Právnická fakulta Masarykovy univerzity Studijní obor: Právo a právní věda Katedra správní vědy a správního práva Diplomová práce Správní řízení v působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Bc. Andrea Novotná 2014/2015
"Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Správní řízení v působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury."... Bc. Andrea Novotná 2
Tímto bych ráda poděkovala JUDr. Stanislavu Kadečkovi, Ph.D., za jeho cenné rady a připomínky při tvorbě této práce. Dále bych ráda poděkovala svým rodičům za jejich podporu a zázemí, bez nichž by tato práce nevznikla. 3
Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o správním řízení v působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Cílem této práce je představit celé spektrum činností Úřadu, jež zahrnuje správní řízení ve věci spojování soutěžitelů, zakázaných dohod, zneužití dominantního postavení, významné tržní síly, koncesí a veřejné podpory. Podrobněji se práce věnuje poslední oblasti činnosti Úřadu, a sice veřejným zakázkám. Zde je cílem práce přiblížit přezkum zadávacího řízení, s důrazem na aktuální problémy v dané oblasti. Klíčová slova: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, veřejné zakázky, koncese, správní řízení, spojování soutěžitelů, zakázané dohody, významná tržní síla, zneužití dominantního postavení, veřejná podpora Abstract This thesis deals with the administrative proceedings covered by the Office for the Protection of Competition. The aim of this paper is to introduce the whole spectrum of administrative proceedings, which covers mergers, dominance and vertical agreements, cartels, market power, concessions and state aid. The last area of administrative proceedings covered by the Office for the Protection of Competition is public procurement. The main goal of my thesis is to analyse de lege lata situation of public procurement, identify the actual problems and propose de lege ferenda solutions. Key words: Office for the Protection of Competition, public procurement, administrative proceedings, mergers, dominance and vertical agreements, cartels, market power, state aid, concessions 4
Obsah 1 Seznam použitých zkratek... 7 2 Úvod... 8 3 Správní řízení... 11 3.1 Subsidiární využití správního řádu... 12 3.2 Zásady správního řízení... 13 4 Úřad na ochranu hospodářské soutěže... 15 4.1 Historie... 15 4.2 Organizační struktura... 16 5 Působnost Úřadu... 18 5.1 Spojování soutěžitelů... 19 5.1.1 Správní řízení ve věci spojování soutěžitelů... 20 5.1.2 Průběh řízení ve věci spojování soutěžitelů... 22 5.2 Zakázané dohody a zneužití dominantního postavení... 25 5.2.1 Správní řízení ve věci zakázaných dohod... 28 5.2.2 Průběh řízení ve věci zakázaných dohod... 29 5.2.3 Správní řízení ve věci zneužití dominantního postavení... 30 5.2.4 Průběh řízení ve věci zneužití dominantního postavení... 31 5.3 Veřejná podpora... 31 5.4 Významná tržní síla... 33 5.4.1 Správní řízení ve věci významné tržní síly... 34 5.5 Koncesní řízení... 35 5.5.1 Správní řízení ve věci koncesního řízení... 36 6 Veřejné zakázky... 38 6.1 Námitkové řízení... 40 6.2 Správní řízení... 42 6.2.1 Správní řízení z vlastního podnětu... 43 6.2.2 Správní řízení zahájené na návrh... 44 6.2.2.1 Účastníci řízení... 46 6.2.2.2 Průběh řízení... 47 6.2.2.3 Rozhodnutí... 51 5
6.2.2.4 Podání návrhu po uzavření smlouvy... 53 6.2.2.5 Správní delikty... 54 6.2.2.6 Nejčastější pochybení zadavatelů... 56 6.2.3 Opravné prostředky... 58 6.3 Nový zákon o veřejných zakázkách... 60 7 Závěr... 62 8 Seznam literatury... 65 8.1 Monografie... 65 8.2 Elektronické zdroje... 66 8.3 Zákony a vyhlášky... 70 8.4 Judikatura a rozhodnutí Úřadu... 71 9 Seznam příloh... 73 6
1 Seznam použitých zkratek SŘ zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Úřad Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Zákon o působnosti ÚOHS zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů ZOHS zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů ZVTS zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů ZVZ zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Zákon o veřejné podpoře zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, ve znění pozdějších předpisů NZVZ nově připravovaný zákon o veřejných zakázkách Koncesní zákon zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, ve znění pozdějších předpisů 7
2 Úvod Tématem této práce je Správní řízení v působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tento úřad zastává v systému kontroly soutěžního práva nezastupitelné místo. Tato specifická povaha postavení Úřadu a odlišnost jeho správních řízení, mě vedla k výběru tohoto tématu. Právě ona odlišnost od klasického správního řízení v režimu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, je nejvýraznějším rysem těchto řízení, která se velmi odlišují i mezi sebou, ať již formou zahájení či účinky rozhodnutí ve věci samé. Specifická pojetí těchto řízení jsou dána také aplikací několika zákonů v postavení lex specialis, které těmto řízením dávají unikátní prvek. Jedná se o velmi dynamickou oblast, která svou povahou balancuje mezi ochranou veřejného zájmu a ochranou obchodních zájmů soutěžitelů. Tento střet je patrný ve všech oblastech působení Úřadu. Nalezení rovnováhy mezi těmito zájmy by mělo být primárním cílem zákonodárcova počínání při tvorbě legislativy. Cílem této práce bude analyzovat jednotlivá řízení v působnosti Úřadu, kdy primární snahou bude, mimo samotné analýzy, identifikovat také problémy, které jsou způsobeny touto nerovnováhou. Škála činností Úřadu je velmi různorodá vzhledem k rozsáhlé agendě, kterou spravuje. V této práci se zmíním o všech oblastech činnosti Úřadu, avšak v omezeném rozsahu. Považuji za důležité čtenáři přiblížit ucelený obraz o činnosti tohoto správního orgánu. Vzhledem k nedávným legislativním změnám a změnám plánovaným do budoucna, jsem se rozhodla věnovat zvýšenou pozornost činnosti Úřadu v oblasti přezkumu zadávání veřejných zakázek. Tato oblast činnosti je problematická, nejen vzhledem ke zvyšujícímu se počtu stížností, které musí Úřad řešit. Jen v minulém roce se počet stížností zvýšil o třetinu 1. Dlouho trvajícím problémem je právě ona nevyváženost mezi veřejnými zájmy a zájmy obchodními. 1 ÚOHS loni řešil o třetinu více stížností uchazečů o veřejný tendr. vz24.cz [online]. ivz CZ, a.s., 2012 [cit. 23. 3. 2015]. 8
