EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘENÍ ÚČINNOSTI KOMPRESNÍHO PRÁDLA A JEHO OVLIVNĚNÍ ÚNAVY PŘI OPAKOVANÉM ANAEROBNÍM ZATÍŽENÍ

Česká kinantropologie 2014, vol. 18, no. 2, p. 27 36 EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘENÍ ÚČINNOSTI KOMPRESNÍHO PRÁDLA A JEHO OVLIVNĚNÍ ÚNAVY PŘI OPAKOVANÉM ANAEROBNÍM ZATÍŽENÍ EXPERIMENTAL VERIFY THE EFFECTIVENESS OF COMPRESSION UNDERWEAR AND THE INFLUENCE OF FATIGUE DURING REPEATED ANAEROBIC LOAD MARTIN ŠKOPEK, JAN HNÍZDIL, RICHARD LOCHMANN, DOMINIKA PETRŮ Katedra tělesné výchovy a sportu Pedagogická fakulta, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SOUHRN Cílem tohoto kvaziexperimentu bylo ověřit účinky kompresního prádla na opakovaný krátkodobý výkon jedince. Pro tuto objektivizaci jsme zvolili randomizovaný zkřížený design studie, kdy bylo využito běžného kompresního prádla s následným zjištěním jeho vlivu na regeneraci. Bylo sledováno, zda užití kompresních punčoch ovlivní výkon jedince při opakovaném anaerobním zatížení a zda rozdíl mezi těmito výkony bude menší při použití kompresní technologie než bez ní. Probandi (n = 10) absolvovali v rámci prvního testování zatížení v podobě dvou třicetisekundových Wingate testů absolvovaných v rozmezí tří hodin. Polovina probandů s kompresní technologií (punčochové kalhoty zn. Aries Avicenum 140 kompresní třída I., tj. 18 21 mm Hg), druhá polovina bez těchto doplňků. Druhé testování proběhlo s týdenní pauzou za shodných podmínek, pouze ve zkříženém designu obléknutí kalhotových punčoch. Výsledky studie neprokázaly vliv kompresního prádla na výkon a naznačují, že kompresní prádlo tohoto typu nezlepšuje svalovou regeneraci mezi jednotlivými opakovanými anaerobními zátěžemi. Klíčová slova: kompresní prádlo, Wingate test, anaerobní kapacita, regenerace. ABSTRACT The aim of this quasi-experiment was to verify the effects of compression garments on repeated, short physical performance. A randomized crossover experimental design was chosen to show the effects of common compression garments on recovery and on performance during repeated anaerobic exercise. 10 participants performed two testing sessions, separated by seven days. In the first session, two 30-second-long Wingate tests separated by three hours were performed. Half of the participants were wearing compression tights, Aries Avicenum, 27

degree of compression 18 21 mm Hg, and half of the participants were not using any compression garments. In the second session, the participants changed their roles. The results of the study have not shown any effect of the compression garments on performance and they indicate that the utilized compression garments do not improve muscle recovery between repeated anaerobic activities. Key words: compression garments, Wingate test, anaerobic capacity, regeneration. ÚVOD V posledních dvaceti letech jednotlivá sportovní odvětví sledují vliv kompresních doplňků na výkon jednotlivce, resp. jeho regeneraci po zatížení. Jedná se o speciálně upravené prádlo, které, jak uvádějí různí výrobci tohoto oblečení je schopno např. absorbovat otřesy při sportu a zmenšovat tím zatížení svalů, omezovat tvorbu kyseliny mléčné, zlepšovat samotný výkon sportovce, dále zlepšovat cirkulaci krve a chránit žilní systém, zmírňovat otoky a také zrychlovat regeneraci po výkonu, jak uvádí