje 1 Identifikační údaje Název ŠVP Motivační název Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Velká "Česká škola" Datum 2. 7. 2013 Název RVP Verze 3. vzdělávací program Platnost 1. 9. 2013 Délka studia v letech: 9 Dosažené vzdělání Základní vzdělání Název školy Adresa nám. Komenského 17, Velká Dobrá, okres Kladno IČ 75 034 379 REDIZO Kontakty 600044149 Mgr. Zuzana Bečková Telefon 312 691 325 Fax 312 691 325 Email www BeckovaZ@seznam.cz www.zsveldo.estranky.cz Zřizovatel Adresa obec Velká Dobrá Karlovarská 15, 273 61 Velká Dobrá IČ 235083 Telefon 312 691 320 Email www info@velkadobra.cz www.velkadobra.cz datum, podpis, razítko 2

Charakteristika ŠVP 2 Charakteristika ŠVP Název školy Adresa Název ŠVP nám. Komenského 17, Velká Dobrá, okres Kladno Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Velká Platnost 1. 9. 2013 Dosažené vzdělání Základní vzdělání Název RVP Délka studia v letech: 9 A) Zaměření školy Již motivačním názvem ČESKÁ ŠKOLA předkládáme veřejnosti profilaci našeho školního vzdělávacího programu v návaznosti se začleněním našeho státu do EU. Po provedené analýze podmínek školy, možností, potřeb žáků a požadavků rodičů jsme zaměření školy konkretizovali do těchto vzdělávacích priorit: a) Poskytovat kvalitní základní vzdělání zaměřené na aktivní dovednosti žáků. b) Rozvíjet kladný vztah k mateřskému jazyku, k jeho bohatým tradicím. c) Rozvíjet komunikační dovednosti žáků. - v mateřském jazyce (cílené rozšiřování aktivní slovní zásoby a její používání) - kultivovanost projevu jak v písemné, tak verbální podobě - v cizím jazyce - v informačních a komunikačních technologiích - v sociálních vztazích d) Rozvíjet vztah k obci, domovu, vlasti. - začlenit se do života v obci - dobře znát historii obce - poznat co nejlépe region - poznávat přírodu, historii a kulturu naší vlasti - být občanem e) Rozvíjet a podporovat inkluzivní prostředí. B) Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zabezpečení žáků se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním Do skupiny žáků se zdravotním postižením jsou zařazeni žáci s tělesným, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, dále žáci s autismem, vadami řeči, se souběžným postižením více vadami, s vývojovými poruchami učení nebo chování. Mezi žáky se zdravotním znevýhodněním patří žáci se zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a s lehčími zdravotními poruchami, v jejichž důsledku dochází k poruchám učení nebo chování a které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se uskutečňuje trojím způsobem, a to: v samostatně zřízených školách; v samostatných třídách, odděleních nebo studijních skupinách s upravenými vzdělávacími programy; formou individuální integrace do běžných tříd. Pro úspěšné vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je potřebné zabezpečit tyto podmínky: 3

