OBNOVA VEŘEJNÉ ZELENĚ VE VLAŠIMI III. ETAPA

Transkript

1 OBNOVA VEŘEJNÉ ZELENĚ VE VLAŠIMI III. ETAPA

2 OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2. CHARAKTERISTIKA STAVU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 3. NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV 4. TŮNĚ 4.1. PRŮVODNÍ ZPRAVA 4.2. SOUHRNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 5. GRAFICKÁ ČÁST A TABULKY VÝKAZŮ VÝMĚR A POČTŮ 5.1. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ CENTRUM 5.2. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV CENTRUM 5.3. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ OBORA 5.4. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - OBORA 5.5. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ STARÝ HŘBITOV 5.6. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV STARÝ HŘBITOV 5.7. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ SEVERNÍ ULICE 5.8. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV SEVERNÍ ULICE 5.9. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ U ŠKOLY NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV U ŠKOLY SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ BOLINA NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV BOLINA SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ VORLINSKÁ ALEJ NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV VORLINSKÁ ALEJ SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ OŘEŠÁKOVÁ ALEJ NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV OŘEŠÁKOVÁ ALEJ SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ JAVOROVÁ ALEJ NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV JAVOROVÁ ALEJ SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ PLOCHA U SUPERMARKETU PENNY NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV PLOCHA U SUPERMARKETU PENNY

3 5.21. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ JABLOŇOVO-ŠVESTKOVÁ ALEJ A ŠVESTKOVÁ ALEJ NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV JABLOŇOVO-ŠVESTKOVÁ ALEJ A ŠVESTKOVÁ ALEJ SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ HRUŠŇOVÁ ALEJ NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV HRUŠŇOVÁ ALEJ TŮNĚ PŘEHLEDNÁ SITUACE TŮNĚ KATASTRÁLNÍ SITUACE TŮNĚ SITUACE TŮNĚ VZOROVÝ VÝKRES 6. ROZPOČET 6.1. CELKOVÝ REALIZAČNÍ ROZPOČET 6.2. SEZNAM OŠETŘOVANÝCH STROMU S KALKULACÍ CEN ZÁSAHU 6.3.SEZNAM DŘEVIN URČENÝCH K ODSTRANĚNÍ S KALKULACÍ CEN 6.4. SEZNAM ROSTLINNÉHO MATERIÁLU S KALKULACÍ NÁKLAD 6.5. OCENĚNÍ PRACÍ A OSTATNÍHO MATERIÁLU 6.6. SEZNAM A OCENĚNÍ ZEMNÍCH PRACÍ 7. PŘÍLOHY 7.1. TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY 7.2.SPECIFIKACE VÝSADEB 7.3. ÚDRŽBA 7.4.TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU TECHNOLOGIE VÝSADEB TECHNOLOGIE ŘEZU

4 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Akce: OBNOVA VEŘEJNÉ ZELENĚ VE VLAŠIMI III. ETAPA Zadavatel: MĚSTO VLAŠIM Jana Masaryka Vlašim Seznam parcelních čísel: k.ú. Vlašim: Centrum 1/20, 1/41, 1/42, 1/43, 1/44, 1/45, 1/46, 1/54, 1/56, 1/57, 1/58, 1/59, 1/60, 1/65, 1/66, 1/67, 1/68, 1/71, 1/72, 1/73, 1/74, 1/75, 1/77, 1/78, 24/1, 24/25, 361/3, 361/4, 361/6, 361/21, 2303/2, 2381/3, 2382/8, 2382/10, 2382/11 Starý hřbitov /1, 1704/1 Obora St.351/111 Severní ulice 564/1, 564/10, 564/12, 564/13, 564/15, 564/21, 564/23, 564/25, 564/27 U školy /104 Vorlinská alej 2383/6, 2383/1 Ořešáková alej 2395 Javorová alej 2401 Plocha u supermarketu Penny 1656/1, 1674/3, 1674/4 Jabloňovo švestková alej , 2369 Švestková alej 2367/1 Hrušňová alej 2374/2 k.ú. Bolina: Bolina - PK 540, PK539, PK 543, PK 544, PK 545, PK 546, PK 541, PK 537, 527/1, 542/2, 1369, 1361/1 Projektant: Ing. Lukáš Kaprál Prokopova Vlašim Tel.: , kapral.lukas@seznam.cz Projektová kancelář- ing.petr Datel Tyršova 1902, Benešov IČO: AI č vodohospodářské stavby