výrobci či dovozci tohoto druhu sportovního oblečení (Sanasport, 2013; Skins, 2013; Lowellpro, 2013). Běžně se metoda komprese, resp. kompresivní metoda používala spíše v lékařských případech, při nedostatečném žilním návratu v dolních nebo horních končetinách jedince. Dá se tedy konstatovat, že sportovní komprese vznikala z metody, která byla primárně určena spíše k medicínským účelům. Kompresivní produkty jsou popsány německou normou RAL GZ387/1 a RAL GZ382/2, kde je přesně definováno, jak velká komprese ve které části punčochy či podkolenky musí být, avšak na rozdíl od toho u sportovního vybavení takováto norma neexistuje (Aries, 2013). Dle normy RAL zjistíme, že existují 4 různé třídy komprese (označovány ccl1 až ccl4 compression class) (dle RAL, 2008). Kompresní třída I. určena pro zdravé jedince, slouží spíše jako prevence křečových žil nebo pro zmenšení pocitu únavy a otoků nohou. Produkty této kompresní třídy působí tlakem 18 21 mm Hg a jsou k dostání bez lékařského předpisu ke zmírnění počínajících žilních potíží. Kompresní třídy II. (tlak 23 32 mm HG), III. (34 46 mm Hg) a IV. (>50 mm Hg) jsou primárně součástí léčby žilních a lymfatických onemocnění a jsou vydávány pouze na lékařský předpis. Způsob nošení těchto tříd je doporučován vždy pouze na každou končetinu zvlášť (Bartoš, 2013). Jak bylo uvedeno, sportovní kompresní doplňky nemají tuto předepsanou kompresní normu, avšak ta se pohybuje na rozhraní mezi první a druhou kompresní třídou, většinou mezi 20 25 mm Hg, a to vždy dle typu výrobce. Spojujícím článkem mezi sportovní a zdravotnickou kompresí je vždy správná velikost punčochy. Důležité jsou obvody v různých výškách a místech končetiny a na základě takto zjištěných parametrů se následně určuje i velikost zdravotní, resp. sportovní punčochy (Aries, 2013). Většina literatury, která se zabývala možností komprese jako vhodného prvku pro vylepšení dlouhotrvajícího výkonu nebo jako regeneračního doplňku po cvičení, byla publikována na základě studií provedených u mladší populace (Berry & McMurray, 1987; Kraemer et al., 2000; Kraemer et al., 2001a; Kraemer et al., 2001b; Doan et al., 2003; Bernhardt & Anderson, 2005; Gill et al., 2006; Bringard et al., 2006a; Ali et al., 2007; Trenell et al., 2006; Duffield & Portus, 2007). Tři studie byly provedeny na populaci starší 30 let (Bringard et al., 2006b; Maton et al., 2006; Rimaud et al. 2007). Pouze jedna studie zahrnovala starší populaci (63 ± 3 roky) (Chatard et al., 2004). Krátkodobých výkonů s použitím komprese si všímají studie zaměřené na týmové sporty kriket, rugby (Gill et al., 2006; Duffield & Portus, 2007) a studie zabývající se sprintem a skoky 28

(Doan et al., 2003; Ali et al., 2007). Berry & McMurray (1987) hodnotili kompresní oděvy pro zotavení. Další studie, které hodnotí kompresní doplňky, můžeme sledovat v oblasti redukce svalových mikrotraumat v průběhu fyzického zatížení (Duffield & Portus, 2007; Jakeman et al., 2002; Bringard et al., 2006; Andrew, 2009). Souhrnný článek o pozitivních vlastnostech kompresního oblečení zpracoval Rebel (2010). Ze závěrů těchto studií vyplývá, že s použitím kompresní technologie může docházet ke zvýšení rychlosti průtoku krve a tím zvýšení sportovního výkonu, dále zlepšení propriocepce, zvýšení odolnosti proti únavě, tlumení svalové vibrace, snížení svalové