OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3. HLAVNÍ ZÁSADY NÁVRHU 4. GRAFICKÁ ČÁST A TABULKY VÝKAZŮ VÝMĚR A POČTŮ

OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3. HLAVNÍ ZÁSADY NÁVRHU 4. GRAFICKÁ ČÁST A TABULKY VÝKAZŮ VÝMĚR A POČTŮ 4.1. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - LIPOVÁ ALEJ 4.2. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV LIPOVÁ ALEJ 4.3. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - HUSOVA ULICE 4.4. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV HUSOVA ULICE 4.5. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - SÍDLIŠTĚ I. 4.6. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - SÍDLIŠTĚ I. 4.7. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - SÍDLIŠTĚ II. 4.8. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV SÍDLIŠTĚ II. 4.9. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - FOTBALOVÉ HŘIŠTĚ 4.10.NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - FOTBALOVÉ HŘIŠTĚ 5. ROZPOČET 5.1. CELKOVÝ REALIZAČNÍ ROZPOČET 5.2.SEZNAM OŠETŘOVANÝCH STROMU S KALKULACÍ CEN ZÁSAHU 5.3.SEZNAM DŘEVIN URČENÝCH K ODSTRANĚNÍ S KALKULACÍ CEN 5.4.SEZNAM ROSTLINNÉHO MATERIÁLU S KALKULACÍ NÁKLAD 5.5.OCENĚNÍ PRACÍ A OSTATNÍHO MATERIÁLU 6. PŘÍLOHY 6.1.TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY 6.2.SPECIFIKACE VÝSADEB 6.3.ÚDRŽBA 6.4.TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU 6.4.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB 6.4.2. TECHNOLOGIE ŘEZU 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Akce: OBNOVA VEŘEJNÉ ZELENĚ V BENEŠOVĚ III.ETAPA Zadavatel: MĚSTO BENEŠOV Masarykovo náměstí 100 256 01 Benešov Seznam parcelních čísel: Sídliště I. 665/43, 665/55, 734/1, 665/42, 665/39, 665/36, 659/15, 665/31, 665/29, 665/28, 665/27, 665/33, 659/1, 665/31, 659/8, 659/11, 751/1, 751/4, 1226/1, 1223/5, 1272/20, 1272/14, 1272/13 Sídliště II. 1482/4, 1482/9, 1482/1, 1482/10, 1482/7, 1482/8, 1482/14, 1482/16, 1482/15, 1482/18, 1482/19, 1482/22, 1482/23, 1482/21, 1482/25, 1482/26, 1482/27, 1482/33, 1482/35, 3370/27, 3368/2, 1482/13 Husova ulice 3316, 430/1 Lipová alej 4180 Fotbalové hřiště 2096/1, 2093/1, 2095/6, 2095/7, 2095/8, 2095/13, 2095/14, 2095/15, 2095/1 Projektant: Ing. Lukáš Kaprál Prokopova 1590 25801 Vlašim Tel.: 725 708 184, e-mail: kapral.lukas@seznam.cz

2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Město Benešov leží ve Středočeském kraji, cca 40 km jihovýchodně od hlavního města Prahy. První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219. V současnosti je Benešov okresním městem a žije v něm okolo 17 000 obyvatel. Páteřním prvkem zeleně v městě Benešov jsou liniové prvky. Jsou tvořeny různými druhy dřevin, převážně lipou srdčitou (Tilia cordata) a hlohem obecným Paulovým (Crataegus laevigata Paul s Scarlet ).Ty jsou doplněny roztroušenou zelení ve vnitroblocích a na náměstích. Souvislá plocha zeleně je na Karlově. Přírodní podmínky: nadmořská výška průměrná roční teplota vzduchu průměrný roční úhrn srážek klimatická oblast Okrsek vegetační typ zemědělský výrobní typ 3. HLAVNÍ ZÁSADY NÁVRHU 320 m.n.m. 7 C 650 mm mírně teplá mírně teplý, mírně