Poãetnost a preference prostfiedí vrány obecné (Corvus corone) a straky obecné (Pica pica) na TfieboÀsku

SYLVIA 39 /2003 Poãetnost a preference prostfiedí vrány obecné (Corvus corone) a straky obecné (Pica pica) na TfieboÀsku Numbers and habitat preference in the Crow (Corvus corone) and the Magpie (Pica pica) in the TfieboÀ region, southern Bohemia Adam Kurz 1,2 & Petr Musil 2 1 Beãváfiova 136/10, CZ-100 00 Praha 10; e-mail: kurz@ph.cizp.cz 2 Pfiírodovûdecká fakulta UK, katedra zoologie, Viniãná 7, CZ-128 44 Praha 2 Kurz A. & Musil P. 2003: Poãetnost a preference prostfiedí vrány obecné (Corvus corone) a straky obecné (Pica pica) na TfieboÀsku. Sylvia 39: 119 131. V zkum poãetnosti a preference prostfiedí vrány obecné (Corvus corone) a straky obecné (Pica pica) a jejich sezónních zmûn byl provádûn na 19 sãítacích bodech na TfieboÀsku od bfiezna do listopadu v letech 2001 a 2002. Celkovû bylo zji tûno 151 exempláfiû straky obecné, 207 ex. vrány obecné ãerné (C. c. corone), 271 ex. vrány obecné edé (C. c. cornix) a 27 ex. blíïe neurãen ch vran. Poãetnost straky bûhem roku jen mírnû kolísala. Poãetnost vrány obecné v raznû kulminovala v ãervenci, srpnu a záfií. U straky nebyla zaznamenána Ïádná vût í hejna, na rozdíl od vrány, u které byla zaznamenána velká hejna zejména vrány o. edé. Tato hejna se objevila v ãervenci aï záfií a preferovala biotopy otevfiené zemûdûlské krajiny. V pfiedhnízdním a hnízdním období mírnû pfievaïovala vrána o. ãerná nad vránou o. edou. Men í skupiny vran (do 6 ex.) preferovaly zejména v dubnu aï ãervnu vy í zastoupení lesních a vodních biotopû. Straky jednoznaãnû preferovaly urbánní biotopy. The study of seasonal changes in numbers and habitat preference of the Magpie (Pica pica) and the Crow (Corvus corone) was carried out at 19 census points in the TfieboÀ Biosphere Reserve (southern Bohemia, Czech Republic) from March till November in 2001 and 2002. In total, 151 Magpie individuals, 207 individuals of the Carrion Crow (C. c. corone), 271 individuals of the Hooded Crow (C. c. cornix) and 27 not-identified Crows. Numbers of the Magpie slightly fluctuated during the season. Numbers of the Crow culminated remarkably in the post-breeding period (July September) when larger flocks of Hooded Crows were recorded in open farmland. The Carrion Crow was slightly more abundant than the Hooded Crow in April to June and in November. Smaller groups of Crows (up to 6 individuals) preferred diversified landscape with higher proportion of woodland and water bodies. The Magpies preferred urban habitats. Keywords: Crow, Corvus corone, Magpie, Pica pica, numbers, habitat preference ÚVOD Straka obecná (Pica pica) a vrána obecná (Corvus corone) jsou ãasto zmiàovány jako v znamní predátofii ptaãích hnízd (viz napfi. Picozzi 1975, Montevecchi 1976, Hoi & Winkler 1988, Viksne 1997, Báldi & Batáry 2000, Kurz 2003). Nûkte- 119

Kurz A. & Musil P. / Vrána a straka na Třeboňsku ré studie ukazují, Ïe jejich predaãní vliv je velk pfiedev ím ve vysoce fragmentované, zemûdûlsky vyuïívané krajinû (Andrén 1992, Nour et al. 1993, Andrén 1995). Oba sledované duhy jsou v na í krajinû hojné, pfiiãemï poãetnost straky obecné v raznû narûstá ( Èastn et al. 1987, Hudec et al. 1995). Distribuce tûchto v znamn ch hnízdních predátorû v krajinû dosud nebyla na na em území podrobnûji zkoumána. Chybí také publikované údaje o v voji jejich poãetnosti v prûbûhu roku. Proto jsme v letech 2001 a 2002 v návaznosti na souãasnû probíhající v zkum hnízdní predace v rybniãních biotopech (viz napfi. Kurz 2003) provádûli v centrální ãásti TfieboÀska sledování sezónních zmûn poãetnosti vrány obecné a straky obecné. Cílem na í studie bylo sledování zmûn poãetnosti obou druhû bûhem roku, anal za