Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 Ing. Kateřina Illetško D P 1. Zásadní změny zákona o daních z příjmů V této kapitole jsou souhrnně uvedeny zásadní změny týkající se zdaňování příjmů fyzických osob platné pro zdaňovací období 2009. V této souvislosti je třeba zmínit, že v roce 2009 byly provedeny změny v celkem 11-ti novelách zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Zákonem č. 216/2009 Sb., bylo upraveno ustanovení 3 odst. 4 písm. f) ZDP, které stanoví, že předmětem daně nejsou příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti, zemědělského podnikatele při splnění podmínek vyplývajících z Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 a Nařízení vlády č. 69/2005 Sb. Převodem je míněn nejen prodej, ale také darování nemovitosti nebo ostatního majetku. Zákonem č. 2/2009 Sb., došlo v ustanovení 4 odst. 1 písm. h) ZDP ke zvýšení limitu pro osvobození u příjmů získaných ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění, a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů. Nařízením vlády byla stanovena minimální mzda pro rok 2009 ve výši 8 000 Kč. To znamená, že v roce 2009 oproti roku 2008 došlo ke zvýšení limitu pro osvobození z částky 198 000 Kč na částku 288 000 Kč. 1

V 4 odst. 1 písm. i) ZDP byly zpřesněny podmínky pro osvobození příjmů, plynoucích na základě péče o osobu blízkou, od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Dále došlo ke zpřesnění osvobození u dotací poskytnutých ve smyslu 4 odst. 1 písm. t) ZDP. Podle 4 odst. 2 písm. d) ZDP se rozdělením pozemku doba mezi nabytím a jeho prodejem, pro účely osvobození od daně z příjmů, nepřerušuje. Ustanovení 6 odst. 9 písm. a) ZDP bylo v roce 2009 novelováno zákonem č. 2/2009 Sb. a zákonem č. 216/2009 Sb.. Od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a související s předmětem činnosti zaměstnavatele za podmínky, že se vzdělávání zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. 230 zákoníku práce) považuje za výkon práce, nebo částky vynaložené na rekvalifikaci zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu upravujícího zaměstnanost (podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Musí být splněny tři základní podmínky: plnění je poskytované zaměstnancům nepeněžní formou, tzn., že zaměstnavatel musí výdaje spojené se vzděláváním uhradit přímo jeho poskytovateli (peněžní plnění se u zaměstnance vždy posoudí jako zdanitelný příjem), vzdělávání má charakter odborného rozvoje podle zákoníku práce, tzn. nejedná se o nepeněžní plnění vynaložené vzdělávání potencionálních zaměstnanců nebo rodinných příslušníků [i když ve zmíněných případech bude možné pro účely daňového osvobození aplikovat ustanovení 6 odst. 9 písm. d) ZDP], vzdělávání (odborný rozvoj) zaměstnanců musí souviset s předmětem činnosti zaměstnavatele, tedy s jeho zajišťováním. Pro upřesnění je třeba uvést, že vzdělávání nemusí přímo souviset s prací zaměstnance (s jeho pracovním zařazením), ale školení nebo jiná forma vzdělávání (studium) musí být v souladu s potřebou zaměstnavatele. V souvislosti s výše uvedeným rovněž došlo k úpravám v ustanovení 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. Pro zaměstnavatele jsou výdaje (náklady) spojené se zvyšováním kvalifikace související s předmětem činnosti zaměstnavatele od roku 2009 také nově prohlášeny za daňově uznatelné. Novelou č. 289/2009 Sb., došlo se zpětnou platností od 1. 1. 2009 k úpravě týkající se výdajů stanovených procentem z příjmů 7 odst. 7 ZDP. Podle zmíněného ustanovení, neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v 11 nebo 12 ZDP ve výši 80 % z příjmů ze zemědělské výroby nebo z příjmů ze živností řemeslných, 60 % z příjmů v ostatních případech. V níže uvedené tabulce je uveden přehled paušálních výdajů od roku 2008 s výhledem do roku 2010: 2 PORADCA extra VS JANUÁR

