č. j.: KUOK 95975/2017 SpZn: KÚOK/68155/2017/OŽPZ/322 vyřizuje: Bc. Pavel Chrást tel.: 585 508 626 e-mail. p.chrast@kr-olomoucky.cz Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc V Olomouci dne 29.9.2017 ROZHODNUTÍ Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad ), jako příslušný správní úřad podle ustanovení 67 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích a ust. 28 písm. e) a 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v platném znění, rozhodl ve věci žádosti předložené podáním ze dne 23. 6. 2014 provozovatelem zařízení Skládka odpadů Lipník nad Bečvou, společností AVELI z.s., se sídlem Hodolanská 36, 779 00 Olomouc, IČ 619 85 333, a v souladu s 19a odst. 1 zákona o integrované prevenci mění rozhodnutí o vydání integrovaného povolení čj.: KUOK 61786/2006 ze dne 12. 6. 2006 ve znění pozdějších změn (dále jen integrované povolení ), vydané provozovateli pro zařízení Skládka odpadů Lipník nad Bečvou Integrované povolení se mění takto: I. v části Identifikační údaje, se pod řádek Název zařízení doplňuje text: IČZ: II. CZM00303 v části Popis zařízení a s ním spojených činností, a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci: se nahrazuje text: - Etapa I.a - projektovaná kapacita 68 000 m 3 - Etapa I.b projektovaná kapacita 159 000 m 3 - Etapa II projektovaná kapacita 127 000 m 3 - Etapa III projektovaná kapacita 284 310 m 3 novým textem: - Etapa I.a - projektovaná kapacita 71 235 m 3 - Etapa I.b projektovaná kapacita 166 565 m 3 - Etapa II projektovaná kapacita 134 200 m 3 - Etapa III projektovaná kapacita 284 310 m 3 III. v části Popis zařízení a s ním spojených činností, b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci: se nahrazuje text:
Jímka průsakových vod otevřená izolovaná PEHD 2,0 mm fólií o objemu 200 m 3, určená pro zachycení průsakových vod ze skládky. V rámci realizace III. etapy dojde k výstavbě další jímky o objemu 920 m 3. Jímka splaškových vod bezodtoková jímka na vyvážení. Čerpací stanice průsakových vod slouží k přečerpání průsakových vod z podzemní stanice do jímky průsakových vod. Podzemní část stanice je tvořena 2 železobetonovými jímkami, z nichž první je suchá a v ní jsou umístěna 2 ponorná kalová čerpadla 100 GFHU. Druhá slouží jako akumulační. Nádrž povrchových vod otevřená nádrž o objemu 10 m 3 sloužící k zachycení nárazových intenzivních dešťových vod z obvodových příkopů a zpoždění jejich odtoku. Do nádrže jsou současně i odváděny podskládkové vody. K zachycení povrchových vod slouží samostatná šachta, z níž jsou tyto vody přečerpávány do nádrže povrchových vod, odkud jsou tyto vody přepadem odváděny do okolního terénu. Šachta podskládkové vody - skružový objekt o průměru 1 m a hloubce cca 6 m. Je umístěna za čerpací stanicí v jihovýchodní části areálu skládky. Slouží k jímání podskládkové drenážní vody (podtékající pod tělesem skládky). Následně jsou tyto vody přečerpávány do nádrže povrchových vod. Zařízení pro očistu vozidel slouží pro očistu vozidel před odjezdem ze zařízení. Očista vozidel je v případě potřeby prováděna manuálně. Přístřešek pro mechanismy slouží ke garážování provozních mechanismů, dále jako shromaždiště nebezpečných odpadů vzniklých z provozu zařízení. Jedná se o přízemní objekt se sedlovou střechou umístěný naproti provozní budově. Mostová váha slouží k vážení vozidel přivážející odpady do zařízení. Typ Transporta s váživostí 40 000 kg. Výstup z vážení je předáván do počítače, ve kterém je prováděna centrální evidence ukládaných odpadů. Mezideponie výkopových zemin slouží k dočasnému ukládání zeminy určené k průběžné rekultivaci I., II, a III. etapy skládkování. Trasy bioplynu slouží jako přednostní cesty pro proudění skládkového plynu v tělese skládky odpadů ke zlepšení fyzikálně chemického prostředí ve skládce. Trasy průsakové vody slouží jako přednostní cesty pro proudění průsakové vody v tělese skládky odpadů ke zlepšení fyzikálně chemického prostředí ve skládce. novým textem: Jímka průsakových vod otevřená izolovaná PEHD 2,0 mm fólií o objemu 1607 m 3, určená pro zachycení průsakových vod ze skládky. Jímka splaškových vod bezodtoková jímka na vyvážení. Čerpací stanice průsakových vod slouží k přečerpání průsakových vod z podzemní stanice do jímky průsakových vod. Podzemní část stanice je tvořena 2 železobetonovými 2
jímkami, z nichž první je suchá a v ní jsou umístěna 2 ponorná kalová čerpadla 100 GFHU. Druhá slouží jako akumulační. Jímka povrchových vod a drenážních vod otevřená jímka o objemu 10 m 3 sloužící k zachycení nárazových intenzivních dešťových vod z obvodových příkopů a jejich volnému zasaku. Povrchové vody, samospádem odváděné obvodovými příkopy, jsou zaústěny do šachty povrchových vod, z níž jsou tyto vody přečerpávány do jímky povrchových vod a drenážních vod. Do jímky jsou současně i odváděny podskládkové (drenážní) vody, jejichž šachta je oddělena od šachty povrchových vod. Šachta podskládkové (drenážní) vody - skružový objekt o průměru 1 m a hloubce cca 6 m. Je umístěna za čerpací stanicí v jihovýchodní části areálu skládky. Slouží k jímání podskládkové drenážní vody (podtékající pod tělesem skládky). Následně jsou tyto vody přečerpávány do jímky povrchových vod a drenážních vod. Šachta povrchových vod - skružový objekt o průměru 1 m a hloubce cca 6 m. Je umístěna za čerpací stanicí v jihovýchodní části areálu skládky. Slouží k jímání povrchové vody (vody ze zpevněných ploch mimo těleso skládky). Následně jsou tyto vody přečerpávány do jímky povrchových a drenážních vod. Plocha pro očistu vozidel slouží pro očistu vozidel před odjezdem ze zařízení. Očista vozidel je v případě potřeby prováděna manuálně. Přístřešek pro mechanismy slouží ke garážování provozních mechanismů, dále jako shromaždiště nebezpečných odpadů vzniklých z provozu zařízení. Jedná se o přízemní objekt se sedlovou střechou umístěný naproti provozní budově. Mostová váha slouží k vážení vozidel přivážející odpady do zařízení. Typ Transporta s váživostí 40 000 kg. Výstup z vážení je předáván do počítače, ve kterém je prováděna centrální evidence ukládaných odpadů. Mezideponie výkopových zemin slouží k dočasnému ukládání zeminy určené k průběžné rekultivaci I., II, a III. etapy skládkování. Trasy bioplynu slouží jako přednostní cesty pro proudění skládkového plynu v tělese skládky odpadů ke zlepšení fyzikálně chemického prostředí ve skládce. Trasy průsakové vody slouží jako přednostní cesty pro proudění průsakové vody v tělese skládky odpadů ke zlepšení fyzikálně chemického prostředí ve skládce. IV. v části Popis zařízení a s ním spojených činností, c) Přímo spojené činnosti se nahrazuje text: - příjem, evidence, kontrola a odstraňování odpadu, - shromažďování odpadu, který není možné odstranit v zařízení uložením, - hutnění odpadu, - doprava odpadu v areálu zařízení, - zabezpečení a údržba zařízení, - nakládání s vodami, - monitoring, - rekultivace. 3