vlivu vybran ch parametrû prostfiedí na jejich v skyt v krajinû. Zji - Èováno bylo i zastoupení vrány o. ãerné (C. c. corone) a vrány o. edé (C. c. cornix) na TfieboÀsku, vãetnû rozdílû v jejich nárocích na prostfiedí. POPIS SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ Sledované území zahrnovalo centrální ãást CHKO a BR TfieboÀsko mezi Tfieboní a Lomnicí nad LuÏnicí (49 00 49 05 N, 14 42 14 46 E, viz obr. 1). Nadmofiská Obr. 1. Mapa sledovaného území s vyznaãením polohy sãítacích bodû. Fig. 1. Map of the study area showing locations of census points. 120

SYLVIA 39 /2003 v ka na sledovan ch bodech dosahovala 416 453 m n. m. (432,8 ± SD 9,3). V okolí bodû pfievaïovala otevfiená zemûdûlská krajina (64,8 %), dále byly zastoupeny vodní plochy (16,5 %), lesy aremízky (13,0 %) a lidská sídla, tj. vesnice a samoty (5,7 %). PrÛmûrná roãní teplota v roce 2001 na lokalitû TfieboÀ- Mokré louky byla dle mûfiení BÚ AV âr 7,77 o C a úhrnné roãní sráïky dosáhly 678,2 mm (Kuãerová in litt.). METODIKA Sãítání vran a strak probíhalo na TfieboÀsku v letech 2001 a 2002. V roce 2001 bylo provádûno od bfiezna do ãervence dvakrát mûsíãnû, v období od srpna do listopadu jen jedenkrát za mûsíc, celkem bylo uskuteãnûno 14 kontrol. V roce 2002 byly body kontrolovány bûhem esti kontrol od dubna do ãervence, vïdy dvakrát za mûsíc. Celkovû bylo provedeno 22 kontrol sledovaného území. Bûhem jedné kontroly bylo nav tíveno 19 bodû rozmístûn ch v centrální ãásti TfieboÀska (obr. 1). Sãítací body byly voleny na místech umoïàujících dostateãn pfiehled po okolí, ve vzdálenosti minimálnû 500 metrû od sebe. Na kaïdém bodû bylo sledováno okolí v okruhu cca 500 m (coï odpovídá celkové rozloze 14,915 km 2 ) vïdy po dobu 5 minut (Janda & epa 1986). Rozmístûní jednotliv ch bodû odpovídalo zastoupení biotopû v krajinû, ãímï jsme se snaïili sníïit moïné ovlivnûní na ich v sledkû vzhledem k ãásteãnému pfiekryvu sãítacích okruhû kolem jednotliv ch bodû. Na sãítacích bodech byli registrováni v ichni vidûní i sly ení jedinci. U vrány obecné byli rozli ováni jedinci obou poddruhû. U pozorovan ch jedincû byly zaznamenávány následující aktivity: pfieletování, sedûní na stromû ãi kefii, zaznamenání jen hlasového projevu, potravní chování, sedûní na hnízdû. Na základû leteck ch snímkû byly stanoveny podíly jednotliv ch biotopû (viz v e) v okruhu 500 metrû kolem kaïdého bodu. V poãet ploch byl proveden pomocí programu ArcView GIS 3.2. Diverzita prostfiedí byla vyjádfien pomocí Shannonova-Weaverova indexu (blíïe viz napfi. Janda & epa 1986). Pro statistické zhodnocení vztahu sledovan ch parametrû prostfiedí a poãetnosti vran a strak byla pouïita kanonická korespondenãní anal za (Canonical Correspondence Analysis CCA, program CANOCO, ver. 4 (ter Braak & milauer 1998). Tato metoda umoïàuje zhodnocení vzájemného vztahu dvou skupin promûnn ch, coï v na em pfiípadû byly charakteristiky prostfiedí v okolí bodû. Byl hodnocen vliv tûchto charakteristik na poãty vran a strak (obr. 6), poãty vran a strak s rûznou aktivitou (obr. 7), resp. poãty vran zji tûné v jednotliv ch mûsících (obr. 8). Zobrazení jednotliv ch charakteristik prostfiedí v tûchto grafech nám umoïàuje vizualizovat jejich vzájemné vztahy a jejich vliv na hodnocené poãetnosti vran a strak. V SLEDKY Celkovû bylo zji tûno 151 exempláfiû (89 záznamû) straky obecné, 207 ex. (87 záznamû) vrány o. ãerné, 271 ex. (75 záznamû) vrány o. edé a u 27 ex. (19 záznamû) nebylo moïno urãit poddruh, ke kterému vrány patfiily. Denzita straky obecné se pfii jednotliv ch kontrolách pohybovala mezi 0 a 1,073 ex. /km 2 (0,460 ± SD 0,254). Denzita vrány obecné dosahovala 0,402 5,297 ex. /km 2 (1,542 ± SD 1,456). Vrána obecná byla zji tûna na v ech 19 sledovan ch bodech. Straka obecná nebyla pfii Ïádné kontrole zji tûna na 3 z 19 bodû. Poãetnost (abundance) straky obecné (poãet ex. na 1 kontrolu) bûhem roku jen mírnû kolísala, pfiiãemï nejvy í byla 121