5 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Tento projekt řeší zeleň na městských a pronajatých pozemcích v městě Vlašim. Přírodní podmínky: nadmořská výška průměrná roční teplota vzduchu průměrný roční úhrn srážek klimatická oblast Okrsek vegetační typ zemědělský výrobní typ 320 m.n.m. 7 C 650 mm mírně teplá mírně teplý, mírně vlhký se studenou zimou bukový bramborářský 2. CHARAKTERISTIKA STAVU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Město Vlašim se nachází v jihovýchodní části Středočeského kraje, přibližně 10 km od exitu 49 dálnice D1. Jedná se o středně velké město, po okrajích dominuje zástavba rodinných domů, v centru města naopak zástavba panelákového stylu. V prostoru centra je zeleň nahodile roztroušena mezi panelovými domy. Vyjímku tvoří rozlehlý zámecký park. V zástavbě po okrajích města je zeleně minimálně, vesměs se jedná o nahodilou výsadbu bez jakékoliv kompozice. V posledních letech postupně dochází k obnově nebo novým výsadbám liniové zeleně. 3. NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV Centrum Sídliště olemované ulicemi Komenského, Riegrova, Zámecká a Na Valech. Zeleň je roztroušena nahodile po celé řešené ploše. Jedná se především o keřové skupiny doplněné o samostatně stojící stromy. Po posouzení zdravotního stavu jednotlivých jedinců budou někteří odstraněni a u ostatních bude proveden výchovný, bezpečnostní nebo zmlazovací řez. Nejvíce poškozené travnaté plochy budou rekonstruovány. Asfaltové plochy vklíněné mezi záhony růží lemující Komenského ulici budou odstraněny. Přestárlé růže budou taktéž odstraněny. Následně bude provedena kompletní výměna půdy do hloubky 40 cm. Následovat bude nový výsadba velkokvětých růží.

6 V Komenského ulici není v současné době žádná zeleň. Po plánované rekonstrukci povrchu vzniknou mezi parkovacími místy nová místa pro výsadbu stromů a keřů. Bude vysázena oboustranná alej z akátu bílého kulovitého (Robinia pseudoacacia Umbraculifera). Pro keřovou výsadbu jsou zvoleny druhy s maximální výškou růstu do 1 m. Obora Prostor okolo bytových jednotek je řešen jako lesopark s nahodile rozmístěnými stromy doplněnými o samostatné skupiny keřů. Po posouzení zdravotního stavu jednotlivých dřevin budou někteří jedinci odstraněni, u ostatních bude proveden výchovný nebo bezpečnostní řez. Cílem nových výsadeb je doplnění stávajících mezer mezi stromy o kvetoucí nebo listem barevné jedince a vytvoření nových skupin dřevin z rododendronů a velkokvětých azalek (Rhododendron spp.) Starý hřbitov Kostru zeleně na bývalém hřbitově tvoří vzrostlí jedinci lípy srdčité (Tilia cordata) doplněné o několik jedinců javoru mléče (Acer platanoides) a jednoho jedince akátu (Robinia pseudoacacia). Tito jedinci byli doplněni o nahodilou výsadbu jehličnatých a listnatých dřevin bez jakékoliv kompozice. Cílem je vytvořit dva souměrné celky okolo chodníku probíhajícím středem pozemku z listnatých dřevin. Jehličnaté dřeviny a nevhodné listnaté dřeviny budou odstraněny nebo přesazeny na vhodnější stanoviště. Odclonění od okolní panelové zástavby docílíme výsadbou dvou jedinců platanu javorolistého (Platanus acerifolia) a tří jedinců lípy srdčité (Tilia cordata). Celistvost plochy přilehlého parkoviště bude rozbita výsadbou sakur (Prunus subhirtela Autumnalis ) do předem vytvořených výsadbových mís ohraničených vystouplými betonovými obrubníky, které budou chránit kmen stromu před poškozením. V prostoru výsadbové jámy bude vyměněno 100% stávající zeminy. Ulice Severní Jednosměrná ulice procházející sídlištěm Sever. Ve svahu nad silnicí budou odstraněni jedinci chvojky klášterské (Juniprus sabina) a jalovce čínského (Juniperus chinensis). Stromoví jedinci budou ošetřeni bezpečnostním řezem. Následně bude provedena nová výsadba. Před samotnou výsadbou bude na plochu svahu nainstalována kokosová rohož. Po výsadbě bude svah zaborkován a pro zpevnění svahu budou instalovány zábrany, vytvořené z odkorněné smrkové tyčoviny o min. průměru 10 cm, v řadách ve vzdálenosti 1 m od sebe.