bolesti aj. Dále např. skupina autorů (Kreamer et al., 2010) ve svém výzkumu popisuje pozitivní vliv celotělového kompresního obleku na proces obnovy sil po intenzivním zátěžovém tréninku. Autoři zde zmiňují pozitivní vliv komprese z hlediska psychologických, fyziologických a několika výkonnostních ukazatelů. Tematikou kompresních sportovních doplňků se zabývá celá řada vědeckých pracovišť. Jejich zjištění jsou však značně rozporuplná. Na jedné straně stojí výrobci kompresivních léčebných punčoch, kteří uvádějí jako hlavní pozitivní princip vliv tlaku, který pozitivně působí na nemocné žíly, čímž dochází ke zlepšení krevní cirkulace. Na druhé straně stojí výrobci sportovních prostředků, kteří uvádějí, že hlavní vliv kompresních punčoch je především na svalovou hmotu. V tomto výzkumu jsme se zaměřili na otázku, zda je možno s použitím běžného kompresního prádla příznivě působit na regeneraci jedince mezi zátěží. Především pak na ovlivnění poklesu výkonnosti při opakované zátěži charakteru all-out testu. Cílem studie tak bylo ověření účinnosti kompresního prádla, zda při použití kompresní technologie dojde ke zmenšení rozdílu výkonu mezi prvním a druhým Wingate testem. V návaznosti na uvedené skutečnosti jsme stanovili následující hypotézu: Užití kompresních punčoch ovlivní výkon při opakovaném anaerobním zatížení. Rozdíl mezi výkony dosaženými v prvním a druhém Wingate testu bude signifikantně menší při užití kompresní technologie než bez ní. METODY Testované osoby byly vybrány na základě dostupnosti záměrným výběrem. Jednalo se o osoby z řad studentů KTVS UJEP (, n = 10), kteří již měli předchozí praktickou zkušenost s Wingate testem v rámci praktické výuky na KTVS UJEP. Všichni testovaní jedinci byli zdraví, bez subjektivních potíží a byli seznámeni s předmětem testování. Probandi vyplnili a podepsali dotazník ohledně jejich zdravotního stavu a souhlas s testováním, který splňuje kritéria Helsinské deklarace pro experimentování člověka a který byl schválen místním etickým výborem. Základní charakteristiky probandů jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 Charakteristiky probandů Průměr Věk [r] 23,7 2,4 Hmotnost [kg] 74,7 9,21 Výška [cm] 178 10,3 Směr. odchylka 29

Pro objektivizaci jsme zvolili randomizovaný zkřížený design studie, který byl vybrán na základě podobného výzkumu dle Hellera a Vodičky (2011). Probandi absolvo- vali v biomedicínské laboratoři KTVS UJEP dvě testování v rozmezí 1 týdne. Schéma průběhu testování bylo vždy následující: 10 min před prvním testováním polovina probandů oblékla kompresní punčochové kalhoty zn. Aries Avicenum 140 (kompresní třída I., tj. 18 21 mm Hg). Následovalo 5 min rozcvičení aerobního typu (se zatížením 1 2 W.kg 1 tělesné hmotnosti), které navodilo aktivaci organismu, včetně několika krátkých sprintů s maximální frekvencí otáček s cílem lépe připravit vyšetřované osoby na následující test. Poté proband absolvoval Wingate test (30 s). Pět minut po ukončení testu byl proveden odběr kapilární krve z prstu ke stanovení koncentrace laktátu v krvi. Následně proběhl tříhodinový pasivní odpočinek (na lůžku, vleže) pro regeneraci organismu. Tato tříhodinová regenerační pauza byla vybrána na základě tvrzení výrobců kompresních doplňků, kteří doporučují tyto výrobky jako vhodný doplněk ke zrychlení regenerace a uvádějí, že