Komunitní plánování KOMUNITNÍ PLÁN MĚSTA AŠE 2014-2018
Obsah: Obsah komunitního plánu.. str. 1. Úvodní slovo starosty. str. 2. Komunitní plánování výklad pojmů str. 3. 8. Sociodemografická data kraje. str. 9. 10. Sociodemografická data Aše.. str. 11. 16. Komunitní plánování v Aši historie str. 17. 18. Strategie rozvoje služeb v Aši str. 19. 25. Seznam poskytovatelů str. 26. 47. Potřeby poskytovatelů, zadavatelů a uživatelů. str. 48. Popis financování sociálních služeb.. str. 49. 50. Hodnocení, harmonogram. str. 51. Závěr. str. 52. Přílohy: Harmonogram. str. 53. 54. Karty poskytovatelů. str. 55. - 66. - 1 -
ÚVOD SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané. město Aš, ve kterém všichni žijeme, pomalu stárne. Ne snad svou tváří, ale věkem svých obyvatel. Demografický vývoj nám ukazuje, že průměrný věk občanů našeho města se neustále zvyšuje. Tato informace je z určitého úhlu samozřejmě příznivá, protože v sobě skrývá informaci o tom, že se dožíváme vyššího věku. Je však také velikou výzvou a úkolem pro volené orgány města z pohledu zajištění možností kvalitního a aktivního prožití další etapy života. Proto si město Aš ve svém dlouhodobém plánu rozvoje vytyčilo jako jednu z priorit vytvoření Programu senior a jako jedno z prvních měst se zapojilo do projektu Komunitního plánování sociálních služeb. Lidé, kteří celý život pracovali ve prospěch společnosti a dávali tak své zemi i svému městu ze sebe to nejlepší, si zaslouží, aby jim v době, kdy již mohou odpočívat a plně se věnovat svým zálibám, společnost i město vrátily svůj malý dluh. Rádi bychom proto vytvořili program, který seniorům nabídne možnost plného aktivního využití svého volného času podle jejich zájmů, nálad či pouze chuti bez nutnosti velkých finančních výdajů. Zvýšení možností, kulturního, společenského, vzdělávacího i jakéhokoliv jiného vyžití, setkávání se, poznávání nového a nepoznaného a spousta jiných příležitostí mohou významně změnit a obohatit život ašských seniorů. Již první kamínek celé mozaiky služeb v podobě kurzu práce s počítači, který měl velký úspěch a pro mimořádný zájem museli být posluchači rozděleni do dvou skupin, ukázal, že je tato cesta tou správnou. Program senior úspěšně běží již několik let. Nově vznikl klub důchodců, který se nachází v prostorách bývalého Ašského kulturního střediska v Karlově ulici. I nadále je však potřeba připravovat služby zajišťující potřeby seniorů. V rámci komunitního plánování nemůžeme opomenout ani další cílové skupiny osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, osoby ohrožené sociálním vyloučením, apod. Proto, abychom mohli co nejefektivněji nabídnout nejen seniorům, ale i dalším cílovým skupinám co nejširší paletu služeb - od těch zdravotních až po ty život obohacující, potřebuje znát vedení města přání těchto skupin obyvatel. Pouze ve spolupráci s vámi, bude celé komunitní plánování naplněno takovým obsahem, které bude vyhovovat co nejširší veřejnosti. Nedovedu si představit, že by potřeby cílových skupin měli plánovat lidé, kteří neznají potíže, se kterými se tyto osoby setkávají. Proto se v žádném případě neobejdeme bez co nejužší spolupráce s vámi, budoucími spolutvůrci a hlavními uživateli různých služeb. Každý smysluplný podnět bude vítán. Přestože se pravděpodobně nepodaří všechna přání splnit, určitě žádné nezapadne pod stůl. Zkušení a svědomití pracovníci odboru sociálních věcí a zdravotnictví, pečovatelské služby i ředitelka KDD do 3 let, ředitel Farní charity v Aši, dotační pracovníci a zástupci uživatelů, jsou pro mne tou nejlepší zárukou maximálního úsilí, které tomuto velikému úkolu budeme všichni věnovat. Čas je neúprosný a běží velmi rychle. Přestože se průměrný věk života prodlužuje, je věčná škoda každého promarněného a nevyužitého dne. Proto vás všechny, kteří máte zájem pomoci s přípravou tohoto náročného plánování, prosím o spolupráci a podporu. Pouze společnými silami dokážeme obohatit život nás všech tak, abychom v našem malém a dnes již opět krásném městě žili co nejspokojeněji. Starosta města Aš Mgr. Dalibor Blažek - 2 -
KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ Co je komunitního plánování sociálních služeb? Komunitní plánování sociálních služeb je plánování sociálních služeb na místní a regionální úrovni. Komunitní plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) zajišťuje efektivní fungování sociálních služeb a umožňuje účelně využívat finančních prostředků. To znamená, že služby jsou dostupné, jsou na kvalitativně vyšší úrovni, reagují na aktuální potřeby uživatelů, jsou transparentní, finanční prostředky jsou vynakládány jen na takové služby, které jsou potřebné apod. Při plánování sociálních služeb se vychází z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami (potenciálních) uživatelů služeb a výsledek provedeného srovnání slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb. Cílem komunitního plánování je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb. Komunitní plánování je v České republice zaváděno Ministerstvem práce a sociálních věcí. Plánování sociálních služeb bylo pilotně ověřováno v rámci modulu 1. Česko-britského projektu "Podpora MPSV při reformě sociálních služeb" na Písecku. Plánování sociálních služeb započalo v Ústní nad Labem již v roce 1998. KPSS bylo na různých místech prováděno různými způsoby a odlišnými metodami, tudíž i s různými výsledky a v rozdílné kvalitě. Komunitního plánování sociálních služeb se účastní zejména obce nebo kraje, jako zadavatelé služby a dále poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb a veřejnost. Výstupem komunitního plánování v obci je Komunitní plán na určité období. Cílem Komunitního plánu je zmapovat situaci v obci a zároveň hledat možnosti řešení v oblasti sociálních a souvisejících služeb. Principy komunitní plánování sociálních služeb v České republice Principy: Princip triády V rámci metody komunitního plánování spolu plánují a spolupracují minimálně tři strany: o uživatelé o zadavatelé o poskytovatelé Princip dohody Komunitní plán je svého druhu smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany, tj. uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé (tzv. triáda) navzájem zavazují ke vzájemné spolupráci. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy. Dohoda musí být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. - 3 -