Charakteristika ŠVP uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka; umožnit využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků; uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky; zabezpečit odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče; zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání; odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy školního prostředí; spolupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů); spolupracovat s ostatními školami, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním; podporovat nadání a talent žáků vytvářením vhodné vzdělávací nabídky. Další podmínkytýkající se vzdělávání žáků se zdravotním postižením: umožnit využití vyšší časové dotace (ve všech ročnících) k posílení předmětů, které vzhledem k postižení žáků vyšší časovou dotaci vyžadují; umožnit využití maximální týdenní časové dotace stanovené pro jednotlivé ročníky ve školském zákoně k zařazení předmětů speciálně pedagogické péče; upravit a formulovat očekávané výstupy vzdělávacích oborů v jednotlivých obdobích tak, aby byly pro tyto žáky z hlediska jejich možností reálné a splnitelné a těmto výstupům přizpůsobit i výběr učiva; umožnit ve ŠVP pokud zdravotní postižení žáka (žáků) objektivně neumožňuje realizaci vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru RVP ZV nebo jeho části nahradit příslušný vzdělávací obsah nebo jeho část příbuzným, případně jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje jeho (jejich) vzdělávacím možnostem; uplatňovat alternativní formy komunikace znaková řeč, Braillovo písmo, náhradní formy komunikace; umožnit v případě potřeby, v souladu s právními předpisy, působení asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině. Vzdělávání žáků s vývojovými poruchami učení. Na naší škole integrujeme žáky s vývojovými poruchami učení nebo chování. Integrovaní žáci jsou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů, které jsou zpracovány třídním učitelem, zástupcem pedagogicko-psychologické poradny, rodiči, příp. dalšími odborníky. Při způsobu ověřování znalostí i formy hodnocení se doporučuje hodnotit žáka širším slovním hodnocením. Svým obsahem se vzdělávací proces u žáků s vývojovými poruchami učení zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků. Prognóza žáka s vývojovými poruchami učení je vždy individuální. Při výuce je třeba podporovat schopnost koncentrace žáků, usměrňovat jejich hyperaktivitu a impulzivní jednání, které většinou poruchy učení provázejí. Škola zajistí: individuální práci s žákem, respektování jeho pracovního tempa, časté opakování probraného učiva využívání reedukačních postupů podle druhu a stupně poruchy přehledné a strukturované prostředí, pravidelnou relaxaci a režim dne jednotný přístup všech vyučujících Vzdělávání žáků s poruchami chování. Aby tito žáci co nejúspěšněji naplnili školní vzdělávací program školy, kterou navštěvují, je nutné diferencovat výchovně vzdělávací postupy, formy a metody výchovné a vzdělávací práce. Škola zajistí: možnost změn v uspořádání třídy pro skupinové vyučování a výchovné činnosti širší možnosti sportovního vyžití k uvolnění psychického a fyzického napětí 4

Charakteristika ŠVP Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných. Stejně velkou pozornost, kterou věnujeme žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, se snažíme věnovat i žákům mimořádně nadaným. Tato skutečnost vyžaduje od učitelů podstatně náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých vyučovacích předmětech, zvláště v těch, které reprezentují nadání dítěte. Dále otevřenost celého pedagogického sboru k novým metodám a formám výuky, ale i k problémům se sociálním přizpůsobením těchto žáků. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných vyžaduje individuální přístup v tom smyslu, že učitelé respektují osobnostní i zdravotní zvláštnosti těchto žáků. Jako pro všechny žáky, tak zvláště pro tyto (ale i jejich rodiče) je důležité, aby pro ně bylo prostředí školy přátelské a neohrožující, otevřené pro oboustrannou komunikaci. Všechny žáky vedeme k tomu, aby byli tolerantní k odlišnostem a chovali se přátelsky nejen k handicapovaným spolužákům, ale i k těm, kteří v něčem vynikají. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné může být průměrný. Na naší škole je samozřejmostí, že se snažíme volit takový styl výuky, který umožňuje každému žákovi rozvíjet se podle svých schopností a možností. Přímo ve vyučování využíváme formy vnitřní diferenciace, kdy průměrní žáci plní úkoly v rámci základního učiva, nadprůměrní a mimořádně nadaní dle svých schopností v daném předmětu mají možnost řešit problémové úlohy překračující rozsah základního učiva. Zvlášť respektujeme jejich vlastní pracovní tempo a jejich individuální postupy řešení úloh a situací. Samotné zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků bude probíhat formou individuálních plánů v daných předmětech, v kterých žák dosahuje nadprůměrných výsledků. Zabezpečení vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. Do skupiny žáků se sociálním znevýhodněním patří žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, žáci potenciálně ohrožení sociálně patologickými jevy, dále pak žáci, jimiž byla nařízena ústavní výchova či žáci s uloženou ochrannou výchovou. Do skupiny sociálně znevýhodněných žáků patří i žáci z různých u nás již žijících menšin, žáci v postavení azylantů a účastníci řízení o udělení azylu. Počty těchto žáků se v českých školách spíše zvyšují, a protože jsou tito žáci více ohroženi sociálně patologickými jevy, je nutné jim věnovat patřičnou pozornost. Hlavním problémem ve většině případů žáků přicházejících do školy z kulturně odlišného prostředí je jejich nedostatečná znalost českého jazyka, tedy jazyka, ve kterém vzdělávací činnost probíhá. Dalším problémem bývají odlišné kulturní tradice a zvyklosti. S ohledem na budování vlastní identity těchto žáků je tedy nutné, kromě dodržení podmínek vzdělávání stanovených českým zákonem, i doplnění vzdělávacího obsahu informacemi o historii, kultuře a tradicích jejich národnosti. Cílem tedy je integrace žáků přicházejících z odlišného kulturně sociálního prostředí a podpora jejich úspěšnosti v majoritní společnosti. ŠVP tedy musí reagovat na jejich kulturní rozdíly, případně být podkladem k vypracování individuálních vzdělávacích plánů těchto žáků. Důležitou podmínkou pro úspěšnou integraci je především osobnost učitele, který má volit takové přístupy, díky nimž umožní vytvářet ve třídě i škole příznivou atmosféru. Co se týče povinností školy, patří mezi ně využívání vhodných výukových postupů, různé způsoby organizace výuky tak, aby tyto vycházely ze zájmů, zkušeností a potřeb žáků z různých kultur, etnik a sociálního prostředí. Pro úspěšné vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním je potřebné zabezpečit tyto podmínky: individuální nebo skupinovou péči; přípravné třídy; pomoc asistenta pedagoga; menší počet žáků ve třídě; odpovídající metody a formy práce; vhodné učebnice a materiály; pravidelnou komunikaci a zpětnou vazbu; spolupráci s psychologem, speciálním pedagogem etopedem, sociálním pracovníkem, případně s dalšími odborníky. C) Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve školním vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou 5