při použití kompresních doplňků alespoň 3 hodiny po výkonu dojde k rychlejšímu odbourání únavy (Lowellpro, 2013). Po této regenerační pauze následoval druhý Wingate test (30 s) a 5 min po absolvování tohoto testu došlo opět k odběru krve z prstu. Druhé testování proběhlo s týdenní pauzou za shodných podmínek, pouze ve zkříženém designu obléknutí kalhotových punčoch testovanými osobami. Testované osoby byly vždy předem instruovány o nutnosti pracovat v průběhu celého testu s maximálním úsilím, a to již od samého počátku, aby nedocházelo ke strategickému rozkládání sil, čímž by mohlo dojít k ovlivnění výsledků. U jednotlivých osob došlo k individuální úpravě polohy sedla a k upevnění nohy k pedálům. Tyto hodnoty byly zaznamenány a následně použity u všech testů dané osoby. K testování byl použit mechanický bicyklový ergometr typu Monark 894E, který je kalibrovaný pro krátkodobé výkony dosahující až 1 500 W v rozsahu frekvence otáček 50 160 ot.min 1. Přístroj byl vybaven zařízením k průběžné registraci otáček s výstupem do počítače, který pomocí specializovaného softwaru (Monark anaerobic test software 3.2) registruje momentální otáčky, na jejichž základě provede výpočet okamžitého výkonu, resp. vyhodnocení parametrů testu s následnou archivací všech dat. Pro monitoring srdeční frekvence bylo použito záznamové zařízení Polar S610 a pro zjištění hodnot koncentrace laktátu v krvi testovaného jedince po zátěži kalibrovaný digitální přístroj Lactate Pro. Pro samotné testování byl použit brzdící odpor pro trénované muže, který odpovídá zatížení 6 W.kg 1 (pro frekvenci 60 ot.min 1 ), což u mechanického ergometru typu Monark přibližně odpovídá zatížení 0,102 W.kg 1 tělesné hmotnosti vyšetřovaného (Heller, Vodička, 2011). V průběhu testu nebyly osoby nijak omezovány, což je ve shodě s doporučením Hellera a Pavliše (1998). Tito autoři uvádějí, že k vlastnímu rychlostně silovému výkonu dopomáhá také vlastní hmotnost a z tohoto důvodu je lepší neomezovat techniku jezdce, který využívá, např. v závěru testu, jízdu ve stoje. Velmi důležitým prvkem při Wingate testování je také motivace. Z tohoto důvodu byl každý jezdec od začátku do konce slovně povzbuzován (Heller et al., 1991). Další informace jsme zjišťovali z grafů srdeční frekvence a ostatních naměřených hodnot, které se průběžně ukládaly do počítače. 30

Zpracování dat proběhlo v programu Statistica 12 trial verze, které jsou vhodné pro statistickou či grafickou analýzu a následnou správu dat. Naměřené hodnoty jsme následně pomocí Wilcoxonova testu statisticky porovnávali. Zvolením tohoto testu bylo na základě zjištění nerovnoměrného rozložení četností získaných dat. Sledovaným parametrem byl vždy rozdíl naměřených hodnot při prvním, resp. druhém testování. Hladinu významnosti α jsme zvolili 0,05. Z křivky výkonu stanoveného v jednotlivých otáčkách (obr. 1) byly stanoveny standardní parametry testu (jednotlivé sledované proměnné byly na základě studie Heller & Vodička, 2011). Zdroj: Heller, Vodička, 2011 Obrázek 1 Křivka dynamiky výkonu VÝSLEDKY Průměrné hodnoty parametrů prvního a druhého testu, tj. po týdnu, kdy byl test opakován, je možno vidět v tabulce 2, a to jak při použití kompresních punčoch, tak bez nich. Z těchto zjištění však nelze vyvozovat signifikantní závěry, poněvadž se u těchto hodnot nejednalo o statisticky významné rozdíly. Téměř shodné hodnoty je možno sledovat u dalších sledovaných parametrů (anaerobní kapacita AnC, indexu únavy IÚ, otáček ot. a hodnot srdeční frekvence po absolvování testu SF). Koncentrace laktátu (LA) v krvi jako jediná vykazovala mezi prvním a druhým měřením rozdíl, a to nižší hodnoty v opakovaném testu. 31