Princip rovnosti Každý má právo starat se o věci veřejné společně. Metoda komunitního plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě. Organizace a proces plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost, nikdo nesmí být vylučován. Komunitní plánování je z principu napojeno na městský (obecní) úřad čili zadavatele jedním dílem. Komunitní plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě. Vše je veřejné Komunitní plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu. Princip skutečných potřeb Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy mohou být užitečnou pomůckou pro plánování sociálních služeb. Nemohou však nahradit aktivní zjišťování skutečných (ne domnělých) potřeb všech zúčastněných stran. Princip dosažitelnosti řešení Plánování sociálních služeb může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským a materiálním zdrojům. Princip kompetence účastníků V řízení a plánování sociálních služeb musí být profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a pozicí. Demokratické spolupráci, uzavírání dohod účinně napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení, stejně jako dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat. Princip cyklického opakování Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje. Princip přímé úměry Kvalitně probíhající proces plánování je pro komunitu a její občany stejně přínosný jako výstup plánování vlastní plán. Kvalita výstupů plánování je přímo úměrná kvalitě jejího průběhu. - 4 -
V rámci efektivního komunitního plánování spolupracují, jak již bylo výše uvedeno uživatelé, zadavatelé a poskytovatelé. uživatel zadavatel triáda poskytovatel Zadavatel - ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, v našem případě se jedná o město Aš. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby za co nejnižší cenu. K tomu potřebují znát standardy kvality sociálních služeb, zdroje svého regionu, demografii, statistiky a aktivně tak vytvářet a podporovat příznivou atmosféru k realizaci komunitního plánování. Poskytovatel - poskytovatelé služby provozují, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet svá zařízení. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskovou či neziskovou (pečovatelská služba, azylové domy, apod.). Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. V komunitním plánování mají rovné postavení. Uživatel - uživatelé sociálních služeb jsou lidé v nepříznivé sociální situaci, kterým jsou služby určeny. Uživatelé jsou ti nejdůležitější. Pokud by jich nebylo, nebyli by poskytovatelé ani zadavatelé sociálních služeb. Především oni mohou poskytnout důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Bez jejich účasti nelze hodnotit efektivitu sociálních služeb. Veřejnost - veřejností rozumíme všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu a jeho realizaci. Je nutné si uvědomit, že každý občan je potenciálním uživatelem sociálních služeb. Další organizace Při přípravě KP byly oslovovány a vyzývány ke spolupráci místní organizace i zájmové skupiny, kterých se poskytování sociálních služeb dotýká (např. veřejné instituce, nemocnice, úřad práce, školy, NNO, policie). Hodnoty komunitního plánování dostupnost služby pro uživatele přizpůsobení potřebám a možnost osobní volby při výběru služby - 5 -
individuální a rovnoprávný přístup posilování nezávislosti a seberealizace uživatelů působení proti sociálnímu vyloučení lidí vyrovnání příležitostí zachování soukromí a důstojnosti každého uživatele ochrana důvěrných informací Přínosy komunitního plánování Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování služeb v obcích a městech, tedy na nejnižší možné úrovni, lze vytvořit systém služeb podle existujících (a předpokládaných) potřeb, v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Díky průběžnému monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily, a je tak možné na ně reagovat. Efektivní využití finančních prostředků Předpokládá se, že díky komunitnímu plánu jsou finance vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné (co se týče šíře nabídky služeb, jejich náplně či způsobu poskytování služeb). Zvyšování identifikace veřejnosti s městem a lepší spolupráce Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu plánování sociálních služeb se zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Rozhodování města (komise komunitního plánování) je tak zakotveno v širším konsensu (dohoda) mezi účastníky procesu plánování, u nichž lze předpokládat posílení pocitu sounáležitosti s komunitou. Principy společných setkávání, diskusí, konzultací a spolupráce prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je průběžně informována a má možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případně změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. - 6 -
Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje se v něm snadno zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Úskalí komunitního plánování Komunitní plánování je proces, jehož základem je zapojení všech sfér tzv. Triády (tj. zadavatelé, poskytovatelé, uživatelé). Jedním z možných úskalí může být vynechání jedné z těchto složek - především zde myslíme uživatele, čímž se jedná o plánování sice užitečné, ale ne komunitní. Plán musí vycházet z již realizovaných služeb, proto i zapojení uživatelů jako v podstatě hlavních příjemců služby, je s tímto neodmyslitelně spjato. Dalším úskalím v průběhu plánování se může ukázat vymezení kompetencí. Z hlediska města je třeba pochopit jednotlivé úkoly, které má daná skupina na starosti a také si připustit, že lidé nezačnou být aktivní, dokud nebudou vidět, že daná činnost má smysl, tj., že jejich aktivita přináší změny. Z hlediska občana, radnice nezačne podporovat občanskou společnost, dokud si ji nezačnou občané vytvářet sami. S tím souvisí třetí rovina možných problémů, která se týká informovanosti a zapojení občanů do rozhodování o sociálních službách, jejich fungování, řízení, rozvoji a financování. Tam