Ráda bych se proto zaměřila také na problémy, které jsou s tímto spojeny a projevují se především ve veřejnosprávní praxi. Oblast veřejných zakázek je v posledních letech velmi diskutovaným tématem, přičemž oblast přezkumu je pouze jednou částí. Avšak i v této části je třeba najít rovnováhu mezi zájmy všech zúčastněných stran. Neméně významným důvodem, proč jsem se rozhodla věnovat větší pozornost zadávání veřejných zakázek, je osobní zájem. Lidé v mém okolí, kteří se pohybují v této oblasti, často zmiňují problémy, které nastaly při různých zadávacích či přezkumných řízení. Veřejné zakázky jsou z celé agendy Úřadu pro mne nejzajímavějším tématem, proto se budu přezkumnému řízení věnovat blíže. Pro bližší pochopení dané problematiky v úvodu práce krátce zmíním podstatu správního řízení, společně s vysvětlením některých pojmů a základních zásad, které se k vedení správního řízení vztahují. Pro přiblížení fungování Úřadu ve všech aspektech, se v následující kapitole budu věnovat jeho struktuře. Tato také čtenáři napoví, jakým způsobem jsou jednotlivé agendy rozděleny, a kterým dalším činnostem mimo správní řízení se Úřad věnuje. Samotnou činnost v rámci správního řízení můžeme rozdělit do pěti skupin, jež budou blíže analyzovány. Pozornost zde bude věnována spojování soutěžitelů, zakázaným dohodám, zneužití dominantního postavení, významné tržní síle a koncesním smlouvám. Mojí snahou bude v každém správním řízení čtenáři přiblížit nejdůležitější prvky, které toto řízení odlišují od ostatních. Součástí této kapitoly bude také oblast veřejné podpory, kde bude vysvětlena specifická role Úřadu, který sice nevykonává v této oblasti samotné správní řízení, přesto si myslím, že by jeho činnost v této oblasti neměla být opomenuta. Následující kapitola bude celá věnována oblasti veřejných zakázek. Zde se zaměřím nejen na správní procesy charakterizující toto správní řízení, ale jak již bylo zmíněno, na analýzu problematických aspektů veřejnosprávní praxe. V těchto případech se také budu snažit nabídnout čtenáři vlastní přístup a názor na řešenou problematiku. Závěr této kapitoly bude věnován nově připravovanému zákonu o veřejných zakázkách, který je v tuto chvíli pouze ve formě vládou schváleného věcného záměru. Bohužel k samotnému přezkumnému řízení Úřadu je 9
zde pouze konstatována snaha o jeho komplexní změnu, ale dále již není rozvedeno, jak tato změna bude realizována. Předkládaná práce bude tedy analýzou právní situace v oblasti správního řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, avšak nebude se omezovat pouze na vymezení správních řízení de lege lata. V oblasti veřejných zakázek, jež jsem si zvolila, jako oblast, jíž budu věnovat hlavní pozornost, se budu snažit identifikovat také problémy veřejnosprávní praxe a navrhnout jejich možné řešení de lege ferenda. 10
3 Správní řízení Základní definice správního řízení je obsažena v 9 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen SŘ ). Tento pojem je vymezen jako postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. Jedná se tedy o postup správních orgánů, který je upravený procesními normami správního práva. Tento postup se vyznačuje procesem aplikace hmotného správního práva. Cílem je tedy vydání rozhodnutí v konkrétní věci, které bude mít povahu individuálního správního aktu. Správní řízení můžeme dělit na jednotlivé fáze, které začínají zahájením řízení a postupují v logickém řetězci k vydání rozhodnutí o právech nebo povinnostech konkrétní osoby 2. Podoba správního rozhodnutí může být dvojí, jedná se buď o deklaratorní, nebo konstitutivní povahu. V praxi správních orgánů převažuje povaha konstitutivní. Správní řízení však nemusí vždy skončit vydáním individuálního správního aktu, ale může pokračovat i v podobě řízení exekučního (v takovémto případě končí správní řízení donucením ke splnění povinnosti). Správní řízení však nemusí být vůbec zakončeno vydáním rozhodnutí. Typickým příkladem je zastavení řízení podle ustanovení 66 SŘ nebo uzavření smíru dle ustanovení 141 odst. 8 SŘ 3. Právní nauka rozlišuje několik druhů členění správního řízení. Jedním z možných členění je rozlišení na obecné a zvláštní správní řízení, kdy úpravu těchto řízení nalezneme ve SŘ i v dalších předpisech, jako je např. stavební zákon, přestupkový zákon nebo katastrální zákon. Další z možných členění, které je pro potřeby této práce významnější, je členění z hlediska aplikovatelnosti SŘ. 2 SKULOVÁ, Soňa et al. Správní právo procesní. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, s. 31 3 JEMELKA, Luboš; PONDĚLÍČKOVÁ, Klára; BOHADLO, David. Správní řád, 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 44 11
Rozlišujeme zde správní řízení se subsidiárním použitím SŘ, kdy mezi tato řízení patří např. řízení před stavebními úřady, katastrálními úřady a také správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a správní řízení, které je upraveno samostatnou právní úpravou, která aplikovatelnost správního řádu vylučuje. 3.1 Subsidiární využití správního řádu Obecnou úpravu správního řízení nalezneme ve správním řádu, jak již bylo zmíněno výše. V ustanovení 1 odst. 1 SŘ je vymezen rozsah působnosti správního řádu jako postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen správní orgán ). Správní řád tedy upravuje veškerý autoritativní postup správních orgánů vůči adresátům veřejné správy v podobě tzv. vrchnostenské veřejné správy 4. Pro účely této práce je významné, že pod orgány moci výkonné, které jsou podřazeny pod legislativní zkratku správní orgán, počítáme také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Působnost SŘ je omezena ustanovením 1 odst. 3 SŘ, který stanovuje, že tento zákon se nevztahuje na právní jednání prováděná správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti. Ustanovení 1 odst. 2 SŘ stanovuje použitelnost správního řádu takto: tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. Tento postup nazýváme zásadou subsidiarity. Pojem subsidiarita může být chápán v několika významech. Pro naše potřeby je subsidiarita chápána jako vztah dvou právních úprav, obecné a zvláštní, kdy jedna z těchto úprav je ve vztahu k druhé úpravě pouze podpůrná, subsidiární. Uplatňuje se zde princip lex specialis derogat lex generali, který znamená, že obecnou úpravu lze použít pouze, 4 JEMELKA, Luboš; PONDĚLÍČKOVÁ, Klára; BOHADLO, David. 2009, Správní řád, 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 3. 12
