Zpracování týdenního programu pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu a výběr vhodného střediska v regionu Vysočina.

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Cestovní ruch Zpracování týdenního programu pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu a výběr vhodného střediska v regionu Vysočina. Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Lenka Suchá Jihlava 2009 1

2

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním týdenního programu pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu a výběrem vhodného lyžařského areálu na Vysočině. Cílem bakalářské práce je srovnání úrovně jednotlivých lyžařských areálů na Vysočině, pro potřeby škol a cestovních kanceláří. Na základě tohoto srovnání je vybráno vhodné středisko pro týdenní kurz běžeckého lyžování a snowboardingu. Práce je rozdělena do tří částí. První část práce je teoretická. Zabývá se historií lyžování a snowboardingu a technikou jízd. Druhá část se věnuje kraji Vysočina, základními informacemi o kraji a předpoklady pro rozvoj zimních sportů na Vysočině. V třetí, praktické části, je vybíráno vhodné středisko pro týdenní kurz, srovnání úrovně cen, vybavenosti a služeb a zpracování dotazníku pro návštěvníky lyžařských areálů na Vysočině. V této části bakalářské práce je také vypracován týdenní program kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu. Klíčová slova Běžecké lyžování, snowboarding, lyžařské středisko, kurz, program Annotation This bachelor dissertation is concerned in elaboration of one week program for cross country skiing and snowboarding course participants and choosing suitable ski resort in Vysočina region. Purpose of this bachelor work is to compare qualitative level of each ski resorts for schools and travel offices needs. In terms of this comparison I try to choose the most proper ski resort for one week cross country and snowboardig course. The work is devided into 3 parts. The first, theoretical part is engaged in history and technique of cross country skiing and snowboarding. The second part refers to basic information and anticipations for development of winter sports invysočina region. In the third, practical part of the work I choose the most acceptable resort for one week course, compare prices, service and facilities standards and evaluate data collected from questionnaires filled in by visitors of Vysočina ski resorts. There is also worked the program of one week cross country skiing and snowboarding course out there. Key words Cross country skiing, snowboarding, ski resort, course, program 3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Jaromíru Fuchsovi za cenné připomínky a rady a dále pak své rodině za podporu při psaní této bakalářské práce. 4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně, s použitím literatury a jiných zdrojů, které uvádím v seznamu. V Třebíči, dne 2. května 2009. vlastnoruční podpis autora 5

COPYRIGHT Lenka Suchá 6

Obsah Úvod a cíl práce 9 1. Běžecké lyžování a snowboarding 9 1.1. Historie běžeckého lyžování 9 1.2. Historie snowboardingu... 11 1.3. Techniky běžeckého lyžování. 12 1.4. Techniky jízdy na snowboardu 16 1.5. Lyžařské desatero pro běžkaře na Novoměstsku 18 1.6. Definice lyžařské turistiky.. 19 2. Kraj Vysočina 21 2.1. Základní informace o kraji Vysočina. 21 3.1.1. Historie. 22 3.1.2. Přírodní prostředí.. 23 3.1.3. Kultura a turistika. 24 3.1.4. Administrativní členění 25 3.1.5. Obyvatelstvo. 25 3.1.6. Hospodářství. 25 3.1.7. Doprava. 26 2.2. Předpoklady pro rozvoj zimních sportů v kraji Vysočina... 27 2.3. Lyžařská střediska v kraji Vysočina 27 3. Výběr vhodného střediska v kraji Vysočina 28 3.1. Srovnání úrovně cen, služeb, vybavenosti a kvality 29 3.2. Dotazník pro návštěvníky vybraných lyžařských areálů. 45 3.3. Vyhodnocení dotazníků 47 4. Zpracování programu týdenního lyžařského kurzu 51 4.1. Všeobecné informace o kurzu.. 51 4.2. Program týdenního lyžařského kurzu.. 52 4.3. Náhradní program v případě nepříznivého počasí.. 54 7

4.4. Řád týdenního lyžařského kurzu 56 4.5. Bezpečnostní zásady lyžařského kurzu. 57 Závěr 59 Seznam použité literatury a jiné zdroje 60 Seznam obrázků.. 61 Příloha A) Administrativní členění kraje Vysočina, mapa B) Nové Město na Moravě, mapy C) Harusův kopec, Nové Město na Moravě D) Běžecké trasy v kraji Vysočina, mapy E) Turistická chata Studnice F) Přihláška na kurz běžeckého lyžování a snowboardingu G) Výlety na běžkách tipy 8

Úvod a cíl práce Tato bakalářská práce má název Zpracování týdenního programu pro účastníky kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu a výběr vhodného střediska v regionu Vysočina. Cílem bakalářské práce je Nabídka programu včetně srovnání úrovně jednotlivých lyžařských středisek na Vysočině pro potřeby škol a cestovních kanceláří. Lyžování a všeobecně zimní sporty se staly neodmyslitelnou součástí zimních měsíců. Čím dál více lidí si oblíbilo výlety po zasněžené krajině na běžkách a jízda na snowboardu je v posledních letech rychle se rozšiřujícím sportem, nejen mezi mladými lidmi. Proto mnoho cestovních kanceláří a škol v hojném počtu pořádá zájezdy a kurzy lyžování a snowboardingu. Od roku 1995 jsem se aktivně věnovala biatlonu, což je spojení běžeckého lyžování a střelby. Poté jsem našla oblibu i v jízdě na snowboardu, kterému se věnuji již 9 let. Toto mě při výběru tématu na bakalářskou práci velmi ovlivnilo. Moje práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části práce se věnuji historii běžeckého lyžování a snowboardingu a technikám jízdy a kraji Vysočina jako takové. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na výběr vhodného lyžařského střediska v kraji Vysočina, na dotazník, na který odpovědělo 300 respondentů v lyžařských střediscích na Vysočině a na týdenní program kurzu běžeckého lyžování a snowboardingu. 1. Běžecké lyžování a snowboarding 1.1. Historie běžeckého lyžování Z archeologických výzkumů lze odhadnout, že vznik lyží spadá pravděpodobně do období střední doby kamenné. Předpokládá se, že původní kolébkou lyží je Střední Asie, odkud se později rozšířily do severní Evropy. Tato domněnka vychází z nálezů skalních kreseb na území Norska a Ruska. Nástěnné malby objevené nad polárním kruhem v jeskyni v Norsku zobrazují postavu na dlouhých lyžích, která pronásleduje jelena. Jedná se o nález starý více než 4000 let. 9