vlhký se studenou zimou dubový řepařský Sídliště I. Sídliště je lemováno ulicemi Na Chmelnici, Hráského, Na Bezděkově a ulicí Vlašimskou. Jako v prvním případě kostru stávající zeleně tvoří bříza bělokorá (Betula pendula), javor stříbrný (Acer saccharinum), javor mléč (Acer platanoides) a borovice černá (Pinus nigra). Keřové patro je zastoupeno minimálně, nejvíce je zastoupen jalovec čínský (Juniperus chinensis) hlavně v bezprostřední blízkosti budov (předzahrádky). Prvním krokem při úpravě zeleně je odstranit poškozené nebo nevhodné jedince, u ostatních je nutné provést bezpečnostní, zdravotní nebo výchovný řez. Výsadba nových stromů je navržena pouze na vhodných lokalitách a má plnit doplňkový charakter ke stávající zeleni. Keřové výsadby jsou navrženy hlavně v místech kde je obtížná údržba travnatých ploch (meze mezi panelovými domy v ulici Na Bezděkově a Bezručova). Jsou zde navrženy půdokryvné druhy s cílem minimalizovat následnou údržbu. V rámci sadových úprav na této lokalitě dojde k obnově poškozeného trávníku. Celková regenerovaná plocha je 455 m 2. Sídliště II. Toto sídliště je lemováno ulicemi Pražská, Nová pražská a Mendelova. Dále k této lokalitě náleží kruhový objezd na křížení ulic Nová pražská, Hodějovského a Červené Vršky. Kostru zeleně v sídlišti tvoří bříza bělokorá (Betula pendula), javor stříbrný (Acer saccharinum), javor mléč (Acer platanoides) a borovice černá (Pinus nigra). Tyto jedinci jsou doplněni o keřové druhy. Jejich výsadba byla v minulosti nahodilá, bez jakékoliv kompozice. Cílem úprav je odstranit nevhodné nebo poškozené jedince, u ostatních provést bezpečnostní, zdravotní nebo výchovný řez. (viz příloha). Pro novou výsadbu jsou voleny stromy nižšího vzrůstu nebo stromy s úzkou a kulovitou korunou. V místech s omezeným prostorem jsou do keřových výsadeb navrženy druhy o maximální vzrůstnosti do 1 m, v místech, kde není žádné omezení jsou navrženi vzrůstnější jedinci. Husova ulice V této lokalitě projekt řeší jednostrannou alej z javoru mléče (Acer platanoides) a navazující park u budovy místního gymnázia. Alej je tvořena různověkými jedinci javoru mléče (Acer platanoides). Na nejstarších jedincích je patrné silné poškození způsobené především zasolením okolní půdy. Tito jedinci budou odstraněni. Ostatní jedinci, kteří zatím nejeví známky poškození budou přesazeni na vhodnější lokalitu. Pro novou výsadbu byla navržena kulovitá forma akátu bílého (Robinia pseudoacacia Umbraculifera. Je to kultivar vhodný do městského prostředí, do míst s omezeným prostorem a snášející zasolení půd. V prostoru parku bude odstraněn jeden jedinec smrku ztepilého (Picea abies). Ostatní vzrostlé stromy budou ošetřeny zdravotním řezem. Nová výsadba se bude skládat pouze ze stromů s cílem doplnit proluky ve stávající zeleni. Lipová alej Jedná se o oboustrannou alej z lípy srdčité (Tilia cordata) vedoucí z ulice Černoleské k místnímu zahradnictví. Cílem projektu je odstranit nepůvodní jedince, kteří konkurují lípám srdčitým, ošetřit stávající jedince zdravotním řezem a provést novou výsadbu lip srdčitých (Tilia cordata) do stávajících nebo nově vzniklých proluk.