Charakteristika ŠVP nedílnou součástí základního vzdělávání. Tématické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Abychom této možnosti využili co možná nejlépe, nevytváříme pro průřezová témata samostatné vyučovací předměty, ale integrujeme je do vyučovacích předmětů a realizujeme jejich obsah přímo v rámci učiva, nebo formou projektů (projektové dny, ve kterých musí žáci používat znalosti a dovednosti z různých vzdělávacích oborů, s přihlédnutím k věku žáků a jejich individuálním možnostem). Zakončení celoročního projektu probíhá vždy na škole v přírodě. Jednotlivé rozpracované projekty jsou přílohou ŠVP, k jejich aktualizaci dochází v průběhu jejich realizace. 2.1 Výchovné a vzdělávací strategie školy 2.1.1 Kompetence k učení Strategie směřující ke kompetenci k učení: zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment, prvky daltonské výuky; na začátku vyučovací jednotky společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení; využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků; zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků; zadáváme žákům motivační domácí úkoly; požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů; vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce; umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty; umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry. 2.1.2 Kompetence k řešení problémů Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi; vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy; při řešení problémů pomocí algoritmu zařazujeme do výuky modelové příklady; nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení; žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů; ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají. 6

Charakteristika ŠVP 2.1.4 Kompetence sociální a personální 2.1.3 Kompetence komunikativní Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování; využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků; vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích; žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh); využíváme školní časopis - ve výuce i jako prostředek komunikace mezi žáky a veřejností; vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace,...); uplatňujeme ve výuce brainstorming, brainpooling, simulace, hraní rolí; důraz klademe na prožitkové vyučování; jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) - následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých; vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka (rozvoj komunikace v cizím jazyce), a to nejen při výuce; vyžadujeme od žáků uplatňování dovedností komunikace v rámci autentického učení při společenských akcích školy; zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací (spolupráce a společné akce starších a mladších žáků, akce pro rodiče a veřejnost). 2.1.4 Kompetence sociální a personální Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: na tvorbě pravidel ve třídách se podílejí sami žáci; důsledně vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulování se žáci sami podíleli; společně s žáky tvoříme školní řád i třídní řád, vyžadujeme od žáků zodpovědnost za jejich plné dodržování; volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu; od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků ve všech předmětech; učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení; žákům je poskytována možnost dle vlastního uvážení projevit své pocity a nálady; do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny, prvky daltonské výuky, kooperativní vyučování; výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) - využíváno je prožitkové vyučování; ve výuce jsou využívány hry, na jejichž tvorbě se podílejí sami žáci; v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starších a mladších žáků, akce pro rodiče a veřejnost. 7