Seveřené zpočátku využívali lyže jako prostředek k přepravě, lovu a boji. Lyže byly často různé délky. Pro lepší udržení rovnováhy lyžař často používal jedinou dlouhou tyč, kterou držel v obou rukou. Postupem času, se zlepšujícími životními podmínkami ve Skandinávii, se lyžování změnilo z nutné základní potřeby v prostředek zábavy a způsob trávení volného času. Do střední Evropy se první informace o lyžování dostaly v 18. a 19. století, avšak k jejich masovějšímu rozšíření dochází až v druhé polovině 19. století. Za počátek sportovního lyžování v Čechách můžeme považovat rok 1887, kdy Josef Rösler- Ořovský založil v Praze první lyžařský spolek v Evropě, mimo Skandinávie. Čechům patří prvenství i za ustanovení prvního lyžařského svazu roku 1903 s názvem Svaz lyžařů v království českém. První lyžařskou soutěžní disciplínou byl přirozeně běh. Z něho se později vyvinuly ostatní disciplíny, jak je známe dnes. První lyžařské závody se konaly roku 1843 v norském Tromsö. Ve střední Evropě se první závody pořádaly roku 1893, z nich dva proběhly na našem území a třetí na území Rakouska. První zimní olympijské hry byly uspořádány roku 1924 ve francouzském Chamomix a obsahovaly běh na 18 a 50 kilometrů, závod sdružený a skok. Roku 1936 byl přidán štafetový běh na 4x10 km. Po druhé světové válce se podoba soutěží postupně měnila až do dnešní podoby. [1] Běh na lyžích patří k nejhodnotnějším sportovním disciplínám. Nejenže přispívá k všestrannému a harmonickému rozvoji člověka, ale protože se provádí na zdravém vzduchu v zimní zasněžené přírodě má uklidňující účinek na nervovou soustavu a přispívá i k otužování. Proto získává stále větší oblibu u širokých vrstev obyvatelstva. [1] SOUMAR,Libor.BOLEK,Emil.Běh na lyžích.1.vydání.praha:grada Publishing,2001.132s.ISNB80-247-0015-8 10

1.2. Historie snowboardingu Snowboarding je nejrychleji se rozvíjející se zimní sport na světě. Počet lidí, kteří se mu věnují, vzrostl jen v roce 1994 o 50%. Jeho počátky spadají do 60. a 70. let, v letech osmdesátých se rozvíjel a v 90. letech se stal běžným ve většině lyžařských oblastí. Dnešní podobu nezískal snowboarding náhle. Rostla pomalu a dlouho, se zázemím jen několika málo průkopnických firem. Vše začalo v roce 1963, kdy jistý Tom Sims zkonstruoval "lyžařské prkno" pro vánoční výstavu jedné osmé třídy ve státě New Jersey v US. Tři roky nato přišel Sherman Poppen se svým "snurferem", který vyrobil pro své děti sešroubováním dvou lyží. Poppen si dal snurfer patentovat. Surfování na sněhu se rozšířilo po celých US a snurfer měl obrovský obchodní úspěch. 18. února 1968 se konala na Blackhouse Hill v Muskegonu ve státě Michigan první surfařská soutěž. Byl to závod v přímé jízdě ze svahu, v níž zvítězil jezdec, který trať projel nejrychleji. V roce 1969 dostal mladý Jake Burton Carpenter snurfer k vánocům. Tak se zrodila jeho vášeň pro snowboarding a současně další budoucí nejslavnější jméno tohoto sportu - po Simsovi, Burton. [2] Nelze říci, že by historie českého snowboardingu byla ve srovnání s ostatními státy chudá a nezajímavá. U nás se první modely podobající se snowboardům objevily již v 80. letech. V té době se samozřejmě vyráběla ručně. Zdrojem inspirace byly hlavně zahraniční časopisy. Hlavní snowboardovou lokalitou se stal Pernink v Krušných horách. V tomto středisku se v roce 1984 uskutečnil první závod v historii českého snowboardingu. V dalších letech byly organizovány závody i v jiných střediscích a každým rokem jejich počet narůstal. V únoru 1990 byla založena asociace Československého snowboardingu. V roce 1992 začala ve snowboardingu vyvíjet své aktivity Mezinárodní lyžařská federace FIS. [3] [2] Historie snowboardingu [on line],dostupný na <mix-mix.cz/0602/historie-snowboardingu> [3] BINTER,Lukáš a kol. Snowboarding.1.vydání.Praha:Grada Publishing,1999.132s.ISBN80-7169-769-9 11

Jako součást FIS byl snowboarding přijat mezi olympijské sporty. Premiérou byly Olympijské hry v Naganu, kde se uskutečnil obří slalom a závod v U-rampě. Tím se snowboarding zařadil mezi nejvýznamnější zimní sporty. [3] 1.3. Techniky běžeckého lyžování Několik desítek let byl symbolem běhu na lyžích lyžař ve skluzovém postavení při klasickém způsobu běhu. Tento symbol se příchodem bruslení změnil. V této kapitole se věnuji nejpoužívanějším technikám běhu na lyžích. Rozdíl mezi klasickou technikou a bruslením je dán jiným mechanismem odrazu a postavením lyží během jízdy. Postupem času se technika běhu na lyžích vyvíjela, vznikaly nové a staré zanikaly. Techniky, které se v současnosti aktivně používají je klasická technika a bruslení. Klasický způsob běhu je vývojově starší a pro začátečníka méně náročný. [4] Klasický způsob běhu nejpoužívanější techniky běhu při klasice jsou střídavý běh dvoudobý, soupažný běh jednodobý, soupažný běh prostý a stoupavý běh. Střídavý běh dvoudobý - Běh střídavý dvoudobý je základní a nejvíce používaný způsob běhu. Používá se ve všech sněhových a terénních podmínkách, na rovině a v mírných stoupáních. Pro prudší stoupání se uplatňují jeho modifikace v podobě stoupavého běhu, prostého běhu a stoupavého kroku. Střídavý běh dvoudobý je charakterizován střídavou prací paží a skluzem po jedné lyži. Pohyb paží a dolních končetin je střídavý a různostranný, paže pracují střídavě každá zvlášť a opačně než dolní končetiny. Výsledkem je pravidelné střídání odrazu a skluzu na jedné lyži. [5] [4] SOUMAR,Libor.BOLEK,Emil.Běh na lyžích.1.vydání.praha:grada Publishing,2001.132s.ISNB80-247-0015-8 [5] Střídavý běh dvoudobý,[on line]univerzita Jana Evangelisty Purkyně,dostupný na <http://pf.ujep.cz/~nosek/bezky/technika.html> 12

obr. 1 obr. 2 Soupažný běh prostý a soupažný běh jednodobý - Běh soupažný používáme na rovině nebo v mírném klesání. Slouží k udržení rychlosti v mírných sjezdech a ke zrychlování jízdy. Soupažný běh prostý je založen na odpichu holemi bez odrazu nohy. Při soupažném běhu jednodobém navazuje na odraz nohy soupažný odpich holemi. [6] obr. 3 [6] Soupažný běh prostý a soupažný běh jednodobý,[on line]univerzita Jana Evangelisty Purkyně,dostupný na <http://pf.ujep.cz/~nosek/bezky/technika.html> 13

obr. 4 Stoupavý běh Používá se při běhu do strmých kopců. Čím strmější stoupání, tím výrazněji klesá rychlost běhu. V závislosti na sklonu svahu se zkracuje délka skluzu. Stoupavý běh není pouze záležitostí správné techniky, ale především dobré fyzické kondice, zejména síly. Stoupavý běh vychází z techniky střídavého běhu a liší se jen v drobnostech. [7] Bruslení Bruslení se rychle ujalo i mezi rekreačními lyžaři nejen pro ladnost pohybu, ale především pro jeho funkčnost. Bruslení není obtížné, a proto jej hojně využívají lyžaři všech výkonnostních úrovní. Velkou výhodou bruslení je, že nevyžaduje mazání lyží stoupacími vosky a upravené běžecké stopy, na rozdíl od klasické techniky běhu. Mezi nejpoužívanější techniky bruslení patří dvoudobé bruslení, jednodobé bruslení a bruslení prosté. [8] obr. 5 [7], [8] SOUMAR,Libor.BOLEK,Emil.Běh na lyžích.1.vydání.praha:grada Publishing,2001.132s.ISNB80-247-0015-8 14