je ovšem třeba hlavně vlastní aktivity ze stran poskytovatelů, jelikož jen zveřejněním sama sebe mohou být prospěšné a upozornit na svou přínosnou existenci. Sociální služby (pro cílové skupiny) Sociální službou je soubor činností pomáhající řešit nepříznivé sociální situace směrem k sociálnímu začlenění znevýhodněných osob. Obsah plánu rozvoje sociálních služeb upravuje zákon o sociálních službách. Plánem rozvoje sociálních služeb je výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobu jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů. Jeho obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny. Jedním ze základních nástrojů k sociálnímu začleňování ohrožených skupin je systém sociální ochrany. Skládá se ze tří vzájemně se doplňujících subsystémů sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Nástrojem sociální pomoci jsou sociální služby, které prochází řadou systémových změn (zavádění standardů kvality sociálních služeb, střednědobé plánování, posuzování potřeb, systém financování služeb a další změny plynoucí ze zákona o sociálních službách). Nejdůležitějším subjektem pro naplňování strategie sociálního začleňování jsou především obce a kraje. Účast kraje nebo obce při zajišťování a poskytování sociálních služeb se regionálně - 7 -
liší. Taktéž vybavenost sociálními službami je velmi rozdílná, obecně je lepší ve velkých městských aglomeracích. Chybí ucelenější přístup, jsou vytvářeny různé podmínky, služby nejsou realizovány ve stejné kvalitě a podle jednotné metodiky. Zákon o sociálních službách přináší řadu změn, obsahuje řadu ustanovení, které implikují další vzdělávání pracovníků v sociálních službách a kladou požadavky na zajištění kvality poskytovaných služeb, plán rozvoje sociálních služeb, zjišťování potřeb klientů, analýzy existujících zdrojů a potřeb, strategie rozvoje sociálních služeb a vymezení povinností poskytovatelů služeb. Na základě ojedinělých analýz rozsahu a vlivů implementace různých metod zvyšování kvality lze vyvodit následující závěry. Metody řízení a zvyšování kvality se staly neodmyslitelnou součástí pracovního života části zaměstnanců sociálních služeb. Hlavní úlohu mají a budou mít i nadále standardy kvality. Zavádění nových metod přináší první pozitivní výsledky a mění tvář organizací. Důležité je zavádění nových metod podporovat, reagovat na zvyšující se poptávku po školeních přinášejících nové poznatky a poskytnout čas pro působení efektu sněhové koule, kdy ti zkušení postupně zpřístupní své zkušenosti dalším zaměstnancům. Výhodou jsou motivovaní zaměstnanci. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb (komunitní plán) je od procesu plánování neoddělitelný a souvisí s ním více, než by se mohlo na první pohled zdát. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb (komunitní plán) byl, jako jeden z nástrojů zajištění dostupnosti a transparentního rozhodování o stavu sociálních služeb v našem městě, prvotně zpracován v letech 2004-2006. Střednědobé plánování probíhá metodou komunitního plánování je zahajováno ve více než 139 městech a obcích v ČR a politická podpora ze strany krajů existuje ve všech 14 krajích. V řadě měst proběhlo mapování poskytovatelů služeb a zjišťování potřeb uživatelů služeb. Některá města si nechala zpracovat statisticko-demografické analýzy. Různost a pestrost procesů plánování dokládá různé zaměření plánování, způsob koordinace procesu a míra politické podpory. V řadě měst byly dokončeny Katalogy sociálních služeb a probíhají analýzy sociálních služeb. Díky tomu, že v novele zákona o soc. službách je kraji ukládána povinnost plánovat soc. služby dá se očekávat zajištění jednotnosti postupu plánování v obcích v rámci jednoho kraje. Toto je snahou i Karlovarského kraje, jako prostředek využívá výstupů z Návrhové skupiny, která vznikla v roce 2007. Členy návrhové skupiny jsou zástupci obcí s rozšířenou působností. Zde je možnost čerpat ze zkušeností a společně připravovat část podkladů pro krajský střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Závěrem lze říci, že proces komunitního plánování či strategického plánování je různorodý. Ovšem snahou MPSV je, aby plánování sociálních služeb bylo řešeno metodou komunitního plánování. Tato metoda je efektivní a v rámci soc. služeb nejvýhodnější. Pokud plánujeme služby pro uživatele s uživateli, zajistíme tím jejich odpovídající využívání. - 8 -
I. Sociodemografické údaje z pohledu celého kraje Karlovarský kraj vznikl 1. 1. 2000 a tvoří jej území okresů Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. Celkem se zde nachází 132 obcí (z toho 28 měst), které jsou dále členěny do 518 částí. Svou rozlohou se Karlovarský kraj řadí k nejmenším, jeho rozloha činí 3 314 km2, zaujímá pouze 4,2 % území ČR. K 31. 3. 2013 žilo v Karlovarském kraji 301 726 obyvatel (viz tabulka níže počet obyvatel kraje), což představuje 3 % obyvatel ČR. Hustota osídlení Karlovarského kraje je 91,5 obyvatel na km2 (včetně vojenského újezdu Hradiště pak 102 obyvatel na km2). V Karlovarském kraji je poměrně vysoký stupeň urbanizace: 80,5 % obyvatelstva žije ve 25 obcích s více než 2 tisíci obyvateli. Okres Cheb, který je nejzápadnějším okresem České republiky, má rozlohu 1 046 km2, což představuje 1,3 % území ČR. K 31. 3. 2013 žilo na území chebského okresu 92 454 osob. V okrese Cheb leží tři obce s rozšířenou působností, a to Aš, Cheb a Mariánské Lázně. Okres Sokolov leží v severní části západních Čech. Rozlohou 754 km2 je sokolovský okres třetím nejmenším okresem v Karlovarském kraji, zaujímá 24 % jeho celkové rozlohy. K 31. 3. 2013 zde žilo 91 207 osob. V okrese Sokolov se nacházejí dvě obce s rozšířenou působností, a to Sokolov a Kraslice. Na území sokolovského okresu je 10 měst, ve kterých žije cca 74tis. obyvatel. Nejrozsáhlejší a nejlidnatější je okres karlovarský, který má rozlohu 1 514 km2 (49 % rozlohy kraje). K 31. 3. 2013 zde žilo 117 689 obyvatel (39 % z počtu obyvatel celého kraje). V okrese Karlovy Vary leží dvě obce s rozšířenou působností: Karlovy Vary a Ostrov. V karlovarském okrese je 9 měst, ve kterých žije cca 94tis. obyvatel. - 9 -
