MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie Komunální politika v Táboře ve volebním období 2002-2006 Bakalářská práce Tereza Kratochvílová Vedoucí práce: doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. Učo: 219582 Obor: Politologie Imatrikulační ročník 2006 V Táboře, dne 4.5.2009

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Komunální politika v Táboře ve volebním období 2002-2006 vypracovala samostatně a pouţila jen zdroje uvedené v seznamu literatury. V Táboře, 4.5.2009... Tereza Kratochvílová 2

Děkuji doc. PhDr. Stanislavu Balíkovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce. Děkuji Ing. Janu Karlovskému za vstřícnost a ochotu. Děkuji svému příteli Milanovi a své rodině za jejich podporu. 3

OBSAH 1. ÚVOD... 5 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI... 6 3. SITUACE PŘED VOLBAMI 2002... 7 4. KOMUNÁLNÍ VOLBY 2002... 10 4.1.Volební programy úspěšných subjektů... 10 4.2. Volební programy neúspěšných subjektů... 13 4.3. Výsledky komunálních voleb 2002... 14 4.4. Koalice 2002... 15 5. KOMUNÁLNÍ POLICY 2002-2006... 16 5.1. Slučování táborských základních škol... 16 5.2. Most přes táborské nádraží... 19 5.3. Kauza LIDL... 23 5.4. Hospodaření města v letech 2002-2006... 25 5.5. Doprava v Táboře... 27 6. KOMUNÁLNÍ VOLBY 2006... 30 6.1. Volební programy úspěšných subjektů... 30 6.2. Volební programy neúspěšných subjektů... 32 6.3. Výsledky komunálních voleb 2006... 33 6.4. Koalice 2006... 34 7. ZÁVĚR... 35 8. SEZNAM POUŽITÉ ODBORNÉ LITERATURY... 36 9. SEZNAM POUŽITÝCH NOVINOVÝCH ČLÁNKŮ... 37 10. SEZNAM POUŽITÝCH PŘEDVOLEBNÍCH MATERIÁLŮ... 40 11. SEZNAM POUŽITÝCH USNESENÍ ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA... 41 12. SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ... 42 13. ANOTACE... 43 13.1. Anotace... 43 13.2. Abstract... 43 13.3. Klíčová slova... 43 13.4. Key words... 43 4

1. ÚVOD Cílem této práce je analýza komunální politiky v Táboře ve volebním období 2002 2006. Kromě analýzy průběhu komunálních voleb v letech 2002 a 2006 se především zaměřím na průběh volebního období mezi těmito volbami. Budu tedy reflektovat dimenzi politics 1 i policy. 2 Jelikoţ v letech 2002 aţ 2006 došlo na táborské radnici k několika kauzám, které určovaly charakter tohoto volebního období, mým základním výzkumným předpokladem je tvrzení, ţe klíčové momenty volebního období 2002 2006 se promítly do výsledku komunálních voleb 2006. Při výzkumu jsem uţila metodu jednopřípadové studie. Ačkoli se v poslední době zvyšuje zájem o výzkum komunální politiky, stále je jí věnována spíše marginální pozornost. Zjistit proč tomu tak je, není účelem této práce. Přináší to s sebou ale jistá omezení týkající se nedostatku odborné literatury k tomuto tématu. 3 Problematikou komunální politiky v Táboře v letech 2002-2006 se nikdo systematicky nezabýval, proto v této práci vycházím především z předvolebních materiálů politických stran kandidujících v komunálních volbách, údaje o výsledcích voleb vycházejí ze serveru www.volby.cz a www.czso.cz, 4 průběh volebního období je zmapován díky regionálním tiskovinám 5 a zápisům ze zasedání městského zastupitelstva. Z hlediska struktury je práce rozdělena do několika kapitol. Po představení obce následuje krátká kapitola o komunální politice před rokem 2002. V další kapitole analyzuji komunální volby v roce 2002 z hlediska kandidujících stran a jejich programů, volební účasti a výsledků. Největší část je věnována komunální policy v letech 2002 2006, kde jsou představeny nejdůleţitější momenty tohoto volebního období. Komunální volby v roce 2006 jsou strukturovány stejně jako ty předchozí. Na závěr shrnuji získané poznatky a ověřím správnost výzkumného předpokladu. 1 Politics je procesem utváření politické vůle, politikou konfliktu a konsensu politics představuje dynamický aspekt vytváření politiky. V této dimenzi politiky se realizují vítězství jedněch i poráţky druhých. (Rosůlek 2004: 54) 2 Policy je zkratkou pro obsahovou dimenzi politiky. Kdyţ se v tomto smyslu hovoří o politice vlády nebo politické strany, pak to znamená, co strana nebo stát zamýšlejí udělat nebo co uţ činí (Rosůlek 2004: 55) 3 Proto jsem teoretické poznatky týkající se teorie koalic čerpala z práce Stanislava Balíka a několika málo odborných článků, které se komunální politikou zabývají. 4 Webové stránky Českého statistického úřadu. 5 Jedná se o Táborské listy, týdeník Táborsko, Palcát a Kotnov a Noviny táborské radnice. 5