D P Činnost 7 odst. 1 písm. a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství novela podle zákona č. 362/2009 Sb. od 1. 1. 2010 7 odst. 1 písm. b) příjmy ze živností řemeslných 7 odst. 1 písm. b) příjmy ze živnosti kromě živností řemeslných 7 odst. 1 písm. c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů výdajový paušál již pro rok 2009 výdajový paušál platný pro rok 2008 80 % 80 % 80 % 7 odst. 2 písm. a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní podle 7 odst. 6 60 % 80 % 80 % 50 % 60 % 60 % 7 odst. 2 písm. b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů 7 odst. 2 písm. c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, 40 % 60 % 40 % 40 % 60 % 40 % 40 % 60 % 40 % zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů 40 % 60 % 40 % 7 odst. 2 písm. d) příjmy z činnosti insolvenčního správce, které nejsou živností ani 40 % 60 % 40 % podnikáním podle zvláštního právního předpisu 9 příjmy z pronájmu 10 příjmy ze zemědělské výroky, která není provozována zemědělským podnikatelem 30 % 30 % 30 % 80 % 80 % 80 % 3

Do zákona č. 2/2009 Sb., byly zahrnuty úpravy týkající se stanovení tzv. superhrubé mzdy a následný výpočet základu daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (novela se týká ustanovení 6 odst. 13, 14, 15, 16 ZDP). Do základu daně se zahrnuje nejen celá hrubá mzda, ale také povinné pojistné na veřejnoprávní pojištění, které je povinen platit z příjmů zaměstnance zaměstnavatel. Pro snížení základu daně již není možné stejně jako v roce 2008 uplatnit sražené nebo uhrazené částky pojistného, které na toto pojištění platí zaměstnanec. Obdobně u osob samostatně výdělečně činných již nelze podle 25 odst. 1 písm. g) ZDP uplatnit výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení na povinné pojistné na veřejnoprávní pojištění. Pokud povinné pojistné hradí veřejná obchodní společnost za komplementáře, není rovněž sociální a zdravotní pojištění daňově uznatelným nákladem. Pokud uplatňuje osoba samostatně výdělečně činná výdaje procentem z příjmů podle 7 odst. 7 ZDP, má se za to, že v této částce jsou zahrnuty veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s podnikáním. Nelze tedy (jako tomu bylo v roce 2007) kromě výdajů stanovených procentem z příjmů, uplatnit ještě výdaje vynaložené na povinné pojistné. Od zdaňovacího období 2009 si nově může poplatník podle 15 odst. 1 ZDP snížit základ daně o dary poskytnuté do jiných států EU, Norskanebo Islandu. Dále byla v 16 ZDP zavedena jednotná sazba pro daň z příjmů fyzických osob, která je pro rok 2009 stanovena ve výši 15 % oproti původním 12,5 % (včetně sazby pro výpočet měsíčních záloh u zaměstnanců). A dále došlo ke sjednocení sazeb pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob plynoucích ze zdrojů na území České republiky (dále jen ČR) a stanovení horní (nejvyšší) sazby u této daně pro rok 2009 ve výši 15 % z původních 12,5 %. Novelou ustanovení 24 odst. 2 písm. k) ZDP došlo ke sjednocení možností použití paušálních cen pohonných hmot. Ministerstvo financí nebude již od zdaňovacího období 2009 vydávat pokyn ke stanovení jednotných cen PHM. Za rok 2009 mohou poplatníci postupovat podle platné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 451/2008 Sb. Výše zmíněné úpravy ZDP byly zahrnuty do zákona č. 2/2009 Sb. Zákonem č. 304/2009 byla zavedena alternativní možnost použití paušálního výdaje na dopravu podle 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Dle výše uvedeného ustanovení lze uplatnit paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem ve výši 5 000 Kč za každý kalendářní měsíc za podmínky, že poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů podle 10 ZDP, a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Používá li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze z části k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorové vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného dle předchozí věty ve výši 80 % této částky (dále jen krácený paušální výdaj na dopravu ). Paušální výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V návaznosti na výše uvedené došlo k úpravě ustanovení 28 odst. 6 ZDP, které stanoví, že Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů. 4 PORADCA extra VS JANUÁR