pokud danou otázku neupravuje speciální právní předpis, tedy obecná úprava bude použita pouze subsidiárně 5. Subsidiarita se samozřejmě netýká pouze správního řádu, avšak pro účely této práce je právě vztah správního řádu a dalších zákonů zásadní. 3.2 Zásady správního řízení Velmi důležitou součástí každého právního odvětví jsou obecné zásady, které se prolínají napříč celým odvětvím. I toto právní odvětví má své procesní principy, které jsou upraveny v základním procesně-právní předpisu, a sice SŘ. V současné právní úpravě nalezneme ustanovení týkající se zásad správního řízení v ustanovení 2 až 8 SŘ. Důležitým ustanovením, které se zabývá aplikovatelností zásad vyjádřených ve SŘ na jiné právní předpisy správního práva procesního je ustanovení 177 odst. 1 SŘ. Toto ustanovení říká, že základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje. Působnost základních zásad 6 plně dopadá na všechny formy činnosti veřejné správy, mimo jiné také na správní řízení jako takové 7. Zásady jmenované v 2 až 8 SŘ nejsou konečným výčtem zásad, které je nutné 5 JEMELKA, Luboš. Princip subsidiarity správního řádu. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 10 6 Zásady správního práva jsou aplikovatelné také na postupy podle částí páté, režim veřejnoprávních smluv, vydávání opatření obecné povahy podle části šesté a také na řešení stížností dle části sedmé. (SKULOVÁ, Soňa et al. Správní právo procesní. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, s. 38) 7 SKULOVÁ, Soňa et al. Správní právo procesní. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, s. 38 13
respektovat ve veřejné správě. Jedním z konceptů, který není striktně definován, je princip dobré správy 8. Za jednu z nejzákladnějších zásad považujeme zásadu legality neboli zákonnosti. Ta představuje základní garanci ústavnosti zakotvené v Ústavě a Listině základních práv a svobod. Tato zásada pokrývá sféru veškerých vztahů ve veřejné správě. Její naplnění představuje postup v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, včetně mezinárodních smluv, které jsou součástí našeho právního řádu 9. Mezi důležité zásady, které je nutné zde vzpomenout, patří zásada proporcionality neboli přiměřenosti. Tato zásada je všeobecně vnímána ve spojitosti s dalšími zásadami, a sice zásadou zákazu zneužití správního uvážení, zásadou ochrany dobré víry a oprávněných zájmů, zásadou subsidiarity a požadavku nalézt řešení odpovídající okolnostem daného případu 10. Správní orgán je dále povinen řídit se zásadou materiální pravdy, zásadou volného hodnocení důkazů a zásadou projednací. Pokud je to možné, pokusí se správní orgán o smírné odstranění rozporů, které braní řádnému projednání a rozhodnutí dané věci 11. V neposlední řadě je důležitá zásada rychlosti správního orgánu. Pro případ porušení této zásady zná SŘ ustanovení o ochraně před nečinností správního orgánu (viz. 80 SŘ). Poslední zásadou, kterou bych zde ráda zmínila je zásada legitimního očekávání. 8 Principem dobré správy rozumíme neformální zásady správy věcí veřejných. Tato pravidla vychází z ústavních základů, morálních pravidel a legitimních očekávání. Mezi tyto principy patří soulad s právem, nestrannost, včasnost, předvídatelnost, přesvědčivost, přiměřenost, efektivnost, odpovědnost, otevřenost a vstřícnost (Principy dobré správy. Veřejný ochránce práv [online]. Kancelář veřejného ochránce práv [cit. 24. 3. 2015]. 9 SKULOVÁ, Soňa et al., Správní právo procesní. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, s. 45. 10 SKULOVÁ, Soňa et al., 2012, s. 49. 11 5 SŘ 14
4 Úřad na ochranu hospodářské soutěže 4.1 Historie Úřad na ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), jako ústřední orgán státní správy 12 procházel řadou změn, než se dostal do podoby, v jaké ho známe dnes. Úřad byl zřízen zákonem České národní rady č. 173/1991 Sb., o zřízení Českého úřadu pro hospodářskou soutěž. Svou činnost zahájil ke dni 1. 7. 1991. Za jeho sídlo bylo zvoleno město Brno. Tento výběr měl signalizovat nezávislost při jeho rozhodování. Zmínka o kartelovém právu se poprvé objevila v českých zemích v 4 rakouského koaličního zákona č. 43 z roku 1870. K první systematické úpravě proti omezování soutěže došlo až v roce 1933, zákonem č. 141/1933 Sb., o kartelech a soukromých monopolech. Vzhledem ke společensko-ekonomické situaci v zemi po roce 1948 byl tento zákon prakticky zbaven účinnosti. Po roce 1989, se vzhledem ke změně politické situace, opět obnovila diskuse nad ochranou soutěžního práva a vytvoření orgánu, který by na tuto ochranu dohlížel. Tyto diskuse vyvrcholily přijetím zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, kde byla mimo jiné kontrola nad jejím dodržováním svěřena Úřadu. V roce 1992 agendu Úřadu převzalo Ministerstvo pro hospodářskou soutěž, které ji vykonávalo až do roku 1996. Úřad, v podobě jak jej známe dnes, byl zřízen zákonem č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 12 Ústřední orgány státní správy jsou vymezeny v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Ústřední orgány státní správy dělíme na ty, v jejichž čele stojí člen vlády (ministerstva) a dále na další ústřední orgány státní správy (např. ÚOHS, ČÚZK, NBÚ či ERU) (PRŮCHA, Petr. Správní právo obecná část. 8 dopl. vydání. Brno: Aleš Čeněk, 2012, s. 171-172) 15