obr. 6 Dvoudobé bruslení - Oboustranné bruslení dvoudobé je charakteristické jedním soupažným odpichem na dva odrazy a skluzy. U oboustranného bruslení dvoudobého rozlišujeme dvě modifikace: se symetrickým pohybem paží a s asymetrickým pohybem paží. Každá z těchto modifikací se používá v jiných terénních podmínkách. Jednodobé bruslení - Tento způsob běhu je charakteristický odpichem soupaž na každý odraz nohy. Používá se pro jízdu po rovině nebo do mírného kopce. Jednodobé bruslení je snazší z hlediska koordinace, ale klade mnohem vyšší nároky na rovnováhu. Při jednodobém bruslení je odpich holemi zahájen dříve než skluz a ukončen dříve než odraz. Takže velkou část z pohybového cyklu se lyžař pohybuje na jedné lyži. Prosté bruslení - Jeho význam je v udržení rychlosti, případně zvýšení rychlosti ve sjezdech. Prosté bruslení nepoužívá hole, ale dobří lyžaři velmi často prosté bruslení doplňují příležitostným odpichem podle profilu trati. Pokud hole nepoužíváme jsou pevně zafixovány. Oboustranné bruslení prosté je bruslení bez odpichu holemi. Provádí se ve sníženém nebo i zvýšeném postoji podle toho, jsou-li paže fixovány u těla, popřípadě vyvažují-li pohyb dolních končetin. [9] Ostatní běžecké techniky - Nedílnou součástí při běhu na lyžích je i použití dalších pohybových činností, které jsou nezbytné pro bezpečnou jízdu v jakémkoli terénu. Řeší se jimi situace, které nelze zvládnout jednotlivými způsoby běhu. Mezi ostatní běžecké dovednosti, které jsou součástí běžecké techniky, patří: 15

výstupy sjíždění změny směru brždění [9] 1.4. Techniky jízdy na snowboardu Základní postavení V základním postavení, z něhož vychází téměř všechny jezdecké úkony, je 60% váhy přeneseno na přední nohu, kotníky, kolena i kyčle jsou mírně pokrčené. [10] Padání Zvládnutí pádů je pro začátečníky velmi důležité. Kontrolovaným pádem lze zabránit zranění, proto je třeba věnovat jejich nácviku velkou pozornost. Při pádu směrem dopředu (frontside) snížíme pokrčením nohou a ohnutím trupu těžiště a lehkým napřímením pak tělo pokládáme na sníh. Náraz nezachycujeme pouze koleny a rukama, ale rozložíme ho na celou plochu těla. Při pádu směrem dozadu (backside) dosáhneme rychlým pokrčením kolen snížení těžiště před nárazem, který tlumíme napnutými pažemi. [10] obr. 7 Sesouvání po spádnici - Tento prvek je využíván k překonání extrémně obtížných úseků, například strmých kopců a je zároveň průpravou pro regulaci rychlosti při oblouku. [9] Bruslení dvoudobé, jednodobé a prosté,[on line]univerzita Jana Evangelisty Purkyně,dostupný na <http://pf.ujep.cz/~nosek/bezky/technika.html> [10] BINTER,Lukáš a kol. Snowboarding.1.vydání.Praha:Grada Publishing,1999.132s.ISBN80-7169-769-9 16

Sesouvání šikmo svahem - Sesouvání šikmo svahem je prvek, který spolu se sesouváním po spádnici může pomoci v extrémních podmínkách a je dobrou přípravou pro oblouk. Jízda šikmo svahem - Jde o první cvičení, kdy se setkáváme s jízdou pouze po hraně. Tím se liší od forem sesouvání. Oblouk ve svahu Oblouk ve svahu je pro začátečníky první možností změny směru jízdy formou oblouku a je zároveň průpravou pro smykové oblouky. Jízda na vleku Při jízdě na vleku zůstává ve vázání připnutá pouze přední noha. Snowboard narovnáme do směru jízdy. Během jízdy stojíme uvolněně, základní postavení přizpůsobíme závěsu na vleku a zadní, nepřipnutá noha zůstává mezi vázáním. obr. 8 Základní smykové oblouky základní smykový oblok tvoří podstatu všech forem jízdy v obloucích. Pro začátečníky je první možností opakovaně měnit směr jízdy. Existují smykové oblouky s odlehčením vzhůru, smykové oblouky s odlehčením dolů a vykrojené oblouky. [10] [10] BINTER,Lukáš a kol. Snowboarding.1.vydání.Praha:Grada Publishing,1999.132s.ISBN80-7169-769-9 17

obr. 9 1.5. Lyžařské desatero pro běžkaře na Novoměstsku 1) POHYBUJTE SE VŽDY V PRAVÉ STOPĚ, POKUD JSOU DVĚ 2) SJÍŽDĚJÍCÍM Z KOPCE UVOLNĚTE VČAS STOPU 3) ZASTAVÍTE-LI, VYSTUPTE ZE STOPY 4) PŘEDJÍŽDĚJTE ZLEVA, PŘÍP. VYUŽIJTE LEVOU STOPU, POKUD JE VOLNÁ 5) PROTIJEDOUCÍM SE VYHÝBEJTE VPRAVO, POKUD JE JEDNA STOPA PŘEDNOST MÁ SJÍŽDĚJÍCÍ LYŽAŘ 6) NENIČTE LYŽAŘSKÉ STOPY PĚŠÍ CHŮZÍ 7) NEPOUŠTĚJTE SVÉ PEJSKY DO STOPY (POŠKOZENÍ STOPY, NEBEZPEČÍ ÚRAZU) 18

8) NA ZÁVODNÍCH TRATÍCH U HOTELU SKI SE POHYBUJTE POUZE V DOBĚ MIMO KONÁNÍ ZÁVODŮ A TRÉNINKŮ 9) NEPOHYBUJTE SE V OZNAČENÝCH TRATÍCH PRO PSÍ SPŘEŽENÍ (TŘI STUDNĚ) 10) V PŘÍPADĚ POTŘEBY NABÍDNĚTE SVOJI POMOC [11] 1.6. Definice lyžařské turistiky Turistika je hobby spočívající v putování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí. V ČR je turistika velice oblíbená a komunita turistů rozšířená. Své zážitky si rádi ukládají nebo je společně sdílí. [12] Z důvodu různých forem pohybu v přírodě jsme schopni rozlišit i různé druhy turistiky. Mezi základní druhy turistiky řadíme: pěší turistiku vysokohorskou turistiku lyžařskou turistiku vodní turistiku cykloturistiku Lyžařská turistika představuje druh turistiky v zimě, který využívá pro pohyb v zasněžené krajině lyže. Hlavními formami lyžařské turistiky jsou vyjížďky, výlety, několikadenní túry nebo cesty různých druhů obtížnosti, které jsou dány počtem kilometrů, dní a převýšením. [13] [11] Lyžařské desatero [on line], Nové Město na Moravě, dostupný na <http://lyzovani.nmnm.cz/?icm=2&item=0000000002> [12] Turistika [on line], otevřená encyklopedie Wikipedia, dostupný na <http://cs.wikipedia.org/wiki/turistika> [13] Lyžařská turistika [on line],cestování turistika,dostupný na <http://www.kolemkola.cz/lyzarske.html> 19

