Podpora hnízdûní dravcû a sov na jiïní Moravû V sledky z roku 2008 a nûkteré zajímavé poznatky a zku enosti

Transkript

1 CREX ZPRAVODAJ JIHOMORAVSKÉ POBOâKY âso 29 (2009): Podpora hnízdûní dravcû a sov na jiïní Moravû V sledky z roku 2008 a nûkteré zajímavé poznatky a zku enosti The breeding support of the birds of prey and owls in South Moravia The results from 2008 and interesting knowledge and experience FRANTI EK KRAUSE &LIBOR OPLU TIL 2 Bfietislavova 8, Bfieclav 2 Nad Farou 286, Podolí; libor.oplustil@ .cz ÚVOD V zemûdûlsky intenzivnû vyuïívané krajinû jiïní Moravy existují pro druhy dravcû a sov, které si nestaví svá hnízda, jen omezené podmínky k hnízdûní. Volnou zeleà zde pfiedstavují pfiedev ím mnohde pfiestárlé vûtrolamy a v omezené mífie remízky, pfiípadnû stromofiadí podél komunikací. Není tu k dispozici dostateãné mnoïství jejich pfiirozen ch hnízdi È (star ch hnízd vran Corvus cornix a strak Pica pica), a proto jsou po tolkami obecn mi (Falco tinunnculus) a kalousy u at mi (Asio otus) ochotnû vyuïívány instalované hnízdní budky a umûlé hnízdní podloïky. Pro dal í dva druhy synantropních sov sovu pálenou (Tyto alba) a s ãka obecného (Athene noctua) je díky zmûnû charakteru Ïivota na venkovû a s tím souvisejícího zpûsobu hospodafiení nabídka bezpeãn ch hnízdních moïností také omezená. Pfiesun vût í ãi men í ãásti populace zmínûn ch druhû do budek pfiedstavuje pro tato ptáky v znamnou pomoc a na druhé stranû umoïàuje pomûrnû snadno sledovat hnízdní v sledky a v ãasové fiadû srovnávat populaãní dynamiku. Tento pfiíspûvek informuje o v sledcích a zajímavostech hnízdní sezóny 2008 u vybran ch dravcû a sov, které k hnízdûní vyuïívají budky umístûné v okrese Bfieclav a na dal ích jihomoravsk ch lokalitách. Pozornost je vûnována sovû pálené, s ãkovi obecnému, kalousi u atému a po tolce obecné. METODIKA V sledky prezentované v pfiíspûvku byly zji Èovány v prûbûhu kontrol budek, které jsou umístûny v rûznû velk ch zájmov ch územích. Rozdíly ve velikosti území jsou 28

2 CREX Zpravodaj JMP âso 29 (2009): dány pfiedev ím rûznou populaãní hustotou jmenovan ch druhû. Nejvût í rozloha sledovaného území je u druhu, kter má nejmen í populaãní hustotu, tedy u s ãkû obecn ch, kde zahrnuje plochu o rozloze pfiibliïnû 2000 km 2 a leïí v okresech Bfieclav a ãásti okresû Brno-mûsto, Brno-venkov, Hodonín a Vy kov. Druh m nejvût ím územím je studijní plocha pro sledování sov pálen ch, ta se rozkládá v hranicích okresu Bfieclav na plo e 200 km 2. Studijní plochy pro zb vající dva popisované druhy po tolku obecnou a kalouse u atého jsou men í a jsou rozdûleny do 4 oblastí: oblast Bfieclav LanÏhot (32 km 2 ), oblast Valtice Sedlec u Mikulova (35 km 2 ), oblast Podivín Rakvice (40 km 2 ) a oblast Podolí u Brna Velatice (8 km 2 ). Souhrnná rozloha tûchto oblastí je 5 km 2. Pro hnízdûní po tolek obecn ch a kalousû u at ch je pfiipraveno pfiibliïnû 280 umûl ch hnízdi È (hnízdní podloïky, dfievûné a plastové budky), pro sovy pálené je to 20 speciálních hnízdních budek ( cm) umístûn ch v zemûdûlsk ch objektech a v kostelech, obdobné lokality umístûní má 40 budek pro s ãky