(dále jen zákon o působnosti ÚOHS ), kde byla vymezena jeho působnost a základní organizační prvky 13. 4.2 Organizační struktura Jak již bylo zmíněno výše, působnost Úřadu upravuje zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti ÚOHS. Tato je vymezena jako vytváření podmínek pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, vykonávání dohledu při zadávání veřejných zakázek a vykonávání další působnosti stanovené zvláštními zákony 14. Pravomoci Úřadu jsou dále upraveny ve zvláštních zákonech, kterými jsou např. zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen ZOHS ), zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen ZVTS ), zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ ), zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (dále jen koncesní zákon ) a zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory (dále jen zákon o veřejné podpoře ). V čele Úřadu stojí jeho předseda, který je jmenován a odvoláván na návrh vlády prezidentem republiky. Funkční období předsedy je 6 let, přičemž do funkce může být jmenován pouze dvakrát. V současnosti je předsedou Úřadu Ing. Petr Rafaj. Jako zástupci jsou jmenováni 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda Úřadu a dále určuje pořadí jejich zastupování. V souvislosti s přijetím zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se dle ustanovení 1 odst. 3 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti ÚOHS, předseda Úřadu považuje za služební orgán 15. 13 Historie Úřadu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 5. 2. 2015]. 14 2 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 15 Definici pojmu služební orgán nalezneme v 10 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě 16
Organizační strukturu Úřadu tvoří 5 sekcí, a sice sekce veřejné regulace a správy Úřadu, sekce hospodářské soutěže, sekce veřejných zakázek, sekce druhostupňového rozhodování a sekce předsedy úřadu 16. Bližší rozdělení jednotlivých sekcí na odbory je zobrazeno v příloze č. 1. Příloha č. 1: Organizační struktura 17 16 Organizační struktura Úřadu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 5. 2. 2015]. 17 Zdroj: Organizační struktura Úřadu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 5. 2. 2015]. 17
5 Působnost Úřadu Vzhledem k rozmanitosti agendy Úřadu, považuji za nutné se na tomto místě zmínit o každém jeho odvětví. Volná soutěž, kde všechny zúčastněné subjekty postupují podle stejných pravidel je ideálním stavem, kterého se Úřad v oblasti hospodářské soutěže snaží dosáhnout. V realitě se ovšem některé ze subjektů snaží své postavení zvýhodnit či zvýšit svůj vliv a následně také zisk. Těmito případy jsou vertikální či horizontální dohody 18 a zneužití dominantního postavení. Úřad působí v oblasti povolování spojení soutěžitelů a posouzení, zda toto spojení nebude mít negativní dopady na hospodářskou soutěž. Kontrola významné tržní síly, jako další činnost Úřadu, spadá do kompetence sekce veřejné regulace a správy úřadu. V této oblasti je činnost úřadu soustředěna převážně na vyhodnocení zkušeností z působení ZVTS a přípravy podkladů pro novelizaci tohoto zákona, kdy zástupci Úřadu jsou součástí pracovní skupiny, která na novele pracuje 19. Další velkou oblastí působení Úřadu je dohled nad zadáváním veřejných zakázek, jež jsou do agendy Úřadu zařazeny již od roku 1995. Hlavní náplní je zde přezkum úkonů zadavatelů a jejich kontrola. Správní řízení je zahájeno buď na návrh stěžovatele, nebo z moci úřední. Hlavním cílem je zde větší transparentnost při nakládání s veřejnými prostředky. Zkušenosti, získané při této činnosti, jsou důležitým zdrojem informací při novelizaci ZVZ, na níž Úřad společně s ministerstvem pro místní rozvoj spolupracuje. Toto odvětví působení Úřadu budu blíže popisovat v kapitole č. 6, které bude věnována převážná část této práce. Posledním odvětvím, v němž je Úřad činný, je veřejná podpora. Činnosti, které zde Úřad vykonává, se omezují pouze na koordinační, poradenské, konzultační 18 Vertikální dohody jsou takové dohody, v nichž soutěžitelé působí na různých úrovních trhu, na rozdíl od horizontálních dohod, jejichž soutěžitelé působí na stejné úrovni trhu. 19 Významná tržní síla. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 17. 2. 2015]. 18
a monitorující. Dále také dohlíží, aby poskytování veřejné podpory probíhalo v souladu s právem Evropské unie. 5.1 Spojování soutěžitelů První oblastí působnosti Úřadu, které bych ráda věnovala více pozornosti, je spojování soutěžitelů 20. Spojením soutěžitelů rozumíme spojení soutěžitelů fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelů 21. Dle ZOHS se za spojení soutěžitelů považuje také nabytí podniku jiného soutěžitele nebo jeho části smlouvou, na základě dražby nebo jiným způsobem 22 a jestliže jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele, anebo jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele, zejména a) nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů, nebo b) smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožní jiného soutěžitele kontrolovat 23. Zákon také myslí na výjimky, které se za spojení soutěžitelů nepovažují, tyto jsou upraveny v ustanovení 12 ZOHS, jedná se např. o určitý druh spojení bank či přechod určitých působností statutárních orgánů v rámci insolvenčního řízení či likvidace. Spojování soutěžitelů je v hospodářské soutěži naprosto běžným jevem a na fúzích společností není nic neobvyklého. Dochází k nim v rámci celého spektra soutěžitelů. Pozornost Úřadu je však koncentrována pouze na určitý druh spojení. Mezníkem jsou kritéria, která jsou založena na obratu. Tato jsou definována v ustanovení 13 ZOHS. Spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu tedy, jestliže 20 Pojem soutěžitel je vymezen v 2 odst. 1 ZOHS, kdy se tímto rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. 21 12 odst. 1 ZOHS 22 12 odst. 2 ZOHS 23 12 odst. 3 ZOHS 19