Pro podporu podnikání bylo do zákona č. 216/2009 Sb., zařazeno nové ustanovení 30a ZDP, týkající se mimořádných odpisů. Podle tohoto ustanovení lze odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1, pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010, pokud je poplatník jeho prvním vlastníkem. Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 ZDP pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku. Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. V této souvislosti je třeba zmínit, že pokud poplatník zahájil v roce 2009 odepisování u hmotného majetku podle 31, nebo 32 ZDP, nelze již tento zvolený způsob odepisování měnit formou dodatečného daňového přiznání ( 30 odst. 2 ZDP). Zákonem č. 2/2009 Sb., byly ustanovením 35ba ZDP stanoveny následující slevy na dani, a to sleva: na poplatníka ve výši 24 840 Kč; nově je navíc již od zdaňovacího období 2008 možné, aby tuto základní slevu na dani uplatňovali též starobní důchodci, na druhého z manželů ve výši 24 840 Kč (bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími stanovený roční limit ve výši 68 000 Kč, tento limit byl zvýšen novelou č. 482/2008 Sb ZDP z původních 38 040 Kč), u poživatele částečného invalidního důchodu ve výši 2 520 Kč, u poživatele plného invalidního důchodu ve výši 5 040 Kč, u držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, pro studenta ve výši 4 020 Kč. Ustanovením 35d ZDP bylo stanoveno daňové zvýhodnění na vyživované dítě (děti) žijící s poplatníkem v domácnosti v 35c odst. 1 ZDP ve výši 10 680 Kč. Uvedeným zákonem č. 2/2009 Sb., byl zvýšen maximální limit pro vyplacení daňového bonusu u fyzických osob uplatňujících daňové zvýhodnění ze 30 000 Kč (rok 2007) na 52 200 Kč (je-li nároková částka daňového zvýhodnění za zdaňovací období vyšší, než vypočtená daňová povinnost u poplatníka snížená o prokázané částky slevy na dani podle 35ba ZDP). Daňový nerezident může v ČR uplatnit, [s výjimkou slevy na poplatníka 35ba odst. 1 písm. a) a slevy na studenta 35ba odst. 1 písm. f) ZDP], vybrané slevy na dani podle 35ba ZDP na druhého z manželů, na částečný invalidní důchod, na plný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P a daňové zvýhodnění na děti jen pokud pobírá nejméně 90 % příjmů ze zdrojů v ČR, pouze v přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Novelou č. 216/2009 Sb., byl v 36 odst. 7 ZDP zaveden nový způsob vypořádání daňové povinnosti u daňových nerezidentů ČR, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, s příjmy uvedenými v 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 ZDP, zdaněnými v ČR daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby. Tyto příjmy mohou poplatníci uvést D P 5

nově do daňového přiznání a sraženou daň si započítat na celoroční daňovou povinnost. Podle přechodných ustanovení lze tuto změnu použít již za zdaňovací období započaté v roce 2009. V této souvislosti je nově v 38d odst. 4 ZDP stanoveno, že uvede-li nerezident ČR příjmy zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání, nepovažuje se jejich daňová povinnost sraženou daní zvláštní sazbou za splněnou. V 38g odst. 3 ZDP je v souvislosti s výše uvedeným upřesněno, že pokud zmíněný poplatník využije postup podle 36 odst. 7 ZDP, do daňového přiznání uvede i příjmy z nichž je daň sražena zvláštní sazbou daně. V 38f odst. 4 ZDP byla pro účely zamezení dvojímu zdanění příjmů ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí plynoucích z tzv. smluvního státu poplatníkům, kteří jsou daňovými rezidenty ČR, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo ze stálé provozovny zřízené tam zaměstnavatelem, který je daňovým rezidentem ČR, zavedena metoda vynětí, a to se zpětnou účinností již pro zdaňovací období 2008 s podmínkou, že tyto příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Vzhledem k počtu novel, přijatých v průběhu roku 2009, se výše uvedený výčet týká pouze nejzásadnějších změn ZDP. Podrobněji jsou některá z novelovaných ustanovení zákona rozebrána v následujících kapitolách. 2. Daňové rezidentství a poplatníci daně z příjmů fyzických osob Daňové rezidentství, tj. povinnost zdaňovat veškeré své příjmy v daném státě, vyplývá z naplnění podmínek stanovených zákonem dané země. V ČR jsou podmínky daňového rezidentství upraveny v ZDP. Zde je v 2 odst. 2 stanoveno, že poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tyto podmínky jsou všeobecně využívány v mezinárodní daňové praxi a vychází z ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Prioritně se posuzuje podmínka bydliště na území ČR. Bydlištěm se pak dle tohoto odstavce rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). Jedná se o středisko životních zájmů. V případě, že nelze jednoznačně určit, kde fyzická osoba má stálý byt a středisko životních zájmů, potom je považována za rezidenta státu, kde se obvykle zdržuje. Tato podmínka je upřesněna v ZDP v 2 odst. 4 ZDP, kde je stanoveno, že poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Při splnění podmínek daňového rezidentství se na osobu váže tzv. neomezená daňová povinnost. To znamená, že má povinnost zdanit veškeré své příjmy, tedy příjmy ze zdrojů v České republice i ze zdrojů v zahraničí. Této povinnosti se nelze vyhnout. U příjmů ze zdrojů v zahraničí je ale možné zohlednění zaplacené daně v zahraničí, a to v případě, že se zemí, odkud příjmy budou plynout, má Česká republika uzavřenou Smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí je upraveno v 38f odst. 1 ZDP, kde 6 PORADCA extra VS JANUÁR