Charakteristika ŠVP 2.1.6 Kompetence pracovní 2.1.5 Kompetence občanské Strategie směřující ke kompetenci občanské: pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky; již od prvního ročníku vyžadujeme od žáků spolupodílení se na vytváření pravidel "vlastní" třídy; společně s žáky vytváříme školní řád - vyžadujeme, aby se k jeho obsahu dle věkových zvláštností vyjádřili prostřednictvím zástupců třídy všichni žáci; vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu; k prezentaci vlastních názorů žáků využíváme ranní kruh, komunitní kruh, diskusní kruh, panelové diskuse; při ranním kruhu je žákům poskytována možnost projevit dle vlastního uvážení své pocity a nálady a upozornit na fyzické i psychické násilí, se kterým se setkávají; ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování; zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života; organizujeme celoškolní projektové dny, zapojujeme se do mezinárodních projektů; na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí; škola pořádá akce připomínající lidové tradice (vánoční den, velikonoční den); škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže a další akce pro obec - vystoupení pro veřejnost, účast žáků na akcích obce, mateřské školy; nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům. 2.1.6 Kompetence pracovní Strategie směřující ke kompetenci pracovní: pestrou nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků zájmovou činnost a smysluplné využití volného času; možnost volby je u žáků rozvíjena volbou kroužků; umožňujeme žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravu akcí pro mladší spolužáky i pro rodiče; umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími); vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení; získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty; žádnou prací žáky netrestáme. 8

Charakteristika ŠVP 2.2 Začlenění průřezových témat 2.2 Začlenění průřezových témat OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Rozvoj schopností poznávání Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Sebepoznání a sebepojetí Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestování časem Tajemný Vesmír Seberegulace a sebeorganizace Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Psychohygiena Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Kreativita Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Poznávání lidí Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Mezilidské vztahy Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Komunikace Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Kooperace a kompetice Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem 9

Charakteristika ŠVP 2.2 Začlenění průřezových témat Tajemný Vesmír Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Hodnoty, postoje, praktická etika Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Občanská společnost a škola Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Občan, občanská společnost a stát Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Formy participace občanů v politickém životě Pokrytí v projektu Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Pokrytí v projektu Cestování časem VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Evropa a svět nás zajímá Pokrytí v projektu Rok zvířete Cestujeme po Evropě Objevujeme Evropu a svět Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Jsme Evropané Pokrytí v projektu Rok zvířete Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Tajemný Vesmír 10

Charakteristika ŠVP 2.2 Začlenění průřezových témat Kulturní diference Pokrytí v projektu Rok zvířete Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Lidské vztahy Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Etnický původ Pokrytí v projektu Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Multikulturalita Pokrytí v projektu Rok zvířete Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Princip sociálního smíru a solidarity Pokrytí v projektu Rok zvířete Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Tajemný Vesmír Základní podmínky života Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestování časem Tajemný Vesmír Lidské aktivity a problémy životního prostředí Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Tajemný Vesmír Vztah člověka k prostředí Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestování časem Tajemný Vesmír MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Pokrytí v projektu Rok zvířete Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír 11

Charakteristika ŠVP 2.2 Začlenění průřezových témat Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Pokrytí v projektu Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Stavba mediálních sdělení Pokrytí v projektu Rok zvířete Tajemný Vesmír Vnímání autora mediálních sdělení Pokrytí v projektu Rok zvířete Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Fungování a vliv médií ve společnosti Pokrytí v projektu Rok zvířete Tajemný Vesmír Tvorba mediálního sdělení Pokrytí v projektu Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír Práce v realizačním týmu Pokrytí v projektu Rok zvířete Rok pohádek Cestujeme po Evropě Cestování časem Tajemný Vesmír 12