Fotbalové hřiště Stávající stromová zeleň bude ošetřena bezpečnostním nebo zdravotním řezem. Nová výsadba je plánována podél severní a východní hrany hlavního fotbalového hřiště. Cílem nových výsadeb je odclonění od okolních nemovitostí a vytvoření větrolamu. Pro tyto výsadby je zde navržen buk lesní (Fagus sylvatica), javor babyka (Acer campestre Elsrijk ) a dub letní sloupovitý (Quercus robur Fastigiata Koster ). 6. PŘÍLOHY 6.1. TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY Při realizaci zeleně je nutné dodržovat platné normy Sadovnictví a krajinářství ČSN DIN 18 915 Práce s půdou, 19 917 Zakládání trávníků, 18 916 Výsadby rostlin, 18 919 Rozvojová a udržovací péče o rostliny. 6.2. SPECIFIKACE VÝSADEB Pro výsadby jsou navrženy obalované sazenice pro lepší ujímavost a snížení povýsadbového šoku. Protože se jedná o veřejné plochy s velkou kumulací osob byly pro okamžitý estetický efekt a pro snížení škod vandaly zvoleny sazenice o větší velikosti. listnaté stromy specifikace výpěstků: - musí být min. 2x ve školce přesazován - solitérní strom se zemním balem nebo v kontejneru v závislosti na době výsadby s dobře prokořeněným kořenovým balem, který musí odpovídat velikosti stromu - strom se zapěstovanou, hustou, rovnoměrně zavětvenou korunou odpovídající habitu daného taxonu - obvod kmene ve výšce 1 m viz tabulka rostlinného materiálu - výška nasazení korunky musí být minimálně 2,5 m - kotvení stromu jedním nebo třemi kůly frézovaný kůl pr.60-100 mm, výška 2,5 m, příčka - frézovaný půlkůl, délka min. 60 cm - obal kmene z rákosové rohože (min. výška 180 cm) ochrana proti mrazu a korní spále - mulč provzdušňovací, estetický a protivýparný horizontální prvek, využití mulčovací kůry nebo kačírku (frakce 16-32),vyška 5 cm, směrem ke středu rostliny snížit vrstvu, tvar misky - závlahová sonda flexibilní trubka perforovaná (průměr 8-10 cm), výplněná kačírkem (frakce 16-32) - při výsadbě budou dřeviny zásobeny živinami pomocí tabletového hnojiva (5 ks/strom 1ks/10g) - spon u liniových prvků je u vzrůstných stromů 8 m (např. Fagus sylvatica, Tilia cordata, Quercus robur Fastigiata, Acer campestre Elsrijk, Acer pseudoplatanus Leopoldii ) a u stromů nižšího vzrůstu 5 m (např. Prunus serrulata Amanogava, Crataegus monogyna Stricta, Prunus fruticosa Globosa, Prunus cerasifera Nigra, Robinia pseudoacacia Umbraculifera ) - zálivka 100 l ke každé rostlině

keřové skupiny specifikace výpěstků: - sazenice v kontejnerech nebo v balu, musí splňovat platné mormy pro výpěstky a velikost nadzemní části předepsanou v tabulce rostlinného materiálu - chemické odlevelení před založením záhonů totálním systémovým herbicidem - prokypření povrchu do hloubky 15 cm - kokosová síť 700 g/m2, ukotvená k podkladu dubovými kolíky - viz PD - povrch záhonu bude pokryt netkanou textilií, životnost min. 10 let - mulč výška 5 cm, směrem ke středu rostliny snížit vrstvu, tvar misky - při výsadbě budou dřeviny zásobeny živinami pomocí tabletového hnojiva (2 ks/keř 1ks/10g) - spon keřových výsadeb viz 5.4. Seznam rostlinného materiálu s kalkulací nákladu - zálivka 50l/m2 V případě dlouhodobého nedostatku měřitelných srážek je třeba v prvním letech po výsadbě zajistit zálivku. Zvlášť důkladně zavlažovat ty dřeviny, které byly vysazeny jako vzrostlé. V suchém letním období zalévat dřeviny, které se projevují vadnutím. řez Důležitý je provádět výchovný řez u nově vysazených stromů a keřů, který může zabránit pozdějším problémům. U roubovaných dřevin je nutné průběžně odstraňovat plané výhony, vyrůstající z kořenů a z kmínku pod místem naroubování. pravidelná kontrola kotvení a ochrany kmene a jeho včasné odstranění ošetření mechanických poranění ochrana stromu před chorobami a škůdci trávník Pro zvýšení kvality trávníku doporučujeme jeho častější kosení (min.2 seče měsíčně), hnojení, dosetí a chemické odplevelení. 