Tab. Počet obyvatel v Karlovarském kraji a jeho okresech v 1. čtvrtletí 2013 (předběžné výsledky) Stav na počátku období 1. ledna 2013 Střední stav obyvatelstva Stav na konci období 31. března 2013 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy Kraj celkem 301 726 148 789 152 937 301 533 148 658 152 875 301 350 148 561 152 789 v tom okresy: Cheb 92 557 45 418 47 139 92 521 45 377 47 144 92 454 45 342 47 112 Karlovy Vary 117 868 57 930 59 938 117 768 57 844 59 884 117 689 57 842 59 847 Sokolov 91 301 45 441 48 860 91 244 45 397 45 847 91 207 45 377 45 830 Míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji je mírně nad průměrem České republiky. Na jedno pracovní místo připadalo v červenci 2013 v okrese Cheb 11,3 uchazečů o zaměstnání, v okrese Karlovy Vary 12,6 uchazečů a v okrese Sokolov 25,5 uchazečů. Průměrná hodnota v ČR činila 14,9 uchazečů o zaměstnání na 1 pracovní místo. Hlavními příčinami nezaměstnanosti jsou strukturální nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovních místech a nedostatečná tvorba nových pracovních míst. V Karlovarském kraji je poměrně nízká prostorová i profesní mobilita na trhu práce. Průměrné mzdy v Karlovarském kraji jsou pod průměrem České republiky. Tabulka 10: Míra nezaměstnanosti k 31. 7. 2013 Celkem Muži Ženy Okres Cheb 7,2 % 7,7 % 6,7 % Okres Karlovy Vary 8,6 % 9,1 % 8,1 % Okres Sokolov 10,4 % 10,5 % 10,4 % Karlovarský kraj 8,8 % 9,1 % 8,4 % Zdroj: Úřad práce - 10 -
II. Sociodemografická analýza města Město Aš je nejzápadnějším městem České republiky a také nejvýše položeným městem v Karlovarském kraji a je součástí okresu Cheb, ležící v nadmořské výšce 666 m n. m. Je situován v blízkosti hranice se Spolkovou republikou Německo. Nachází se v Ašském výběžku, jenž geograficky náleží do pohoří Smrčiny. V Ašském výběžku se rozprostírá Ašská vrchovina, jejímž nejvyšším vrcholem je Háj (758 m n. m.). Aš má v současnosti 12 240 obyvatel (vývojová tabulka). Od 1. ledna 2003 je obcí s rozšířenou působností a vykonává činnost pro spádovou oblast Ašska s 17 tisíci obyvateli. Dalšími obcemi v této spádové oblasti jsou Hranice, Hazlov, Krásná a Podhradí. Obce spolupracují v rámci Sdružení Ašsko. Katastr o rozloze 5 586 ha tvoří 9 katastrálních území, a to Aš, Dolní Paseky, Doubrava u Aše, Horní Paseky, Kopaniny, Mokřiny, Nebesa, Nový Žďár a Vernéřov u Aše. Město Aš bylo v uplynulých desetiletích charakteristické průmyslovou výrobou, zejména textilní a strojírenskou. Pád železné opony po roce 1989 znamenal rozvoj obchodu a kooperace ve výrobní sféře, zejména s německými partnery, na druhou stranu přinesl útlum a postupnou likvidaci tradičních oborů zejména v textilním průmyslu. Na západní straně města se nachází hraniční přechod Aš-Wildenau (místní část města Selb). Co se týče osobní dopravy, je tento hraniční přechod nejfrekventovanějším českým hraničním přechodem s Německem. Vývojová tabulka. roky 1970 1980 1991 2001 2006 2008 2010 2013 Počet obyvatel 12.843 12.925 12.285 12.584 12.957 12.308 12.207 12.240 Proces stárnutí populace dobře znázorňuje také index stáří, který vyjadřuje počet obyvatel ve věku 65 a více let připadajících na 100 dětí do 15 let věku. Od roku 1997, kdy index stáří dosahoval hodnoty 58,4, vzrostla jeho hodnota do roku 2012 na 85,1. Ačkoliv se index stáří města Aš od roku 1997 neustále zvyšuje, pomyslnou hranici hodnoty sto v roce 2012 zatím nepřekročil. Dětská složka tedy stále převyšuje složku seniorů a trend stárnutí populace se zde neprojevuje tak výrazně, jako v jiných částech ČR. Nicméně v následujících letech lze očekávat otočení poměru osob v předproduktivním a postproduktivním věku. Podle vývojových prognóz je nutné plánovat i sociální služby a služby související. Migrace a demografické složení: Od konce 40. let 20. století dochází na Ašsku k výrazné migraci obyvatel směrem do vnitrozemí. Tento negativní vývoj nebyl zastaven ani dosidlovací politikou tehdejšího aparátu. Současné období je pak charakterizováno mírným nárůstem obyvatelstva, nešlo ovšem o nějaká závratná čísla. Doménou města je pak, a to s ohledem na polohu města mezi dvěma státy SRN, - 11 -
složení obyvatel. Pokud budeme vycházet z oficiálních výsledků sčítání lidu, tak vede národnost česká, dále jsou ve velké míře zastoupeni Slováci, Němci. Podle výsledků jsou nejpočetnější minoritou na území města Vietnamci, jejich počet se těžko zjišťuje, díky podmínkám, ve kterých žijí. Stejně tak je tomu u Romů. Národnostní složení města Aše ke dni 31. 7. 2013 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 celkem ob. česká moravská slezská slovenská německá polská romská ostatní 0 Uvedené údaje je pak nutné brát jako orientační, neboť není statistiky, která by odrážela skutečný stav. (údaje použity z předběžných výsledků sčítání lidu ČSÚ) Věkové složení obyvatel města Aš ke dni 01.09.2013 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Demografická situace v Aši: počet obyvatel ženy do 15 let muži do 15 let ženy 16-59 let muži 16-59 let ženy nad 60 let muži nad 60 let Počet obyvatel v Aši k 01.09.2013 : z toho do 15 let: do 30 let: do 50 let: 12 214 obyvatel 2 138 (1 110 mužů, 1 028 žen) 2 234 (1 172 mužů, 1 062 žen) 3 579 (1 810 mužů, 1 769 žen) 51-60 let: 1 589 (790 mužů, 799 žen) 61-70 let: 1 569 (722 mužů, 847 žen) 71-80 let: 779 (334 mužů, 445 žen) 81 90 let: 296 (88 mužů, 208 žen) nad 90 let: 30 (14 mužů, 16 žen) CELKEM K 01.09.2013 žije v Aši 2 847 občanů nad 60 let (23 %). - 12 -
Z výše uvedených informací vyplývá, že ve spádové oblasti pověřené obce Aš je v současné době téměř 3 tisíce občanů starších 60 let (tj. 23 % veškerého obyvatelstva) a tento počet se bude každým rokem zvyšovat. Celorepublikovým problémem, město Aš nevyjímaje, je pak nízká porodnost v přepočtu na úmrtí. Zde však město jako takové není schopno stávající stav jakkoli redukovat. Problematika na místní úrovni je pak zcela patrná na údajích v následující tabulce. Vývoj přírůstku obyvatel města Aš v porovnání s migrací v letech 2008-2012 Předcházení migrace u majoritní populace je pak přímo úměrně závislá na nabídce pracovních příležitostí pro dospělé a dále pak na dosahu sportovně kulturní seberealizaci dětí a mládeže, především pak na její kvalitě. V tomto směru pak může jakákoli aktivita přinést své ovoce, stejně jako vtažení minorit do těchto aktivit. Základem je tedy vypěstovat v lidech pocit jakéhosi patriotismu. - 13 -