Charakteristika školy 3 Charakteristika školy Název školy Adresa Název ŠVP nám. Komenského 17, Velká Dobrá, okres Kladno Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Velká Platnost 1. 9. 2013 Dosažené vzdělání Základní vzdělání Název RVP Délka studia v letech: 9 Úplnost a velikost školy Jsme neúplnou, vesnickou školou málotřídního typu, která byla založena v roce 1883. Škola sdružuje základní školu s 1. 5. postupným ročníkem s kapacitou 52 žáků a školní družinu s jedním oddělením a kapacitou 25 žáků. Ročníky jsou spojovány podle počtu žáků. O zařazování žáků do jednotlivých tříd rozhoduje ředitelka. Charakteristika pedagogického sboru Organizační struktura: ředitelka 2 učitelé vychovatelka Všichni pedagogičtí pracovníci mají ICT znalosti nejméně v úrovni P. Jeden pedagog je proškolený zdravotník, jeden pedagog je ICT koordinátor a jeden pedagog působí jako preventista. Všichni pedagogové se pravidelně účastní školení v rámci BOZP, PO a DVPP. Vymezení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých pracovníků je dáno jednak náplní práce jednotlivých zaměstnanců a jednak úkoly zaměstnanců vyplývajících z potřeb školy, kde má každý zaměstnanec jasně dáno za co je zodpovědný. Zapojení do projektů pilotní škola Kin-ballu ekologický projekt ECOBAT ovoce do škol Laktea Vlastní podané projekty EU OPVK 1.4. peníze do škol "Jazyková gramotnost a IT na malotřídní škole" projekt v rámci primární prevence Cesta do města nadace Partnerství - Strom života - rekonstrukce užitkové části zahrady EU OPVK - Tvorba interaktivních materiálů na 1. stupni ZŠ v regionu Kladno Projekty a akce školy ekologický projekt sběrných surovin Středočeského kraje sběr starého papíru, PET víček třídění odpadu ve škole roční projekty průřezová témata pravidelné akce Strašidelný les, Strašidýlka, Vánoční přeměny, Mikulášská nadílka, Vánoční besídka, Jarní přeměny, Čarodějnice, Cyklistické závody, Škola v přírodě 13

Charakteristika školy návštěvy divadel výlety sportovní, výtvarné a vědomostní soutěže pasování žáků 1. ročníku na čtenáře velká nabídka zájmových kroužků předškolaček jednou za dva roky Mapa školy srovnávací testy žáků SCIO, Klokan, Cvrček Formy spolupráce se zákonnými zástupci Školská rada zřízena k 1. 11. 2005 má tři členy. Při škole pracuje Klub rodičů, který se podílí na akcích pořádaných školou. Rodiče jsou informováni o dění ve škole prostřednictvím webových stránek, informační nástěnky v prostorách školy, v žákovských knížkách, e-mailem. Pravidelně jsou pořádány informační schůzky a Dny otevřených dveří. Škola se prezentuje veřejnosti výstavou v prostorách OÚ, články v místním zpravodaji. 14

Učební plán 4 Učební plán Škola, nám. Komenského 17, Velká Dobrá, okres Kladno Název ŠVP Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Velká Platnost 1. 9. 2013 Délka studia v letech: 9 Název RVP Forma vzdělávání - Učební plán ročníkový 1. stupeň Povinné předměty 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník Český jazyk 8 9 9 8 8 42 Anglický jazyk 1 1 3 3 3 11 Matematika 5 5 5 5 5 25 Informatika - - 1 - - 1 Prvouka 1 1 2 - - 4 Přírodověda - - - 2 2 4 Vlastivěda - - - 2 2 4 Hudební výchova 1 1 1 1 1 5 Výtvarná výchova 1 1 1 2 2 7 Tělesná výchova 2 2 2 2 2 10 Pracovní činnosti 1 1 1 1 1 5 Celkem základní dotace 18 18 22 23 23 104 Celkem disponibilní dotace 2 3 3 3 3 14 Celkem v ročníku 20 21 25 26 26 118 15

Učební plán 2. stupeň Povinné předměty 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 16