Je podstatné, aby každá činnost přinášela jedinci, který ji vykonává určitý cíl, význam a smysl. V rámci turistiky, tedy i lyžařské turistiky, můžeme rozlišit následující oblasti, ve kterých se může význam a smysl vybrané pohybové aktivity projevit. 1. Vzdělávací Vybranou pohybovou aktivitou dochází k rozvoji pohybových schopností a dovedností. Motorickým učením dochází k vytvoření návyků pro plnění požadovaných pohybových úkolů, které vychází z vlastní podstaty pohybové struktury dané aktivity. Jedinec taktéž získává informace o dané pohybové aktivitě, její struktuře. Získané teoretické poznatky je schopen využívat při provozování zvolené činnosti a poukazovat tak na jejich důležitost. 2. Výchovný Pokud budeme pracovat s turistikou jako s pohybovou aktivitou volnočasového a rekreačního charakteru, můžeme poukázat na výchovný cíl v rámci podpory volního úsilí a morálky. Kolektivní či individuální forma pobytu v přírodě může pozitivně ovlivnit interpersonální či intrapersonální vazby a vztahy. Celkově tak může ovlivnit sociální složku jedince např. výchovou chování v daných sociálních rolí. Pobytem a pohybem v přírodě můžeme účelně působit na jedince. Dokonce se můžeme domnívat, že v některých zvláštních situacích můžeme na jedince působit daleko výrazněji něž třeba ve třídě při výuce. 3. Zdravotní Zdravotní charakter turistiky vychází z dlouhodobé práce v relativně nízkém fyzickém zatížení. Rozvíjíme tak především obecnou vytrvalost. S tím je spjata vazba na organismus, který se adaptuje na zatížení změnou funkčních parametrů jednotlivých orgánových soustav a systémů ( dýchací, kardiovaskulární, energetický systém). Celkově tak zlepšujeme stav organismu, který se může podílet i na zlepšení psychických stavů. [14] [14] VYŠKOVSKÝ,Jan.,Turistika a sporty v přírodě.1.vydání.brno:mu 1997,98s.,ISBN- 8021015527 20

2. Kraj Vysočina obr. 10 Zvlněný kopcovitý kraj, jehož cesty jsou lemovány břízami a jeřabinami. Husté lesy a temně zelené louky mezi lesklými zrcadly roztroušených rybníků. Vesničky schoulené na mírných úbočích svahů a usedlosti jakoby rozseté po kraji. To je Vysočina. [15] obr. 11 obr. 12 2.1. Základní informace o kraji Vysočina - rozloha: 6 796 km², 5. místo mezi 14 českými kraji, asi 9% z celkové rozlohy ČR - statutární město: Jihlava [15] Tipy na výlety,publikace Kraje Vysočina, Jihlava,prosinec 2003 21

- počet obyvatel: 512 582 (k 30. 6. 2007) - 704 obcí, 2. nejvyšší počet mezi kraji - hustota zalidnění: 75 lidí na km² - nejvyšší vrchol kraje Vysočina: Javořice - 837 m.n.m. 2.1.1. Historie Archeologické nálezy dokazují, že území zdejšího kraje muselo být osídleno mnohem dříve, než by se dalo soudit podle dochovaných písemných zpráv o osídlení. Ty pocházejí vesměs až ze středověku, zatímco například u Telče byly objeveny předměty z doby pravěké, u Leskovic zase několik keltských mincí. Ze 3. století pocházejí bronzové ozdoby v odkrytých hrobkách nedaleko komplexu budov želivského kláštera. Ve 12. století vznikaly nezávisle na sobě důležité osady Jihlava, Třebíč, Telč, Jaroměřice nad Rokytnou, Ledeč nad Sázavou či Humpolec. Každá z nich byla založena z jiných důvodů, buď byla v okolí města objevena naleziště stříbrné rudy, nebo se nacházela na křižovatce obchodních cest. Právě obchodní cesty měly příznivý vliv na další kolonizace kraje. 13. a 14. století přinesla Vysočině výstavbu tvrzí a prvních kamenných hradů, které měly ochránit kupecké stezky nebo stříbrné doly. V této době vznikly například hrady Kámen, Rokštejn, Pernštejn nebo Lipnice nad Sázavou. Vysočina patřila mezi kraje, které byly nejvíce postiženy husitskými válkami. V 16. a 17. století se valily na zdejší osady a města pohromy v podobě častých požárů, epidemií a tažení nepřátelských vojsk za třicetileté války. Přestože řada měst byla zničena a lehla popelem, vznikly v této době takové unikáty jako jsou náměstí a zámek v Telči, zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou nebo zámek v Moravských Budějovicích. Vysočina se stala na konci 16. století významným působištěm Jednoty bratrské. Nejdůležitějším místem byla osada Kralice nad Oslavou. Sem čeští bratři z Ivančic přestěhovali tiskárnu a zde vznikl nejznámější český překlad bible, zvaný Bible česká neboli Bible kralická. V 18. století již nebyla Vysočina hornickou oblastí, těžba stříbrné rudy byla ve většině míst zastavena, města se měnila v důležitá obchodní centra na císařských a 22

královských cestách a rozvíjela se řemesla, zejména soukenická, tkalcovská a plátenická výroba. Hospodářský rozvoj byl spojen se stavbou železnice, která přes vysočinu spojila Prahu s Vídní. Tak jako všechny historické válečné konflikty zasáhla do života vysočiny i 2. světová válka. Významným mezníkem pro život v kraji byl rok 1997 a rozhodnutí zřídit vlastní samosprávný celek. [16] 2.1.2. Přírodní prostředí Jádrem kraje Vysočina je Českomoravská vrchovina, která zahrnuje unikátní přírodní celky, Žďárské vrchy, Železné hory, Křižanovskou vrchovinu, Javořickou vrchovinu, Křemešnickou vrchovinu, Hornosvrateckou pahorkatinu, Hornosázavskou pahorkatinu a Jevišovskou pahorkatinu. Nejvýše položeným bodem Vysočiny je vrch Javořice (837 m. n. m.) v javořické vrchovině. Z celkového počtu 729 měst a obcí Vysočiny se víc než polovina nachází v nadmořské výšce větší než 500 metrů. Českomoravská vrchovina patří ke krajinám s nejdelším geologickým vývojem. Její stáří se odhaduje na více než jednu miliardu let. Koncem druhohor a zvláště v třetihorách byl vývoj této části republiky ovlivněn alpínským vrásněním v Karpatech. Ochrana přírody Přírodní památky jsou tím nejcennějším, co zdejší region nabízí. V současné době se na území kraje nachází dvě chráněné krajinné oblasti a to Žďárské vrchy a Železné hory a více než 120 chráněných lokalit. Nejzajímavější přírodní lokalitou je Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, která byla v roce 1970 vyhlášena na ploše 706 km². 47 % plochy je zalesněno a má typickou lesní flóru a faunu s občasným zastoupením vzácnějších horských a mokřadních druhů. Chráněná krajinná oblast Železné hory zasahuje do kraje Vysočina na severním okraji u hranic s Pardubickým krajem. Chráněná oblast byla vyhlášena v roce 1991 na ploše 284 km². [16] 23