Tímto směrem je také zaměřen projekt Dětský úsměv. Ale také i v jiných směrech se město snaží vytvářet podmínky pro vtažení minorit do běžného dění v rámci majorit. Pro úplnost je vložena ještě tabulka procesu stárnutí obyvatelstva ve městě Aš. Nezaměstnanost Od roku 2006 pozvolna klesala míra nezaměstnanosti v Aši a v březnu 2008 se dostala na své minimum 4,9 %. Svého maxima dosáhla míra nezaměstnanosti v obci v září 2009 vlivem celosvětové ekonomické krize, kdy činila 12,3 %. Na konci roku 2011 činila míra nezaměstnanosti 7,9 %. V současné době již nevede Ministerstvo práce a sociálních věcí statistiky týkající se nezaměstnanosti, dle informací z úřadu práce je však míra nezaměstnanosti nižší a má klesající tendenci. V porovnání s Karlovarským krajem byla míra nezaměstnanosti ve městě od roku 2009 na nižší úrovni. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se v Aši držela pod úrovní dvou procent až do roku 2009. Vlivem hospodářské krize se s časovým posunem v roce 2010 zvýšila na 2,7 %. 33,6 % obyvatel Aše je zaměstnaná v průmyslu. Nejvíce osob z Aše vyjíždí do okresního města Cheb. Druhý nejvýznamnější proud míří do Hranic, kde působí dva významní regionální zaměstnavatelé. V porovnání s Karlovarským krajem je možno říci, že míra nezaměstnanosti v Aši se stále zmenšuje. Dle odhadů místních odborníků je míra nezaměstnanosti pohybuje kolem 6,5%, což je nižší míra nezaměstnanosti i v rámci okresu. - 14 -
Míra nezaměstnanosti ve městě Aš, SO ORP Aš a Karlovarském kraji Na míře zaměstnanosti má velký podíl i vzdělanostní struktura obyvatel města. Z tabulky je evidentní, že na Ašsku je malé procento vysokoškoláků. Ve městě Aš je v rámci vzdělanostní struktury nejvyšší podíl vyučených osob a osob se středním odborným vzděláním bez maturity. Jejich podíl 34,6 % převyšuje jak průměr Karlovarského kraje, tak celé ČR. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby s úplným středoškolským vzděláním s maturitou. Výrazně nižší je v Aši podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v porovnání s krajem a ČR. Jednou z příčin je, že se absolventi po dokončení studia již nevrací do Aše a zůstávají v místě studia nebo se stěhují za prací do větších měst. Vzdělanostní struktura obyvatel města Aš v porovnání s krajem a ČR za rok 2011-15 -
OBSAZENÁ PRACOVNÍ MÍSTA Procentuálně se podíl města Aš na počtu obsazených pracovních míst v SO ORP pohybuje v rozmezí 60 70 %. S drobnými odchylkami lze od roku 2004 pozorovat tendenci ubývání pracovních míst v Aši. Nejvýraznější pokles pracovních míst byl v roce 2009 z důvodu celosvětové ekonomické krize. Počet obsazených pracovních míst ve městě Aš a v SO ORP Aš Správní jednotka 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Aš 4 695 4 469 4 123 4 252 4 136 3 785 4 068 SO ORP Aš 7 042 6 902 6 615 6 953 6 654 5 286 6 175 Aš z SO ORP Aš [%] 66,7 64,7 62,3 61,2 62,2 71,6 65,9 Zdroj: Ministerstvo financí, vždy k 1.12., GIS0 statistika DOSAŽITELNÍ UCHAZEČI Mezi roky 2006 2008 měl vývoj počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání klesající tendenci a zvyšoval se počet volných pracovních míst. Na počátku roku 2009, v souvislosti s nástupem ekonomické recese ubylo volných pracovních míst, s čímž souvisí výrazný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání. Od roku 2010 se situace na trhu práce pomalu stabilizuje. Dosažitelní uchazeči a volná pracovní místa v obci Aš (01/2006-12/2011) Zdroj: MPSV, GIS0 statistika - 16 -
III. Komunitní plánování v Aši (Historie procesu) Pojem Komunitní plánování znamená plánování sociálních služeb pro obyvatele města ve spolupráci se všemi kompetentními subjekty za účasti samotných obyvatel města. Tím je docíleno efektivního plánování a poskytované služby odpovídají potřebám obyvatel města. Komunitní plánování v městě Aš probíhá již od konce roku 2003, kdy RM vyslovila souhlas se zahájením procesu KPSS v Aši. Nastartováním procesu KPSS získalo naše město jeden z možných nástrojů moderní sociální politiky, spočívající v systematickém, transparentním a otevřeném plánování sociálních služeb za účasti zainteresovaných subjektů na trhu sociálních služeb. V roce 2004 byla ustanovena pracovní skupina, která se zabývala přípravou a zaváděním procesu KPSS v Aši. V návaznosti na toto vznikl Komunitní plán na roky 2005 2006. Následně prošel proces Komunitního plánování výraznými změnami změna zákona, personální změny v pracovní skupině a transformace pracovní skupiny v Komisi komunitního plánování. Tato Komise řeší otázky v oblasti sociální a výstupy její činnosti jsou zpřístupněny na internetových stránkách. V roce 2004 bylo provedeno dotazníkové šetření na zjištění povědomí občanů v sociální oblasti. Z tohoto šetření vyplynulo, že lidé většinou nevědí, co to sociální služby jsou, jaké instituce (organizace) v našem městě poskytují sociální služby, pojem komunitní si spojovali s komunálními odpady. Na základě zjištěných informací bylo potřeba zmapovat sociální služby (a také služby související) v našem městě. Díky tomuto vznikl v roce 2006 Katalog poskytovatelů služeb města Aše. Tento katalog obsahoval 17 organizací či společností, které působí na území města Aše. V roce 2007 prošlo komunitní plánování v Aši velkou změnou - změna zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách a tvorba Metodik komunitního plánování sociálních služeb, proto nebyl v tomto roce aktualizován Komunitní plán (dle zákona o sociálních službách je povinností obce zjišťovat potřeby pro poskytování sociálních služeb občanům žijícím na území obce a zajišťovat dostupnost informací o těchto službách. Zpracování střednědobého plánu rozvoje služeb je optimální způsob, jak toho dosáhnout). Bylo třeba reflektovat na nově vzniklé metodiky KPSS, které upravují postup plánování soc. služeb a následně byly zahájeny přípravy nového Komunitního plánu 2009-2013. - 17 -