Kurz A. & Musil P. / Vrána a straka na Třeboňsku Obr. 2. PrÛmûrné poãty exempláfiû vrány obecné a straky obecné v jednotliv ch mûsících. Fig. 2. Mean numbers of Crows and Magpies in individual months. na poãátku sledování (v bfieznu). Poãetnost vran (poãet ex. na 1 kontrolu) v prûbûhu hnízdní sezóny mírnû poklesla, ale v raznû narostla zejména u poddruhu C. c. cornix v pohnízdní dobû, tj. v ãervenci, srpnu a záfií (viz obr. 2 a 3). V fiíjnu a listopadu pak byly poãty v raznû niï í. Pomûr mezi vránou o. ãernou a vránou o. edou se v prûbûhu roku mûnil (viz obr. 3). V pfiedhnízdním období (bfiezen) bylo zji tûno 14 jedincû vrány o. ãerné a 16 jedincû vrány o. edé, v hnízdním období (duben ãerven) 92 ex. ãerné subspecie a 71 ex. edé subspecie a v pohnízdním období (ãerve- Obr. 3. PrÛmûrné poãty exempláfiû poddruhû vrány obecné v jednotliv ch mûsících (Corvus corone ssp. nerozli en poddruh). Fig. 3. Mean numbers of Hooded Crows and Carrion Crows in particular months (Corvus corone ssp. subspecies not identified). 122

SYLVIA 39 /2003 nec listopad) 101 ex. ãerné subspecie a 184 ex. edé subspecie. U straky byli pozorováni vût inou jednotliví ptáci nebo páry (viz obr. 4). Pouze jedenkrát (11. 10. 2001) bylo zji - Obr. 4. Zastoupení jednotliv ch kategorií poãetnosti vran a strak v jednotliv ch mûsících (III. XI.). Fig. 4. Proportion of categories of Crow and Magpie numbers in particular months (III XI). tûno na jediném sãítacím bodu malé hejno, ãítající est jedincû, a ve dvou pfiípadech (v 22. 5. 2001 a 14. 4. 2002) skupiny s pûti exempláfii. U obou poddruhû vrány obecné byla v jarních mûsících (zejména v dubnu a kvûtnu) nejãastûj í pozorování jednotliv ch ptákû. V pohnízdní dobû (zejména v ãervenci, srpnu a záfií) naopak pfievaïovaly záznamy vût í koncentrace vran. V skyt hejn o více neï esti exempláfiích byl na jednotliv ch bodech zji tûn ve dvanácti pfiípadech, pfieváïnû v pohnízdním období (ãervenec listopad). Ve dvou pfiípadech byla pozorována hejna více neï padesáti exempláfiû, a to 9. 8. 2001 (64 ex.) a 28. 7. 2002 (73 ex.). Jistû zajímavé je to, Ïe obû pozorování pochází z témûfi sousedních bodû vzájemnû vzdálen ch cca 1,8 km. Vztah mezi zastoupením hlavních typû prostfiedí a poãetností vran a strak byl analyzován pomocí kanonické korespondenãní anal zy (CCA). S první ordinaãní osou pozitivnû korelovalo zastoupení zástavby (r = 0,928). S druhou ordinaãní osou pozitivnû korelovalo zastoupení lesa (r = 0,734) a vodních ploch (r = 0,786) a negativnû zastoupení otevfiené krajiny (r = 0,958). Prvé dvû ordinaãní osy vysvûtlovaly 95,0 % variability dat, tj. vztahu mezi testovan mi charakteristikami prostfiedí a poãetností sledovan ch druhû. První ordinaãní osa byla statisticky signifikantní (Monte Carlo test: F = 23,61; P = 0,005). Nejv znamnûj ím zji tûn m vztahem byla korelace poãetnosti strak se zastoupením zástavby (obr. 5 a 6). V skyty men ích poãtû vran (1 6 ex.) obou subspecií byly nejvíce korelovány se zastou- 123

Kurz A. & Musil P. / Vrána a straka na Třeboňsku Obr. 5. Vztah mezi celkov m poãtem zji tûn ch strak obecn ch a zastoupením zástavby v okolí bodu (r = 0,847; P < 0,001; n = 19). Fig. 5. Relationship between the total number of recorded Magpies and relative proportion of urban habitats in the surroundings of census points (r = 0.847, P < 0.001, n = 19). Obr. 6. Kanonická korespondenãní anal za vztahu mezi zastoupením hlavních typû prostfiedí a v skytem vran a strak (HEJNA hejna o více neï 6 ex.). Fig. 6. Canonical correspondence analysis of the relationship between habitat types and occurrence of Crows and Magpies (HEJNA flocks of more than 6 individuals; otevfiená krajina open farmland; voda wetland; les woodland; zástavba villages, hamlets; diverzita prostfiedí habitat diversity). 124