Učební plán Celkový učební plán RVP Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Český jazyk a literatura Matematika a její aplikace Matematika Anglický jazyk Český jazyk Matematika ŠVP 53 0 53 11 0 11 42 0 42 25 0 25 25 0 25 Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Informatika 1 0 1 1 0 1 12 0 12 Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk a zdraví Tělesná výchova Člověk a svět práce Člověk a svět práce Celková dotace Disponibilní dotace Prvouka Přírodověda Vlastivěda Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Pracovní činnosti 4 0 4 4 0 4 4 0 4 12 0 12 5 0 5 7 0 7 10 0 10 10 0 10 5 0 5 5 0 5 104 0 104 14 0 14 Disponibilní hodiny jsou vyžívány takto: Jazyk a jazyková komunikace: Anglický jazyk - 2 hodiny Český jazyk - 7 hodin Matematika a její aplikace: Matematika - 5 hodiny Průřezová témata jsou realizována formou projektů v rámci disponibilních hodin. 17

5 Název školy Adresa Název ŠVP nám. Komenského 17, Velká Dobrá, okres Kladno Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Velká Platnost 1. 9. 2013 Dosažené vzdělání Základní vzdělání Název RVP Délka studia v letech: 9 5.1 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život. Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím Dramatické výchovy, zařazené v RVP ZV jako doplňující vzdělávací obor. Cizí jazykadalší cizí jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich 18

5.1.1 Český jazyk osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka. Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky)[. Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: pochopení jazyka jako nositele historického a kulturního vývoje národa a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství pochopení jazyka jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů zvládnutí pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání. 5.1.1 Český jazyk 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 8 8+1 7+2 6+2 6+2 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Český jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Hlavním cílem vyučovacího předmětu je vést žáka k získání dobré úrovně jazykové kultury a mateřského jazyka. Dále vytvořit předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. 19

5.1.1 Český jazyk Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří specifických složek: komunikační a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých specifických složek vzájemně prolíná. V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život. Výchovné a vzdělávací strategie vyučovacího předmětu Český jazyk Volí cestu ke konkretizovaným výstupům vyučovacího předmětu bez ostrých hranic mezi jazykovou, literární, komunikační a slohovou výchovou. Podporuje zvyšování čtenářské gramotnosti žáků. Při zadávání a výběru témat přihlíží k zájmům žáků a k aktuálním otázkám. Nepřeceňuje význam pravopisu, volí jevy základní. Vede žáky ke zdokonalování jejich vyjadřovacích schopností a dovedností. Rozhoduje o výběru a zařazení doplňujícího učiva. KOMPETENCE K UČENÍ vést žáky k zodpovědnosti za své vzdělávání, umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení - Vedeme žáky k zodpovědnosti za jejich vzdělávání a za jejich budoucnost - připravujeme je na celoživotní učení. - Ve výuce zřetelně rozlišujeme základní (nezbytné, klíčové, kmenové) učivo a učivo rozšiřující (doplňující). - Učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů - Na modelových příkladech naučíme žáky řešení problémů. - Podporujeme netradiční (originální) způsoby řešení problémů. - Ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ vést žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci - Podporujeme různé formy komunikace na mezinárodní úrovni v rámci Evropy i světa. 20

5.1.1 Český jazyk - Klademe důraz na kulturní úroveň komunikace. - Vedeme žáky k tomu, aby otevřeně vyjadřovali svůj názor podpořený logickými argumenty. - Učíme žáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky (školní časopis, místní tisk, web, apod.). - Vedeme žáky k pozitivní prezentaci a reprezentaci svojí osoby a svojí školy na veřejnosti. - Připravujeme žáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v obtížných a ohrožujících situacích. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých - Učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce. - Rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role. - Učíme žáky kriticky hodnotit práci (význam) týmu, svoji práci (význam) v týmu i práci (význam) ostatních členů týmu. - Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. KOMPETENCE OBČANSKÉ vychovávat žáky jako svobodné občany, plnící si své povinnosti, uplatňující svá práva a respektující práva druhých, osobnosti zodpovědné za svůj život, své zdraví a za své životní prostředí, ohleduplné bytosti, schopné a ochotné účinně pomoci v různých situacích - Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků. - Na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí. - Podporujeme různé formální i neformální způsoby spolupráce s obcí, policií a pod. KOMPETENCE PRACOVNÍ vést žáky k pozitivnímu vztahu k práci, naučit žáky používat při práci vhodné materiály, nástroje a technologie, naučit žáky chránit své zdraví při práci - Vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci. Kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme. - Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí. Měníme pracovní podmínky, žáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky. - Různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia vzdělávacího oboru (RVP) Český jazyk a literatura KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA 1. období - plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru - pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost - v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči - volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích - na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev - zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním - píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev - píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení - seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh 21