Základní parametry Skládky odpadů Lipník nad Bečvou: Skládka odpadů Lipník nad Bečvou se nachází pod stávající nezajištěnou skládkou v rozevřeném úvalovitém údolí v katastrálním území Lipníku nad Bečvou, severně od města, v blízkosti mezinárodní silnice E 462 a silnice III. třídy Lipník nad Bečvou - Loučka. Skládka odpadů Lipník nad Bečvou (Etapa I.a stávající skládka). Projektovaná kapacita 68 000 m 3 (cca 91 800 t při koeficientu zhutnění 1,35 t.m -3 ). Skládka odpadů Lipník nad Bečvou (Etapa I.b). Projektovaná kapacita 159 000 m 3, cca 214 650 t při koeficientu zhutnění 1,35 t.m -3. Skládka odpadů Lipník nad Bečvou (Etapa II). Projektovaná kapacita 127 000 m 3, cca 171 450 t při koeficientu zhutnění 1,35 t.m -3. Skládka odpadů Lipník nad Bečvou (Etapa III). Projektovaná kapacita 284 310 m 3, cca 383 818 t při koeficientu zhutnění 1,35 t.m -3. Jedná se o skládku odpadů skupiny S-OO3 dle vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen vyhláška č. 294/2005 Sb. ) určenou pro skládkování odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v 7 této vyhlášky. Zařízení k odstraňování odpadů, ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu, kód D1 dle přílohy č. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o odpadech ). Celková kapacita zařízení (I-III etapa): 638 310 m 3, cca 861 719 t při koeficientu zhutnění 1,35 t.m -3. se mění takto: - příjem, evidence, kontrola a odstraňování odpadu, - shromažďování odpadu, který není možné odstranit v zařízení uložením, - hutnění odpadu, - doprava odpadu v areálu zařízení, - zabezpečení a údržba zařízení, - nakládání s vodami, - monitoring, - rekultivace. Základní parametry Skládky odpadů Lipník nad Bečvou: Skládka odpadů Lipník nad Bečvou se nachází pod stávající nezajištěnou skládkou v rozevřeném úvalovitém údolí v katastrálním území Lipníku nad Bečvou, severně od města, v blízkosti mezinárodní silnice E 462 a silnice III. třídy Lipník nad Bečvou - Loučka. Skládka odpadů Lipník nad Bečvou (Etapa I.a stávající skládka). Projektovaná kapacita 71 235 m 3 (cca 96 167 t při koeficientu zhutnění 1,35 t.m -3 ). Skládka odpadů Lipník nad Bečvou (Etapa I.b). 4
Projektovaná kapacita 166 565 m 3, cca 224 863 t při koeficientu zhutnění 1,35 t.m -3. Skládka odpadů Lipník nad Bečvou (Etapa II). Projektovaná kapacita 134 200 m 3, cca 181 170 t při koeficientu zhutnění 1,35 t.m -3. Skládka odpadů Lipník nad Bečvou (Etapa III). Projektovaná kapacita 284 310 m 3, cca 383 818 t při koeficientu zhutnění 1,35 t.m -3. Jedná se o skládku odpadů skupiny S-OO3 dle vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen vyhláška č. 294/2005 Sb. ) určenou pro skládkování odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v 7 této vyhlášky. Zařízení k odstraňování odpadů, ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu, kód D1 dle přílohy č. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o odpadech ). Zařízení je vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší, uvedený v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně ovzduší ). Celková kapacita zařízení (I-III etapa): 656 310 m 3, cca 886 019 t při koeficientu zhutnění 1,35 t.m -3. V. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část I. Emisní limity, se bod 1. Ovzduší mění tak, že text: Dle zákona o integrované prevenci se schvaluje provozní řád zdroje Provozní řád ovzduší. Dle zákona o integrované prevenci povoluje stavbu a provoz vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší. - Skládka odpadů, která přijímá více než 10 t odpadu denně nebo má celkovou roční kapacitu větší než 25 000 t, mimo skládky inertního materiálu - skládka je vyjmenovaným zdrojem (bod 2.2. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t) se nahrazuje textem: Dle zákona o integrované prevenci se schvaluje provozní řád zdroje Provozní řád ovzduší vypracovaný 09/2017. Dle zákona o integrované prevenci povoluje stavbu a provoz vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší. - Skládka odpadů, která přijímá více než 10 t odpadu denně nebo má celkovou roční 5
kapacitu větší než 25 000 t, mimo skládky inertního materiálu - skládka je vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší dle zákona o ochraně ovzduší, uvedeným v příloze č. 2 pod kódem 2.2. (bod 2.2. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou projektovanou kapacitu větší než 25 000 t). VI. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část I. Emisní limity, se v bodu 2. Voda text: K vypouštění odpadních vod ze zařízení do recipientu ani do kanalizace nedochází. Z tohoto důvodu nejsou emisní limity stanoveny. Odpadní voda bude jímána v bezodtoké jímce a ze zařízení odvážena v souladu s platnou legislativou, což bude provozovatel každoročně dokládat jako součást tzv. Informací o plnění podmínek integrovaného povolení. Dle zákona o integrované prevenci a v souladu s ustanovením 17 odst. 1 písm. b) a 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydává krajský úřad souhlas k zařízení Skládka odpadů Lipník nad Bečvou, k.