Tabulka 2 Průměrné hodnoty parametrů Wingate testu (průměr ± sm. odchylka) v prvním a druhém testu za podmínek bez kompresních doplňků (B1, B2) a s kompresním doplňkem (K1, K2). B1 B2 K1 K2 P max [W] 977 ± 109 1002 ± 158 974 ± 108 1026 ± 147 P max /kg [W.kg 1 ] 13,12 ± 0,88 13,45 ± 1,83 13,09 ± 1,84 13,77 ± 1,51 P min [W] 577 ± 86 578 ± 117 565 ± 84 577 ± 85 P min /kg [W.kg 1 ] 7,72 ± 0,62 7,68 ± 1,09 7,57 ± 0,65 7,74 ± 0,75 P prům [W] 775 ± 89 774 ± 125 755 ± 87 781 ± 100 P prům /kg [W] 10,39 ± 0,49 10,35 ± 1,13 10,13 ± 0,39 10,47 ± 0,76 AnC/kg [J.kg 1 ] 312 ± 15 310 ± 35 304 ± 13 315 ± 14 Pokles [W] 400 ± 76 425 ± 119 408 ± 95 448 ± 121 IÚ [%] 41,93 ± 5,76 43,3 ± 8,72 41,7 ± 7,3 43,25 ± 7,31 Ot. [1] 50,17 ± 3,03 50,25 ± 2,70 51,78 ± 1,45 50,41 ± 2,86 SF [tepy.min 1 ] 181 ± 11 180 ± 13 175 ± 10 175 ± 12 LA [mmol.l 1 ] 15,50 ± 2,16 16,41 ± 1,80 14,73 ± 2,38 14,49 ± 2,60 Legenda: P max maximální výkon (nejvyšší výkon v testu v libovolném 5s intervalu), P prům průměrný výkon za celou dobu testu, P min minimální výkon (nejnišší výkon v testu v libovolném 5s intervalu), AnC anaerobní kapacita, IÚ index únavy, Ot. otáčky v testu, SF srdeční frekvence, LA koncentrace laktátu v krvi. V našem testování jsme však spíše než hodnoty výkonu mezi prvním a druhým měřením sledovali jejich pokles. Na tomto parametru jsme hodnotili, zda použitím oděvní kompresní technologie dojde ke změnám, v našem případě ke zlepšení opakovat výkon. Mezi těmito výkonnostními hodnotami jsme však nalezli spíše značnou variabilitu. Jak můžeme vidět v tabulce 3, nedošlo mezi nimi ke statisticky významným rozdílům. Oproti tomu jsme zaznamenali rozdíl u parametru post-výkonové koncentrace laktátu v krvi jedince. Uvedený rozdíl byl statisticky významný na hladině p < 0,02 až p < 0,03 pro jednotlivé zjištěné hodnoty (viz tabulka 3). 32

Tabulka 3 Průměrné hodnoty poklesu parametrů Wingate testu (průměr ± sm. odchylka) mezi prvním a druhým testem za podmínek bez kompresních doplňků (B1 B2) a za podmínek s kompresním doplňkem (K1 K2) B1 B2 K1 K2 Stat. významnost P max [W] 25 ± 90 52 ± 82 n. s. P max /kg [W.kg 1 ] 0,32 ± 1,41 0,68 ± 1,15 n. s. P min [W] 1 ± 54 11 ± 87 n. s. P min /kg [W.kg 1 ] 0,04 ± 0,80 0,17 ± 0,53 n. s. P prům [W] 1 ± 101 26 ± 93 n. s. P prům /kg [W.kg 1 ] 0,04 ± 0,98 0,34 ± 0,67 n. s. AnC/kg [J.kg 1 ] 1,23 ± 29,26 10,29 ± 20,17 n. s. IÚ [%] 1,37 ± 4,84 1,55 ± 5,21 n. s. Ot. [1] 0,08 1,37 n. s. SF [tepy.min 1 ] 1 ± 5 0 ± 4 n. s. LA [mmol.l 1 ] 0,91 ± 1,24 0,24 ± 1,18 P value = 0,021 Legenda: P max maximální výkon (nejvyšší výkon v testu v libovolném 5s intervalu), P prům průměrný výkon za celou dobu testu, P min minimální výkon (nejnišší výkon v testu v libovolném 5s intervalu), AnC anaerobní kapacita, IÚ index únavy, Ot. otáčky v testu, SF srdeční frekvence, LA koncentrace laktátu v krvi. DISKUSE Z dosažených zjištění můžeme konstatovat, že kompresní oděv (punčochy) určený především pro oblast zdravotních problémů, který má podobné funkce jako sportovní kompresní