7 U školy Úzký travnatý pás mezi ZŠ Vorlina a přilehlými bytovými jednotkami. Zeleň je tvořena pouze jehličnatými a listnatými stromovými jedinci. Keřové patro není zastoupeno. Cílem nových výsadeb je odclonění areálu školy od okolní zástavby. Toho by mělo být dosaženo výsadbou volně rostoucího keřového pásu podél oplocení školní zahrady a doplněním mezer mezi stávajícími stromy novými listnatými jedinci. Bolina V současné době je náves tvořena dvěma rybníky a nesourodými celky zeleně bez jakékoli kompozice. Hráz většího z rybníků je částečně využívána jako skládka stavebního a biologického odpadu. Plocha mezi hrází většího z rybníků a silnicí vedoucí na Zdislavice je neudržována a zarostlá buření. Zeleň tvoří 1 ks břízy bělokoré (Betula pendula)), 2 ks lip srdčitých (Tilia cordata), 2 ks jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a několik menších jedinců vrby (Salix caprea). Podél pravé strany asfaltové silnice směrem z Boliny do Zdislavic vznikne jednostranná alej tvořená z hlohů obecných Paulova (Crataegus laevigata Paul s Scarlet). Na ní naváže alej z javoru mléče (Acer platanoides). Na hrázi většího rybníka, respektive na její vnější hraně a patě, bude vysázena řada dubů letních (Quercus robur). Oboustranná alej z olší lepkavých (Alnus glutinosa) bude vysázena podél koryta bezejmenného toku v úseku od hráze většího rybníka k asfaltové silnici na Zdislavice. U vyústění koryta do většího z rybníků bude vysázena vrba bílá (Salix alba Tristis ), na jejíž výsadbu naváže podél břehu rybníka alej tvořená z dubů letních (Quercus robur). V horní části menšího z rybníků bude vysázeno litorální pásmo tvořené kosatcem sibiřským (Iris sibirica) a šípatkou širolistou(sagittaria latifolia). Ve středu rybníka budou vysázeny lekníny (Nymphaea). Vorlinská alej Oboustranná jabloňovo-hrušňová alej s příměsí dubu letního (Quercus robur) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Alej lemuje nezpevněnou cestu spojující Vlašim s Jinošovským údolím. Stromy jsou v různém věkovém stádiu. Někteří jedinci jsou odumřelí, zničení vandaly a u některých došlo k napadení bělokazem švestkovým (Scolutus mali). Jedná se o škůdce, který napadá kmeny a větve, pod kůrou větví a kmenů jsou typické požerky. Při silném napadení může vést až k úplnému uschnutí napadeného stromu. Po posouzení zdravotního stavu dřevin, budou někteří jedinci odstraněni, u ostatních bude proveden výchovný nebo bezpečnostní řez. Vzniklý biologický odpad bude zlikvidován štěpkováním. Následně bude provedena výsadba nových jedinců. Ořešáková alej Jednostranná alej lemující asfaltovou silnici vedoucí od modré kapličky směrem k vrcholu Na Spravedlnosti. Jedná se o alej tvořenou ořešákem královským

8 (Juglans regia) s příměsí jabloní (Malus domestica). Po posouzení zdravotního stavu dřevin, budou někteří jedinci odstraněni, u ostatních bude proveden výchovný nebo bezpečnostní řez. Vzniklý biologický odpad bude zlikvidován štěpkováním. Následně bude provedena výsadba nových jedinců. Javorová alej Jednostranná alej z javoru klenu (Acer pseudoplatanus) vedoucí z Vlašimi na vrchol Na Spravedlnosti. Jedná se o mladou výsadbu, u které je nutné provést výchovný řez. Tři poškození jedinci budou odstraněni a nahrazeni novou výsadbou stejného druhu. Plocha u supermarketu Penny Plocha bývalého travnatého hřiště na míčové hry s několika stromovými jedinci a sousední silně podmáčená plocha s jedinci vrb (Salix spp.). Po posouzení zdravotního stavu jednotlivých jedinců budou někteří odstraněni a u ostatních bude proveden bezpečnostní řez. Na silně podmáčené ploše bude provedena obnova dvou tůní. Současně bude odstraněna černá skládka komunálního odpadu. Hrušňová alej Jednostranná hrušňová alej podél nezpevněné komunikace. Po posouzení zdravotního stavu jednotlivých jedinců budou někteří odstraněni a u ostatních bude proveden výchovný řez. Jabloňovo švestková alej a Švestková alej Jabloňovo švestková alej Jednostranná alej podél nezpevněné komunikace vedoucí od Vlašimi směrem k rybníku Chocholouš. Po posouzení zdravotního stavu jednotlivých jedinců budou někteří odstraněni a u ostatních bude proveden výchovný řez. Švestková alej Podél nezpevněné komunikace vedoucí od jabloňovo švestkové aleje směrem k silnici na Římovice bude vysázena jednostranná alej ze švestek (Prunus domestica). 4. TŮNĚ 4.1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1. Základní údaje: Zájmové území se nachází ve východní okrajové části Vlašimi. Jedná se o území v současné době tvořené lučními pozemky, které jsou zamokřené a porostlé místně náletovými dřevinami.