2.1.3. Kultura a turistika Vysočina je přímo stvořená pro turistiku. Hluboké lesy, rybníky, řeky a nepříliš vysoké hřebeny hor, to vše dalo kraji charakteristickou tvář a také vhodné podmínky pro rozvoj turistických aktivit, rekreace a cestovního ruchu. Navíc je zde jedno z nejlepších životních prostředí v republice, díky absenci velkých průmyslových podniků. Celé území kraje je protkáno stovkami kilometrů turisticky značených cest a cyklostezek. Územím Vysočiny navíc protéká jedna z nejmalebnějších českých a moravských řek Sázava, hojně vyhledávána vodáky. Zkrátka nepřijdou na Vysočině ani vyznavači horolezectví, kteří svoji příležitost najdou na skalách ve Žďárských vrších. I lyžařské terény, avšak v nižších polohách, nabízejí vhodné podmínky pro zimní sportovní vyžití. Kromě třicítky lyžařských svahů je v kraji několik stovek kilometrů upravených běžeckých stop. Vysočina je také jediným regionem České republiky, který pořádá závod Světového poháru v běhu na lyžích. Zlatá lyže vysočiny má navíc sedmdesátiletou tradici a je nejstarším lyžařským závodem u nás. Krajina Českomoravské vrchoviny okouzlila mnoho spisovatelů, básníků, malířů a sochařů. Život těchto osobností dnes připomínají i naučné stezky nebo turistické trasy. Turisté se tak mohou vydat po stopách básníků Antonína Sovy, Otokara Březiny, Vítězslava nezvala nebo malíře Jana Zrzavého architekta a stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla, které po sobě zanechal několik obdivuhodných staveb. Jedna z nich, kostel Sv. Jana Nepomuského na Zelené hoře, je dokonce zapsána na seznamu svétového kulturního dědictví UNESCO. Právě zápisy organizace Unesco učinily ze zdejšího kraje jednu z nejatraktivnějších turistických lokalit v České republice. V roce 2003 bylo na seznam zapsáno třebíčské židovské ghetto. Tím se počet památek Unesco rozrostl v kraji na tři vedle Třebíče a Zelené hory je to i historické centrum Telče. [16] [16] PERGLER,Jan,Kraj Vysočina,Průvodce po České republice,1.vydání,praha, Kartografie Praha 2004,158 s., ISBN-80-7011-735-4 24

2.1.4. Administrativní členění Kraj Vysočina vznikl na základě zákona č. 347/1997 Sb. o vyšších územně správních celcích, který schválil parlament České republiky v prosinci 1997. V zákoně byl původně uváděn jako kraj Jihlavský podle nového krajského hlavního města. Roku 2001 zákonná novela změnila jeho název na Kraj Vysočina. Tvoří jej území bývalých okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Rozlohou 6 925 km² zaujímá 8,78 % rozlohy české republiky a řadí se tak na 5. místo mezi kraji. Počtem obyvatel naopak patří mezi ty nejmenší.[16] 2.1.5. Obyvatelstvo V kraji Vysočina žije 520 000 obyvatel, region patří počtem obyvatel mezi nejmenší v republice. Průměrná hustota zalidnění je 75 obyvatel na km². Průměrný věk zdejších obyvatel je 38 let. Na území Vysočiny je 729 měst a obcí. Největším městem a zároveň sídelním městem krajských úřadů je Jihlava s téměř 51 000 obyvateli. Jihlava je počtem obyvatel nejmenší krajské město v republice. Vysočina sice neoplývá lidnatými městy, ale síť menších sídel je zde poměrně hustá. V obcích do 500 obyvatel žije téměř 21% všech obyvatel. [16] 2.1.6. Hospodářství Nerostné bohatství patřilo dříve k významným zdrojům bohatství zdejšího kraje, dnes je však hospodářsky nedůležité. V historických dobách se na území kraje těžilo zlato, stříbro, měď a uranové doly, které jsou stále v provozu. Z nerudných zdrojů jsou důležité těžby žuly a bohaté zdroje štěrku a písku. Vysočina, především novoměstská část, je pověstná sklářskými hutěmi, které nejvíce prosperovaly v 17. a 18. století. K významným průmyslovým odvětvím v kraji patří hlavně všeobecné strojírenství. Největším strojírenským závodem jsou Žďárské strojírny a slévárny. Důležitým odvětvím je také potravinářský průmysl, v kraji je několik mlékáren, pověstné jsou kostelecké uzenářské závody nebo pivovary v Jihlavě a Humpolci. Pro kraj je charakteristický průmysl kovodělný, elektrotechnický a také dřevozpracující. 25

Přestože zemědělská půda na Vysočině nepatří k nejúrodnějším, stala se Vysočina důležitou oblastí pro pěstování řepky a brambor. [16] 2.1.7. Doprava Na území kraje Vysočina se nachází 5 094 km silnic, z toho dálnice D1 protíná kraj Vysočina v délce 93 km, silnice I. třídy měří 422 km, silnice II. a III. třídy jsou v délce 4 579 km. Rozložení silniční sítě v kraji Vysočina podle území okresů je vcelku rovnoměrné a je v relaci s celkovou výměrou územních jednotek a strukturou osídlení. Kraj Vysočina se geograficky nachází v centrální části republiky a územím kraje prochází důležité silnice mezinárodního a národního významu s výrazným podílem tranzitní dopravy. K nejvýznamnějším dopravním spojnicím v silniční dopravě patří dálnice D1 Praha-Brno, silnice I/38 jako historická tradiční cesta Praha Vídeň a dále silnice I/34 v úseku Jindřichův Hradec Humpolec, důležitá spojnice Východních a Jižních Čech. Velký význam v dopravě na Vysočině má železniční doprava. Celková délka tratí v pěti okresech činí 619 km a hustota železniční sítě je 0,089 km tratě/km2, což je druhá nejnižší hodnota v rámci České republiky. Dostupnost obcí na železniční síť pokrývá celkem 195 obcí kraje. Krajem Vysočina projede za běžný pracovní den (24 hodin) 389 vlaků regionální dopravy a 40 vlaků dálkové dopravy. Cyklistická doprava je nedílnou součástí dopravního systému a má oproti motorové dopravě přednosti. Je nehlučná, bezemisní, neovlivňuje životní prostředí, nespotřebovává neobnovitelné zdroje energie, není náročná na prostor, nevytváří toxické látky a jiná negativa převážně motorové dopravy. Umožňuje mobilitu bez ohledu na stáří a výši příjmů. Každý jedinec, který ke své dopravě používá jízdní kolo, významně šetří životní prostředí. Pro rozvoj cyklistické dopravy je nejen v kraji Vysočina, ale i v celé České republice nutné vytvořit podmínky pro budování cyklistických komunikací, které přispějí k celkové bezpečnosti dopravy. [17] [17] Doprava v kraji Vysočina [on line],kraj Vysočina, dostupný na <http://www.krvysocina.cz/doprava.asp?p1=7232> 26