celkový čistý obrat 24 všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo b) čistý obrat za poslední účetní období na trhu České republiky 25 je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než 1 500 000 000 Kč. I při naplnění těchto podmínek, nemusí být pravomoc Úřadu založena, pokud se jedná o spojení soutěžitelů, která mají tzv. komunitární dimenzi 26. Takovéto případy jsou posuzovány principem one-stopshop 27, jehož cílem je zefektivnění soutěžně-právní kontroly v rámci Evropské Unie 28. 5.1.1 Správní řízení ve věci spojování soutěžitelů Za podmínky splnění obratových kritérií a absence komunitární dimenze spojení soutěžitelů je možné zahájit správní řízení, které je svou povahou řízením návrhovým. Toto řízení může být tedy zahájeno pouze na návrh. Tímto se liší od jiných řízení v působnosti Úřadu ve věcech hospodářské soutěže, které jsou zahajovány z vlastního podnětu (z moci úřední) 29. 24 Výpočet čistého obratu je stanoven v ustanovení 14 ZOHS. 25 Podrobněji viz ustanovení 13 odst. b) ZOHS, kde jsou vymezena kritéria pro jednotlivé typy spojení. 26 Komunitární dimenze spojení soutěžitelů je upravena v Nařízení č. 139/2004, o kontrole spojování podniků, které v čl. 1 definuje obratová kritéria, jež jsou svým objemem významná pro Evropskou unii. Dle čl. 21 odst. 3 nepoužije žádný členský stát své vnitrostátní předpisy pro hospodářskou soutěž na jakékoli spojení, které má význam pro Evropskou unii. 27 Pod tímto pojmem rozumíme snahu pro alokaci případů mezi národními soutěžními úřady a Komisí, kdy o daném případu rozhoduje vždy pouze jediný úřad (Komise nebo národní úřad). 28 MUNKOVÁ, Jindříška; KINDL, Jiří. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: komentář. In: Beck online [online právní informační systém] Praha: C. H. Beck, 2009, s. 191-192 [cit. 23. 2. 2015] 29 MUNKOVÁ, Jindříška. Soutěžní právo. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 539. 20
Správní řízení je zahájeno dnem doručení návrhu na povolení spojení soutěžitelů, který obsahuje všechny náležitosti 30. Tyto náležitosti jsou stanoveny vyhláškou č. 252/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti návrhu na povolení spojení soutěžitelů. Součástí těchto náležitostí, je mimo jiné, také řádně a úplně vyplněný dotazník a doklad o zaplacení správního poplatku 31. Pro posouzení okamžiku zahájení správního řízení je zde rozhodné ustanovení 15 odst. 4 ZOHS, které je v postavení lex specialis k ustanovení 44 SŘ. Společný návrh na povolení spojení jsou dle ustanovení 15 odst. 2 ZOHS povinni podat všichni soutěžitelé, kteří se hodlají spojit fúzí, mají nabýt podnik jiného soutěžitele nebo jeho část smlouvou nebo zakládají společně kontrolovaný podnik. Individuální návrh na spojení je poté podáván v případech spojení dle ustanovení 12 odst. 3 ZOHS, kdy návrh je povinen podat soutěžitel, který získal možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele. Účastenství, dle ZOHS, je definováno také v ustanovení 21a odst. 1 ZOHS, ze kterého je zřejmé, že jiné osoby, než osoby jmenované v ustanovení 15 odst. 2 ZOHS nejsou účastníkem správního řízení. Významným je v této věci také rozsudek Nejvyššího správního soudu, dle kterého osoba, jež podala proti návrhu na povolení spojení soutěžitelů námitky, není účastníkem správního řízení. Podání námitek je v tomto řízení považováno pouze za příležitost sdělit Úřadu podstatné informace k řízení. Osoba podávající námitky tedy nemá procesní práva a povinnosti 32. Právní úprava de lege lata v této oblasti nepřipouští jiný výklad. Okruh účastníků je taxativně stanoven. V rámci úvah de lege ferenda, by bylo, dle mého názoru, vhodné přiznat těmto osobám určité procesní postavení, které by odráželo důležitost tohoto správního řízení pro řádný průběh hospodářské soutěže. Minimem procesních práv, které by mělo být přiznáno těmto osobám, je možnost podat rozklad. Takto by, dle 30 12 odst. 4 ZOHS 31 Výše poplatku je dána zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, kde poplatky za povolení spojení soutěžitelů jsou uvedeny v sazebníku pod položkou č. 63 32 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2015 sp. zn. 9 Afs 72/2013 21
mého názoru, bylo posíleno postavení osob, ať se jedná o konkurenční společnosti či spotřebitele a došlo by také ke zvýšení ochrany jejich práv. V průběhu správního řízení je mnohdy potřebná součinnost dalších osob, kterou může být např. prodávající subjekt, konkurent účastníka či jeho dodavatel. V případě potřeby může Úřad požádat tyto osoby o součinnost. Tato povinnost také bývá zajišťována ve smluvní dokumentaci 33. V případě, kdy oslovený subjekt nepředloží v uložené lhůtě požadované podklady, je možné takovémuto subjektu uložit pořádkovou pokutu dle ustanovení 22c ZOHS 34. Pořádkové pokuty nejsou jediným nástrojem Úřadu při porušení povinnosti. ZOHS v hlavě VII specifikuje správní delikty osob a stanovuje pokuty, které je možné za tato porušení uložit. 5.1.2 Průběh řízení ve věci spojování soutěžitelů Po podání úplného návrhu oprávněnou osobou Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení v Obchodním věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě. Současně je stanovena lhůta pro podání námitek proti tomuto spojení 35. Dle praxe Úřadu tato lhůta činí 5 dnů, kdy charakter této lhůty je pouze pořádkový. Samotné řízení je pak možné rozdělit na dvě základní části. V první části řízení jsou návrhy na spojení posuzovány, zda vůbec podléhají schválení Úřadu. V případě, že tyto návrhy podléhají schválení Úřadu a spojení soutěžitelů nebude mít za následek narušení hospodářské soutěže či tyto návrhy vůbec schválení nepodléhají, vydá Úřad příslušného rozhodnutí. Toto rozhodnutí vydá do 30 dnů od zahájení řízení. 33 MUNKOVÁ, Jindříška. Soutěžní právo. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 439-440. 34 Rozhodnutí ÚOHS ze dne 14.11.2013, č.j.:úohs-v194/2013/pp-22286/2013/840/rpl 35 16 odst. 1 ZOHS 22
K druhé části řízení je přistoupeno, pokud Úřad dospěje k názoru, že posuzované spojení může narušit hospodářskou soutěž 36. O tomto aspektu jsou účastníci vyrozuměni a Úřad dále pokračuje v řízení. Rozhodnutí je v této fázi povinen vydat do 5 měsíců od zahájení řízení. Pokud není do uplynutí této lhůty rozhodnutí vydáno, platí, že Úřad spojení povolil 37. Pro posouzení, zda by mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže, Úřad použije, mimo jiných metod, také substantivní test. Tento stanoví, že k podstatnému narušení hospodářské soutěže nedojde, pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 % 38, neprokáže-li se při posuzování opak. Z logiky věci však vyplývá, že k narušení hospodářské soutěže může dojít také pod úrovní dominance. Při posuzování je tedy vždy podstatné doložit samotné porušení hospodářské soutěže, nikoli pouze existence dominantního postavení 39. V praxi Úřadu je převážná většina porušení hospodářské soutěže v souvislosti se vznikem či posílením dominantního postavení. Jak je možné vidět z přílohy č. 2, velké množství řízení Úřadu v této oblasti tvoří řízení zjednodušená. Toto řízení a podmínka jeho zahájení je upravena v ustanovení 16a ZOHS. Dále vidíme, že správních řízení ve druhé fázi je pouze velmi malé množství z celkového počtu. Můžeme tedy říci, že převážná většina předložených návrhů na povolení spojení je Úřadem povolena. 36 MUNKOVÁ, Jindříška; KINDL, Jiří. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: komentář. In: Beck online [online právní informační systém] Praha: C. H. Beck, 2009, s. 229 [cit. 24. 2. 2015] 37 16 odst. 5 ZOHS 38 17 odst. 3 ZOHS 39 MUNKOVÁ, Jindříška; KINDL, Jiří. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: komentář. In: Beck online [online právní informační systém] Praha: C. H. Beck, 2009, s. 282 [cit. 24. 2. 2015] 23