SYLVIA 39 /2003 pením vodních ploch a lesa. Body v otevfiené krajinû preferovaly vût í skupiny vran (více neï est ptákû obr. 6). Obdobnû byl testován vztah charakteristik prostfiedí a v skytu vran a strak s rûznou aktivitou (viz legenda k obr. 7 a Metodika). S prvou ordinaãní osou zde pozitivnû korelovalo zastoupení zástavby (r = 0,841) a celková diverzita prostfiedí (r = 0,632). S druhou ordinaãní osou pozitivnû korelovalo zastoupení vodních ploch (r = 0,759) a negativnû zastoupení otevfiené krajiny (r = 0,597). Prvé dvû ordinaãní osy vysvûtlovaly 85,8 % variability dat, tj. vztahu mezi testovan mi charakteristikami prostfiedí a poãetností sledovan ch druhû. Prvá ordinaãní osa byla statisticky signifikantní (Monte Carlo test: F = 10,45; P = 0,005). Straky hnízdily v otevfiené krajinû, ale vût inu aktivit, vãetnû sbûru potravy soustfiedily do okolí lidsk ch sídel. Vrány naopak sbíraly potravu na bodech s vy ím zastoupením otevfiené krajiny, jinak se ale vyskytovaly spí e v mozaikovitém prostfiedí s vy ím zastoupením vodních ploch. U hnízdících vran byla zaznamenána negativní korelace se zastoupením zemûdûlsky obhospodafiovan ch ploch v okolí (obr. 7). Poãetnost vrány obecné se ve sledovaném území v raznû mûnila bûhem roku a kanonická korespondenãní anal za (obr. 8) ukázala i znaãné rozdíly v preferenci prostfiedí v prûbûhu sezóny. S prvou ordinaãní osou v tomto pfiípadû pozitivnû korelovalo zastoupení lesa (r = 0,869) a vodních ploch (r = 0,678) a negativnû Obr. 7. Kanonická korespondenãní anal za vztahu mezi hlavními typy prostfiedí a v skytem vran (plné ãtverce) a strak (prázdné ãtverce) s rûznou aktivitou. U pozorovan ch jedincû byly zaznamenávány následující aktivity: let, sed (jedinec sedûl na stromû ãi kefii), hlas (zaznamenán jen hlasov projev), pick (potravní chování), hnizd (jedinec sedící na hnízdû). Fig. 7. Canonical correspondence analysis of the relationship between habitat types and numbers of Crows (filled squares) and Magpies (open squares) displaying various types of activity: let flying, sed perching, hlas calling, pick foraging, hnizd sitting on nest. 125

Kurz A. & Musil P. / Vrána a straka na Třeboňsku zastoupení otevfien ch ploch (r = 0,897). Zastoupení zástavby (r = 0,939) pozitivnû korelovalo s druhou ordinaãní osou. Prvé dvû ordinaãní osy vysvûtlovaly 74,6 % variability dat, tj. vztahu mezi testovan mi charakteristikami prostfiedí a poãetností sledovan ch druhû. Ordinaãní osy byly statisticky signifikantní (Monte Carlo test: F = 1,68; P = 0,03). V hnízdním období (bfiezen ãerven) preferovaly vrány body s vy ím zastoupením vodních ploch a lesa. V srpnu byla naopak zji tûna preference otevfiené zemûdûlské krajiny (agro). Za zajímavé lze rozhodnû povaïovat zji tûní preference lesních biotopû v fiíjnu a naopak urbánních biotopû (zástavba) v listopadu (obr. 8). DISKUSE Populaãní hustota Vysoká poãetnost krkavcovit ch ptákû, ãast ch predátorû hnízd, je ãasto zmiàována jako moïn faktor ovlivàující reprodukãní úspû nost a následnû i populaãní dynamiku fiady ptaãích druhû na í krajiny (viz napfi. Èastn & Bejãek 1984, álek 2000, Musil et al. 2001). Námi zji - tûné denzity vrány obecné a straky obecné odpovídají dosud publikovan m údajûm z území âeské republiky (srov. Hudec 1983, Vofií ek 1993, Èastn et al. 1997). Denzity straky obecné zji tûné na TfieboÀsku jsou v raznû niï í neï v jiïní a západní Evropû (Bayens & Jerzak in Hagemeijer & Blair 1997). Také vrána o. edá v ak dosahuje napfi. na Slovensku v raznû vy ích denzit neï na TfieboÀsku (Randík in