5.1.1 Český jazyk 2. období - čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas - rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává - posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení - reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta - vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku - rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě - volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru - rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace - píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry - sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti čtení - praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu); věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova) naslouchání - praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem); věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní - zaznamenat slyšené, reagovat otázkami) mluvený projev - základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimoslovní prostředky řeči (mimika, gesta) písemný projev - základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem); technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu); žánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, omluvenka; zpráva, oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis; jednoduché tiskopisy (přihláška, dotazník), vypravování JAZYKOVÁ VÝCHOVA 1. období - rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky - porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná - porovnává a třídí slova podle zobecněného významu - děj, věc, okolnost, vlastnost - rozlišuje slovní druhy v základním tvaru - užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves - spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy - rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky - odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých, měkkých a obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování 2. období - porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova víceznačná - rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku - určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu 22

5.1.1 Český jazyk - rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary - vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty - odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí - užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje - píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách - zvládá základní příklady syntaktického pravopisu zvuková stránka jazyka - sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk) slovní zásoba a tvoření slov - slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma; stavba slova (kořen, část předponová a příponová, koncovka) tvarosloví - slovní druhy, tvary slov skladba - věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice pravopis - lexikální, základy morfologického (koncovky podstatných jmen a přídavných jmen tvrdých a měkkých) a syntaktického (shoda přísudku s holým podmětem) LITERÁRNÍ VÝCHOVA 1. období - čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku - vyjadřuje své pocity z přečteného textu - rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění - pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností 2. období - vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je - volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma - rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů - při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy poslech literárních textů zážitkové čtení a naslouchání tvořivé činnosti s literárním textem - přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod základní literární pojmy - literární druhy a žánry: rozpočitadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka, bajka, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář; divadelní představení, herec, režisér; verš, rým, přirovnání 23

5.1.1 Český jazyk 1. ročník 1. ročník 8 týdně, P 1. Vyjadřování krátké mluvené projevy, rozvíjení aktivní slovní zásoby spisovně se vyjadřuje na základě vlastních zážitků umí vytvořit krátký mluvený projev umí krátce pohovořit o obrázku vytvoří smysluplnou větu 2. Význam slov slovo a skutečnost(význam slov) slova opačného významu slova významem souřadná 3. Příprava na čtení a psaní jazyková, sluchová a zraková příprava na čtení a psaní písmeno malé,velké, tištěné, psané poznání hlásek a e i y o u á é í ó ú ů m l s p t j A E I Y O U M L S P T J kresebné cviky k uvolnění ruky, prvky písmen 4. Analýza a syntéza slabiky analýza a syntéza slabiky se souhláskami m l s p t j umí přečíst a tvořit otevřené slabiky ma, me, mi, mo, mu, la, le, li,, lo, lu, sa, se, si, so, su, pa, pe, pi, po, pu, ta, te, ti, to, tu, ja, je, ji, jo, ju 5. Nauka o slově nauka o slově hláska slabika - slovo 6. Slabiky slabiky slabiky otevřené a slova z nich složená slova se zavřenou slabikou na konci (les, salát, topol, atd.) 7. Nové hlásky a písmena nové hlásky a písmena vyvození nových hlásek pro nácvik čtení a psaní D K R V Z d k r v z vyvození nových hlásek pro nácvik čtení a psaní H Š C Č B Ž Ř G F Ch h š c č b ž ř g f ch vyvození nových hlásek pro nácvik čtení a psaní Ď Ť Ň ď ť ň 24