obecné (pfiedev ím budky podlouhlého typu tzv. roury). V SLEDKY A DISKUSE Sova pálená Hnízdní populace sovy pálené v okrese Bfieclav se pohybuje od 20 do 40 párû a kolísá podle potravní nabídky v jednotliv ch letech. V roce 2008 se po nepfiíli silné zimû udrïovaly stavy hrabo Û polních (Microtus arvalis) na dobré úrovni a umoïnily tak sovám pálen m dal í úspû nou hnízdní sezónu (viz obr. ). Ve stabilní kolekci 20 budek byly hnízdní páry sov pálen ch zastiïeny na 34 místech, tzn. 28,3 %. Sovy zaãínají s hnízdûním podle moïností hodnû brzo, ale rozpûtí zaãátkû prvního hnízdûní trvá dva mûsíce: nejranûj í snû ka zaãala jiï , nejpozdûj í Rok byl pfiízniv, ale ne nadprûmûrn : ze 46 zji tûn ch snû ek bylo 39 úspû n ch (85 %), prûmûrn poãet vajec v první snû ce byl 5,75, prûmûrn poãet vyveden ch mláìat na jedno hnízdûní byl 4,9. Potû itelné je roz ífiení druhu do dal- ích obcí a farem, ãemuï napomohla instalace vhodn ch hnízdních pomûcek. V potravnû v hodn ch letech dochází u sov pálen ch ãasto ke druhému hnízdûní. V okrese Bfieclav k tomu v roce 2008 do lo u 3 z 33 hnízdních párû (39,4 %). I zde existuje rozpûtí zaãátku snesení prvního vejce od 3.7. do JestliÏe je nalezena pozdní snû ka na hnízdi ti nebo v hnízdní budce sovího páru, mnozí ornitologové automaticky pfiedpokládají, Ïe jde o druhou snû ku téhoï páru. KNIPRATH & STIER (2007) v ak ve sv ch poznatcích z let upozoràují na to, Ïe v mnoha pfiípadech dochází pro druhou snû ku k v mûnû jednoho nebo i obou partnerû. Hnízdûní sovy pálené mûïe mít tedy dvojí ãasovou organizaci; od snesení prvního vejce do vylétnutí posledního mládûte v jedné snû ce uplyne doba kolem 00 dnû, pak mûïe následovat normální druhé hnízdûní. V potravnû pfiízniv ch letech v ak sovy neãekají tak dlouho a druhou snû ku mohou v raznû uspí it (jiï od 69 dnû). Tyto vloïené snû ky (Schachtelbruten) zaãínají v dobû, kdy mláìata z první snû ky je tû nevylétla. ProtoÏe 29

3 Fr. KRAUSE & L. OPLU TIL Podpora hnízdûní dravcû a sov na jiïní Moravû samice je vázána druhou snû kou, zûstává zb vající v chova prvních mláìat plnû na samci. Samice ãasto (autofii uvádûjí pfies 50 %) zaãíná druhou snû ku s jin m samcem, napfi. ze sousedního páru, nebo voln m, dosud nehnízdícím partnerem. Pokud mají moïnost, mûní sovy pálené pro druhou snû ku ãasto místo hnízdi tû. V zkum potvrdil, Ïe jen 0 % párû zûstalo v budce první snû ky. Vût ina se pfiemístila, a to do nepfiíli velké vzdálenosti (prûmûrnû 90 m), do sousední hnízdní budky. I kdyï by to z ãasov ch dûvodû nebylo nezbytné (pfii prûmûrném ãasovém rozpûtí obou snû ek 98 dnû byla mláìata první snû ky vût inou vyvedena), mûlo to své opodstatnûní. I u nás je dostateãnû známo, jak vypadá hnízdní substrát na dnû budky po úspû ném hnízdûní je to nevábná, vlhká smûs v vrïkû, trusu a zbytkû potravy, která mûïe velmi snadno pfiivodit kanálové prostfiedí. Do takového podkladu samice, která sedí od prvního vejce, svou snû ku nesnese ance mláìat na zdárné vyvedení je zde na rozdíl od zahnízdûní v ãisté a suché budce nebo ve volném prostoru mnohem niï í. Je proto úãelné a autofii to také doporuãují instalovat alespoà