6.4. TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU založení trávníku - chemické odplevelení totálním systémovým herbicidem - rozrušení půdy do hloubky 150 mm - obdělání půdy kultivátorováním, vláčením - hrabání úprava terénu do konečné podoby - chemické odplevelení totálním systémovým herbicidem - výsev parkového trávníku 30g/m2 - zapracování semene do půdy, uválcování - zálivka 30l/m2 - první seč 6.3. ÚDRŽBA Pro zdárný růst a vývoj nově realizovaných výsadeb je nezbytné zajistit následnou intenzivní péči dle ČSN DIN 18 919. Povýsadbová péče spočívá v následujících opatřeních: odplevelování Dřeviny ve skupinách průběžně odplevelovat (ve vegetačním období přibližně 1x za 3 týdny - plevele nesmí vykvést). Stupeň zaplevelení je nejvyšší v prvním období po výsadbě, postupně klesá se zapojováním skupin. zavlažování 6.4.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB Termín výsadby Při určování vhodného ročního období pro realizaci výsadeb je nutno dbát na druhově podmíněné zvláštnosti jednotlivých taxonů dřevin. Dřeviny s kořenovým balem či kontejnerované lze vysazovat v průběhu celého roku (vyjma suchých období s vysokou intenzitou slunečního záření a mrazových období se zamrzlou půdou). I zde je však nejlepší doba pro výsadbu na podzim po opadu listů a pak v předjaří. Okrasné školky ostatně balový materiál z provozních důvodů expedují pouze v těchto dvou sezonách podzimní (cca od září do zamrznutí půdy) a jarní (od rozmrznutí půdy do začátku rašení). Stálezelené dřeviny a jehličnany se mohou vysazovat s baly po celý rok, s výjimkou doby rašení letorostů. Nejlepší doba pro jejich výsadbu je však brzy na podzim (září až polovina října), aby do zimy zakořenily a mohly přijímat vodu i v zimě. Postup prací při sázení Při výsadbě se musí kořeny dřevin rozprostřít do jejich přirozené polohy. Kontejnery, květináče, fóliové sáčky a obaly, jež nemohou v půdě zetlít, je nutné odstranit. U rostlin s kořenovým balem je nutno rozvázat uzly obalového materiálu na vrchní straně balu a uvolnit úvazek na kořenovém krčku. Je-li kořenový bal

obalen přírodní jutou, popř. zajištěn u velkých stromů pletivem z rychle se rozkládajícího tzv. černého drátu, můžeme tyto materiály ponechat ve výsadbové jámě. Oba tyto materiály se přibližně do roka přirozeně rozpadnou a k deformaci kořenového systému tak nedojde. K odstranění pletiva z jámy přistupujeme jen v případě, kdy se jedná o pletivo pozinkované, které se v půdě nerozloží. Hloubka výsadby se musí přizpůsobit druhu rostlin. Rostliny se zpravidla sázejí tak hluboko, jak rostly na předchozím stanovišti. Opadavé keře, kromě štěpovanců, je zpravidla nutno sázet asi o 5 cm hlouběji, než byly pěstovány. Růže a jiné keře štěpované v krčku sázíme tak hluboko, aby bylo místo štěpování zakryto asi 4 cm zeminy. Při výsadbě alejového stromu s balem nejprve změříme výšku balu a pomocí latě upravíme hloubku jámy tak, aby byla shodná s výškou balu. Pak strom umístíme do jámy. Manipulace se stromem je přípustná pouze za bal s pomocí zvedacích materiálů, ale nikoli za kmen stromu. Kořeny či kořenové baly je nutno ze všech stran prosypat, popř. obsypat zeminou či substrátem, který se pečlivě hutní. Přitlačování zeminy ke kořenům věnujeme dostatečnou pozornost, dbáme na to, abychom nepoškodili bal či kořeny, popř. kořenový krček. Zeminu musíme dostatečně přitlačit, zejména v těsné blízkosti