Příloha č. 2: Graf spojování soutěžitelů za roky 2009-2013 40 Proti rozhodnutí Úřadu je možné podat opravný prostředek. Tento může podat pouze účastník řízení. Tímto účastníkem, jak bylo zmíněno výše, není osoba podávající námitky proti spojení soutěžitelů. Proto rozklad podaný touto osobou bude zamítnut pro nepřípustnost 41. Právní úprava se zde již neřídí ZOHS, ale promítne se zde subsidiarita správního řádu, konkrétně tedy ustanovení 152 odst. 1 a 4 SŘ, ve spojení s ustanovením 83 odst. 1 a 85 odst. 1 SŘ. Opravným prostředkem je zde rozklad, o němž rozhoduje předseda Úřadu. Dále je možné se nápravy domáhat v rámci správního soudnictví, a sice v řízení proti rozhodnutí správního orgánu. 40 Zdroj: Statistiky z oblasti hospodářské soutěže. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 2. 3. 2015]. 41 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2015 sp. zn. 9 Afs 72/2013. 24
5.2 Zakázané dohody a zneužití dominantního postavení Činnost Úřadu se v této oblasti výrazně odlišuje od správního řízení, které bylo předmětem předchozí kapitoly. Zakázané dohody (neboli kartelové dohody) či zneužití dominantního postavení jsou zásadním narušením hospodářské soutěže a jejího přirozeného rozvoje. Tato narušení se následně například promítají na snížení blahobytu spotřebitele, který nemá možnost nakupovat zboží za konkurenční ceny. Dalším příkladem jsou dohody o rozdělení trhu, či zneužití dominantního postavení, které způsobují újmu jiným soutěžitelům či spotřebitelům. Nelze ovšem jednoznačně říci, že chování každého soutěžitele, který zaujímá dominantní postavení na trhu je škodlivé. Každé jednotlivé chování je nutné řádně prošetřit a posoudit, zda takovéto jednání není zjevně nepřiměřené konkrétním okolnostem 42. Zakázanými dohodami rozumíme dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže 43. V ustanovení 3 odst. 2 ZOHS nalezneme demonstrativní výčet dohod, které jsou zakázány, jedná se např. o dohody o přímém nebo nepřímém určení cen či rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů. Výčet skutkových podstat není kompletní, neboť struktura ZOHS je založena na generálních klauzulích. Tyto vytyčují základní znaky zakázaného chování, kdy v dalším odstavci jsou pouze demonstrativně uvedeny nejčastější typy porušení. Pokud je naplněna generální skutková podstata, ale toto jednání není přesně určeno speciální skutkovou podstatou, jedná se přesto o jednání zakázané, se všemi důsledky, které z něho vyplývají 44. Ne všechny dohody, které vykazují tyto znaky, jsou však 42 Zakázané dohody a zneužití dominantního postavení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 2. 3. 2015]. 43 3 odst. 1 ZOHS 44 MUNKOVÁ, Jindříška; KINDL, Jiří. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: komentář. In: Beck online [online právní informační systém] Praha: C. H. Beck, 2009, s. 36-37 [cit. 25. 2. 2015] 25
zakázané. Ustanovení 4 ZOHS definuje tzv. blokové výjimky, na které se zákaz dle ustanovení 3 odst. 1 ZOHS nevztahuje 45. Definici dominantního postavení nalezneme v ustanovení 10 odst. 1 ZOHS, které říká: dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. I zde nalezneme generální klauzuli v ustanovení 11 odst. 1 ZOHS, kdy zneužití dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Dále jsou zde demonstrativně vymezeny nejčastější zneužití dominantního postavení, jako např. přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu či uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu. Při určování dominantního postavení se má za to, že soutěžitel či soutěžitelé se společnou dominancí, kteří dosáhli za zkoumané období menší než 40% podíl na trhu, nezaujímají dominantní postavení, pokud nebude prokázán opak 46. Jak je možné vidět z přílohy č. 3, počty řízení, které jsou zahajovány v oblasti zakázaných dohod a oblasti zneužití dominantního postavení se v posledních letech počítají v řádu jednotek. Na tento trend navazuje i výše sankcí uložených Úřadem. Nejvyšší sankce byla uložena v roce 2007 ve výši 941,881 mil. Kč, kdy bylo sankcionováno celkem 16 společností. Tato sankce byla uložena za tzv. bid rigging 47 a týkala se největších výrobců tzv. plynem izolovaného spínacího ústrojí. Při odhalování tohoto kartelu byl použit tzv. leniency program, jehož podstatu vysvětlím v následující kapitole. 45 Pojem blokové výjimky je soubor požadavků, které je nutné splnit, aby určitá dohoda byla vyňata ze zákazu dle čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie. (MUNKOVÁ, Jindříška; KINDL, Jiří. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: komentář. In: Beck online [online právní informační systém] Praha: C. H. Beck, 2009, s. 72 [cit. 24. 2. 2015]) 46 Zakázané dohody a zneužití dominantního postavení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 2. 3. 2015]. 47 Jedná se dohodu účastníků na nabídkové ceně tak, aby došlo k přidělení zakázky předem dohodnuté společnosti. 26
Příloha č. 3: Grafické znázornění počtu vedených správních řízení 48 Příloha č. 4: Výše uložených sankcí v prvním stupni (v mil. Kč) 49 48 Zdroj: Statistiky z oblasti hospodářské soutěže. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 2. 3. 2015]. 49 Zdroj: Statistiky z oblasti hospodářské soutěže. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 6. 3. 2015]. 27