9 Předmětem projektu je zřízení dvou tůní, ve kterých bude podchycen odtok z okolních pozemků a pramenní vývěry. Lokalita se nachází v povodí potoka Bolinka (ČHP ). 2. Přehled výchozích podkladů a) požadavky a údaje investora b) vodohospodářská a katastrální mapa 3. Návrh stavebních úprav Je navrženo vybudování dvou zemních tůní (plochy do 100 m2). Tůně budou propojeny mělkým zemním korytem. Tuně budou umístěny tak, aby byly zčásti osluněné a z části v polostínu. 4. Členění stavby na objekty Stavba je členěna na jeden stavební objekt: SO č. 01: Zemní prohlubně 5. Dotčené zájmy Stavba je umístěna na následujícím pozemku v k.ú. Vlašim: Č.kat. původ 1656/1 KN kultura trvalý travní porost vlastník Město Vlašim V dotčeném území se nenachází žádné podzemní ani nadzemní inž. sítě jiných investorů. Vytěžená zemina bude využita pro terénní úpravy v okolí tůní. 6. Zabezpečení hlavních energií Při realizaci stavby není třeba zajištění el. energie ani vody. Jedná se vesměs o zemní práce. 7. Vliv stavby a provozu na životní prostředí a okolí stavby: Realizací stavby dojde k příznivému ovlivnění životního prostředí. Bude vytvořena vodní plocha s akumulačním prostorem. Dojde k příznivému ovlivnění mikroklimatu blízkého okolí. Ovlivnění životního prostředí je možné především při realizaci stavby. Je nutné omezit hlučnost, prašnost a zásahy do okolí stavby. Při provádění stavebních prací je třeba věnovat zvýšenou pozornost při práci mechanizace a dopravních prostředků s ohledem na možné znečištění povrch. a podzem. vod ropnými látkami

10 8. Požadavky z hlediska bezpečnosti práce: V průběhu stavby bude třeba dodržovat ustanovení platných bezpečnostních předpisů. Jejich plnění je nutno kontrolovat. Zejména je nutné: - výkopy musí být prováděny odborně. Okraje výkopů nesmí být do vzdálenosti 0,5m zatěžovány. - na pracovišti musí být dodržován pořádek a čistota. Pracovníci jsou povinni používat pracovních ochranných prostředků. - všeobecně je nutné věnovat zvláštní pozornost dodržování bezpečnostních předpisů při provozu strojů. 9. Požadavky z hlediska požární ochrany a civilní obrany Z hlediska civil.obrany a požární ochrany nejsou na stavbu kladeny žádné požadavky TECHNICKÁ ZPRÁVA Projekt stavby je členěn na jeden stavební objekt. Veškeré práce budou prováděny na uvolněných pozemcích. Zařízení staveniště, deponie a skládky stavebního materiálu budou na pozemcích investora. SO č. 01 Tůně Zemní tůně budou zřízeny na pozemku č.kat. 1656/1, k.ú. Vlašim. Tůň č.1 bude zřízena u jihozápadního okraje parcely č.kat. 1656/1. Tůň bude plochy cca 120 m2, hloubky do 1,3 m, sklon svahů min. 1:3, objem cca 120 m3. Tůň č.2 bude v blízkosti tůně č.1. Tůň bude plochy cca 90 m2, hloubky do 1,3 m, sklon svahů min. 1:3, objem cca 90 m3. Tůně budou propojeny mělkým zemním korytem. Před zahájením vykopávek tůní bude sejmuta vrchní orniční vrstva, která bude uložena na mezideponii. Zemina z vykopávek tůní bude použita na dotčené parcele pro vyrovnání terénu. Ornice bude rozprostřena na nově upravených plochách. Ozelenění tůní Tůně se nacházejí v prosvětleném porostu vrb a proto není nutné jejich ozelenění, pouze ve spodní části budou vysázeny duby letní (Quercus robur).