se zákon odkazuje na tyto smlouvy. Na základě smlouvy je pak možno v případě, že příjmy mohou být zdaněny v obou smluvních státech, dle příslušné metody vyloučení dvojího zdanění uvedené ve smlouvě buď vyjmout příjmy, nebo odečíst daň uhrazenou v zahraničí způsobem stanoveným ve smlouvě. Zákonem č. 216/2009 Sb. byla v novém ustanovení 38f odst. 4 ZDP zavedena možnost uplatnit při zdanění výše uvedených příjmů metodu vynětí. Ministerstvo financí na svých webových stránkách zveřejnilo tuto aktuální změnu související se zdaněním příjmů ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Vzhledem k tomu, že uvedená právní úprava je účinná již za zdaňovací období 2008, poplatníci, kteří již v roce 2009 podali přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008, mohou, je-li to pro ně daňově výhodnější, podat dodatečné daňové přiznání a v návaznosti na to požádat o přeplatek na dani. To znamená, že poplatník z tzv. celosvětových příjmů vyjme příjmy ze závislé činnosti vykonávané v daných státech a daň vypočte z případných ostatních příjmů. Závěrem je třeba doplnit, že poplatník mající příjmy pouze ze závislé činnosti vykonávané v daných státech není povinen podat daňové přiznání. V ostatních případech podle 38f odst. 5 ZDP, Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně. Nárok na vyloučení dvojího zdanění podle výše uvedeného odstavce může uplatnit poplatník na základě seznamu všech potvrzení podle 38f odst. 5 ZDP, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání, předkládaného současně s daňovým přiznáním. Jednotlivé položky tohoto seznamu musí obsahovat údaje identifikující zahraničního správce daně nebo zahraničního plátce daně anebo depozitáře, stát zdroje zahraničních příjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně a v přepočtu na koruny a výši příjmů ze zdrojů v tomto státě. Součástí seznamu bude též přehled zahraničních správců daně, jejichž doklady nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání k dispozici, v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období, který musí obsahovat údaje o státě zdroje zahraničních příjmů, předpokládané výši příjmů ze zdrojů v daném státě nebo daně, uplatněné v daňovém přiznání. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně oprávněnost nároku na vyloučení dvojího zdanění uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními podle již zmíněného odstavce ( 38f odst. 5 ZDP). Dále jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob osoby, které jsou označovány jako nerezidenti. Jedná se o poplatníky podle 2 odst. 3 ZDP, neuvedené ve výše zmíněném 2 odstavci 2 anebo o ty, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy. Daňová povinnost u těchto osob se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studianebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Příklad 1 Poplatník, který má na území Německa stálý byt, je svým zaměstnavatelem vyslán do České republiky, kam ho bude následovat manželka a děti, D P 7

které budou v České republice chodit do školy. V tomto případě, se bude jednat o rezidenta České republiky. Příklad 2 Poplatník má bydliště v České republice a provozuje podnikatelskou činnost jak na území České republiky, tak i na Slovensku, v Polsku a v Německu. V tomto případě, je poplatník rezidentem České republiky a má povinnost zdaňovat veškeré své příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, Slovenska, Polska i Německa v České republice. Příklad 3 Pokud má poplatník bydliště v Rakousku a na území České republiky se obvykle nezdržuje, je z hlediska zákona o daních z příjmů daňovým nerezidentem. Poplatník v případě provozování podnikatelské činnosti v obou státech bude mít na území České republiky omezenou daňovou povinnost a do daňového přiznání podávaného příslušnému finančnímu úřadu České republiky zahrne pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. 3. Předmět daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně z příjmů fyzických osob podle 3 ZDP jsou: 1) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6 ZDP), 2) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 ZDP), 3) Příjmy z kapitálového majetku ( 8 ZDP), 4) Příjmy z pronájmu ( 9 ZDP), 5) Ostatní příjmy ( 10 ZDP). Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. 3.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky jsou podle 6 zákona o daních z příjmů např.: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce, a příjmy za práci likvidátorů, c) odměny členů statutárních or- gánů a dalších orgánů právnických osob, d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance, zahrnovaný do základu daně částka ve výši 12 % pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce, nebo 1 % i v započatém kalendářním měsíci, jeli vozidlo používáno jen část roku. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se z pořizovací 8 PORADCA extra VS JANUÁR

ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi najatého vozidla. Funkčními požitky jsou např. funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy, dále jsou funkčními požitky odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků ve zdaňovacím období 2009 Podle 6 odst. 13 ZDP jsou základem daně (dílčím základem daně) příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (dále jen povinné pojistné ); částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k příjmu ze závislé činnosti nebo funkčnímu požitkui u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Nově je od zdaňovacího období 2009 uvedeno, že při výpočtu základu daně podle věty první se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného. Podle 6 odst. 14 ZDP jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u poplatníka uvedeného v 2 odst. 2 základem daně jeho příjem ze závislé činnosti nebo za výkon funkce vykonávané ve státě, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle 6 odst. 13 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li závislá činnost nebo funkce vykonávaná ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je u poplatníka uvedeného v 2 odst. 2 základem daně jeho příjem ze závislé činnosti nebo za výkon funkce vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 13; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle 38f ZDP v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Nově byly do 6 ZDP zařazeny odst. 15, podle kterého jedná-li se o příjem ze závislé činnosti nebo o funkční požitek plynoucí poplatníkovi uvedenému v 2 odst. 3 ZDP ze zdrojů na území ČR ( 22 ZDP), z něhož se daň vybírá srážkou sazbou daně podle 36 ZDP, postupuje se při stanovení samostatného základu daně podle 6 odst. 13 ZDP. Podle nového odst. 15 6 ZDP příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance ve zdaňovacím období a vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaňovacího období, se při zahrnutí do základu daně podle 5 odst. 4 ZDP zvyšují o povinné pojistné, které byl z těchto příjmů v době jejich zú- D P 9

čtování povinen platit zaměstnavatel. Na dílčí základ daně ze závislé činnosti má dopady také nová právní úprava v oblasti veřejnoprávního pojištění, a to zejména při stanovení základu daně u zaměstnanců, při způsobu oceňování nepeněžních příjmů a při zastropování pojistného. Maximální vyměřovací základ je dán ustanoveními 15a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a 3 odst. 15 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Důležité je, že se zjišťuje u každého zaměstnavatele a pojistného zvlášť. Maximální vyměřovací základ činí 48 x 23 555 = 1 130 640 Kč. Právní úprava do konce roku 2007 Při stanovení základů daně se u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků postupovalo odlišně především při uplatňování výdajů. Jako výdaj snižující výše zmíněné příjmy (hrubou mzdu) bylo možné podle právní úpravy 6 odst. 13, 6 odst. 4 a 38h odst. 1 ZDP platné do 31. 12. 2007 uznat jen pojistné, které měl poplatník povinnost platit jako zaměstnanec na veřejnoprávní pojištění. Toto pojistné měl povinnost srazit z jeho mzdy zaměstnavatel, anebo které měl povinnost uhradit zaměstnanec zaměstnavateli podle tuzemských právních předpisů o pojistném. A u poplatníka, na něhož se vztahovalo povinné zahraniční pojištění stejného druhu, bylo možné odečíst i příspěvky uhrazené poplatníkem na toto povinné zahraniční pojištění. U daňových rezidentů České republiky s příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí plynoucími z tzv. nesmluvního státu pak bylo možné pro snížení základu daně uplatnit i daň zaplacenou v tomto nesmluvním státě. Postup od zdaňovacího období 2008 a 2009 Nový způsob stanovení základu daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků je upraven v 6 odst. 13 a 14 a v 6 odst. 4 ZDP. Způsob stanovení základu pro výpočet měsíčních záloh na daň u zaměstnanců je pak upraven v 38h odst. 1 ZDP. Tyto příjmy již nelze snížit o pojistné, které má povinnost platit zaměstnanec na veřejnoprávní pojištění. Počínaje rokem 2009 byla do ZDP, pro pojistné placené z příjmů zaměstnance zaměstnavatelem podle tuzemských právních předpisů, zavedena legislativní zkratka povinné pojistné. Definice základu daně neboli tzv. superhrubé mzdy se nezměnila, platí tedy, že příjmy zaměstnanců se zvýší o částku odpovídající povinnému pojistnému. Pokud má zaměstnanec příjmy, které nejsou předmětem tuzemského pojištění, např. dohoda o provedení práce, je základem daně pouze hrubá mzda. U rezidentů ČR, kteří mají příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je třeba při stanovení základu daně k příjmům ze závislé činnosti nebo funkčních požitků připočítat i částku odpovídající tuzemskému povinnému pojistnému, i když toto pojistné zaměstnavatelem hrazeno nebylo. Příklad 4 Půjde-li o příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků započitatelné do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení i do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění, musí se při stanovení základu daně tyto příjmy zvýšit o 25 % + 9 %. 10 PORADCA extra VS JANUÁR