Èastn et al. 1987). Pfii tomto srovnání je tfieba vzít v úvahu i moïné nadhodnocení denzity obou druhû v na í studii na TfieboÀsku, neboè jsme zaznamenávali v echny pozorované jedince, nikoliv hustotu hnízdících párû, a celková denzita byla pfiepoãtena pouze na skuteãnû sledované území (okruh do 500 m od sãítacích bodû), které Obr. 8. Kanonická korespondenãní anal za vztahu mezi hlavními typy prostfiedí a poãetností vrány obecné v jednotliv ch mûsících (III. XI.). Fig. 8. Canonical correspondence analysis of the relationship between habitat types and numbers of Crows in particular months (III XI). 126

SYLVIA 39 /2003 pfiedstavovalo do znaãné míry optimální území pro v skyt zmínûn ch druhû. Poãetnost v prûbûhu roku Poãetnost straky obecné i vrány obecné v prûbûhu hnízdní sezóny mírnû klesala. Tento pokles mûïe b t zpûsoben zmûnou chování u obou sledovan ch druhû. Vbfieznu, kdy byla zaznamenána nejvût- í poãetnost, jsou ptáci velmi nápadní (Birkhead 1991). Vybírají vhodná místa k hnízdûní, ãasto lze pozorovat letící ptáky s materiálem ke stavbû hnízda v zobáku. Samci jsou v této dobû a aï do zaãátku hnízdûní velmi agresivní a jsou u nich ãasté hlasité vokální projevy (Glutz von Blotzheim & Bauer 1993, Cramp 1994). Úbytek párû a nárûst pozorovan ch jednotlivcû v dubnu oproti bfieznu lze spojovat právû s poãátkem hnízdûní. V dûsledku zmûn v chování je také zaznamenání ptákû v hnízdní sezónû mnohem ménû pravdûpodobné neï vpfiedhnízdním období. Pozvolné sniïování poãtu zaznamenan ch jedincû je moïné spojovat s rozdíln m zahájením hnízdûní u rûzn ch párû. V pohnízdní dobû poãetnost straky obecné mírnû vzrostla, v razná kulminace byla zji tûna u vrány obecné, a to v ãervenci, srpnu a záfií. Obdobnû se o kulminaci poãetnosti vrány obecné (pfiedev ím vrány o. edé) v pohnízdním období na na em území zmiàuje i Hudec (1983). Tento jev lze patrnû vysvûtlit pfiesunem ptákû z okolních oblastí do sledovaného území a jejich sdruïováním do velk ch hejn, jejichï zachytitelnost je nepochybnû vy í. Velikost hejn U straky nebyla zaznamenána Ïádná vût- í hejna, na rozdíl od vrány, jejíï velká hejna byla zaznamenána v období v e zmínûného nárûstu poãetnosti. Hnízdní páry straky obecné ve stfiední Evropû obhajují teritoria o velikosti 3 7 ha, na rozdíl od populací v jiïní Evropû, u kter ch je bûïné hnízdûní více párû pohromadû (Birkhead 1991, Bayens & Jerzak in Hagemeijer & Blair 1997). V pohnízdní dobû (fiíjen) bylo na TfieboÀsku zaznamenáno men í hejno strak ãítající est jedincû. Pravdûpodobnû to byl spí e hnízdící pár s mlad mi, ktefií se po vyvedení z hnízda je tû nûjakou dobu drïí s rodiãi (Birkhead 1991, Glutz von Blotzheim & Bauer 1993, Cramp 1994). Pût jedincû bylo zaznamenáno ve dvou pfiípadech v období hnízdûní (duben a kvûten), mohlo se jednat o mladé neteritoriální jedince. Nelze vylouãit ani spoleãn sbûr potravy hnízdících ptákû z rûzn ch párû. K vytváfiení hejn mohlo docházet v zimních mûsících (Birkhead 1991, Vofií ek 1993), kdy v ak sãítání ve sledované oblasti neprobíhalo. Vrána obecná je stejnû jako straka pfieváïnû teritoriálním druhem. Zaãíná hnízdit jiï koncem bfiezna, pfiedev ím v ak v dubnu (Hudec 19834, Grabiƒski 1996), coï je vidût na úbytku pozorovan ch párû mezi bfieznem a dubnem. Na rozdíl od straky byla u vrány v pohnízdní dobû zji tûna pomûrnû velká hejna, ãítající i více neï padesát jedincû. Zastoupení poddruhû vrány obecné Vrána obecná ãerná a vrána obecná edá vytváfiejí v Evropû parapatrické areály, pfiekr vající se v hybridní zónû táhnoucí se pfies Irsko, Skotsko, Dánsko, Nûmecko, âesko a Rakousko do Mediteránní oblasti (Houston in Hagemeijer & Blair 1997). Hybridní zóna zahrnuje prakticky celé území âeské republiky, pfiiãemï zastoupení obou poddruhû vran je znaãnû variabilní. Zjednodu enû lze tvrdit, Ïe v západní a jihozápadní ãásti území pfievaïuje vrána o. ãerná, ve v chodní ãásti území naopak vrána o. edá. Zajímavé je i postupné vyrovnávání jejich zastoupení v prûbûhu 2. poloviny 20. století (Hudec 1983, Èastn et al. 1987, 1997). V uve- 127