dvû hnízdní budky v jedné farmû ãi obci. Sovy pálené je rády vyuïijí pro obojí hnízdûní a nehrozí nebezpeãí nezji tûn ch snû ek v nevhodn ch prostorech ohroïovan ch napfi. kunou skalní (Martes foina). V znamn m faktorem, kter ovlivàuje úspû nost hnízdûní sov pálen ch, je v ka umístûní vletového otvoru budky nad jejím dnem. Zajímav referát mûl na toto téma David Ramsden z britského Barn Owl Trustu na Svûtové konferenci o ochranû sov v Groningenu v roce Z anal zy úspû nosti hnízdûní sov pálen ch v nûkolika tisících budek ve Velké Británii vypl vá doporuãení, aby vletov otvor byl minimálnû 46 cm nade dnem budky, a vhodné je pfied nûj umístit balkonek. DÛvodem je skuteãnost, Ïe mladé sovy pálené se ve vûku kolem 2 3 t dnû zaãínají pohybovat po prostoru budky a vypadávají z ní nízko umístûn m vletov m otvorem (napfi. pfii soupefiení mláìat o potravu pfiinesenou rodiãi). Vypadlá mláìata nejsou rodiãi dokrmována a hynou pod budkou nebo se stávají kofiistí predátorû. V roce 2008 bylo moïné si tuto skuteãnost ovûfiit pfii sledování on-line pfienosu z hnízdûní sov pálen ch, kter jsme spoleãnû se Zoologickou zahradou mûsta Brna a kolegou Janem Buchtou pfiipravili. Od kvûtna do fiíjna mohli zájemci na webov ch stránkách zoologické zahrady sledovat divok pár pfii v chovû mláìat z prvního a druhého hnízdûní v budce umístûné v okrese Bfieclav. Jednalo se o budku, která byla sovami kaïdoroãnû obsazována a jejíï vletov otvor byl 5 cm nade dnem. V prûbûhu prvního hnízdûní z ní bûhem jedné noci vypadla 3 mláìata ve vûku 3 35 dnû. Díky pravidelnému sledování pfienosu bylo moïné vãas zasáhnout a vrátit je zpût tentokrát do nové budky, kde byl vletov otvor umístûn 25 cm nade dnem. Doporuãujeme proto v em ornitologûm, ktefií vyrábûjí nebo kontrolují budky pro sovy pálené, aby nepodceàovali rizika ztrát vznikl ch vypadnutím mláìat a zajistili u budek v ku vletového otvoru min. 25 cm nad jejím dnem. V ku umístûní jsme zvolili s ohledem na nejãastûj í typ budky pro sovy pálené, kter pouïíváme a kter má pfiibliïnû délku 00 cm, ífiku 50 cm a v ku 50 cm. Dal í ze zajímav ch úprav britsk ch budek umístûní balkonku pfied vletov otvor umoïàuje nedospûl m mláìatûm bezpeãnû se pohybovat u budky, pfiebírat potravu od rodiãû a opût se do ní vracet. 30

4 CREX Zpravodaj JMP âso 29 (2009): V na ich podmínkách jsme podobné úpravy nerealizovali, protoïe v raznû zvy ují riziko vniknutí kun a bylo by nutné provádût dal í dodateãná zabezpeãení. Poãet budek / Nr. of nestboxes Poãet hnízdících párû / Nr. of breeding pairs Rok / Year Obr.. V voj poãtu a obsazenosti budek pro sovu pálenou (Tyto alba) v okrese Bfieclav v letech 99 aï 2008 Fig.. Development in the number and occupancy of nestboxes for the Barn Owl in the Bfieclav district in S ãek obecn Populace s ãkû obecn ch je na jiïní Moravû velmi profiídlá, v roce 2008 jsme prostfiednictvím hlasového monitoringu prokázali jejich v skyt v celém zájmovém území o rozloze cca 2000 km 2 pouze na 5 lokalitách. Na základû jejich podrobnûj ích kontrol bylo potvrzeno 6 pfiípadû úspû ného hnízdûní, z toho 4 v pfiipraven ch budkách v zemûdûlsk ch objektech (viz