2.2. Předpoklady pro rozvoj zimních sportů v kraji Vysočina Vysočina je okouzlující nejen v létě, prozářená teplými paprsky slunce, ale i v zimě, kdy ledové vánice dokáží zakrýt všechno kolem jiskřivě bělavými závějemi sněhu. Vyznavači zimních sportů si při vyslovení slova Vysočina okamžitě vybaví perfektně upravené běžecké trasy a světově proslavený závod Zlatá Lyže. Kilometry upravených tras, dlouhé bílé pláně, dech beroucí stoupání, adrenalinové sjezdy a romantika. Zejména nejsevernější část Vysočiny, Žďárské vrchy patří, díky nadmořské výšce, mírně zvlněnému terénu a dobrým sněhovým podmínkám k oblíbeným rekreačním místům. Na Novoměstsku je každoročně udržováno přes 100 km běžeckých tratí. Okruhy jsou rozlišeny barevným značením, jejich stopy se upravují rolbami a skútry, podle potřeby a počasí. V místě křížení okruhů poradí lyžařům téměř padesátka lyžařských rozcestníků, kde je možné se občerstvit a kde se dá nastoupit na autobus či vlak. Díky krajinnému reliéfu jsou běžkaři vyhledávány i terény Jihlavských vrchů. Dlouholetou tradici mají trasy v okolí nejvyššího vrcholu Vysočiny Javořice. Také vyznavači sjezdového lyžování si na Vysočině přijdou na své. Mírné svahy jsou vhodné zejména pro rodiny s dětmi, pro lyžařské kurzy a pro mírně pokročilé lyžaře. Celkem jsou na Vysočině tři desítky sjezdovek v délce od 300 m do 600 m. Většina areálů nabízí díky umělému zasněžení a strojově upravovaným svahům dokonalé podmínky v průběhu celé lyžařské sezóny a odpovídajícím zázemím poskytují návštěvníkům maximální pohodlí.[18] 2.3. Lyžařská střediska v kraji Vysočina V kraji Vysočina se nachází celkem 28 lyžařských vleků a lyžařských středisek. Jen některé z nich provozují také běžecké trasy. Seznam středisek a vleků: [18] Zima na Vysočině, publikace Kraje Vysočina, Krajský úřad, Jihlava 27

- Baby vlek Pod Kostelíčkem,Třebíč - Lyžařský areál Antonka - Lyžařský areál Dalečín - Lyžařský areál Fajtův kopec, Velké Meziříčí - Lyžařský areál Jalovec - Lyžařský areál Luka nad Jihlavou - Lyžařský areál Svatá Anna - Lyžařský areál Vysoká u Havlíčkova Brodu - Lyžařský vlek Božejov - Lyžařský vlek Brtnice - Lyžařský vlek Čeřínek - Lyžařský vlek Kadleček - Lyžařský vlek Kněžice Rychlov - Lyžařský vlek Křemešník - Lyžařský vlek Křešín u Lukavce - Lyžařský vlek Melechov - Lyžařský vlek Mrákotín - Lyžařský vlek Pod Horou - Lyžařský vlek Sedliště - Lyžařský vlek Věcov - Lyžařský vlek Věžná - Lyžařský vlek Želetava - Ski areál Karasín - Ski areál Nový Jimramov - Ski areál Svratka - Ski areál Šacberk - Ski snowpark Harusův kopec, Nové Město na Moravě - Snowtubingový areál BVV Zubří 3. Výběr vhodného střediska v kraji Vysočina V této kapitole vybírám vhodné lyžařské středisko pro týdenní lyžařský kurz, který bude probíhat v kaji Vysočina. 28

3.1. Srovnání úrovně cen, služeb, vybavenosti a kvality Vybrala jsem 10 nejznámějších lyžařských areálů v kraji Vysočina a při srovnání úrovně jsem se zaměřila na tyto otázky: 1. Lyžařské středisko: - název - sídlo, adresa - telefonní číslo - internetové stránky - nadmořská výška 2. Sjezdovky 3. Běžecké trasy, výlety 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost 5. použití sněžných děl, umělé zasněžení 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..) 7. Parkoviště (zdarma placené ) a jeho kapacita 8. Občerstvení 9: Provoz ski servisu 10: Půjčovna lyží a snowboardů 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky ) 12. Večerní lyžování 13. Jiné kulturní vyžití 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola, ) 15. Cenová úroveň permanentek, vleků 16. Provozní doba Vybraná lyžařská střediska: 29

Ski areál Dalečín 1. Lyžařské středisko: Ski areál Dalečín leží v bezprostřední blízkosti obce Dalečín, asi 10 km severně od města Bystřice nad Pernštejnem, a to na jejím jihozápadním kraji. - název: Lyžařský areál Dalečín - sídlo, adresa: INTERSKI CZ s.r.o., U Klafárku 2039, 591 01 Žďár nad Sázavou - telefonní číslo: + 420 602 757 228, +420 603 487 566 - internetové stránky: http://www.skidalecin.cz - nadmořská výška: 645 m 2. Sjezdovky: Počet vleků: 3 Délka vleku: 500 m, 480 m, dětský vlek 50 m Typ vleku: POMA, dětský vlek Kapacita vleku: 800 osob/hod. Dětský vlek: ano Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: Při vyhodných sněhových podmínkách jsou v okolí upravovány strojově běžecké trasy. Směr trasy na obec Míchov, dále se budou napojovat na systém běžeckých tras v okolí Nového Města na Moravě, Bystřice na Prenštejnem, Víru a Jimramova. 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: Sjezdovka je pravidelně strojově upravována, milovníci běžeckého lyžování mohou využít strojově upravované trasy. obtížnost - červená - středně pokročilí 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano, sněžným dělem 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): Ždár n/sázavou Nové Město na Moravě Bystřice n/pernštejnem Dalečín 7. Parkoviště (zdarma placené ) a jeho kapacita: je u sjezdovky, kapacita asi 70 míst, zdarma 8. Občerstvení: ano 9: Provoz ski servisu: ne 30

10: Půjčovna lyží a snowboardů: ne 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky ): ne 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: ne 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola, ): Na objednávku zajištění výuky v základním kurzu lyžování nebo snowboardingu 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: 16. Provozní doba: po - čt 9:00-19:00*) pá - so 9.00-20:00*) ne 9:00-19:00*) *)Provoz vleku je v případě příznivých sněhových podmínek každodenní. Provozní doba je pouze informativní a řídí se zájmem lyžařů. Lyžařský areál Fajtův kopec 1. Lyžařské středisko: Lyžařský areál se nachází ve Velkém Meziříčí na Fajtově kopci. - název: Lyžařský areál Fajtův kopec - sídlo, adresa: SKI KLUB Fajtův kopec 1741 594 01 Velké Meziříčí - telefonní číslo: +420 566 523 458 - vlek, +420 566 523 457 - lyžařská chata - internetové stránky: www.skivm.cz - nadmořská výška: 550 m 2. Sjezdovky: Počet vleků: 1 Délka vleku: 320 m Typ vleku: kotva Kapacita vleku: 1.000 osob/hod. Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: V okolí areálu je upravováno (rolbou nebo skútrem) cca 30 km běžeckých lyžařských tras. 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: Sjezdovka je strojově upravována, obtížnost - červená - středně pokročilí 31