ú. Lipník nad Bečvou, číslo hydrologického pořadí 4-11 - 02 056, za předpokladu splnění podmínek uvedených v integrovaném povolení a v souladu se schváleným provozním řádem skládky. nahrazuje textem: K vypouštění odpadních vod ze zařízení do recipientu ani do kanalizace nedochází. Z tohoto důvodu nejsou emisní limity stanoveny. Odpadní voda bude jímána v bezodtoké jímce a ze zařízení odvážena v souladu s platnou legislativou, což bude provozovatel každoročně dokládat jako součást tzv. Informací o plnění podmínek integrovaného povolení. Průsakové vody jsou svedeny do jímky průsakových vod, odtud zpětně rozstřikovány na skládku, příp. odváženy k likvidaci na vhodnou ČOV. Srážkové vody z plochy nad skládkou a srážkové vody z administrativního objektu jsou zachycovány obvodovými příkopy a zaústěny do šachty povrchových vod. Podskládkové vody (drenážní), pramenící pod tělesem skládky, jsou zaústěny do šachty podskládkových vod. Po provedené kontrole kvality dle dále stanoveného monitoringu jsou srážkové vody ze šachty povrchových vod a podskládkové vody z šachty podskládkových vod, čerpány do jímky povrchových a drenážních vod, odkud volně zasakují. V případě, že jakost povrchových a podskládkových vod není v souladu s podmínkami tohoto rozhodnutí, jsou tyto vody čerpány do jímky průsakových vod. Podzemní vody jsou monitorovány na vstupu do zařízení hydrogeologickými vrty HV1, HV2 (umístěny mimo areál skládky). V šachtě podskládkových vod je místo kontroly jakosti podzemních vod na výstupu ze skládky. Dle zákona o integrované prevenci a v souladu s ustanovením 17 odst. 1 písm. b) a 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydává krajský úřad souhlas k zařízení Skládka odpadů Lipník nad Bečvou, k.ú. Lipník nad Bečvou, číslo hydrologického pořadí 4-11 - 02 056, za předpokladu splnění podmínek uvedených v integrovaném povolení a v souladu se schváleným provozním řádem skládky. VII. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část I. Emisní limity, se v bodu 3. 6
Odpady text: A) k provozování zařízení k odstraňování odpadů Skládka odpadů Lipník nad Bečvou a s jeho provozním řádem. nahrazuje textem: A) k provozování zařízení k odstraňování odpadů Skládka odpadů Lipník nad Bečvou a s provozním řádem skládky Provozní řád skládky ostatních odpadů S OO3, vypracovaný v 09/2017. VIII. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část III. Souhrnné podmínky, v bodu 1. Podmínky při nakládání s odpady, se v bodu A) Skládka odpadů Lipník nad Bečvou, mění body 6) až 8), které zní: 6) Pro ukládání odpadů využívat co nejmenší (aktivní) plochu složiště na tělese skládky. Maximální velikost aktivní plochy je s ohledem k možnosti manipulace s ukládanými odpady stanovena u etapy I.a na cca 60 x 30 m a u etapy II. na cca 100 x 50 m, u III. etapy pak 60 x 60 m. Skládkované odpady, s výjimkou odpadů k technickému zabezpečení skládky (dále jen TZS ), průběžně hutnit kompaktorem a zapracovávat do skládkového tělesa. Odpady TZS mohou být umístěny na tělese skládky, nicméně jejich deponie bude vyznačena na místě samém a v provozním deníku 7) Pro překryv uloženého a zhutněného odpadu zajistit dostatečné množství inertního materiálu/odpadu k TZS. Vrstva odpadu o mocnosti cca 2 m bude překryta vrstvou cca 0,2 m materiálu k TZS tak, aby byla zajištěna maximální ochrana ŽP před negativními vlivy ze skládky. V případě potřeby (odpady podléhající rychlému rozkladu, odpady se zvýšeným rizikem úletů, apod.) překrývat i menší vrstvy ukládaných odpadů. Překryv není nutný, má-li uložený odpad takové vlastnosti, že účinně brání vzniku negativních vlivů ze skládky, zejména prašnosti, úletům, šíření zápachu, omezení přítomnosti hlodavců a ptáků. Kromě aktivní plochy musí být ostatní plochy tělesa skládky překryté materiálem/odpadem k TZS, případně inertním materiálem, o mocnosti cca 0,2 m. 8) Maximální množství odpadů k TZS pro překryv uloženého a zhutněného odpadu činí 25 % objemu celkového množství přijatých odpadů v daném roce, s platností od 1.1.2015 se toto množství snižuje na 20%. mění na text: 6) Pro ukládání odpadů využívat co nejmenší (aktivní) plochu složiště na tělese skládky. Maximální velikost aktivní plochy je s ohledem k možnosti manipulace s ukládanými odpady stanovena u etapy I.a na cca 60 x 30 m a u etapy II. na cca 100 x 50 m, u III. etapy pak 40 x 40 m. Skládkované odpady, s výjimkou odpadů k technickému zabezpečení skládky (dále jen TZS ), průběžně hutnit kompaktorem a zapracovávat do skládkového tělesa. Odpady TZS mohou být umístěny na tělese skládky, nicméně jejich deponie bude vyznačena na místě samém a v provozním deníku 7) Pro překryv uloženého a zhutněného odpadu zajistit dostatečné množství inertního materiálu/odpadu k TZS. Vrstva odpadu o mocnosti cca 2 m bude překryta vrstvou cca 0,2 m materiálu k TZS tak, aby byla zajištěna maximální ochrana ŽP před negativními vlivy ze skládky. V případě potřeby (odpady podléhající rychlému 7
rozkladu, odpady se zvýšeným rizikem úletů, apod.) překrývat i menší vrstvy ukládaných odpadů. Překryv není nutný, má-li uložený odpad takové vlastnosti, že účinně brání vzniku negativních vlivů ze skládky, zejména prašnosti, úletům, šíření zápachu, omezení přítomnosti hlodavců a ptáků. Kromě aktivní plochy musí být ostatní plochy tělesa skládky překryté materiálem/odpadem k TZS, případně inertním materiálem, o mocnosti cca 0,2 m. Do provozního deníku bude proveden zákres realizovaných preferenčních cest v každém sektoru při navršení jednotlivých vrstev. 8) Maximální množství odpadů k TZS pro překryv uloženého a zhutněného odpadu činí 20 % hmotnosti celkového množství přijatých odpadů v daném roce. IX. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část III. Souhrnné podmínky, v bodu 1. Podmínky při nakládání s odpady, bod A) Skládka odpadů Lipník nad Bečvou, se za bod 9) doplňují nové body 10) až 14), které zní: 10) Plocha pro očistu vozidel bude situována na výjezdu z tělesa skládky tak, aby se nacházela ještě na fólii a bude řádně vyznačena. Odpady vzniklé z činnosti na ploše budou ukládány to tělesa skládky. Očista musí probíhat na takové úrovni, aby nedocházelo ke znečišťování veřejných komunikací. 