Pokud se ale z příjmů bude platit jen např. zdravotní pojištění, musí se při stanovení základu daně tyto příjmy zvýšit jen o 9 %. Příjmy, které se nebudou zahrnovat do žádného vyměřovacího základu pro pojistné, se při stanovení základu daně zvyšovat nebudou, tj. do základu daně budou vstupovat takové příjmy v hrubé výši. Pokud v průběhu zdaňovacího období dojde k překročení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na zdravotní pojištění, musí se při stanovení základu daně příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků zvýšit o 25 %. Příjmy zaměstnance ze zdrojů v zahraničí se pak budou zvyšovat o částku odpovídající povinnému pojistnému v ČR. 3.2 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou podle 7 zákona o daních z příjmů např.: Příjmy z podnikání jsou: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjmy ze živnosti, c) příjmy z jiného podnikání podle zvlášt- ních předpisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou: a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostřed- kovatele kolektivních sporů, zprostřed- d) kovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů příjmy z činnosti insolvenčního správ- ce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zvláštního insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce a odděleného insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu. Za příjmy podle výše zmíněného ustanovení se považují příjmy z činností vykonávaných na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období, dále příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z prodeje cenných papírů. Za příjmy podle 7 ZDP se považují i příjmy spolupracujících osob ( 13 ZDP). 3.3 Příjmy z kapitálového majetku jsou podle 8 zákona o daních z příjmů např.: podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu, a dále např. úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, D P 11

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, stejným způsobem se posuzují úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených, plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech s výjimkou podle 7a ZDP a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností, úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy). 3.4 Příjmy z pronájmu podle 9 zákona o daních z příjmů Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v 6 až 8 ZDP, jsou např.: a) příjmy z pronájmu nemovitostí (domů, pozemků nebo jejich částí) nebo bytů (popřípadě jejich částí), b) příjmy z pronájmu movitých věcí [stro- je, přístroje, strojní zařízení, s výjimkou příležitostného pronájmu podle 10 odst. 1 písm. a) ZDP]. V této souvislosti je důležité zmínit, že příjmy z pronájmu nemovitostí nebo movitých věcí, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich. V případě, že je pronajímaný byt, nebytový prostor nebo nemovitost vložena do obchodního majetku poplatníka, jsou příjmy z pronájmu zahrnovány do příjmů z podnikání dle 7 zákona o daních z příjmů. 3.5 Ostatní příjmy podle 10 zákona o daních z příjmů jsou: Příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle výše uvedených ustanoveních 6 až 9 ZDP, jsou zejména, příjmy z příležitostných činností, nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), nebo příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, příjmy z prodeje cenných papírů, u kterých není splněna časová podmínka pro jejich osvobození od daně podle 4 ZDP. Ostatním příjmem podle 10 ZDP rovněž je podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti, nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva anebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu. Mezi ostatní příjmy patří i částka důchodu přesahující 288 000 Kč ročně, nebo výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování. 4. Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, a příjmy od daně osvobozené Zákon o daních z příjmů definuje příjmy, u kterých nemá poplatník povinnost 12 PORADCA extra VS JANUÁR

tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání. V 3 ZDP jsou vymezeny příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou to např.: příjmy, které poplatník získal nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, příjmy získané zděděním, vydáním nebo darováním nemovitostí nebo movitých věcí anebo majetkových práv (s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle 6 ZDP nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností), příjmy fyzických osob provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat získané nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností, úvěry a půjčky (toto neplatí u příjmů věřitele z vrácené půjčky nebo úvěru, který byl nabyt úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena, příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele. V 4 ZDP jsou uvedeny druhy příjmů, které jsou, při splnění podmínek uvedených ve výše zmíněném ustanovení, od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Jedná se např. o: příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky (zcelanebo jen zčásti) na uspokojení bytové potřeby. Bytová potřeba je definována v 15 odst. 3 ZDP (jedná se například o koupi bytu nebo rodinného domu, jeho výstavbu, nástavbu nebo přístavbu). Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, D P 13