11 7. PŘÍLOHY 7.1. TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY Při realizaci zeleně je nutné dodržovat platné normy Sadovnictví a krajinářství ČSN DIN Práce s půdou, Zakládání trávníků, Výsadby rostlin, Rozvojová a udržovací péče o rostliny SPECIFIKACE VÝSADEB Pro výsadby jsou navrženy obalované sazenice pro lepší ujímavost a snížení povýsadbového šoku. Protože se jedná o veřejné plochy s velkou kumulací osob byly pro okamžitý estetický efekt a pro snížení škod vandaly zvoleny sazenice o větší velikosti. listnaté stromy specifikace výpěstků: - musí být min. 2x ve školce přesazován - solitérní strom se zemním balem nebo v kontejneru v závislosti na době výsadby s dobře prokořeněným kořenovým balem, který musí odpovídat velikosti stromu - strom se zapěstovanou, hustou, rovnoměrně zavětvenou korunou odpovídající habitu daného taxonu - obvod kmene ve výšce 1 m viz tabulka rostlinného materiálu - výška nasazení korunky musí být minimálně 2,5 m - výměna stávající zeminy prosátá středně těžká ornice (50%) s příměsí kompostu (30%) a písku (20%) viz PD - kotvení stromu jedním nebo třemi kůly frézovaný kůl pr mm, výška 2,5 m, příčka - frézovaný půlkůl, délka min. 60 cm - obal kmene z rákosové rohože (min. výška 180 cm) ochrana proti mrazu a korní spále - mulč provzdušňovací, estetický a protivýparný horizontální prvek, využití mulčovací kůry nebo kačírku (frakce 16-32),výška 5 cm, směrem ke středu rostliny snížit vrstvu, tvar misky - závlahová sonda flexibilní trubka perforovaná (průměr 8-10 cm), výplněná kačírkem (frakce 8-16) - zálivka 100 l ke každé rostlině keřové skupiny specifikace výpěstků: - sazenice v kontejnerech nebo v balu, musí splňovat platné normy pro výpěstky a velikost nadzemní části předepsanou v tabulce rostlinného materiálu - chemické odlevelení před založením záhonů totálním systémovým herbicidem - prokypření povrchu do hloubky 15 cm

12 - výměna stávající zeminy prosátá středně těžká ornice (50%) s příměsí kompostu (30%) a písku (20%) viz PD - kokosová síť 700 g/m2, ukotvená k podkladu dubovými kolíky - viz PD - zpevnění svahu odkorněnou smrkovou kulatinou o min. průměru 10 cm, uchycení do svahu ocelovou kulatinou o délce 70 cm viz PD - povrch záhonu bude pokryt netkanou textilií o životnosti min.10let - mulč výška 5 cm, směrem ke středu rostliny snížit vrstvu, tvar misky - zálivka 50l/m2 založení trávníku - chemické odplevelení totálním systémovým herbicidem - rozrušení půdy do hloubky 150 mm - obdělání půdy kultivátorováním, vláčením - hrabání úprava terénu do konečné podoby - chemické odplevelení totálním systémovým herbicidem - výsev parkového trávníku 30g/m2 - zapracování semene do půdy, uválcování - zálivka 30l/m ÚDRŽBA Pro zdárný růst a vývoj nově realizovaných výsadeb je nezbytné zajistit následnou intenzivní péči dle ČSN DIN Povýsadbová péče spočívá v následujících opatřeních: odplevelování Dřeviny ve skupinách průběžně odplevelovat (ve vegetačním období přibližně 1x za 3 týdny - plevele nesmí vykvést). Stupeň zaplevelení je nejvyšší v prvním období po výsadbě, postupně klesá se zapojováním skupin. zavlažování V případě dlouhodobého nedostatku měřitelných srážek je třeba v prvním letech po výsadbě zajistit zálivku. Zvlášť důkladně zavlažovat ty dřeviny, které byly vysazeny jako vzrostlé. V suchém letním období zalévat dřeviny, které se projevují vadnutím. řez Důležitý je provádět výchovný řez u nově vysazených stromů a keřů, který může zabránit pozdějším problémům. U roubovaných dřevin je nutné průběžně odstraňovat plané výhony, vyrůstající z kořenů a z kmínku pod místem naroubování.