V první polovině r.2007 jsme připravili podklady pro budoucí Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji pro rok 2008. V druhé polovině roku 2007 byl spuštěn projekt: Podpora vytváření krajských plánů střednědobého rozvoje sociálních služeb a vytváření místních partnerství v Karlovarském kraji. Z tohoto důvodu uzavřelo město Aš Smlouvu o partnerství v projektu s Komunitním plánováním o.p.s. pobočka Karlovy Vary. Cílem projektu byl vznik systému tvorby střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na území Karlovarského kraje. Došlo k vytvoření Návrhové skupiny složené z účastníků procesu komunitního plánování z obcí s přenesenou působností a s pověřeným obecním úřadem a ze zástupců Krajského úřadu Karlovarského kraje. Tento projekt byl přínosem pro proces KPSS v Aši, členům komise pomohl oživit již běžící proces. Všichni členové Komise pro KP měli možnost projít bezplatným vzděláváním. Vzdělávání a spolupráce v rámci Návrhové skupiny jsou posilou a pomocníkem v procesu komunitního plánování v celém našem kraji, protože nyní je spolupráce mezi obcemi mnohem znatelnější a má své výsledky. Nejde opomenout na jeden z výstupů projektu a to výzkum (dotazníkové šetření), který byl v rámci tohoto projektu realizován. Tento výzkum provedla společnost Universitas. Cílem bylo zjistit potřeby občanů v oblasti sociálních služeb. Pro zjišťování informací sloužil dotazník, který respondenti vyplnili společně s tazateli formou rozhovoru. V Aši bylo osloveno 80 respondentů. Výstupy z tohoto výzkumu jsme zapracovali do našeho komunitního plánu a také se odrazily v prioritách KPSS. Komunitní plánování v Aši je zaměřeno na plánování nejen sociálních služeb, ale i služeb navazujících. Služby, kterými se plán zabývá, jsou nástrojem pomoci a podpory lidem v nepříznivé sociální situaci. Jejich prostřednictvím je možno předejít vyčlenění lidí ze společnosti a izolaci. Pomáhají tam, kde lidé nezvládnou sociální situaci vlastními silami. Cílem těchto služeb je umožnit lidem vést co nejobvyklejší způsob života - zůstávat ve známém prostředí, v rodinách, mít možnost pracovat, využívat veřejných služeb, nabídky pro volný čas apod. V současné době je již zpracován nový Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Karlovarského kraje na období 2014 2017. V souladu s tímto plánem byl zpracován i komunitní plán města Aše na období 2014 2018. Mimo jiné obsahuje 29 organizací, které se zabývají poskytováním sociálních služeb a služeb souvisejících (v porovnání s rokem 2006, kdy bylo těchto organizací jen 17). - 18 -
IV. Strategie rozvoje služeb v Aši V rámci strategie rozvoje služeb na území města Aše byla vydefinována VIZE města v oblasti komunitního plánování a následně byly sestaveny priority včetně opatření a jejich aktivit. VIZE: Zajistit obyvatelům města Aše a okolí dostupnou síť služeb odpovídající jejich potřebám se zvýšenou snahou zachovat občany města co nejdéle v přirozeném prostředí - podpora důstojného života v každém věku. V rámci naplňovány VIZE byly vymezeny priority, které mají za cíl zajistiti dosažení stanovené VIZE. Město Aš má vydefinovány 4 základní priority, které obsahují základní oblasti poskytování sociálních služeb, poskytování služeb cílovým skupinám za podmínek zajištění finančních prostředků ve spolupráci s krajem s ohledem na metodickou podporu celého procesu komunitního plánování. PRIORITY: 1. Rozvoj a zkvalitnění poskytování služeb Cílem priority Rozvoj a zkvalitnění poskytování služeb je podpora stávajících služeb a snaha o zajištění jejich dostupnosti s ohledem na oprávněné potřeby uživatelů s přihlédnutím k možnostem města. Opatření 1. Rozvoj a zkvalitnění poskytování služeb 2. Práce s uživateli se zaměřením na cílové skupiny 3. Fundraising mapování finančních možností 4. Metodická podpora Aktivity k opatření 1.1 1.1 Sociální služby 1.2 Služby související 1.3 Pobídka ke vzniku nové služby 1.1.1 Pravidelná aktualizace poskytovatelů sociálních služeb /2x ročně aktualizovat poskytovatele sociálních služeb kontaktní údaje, popis poskytovaných služeb, ostatní informace; 1x ročně pozvat poskytovatele soc. služeb, vzájemná spolupráce na plánování financování sociálních služeb v rámci rozpočtu města (dotace), uskutečňovat vzájemná setkávání poskytovatelů/ 1.1.2 Mapování potřebnosti (případná optimalizace služeb) /2x ročně bude probíhat monitoring optimálnosti poskytovaných služeb, případně bude probíhat optimalizace služeb ve spolupráci s poskytovateli/ - 19 -
1.1.3 Pravidelná informovanost veřejnosti /pravidelně (minimálně jednou měsíčně) budou v místním tisku publikovány články z oblasti komunitního plánování/; Aktivity k opatření 1.2 1.2.1 Pravidelná aktualizace poskytovatelů služeb /2x ročně aktualizovat poskytovatele souvisejících služeb kontaktní údaje, popis poskytovaných služeb, ostatní informace; 1x ročně pozvat poskytovatele souv. služeb, vzájemná spolupráce na plánování financování sociálních služeb v rámci rozpočtu města (dotace)/; 1.2.2 Mapování potřebnosti (případná optimalizace služeb) /2x ročně bude probíhat monitoring optimálnosti poskytovaných služeb, případně bude probíhat optimalizace služeb ve spolupráci s poskytovateli/; 1.2.3 Pravidelná informovanost veřejnosti /pravidelně (minimálně jednou měsíčně) budou v místním tisku publikovány články z oblasti komunitního plánování/. Aktivity k opatření 1.3 1.3.1 Vycházet z aktivit 1.1.1 a 1.2.1 /2x ročně aktualizovat poskytovatele souvisejících služeb kontaktní údaje, popis poskytovaných služeb, 2x ročně bude probíhat monitoring optimálnosti poskytovaných služeb, případně bude probíhat optimalizace služeb ve spolupráci s poskytovateli/; 1.3.2 Vyhledávání zdrojů (finančních, materiálních i personálních) /pravidelné vyhledávání vhodných zdrojů a to jak pro realizaci, tak pro přípravu vznik nové služby/; 1.3.3 Hodnocení efektivity nové služby /po roční době působení zhodnotit dopad nové služby, její využívání a přínosy/. 2. Práce s uživateli se zaměřením na cílové skupiny Cílem priority Práce s uživateli se zaměřením na cílové skupiny je zjišťování aktuálního stavu oprávněných potřeb nabízených služeb s ohledem na možnosti uživatelů. Opatření 2.1 Senioři 2.2 Osoby s tělesným a jiným postižením 2.3 Matky s dětmi ohrožené sociálním vyloučením 2.4 Děti a mládež ohrožené sociálně patologickými jevy 2.5 Osoby s duševním onemocněním 2.6 Národnostní menšiny ohrožené sociálním vyloučením 2.7 Ostatní (např. nezaměstnaní) - 20 -