kořenů a balu, abychom eliminovali vzduchové kapsy v jámě a předešli tak vysoušení kořenů. Při výsadbě počítáme předem se sedáním zeminy v jámě. Znamená to, že dřeviny vysazujeme o málo výš, aby po slehnutí zeminy byla rostlina v požadované úrovni. Ke konečnému ulehnutí půdy ve výsadbové jámě dochází asi za 6 měsíců od jejího vyhloubení. Po prosypání kořenů či balů se dřeviny ve výsadbové jámě zalijí dostatečným množstvím vody (v případě slehnutí zeminy se doplní substrát). Mladé rostliny v příznivých podmínkách lze sázet pouze s vlhkými kořeny, není třeba je zalévat po výsadbě. Povrch výsadbové jámy, tzv. závlahová mísa, se upraví zvoleným způsobem. Kotvení dřevin Dřeviny po výsadbě je nutno podle potřeby ukotvit. Nejčastěji provádíme kotvení vzrostlých alejových stromů. Instalace kotvení je nutná ze dvou základních důvodů: - strom postrádá velkou část své kořenové soustavy, zejména mohutné kotvící kořeny = není na stanovišti dostatečně fixován = v důsledku pohybů kmene (a současně kořenového balu) při větru dochází k poškozování nově vznikajících tenkých kořínků, - ochrana nově vysazeného stromu před vandaly, poraněním bází kmenů travními sekačkami či křovinořezy, poškozením v průběhu stavebních prací, parkujícími automobily apod. Ke kotvení se používají dřevěné kolíky o průměru 7 10 cm, minimálně 3 ks k jednomu listnatému stromu. Po výsadbě musí být kmen stromu fixovám ke kůlům pomocí vazby z popruhů. Vazba musí fixovat strom proti pohybům do stran do stran, ale nesmí bránit pohybu směrem dolů. (sesednutí substrátu). Kůl se zatlouká do dna jámy. Podle velikosti dřeviny se používají kůly o delce 2 2,5 m. Kůly se na vrcholech spojí půlkulatými dřevěnými trámky, čímž se zajistí stabilita konstrukce. Rákosová rohož U nově vysázených stromů na stanovištích vystavených přímým účinkům slunečního záření může dojít k tzv. korní spále na jejich kmenech. Při korní spále nedochází jen k poranění pletiv druhotné kůry, ale i lýka a kambia. Aby nedošlo k těmto poraněním, je běžnou praxí, že se kmeny obalují rákosovou rohoží, která je chrání před přímou radiací, vysokými letními teplotami a vysycháním povrchových buněk. Ke korní spále jsou více náchylné stromy s tenkou kůrou (javory, buky, lípy) a stromy, jejichž kmeny byly v okrasných školkách od mládí zastíněny. Mulčování Vrstva mulče jako půdního pokryvu nových výsadeb nesmí být vyšší než 7 10 (15) cm. Touto vrstvou již plevel obtížně prorůstá. Pokud použijeme vyšší vrstvu mulče, dřevina do ní snadno prokoření svými jemnými asimilačními kořínky, a je tak více náchylná na teplotní a především vlhkostní změny (zejména je náchylná na sucho). Mezi vrstvu mulče a půdní povrch můžeme umístit ochranné plachetky (geotextilie, bioplachetky z netkaných textilií apod.), které nedovolí růst ani těm nejagresivnějším plevelům. Plocha mulče by zpravidla měla přesahovat plochu výsadbové jámy, a to alespoň o jednu třetinu jejího průměru. Plocha bezprostředně okolo báze kmene a kořenového krčku dřevin by neměla být vůbec mulčována. Je-li tomu tak, vznikají tzv. mulčovací sopky. Tyto sopky udržují v blízkosti kořenového krčku keřů či báze kmene stromů zvýšenou vlhkost a tmu, tedy ideální podmínky pro rozvoj hub, způsobující následně hniloby v těchto místech. Jsou také domovem, ochranou a spižírnou pro hlodavce, kteří okusují kůru a lýko kmene či výhonů, a to zejména v době vegetačního klidu. Doporučuje se proto nemulčovat půdu v okruhu nejméně 10 15 cm od kořenového krčku. Povýsadbová péče Povýsadbová péče je obdobím intenzivní péče o dřevinu a trvá minimálně několik týdnů, u vzrostlých stromů až několik let po výsadbě.