doplňky, zřejmě neovlivňuje regeneraci svalstva dolních končetin při opakovaném maximálním výkonu typu all-out. V rámci tohoto výzkumu jsme chtěli zjistit, zda mezi prvním a druhým měřením budou signifikantní rozdíly v případě, že jedinec bude oblékat zdravotní kompresní komponenty, které umožní svalstvu mezi pokusy rychlejší regeneraci a tím následný nižší pokles tohoto výkonu. Jak však ukazuje tabulka 3, k těmto zjištěním nedošlo. Na základě našich zjištění tedy můžeme říci, že kompresní punčochy nemají z hlediska výkonnosti a regenerace podobnou pozitivní vlastnost, jako výrobky sportovního zaměření. Jsme si vědomi, že na základě dosažených výsledků nemohou být tato zjištění pro malý vzorek testovaných jedinců zobecňována a že jednotlivé výsledky také mohl ovlivnit zácvik jednotlivých probandů mezi oběma testy. Avšak z hlediska dostupnosti probandů a časových důvodů testovaných 33

osob bohužel nebylo možné provést třetí kontrolní testování, které by zpřesnilo dosažené výsledky. I přesto se domníváme, že zjištění, která tato studie přináší, jsou zajímavá a podobají se zjištěním, jež můžeme najít v dalších studiích zabývající se podobnou tematikou, např. Daskomb (2011), Faulkner (2012), Jakeman (2010), kteří také z hlediska výkonnosti při různém typu testování kompresních doplňků nenalezli statisticky významný rozdíl (Dascombe et al., 2011; Faulkneret et al., 2012; Jakeman et al., 2010). Byla nalezena pouze jedna studie, která hovoří o zlepšení výkonu při použití kompresní technologie, a to na základě naměřených hodnot VO 2 max při 5minutové chůzi v různých rychlostech (Kleingartner et al., 2012). Řada studií tento pozitivní posun výkonu nenalezla, avšak byly v jejich rámci zaznamenány statisticky významné rozdíly u jiných sledovaných parametrů, převážně právě u hodnot koncentrace zátěžového, resp. post-zátěžového laktátu v krvi (Faulkner et al., 2012; Lovell, et al., 2011). Podobně pozitivní trend se objevil i v naší studii, kde také došlo k signifikantnímu poklesu u hodnot měření koncentrace post-zátěžového laktátu v krvi s užitím kompresivní metody, jak je možno vidět v tabulce 3. ZÁVĚR Z výsledků vyplývá, že nedošlo k signifikantnímu rozdílu v poklesu výkonu dosaženýho při prvním a druhém, resp. při třetím a čtvrtém Wingate testu za použití kompresních punčochových kalhot nebo bez nich. Na tomto základě hypotézu formulovanou v cílech práce zamítáme. Z těchto výsledků můžeme konstatovat, že běžné kompresní prádlo užívané především pro medicínské účely nezlepšuje svalovou regeneraci mezi jednotlivými opakovanými anaerobními zátěžemi a nedochází tak k menšímu poklesu výkonu v opakovaném, krátkodobém, vysoce intenzivním cvičení. LITERATURA ALI, A., CAINE, M. P. & SNOW, B. G. (2007) Graduated compression stockings: physiological and perceptual responses during and after exercise. Journal of Sports Science, 25(4), p. 413 419. ANDREW, H. (2009) Compression stockings and running performance. Peak Performance, 272, 11. ARIES (2013) Zdravotní komprese versus sportovní [online]. Dostupné z: <http://www.aries.eu/sport/komprese-pri-sportu.html>. [cit. 17. 12. 2013]. BARTOŠ, P. (2013) Elastické kompresivní punčochy poučení pro pacienty [online]. Dostupné z: <http://www.zilniporadna.cz/temata/2-otekle-a-bolave-nohy-chronicke-zilni-onemocneni-/87 -elasticke-kompresivni-puncochy-pouceni-pro-pacienty>. [cit. 20. 