Kurz A. & Musil P. / Vrána a straka na Třeboňsku den ch pramenech se zmiàuje zv ené pronikání vrány o. edé na území ob vané vránou o. ãernou v mimohnízdním období (viz také Busse 1969), coï naznaãují i na e v sledky, kdy v pohnízdním období byl zaznamenán nárûst jedincû edého poddruhu. Vrána o. edá v té dobû vytváfiela velká hejna vyskytující se pfieváïnû v otevfiené zemûdûlské krajinû. Zajímavé je, Ïe pfii na em sledování jiï tato hejna nebyla zaznamenána v podzimním období (fiíjen listopad). Preference prostfiedí V skyt straky byl pozitivnû korelován se zastoupením zástavby, hnízdûní bylo korelováno s otevfienou zemûdûlskou krajinou. Tato zji tûní odpovídají obecné preferenci urbánních biotopû tímto druhem (Hudec 1983, Glutz von Blotzheim & Bauer 1993, Cramp 1994, Houston in Hagemeijer & Blair 1997). Pozitivní korelaci mezi v skytem straky obecné a podílem zástavby je moïné vysvûtlovat i mezidruhov mi vztahy mezi vránou a strakou. Vrána a straka si potravnû konkurují a je mezi nimi známa silná mezidruhová agresivita (Birkhead 1991). Díky své velikosti je vrána dominantnûj í a straku z úïivn ch stanovi È vytlaãuje. Agrese mûïe konãit i zabitím dospûl ch jedincû men ího druhu. Vrána je téï hlavním predátorem straãích hnízd. Úspû nost hnízdûní straky v teritoriích vran je minimální (Baeyens 1981). Odpovûdí na tento tlak mûïe b t u straky strategie hnízdûní v blízkosti lidsk ch sídel, kam vrána straku vût inou nenásleduje. Jinak straka hnízdí zejména v otevfiené zemûdûlské krajinû, ãasto na kefiích ãi solitérních stromech, lesnímu prostfiedí se vyh bá (Hudec 1983, Glutz von Blotzheim & Bauer 1993, Cramp 1994, Jerzak 1995). V skyt jedincû a men ích skupin vran (do 6 ex.) byl pozitivnû korelován se zastoupením vodních ploch a diverzitou prostfiedí, zároveà se v tomto prostfiedí vyskytovali sedící, pfieletující, oz vající se a hnízdící ptáci. Jednalo se patrnû pfiedev ím o teritoriální ptáky, ktefií se pfiíli nevzdalují od sv ch teritorií. Hnízdní prostfiedí vrány obecné zahrnuje okraje lesû, skupiny stromû, stromofiadí, ve striktnû otevfiené krajinû jako straka vût inou nehnízdí (Hudec 1983, Glutz von Blotzheim & Bauer 1993, Cramp 1994, Grabiƒski 1996). Proto byla zaznamenána pozitivní korelace se zastoupením otevfiené zemûdûlské krajiny pouze v pohnízdní dobû, pfii sbûru potravy a u vût ích skupin vran. Tato men í i vût í hejna se vyskytovala na polích a loukách, kam se stahují kvûli zv ené potravní nabídce. V skyt hejn neteritoriálních jedincû, ale i jedincû z nûkolika sousedních teritorií na stanovi tích s vût í potravní nabídkou, která pfiedstavují ãasto právû pole nebo louky, je dobfie znám m jevem (Glutz von Blotzheim & Bauer 1993, Cramp 1994). Vrány na TfieboÀsku i v jin ch oblastech ãasto hnízdí na hrázích rybníkû a na rybniãních ostrûvcích ( Èastn & Bejãek 1984, Grabiƒski 1996). Pozitivní korelaci se zastoupením vodních ploch lze ov em vysvûtlovat i tím, Ïe vrány aktivnû vyhledávají rybniãní biotopy, kde predují hnízda rûzn ch vodních ptákû (napfi. Musil et al. 2001, Kurz 2003). Rybníky, stejnû jako jiné mokfiadní biotopy, mohou pfiitahovat vrány, vût í diverzitou organismû, a tím i vût í nabídkou potravy. Souhrnnû lze konstatovat, Ïe straka obecná vykazovala vût í vyrovnanost poãetnosti v prûbûhu roku, poãetnost vrány obecné více kolísala. Vrána obecná je v ak zfiejmû druhem se ir í ekologickou valencí, coï se projevuje v raznou variabilitou poãetnosti i preference prostfiedí bûhem roku. PODùKOVÁNÍ Na tomto místû bychom chtûli podûkovat Mgr. A. Kuãerové z BÚ AV âr v Tfie- 128