V této souvislosti je třeba opět zdůraznit již jednou zmíněné pravidlo: čím mladší (menší) výsadbový materiál, tím rychlejší ujmutí na stanovišti po přesazení a překonání přesazovacího stresu, a tím i ukončení povýsadbové péče o výsadby. A naopak. Povýsadbová péče spočívá především v následujících opatřeních: zálivka a hnojení, péče o závlahovou mísu, kypření a odplevelování výsadeb, výchovný řez korun mladých stromů, pravidelná kontrola kotvení a jeho včasné odstranění, ošetření mechanických poranění vzniklých při výsadbě a v prvních letech po ní ochrana před chorobami a škůdci. Kůly statického zajištění - 2-3 ks podle velikosti stromu - tlakově napuštěné fungicidními prostředky - zatlouci do dna jámy Tabule č. 1 : Standardní postup při výsadbě stromu Výsadbová jáma - minimálně 1,5x větší než kořenový bal či kořenový systém vysazovaného stromu - kruhový tvar s kónickým profilem - zdrsnit boční stěny - hloubka cca 2-násobek výšky balu Substrát na dno jámy - malý obsah organického podílu - vyrovnání výškového rozdílu až přibližně na výšku balu - dobře zhutnit Umístění stromu - vrchní část balu v rovině s terénem - ve středu mezi kotvícími kůly - pokud je na kmeni označený směr na sever - respektovat - optimální je v této fázi provést výchovný řez

6.4.2. TECHNOLOGIE ŘEZU Zasypání jámy - event. umístění závlahové sondy - zahradnický substrát s příměsí rašeliny - pouze ve svrchní části výsadbové jámy Technika řezu Cílem techniky řezu je volba způsobu provedení řezu ve správný čas a na správném místě (v neposlední řadě i vhodné ošetření řezných ran). Technika řezu se opírá o poznatky získané ze studia biologie dřevin. Při řezu je nutné respektovat: - vedení řezu, - maximální velikost vznikajících ran, - termín řezu, - ošetření řezné rány. Vedení řezu Řez nadzemních částí probíhá v koruně stromu, kde dochází k odstraňování dvou rozdílných typů větví: - větví živých, - větví mrtvých (suchých). Řez živých větví Dochází-li při řezu k odstraňování živých větví, musí být řez proveden se zřetelem na podporu přirozeného obranného systému a ochranné zóny větve stromu. Pokud odstraníme dceřinou větev tak, aby nedošlo k poranění větevního límečku větve mateřské, tyto dva mechanismy relativně spolehlivě (samozřejmě spolehlivě z hlediska přírodních systémů) zabrání průniku patogenů (zejména dřevokazných hub), kteří osidlují čerstvá poranění. Dojde-li však k poranění mateřské větve (jež nastane při řezu za větevní límeček), ochranná zóna jeho větevního nasazení už na aktivní obranu nestačí a strom musí aktivovat další obranné mechanismy ovšem už ne vždy tak efektivní. Z toho důvodu dochází v průběhu času k šíření patogenů do dřeva mateřské větve a během několika let i ke vzniku dutin. Odstraňování živých větví vždy představuje zátěž energetického systému stromu, protože dochází nejen k redukci energií produkující asimilační plochy (listů na odstraněné větvi), ale i k poranění, které vyvolává energeticky náročné obranné reakce. Je proto nutné odstraňovat co nejmenší objem větví nutný pro zajištění žádaného účelu řezu. Řez mrtvých větví Jiná situace nastává při řezu mrtvých (suchých) větví. Po odumření větve dochází k aktivaci ochranné zóny větve v okolí větevního nasazení větve mateřské. Současně protože mrtvá větev již sekundárně netloustne se její báze začíná zavalovat novým každoročním tloušťkovým růstem mateřské větve. V této fázi je potřeba mrtvou větev odstranit, aby mohlo dojít k rychlému uzavření vzniklé rány ránovým dřevem. Mrtvé a odumírající větve musíme