13 pravidelná kontrola kotvení a ochrany kmene a jeho včasné odstranění ošetření mechanických poranění ochrana stromu před chorobami a škůdci trávník Pro zvýšení kvality trávníku doporučujeme jeho častější kosení (min.2 seče měsíčně), hnojení, dosetí a chemické odplevelení TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU TECHNOLOGIE VÝSADEB Termín výsadby Při určování vhodného ročního období pro realizaci výsadeb je nutno dbát na druhově podmíněné zvláštnosti jednotlivých taxonů dřevin. Dřeviny s kořenovým balem či kontejnerované lze vysazovat v průběhu celého roku (vyjma suchých období s vysokou intenzitou slunečního záření a mrazových období se zamrzlou půdou). I zde je však nejlepší doba pro výsadbu na podzim po opadu listů a pak v předjaří. Okrasné školky ostatně balový materiál z provozních důvodů expedují pouze v těchto dvou sezonách podzimní (cca od září do zamrznutí půdy) a jarní (od rozmrznutí půdy do začátku rašení). Stálezelené dřeviny a jehličnany se mohou vysazovat s baly po celý rok, s výjimkou doby rašení letorostů. Nejlepší doba pro jejich výsadbu je však brzy na podzim (září až polovina října), aby do zimy zakořenily a mohly přijímat vodu i v zimě. Postup prací při sázení Při výsadbě se musí kořeny dřevin rozprostřít do jejich přirozené polohy. Kontejnery, květináče, fóliové sáčky a obaly, jež nemohou v půdě zetlít, je nutné odstranit. U rostlin s kořenovým balem je nutno rozvázat uzly obalového materiálu na vrchní straně balu a uvolnit úvazek na kořenovém krčku. Je-li kořenový bal obalen přírodní jutou, popř. zajištěn u velkých stromů pletivem z rychle se rozkládajícího tzv. černého drátu, můžeme tyto materiály ponechat ve výsadbové jámě. Oba tyto materiály se přibližně do roka přirozeně rozpadnou a k deformaci kořenového systému tak nedojde. K odstranění pletiva z jámy přistupujeme jen v případě, kdy se jedná o pletivo pozinkované, které se v půdě nerozloží. Hloubka výsadby se musí přizpůsobit druhu rostlin. Rostliny se zpravidla sázejí tak hluboko, jak rostly na předchozím stanovišti. Opadavé keře, kromě štěpovanců, je zpravidla nutno sázet asi o 5 cm hlouběji, než byly pěstovány. Růže a jiné keře štěpované v krčku sázíme tak hluboko, aby bylo místo štěpování zakryto asi 4 cm zeminy. Při výsadbě alejového stromu s balem nejprve změříme výšku balu a pomocí latě upravíme hloubku jámy tak, aby byla shodná s výškou balu. Pak strom

14 umístíme do jámy. Manipulace se stromem je přípustná pouze za bal s pomocí zvedacích materiálů, ale nikoli za kmen stromu. Kořeny či kořenové baly je nutno ze všech stran prosypat, popř. obsypat zeminou či substrátem, který se pečlivě hutní. Přitlačování zeminy ke kořenům věnujeme dostatečnou pozornost, dbáme na to, abychom nepoškodili bal či kořeny, popř. kořenový krček. Zeminu musíme dostatečně přitlačit, zejména v těsné blízkosti kořenů a balu, abychom eliminovali vzduchové kapsy v jámě a předešli tak vysoušení kořenů. Při výsadbě počítáme předem se sedáním zeminy v jámě. Znamená to, že dřeviny vysazujeme o málo výš, aby po slehnutí zeminy byla rostlina v požadované úrovni. Ke konečnému ulehnutí půdy ve výsadbové jámě dochází asi za 6 měsíců od jejího vyhloubení. Po prosypání kořenů či balů se dřeviny ve výsadbové jámě zalijí dostatečným množstvím vody (v případě slehnutí zeminy se doplní substrát). Mladé rostliny v příznivých podmínkách lze sázet pouze s vlhkými kořeny, není třeba je zalévat po výsadbě. Povrch výsadbové jámy, tzv. závlahová mísa, se upraví zvoleným způsobem. Kotvení dřevin Dřeviny po výsadbě je nutno podle potřeby ukotvit. Nejčastěji provádíme kotvení vzrostlých alejových stromů. Instalace kotvení je nutná ze dvou základních důvodů: - strom postrádá velkou část své kořenové soustavy, zejména mohutné kotvící kořeny = není na stanovišti dostatečně fixován = v důsledku pohybů kmene (a současně kořenového balu) při větru dochází k poškozování nově vznikajících tenkých kořínků, - ochrana nově vysazeného stromu před vandaly, poraněním bází kmenů travními sekačkami či křovinořezy, poškozením v průběhu stavebních prací, parkujícími automobily apod. Ke kotvení se používají dřevěné kolíky o průměru 7 10 cm, minimálně 3 ks k jednomu listnatému stromu. Po výsadbě musí být kmen stromu fixovám ke kůlům pomocí vazby z popruhů. Vazba musí fixovat strom proti pohybům do stran do stran, ale nesmí bránit pohybu směrem dolů. (sesednutí substrátu). Kůl se zatlouká do dna jámy. Podle velikosti dřeviny se používají kůly o delce 2 2,5 m. Kůly se na vrcholech spojí půlkulatými dřevěnými trámky, čímž se zajistí stabilita konstrukce. Rákosová rohož U nově vysázených stromů na stanovištích vystavených přímým účinkům slunečního záření může dojít k tzv. korní spále na jejich kmenech. Při korní spále nedochází jen k poranění pletiv druhotné kůry, ale i lýka a kambia. Aby nedošlo k těmto poraněním, je běžnou praxí, že se kmeny obalují rákosovou rohoží, která je chrání před přímou radiací, vysokými letními teplotami a vysycháním povrchových buněk. Ke korní spále jsou více náchylné stromy s tenkou kůrou (ja-