5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano, pomocí sněžných děl 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): Velké Meziříčí je dobře dostupné automobilem i autobusem po dálnici D1. 7. Parkoviště (zdarma placené ) a jeho kapacita: v areálu, zdarma 8. Občerstvení: ano, lyžařská chata 9: Provoz ski servisu: ano, út 16:00-18:00, so 9:00-11:00 10: Půjčovna lyží a snowboardů: není k dispozici 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky ) ano 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola, ): Lyžařská škola je v provozu pouze o víkendech 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: Bodové jízdné: 100 bodů = 100 Kč/dospělý = 80 Kč/dítě 200 bodů = 190 Kč/dospělý = 160 Kč/dítě 300 bodů = 280 Kč/dospělý = 240 Kč/dítě 500 bodů = 460 Kč/dospělý = 400 Kč/dítě 1.000 bodů = 900 Kč/dospělý = 790 Kč/dítě 16. Provozní doba: po - čt 9:00-20:00 pá - so 9:00-21:00 ne 9:00-20:00 Lyžařský areál Jalovec 1. Lyžařské středisko: 2 km od obce Číchov asi 6 km od Okříšek - název: Lyžařský areál Jalovec - sídlo, adresa: vrch Jalovec - telefonní číslo: +420 606 404 185 - internetové stránky: www.skjalovec.com - nadmořská výška: 593 m 32

2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: kratší vlek 140 m, delší vlek 380 m Typ vleku: VL-500 Transporta (dlouhý), MLV 75 (krátký) Kapacita vleku: kratší vlek 740 osob/hod., delší vlek 780 osob/hod. Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: neposkytují 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: Sjezdovky jsou pravidelně strojově upravované, obtížnost - modrá - červená (začátečníci - středně pokročilí) 5. použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): autobus do vesnice Číchov, vlakem do vesnice Číchov, která je vzdálená 2 km od sjezdovky. 7. Parkoviště (zdarma placené ) a jeho kapacita: v areálu, zdarma, 200 míst 8. Občerstvení: ano, turistická chata, restaurace 9: Provoz ski servisu: ne 10: Půjčovna lyží a snowboardů: ne 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky ): právě se buduje 12. Večerní lyžování: ano, osvětlená sjezdovka 13. Jiné kulturní vyžití: restaurace s celodenním provozem, ubytování přímo u sjezdovky 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola, ): Areál nabízí výborné podmínky pro lyžařské školní kurzy, pro začátečníky i pro pokročilé lyžaře. 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: kratší vlek 5 Kč/jízda, delší vlek 10 Kč/jízda 16. Provozní doba: po: 15:00-21:00 út - so: 9:00-21:00 ne: 9:00-18:00 33

Lyžařský areál Luka nad Jihlavou 1. Lyžařské středisko: Lyžařský areál se nachází v obci Luka nad Jihlavou, která je vzdálena 12 km od Jihlavy směrem na Velké Meziříčí - název: Lyžařský areál Luka nad Jihlavou - sídlo, adresa: Luka nad Jihlavou - telefonní číslo: +420 732 921 877 - internetové stránky: www.gizela.cz - nadmořská výška: 550 m 2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: malý vlek 330 m, velký vlek 590 m Typ vleku: oba vleky dvoukotva STEMAG Kapacita vleku: malý vlek 600 osob/hod., velký vlek 850 osob/hod. Dětský vlek: ano Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: neposkytují 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: Sjezdovka je pravidelně strojově upravovaná, obtížnost - černá - pokročilí (600 m), červená - mírně pokročilí (660 m), modrá - začátečníci (800 m) 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): Dostupnost je vlakem na trati Jihlava - Okříšky - Třebíč - Brno. Železniční zastávka je od sjezdovky vzdálena 200 m. 7. Parkoviště (zdarma placené ) a jeho kapacita: zdarma v areálu 8. Občerstvení: ano, chata Gizela přímo na sjezdovce 9: Provoz ski servisu: neposkytují 10: Půjčovna lyží a snowboardů: neposkytují 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky ): neposkytují 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: Areál je vhodný pro školní lyžařské výcviky 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola, ): poskytují lyžařskou školu na objednání 34

15. Cenová úroveň permanentek, vleků: Jedna jízda na krátkém vleku 5 bodů, na dlouhém vleku 10 bodů. Záloha na čipovou kartu 50 Kč. 100 bodů = 120 Kč 200 bodů = 210 Kč 300 bodů = 300 Kč 400 bodů = 390 Kč 500 bodů = 480 Kč Ceny pro školní kurzy ve dnech po - pá: 9:00-13:00 = 120 Kč 9:00-15:00 = 150 Kč 16. Provozní doba: po - ne 9:00-21:00 Lyžařský areál Čeřínek 1. Lyžařské středisko: Lyžařský areál na vrchu Čeřínek - název: Lyžařský vlek Čeřínek - sídlo, adresa: vrch Čeřínek, Autonot v.o.s., Riegrova 25, 586 01 Jihlava - telefonní číslo: +420 720 395 658 - internetové stránky: www.cerinek.cz - nadmořská výška: 760 m 2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: kratší vlek 400 m, delší vlek 600 m Typ vleku: TATRAPOMA H80, MOMENT KV 400 Kapacita vleku: kratší vlek 600 osob/hod., delší vlek 700 osob/hod. Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: V okolí sjezdovky je ideální terén pro běžecké lyžování, vedou zde desítky běžeckých stop. Některé z nich jsou strojově upravované (cca 5 km). 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: pravidelně upravovány rolbou, obtížnost - modrá - začátečníci 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 35

6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): dobrá příjezdová cesta 7. Parkoviště (zdarma placené ) a jeho kapacita: zdarma v areálu, 60 míst 8. Občerstvení: ano, bufet v areálu 9: Provoz ski servisu: neposkytují 10: Půjčovna lyží a snowboardů: neposkytují 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky ): neposkytují 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: Sjezdovka je vhodná pro školní lyžařské výcviky 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola, ): k dispozici je úschovna lyží, lyžařská škola, ubytování v blízkosti vleku 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: Bodová permanentka. 200 bodů = 190 Kč dospělí 200 bodů = 150 Kč děti dlouhý vlek 1 jízda = 10 bodů krátký vlek 1 jízda = 8 bodů jednotlivé jízdné = 10 Kč 16. Provozní doba: po - pá: 16:00-20:00 so - ne: 9:00-20:00 Lyžařský vlek Kadlečák 1. Lyžařské středisko: Lyžařské středisko leží severozápadně od centra Světlé nad Sázavou v místní části Horní Březinka ve směru na Benetice - název: Lyžařský vlek Kadlečák - sídlo, adresa: Horní Březinka 3, 582 91 Světlá nad Sázavou - telefonní číslo: +420 602 843 456 - internetové stránky: www.kadlecak.unas.cz - nadmořská výška: 585 m. n. m 36