obr. 2), ostatní 2 byla umístûna na budovách (za pozednicí ob vaného jednopatrového domu, za betonov m nosníkem kravína). V echna hnízdûní byla úspû ná, v budkách vyvedli s ãci, 2 a 2 4 mláìata, poãet mláìat vyveden ch v dal ích hnízdech nebyl zji tûn. V prvním pfiípadû bylo spoleãnû s mlad m s ãkem nalezeno jedno neoplozené vejce. PrÛmûrn poãet vyveden ch mláìat na jedno hnízdo byl tedy 2,75. Budky pro s ãky kontrolujeme v prvním t dnu ãervna, kdy pfiedpokládáme dostateãnû velká mláìata (z dûvodu minimalizace ru ení hnízdûní). Podle vûku mláìat urãeného na základû mûfiení letek a fotodokumentace z literatury (van NIEUWENHUYSE et al. 2008) jsme dopoãítali následující data zahájení snû ek: 2.4., 9.4., a Z tûchto údajû vypl vá pomûrnû velké rozmezí (20 dní) mezi termíny zaãátku hnízdûní jednotliv ch hnízdních párû. 3

5 Fr. KRAUSE & L. OPLU TIL Podpora hnízdûní dravcû a sov na jiïní Moravû S ãci preferují zemûdûlské farmy, v nichï jsou chována zvífiata (ovce, konû) nebo neustala Ïivoãi ná v roba. Spásané nízké porosty a hlodavci vázaní na krmivo pro dobytek jim poskytují dostatek potravy. Ptáci jsou nicménû pfiizpûsobiví a pfii nedostatku tradiãní potravy se pfieorientují na jinou, napfi. vybírání mláìat jifiiãek (Delichon urbica) z hnízd. Vzhledem k rûzn m názorûm na velikost vhodn ch vletov ch otvorû do hnízdních budek urãen ch pro s ãky jsme v roce 2008 pfiipravili jejich testování s pomocí jedné ze samiãek kontrolovan ch v budce. Byl tím vylouãen eventuelní vliv odli né fyzické kondice ptákû chovan ch ve voliéfie, pravidelnû krmen ch a bez moïností standardního pohybu a pfieletû. Samiãka tûsnû pro la nabízen m kulat m otvorem vystfiiïen m v papírovém kartonu o prûmûru 63 mm, bez problémû prûmûrem 65 mm a pohodlnû prûmûrem 70 mm. Otvory o prûmûrech 58 mm a 60 mm byly pro ni úzké. Lze proto doporuãit volit pro vletové otvory do budek urãen ch s ãkûm prûmûr kolem 70 mm. Lze jej samozfiejmû zhotovit i ãtvercov, napfi. 8 x 8 cm. Pokud je hnízdní budka dostateãnû chránûna polohou nebo plechov m límcem proti kunám, není tvar a velikost otvoru rozhodující. Je v ak nutno vzít v úvahu, Ïe vût í otvory mohou lákat hnízdní konkurenty. V zemûdûlsk ch farmách jimi mûïe b t po tolka obecná a také sova pálená. Sousedství tûchto ptákû sice vût inou neznamená pro s ãky pfiímé fyzické ohroïení, ale pokud napfi. sova pálená pouïívá budku pro s ãka jako denní úkryt, zabrání mu tak v hnízdûní. Počet budek / Nr. of nestboxes Počet hnízd. párů / Nr. of breed. pairs Rok / Year Obr. 2. V voj poãtu a obsazenosti budek pro s ãky obecné v Jihomoravském kraji v letech Fig. 2. Development in the number and occupancy of nestboxes for the Little Owl in the South Moravia region in