5.1.1 Český jazyk 1. ročník 8. Dvojhláska dvojhláska slova s dvojhláskou au, ou (auto, koupat, atd.) 9. Dvě souhlásky vedle sebe slova se dvěma souhláskami vedle sebe čtení slov se dvěma souhláskami na začátku (pro, stojí, plot, atd.) čtení slov se dvěma souhláskami uprostřed slova (myška, babička, atd.) 10. Dě, tě, ně / di, ti, ni skupiny dě, tě ně / di, ti ni čtení slov se skupinami dě, tě, ně / di, ti, ni 11. Nauka o větě nauka o větě slovo věta 12. Psaní psaní správných tvarů písmen a číslic ve větší velikosti a liniatuře dodržuje základní hygienické návyky při psaní rozlišuje psací a tiskací písmena činnosti a přípravné cviky pro uvolňování ruky k psaní opis a přepis písmen opis a přepis slabik opis a přepis slov psaní vět dokáže psát diktát jednotlivých slov a jednoduchých vět 13. Čtení čtení a porozumění textu přiměřené složitosti skládaní slabik a slov čtení slov a vět hlasité čtení a porozumění jednoduchých vět orientuje se v textu Slabikáře a v jednoduchých textech dětských časopisů (Sluníčko, aj.) recitování kratšího básnického textu přednes dětských rozpočitadel a říkadel 14. Literatura seznámení se základy literatury pojmy: říkadlo, rozpočítadlo, hádanka, pohádka, báseň, kniha, časopis 15. Sloh sloh zvládnutí základů pozdravu, poděkování, základy tel. hovoru 25

5.1.1 Český jazyk 1. ročník 2. ročník 8+1 týdně, P 1. Hlásky hlásky rozlišuje a umí vyjmenovat krátké a dlouhé samohlásky zná gramatiku ú/ů rozlišuje a umí vyjmenovat tvrdé, měkké a obojetné souhlásky zná gramatiku tvrdých a měkkých souhlásek slabikotvorné l, r souhlásky znělé a neznělé seznámení s párovými souhláskami na konci slov: p-b, t-d, ť-ď, ch-h, f-v, s-z, š-ž 2. Slabiky slabiky umí dělit slovo na slabiky umí rozdělit slovo na konci řádku rozlišuje zvukovou a psanou podobu slabik dě, tě, ně seznámení s rozlišením zvukové a psané podoby slabik bě, pě, vě, mě 3. Slovo slovo umí ze slov tvořit smysluplné věty rozpozná v textu základní tvar podstatných jmen, sloves a předložek rozlišuje vlastní jména osob, zvířat a místních pojmenování psaní velkých písmen na začátku slova 4. Věta věta umí pracovat s větou jako jednotkou projevu dodržuje pořádek slov ve větě dodržuje pořádek vět v textu rozlišuje druhy vět podle postoje mluvčího (věty oznamovací, rozkazovací, tázací a přací) zná a správně používá interpunkční znaménka věty začíná velkým písmenem 5. Psaní psaní správných tvarů písmen a číslic v přirozené velikosti a liniatuře dodržuje základní hygienické návyky při psaní dodržuje jednotlivé tvary písmen správně spojuje písmena, slabiky, zachovává rozestup písmen opis a přepis jednoduchých textů zvládne napsat adresu 26

5.1.1 Český jazyk 2. ročník 6. Čtení čtení a porozumění textu plynule s porozuměním čte jednoduché věty nahlas i potichu dbá na správnou intonaci umí naslouchat přednesu dokáže přečtený text vyprávět orientuje se textu čítanky a jiného textu pro děti umí recitovat báseň 7. Literatura seznámení se základy literatury pojmy: báseň, pohádka, příběh, herec, divák, ilustrace 8. Sloh sloh základní formy společenského styku: oslovení, pozdrav, poděkování, blahopřání, omluva, prosba, předání krátké informace, telefon. hovor 3. ročník 7+2 týdně, P 1. Nauka o slově slovo hláska - písmeno samohláska - souhláska slabika slabikotvorné r/l slovo vyhledávání a orientace v textu 2. Párové souhlásky párové souhlásky uvnitř slov b-p d-t ď-ť h-ch v-f z-s ž-š 27