proto řezat co nejtěsněji k okraji živého pletiva na bázi větevního nasazení větve mateřské. Její živá pletiva samozřejmě nesmí být v žádném případě poškozena! Zával v okolí větevního nasazení se nijak neformuje ani neupravuje. Odstranění mrtvých (suchých) větví z koruny stromu je velmi důležité, především z hlediska provozní bezpečnosti. Na druhé straně může v některých případech být odstraňování suchých větví kontraproduktivní. Týká se to především případů, kdy ošetřujeme staré stromy v krajině, které díky svému stáří a vysokému množství mrtvé dřevní hmoty (často již rozpadlé či se rozkládající) představují unikátní biotop pro mnohé další organismy, které jsou na životě v tomto prostředí závislé. Výchovný řez Tento řez se provádí u mladých exemplářů v prvních letech po výsadbě na trvalé stanoviště, méně často pak po řezu zmlazovacím. Výchovný řez se provádí zpravidla do 10 15 (20) let po výsadbě, přičemž plynule přechází do některého z technologických typů řezu udržovacího. Tento řez si klade za cíl:

- dosáhnout druhově charakteristického tvaru koruny ošetřovaného jedince, jež je staticky, odolná a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon, - přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (např. úpravou podchodné, popř. podjezdné výšky). - Tabule : Bezpečnostní řez Hlavní zásady : - vedení řezu na větevní límeček Odstraňovat větve - silné suché hrozící odlomením - mechanicky poškozené natolik, že hrozí zlomení Tabule: Výchovný řez Období realizace : - předjarní období - období plné vegetace Hlavní zásady : - neodstraňovat terminální výhon - postupně zvyšovat korunu až na podchodnou / podjezdnou výšku - korunu prosvětlovat (spíše než zakracovat výhony) - odstraňovat růstové defekty, podporovat terminální výhon Intenzita opakování : - 1-4 (5) let Bezpečnostní řez Jedná se v podstatě o minimální variantu zdravotního řezu, účelově zaměřenou na splnění požadavků provozní bezpečnosti stromu. Je to řez relativně levný a má své místo tam, kde není efektivní investovat do nákladného zdravotního řezu. Bezpečnostní řez odstraňuje větve suché, mechanicky poškozené, nalomené či zlomené, větve volně visící v korunách a bezprostředně hrozící svým pádem na zem apod. Období realizace : - kdykoli Zdravotní řez Intenzita opakování : - 2-6 let Jedná se o nejběžnější a v současné době i nejvíce používaný typ udržovacího řezu. Tento řez je řezem komplexním (ostatní řezy udržovací z něho vycházejí). Cílem tohoto řezu je zejména zabezpečení dlouhodobě vysoké funkčnosti stromu, při udržení pokud možno co nejlepšího zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Je opakován v několikaletých intervalech, nejméně alespoň jednou za 8 10 let, samozřejmě s ohledem na aktuální stav stromu. U tohoto řezu odstraňujeme či zkracujeme větve: - suché, mechanicky poškozené či zlomené či jinak provozně nebezpečné, - odumírající, napadené chorobami a škůdci, - navzájem se křížící, zahušťující korunu a nevhodně postavené (např. směřující do středu koruny), - kodominantní a tlaková větvení, - se silně sníženou vitalitou, - pahýly, větve v souběhu, výmladky z podnoží atp.

Tabule : Zdravotní řez Hlavní zásady : - vedení řezu na větevní límeček - řezat větve do průměru 5 (10) cm Odstraňovat větve - suché, mechanicky poškozené, zlomené, nebezpečné, - odumírající, napadené chorobami a škůdci, - křížící se a nevhodně postavené - kodominantní a tlaková větvení - se silně sníženou vitalitou, Období realizace : - období plné vegetace Intenzita opakování : - 5-15 let