Vertebrogenní onemocnění: Klasifikace,, terminologie, základy z anatomie Josef Bednařík II. Neurologická klinika LF MU a FN Brno
Zaměř ěření kursu Existují dva extrémy: Manuáln lní přístup stup důraz na funkční koncept, léčebné ovlivnění,, dlouholetá tradice u nás, n spíš íše e lehké poruchy Strukturáln lní anatomický přístup p stup důraz kladen na strukturáln lní změny, nálezy n zobrazovacích ch metod zejména chirurgické obory (ortopedie, chirurgie)
Neurologie a vertebrogenní onemocnění Na koho se obrací nemocný s akutním lumbagem v USA? Praktický lékal kař 58,6% Ortoped (chirurg!!!) 36,9% Chiropraktik 30,8% Osteopat 13,8% Internista 7,6% Rheumatolog 2,5% Neurolog: 0!!! Deyo R, Tsui-Wu Y-Jo. Descriptive epidemiology of low-back pain and its related medical care in the United States. Spine 1987; 12:264-268. 268.
Jak klasifikovat vertebrogenní onemocnění? Podle charakteru strukturáln lních změn Degenerativní změny (spondyl( spondylóza) Význam kolísá od kauzality (kompresivní ) po nejasnou roli u akutních funkčních poruch; také asymptomatické! Organické změny nedegenerativní povahy Záněty, nádory, n traumata, vývojové a metabolické poruchy aj. Předmětem zájmu z ortopedie, traumatologie, revmatologie aj. Méně časté,, ale obvykle závaz važné! Funkční vertebrogenní onemocnění (bez jasného strukturáln lního korelátu) Primárn rní je porucha funkce charakteru blokády či hypermobility! Anatomický korelát t není znám Je doménou nou manuální medicíny ny
Jak klasifikovat vertebrogenní onemocnění? Podle klinické manifestace SEGMENTOVÉ (regionáln lní) ) PSEUDORADIKULÁRN RNÍ (facetové, referred pain ) RADIKULÁRN RNÍ (kořenov enové) ) MYELOPATIE SYNDROM KAUDY a NEUROGENNÍCH KLAUDIKACÍ
Jak klasifikovat vertebrogenní onemocnění? Podle postižen ené etáže krční hrudní lumbosakráln lní
Jak klasifikovat vertebrogenní onemocnění? Podle etiologie vývojová (kongenitáln lní trauma infekce tumory metabolické změny přetížení
Klasifikace vertebrogenních onemocnění Quebeck Task Force Coding System 1987 1. Bolest bez iradiace 2. Bolest iradiující do končetiny proximáln lně 3. Bolest iradiující do končetiny etiny distáln lně 4. Bolest iradiující do končetiny etiny + neurologické příznaky 5. PředpoklP edpokládaná komprese kořene z nativního RTG (instabilita( instabilita,, fraktura) 6. Komprese kořene ene potvrzená specifickými zobrazovacími technikami (CT, MR, MG) 7. Spináln lní stenóza 8. Pooperační stav (1-6 6 měsícům po operaci) 9. Pooperační stav (>( 6 měsícům po operaci) 10. Chronický bolestivý syndrom 11. Jiná diagnóza
Klasifikace vertebrogenních onemocnění North American Spinal Society Coding System 1991 1. Trauma (kůž ůže, ligament,, svalů,, kostí,, nervů) 2. Onemocnění specifické tkáně či i lokalizace (stenóza, disk, kongenitáln lní abnormality) 3. Neurologická onemocnění (mozek, mícha, m kořen, nerv, autonomní nervstvo) 4. Stabilita (skolióza, kyfóza, lordóza, olisthéza za, hypermobilita) 5. Stavy po léčběl 6. Infekce, zánětyz 7. Metabolická a hematologická onemocnění 8. Tumory 9. Nespecifické a různr zné (bolest, psychosociání poruchy, laboratorní nálezy, )
Jak klasifikovat vertebrogenní onemocnění? Odhaduje se, že e etiologii nelze spolehlivě stanovit aža u 85 % případp padů. Účelnější pro běžb ěžnou klinickou praxi je třídit t vertebrogenní poruchy na základz kladě klinické manifestace a druhotně se snažit o určen ení jejich etiologie.
EPIDEMIOLOGIE VERTEBROGENNÍCH CHOROB Nejčast astější příčina omezení aktivity (pracovní neschopnosti) u lidí pod 45 roků 2. Nejčast astější příčina návštěvy n vy lékal kaře 3. Nejčast astější příčina operačního zákrokuz 5. Nejčast astější příčina hospitalizace
EPIDEMIOLOGIE VERTEBROGENNÍCH CHOROB 10-15% 15% pracovní neschopnosti 1% populace přechodnp echodně v PN 1% trvale invalidizováno no
EPIDEMIOLOGIE VERTEBROGENNÍCH CHOROB Celoživotn ivotní prevalence klinicky významné ataky bolestí v zádech ja 60-90 % Prevalence radikulárn rních syndromů a myelopatie je asi 2-2 3 % Muži i 55-64 let: prevalence radikulopatií 10 % Ženy nad 65 let: prevalence radikulopatií 5 % Chronické lumbago: : 5 % všech v vertebrogenních nemocných, ale spotřebov ebovává 50 % vynaložených prostředk edků Postižen ení jednotlivých etáží: : L>C>T=4:2:1L
VERTEBROMEDULÁRN RNÍ TOPOGRAFIE Obratel Míšní (trn) segment Dolní C +1 Horní Th +2 Dolní Th (Th 10) Th 11 Th 12 L1-L2 L2 +3 (L1) L5 S2 S5
VERTEBRORADIKULÁRN RNÍ TOPOGRAFIE C páteř: kořen vystupuje vždy nad pediklem příslušného obratle; výhřez postihuje kořen odpovídající obratli pod ploténkou: C5/6 C6 Th páteř: kořen vystupuje pod pediklem příslušného obratle (8 C segmentů!); výhřez komprimuje kořen odpovídající obratli nad ploténkou: Th 1/2 Th1 L páteř: kořen vystupuje pod pediklem příslušného obratle; dorzolaterální výhřez obvykle komprimuje ne kořen vystupující pod příslušným pediklem (tedy L4 pod pediklem L4), ale mediálně uložený kořen vystupující o etáž níže (L4/5 komprimuje L5). Pouze foraminální hernie komprimuje kořen vystupující ve stejné úrovni (L4/5 kořen L4).
Obratle
Obratle AP projekce
Obratle Obratle boční a šikmá projekce
Index Pavlovové: <0,8 = kongenitáln lní stenóza
Kořenový (nervový) kanál
Meziobratlová ploténka
Vazy pátep teře
Spináln lní kanál
Spináln lní kanál
Spináln lní kanál
Spináln lní kanál