11) Odpady 10 09 03 Pecní struska, 10 09 08 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07, 10 09 14 Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 09 13, 10 10 14 Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 10 13, 12 01 17 Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod 12 01 16, 12 01 21 Upotřebené brusné nástroje neuvedené pod 120120, 16 11 02 Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod 16 11 01, 16 11 04 Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 03 mohou být přijaty pouze od dodavatelů, kteří z odpadu odstraní kovy magnetickou separací, pokud se výskyt kovů dá v odpadu předpokládat. Odstranění bude deklarovat dodavatel v dokumentech k předmětným odpadům. 12) 10 09 99 Odpady jinak blíže neurčené a 12 01 99 Odpady jinak blíže neurčené bude provozovatel přijímat pouze na základě charakteru a složení jednotlivých dodávek odpadu a s ohledem na platnou legislativu. Pokud nebudou k odpadu dostupné údaje, na základě kterých lze odpad do zařízení přijmout, nebude tento přijat. Vyhodnocení bude součástí provozní evidence k jednotlivým dodávkám stejného složení od jednoho původce. 13) Provozovatel provede zásyp fólie s položenými pneumatikami materiálem (drenážní prvek) který bude splňovat požadavky ČSN 83 8030, bod 8.5, ČSN 83 8033, bod 8.2. Pokud se bude jednat o jiný materiál, než který je uveden v projektu pro stavební povolení, bude provozovatel disponovat vyjádřením projekční kanceláře, kterým osvědčí vyhovující parametry se zvláštním zřetelem na vodopropustnost a zrnitost, tak aby byla zajištěna plná funkčnost drenážního systému skládkových vod. 14) Provozovatel může ukládat odpady pouze na sektory, které jsou řádně zatíženy technickým prvkem (pneumatiky) v souvislé vrstvě a je zde zhotoven drenážní prvek z vyhovujícího materiálu. Provozovatel před zahájením užívání takového sektoru předloží krajskému úřadu, oddělení integrované prevence, fotodokumentaci založení zátěžového prvku (pneumatiky) a následně zhotovení drenážního prvku. Provozovatel současně prokáže skutečnost dle bodu 13. X. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část III. Souhrnné podmínky, v bodu 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, bod A) VODA, se mění text, který zní: 8
Souhlas se podle 17 odst. 2 vodního zákona vydává za těchto podmínek: 1) Při provozování skládky nesmí dojít k ohrožení či znečištění povrchových a podzemních vod závadnými látkami. 2) Voda z nádrže povrchových vod nesplňující ukazatele příl. č. 3 Nařízení Vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizace a o citlivých oblastech (dále jen NV č. 61/2003 Sb.) nesmí být odváděna mimo nádrž povrchových vod a bude použita ke skrápění tělesa skládky nebo předána na ČOV. 3) Při odběrech podzemní vody bude měřena úroveň hladiny podzemní vody a in-situ bude sledována teplota a elektrolytická konduktivita. 4) V případě zjištění koncentrací sledovaných parametrů vykazujících nárůst o jeden řád oproti obvyklým hodnotám předchozích měření bude proveden kontrolní (opakovaný) odběr vzorku nad rámec uvedeného rozsahu. V případě potvrzení nárůstu trendu daného parametru kontrolním odběrem budou provedeny mimořádné odběry a laboratorní stanovení na všech objektech monitorovacího systému. Situace bude posouzena odborně způsobilou osobou s cílem zjištění příčin vzniklého stavu a návrhu dalšího postupu zohledňujícího ochranu podzemních a povrchových vod. mění na text: Souhlas s provozem skládky se vydává za těchto podmínek: 1) Při provozování skládky nesmí dojít k ohrožení či znečištění povrchových a podzemních vod závadnými látkami. 2) Voda z šachty povrchových vod nesplňující ukazatele vyhlášky č. 5/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů nesmí být odváděna mimo šachtu povrchových vod a bude použita ke skrápění tělesa skládky nebo předána na ČOV. Nejsou-li ve vyhlášce 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, v platném znění parametry požadované integrovaným povolením, pak tyto vyhodnocovat vůči MP MŽP Indikátory znečištění z r. 2013, v posledním platném znění Voda z šachty podskládkových vod bude vyhodnocována vůči hodnotám ve vrtech HV1 a HV2 a vůči vyhlášce č. 5/2011 Sb, o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění pozdějších předpisů, nejsou-li v ní parametry požadované integrovaným povolením, pak tyto vyhodnocovat vůči MP MŽP Indikátory znečištění z r. 2013, v posledním platném znění. 3) Při odběrech podzemní vody bude měřena úroveň hladiny podzemní vody a in-situ bude sledována teplota a elektrolytická konduktivita. 4) bude-li vyhodnocením zjištěno překročení legislativních limitů, bude proveden opakovaný odběr a autorizovaná osoba (hydrogeolog) navrhne možné příčiny a 9
řešení stavu. Toto vyhodnocení včetně vyjádření hydrogeologa (v případě viz výše) bude obsahem každoroční Informace o plnění podmínek IP. XI. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část III. Souhrnné podmínky, v bodu 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, bod B) OVZDUŠÍ, se mění text, který zní: 1) Schválený provozní řád zdroje bude trvalou a závaznou součástí místních provozních předpisů zdroje (zařízení). Jakákoli změna provozního řádu zdroje bude projednána s krajským úřadem ve smyslu podstatné či nepodstatné změny integrovaného povolení. 2) Do doby zahájení jímání bude množství skládkového plynu unikajícího do ovzduší eliminiváno důsledným dodržováním technologie ukládání odpadů a vlastní minimalizací otevřeného pracovního prostoru při ukládání odpadů. 3) Nejpozději v termínu do 31. 12. 2008 předloží provozovatel skládky krajskému úřadu projekt odplynění skládky, zpracovaný v souladu s platnou legislativou v odpadovém hospodářství a ochraně ovzduší na základě výsledků měření výskytu a složení skládkového plynu. Krajský úřad jej posoudí ve smyslu změny integrovaného povolení. 4) Průběžně činit opatření vedoucí ke snížení prašnosti a vzniku pevných úletů ve složišti a jeho okolí, zejména: kropit komunikace užitkovou vodou, zpětně rozlévat průsakové vody na těleso skládky, důsledně hutnit odpad, překrývat neaktivní části tělesa skládky biologicky aktivním materiálem nebo odpadem TZS a v případě potřeby instalovat záchytné sítě nebo jiné technické opatření. 