15 vory, buky, lípy) a stromy, jejichž kmeny byly v okrasných školkách od mládí zastíněny. Mulčování Vrstva mulče jako půdního pokryvu nových výsadeb nesmí být vyšší než 7 10 (15) cm. Touto vrstvou již plevel obtížně prorůstá. Pokud použijeme vyšší vrstvu mulče, dřevina do ní snadno prokoření svými jemnými asimilačními kořínky, a je tak více náchylná na teplotní a především vlhkostní změny (zejména je náchylná na sucho). Mezi vrstvu mulče a půdní povrch můžeme umístit ochranné plachetky (geotextilie, bioplachetky z netkaných textilií apod.), které nedovolí růst ani těm nejagresivnějším plevelům. Plocha mulče by zpravidla měla přesahovat plochu výsadbové jámy, a to alespoň o jednu třetinu jejího průměru. Plocha bezprostředně okolo báze kmene a kořenového krčku dřevin by neměla být vůbec mulčována. Je-li tomu tak, vznikají tzv. mulčovací sopky. Tyto sopky udržují v blízkosti kořenového krčku keřů či báze kmene stromů zvýšenou vlhkost a tmu, tedy ideální podmínky pro rozvoj hub, způsobující následně hniloby v těchto místech. Jsou také domovem, ochranou a spižírnou pro hlodavce, kteří okusují kůru a lýko kmene či výhonů, a to zejména v době vegetačního klidu. Doporučuje se proto nemulčovat půdu v okruhu nejméně cm od kořenového krčku. Povýsadbová péče Povýsadbová péče je obdobím intenzivní péče o dřevinu a trvá minimálně několik týdnů, u vzrostlých stromů až několik let po výsadbě. V této souvislosti je třeba opět zdůraznit již jednou zmíněné pravidlo: čím mladší (menší) výsadbový materiál, tím rychlejší ujmutí na stanovišti po přesazení a překonání přesazovacího stresu, a tím i ukončení povýsadbové péče o výsadby. A naopak. Povýsadbová péče spočívá především v následujících opatřeních: zálivka a hnojení, péče o závlahovou mísu, kypření a odplevelování výsadeb, výchovný řez korun mladých stromů, pravidelná kontrola kotvení a jeho včasné odstranění, ošetření mechanických poranění vzniklých při výsadbě a v prvních letech po ní ochrana před chorobami a škůdci.

16 Tabule č. 1 : Standardní postup při výsadbě stromu Výsadbová jáma - minimálně 1,5x větší než kořenový bal či kořenový systém vysazovaného stromu - kruhový tvar s kónickým profilem - zdrsnit boční stěny - hloubka cca 2-násobek výšky balu Kůly statického zajištění ks podle velikosti stromu - tlakově napuštěné fungicidními prostředky - zatlouci do dna jámy Substrát na dno jámy - malý obsah organického podílu - vyrovnání výškového rozdílu až přibližně na výšku balu - dobře zhutnit

17 Umístění stromu - vrchní část balu v rovině s terénem - ve středu mezi kotvícími kůly - pokud je na kmeni označený směr na sever - respektovat - optimální je v této fázi provést výchovný řez Zasypání jámy - event. umístění závlahové sondy - zahradnický substrát s příměsí rašeliny - pouze ve svrchní části výsadbové jámy TECHNOLOGIE ŘEZU Technika řezu Cílem techniky řezu je volba způsobu provedení řezu ve správný čas a na správném místě (v neposlední řadě i vhodné ošetření řezných ran). Technika řezu se opírá o poznatky získané ze studia biologie dřevin. Při řezu je nutné respektovat: - vedení řezu, - maximální velikost vznikajících ran, - termín řezu, - ošetření řezné rány.