SYLVIA 39 /2003 boni za poskytnutí meteorologick ch dat ze sledovaného území. Za pomoc pfii práci s programem ArcView dûkujeme Janu Zárybnickému z AOPK âr. Za cenné pfiipomínky k rukopisu práce jsme vdûãni Zuzanû Musilové, Davidu Hofiákovi, Petru KlvaÀovi a obûma anonymním recenzentûm. Vznik tohoto ãlánku byl podpofien grantem AV âr ã. B6130001: Ekologie vybran ch skupin vodních ptákû v podmínkách intenzivnû obhospodafiovan ch rybníkû TfieboÀské pánve a v zkumn m zámûrem M MT ã. J13/98113100004: Ekologické a evoluãní aspekty rozmanitosti organismû a jejich struktura a organizace. SUMMARY The Magpie (Pica pica) and the Crow (Corvus corone) are considered to be important predators of bird nests in the farmland, including wetland habitats (see e. g. Picozzi 1975, Montevecchi 1976, Hoi & Winkler 1988, Viksne 1997, Báldi & Batáry 2000, Kurz 2003). Our study was aimed at seasonal changes in numbers and habitat preference in both species in the TfieboÀ region. The fieldwork was based on point census in farmland in the TfieboÀ Biosphere Reserve (southern Bohemia, Czech Republic; 49 00 49 05 N, 14 42 14 46 E; Fig. 1). Open farmland (fields, meadows) prevailed in the study area (64.8%). Furthermore, water bodies (16.5%), woodland (13.0%) and urban habitats (5.7%) were also represented. Mean altitude was 432.8 ± 9.3 m a. s. l. (range: 416 453 m a. s. l.). The census was carried out at 19 points (counting time: 5 minutes) from March to November in 2001 and 2002. The distance between two neighbouring points was larger than 500 m. The interval between censuses was two weeks from March to July and one month from August to November. Numbers of two crow subspecies (colour forms), i. e. Carrion Crow (Corvus corone corone) and Hooded Crow (Corvus corone cornix) were recorded separately. Five types of activity (flying, perching, calling, foraging, sitting on the nest) were recorded in both species. In total, 151 Magpie individuals (89 records), 207 individuals of Carrion Crow (87 records), 271 individuals (75 records) of Hooded Crows and 27 individuals (19 records) of non-identified Crows were observed. The density of the Magpie varied between 0 and 1.073 ind. /km 2 (0.460 ± 0.254). Crow density fluctuated between 0.402 and 5.297 ind. /km 2 (1.542 ± 1.456). Crows were recorded at all of 19 census points. Magpie was never recorded at 3 census points. Numbers of the Magpie fluctuated slightly during the season while numbers of Crows culminated remarkably in the post-breeding period (July September), when larger flocks of mainly Hooded Crows were recorded (Figs 2, 3 and 4). Records of single birds prevailed in both species during the breeding period (April and May). The Carrion Crow was slightly more abundant than the Hooded Crow in the breeding season (April June) and in late autumn (November). On the contrary, the Hooded Crow prevailed in the postbreeding period (July September; Fig. 3). The Canonical Correspondence Analysis (CANOCO, ter Braak & milauer 1998) shows that Magpies prefer urban habitats (Figs 5 and 6), although breeding birds (sitting on the nests) were recorded at points with higher proportion of farmland. Large groups of Crows and foraging Crows preferred open farmland, whereas single individuals, pairs or small groups (up to 6 individuals) preferred di- 129