5.2.1 Správní řízení ve věci zakázaných dohod Podstatný rozdíl mezi tímto řízením a řízením o spojení soutěžitelů je v povaze jeho zahájení. Tato řízení jsou zásadně řízeními z vlastního podnětu (tedy zahajovaná z moci úřední). Účastníky řízení jsou ti o jejichž právech a povinnostech,, má být v řízení jednáno a rozhodnuto 50. Zákon umožňuje také Úřadu za určitých podmínek omezit okruh účastníků. Tato možnost je upravena v ustanovení 21a odst. 3 ZOHS. Odhalení a prokázání existence zakázané dohody je velmi obtížné a bez spolupráce z vnitřku je mnohdy velmi náročné takovouto dohodu prokázat. Pro efektivnější odhalování zakázaných dohod proto užívá Úřad tzv. leniency program. Jedná se o shovívavější postup vůči účastníkům zakázaných dohod, kteří ohlásí kartel a poskytnou veškeré informace a důkazy, které mají k dispozici. Úřad v případě, že soutěžitel jako první předloží podklady vedoucí k prokázání zakázané dohody či které umožní provést místní šetření, neuloží tomuto soutěžiteli pokutu. Pokud předloží důkazy, které představují významnou přidanou hodnotu k informacím, které již Úřad má k dispozici, ale toto podání není učiněno jako první, pak Úřad pokutu pouze sníží. Celý proces je vázán na podání žádosti a splnění podmínek, které jsou definovány v ustanovení 22ba ZOHS. Úřad vydává také podrobnou příručku, kde vysvětluje, jak bude poskytnuté informace posuzovat. Tato příručka by měla sloužit k větší právní jistotě soutěžitelů, kteří se rozhodnou využít leniency programu 51. 50 21a odst. 2 ZOHS 51 Leniency program pravidla a výhody nahlášení kartelu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 2. 3. 2015]. 28
5.2.2 Průběh řízení ve věci zakázaných dohod Zjistí-li Úřad existenci zakázané dohody, uvede tuto skutečnost ve výroku rozhodnutí tak, že se do budoucna plnění této dohody zakazuje. Výrok o zjištění zakázané dohody má pouze deklaratorní charakter. Zákon připouští v ustanovení 7 odst. 2 ZOHS možnost zastavení řízení za splnění několika podmínek: a) účastníci řízení navrhnou společně závazky ve prospěch obnovení hospodářské soutěže, b) tyto závazky musí být dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a odstranění závadného stavu, c) původní zakázaná dohoda podstatně nenarušila hospodářskou soutěž 52. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně, kdy tento návrh musí podat všichni účastníci. Tohoto postupu mohou účastnící využít ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení vyrozumění, v němž Úřad sděluje základní skutkové okolnosti případu 53. Při porušení výše zmíněných podmínek se účastníci dopustí přestupku dle ustanovení 22 odst. 1 písm. e) ZOHS. Při podezření na možnou existenci kartelové dohody se uplatňuje také alternativní způsob řešení nežádoucího stavu. Úřad tuto formu quasi-řízení používá při podezření na méně závažné jednání s omezeným dopadem na hospodářskou soutěž. Soutěžiteli, který se ztotožní se stanoviskem Úřadu, které je mu zasláno formou oznámení a přislíbí zcela odstranit nežádoucí stav, je dána lhůta jednoho měsíce na zpracování návrhu nápravy problému, včetně stanovení lhůt pro jednotlivá plnění. Formální postup Úřadu bude zahájen pouze v případě, kdy 52 MUNKOVÁ, Jindříška; KINDL, Jiří. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: komentář. In: Beck online [online právní informační systém] Praha: C. H. Beck, 2009, s. 97-98 [cit. 24. 2. 2015] 53 7 odst. 3 ZOHS 29
soutěžitel poruší stanovené lhůty při zjednání nápravy. V takovém případě bude zahájeno klasické správní řízení 54. Pokud Úřad shledá, že došlo k narušení hospodářské soutěže uzavřením zakázané dohody, může soutěžiteli nebo více soutěžitelům uložit pokutu dle ustanovení 22a ZOHS. 5.2.3 Správní řízení ve věci zneužití dominantního postavení Jak již bylo zmíněno výše, nejdůležitějším kritériem pro určení dominance je tržní podíl soutěžitele, který je tvořen objemem dodávek nebo nákupů na trhu za určité časové období. Pod pojmem časové období zde zákon neuvádí přesný časový úsek, ale je nutné tuto podmínku chápat, jako delší časový úsek, v němž se s jistou pravidelností uskutečňují dané dodávky či nákupy. Ojedinělá skutečnost dodávky či nákupu značného rozsahu není splněním podmínky přítomnosti na trhu, jak ji definuje zákon. Nejedná se ovšem o jediné kritérium. V ustanovení 10 odst. 2 ZOHS jsou stanovena zkoumaná kritéria, např. hospodářská a finanční síla soutěžitele či právní a jiné překážky vstupu na trh pro další soutěžitele. Není ovšem možné říci, že i při naplnění těchto kritérií dochází ke zneužití dominantního postavení. Pro tento závěr je nutné prokázat existenci souvislosti mezi stavem dominance, relevantním jednáním a jeho negativními důsledky pro hospodářskou soutěž 55, neboť i soutěžitel s dominantním postavením na trhu má právo hájit své zájmy. 54 MUNKOVÁ, Jindříška; KINDL, Jiří. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: komentář. In: Beck online [online právní informační systém] Praha: C. H. Beck, 2009, s. 103 [cit. 24. 2. 2015] 55 MUNKOVÁ, Jindříška; KINDL, Jiří. Zákon o ochraně hospodářské soutěže: komentář. In: Beck online [online právní informační systém] Praha: C. H. Beck, 2009, s. 110-111 [cit. 2. 3. 2015] 30
5.2.4 Průběh řízení ve věci zneužití dominantního postavení Právní úprava v této věci je velmi podobná právní úpravě u kartelových dohod, která byla popsána výše. Výrok Úřadu o zneužití dominantního postavení má také pouze deklaratorní povahu, Úřad v takovýchto případech toto jednání do budoucna zakáže. I zde nalezneme v ustanovení 11 odst. 3 ZOHS možnost soutěžitelů navrhnout závazky ve prospěch obnovení hospodářské soutěže. Tyto závazky je nutné navrhnout nejpozději do 15 dnů od sdělení výhrad Úřadem. Jak vidíme, průběh správního řízení je zde velmi podobný průběhu správního řízení ve věci zakázaných dohod. Právní úprava opravných prostředků je v těchto případech totožná s právní úpravou opravných prostředků v řízení o povolení spojení soutěžitelů. Z tohoto důvodu ji zde již nebudu podrobněji uvádět. 5.3 Veřejná podpora Činnosti Úřadu v oblasti veřejné podpory se výrazně odlišují od vedení správních řízení popsaných v předchozích odstavcích. I přes tuto výraznou odlišnost považuji za nutné, zde alespoň krátce zmínit, jakou roli Úřad v tomto procesu sehrává. Veřejná podpora je definována v čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie 56. Činnost Úřadu v této oblasti je upravena Zákonem o veřejné podpoře. Úřad v této oblasti sám správní řízení nevede, jeho funkce je pouze koordinační, poradenská, konzultační a monitorovací. Hlavní roli v této oblasti 56 Veřejnou podporu můžeme vymezit 4 definičními znaky: podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků; podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní; je ovlivněn obchod mezi členskými státy; je narušena nebo hrozí narušení hospodářské soutěže. Poskytnutí podpory je možné pouze po nalezení výjimky z obecného zákazu poskytnutí veřejné podpory. (Veřejná podpora. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 4. 3. 2015]. 31