6 CREX Zpravodaj JMP âso 29 (2009): Úporn m hnízdním konkurentem mûïe b t rovnûï vrabec domácí (Passer domesticus), jehoï objemná hnízda zcela vyplní hnízdní prostor s ãkovníku. Po v eobecném úbytku vrabcû v posledních letech se tento vliv sníïil, podobnû jako konkurence paãkû (Sturnus vulgaris). PouÏití s ãkovníku holubem domácím (Columba livia f. domestica) jsme zatím nezaznamenali. Mimofiádnû zajímav v sledek pfiinesla kontrola jedné ze samic s ãkû hnízdící v budce na lokalitû v okrese Bfieclav. Samice mûla krouïek z krouïkovací stanice Radolfzell a podle zji tûn ch údajû byla okrouïkována v dubnu 2006 u Neziderského jezera jako hnízdící pták. Vzdálenost místa krouïkování a místa kontrolního odchytu byla 0 km a mezi obûma odchyty uplynulo 794 dní. Jedná se o nezvykle dlouh pfiesun dospûlého ptáka, literatura (CEPÁK et al. 2008) uvádí spí e pfielety mlad ch ptákû, a to do vzdálenosti prûmûrnû 9,3 km. U dospûl ch ptákû uvádí jen minimální pfiesuny, z toho u samic pouze 2 pfiípady 2 km a 7 km. Podle zahraniãních údajû (van NIEUWENHUYSE et al. 2008) nepfiesáhl obvykle pfiesun dospûl ch ptákû vzdálenost 45 km. Námi proveden kontrolní odchyt je pravdûpodobnû velmi v jimeãn, pfiiná í v ak urãitou nadûji pro izolované populace s ãkû, do kter ch se tímto zpûsobem mohou dostat noví ptáci. Ze zji tûn ch v sledkû vypl vá, Ïe je Ïádoucí maximálnû podporovat zbytkové populace s ãkû na jejich pfiirozen ch stanovi tích, chránit a udrïovat jejich biotopy a také spolupracovat s kolegy v zahraniãí a sdílet informace o stavu a v voji místních populací. V zapoãaté spolupráci s kolegy v Dolním Rakousku, ktefií se v zkumu populace s ãkû vûnují, budeme tedy urãitû pokraãovat. Po tolka obecná Po tolky obecné se ve sledovan ch oblastech vyskytují hojnû jak ve volné krajinû, tak i synantropnû. V zemûdûlsky intenzivnû vyuïívaném území mají omezené moïnosti pro hnízdûní, a proto vût inou ochotnû vyuïívají umûlé hnízdní pomûcky polobudky nebo umûlá hnízda. První jsme ve volné zemûdûlské krajinû Bfieclavska instalovali v polovinû 80. let minulého století v rámci tehdy populárního biologického boje proti polním kûdcûm. I kdyï pozdûji, zejména v souvislosti se zánikem jednotn ch zemûdûlsk ch druïstev a po zmûnách v zemûdûlské v robû, nebyly jiï tyto metody tolik akcentovány, zûstaly v agrocenózách poãetné kolekce budek obsazovan ch pravidelnû po tolkami. Tato hnízdi tû lze pohodlnû kontrolovat a získávat z nich spoustu uïiteãn ch poznatkû z populaãní dynamiky v dlouh ch ãasov ch fiadách. Základní údaje z hnízdûní po tolek obecn ch v námi sledovaném území v letech shrnuje tab.. Zji ten prûmûrn poãet vajec ve snû ce nepravidelnû osciloval kolem hodnoty 5,06 uvedené v literatufie (HUDEC & ËASTN 2005), prûmûr z námi zji tûn ch v sledkû za sledované období je 4,63. PrÛmûrn poãet vyveden ch mláìat za sledované období byl 4,8, coï je o nûco více neï uvádí Fauna âr 3,83 (HUDEC & ËASTN 2005). Z pfiehledu se vymyká rok 2007 s velmi brzk m zahájením hnízdûní a nejvy ími prûmûrn mi snû kami. V bûïn ch letech zaãínají po tolky na Bfieclavsku hnízdit v posledních dvou dekádách dubna a první dekádû kvûtna. 33