5) Pro ukládání odpadů nejprve na vnějším okraji skládky vytvořit hrázku z materiálu k TZS tak, aby nezajištěným okrajem skládky nedocházelo k nekontrolovanému úniku skládkového plynu do ovzduší. 6) V případě vzniku pevných úletů do okolí zařízení bez zbytečného prodlení zajistit jejich odstranění. O provedených opatřeních provést záznam do provozního deníku zařízení. 7) Mechanizaci v zařízení podrobovat prohlídkám a údržbě dle návodu pro používání daných zařízení. O údržbách vést evidenci zápisem v provozním deníku. 8) Vést pro provozované zdroje znečišťování ovzduší provozní evidenci, která bude v souladu s vyhláškou č. 415/2012 Sb. Provozní evidence skládky odpadů může být součástí provozního deníku, který je na skládce veden, musí však být takto označen. 9) V termínu do jednoho roku od data nabytí právní moci integrovaného povolení vypracovat na základě výsledků měření plán a harmonogram zřízení systému nakládání se skládkovým plynem. Po jeho odsouhlasení krajským úřadem postupovat v souladu s tímto plánem. 10
na text: 1) Schválený provozní řád zdroje znečišťování ovzduší bude trvalou a závaznou součástí místních provozních předpisů zdroje (zařízení). Jakákoli změna provozního řádu zdroje bude projednána s krajským úřadem ve smyslu podstatné či nepodstatné změny integrovaného povolení. 2) Množství skládkového plynu unikajícího do ovzduší eliminiváno důsledným dodržováním technologie ukládání odpadů a vlastní minimalizací otevřeného pracovního prostoru při ukládání odpadů. 3) Průběžně činit opatření vedoucí ke snížení prašnosti a vzniku pevných úletů ve složišti a jeho okolí, zejména: zajistit čištění vnitřních zpevněných komunikací s asfaltovým a betonovým povrchem, skrápět používané štěrkové komunikace užitkovou vodou, zpětně rozlévat průsakové vody na těleso skládky, důsledně hutnit odpad, překrývat neaktivní části tělesa skládky biologicky aktivním materiálem nebo odpadem TZS a v případě potřeby instalovat záchytné sítě nebo jiné technické opatření. O tomto je nutno vést záznamy v provozním deníku zařízení. 4) Pro ukládání odpadů nejprve na vnějším okraji skládky vytvořit hrázku z materiálu k TZS tak, aby nezajištěným okrajem skládky nedocházelo k nekontrolovanému úniku skládkového plynu do ovzduší. 5) V případě vzniku pevných úletů do okolí zařízení bez zbytečného prodlení zajistit jejich odstranění. O provedených opatřeních provést záznam do provozního deníku zařízení. 6) Mechanizaci v zařízení podrobovat prohlídkám a údržbě dle návodu pro používání daných zařízení. O údržbách vést evidenci zápisem v provozním deníku zařízení. 7) Vést pro provozované zdroje znečišťování ovzduší provozní evidenci, která bude v souladu s vyhláškou č. 415/2012 Sb. Provozní evidence skládky odpadů může být součástí provozního deníku zařízení, který je na skládce veden, musí však být takto označen. 8) V termínu do 31.12.2018 vypracovat na základě výsledků měření produkce skládkového plynu plán a harmonogram zřízení systému nakládání se skládkovým plynem. Plán bude ve stejné lhůtě předložen krajskému úřadu ke schválení ve smyslu změny integrovaného povolení. XII. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část III. Souhrnné podmínky, v bodu 5. Postupy nebo opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu (dále jen havarijní situace ), při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka, se za bod 2) vkládá nový bod 3) a původní znění bodu 3) se mění takto: 3) Krajský úřad schvaluje PLÁN OPATŘENÍ PRO PŘÍPAD HAVÁRIE vypracovaný 09/2017 (dále jen havarijní plán ) 4) V případě havarijní situace bude postupováno dle schváleného havarijního plánu. 11
ostatní body se přiměřeně přečíslují. XIII. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část III. Souhrnné podmínky, v bodu 6. Podmínky pro monitoring, se bod 3), který zní: 3) Změna jakéhokoli provozního řádu bude projednána s krajským úřadem,ve smyslu podstatné či nepodstatné změny integrovaného povolení. mění na text: 3) Změna jakéhokoli provozního řádu nebo havarijního plánu bude projednána s krajským úřadem, ve smyslu podstatné či nepodstatné změny integrovaného povolení. XIV. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část IV. ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ ZAŘÍZENÍ A JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, se bod 2) Jakost podzemních vod, který zní: 2) Jakost podzemních vod Sledování kvality podzemních vod v kontrolní šachtě KŠ 1 a KŠ 2 (v rámci realizace III. etapy jsou nahrazeny monitorovacími objekty HV1 a HV2), umístěné na severní straně skládky a v šachtě podskládkových vod umístěné na jižní straně skládky bude prováděno v následujícím rozsahu: Tabulka č. 5 - Parametry sledování jakosti podzemních vod Parametr ph, Cl -, NO2 -, NO3 -, NH4 +, BSK5, CHSKCr, RL, Ni, Crcelk., Cr VI, Zn, Cu, Hg, As, Cd, Pb, Al, fenoly, C10-C40 Četnost měření během provozu 2 x ročně (březen, září) - podmínky a způsob odběru vzorků podzemní vody - vzorky budou odebírány odborně způsobilou osobou, - při odběru vzorků z kontrolních šachet bude změřena hladiny podzemní vody ve vrtech před a po skončení odběru, - metoda a podmínky měření, autorizace - analýza vzorků bude prováděna oprávněnou laboratoří. mění na text: 2) Jakost podzemních vod Sledování kvality podzemních vod v monitorovacích objektech HV1 (x -1129877.94, y - 522860.75) a HV2 (x -1129901.22, y -522798.71), umístěných na severní straně skládky a v šachtě podskládkových vod umístěné na jižní straně skládky (x -1130153.43, y - 522861.7) bude prováděno v následujícím rozsahu: Tabulka č. 5 - Parametry sledování jakosti podzemních vod Parametr ph, Cl -, NO2 -, NO3 -, NH4 +, BSK5, CHSKCr, RL, Ni, Crcelk., Cr VI, Zn, Cu, Hg, As, Cd, Pb, Al, fenoly, C10-C40, aniontové tenzidy, fosforečnany 12 Četnost měření během provozu 2 x ročně (březen, září)