12. 2013]. BERNHARDT, T. & ANDERSON, G. S. (2005) Influence of moderate prophylactic compression on sport performance. Journal of Strength and Conditioning Research, 19(2), p. 292 297. BERRY, M. J. & McMURRAY, R. G. (1987) Effects of graduated compression stockings on blood lactate following an exhaustive bout of exercise. The American Journal of Physical Medicine, 66(3), p. 121 132. BRINGARD, A., DENIS, R., BELLUYE, N. & PERREY, S. (2006a) Effects of compression tights on calf muscle oxygenation and venous pooling quiet resting in supine and standing position. The Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 46(4), p. 548 554. BRINGARD, A., PERREY, S. & BELLUYE, N. (2006b). Aerobic energy cost and sensation responses during submaximal running exercise-positive effects of wearing compression tights. International Journal of Sports Medicine, 27, p. 373 378. BYRNE, C. & ESTON, R. (2002) Maximal-intensity isometric and dynamic exercises performance after eccentric muscle actions. Journal of Sports Sciences, 20(12), p. 951 959. 34

DALE, L., DALE, M., DELPHINUS, E. & McLELAN, CH. Do compression garments enhance the aktive recovery process after high-intensity running? Journal of strength & condition research, 23(12), p. 3264 3268. DASCOMBE, B. J., HOARE, T. K., SEAR, J. A., REABURN, P. R. & SCANLAN, A. T. (2011) The effect o wearing undersized lower body comprssion garments on endurance running performance. International journal of sport fysiology and performance, 6(2), p. 160 173. DAVIES, V., THOMPSON, K. V. & COOPER, S. M. (2009) The effects of compression garments on recovery. Journal of strength & condition research, 23(6), p. 1786 1794. DOAN, B. K., KWON, J., NEWTON, R. U., SHIM, J., POPPER, E. M., ROGERS, R. A., BOLT, L. R., ROBERTSON, M. & KRAEMER, W. J. (2003) Evaluation of a lower-body compression garment. Journal of Sport Sciences, 21, p. 601 610. DUFFIELD, R. & PORTUS, M. (2007) Comparison of three types of full-body compression garments on throwing and repeat-sprint performance in cricket players. British Journal of Sports Medicine, 41, p. 409 414. FAULKNER, J. A., GLEADON, D., McLAREN, J. & JAKEMAN, J. R. (2012) Effect of lower limb compression clothing on 400 m sprint performance. Journal of strength & condition research (v tisku). GILL, N. D., BEAVEN, C. C. & COOK, C. (2006) Effectiveness of post-match recovery strategies in rugby players. British Journal of Sports Medicine, 40, p. 260 263. HELLER, J. (1995) Diagnostika anaerobního výkonu a kapacity pomocí all-out testů. Těl. Vých. Sport. Mlád., 61(4), p. 35 40. HELLER, J. et al. (1991) Anaerobní zátěžové all-out testy: Volba typu a doby trvání zátěže. Čas. lék. čes., 130, p. 164 168. HELLER, J., Pavliš, Z. (1998) Využití anaerobní diagnostiky v ledním hokeji. In: Trenérské listy. Příloha magazínu Lední hokej, 16, s. 1 31. HELLER, J., VODIČKA, P. (2011) Praktická cvičení z fyziologie tělesné zátěže. Praha: Karolinum. CHATARD, J. C., ATLAOUI, D., FARJANEL, J., LOUISY, F., RASTEL, D. & GUÉZENNEC, C. Y. (2004) Elastic stockings, performance and leg pain recovery in 63-year-old sportsmen. European Journal of Applied Physiology, 93, p. 347 352. JAKEMAN, J. R., BYRNE, CH., EASTON, R. G. (2010) Lower limb compression garment improves recovery from exercise-induced muscle damage