Kurz A. & Musil P. / Vrána a straka na Třeboňsku versified landscape with higher proportion of woodland and water bodies (Fig. 7). Crows preferred woodland and wetland habitats between March and June. Preference of open farmland was found mostly in July, whereas a relationship between Crow numbers and the proportion of urban habitats was found in November (Fig. 8). Generally, numbers of Crows fluctuated more than those of Magpies during the season. Higher temporal and spatial variability in numbers of the Crow reflect broader ecological niche of the species. LITERATURA Andrén H. 1992: Corvid density and nest predation in relation to forest fragmentation: a landscape perspective. Ecology 73: 794 804. Andrén H. 1995: Effects of landscape composition on predation rates at habitat edges. In: Hansson L., Fahrig L. & Merriam G. (eds): Mosaic Landscapes and Ecological Processes. Chapman & Hall, London: 225 255. Baeyens G. 1981: Magpie breeding success and Carrion Crow interference. Ardea 69: 125 139. Báldi A. & Batáry P. 2000: Do predation rates of artificial nests differ between edge and interior reedbed habitats? Acta Ornithol. 35: 53 56. Birkhead T. R. 1991: The Magpies. The Ecology and Behaviour of Black-billed and Yellow-billed Magpies. T. & A. D. Poyser, London. Busse P. 1969: Results of ringing of European Corvidae. Acta Ornithol. 8: 263 328. Cramp J. S. (ed.) 1994: The Birds of the Western Palearctic. Volume 8. Oxford University Press, Oxford & New York. Glutz von Blotzheim U. N. & Bauer K. M. (eds) 1993: Handbuch der Vögel Mitteleuropas. 13/III Passeriformes. Akad. Verlagsgesellschaft, Wiesbaden. Grabiƒski W. 1996: Ekologia rozrodu wrony siwej Corvus corone cornix w Êrodowisku stawów rybnych. Ptaki Âlàska 11: 5 38. Hagemeijer W. J. M. & Blair M. J. 1997: The EBCC Atlas of European Breeding Birds: Their Distribution and Abundance. T. & A. D. Poyser, London. Hoi H. & Winkler H. 1988: Feinddruck auf Schilfbrüter: Eine experimentelle Untersuchung. J. Ornithol. 129: 439 447. Hudec K. (ed.) 1983: Fauna âssr. Ptáci III/2. Academia, Praha. Hudec K., Chytil J., Èastn K. & Bejãek V. 1995: Ptáci âeské republiky. Sylvia 31: 94 149. Janda J. & epa P. 1986: Metody kvantitativního v zkumu v ornitologii. MOS, Pfierov. Jerzak L. 1995: Breeding ecology of an urban Magpie Pica pica population in Zielona Góra (SW Poland). Acta Ornithol. 29: 123 133. Kurz A. 2003: Prostorové a ãasové aspekty hnízdní predace. Diplomová práce, katedra zoologie, PfiF UK, Praha. Montevecchi W. A. 1976: Egg size and the egg predatory behaviour of crows. Behaviour 57: 307 320. Musil P., Cepák J., Hudec K. & Zárybnick J. 2001: The Long-term Trends in the Breeding Waterfowl Populations in the Czech Republic. OMPO & Institute of Applied Ecology, Kostelec nad âern mi lesy. Nour N., Matthysen E. & Dhondt A. A. 1993: Artificial nest predation and habitat fragmentation: different trends in bird and mammal predators. Ecography 16: 111 116. Picozzi N. 1975: Crow predation on marked nests. J. Wildl. Manage. 39: 151 155. álek M. 2000: Zemûdûlská krajina jako hnízdi tû bahàákû. Sylvia 36: 68 73. Èastn K. & Bejãek V. 1984: Zku enosti s melioracemi rybníkû jako hnízdi È vodního ptactva: Úspû nost hnízdûní vodního ptactva na rybniãních ostrovech. In: Vodní ptactvo a jeho prostfiedí v âssr, Sborník referátû, Brno 1984: 255 262. Èastn K., Randík A. & Hudec K. 1987: Atlas hnízdního roz ífiení ptákû v âssr 1973/77. Academia Praha. Èastn K., Bejãek V. & Hudec K. 1997: Atlas hnízdního roz ífiení ptákû v âeské republice 1985 1989. H & H, Jinoãany. 130

SYLVIA 39 /2003 ter Braak C. J. F. & milauer P. 1998: CANOCO Reference Manual and User s Guide to Canoco for Windows: Software for Canonical Community Ordination (version 4). Microcomputer Power, Ithaca. Viksne J. 1997: The Bird Lake Engure. Jana Seta Publishers Ltd., Riga. Vofií ek P. 1993: Zimní poãetnost straky obecné (Pica pica) v zemûdûlské krajinû na ChoceÀsku. Zprávy âso 37: 3 5. Do lo 30. záfií 2003, pfiijato 9. fiíjna 2003. Received September 30, 2003; accepted October 9, 2003. 131