2. Sjezdovky: Počet vleků: 1 Délka vleku: 480 m Typ vleku: POMA Kapacita vleku: 500 osob/hod. Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: Pro běžkaře jsou připraveny různě náročné okruhy. Trasy nejsou strojově upravovány 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: sjezdovky strojově upravovány, obtížnost - modrá - začátečníci 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): středisko se nachází severozápadně od centra Světlé nad Sázavou ve směru na Benetice, dostupnost dobrá, příjezd je značen směrovkami 7. Parkoviště (zdarma placené ) a jeho kapacita: v areálu, zdarma, 100 míst 8. Občerstvení: ano 9: Provoz ski servisu: neposkytují 10: Půjčovna lyží a snowboardů: neposkytují 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky ): neposkytují 12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: Sáňkování a bobování je možné na upraveném přilehlém svahu 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola, ): neposkytují 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: Jízdné bodové. 5 jízd/50 Kč 12 jízd/100 Kč 25 jízd/200 Kč 16. Provozní doba: 37

po - čt: 15:00-20:00 pá - ne + svátky, prázdniny: 9:00-20:00 Po dohodě s provozovatelem je možno vlek zprovoznit i mimo uvedenou dobu. Ski areál Karasín 1. Lyžařské středisko: Ski areál Karasín se nachází na kraji obce Karasín na kopci Zadní skála (712 m), cca 8 km severovýchodně od města Bystřice nad Pernštejnem, v těsném sousedství rozhledny Karasín. - název: Ski areál Karasín - sídlo, adresa: - telefonní číslo: +420 603 843 597 - internetové stránky: www.karasin.cz - nadmořská výška: 707 m 2. Sjezdovky: Počet vleků: 1 Délka vleku: 450 m Typ vleku: dvojkotva Kapacita vleku: 1.200 osob/hod. Systém odbavení: papírové jízdenky 3. Běžecké trasy, výlety: Běžkaři mohou využít strojově upravované běžecké trasy v okolí Bystřice nad Pernštejnem. 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: sjezdovka strojově upravována, obtížnost - začátečníci 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): dobré příjezdové cesty 7. Parkoviště (zdarma placené ) a jeho kapacita: u sjezdovky, 140 míst, zdarma 8. Občerstvení: bufet 9: Provoz ski servisu: neposkytují 10: Půjčovna lyží a snowboardů: půjčovna snowboardů v lyžařské škole 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky ): neposkytují 38

12. Večerní lyžování: ano 13. Jiné kulturní vyžití: neposkytují 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola, ): dětský koutek, lyžařská škola 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: 1 jízda 10 Kč 13 jízd 100 Kč 27 jízd 200 Kč 16. Provozní doba: po - pá: 10:00-21:00 so - ne: 8:00-21:00 Ski areál Nový Jimramov 1. Lyžařské středisko: Ski areál Nový Jimramov leží v obci Nový Jimramov - název: Ski areál Nový Jimramov - sídlo, adresa: Nový Jimramov - telefonní číslo: +420 775 197 716, +420 777 177 719 - internetové stránky: www.skijimramov.cz - nadmořská výška: 650 m.n.m. 2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: 420 m Typ vleku: TLV (teleskopický lyžařský vlek) Kapacita vleku: 700 osob/hodina Dětský vlek: ano Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: V okolí vedou strojově udržované běžecké lyžařské tratě. 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: strojově upravované sjezdovky, vhodné pro začátečníky, pokročilé i náročné lyžaře a snowboardisty. 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 39

6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): vlakem do Nového Města na Moravě a dále pak autobus do Jimramova přes Sněžné, Areál je dostupný autem i autobusovou hromadnou dopravou. 7. Parkoviště (zdarma placené ) a jeho kapacita: u sjezdovky, 100 míst pro automobily, 5 míst pro autobusy, zdarma 8. Občerstvení: ano, bufet 9: Provoz ski servisu: ano 10: Půjčovna lyží a snowboardů: V půjčovně si lze vypůjčit lyže, snowboardy, boty, lyžařské helmy a brýle 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky ): neposkytují 12. Večerní lyžování: ano, - středa, pátek, sobota: 18:00-20:00 13. Jiné kulturní vyžití: neposkytují 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola, ): Je zde lyžařská škola s výukou lyžování a snowboardingu. 15. Cenová úroveň permanentek, vleků: velký vlek 1 jízda/9 Kč malý vlek 1 jízda/4 Kč Jízdné pro lyžařské školy / kurzy: 9.00-13.00-120Kč/osoba (1/2 dne) celodenní - 180 Kč/osoba 16. Provozní doba: po - pá: 9:00-18:00 so - ne: 8:00-18:00 Ski areál Svratka 1. Lyžařské středisko: Lyžařský areál se nachází v severovýchodní částí CHKO Žďárské vrchy. Areál leží na západním okraji města Svratka - název: Ski areál Svratka - sídlo, adresa: Svratka - telefonní číslo: +420 774 662 717 - internetové stránky: www.skiareal-svratka.cz - nadmořská výška: 742 m 40

2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: 400 m, dětský vlek 120 m Typ vleku: POMA + dětský lanový vlek Kapacita vleku: 400 osob/hod. Dětský vlek: ano Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: V okolí sjezdovky vedou upravované běžecké tratě. Nejbližší okruh (vzdálen 1 km) je dlouhý 5 km. Okruh je méně náročný, je pravidelně upravován a osvětlen. Další tratě v okolí jsou vedeny po turistických stezkách. 4. Upravenost tratí a sjezdovek a její náročnost: pravidelně strojově upravovány. Sjezdovka je vhodná jak pro děti, začátečníky a lyžařské školní kurzy, tak i pro pokročilé lyžaře, obtížnost - modrá - červená (začátečníci - středně pokročilí) 5. Použití sněžných děl, umělé zasněžení: ano 6. Dostupnost areálu (příjezdové cesty, vlaky, autobusy,..): obec je dostupná autem i autobusy 7. Parkoviště (zdarma placené ) a jeho kapacita: přímo u sjezdovky, 80 míst, zdarma 8. Občerstvení: ano, bufet, vytápěný stan s kapacitou 35 míst 9: Provoz ski servisu: ano, možnost v půjčovně lyží 10: Půjčovna lyží a snowboardů: ano 11. Provoz snowparku ( rampy, skokánky ): neposkytuje 12. Večerní lyžování: ano, st, pá, so 18:00-20:00 13. Jiné kulturní vyžití: dětský lanový vlek zdarma 14. Jiné služby ( prodej lyžařských potřeb, dětský koutek, lyžařská škola, ): Lyžařská škola pro děti od 4 let. Výuka sjezdového lyžování, snowboardingu, carvingu a běhu na lyžích. Výuka základních lyžařských dovedností probíhá v odděleném areálu. 41

15. Cenová úroveň permanentek, vleků: 1 bod = 1 Kč 1 jízda = 9 bodů Při nákupu většího počtu bodů je poskytována sleva dle ceníku. 100 bodů = 100 Kč 200 bodů = 200 Kč 300 bodů = 290 Kč 400 bodů = 380 Kč 500 bodů = 460 Kč 1000 bodů = 900 Kč 16. Provozní doba: sobota 8:00-20:00 (8:00-8:30 se lyžuje zdarma) neděle 8:00-17:00 (8:00-8:30 se lyžuje zdarma) Ski snow park Harusův kopec 1. Lyžařské středisko: Sjezdovka leží na Harusově kopci (741 m n. m.) asi 2 km severozápadním směrem z Nového Města na Moravě, cca 11 km ze Žďáru nad Sázavou - název: Ski Snow park - sídlo, adresa: SKI SNOWPARK a.s., Malá 153, 592 31 Nové Město na Moravě - telefonní číslo: +420 776 777 999 - internetové stránky: www.skisnowpark.cz - nadmořská výška: 741 m.n.m. 2. Sjezdovky: Počet vleků: 2 Délka vleku: vlek 490 m, dětský lanový vlek 30 m Typ vleku: dvousedačková lanovka Leitner S2, 1x lanový vlek Kapacita vleku: 1.400 osob/hod. Dětský vlek: ano Systém odbavení: čipové karty 3. Běžecké trasy, výlety: V okolí jsou strojově upravovány desítky kilometrů běžeckých lyžařských tras. První 3 km tratí jsou osvětleny. 42