in young, active females. European Journal of Applied Physiology, 109(6), p. 1137 1144. KLEINGARTNER, A., PORCARI, J., DOBERSTEIN, S., HENDRIX, C. & FOSTER, C. (2012) Do toning pants help give you a better workout. Journal of sport science medicine, 11(1), p. 567 568. KRAEMER, W. J., FLANAGAN, S. D., COMSTOCK, B. A., FRAGALA, M. S., EARP, J. E., DUNN-LEWIS, C. H., THOMAS, G. A., SOLOMON-HILL, G., PENWELL, Z. R., POWELL, M. D., WOLF, M. R., VOLEK, J. S., DENEGAR, C. R. & MARESH, C. M. (2010) Effects of awhole body compression garment on markers of recovery after a heavy resistance workout in men and women. Journal of Strength and Conditioning Research, 24(3), p. 804 814. KRAEMER, W. J., BUSH, J. A., WICKHAM, R. B., DENEGAR, C. R., GOMEZ, A. L., GOTSHALK, L. A., DUNCAN, N. D., VOLEK, J. S., PUTUKIAN, M. & SEBASTIANELLI, W. J. (2001a) Influence of compression therapy on symptoms following soft tissue Indry from maximal eccentric exercise. Journal of Orthopaedic & Sport Physical Therapy, 31(6), p. 282 290. KRAEMER, W. J., BUSH, J. A., WICKHAM, R. B., DENEGAR, C. R., GOMEZ, A. L., GOTSHALK, L. A., GOTSHALK, L. A., DUNCAN, N. D., VOLEK, J. S., NEWTON, R. U., PUTUKIAN, M. & SEBASTIANELLI, W. J. (2001b) Continuous compression as an effective therapeutic intervention in treating eccentric exercise-induced muscle soreness. Journal of Sports Rehabilitation, 10, p. 11 23. KRAEMER, W. J., VOLEK, J. S., BUSH, J. A., GOTSHALK, L. A., WAGNER, P. R., GOMEZ, A. L., ZATSIORSKY, V. M., DUZRTE, M., RATAMESS, N. A., MAZZETTI, S. A. & SELLE, B. J. (2000) Influence of compression hosiery on physiological responses to standing fatigue in women. Medicine & Science in Sports & Exercise, 32(11), p. 1849 1858. 35

LOWELLPRO (2013) Kompresní ponožky [online]. Dostupné z: <http://www.lowellpro.cz/lowellpro/ materialy>. [cit. 7. 1. 2013]. LOVELL, D. I., MASON, D. G., DELPHINUS, E. M. & McLELLAN, C. P. (2011) Do compression garments enhance the aktive recovery process after high-intensity running? Journal of Strength and Condition Research, 25(12), p. 3264 3268. MATON, B., THINEY, G., DANG, S., TRA, S., BASSEZ, S., WICART, P. & OUCHENE, A. (2006) Human muscle fatigue and elastic compressive stockings. European Journal of Applied Physiology, 97(4), p. 432 442. REBEL, N. (2013) The effectiveness of compression garments in sport. Sport research inteligence sportive [online]. Dostupné z: <http://sirc.ca/newsletters/june10/feat1.cfm>. [cit. 12. 12. 2013]. RIMAUD, D., CALMELS, P., ROCHE, F., MONGLOD, J., TRUDEAU, F. & DEVILLARD, X. (2007) Effects of graduated compression stockings on cardiovascular and metabolic responses to exercise and exercise recovery in persons with spinal cord injury. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation, 88(6), p. 703 709. SANASPORT (2013). Kompresní oblečení. [online]. Dostupné z: <http://sanasport.cz/kompresni -obleceni>. [cit. 17. 12. 2013]. SKINS (2013) Funkční prádlo [online]. Dostupné z: <http://www.trenink-shop.cz/funkcni-pradlo/>. [cit. 10. 12. 2013]. TRENELL, M. I., ROONEY, K. B., SUE, C. M. & THOMPSON, C. H. (2006) Compression garments and recovery from eccentric exercise: a 31P-MRS study. Journal of Sports Science & Medicine, 5(1), p. 106 114. PhDr. Martin Škopek, Ph.D. PedF UJEP, České mládeže 8, 400 96 Ústí nad Labem e-mail: martin.skopek@ujep.cz 36