Aktivity k opatření 2.1 2.1.1 Zjišťování potřeb cílové skupiny senioři (pravidelné zjišťování potřeb formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.1.2. Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.1.3 Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.1.4 Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). Aktivity k opatření 2.2 2.2.1 Zjišťování potřeb cílové skupiny osoby s tělesným a jiným postižením (pravidelné zjišťování potřeb formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.2.2 Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.2.3 Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.2.4 Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). Aktivity k opatření 2.3 2.3.1 Zjišťování potřeb cílové skupiny matky s dětmi ohrožené sociálním vyloučením (pravidelné zjišťování potřeb formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.3.2 Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.3.3 Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.3.4 Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). Aktivity k opatření 2.4 2.4.1. Zjišťování potřeb cílové skupiny děti a mládež ohrožené soc. patologickými jevy (pravidelné zjišťování potřeb formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.4.2 Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); - 21 -
2.4.3 Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.4.4 Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů) Aktivity k opatření 2.5 2.5.1 Zjišťování potřeb cílové skupiny osoby s duševním onemocněním (pravidelné zjišťování potřeb formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.5.2 Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.5.3 Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.5.4 Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). Aktivity k opatření 2.6 2.6.1 Zjišťování potřeb cílové skupiny národnostní menšiny ohrožené soc. vyloučením (pravidelné zjišťování potřeb formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.6.2 Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.6.3 Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.6.4 Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). Aktivity k opatření 2.7 2.7.1 Zjišťování potřeb cílové skupiny ostatní (např. nezaměstnaní, a jinde nezařazení) (pravidelné zjišťování potřeb formou dotazníků, anket, diskusí apod.); 2.7.2 Vyhodnocení výstupů (práce s výstupy, zpracování, vyhodnocení); 2.7.3 Realizace výstupů (dle získaných výstupů ze zjišťování a vyhodnocování připravit možnosti pro případnou realizaci); 2.7.4 Hodnocení (konečné hodnocení zjišťování, hodnocení a realizace výstupů). - 22 -
3. Fundraising mapování finančních možností Cílem priority Fundraising mapování finančních možností je mapování dostupných finančních zdrojů na zajištění financování služeb. Opatření 3.1 Státní zdroje 3.2 EU Fondy 3.3 Místní zdroje Aktivity k opatření 3.1 3.1.1 Mapování zdrojů (zjišťování vhodných operačních programů, dle členění na prioritní osy); 3.1.2 Výběr vhodných projektů (na základě konkrétních informací/kritérii vyhodnotit vhodné projekty pro případné podání žádosti o finanční příspěvek); 3.1.3 Příprava pro čerpání Aktivity k opatření 3.2 3.2.1 Mapování zdrojů (zjišťování vhodných operačních programů, dle členění na prioritní osy); 3.2.2 Výběr vhodných projektů (na základě konkrétních informací/kritérii vyhodnotit vhodné projekty pro případné podání žádosti o finanční příspěvek); 3.2.3 Příprava pro čerpání (vypracování žádosti pro podání žádosti). Aktivity k opatření 3.3 3.3.1 Mapování zdrojů (zjišťování vhodných operačních programů, dle členění na prioritní osy); 3.3.2 Výběr vhodných projektů (na základě konkrétních informací/kritérii vyhodnotit vhodné projekty pro případné podání žádosti o finanční příspěvek); 3.3.3 Příprava pro čerpání (vypracování žádosti pro podání žádosti). 4. Metodická podpora Cílem priority Metodická podpora je zajištění odbornosti v rámci celého procesu komunitního plánování s účastí na jednání Návrhové skupiny (NS) Karlovarského kraje. - 23 -
Opatření 4.1 Metodické vedení KPSS v Aši 4.2 Metodické vedení v rámci spádových obcí 4.3 Účast na jednání NS Aktivity k opatření 4.1 4.1.1 Pravidelné metodické konzultace (supervize) na celý proces KPSS (zajištění pravidelných supervizí, konzultací od metodiků komunitního plánování, zjišťování kvality procesu KPSS); 4.1.2 Hodnocení zjištěných výstupů (na základě provedené supervize či konzultace vyhodnotit zjištěné poklady a postřehy doporučení); 4.1.3 Realizace změn (reakce na výstupy, postřehy či doporučení konzultanta či metodika tedy realizace zjištěných výstupů); Aktivity k opatření 4.2 4.2.1 Poskytování metodického vedení spádovým obcím zajištění jednotného procesu plánování KPSS (členové komise včetně koordinátora KPSS budou metodicky vést /spolupracovat/ ostatními obcemi spádové oblasti Ašska na vytvoření jednotné sítě v procesu plánování); 4.2.2 Spolupráce na tvorbě plánů KPSS (pro zajištění efektivního využívání jednotných procesů je potřeba spolupráce s obcemi na tvorbě plánů úkol převážně pro koordinátora KPSS či předsedu komise KPSS); 4.2.3 Realizace změn (v případě potřeby iniciovat realizaci případných změn pro zkvalitnění procesu KPSS). Aktivity k opatření 4.3 4.3.1 Efektivní zapojení a spolupráce v procesu plánování KPSS v rámci celého Karlovarského kraje (někteří členové komise včetně koordinátora KPSS budou pravidelně docházet na jednání krajské pracovní skupiny Návrhová skupina NS. Cílem NS je spolupráce s ostatními obcemi kraje v koordinaci krajské koordinátorky; 4.3.2 Realizace změn (dle výstupů či doporučení z NS postupují členové komise při komunitním plánování v Aši). - 24 -