i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku. Příklad 5 Poplatník prodal v roce 2009 byt, ve kterém měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a získané prostředky použil na nákup nového bytu jen z části. Nedošlo k jejich proinvestování v plné výši. Definice bytových potřeb je uvedena v ustanovení 15 odst. 3 ZDP. Bytovou potřebou se rozumí mimo jiné i koupě bytu [ 15 odst. 3 písm. c) ZDP]. Pokud tedy prodávající měl v předmětném bytě bydliště po dobu kratší dvou let bezprostředně před prodejem a použil nebo použije takto získané prostředky k uspokojení bytové potřeby (např. koupě bytu), pak bude postupovat podle ustanovení 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Podle tohoto ustanovení je nutné prostředky proinvestovat do bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž byl příjem obdržen. Příjem z prodeje bytu je však od daně z příjmů osvobozen i tehdy, pokud poplatník částku odpovídající příjmu vynaložil na obstarání bytové potřeby v době jednoho roku před jeho obdržením. Pokud dojde k proinvestování pouze části finančních prostředků získaných prodejem bytu potom je třeba vzít v úvahu ustanovení 25 odst. 1 písm. i) ZDP, podle kterého nelze za výdaje uznat výdaje vynaložené na příjmy, které jsou od daně osvobozeny. V praxi to znamená, že příjem z prodeje bytu od daně z příjmů je osvobozen pouze ve vztahu k částce, kterou poplatník použil na bytovou potřebu. Zbývající část příjmu je zdanitelným příjmem podle ustanovení 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Výdajem je dle 10 odst. 5 ZDP zejména cena, za kterou poplatník byt nabyl, popřípadě doložené zhodnocení bytu, ale s odkazem na ustanovení 25 odst. 1, písm. i) ZDP, je výdajem pouze poměrná část výdajů připadající na příjmy, které nejsou od daně osvobozeny. Přijetí příjmu z prodeje bytu je poplatník povinen oznámit správci daně do konce zdaňovacího období (pro fyzické osoby je zdaňovacím obdobím kalendářní rok), ve kterém k přijetí příjmu došlo. Pokud poplatník nesplní podmínky pro osvobození příjmu z prodeje bytu podle shora uvedených paragrafů, pak je za určitých podmínek možné příjem z prodeje bytu osvobodit podle ustanovení 4 odst. 1 písm. b) ZDP, a to za předpokladu, že doba mezi nabytím a prodejem bytu přesáhla dobu pěti let. Pokud není příjem z prodeje bytu od daně z příjmů osvobozen, je zdanitelným příjmem podle ustanovení 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Výdajem je dle ustanovení 10 odst. 5 ZDP zejména cena, za kterou poplatník byt nabyl. Osvobozeny jsou podle 4 zákona o daních z příjmů rovněž např.: příjmy z prodeje movitých věcí. [s výjimkou příjmů z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku, příjmů z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku], přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z bioma- 14 PORADCA extra VS JANUÁR

sy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, a ocenění v oblasti kultury podle např. nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o ocenění v oblasti kultury udělovaných Ministerstvem kultury, náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů, výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona č. 593/ 1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 288 000 Kč ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku (příspěvku) k důchodu podle zvláštních právních předpisů. Příklad 6 Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2009 vyplacen zpětně doplatek starobního důchodu. Ze znění ustanovení 4 odst. 1 písm. h) ZDP je zřejmé, že se za příjem osvobozený považuje i jednorázový doplatek důchodů (penzí), neboť limit 288 000 Kč ročně se týká příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí). Příklad 7 Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2009 vyplacen důchod ve výši 320 000 Kč, zdanění by podléhala částka 32 000 Kč (320 000 288 000 = 32 000). Nadlimitní částka je potom příjmem podle 10 ZDP. Tuto částku poplatník zahrne do zdanitelných příjmů a uvede v daňovém přiznání. Za předpokladu, že poplatník v roce 2009 neměl další příjmy, vypočetl by daň, podle 16 ZDP, jako 15 % ze základu daně (tj. z částky 32 000 Kč). Závěrem je třeba uvést, že na slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč podle 35ba odst. 1 písm. a) ZDP mají nově od roku 2008 nárok též poživatelé starobních důchodů. Příklad 8 Jak postupovat v případě příspěvku na péči, který se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, a to za účelem zajištění potřebné pomoci? Novelou ZDP bylo v ustanovení 4 odst. 1 písm. i) upřesněno, že u fyzických osob jsou osvobozeny od daně z příjmů nejen dávky sociální péče, ale také příspěvek na péči a sociální služby. V souvislosti s tím byly rovněž osvobozeny i příjmy osob poskytujících péči osobám závislým na pomoci jiných, pokud jde o péči poskytovanou nepodnikatelským způsobem. 5. Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fy- D P 15