7 Fr. KRAUSE & L. OPLU TIL Podpora hnízdûní dravcû a sov na jiïní Moravû Tab.: Hnízdní úspû nost a poãátky hnízdûní po tolky obecné v oblasti mezi Bfieclaví, LanÏhotem a Kosticemi (okr. Bfieclav) za posledních 0 let Tab.. The breeding success and starts of breeding of the Kestrel in the area between Bfieclav, LanÏhot and Kostice (the Bfieclav district) in last 0 years PrÛmûrn poãet /Average number Rok Year Vajec Eggs Vyveden ch mláìat Fledged young PrÛmûrn zaãátek snû ky Average start of breeding 999 4,42 4, ,08 4, ,30 3, ,42 3, ,96 3, ,57 3, ,2 4, ,37 3, ,25 4, ,80 4, Na základû srovnání jednotliv ch oblastí s hnízdními pomûckami mûïeme konstatovat, Ïe 3 oblasti v okrese Bfieclav jsou si víceménû velmi podobné z pohledu obsazenosti budek, termínû hnízdûní i hnízdní úspû nosti. Ve ãtvrté oblasti umístûné v okrese Brno-venkov je sice obdobn charakter krajiny a totoïné umístûní budek jako u ostatních sledovan ch oblastí, pfiesto bylo v kolekci budek instalovan ch v roce 2004 zaznamenáno první hnízdûní po tolek aï v roce 2008 (bohuïel neúspû né). DÛvody jsme doposud nezjistili, mûïe jít o dûsledek napfi. men í hustoty populace po tolek a souãasnû dostateãnou nabídku pfiirozen ch hnízd. Kromû v skytu po tolek v samotném mûstû Bfieclavi, kde nejsou umûl mi pomûckami podporovány, lze tyto ptáky zastihnout i v zemûdûlsk ch farmách, z nichï vyletují na lov do okolních polí. Nezfiídka tvofií trpûnou hnízdní i potravní konkurenci sovám pálen m (Tyto alba), jejichï budky si ochotnû pfiivlastní. KaÏdoroãnû najdeme tûchto hluãn ch dravãíkû v sovích budkách kolem desíti párû (v roce 2008 celkem úspû - n ch hnízdûní). Eventuelní konkurenci lze pfiedejít dodateãnou instalací po tolníku nebo dal ího sovníku, ãímï se získá i pfiípadné vhodné místo pro druhé hnízdûní sov. Nejv znamnûj í vliv na hnízdní konkurenty má umístûní sovníku pokud je instalován uvnitfi pûdy nebo ocelokolny a v let není pfiímo pfiístupn zvenku (napfi. skrze stûnu nebo okno), po tolky jej nevyuïívají. Ve v jimeãn ch pfiípadech jsou sova pálená a po - tolka obecná schopny hnízdit spoleãnû v sovníku a úspû nû vedle sebe vyvést mláìata, jak popisují KNIPRATH & STIER (2008). V na ich podmínkách jsme se s takovou symbiózou dosud nesetkali. 34

8 CREX Zpravodaj JMP âso 29 (2009): Kalous u at Tato typická sova kulturní krajiny je trval m, ale ménû poãetn m hnízdním i potravním konkurentem po tolek obecn ch. Obsazuje stejné biotopy a loví stejnou potravu (zejména hrabo e), i kdyï v odli né ãasové periodû. Koexistence obou druhû v t chï biotopech nabízí zajímavá srovnání, av ak i z historického pfiehledu lze konstatovat vût í citlivost kalouse u atého na v kyvy v potravní nabídce projevující se v kolísání hnízdních populací. U po tolky obecné není vliv degrese hrabo Û polních natolik citeln, reaguje niï ími snû kami (viz tab. 2 a obr. 3), nikoli v ak hromadnou migrací za potravou nebo vypu tûním hnízdûní. Za dobu, po kterou jsou ve sledovan ch oblastech umístûny hnízdní pomûcky, se rozhodující ãást populací obou druhû pfiemístila do budek a umûl ch hnízd. Pfiedpokládáme, Ïe v znamn vliv na tento pfiesun má vti tûní tohoto typu hnízdi tû ze strany mláìat a také bezpeãnûj í a úspû nûj í hnízdûní zde. Ve star ch vraních, straãích a káních hnízdech je hnízdûní po tolek a kalousû nyní pouze doplàkové. Kontroly hnízdních pomûcek v terénu pfiinesou kaïdoroãnû fiadu zajímav ch zji tûní jako pfiíklad lze uvést netypické loàské hnízdûní sojky obecné (Garrulus glandarius) v plastové polobudce, obãas vyuïijí