- podmínky a způsob odběru vzorků podzemní vody - vzorky budou odebírány odborně způsobilou osobou, - při odběru vzorků z kontrolních šachet bude změřena hladiny podzemní vody ve vrtech před a po skončení odběru, - metoda a podmínky měření, autorizace - analýza vzorků bude prováděna oprávněnou laboratoří formou dynamického vzorku. Vrty HV1, HV2 a jímka podskládkových vod budou v terénu zřetelně označeny svými názvy a označením odběrné místo. XV. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část IV. ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ ZAŘÍZENÍ A JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, se bod 3) Jakost povrchových vod, který zní: 3) Jakost povrchových a podzemních vod Sledování kvality povrchových a podzemních vod bude prováděno pomocí jednorázového vzorku přímo v nádrži povrchových vod v následujícím rozsahu dle tabulky č.6: Tabulka č. - 6 Parametry sledování jakosti povrchových a drenážních vod Parametr ph, Cl -, NO2 -, NO3 -, NH4 +, BSK5, CHSKCr, RL, NL, Ni, Hg, As, Cd, C10-C40 Četnost měření během provozu 2 x ročně (březen, září) - podmínky a způsob odběru vzorků podzemní vody - vzorky budou odebírány odborně způsobilou osobou, - metoda a podmínky měření, autorizace - analýza vzorků bude prováděna oprávněnou laboratoří. mění na text: 3) Jakost povrchových vod Sledování kvality povrchových vod bude prováděno pomocí bodového vzorku přímo v šachtě povrchových vod (x -1130148.8, y -522859.16) v následujícím rozsahu dle tabulky č.6: Tabulka č. - 6 Parametry sledování jakosti povrchových Parametr ph, Cl -, NO2 -, NO3 -, NH4 +, BSK5, CHSKCr, RL, NL, Ni, Hg, As, Cd, C10-C40 Četnost měření během provozu 2 x ročně (březen, září) - podmínky a způsob odběru vzorků podzemní vody - vzorky budou odebírány odborně způsobilou osobou, - metoda a podmínky měření, autorizace - analýza vzorků bude prováděna oprávněnou laboratoří a hodnoty porovnávány s příslušnými ukazateli dle vyhlášky č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, 13
způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, příloha č. 5, nejsou-li v ní parametry požadované integrovaným povolením, pak tyto vyhodnocovat vůči MP MŽP Indikátory znečištění z r. 2013, v posledním platném znění. - šachta povrchových vod bude v terénu zřetelně označena svým názvem a označením odběrné místo. XVI. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část IV. ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ ZAŘÍZENÍ A JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, se bod 4) Jakost a množství skládkového plynu, který zní: 4) Jakost a množství skládkového plynu Tabulka č. 7 - Parametry a četnost měření skládkového plynu Ukazatel Zjišťování jakosti a množství skládkového plynu Parametr CH 4, CO 2, O 2, N 2 (dopočítáním do 100%), atmosférický tlak, H 2S Četnost měření během provozu 1x ročně (jaro) Monitorování skládkového plynu bude probíhat na všech etapách skládky: Monitorování musí být prováděno kompetentní zaškolenou osobou nebo odbornou firmou. Monitorování provádět v jarním a podzimním období, tj. v období, kdy existují pro mikroorganismy vhodné podmínky k tvorbě skládkového plynu. Venkovní teplota nesmí klesnout pod 5 C. - Měření jakosti a množství skládkového plynu u nově otevíraných etap bude provedeno nejpozději při dosažení úrovně 5 metrů uloženého odpadu. mění na text: 4) Jakost a množství skládkového plynu Tabulka č. 7 - Parametry a četnost měření skládkového plynu Ukazatel Zjišťování jakosti a množství skládkového plynu Parametr CH 4, CO 2, O 2, N 2 (dopočítáním do 100%), atmosférický tlak, H 2S Četnost měření během provozu 2x ročně (jaro, podzim) - Monitorování skládkového plynu bude probíhat na všech etapách skládky: - Monitorování musí být prováděno kompetentní zaškolenou osobou nebo odbornou firmou. - Monitorování provádět v jarním a podzimním období, tj. v období, kdy existují pro mikroorganismy vhodné podmínky k tvorbě skládkového plynu. Venkovní teplota nesmí klesnout pod 5 C. - Měření jakosti a množství skládkového plynu u nově otevíraných etap bude provedeno nejpozději při dosažení úrovně 5 metrů uloženého odpadu. - Provozovatel zajistí 4 x ročně kontrolu biooxidačních filtrů, pokud jsou na tělese skládky instalovány. XVII. v části Závazné podmínky provozu zařízení, část IV. ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ 14
ZAŘÍZENÍ A JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, se text podmínky e) v bodu 5) Další monitoring, který zní: e) Jednorázově sledované ukazatele Kontrola neporušenosti těsnící fólie Měření provést u nově otevíraných etap při dosažení úrovně uloženého odpadu 2 m pomocí geoelektrického měření. mění na text: e) Jednorázově sledované ukazatele Kontrola neporušenosti těsnící fólie Měření provést u nově otevíraných etap při dosažení úrovně uloženého odpadu 2 m pomocí geoelektrického měření, případně ekvivalentní metody. Odůvodnění Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, obdržel dne 7. 7. 2017 žádost společnosti AVELI z.s., se sídlem Hodolanská 36, 779 00 Olomouc, IČ 619 85 333 na vydání stanoviska k ukončení stavby III. etapy a souhlasu s provozem. Podání bylo doplněno o žádost na vydání změny integrovaného povolení pro zařízení Skládka odpadů Lipník nad Bečvou. Dnem podání bylo zahájeno řízení o vydání změny integrovaného povolení v souladu s ustanoveními zákona o integrované prevenci. Pod čj. KUOK 79244/2017 ze dne 4.8.2017 krajský úřad oznámil zahájení řízení. V průběhu stanovené lhůty byla doručena souhlasná stanoviska Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci a Povodí Moravy, s.p. Dne 28.8.2017 obdržel krajský úřad stanovisko České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Olomouc (dále jen ČIŽP ). S ohledem na skutečnost, že uvedené vyjádření bylo doručeno po lhůtě, krajský úřad v souladu s ustanovením 9 odst. 4 zákona o integrované prevenci nepřihlédl. Nicméně stanovisko obsahovalo zhruba stejné námitky a připomínky, které shledal úřad v rámci správního řízení a tak krajský úřad přiměřeně podpůrně stanovisko použil. Krajský úřad dne 22.8.2017 vykonal místní šetření analogicky dle 14 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Výstupem z místního šetření byl