18 Vedení řezu Řez nadzemních částí probíhá v koruně stromu, kde dochází k odstraňování dvou rozdílných typů větví: - větví živých, - větví mrtvých (suchých). Řez živých větví Dochází-li při řezu k odstraňování živých větví, musí být řez proveden se zřetelem na podporu přirozeného obranného systému a ochranné zóny větve stromu. Pokud odstraníme dceřinou větev tak, aby nedošlo k poranění větevního límečku větve mateřské, tyto dva mechanismy relativně spolehlivě (samozřejmě spolehlivě z hlediska přírodních systémů) zabrání průniku patogenů (zejména dřevokazných hub), kteří osidlují čerstvá poranění. Dojde-li však k poranění mateřské větve (jež nastane při řezu za větevní límeček), ochranná zóna jeho větevního nasazení už na aktivní obranu nestačí a strom musí aktivovat další obranné mechanismy ovšem už ne vždy tak efektivní. Z toho důvodu dochází v průběhu času k šíření patogenů do dřeva mateřské větve a během několika let i ke vzniku dutin. Odstraňování živých větví vždy představuje zátěž energetického systému stromu, protože dochází nejen k redukci energií produkující asimilační plochy (listů na odstraněné větvi), ale i k poranění, které vyvolává energeticky náročné obranné reakce. Je proto nutné odstraňovat co nejmenší objem větví nutný pro zajištění žádaného účelu řezu. Řez mrtvých větví Jiná situace nastává při řezu mrtvých (suchých) větví. Po odumření větve dochází k aktivaci ochranné zóny větve v okolí větevního nasazení větve mateřské. Současně protože mrtvá větev již sekundárně netloustne se její báze začíná zavalovat novým každoročním tloušťkovým růstem mateřské větve. V této fázi je potřeba mrtvou větev odstranit, aby mohlo dojít k rychlému uzavření vzniklé rány ránovým dřevem. Mrtvé a odumírající větve musíme proto řezat co nejtěsněji k okraji živého pletiva na bázi větevního nasazení větve mateřské. Její živá pletiva samozřejmě nesmí být v žádném případě poškozena! Zával v okolí větevního nasazení se nijak neformuje ani neupravuje.

19 Odstranění mrtvých (suchých) větví z koruny stromu je velmi důležité, především z hlediska provozní bezpečnosti. Na druhé straně může v některých případech být odstraňování suchých větví kontraproduktivní. Týká se to především případů, kdy ošetřujeme staré stromy v krajině, které díky svému stáří a vysokému množství mrtvé dřevní hmoty (často již rozpadlé či se rozkládající) představují unikátní biotop pro mnohé další organismy, které jsou na životě v tomto prostředí závislé. Výchovný řez Tento řez se provádí u mladých exemplářů v prvních letech po výsadbě na trvalé stanoviště, méně často pak po řezu zmlazovacím. Výchovný řez se provádí zpravidla do (20) let po výsadbě, přičemž plynule přechází do některého z technologických typů řezu udržovacího. Tento řez si klade za cíl: - dosáhnout druhově charakteristického tvaru koruny ošetřovaného jedince, jež je staticky, odolná a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon, - přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (např. úpravou podchodné, popř. podjezdné výšky).

20 Tabule č. 2 : Výchovný řez Hlavní zásady : - neodstraňovat terminální výhon - postupně zvyšovat korunu až na podchodnou / podjezdnou výšku - korunu prosvětlovat (spíše než zakracovat výhony) - odstraňovat růstové defekty, podporovat terminální výhon Období realizace : - předjarní období - období plné vegetace Intenzita opakování : (5) let Bezpečnostní řez Jedná se v podstatě o minimální variantu zdravotního řezu, účelově zaměřenou na splnění požadavků provozní bezpečnosti stromu. Je to řez relativně levný a má své místo tam, kde není efektivní investovat do nákladného zdravotního řezu. Bezpečnostní řez odstraňuje větve suché, mechanicky poškozené, nalomené či zlomené, větve volně visící v korunách a bezprostředně hrozící svým pádem na zem apod.

21 Tabule č. 4 : Bezpečnostní řez Hlavní zásady : - vedení řezu na větevní límeček Odstraňovat větve - silné suché hrozící odlomením - mechanicky poškozené natolik, že hrozí zlomení Období realizace : - kdykoli Intenzita opakování : let