nabídnutou budku i kachny divoké (Anas platyrhynchos) nebo pûvci (pûnkava obecná Fringilla coelebs). V nûkter ch lokalitách se obãas setkáváme s doklady predace hnízd (zejména vajec) ze strany kun skalních nebo krkavcovit ch ptákû, nejãastûji vran ed ch. Tab.2. Srovnání koexistence po tolky obecné a kalouse u atého na kontrolovan ch územích Bfieclavska v letech Tab. 2. Comparison in coexistence of the Kestrel and Long-eared Owl at study area in the Bfieclav district in Rok Year Poãet budek a hnízdních podloïek Number of nestboxes and nest platforms Poãet hnízdících párû Number of breeding pairs Falco tinnunculus Asio otus Celková obsazenost budek (%) Occupancy of nestboxes in total (%)

9 Fr. KRAUSE & L. OPLU TIL Podpora hnízdûní dravcû a sov na jiïní Moravû Počet budek a podložek / Nr. of artif. nestsites Obr. 3. Poãet hnízdních pomûcek a jejich obsazenost po tolkami obecn mi a kalousy u at mi ve sledované oblasti Bfieclavska v letech Fig. 3. The number of artificial nestsites and their occupancy by the Kestrel and Long-eared Owl at study area in the Bfieclav district in ZÁVùR V sledky hnízdní sezony 2008 u budkami podporovan ch druhû dravcû a sov dokládají, Ïe se jedná o efektivní zpûsob podpory populací po tolek obecn ch, kalousû u at ch, sov pálen ch i s ãkû obecn ch. V dlouhodobém srovnání jsou patrné v kyvy poãtu hnízdících párû, coï je dáno pfiedev ím trofick mi a klimatick mi podmínkami. PfiestoÏe mohou b t budky vnímány jako umûl zásah do pfiirozeného prostfiedí, jedná se z pohledu populací pfiedmûtn ch druhû o v znamnou pomoc, bez které by tyto druhy v souãasné ãlovûkem vyuïívané a pfietvofiené krajinû nebyly schopny udrïet dostateãnû poãetné populace. SUMMARY Artificial nestsites for Barn Owls (Tyto alba), Little Owls (Athene noctua), Kestrels (Falco tinnunculus) and Long-eared Owls (Asio otus) were situated in the various areas of South Moravia. In 2008, 34 pairs of the Barn Owl used some of 40 prepared nestboxes, 4 pairs of the Little Owl bred in one of the 40 nestboxes, 6 pairs of the Kestrel and 32 pairs of the Long-eared Owl were found in some of 278 suitable nestboxes. According to the field practice, the entry hole to a nestbox for the Barn Owl should be at least 25 cm above its floor. The move of an adult female of the Little Owl at the distance of 0 km after 2 years was confirmed (from Neusiedler See locality to the Bfieclav district). 36

10 CREX Zpravodaj JMP âso 29 (2009): LITERATURA CEPÁK J., KLVA A P., KOPEK J., SCHRÖPFER L., JELÍNEK M., HO ÁK D., FORMÁNEK J. & ZÁRYBNICK J. (eds.), 2008: Atlas migrace ptákû âeské a Slovenské republiky. Aventinum. Praha HUDEC K. & ËASTN K. (eds.), 2005: Fauna âr, sv. 29/2. Ptáci Aves 2/I. Academia. Praha KNIPRATH E. & STIER S., 2007: Schleiereule Tyto alba: Mehrfachbruten in Südniedersachsen. Eulen- Rundblick 58: 4 54 KNIPRATH E. & STIER S., 2008: Schleiereulen Tyto alba und Turmfalken Falco tinnunculus als Brutnachbarn. Eulen-Rundblick 58: VAN NIEUWENHUYSE D., GÉNOT J.-C. & JOHNSON D. H., 2008: The Little Owl Conservation, Ecology and Behavior of Athene noctua. Cambridge University Press. Cambridge 37