přebírá Evropská komise, která také vede řízení a Úřad, jako koordinační orgán, pouze předkládá své stanovisko k dané problematice. Působnost Úřadu je negativně vymezena v ustanovení 3 odst. 1 zákona o veřejné podpoře. Úřad vykonává výše zmíněné činnosti ve všech oblastech kromě zemědělství a rybolovu 57. Úřad se při plnění svých funkcí zaměřuje především na poskytovatele, kteří jsou povinni předkládat dokumenty a jiné informace týkající se veřejných podpor 58. Poskytovatelé jsou povinni se při plnění této informační povinnosti řídit vyhláškou č. 207/2005 Sb., o formě a obsahu plnění informační povinnosti k poskytnuté veřejné podpoře. Porušení této povinnosti může Úřad postihnout sankcí v souladu s ustanovením 8a zákona o veřejné podpoře 59. Úřad ve spolupráci s ministerstvem zemědělství dále spravuje centrální registr podpor malého rozsahu (RDM). Do tohoto registru zapisují poskytovatelé poskytnuté podpory de minimis 60, registr zároveň slouží jako zpětná kontrola, zda nedošlo k překročení stanovených limitů. Registr je veřejně přístupný na adrese http://eagri.cz/public/app/rdm/portal 61. 57 V těchto oblastech vykonává působnost ministerstvo zemědělství. 58 5 odst. 1 zákona o veřejné podpoře 59 JANKŮ, Martin. 2012. Veřejné podpory v soutěžním právu EU. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 98-99 60 Podpora de minimis není považována za veřejnou podporu, neboť díky její nízké částce nenaplňuje poslední dva znaky veřejné podpory, a sice narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy (Podpora de minimis. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 4. 3. 2015]). 61 O aplikaci Registr podpor de minimis. Ministrestvo zemědělství [online]. Ministerstvo zemědělství 2009-2015 [cit. 4. 3. 2015]. 32
5.4 Významná tržní síla Další oblastí, o níž bych se ráda zmínila, je činnost Úřadu v oblasti významné tržní síly. Tato oblast byla do působnosti Úřadu včleněna až v roce 2010 v souvislosti s přijetím ZVTS. Významnou tržní silou rozumíme, v souladu s ustanovením 3 odst. 1 ZVTS, takové postavení odběratele vůči dodavateli, kdy se v důsledku situace na trhu stává dodavatel závislým na odběrateli ve vztahu k možnosti dodávat své zboží spotřebitelům a kdy si odběratel vůči dodavateli může vynutit jednostranně výhodné obchodní podmínky. Zakázané praktiky jsou definovány v ustanovení 4 ZVTS. Tyto ustanovení především odkazují na přílohovou část zákona, kde jsou detailně rozvedeny jednotlivá pravidla, jimiž se dodavatelé a odběratelé musí řídit. Jedná se např. o pravidla uplatňovaná při fakturaci, pravidla pro stanovení všeobecných obchodních podmínek či praktiky zakázané v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Činnost v této oblasti je soustředěna nejen na vedení správních řízení, ale převážná část činnosti odboru se nyní soustředila na vyhodnocení zkušeností z předchozích let a revizi samotného zákona 62. Úřad je také činný v rámci Evropské komise, kde je součástí pracovní podskupiny FOOD, jejíž hlavní náplní je sledování situace v oblasti potravin. Monitoring této oblasti je důležitý, především díky zvyšujícím se cenám a narůstajícímu počtu protisoutěžního jednání. Součástí této podskupiny FOOD jsou zástupci všech členských států. Závěry této podskupiny jsou spíše obecného charakteru. K činnosti Úřadu se vztahuje především zmínka o velké aktivitě soutěžních úřadů jednotlivých členských států v oblasti sledování sektoru potravin 63. 62 Významná tržní síla. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 7. 3. 2015]. 63 Informace o průběhu práce pracovní podskupiny FOOD při Evropské komisi. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 7. 3. 2015]. 33
5.4.1 Správní řízení ve věci významné tržní síly Správní řízení je v oblasti významné tržní síly primárně upraveno v ZVTS, přiměřeně se však na toto řízení užijí také ustanovení ZOHS. Podobnost s řízením ve věcech kartelových dohod a zneužití dominantního postavení je markantní, proto zde jen shrnu základní znaky. Správní řízení jsou zahajována z moci úřední Úřadem, zjistí-li, že došlo k porušení. Také zde mohou účastníci řízení navrhnout Úřadu závazky, které povedou k obnovení hospodářské soutěže. Tyto mohou navrhnout do 15 dnů od doručení písemného vyrozumění, v němž Úřad sdělí účastníkům skutkové okolnosti, právní kvalifikaci a důkazy, které jsou součástí spisu. Nejčastěji zjištěným prohřeškem bylo nedodržování splatnosti faktur za dodané zboží, která má činit 30 dnů. Dalším prohřeškem bylo uplatňování tzv. skonta 64. Úřad proti těmto dohodám jako takovým žádné námitky nemá, musí se však jednat o dohodu stran, nikoli jednostranný diktát 65. V roce 2013 bylo ukončeno správní řízení, které započalo již v roce 2010. Jednalo se zde o účastníka řízení Kaufland České republika v.o.s. Tomuto účastníku byla pravomocně vyměřena pokuta ve výši 22 130 000 Kč za sjednávání lhůt splatnosti delších než 30 dnů, sjednávání poplatku ve výši 4 % z hodnoty pohledávky v případě, že bude pohledávka postoupena třetí straně a sjednání skonta ve výši 0,5 % z hodnoty pohledávky za každý týden její předčasné úhrady. V současnosti tento případ dále projednává Krajský soud v Brně 66. 64 Jedná se o situaci, kdy se dodavatel a odběratel dohodnou, že při uhrazení fakturované částky před splatností, dojde k ponížení této částky. 65 Výsledky šetření odboru kontroly tržní síly. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 7. 3. 2015]. 66 Výroční zpráva 2013. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 2012 [cit. 9. 3. 2015]. 34