Popis realizace jednotlivých aktivit (kroků) naleznete v příloze č. 1 Harmonogram úkolů. Zde jsou popsány jednotlivé úkoly kdy budou realizovány, kdo zodpovídá za splnění a další vymezení související s daným úkolem (aktivitou). Strategie plánovaná je klíčovou oblastí v přípravě a realizaci procesu plánování služeb v oblasti KPSS. Cílové skupiny jsou rozděleny dle základního klíče obdobně, jako tomu je ve Střednědobém plánu sociálních služeb KK. V rámci KPSS města Aše je vymezení spíše základní (obecné), vzhledem k velikosti města není prioritní mít plně vymezené cílové skupiny, ale najít řešení pro klienta, který pomoc potřebuje. Je nutné vnímat KPSS jako součinnost aktivit, kterými je řešena oblast poskytování služeb. Zároveň je velmi důležité chápat tento dokument jako obecný materiál, protože komunitní plánování je úzce provázáno s financování služeb. V dnešní době není možné několik let dopředu zajistit stálost, dostupnost a optimálnost poskytovaných služeb, právě s ohledem na financování, které je řešeno na daný kalendářní rok. Většina poskytovatelů reaguje na výši poskytnuté dotace upravení nabídky svých služeb. Z tohoto důvodu není možné přesně definovat rozsah poskytování služeb v plánovaném období pevně. Snahou komunitního plánu je nastaven co nejefektivnější spolupráce s poskytovatele, uživateli a zadavatelem, tak aby síť služeb odpovídala potřebám a možnostem s ohledem na zdroje financování. Nastavení KPSS města Aš vychází a opírá se o data ze Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji. Tento plán je podrobně rozpracován a pracovníci města z tohoto plánu vychází. Komunitní plána města Aš doplňuje specifika odpovídající městu Aš. I z tohoto důvodu není komunitní plán města Aš tak podrobný. Plnění aktivit a sestavování akčních plánu pro dané roky bude v souladu se Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb v Karlovarském kraji. - 25 -
Nestátní neziskové organizace: Přehled poskytovatelů města Aš 1. Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje 2. Farní charita Aš - Domov sv. Zdislavy pro matky dětmi v tísni 3. FOKUS-Mladá Boleslav, sdružení pro péči o duševně nemocné, 4. JOKER spolek. 5. KOTEC o.p.s. 6. Sdružení Linka bezpečí 7. Oáza klidu o.p.s 8. TyfloCentrum Karlovy Vary, o.p.s. 9. Tyfloservis, o.p.s. 10. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých - SONS 11. Útočiště, o.p.s. Organizace zřizované obcemi: 12. Pečovatelská služba-org. složka města Aš 13. Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Organizace zřizované krajem: 14. Domov pro osoby se zdravotním postižením PATA 15. Domov pro seniory Hranice Organizace neregistrované, ale poskytující služby pro občany Ašska: 16. Agentura domácí péče HOME CARE 17. Carvac s.r.o. 18. Gravidcentrum 19. Klub důchodců 20. Dětský domov Aš 21. Městský dům dětí a mládeže - Sluníčko 22. Městský úřad Aš odbor sociálních věcí a zdravotnictví 23. PaCiHol o.p.s. 24. Paprsek, o.s. 25. Pedagogicko-psychologická poradna Cheb 26. Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy 27. Prodejna veškerých zdravotních pomůcek 28. Romský poradce MěÚ v Aši 29. Sdružení zdravotně postižených Aš Organizace s celorepublikovou působností: 29. Středisko rané péče Tamtam Praha - 26 -
Sociální služby A) Nestátní neziskové organizace působící na území města (popřípadě jsou tyto služby využívány obyvateli spádového území) 1. Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje Pobočka Cheb Adresa: Májová 19, 352 02 Cheb Ředitel centra: Petr Končel Zástupce organizace: Denisa Matuszná, DiS. Telefon: 354 433 024 602 340 483 E-mail : cheb@sluzbypostizenym.cz Odkaz: http://www.sluzbypostizenym.cz/ Cílová skupina uživatelů: - osoby se zdravotním postižením; senioři Poskytované služby: ambulantní sociální poradenství, služby osobní asistence, půjčování a prodej zdravotních pomůcek Provozní doba: po, st 8:00-12:00 13:00-16:00 út, čt 8:00-12:00 13:00-15:00 pá 8:00-12:00 2. Farní charita Aš - Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni Sídlo: Mikulášská 9, 352 01 Aš Místo poskytování služby: Klicperova 4, 352 01 Aš Ředitel Farní charity Aš: Ing. Aleš Klůc Vedoucí Domova: Bc. Alena Patejdlová, DiS. Telefon: 354 528 800, 773 697 010 E-mail: ales.kluc@charitakv.cz, azylas.patejdlova@seznam.cz Odkaz: www.farcaritas.cz Cílová skupina uživatelů: matky s dětmi ve věku do 18 let a těhotné ženy, které se ocitly v nepříznivé životní situaci spojené se ztrátou bydlení, matky s dětmi ve věku do 18 let a těhotné ženy - oběti domácího násilí - 27 -
Základní činnosti při poskytování sociální služby: Podle 22 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou základní činnosti při poskytování sociální služby v azylovém domě zajišťovány v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy: 1. vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu nebo pomoc s přípravou stravy, b) poskytnutí ubytování: 1. ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok, 2. umožnění celkové hygieny těla, 3. vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a žehlení osobního prádla, výměny ložního prádla, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí vyplývajících z individuálních plánů, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek. Popis činnosti: Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni poskytuje podporu a pomoc matkám a těhotným ženám, které se ocitly v nepříznivé životní situaci spojené se ztrátou bydlení a kterou nezvládají řešit vlastními silami. Služba usiluje o zachování rodinného soužití a předchází odebrání dětí z péče matky. Při poskytování služby je kladen důraz na individuální přístup a podporu matek v jejich samostatnosti a zapojení do běžného života ve společnosti. Pomoc je vedena tak, aby matky aktivně řešily svoji životní situaci a snižovaly svoji závislost na sociální pomoci. Cíl služby: Hlavním cílem poskytované služby je samostatná klientka, schopná plně se zapojit do ekonomického, sociálního a kulturního života společnosti. Klientka umí lépe využívat vlastní síly, schopnosti a zdroje k řešení problémů a stává se nezávislou na sociální pomoci. K realizaci hlavního cíle vedou dílčí kroky: Podpora při hledání odpovídajícího bydlení (pomoc s hledáním vhodného bydlení, zjištění finančních možností, podpora při jednání o ubytování, poradenství týkající se náležitostí nájemní smlouvy, nácvik dovedností, podpora a pomoc při jednání s institucemi) Podpora při hledání vhodného zaměstnání (poradenství týkající se dokumentů potřebných k hledání zaměstnání, nácvik dovedností, podpora a pomoc při jednání s institucemi úřad práce, pracovní agentury apod.) - 28 -