zických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců ( 38ch odst. 4 ZDP). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle 36 odst. 7 ZDP. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle 35ba a daňového zvýhodnění podle 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle 38j odst. 3. Dále je nutno pro úplnost doplnit, že daňový nerezident může v České republice uplatnit, s výjimkou slevy na poplatníka 35ba odst. 1 písm. a) a slevy na studenta 35ba odst. 1 písm. f) ZDP, vybrané slevy na dani podle 35ba ZDP na druhého z manželů, na částečný invalidní důchod, na plný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P a daňové zvýhodnění na děti, jen pokud pobírá nejméně 90 % příjmů ze zdrojů v ČR, pouze v přiznání k dani z příjmů fyzických osob. 6. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob V předchozích kapitolách byl ve zkratce vymezen okruh osob, které jsou ze zákona povinny podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a jaké příjmy by měly být zahrnuty do základu daně a následně zdaněny a dále byly ve zkratce uvedeny příjmy, které jsou oproti tomu osvobozeny, anebo nejsou předmětem daně vůbec, a dále byly uvedeny podmínky, za kterých je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Tato kapitola č. 6 shrnuje základní informace týkající se přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2009 ve vztahu ke: lhůtám pro podání daňového přiznání, strukturám tiskopisu, způsobu podání, placení daní. 6.1 Lhůta pro podání daňového přiznání Za zdaňovací období 2009 je ZSDP stanovena nejpozději do tří měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, tj. do středy 31. 3. 2010. Jedná-li se o poplatníka, který má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. U přiznání k dani z příjmů fyzických osob podaných za zdaňovací období 2009 připadá tento termín na středu 30. 6. 2010. Podat daňové přiznání v prodloužené lhůtě je možné, jen pokud je příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty. V daňovém přiznání je poplatník povinen si daň sám 16 PORADCA extra VS JANUÁR

vypočítat, uvést a vyčíslit též případné nezdanitelné části základu daně podle 15 ZDP, položky odčitatelné od základu daně ve smyslu ustanovení 34 ZDP, nebo slevy na dani podle 35, 35ba, 35c ZDP. Další lhůty pro podání daňového přiznání jsou dány ustanovením 40b zákona o správě daní a poplatků v souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením podle zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon). Rozhodnutí o úpadku je v daňovém řízení zásadním okamžikem. Podle ustanovení 40b odst. 1 zákona o správě daní je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou nebylo dosud podáno. Dále je daňový subjekt povinen podle 40b odst. 4 zákona o správě daní podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob ke dni předložení konečné zprávy, ke dni podání návrhu na zrušení konkurzu, ke dni zrušení konkurzu, ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku, ke dni přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt a opačně za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno. Podle ustanovení 40b odst. 7 zákona o správě daní vzniká daňovému subjektu povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, která nebyla dosud podána za předcházející zdaňovací období, i v případě, kdy původní lhůta pro jejich podání dosud neuplynula, a to včetně dodatečných. 6.2 Tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob Pro zdaňovací období 2009 je v platnosti tiskopis č. 25 5405 MFin 5405 vzor č. 16, a pokyny k jeho vyplnění č. 25 5405/1 MFin 5405/1 vzor č. 17. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. Příloha č. 1 č.25 5405/P1 MFin 5405/P1 vzor č. 5 slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (podle 7 ZDP). Příloha č. 2 č.25 5405/P2 MFin 5405/P2 vzor č. 5 slouží pro výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (podle 9 ZDP) a z ostatních příjmů ( 10 ZDP). Příloha č. 3 č.25 5405/P3 MFin 5405/P3 vzor č. 5, je určena pro výhradně pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí metoda zápočtu (podle 38f zákona o daních z příjmů). V Příloze č. 3 došlo ke zjednodušení vypuštěním řádků týkajících se zdaňování příjmů dosažených za více zdaňovacích období, ve vztahu k zavedení jednotné sazby daně z příjmů ve výši 15 % a rovněž k vypuštění řádků týkajících se společného zdanění manželů. Příloha č. 3 a související Samostatný list, jsou zveřejněny pouze na webových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz). Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát. Na webových stránkách je (http://cds. mfcr.cz) pro poplatníky uplatňující ztrátu zveřejněna Příloha k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Dále je na výše zmíněných stránkách zveřejněn Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle 38f odst. 10 zákona o daních z příjmů. D P 17

18 PORADCA extra VS JANUÁR

D P 19

20 PORADCA extra VS JANUÁR