zápis, kde bylo konstatováno, že stavba je způsobilá k trvalému užívání za stanovených podmínek. S ohledem na formu kolaudačního souhlasu ve smyslu 122 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který neobsahuje podmínky pro uvedení do trvalého užívání, zakomponoval krajský úřad podmínky do výrokové části IX jako podmínky č. 13) a 14). Současně byl zápis dopisem ze dne 23.8.2017 pod č.j. KUOK 85039/2017 zaslán stavebnímu úřadu. V případě jednotlivých výrokových částí krajský úřad rozhodl takto: V první výrokové části krajský úřad vložil do identifikačních údajů Identifikační číslo zařízení (IČZ), přidělené zařízení na základě rozhodnutí orgánu odpadového hospodářství Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství (dále jen orgán odpadového hospodářství ). V druhé výrokové části krajský úřad na základě žádosti provozovatele změnil kapacity etap Ia, Ib, a II tak, jak bylo uvedeno v žádosti. Ve třetí výrokové části došlo ke změně kubatury jímky průsakových vod. Důvodem byla 15
skutečnost, že provozovatel z důvodu statiky stavební konstrukce jímek nerealizoval variantu dvou jímek (rozšíření o další jímku o objemu 920 m 3 ), ale rozšířil stávající jímku na objem 1607 m 3. Tímto došlo i k navýšení celkového objemu k zachycení průsakových vod z původně plánovaných 1120 m 3 na 1607 m 3. Dále byl rozšířen a zpřesněn popis nakládání s vodami. Původní popis zcela přesně nedefinoval terminologii vlastních vod, které pochází jak ze skládkového tělesa, tak vod ze zpevněných ploch mimo fólii a vod sloužících k monitorování zabezpečení skládky. Byl také upraven popis plochy pro očistu vozidel. Původní popis evokoval myšlenku, že se jedná o jakési zařízení k očistě. Provozovatel však ve spolupráci s dopravci používá systém ručního čištění vozidel těsně před opuštěním tělesa skládky. Tento způsob je s ohledem na frekvenci návozu provozně výhodnější a účinnější. Obdobně byl ve čtvrté výrokové části upraveny kapacity jednotlivých etap, které jsou zde uvedeny i s přepočtem na koeficient hutnění tak, aby bylo možno orientačně odhadnout množství navezeného odpadu. Koeficient je poměrem objemu uloženého odpadu a dosaženého objemu po zahutnění. Současně vycházel z obdobných údajů u srovnatelných zařízení a může se lišit s ohledem na skutečnost, že nelze odhadnout dostupnost odpadů pro technické konstrukční prvky skládky, které tvoří jisté procento objemu skládky. Současně byla do popisu uvedena kategorizace zařízení jako zdroje znečišťování ovzduší dle zákona o ochraně ovzduší. V páté výrokové části krajský úřad změnil a upřesnil výrok týkající se schválení provozního řádu zdroje znečišťování ovzduší. Uvedl přesný název dokumentu i jeho datum vypracování tak, aby bylo z výrokové části zřejmé, která verze dokumentu je aktuálně platná. Tuto pak má provozovatel fyzicky k dispozici a touto se řídí při provozování zařízení. V šesté výrokové části krajský úřad opět upřesnil popis nakládání s vodami kolem skládky a jejich manipulace. Byly stanoveny podmínky, za kterých lze vody z povrchu přečerpat k volnému zásaku a které vody jsou určeny k monitorování těsnosti skládky. Ve výrokové části sedm krajský úřad obdobně, jako v páté výrokové části, upravil výrok o schválení provozního řádu skládky. V osmé výrokové části byly doplněny a zpřesněny podmínky pro nakládání s odpady. Uvedené podmínky vychází ze stanoviska ČIŽP a ze stanoviska orgánu odpadového hospodářství. Byla upravena aktivní plocha skládky. Tedy plocha dle platné legislativy, na které jsou aktivně ukládány odpady na tělese skládky. Pokud s ohledem na dispozici či technické podmínky nebude dodržen přesný rozměr 40 x 40 m, krajský úřad předpokládá, že provozovatel minimálně dodrží plochu, tedy 1600 m 2. Na aktivní ploše probíhá vykládka vozidel, které přivezou odpad od původce, dále manipulace rozhrnováním a hutnění kompaktorem a současně se zde pohybují vlastní dopravní prostředky. Z hlediska bezpečnosti, obzvláště pokud je sektor situován při hraně skládky, je neúčelné stanovovat menší rozměr aktivní plochy, nebo lpět na přesném rozměru. Dále bylo provozovateli uloženo zakreslit po navršení vrstvy odpadu do provozního deníku umístění preferenčních cest. Nákres bude prováděn po sektorech z důvodu lepší přehlednosti. V další podmínce byla provozovateli upřesněna podmínka pro očistu vozidel, které vyjíždějí ze skládkového tělesa. Provozovatel zřídí plochu pro očistu například z betonových panelů či jinak vhodným způsobem v místě, kde dochází k opuštění tělesa skládky odjíždějícím vozidlem. Po očistě vozidla, pokud je tato očista nutná, pokračuje vozidlo na váhu a následně opouští areál zařízení. Umístění plochy na tělese skládky je nutné s ohledem na skutečnost, že vozidla by odpady zachycenými na kolech jednak znečišťovala veřejnou komunikaci, dále zvyšovala prašnost v lokalitě a v neposlední řadě by docházelo ke kontaminaci dešťových vod a následnému splachu do jímky povrchových vod. Krajský úřad při revizi provozního řádu skládky konstatoval, že se v seznamu odpadů nachází taková katalogová čísla odpadů, které mohou potencionálně obsahovat vyšší procento kovů. Tímto by se ukládání takových odpadů dostalo do kolize s ustanovením bodu 2.2. přílohy č. 3 vyhlášky 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a 16
jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Z uvedeného důvodu krajský úřad nařídil provozovateli, aby přijímal do zařízení pouze ty odpady zmíněných katalogových čísel, kde bude vyšší procento kovů odstraněno magnetickou separací už u původce. Dále se v seznamu nacházely odpady s koncovým dvojčíslím 99, které jsou odpady blíže neurčenými v daném segmentu původu. S ohledem na provozní bezpečnost bylo provozovateli uloženo disponovat dokumenty, které prokážou způsobilost pro uložení na tento typ skládky. Není nutno dokládat skutečnosti ke každé dodávce odpadu, ale k jednomu druhu od jednoho původce. V desáté výrokové části krajský úřad zpřesnil formulaci integrovaným povolením nahrazeného souhlasu dle 17 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění (dále jen zákon o vodách ), který byl uveden jako výroková část tohoto zákona. Integrované povolení tento souhlas nahrazuje a výroková část je koncipována dle zákona o integrované prevenci, a proto je uvedení výroku dle zákona o vodách zmatečné. Současně byl výrok upraven tak, aby bylo dosaženo vyšší transparentnosti při hodnocení vod. Bylo provozovateli stanoveno vyhodnocovat kvalitu dešťových vod svedených z povrchu přes obvodové žlaby do šachty povrchových vod před jejich přečerpáním do jímky povrchových a drenážních vod, kde samovolně vsakují. Vody srážkového původu, které dopadnou na zpevněné plochy, jsou odváděny povrchovými žlaby právě do šachty povrchových vod a může docházet k jejich kontaminaci a tím zhoršení kvality nad přípustnou úroveň před jejich vsakem. Provozovateli byl nastaven monitoring na takových principech, aby vyhodnotil kvalitu vod ještě před jejich vyčerpáním do jímky povrchových a drenážních vod a v případě kontaminace nad přípustnou úroveň, stanovenou vyhláškou č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění pozdějších předpisů. U ukazatelů, které jsou sice ve výčtu uvedeném dále ve výrokové části, ale nejsou ve zmíněné vyhlášce, bude vyhodnocení probíhat dle Metodického pokynu MŽP Indikátory znečištění z r. 2013, v posledním platném znění. Dále byl stanoven kontrolní mechanizmus tak, že provozovatel provede, v případě překročení těchto limitů, opakovaný rozbor a osoba oprávněná k provedení příslušných prací dle 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracech, v platném znění, vyhodnotí zvýšené limity s ohledem na možnost původu znečištění z defektu ve fólii skládky. Krajský úřad uložil provozovateli předložit toto vyhodnocení krajskému úřadu až následně v informaci o plnění podmínek integrovaného povolení za příslušný rok. Riziko z prodlení v případě možného úniku skládkových vod zde nehrozí, neboť provozovateli je ustanovením 41 odst. 1 zákona o vodách obecně nařízeno jak postupovat v případě zjištění havárie, kterým porušení folie ve smyslu 40 odst. 3 zákona o vodách je. V jedenácté výrokové části krajský úřad stanovil podmínky pro ochranu ovzduší. Byla stanovena podmínka pro čištění komunikací v areálu. Původně bylo provozovateli uloženo komunikace kropit, nicméně s ohledem na možné riziko kontaminace přes svody dešťové vody bylo toto změněno tak, že provozovatel asfaltové a betonové povrchy čistí a zkrápí pouze komunikace se štěrkovým povrchem. Dále bylo provozovateli uloženo vyhodnotit měření skládkového plynu a navrhnout v termínu do 31.12.2018 případně realizaci odplynění těles skládky. Současné měření ukazuje množství metanu ve skládkovém plynu na 1,8%. Tato hodnota je na nízké úrovni a bude věcí projekční kanceláře se s tímto vypořádat, neboť klasické řešení přes bioaktivní filtry počítá s vyšší produkcí plynu. Krajský úřad toto řešení není schopen posoudit, proto je nutné vyhodnocení a stanovisko odborně způsobilé osoby. Ve dvanácté výrokové části byl specifikován výrok o schválení havarijního plánu tak, že byl konkretizován jak v názvu, tak v datu vyhotovení. Obdobně jako ve výrokové části pět a sedm. Ve třinácté výrokové části bylo stanoveno, že mimo změny provozních řádů, je důvodem 17
pro změnu integrovaného povolení i změna havarijního plánu. Ve čtrnácté výrokové části krajský úřad opravil popis a podmínky pro monitoring podzemních vod. V podzemních vodách je možno detekovat případný defekt těsnící fólie a únik skládkových vod do vod podzemních. Systém monitoringu byl změněn už ve fázi stavebního řízení s ohledem na výstupy z procesu EIA. Původně bylo plánováno zbudovat ve směru proudění za skládkou dva monitorovací vrty. Tyto nebylo možno realizovat s ohledem na blízkost ochranného pásma velmi vysokého napětí. Z uvedeného důvodu bylo použito pramene spodní vody, který ústí z drenáže pod skládkou v nejnižším místě. Dle stanoviska Ing. Petra Bartoše, držitele oprávnění projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce - obor hydrogeologie a sanační a environmentální geologie, ze dne 23.9.2017 se jedná o funkcí odpovídající řešení jako náhrada původně navrhovaných vrtů. Současně bylo provozovateli uloženo označit odběrná místa v terénu cedulí a upřesněn způsob odběru na dynamický vzorek. Takto bude dosáhnuto vyšší objektivity měření. Rozšíření rozsahu sledovaných ukazatelů o aniontové tenzidy a fosforečnany vyplynulo ze stavebního povolení a nebylo ničím zdůvodněno. S rozšířením provozovatel nevyjádřil nesouhlas. V patnácté výrokové části krajský úřad opravil popis monitoringu povrchových vod. Jak bylo už v souvislosti s desátou výrokovou částí uvedeno, došlo k oddělení drenážních vod od vod povrchových. Byla nadefinovaná poloha oddělené šachty povrchových vod a současně vyznačen způsob hodnocení znečištění a způsob označení šachty v terénu. Označení bylo provozovateli přikázáno provést z důvodu nezaměnitelnosti. V šestnácté výrokové části byla upravena podmínka pro nakládání se skládkovým plynem. Původně bylo chybně uvedeno, že plyn se má monitorovat jedenkrát ročně s poznámkou v závorce na jaře a v textové části bylo uvedeno, že má být proveden monitoring dvakrát ročně, na jaře a na podzim. V sedmnácté výrokové části krajský úřad upravil podmínku na měření neporušenosti fólie. Původně bylo uloženo, že kontrola bude probíhat striktně pomocí geoelektrického měření. S ohledem na rozvoj dalších technik upravil krajský úřad podmínku tak, aby bylo možno použít jiné způsoby kontroly neporušenosti fólie. Poučení Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat k Ministerstvu životního prostředí ČR podáním u Krajského úřadu Olomouckého kraje ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení. Lhůta pro podání odvolání se počítá ode dne následujícího po dni doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání musí obsahovat údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Podané odvolání má odkladný účinek. Otisk úředního razítka Mgr. Radomír Studený vedoucí oddělení integrované prevence Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje 18