2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI Město Tábor se nachází v severní části jiţních Čech a je druhým největším městem Jihočeského kraje. K 1.1.2008 bylo ve městě přihlášeno 35 556 obyvatel, rozloha Tábora je 6 221 ha. Město se člení na 14 místních částí. (Oficiální informační systém města Tábora) Počtem obyvatel 6 se řadí do skupiny měst s 20 000 49 999 obyvateli, kterých je v České republice pouhých 0,66%. (On-line stránky Českého statistického úřadu) V současné době je zastupitelstvo města sloţeno ze 27 členů 7 (v letech 1994 a 1998 se volilo zastupitelů 21), z nich je poté voleno 9 radních 8 (před rokem 2002 jich bylo 7) mezi nimi 3 místostarostové a starosta města. Při komunálních volbách Tábor představuje 1 volební obvod, který je dále členěn na 41 okrsků. Průměrná volební účast v komunálních volbách v Táboře činí 43,9%. 9 (Volební server ČSÚ) Ke 31.1.2009 dosáhla nezaměstnanost v Táboře 5,8%, coţ je vzhledem k celorepublikovému průměru 6,8% podprůměrný výsledek. (Integrovaný portál MPSV) 6 Podle Jüptnerovy klasifikace velikosti obcí Tábor patří do skupiny obcí větší střední velikosti (VSO). Řadí se sem obce s 9 001 45 000 obyvateli. Zastupitelstvům obcí kategorie VSO dominují politické strany, jejichţ kandidáti jsou převáţně registrovaní členové..velká část nestraníků na kandidátkách stran jsou kandidáti regionálně komunálních stran jako Sdruţení nezávislých (SNK) nebo Nezávislí. (Jüptner 2004: 92) Nejčastějším typem koalice je v obcích větší střední velikosti velká koalice, která neobsahuje všechny strany v politickém spektru, ale zajišťuje pohodlnou většinu v zastupitelstvu. (Jüptner 2004: 94) 7 Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva obce přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Tábor patří do skupiny obcí od 10 000 do 50 000 obyvatel, které mají mít 15 aţ 35 členů. (zákon č.128/2000 Sb., 68 (1)) 8 Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemţ nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. (zákon č.128/2000 Sb., 99 (3)) 9 Průměr jsem vypočítala z volební účasti při volbách v roce 1994, 1998, 2002 a 2006. 6

3. SITUACE PŘED VOLBAMI 2002 První komunální volby v samostatné České republice se konaly ve dnech 18.-19. listopadu 1994. V Táboře kandidovalo celkem 11 politických subjektů, 10 volilo se 21 zastupitelů. Volební účast v těchto volbách činila 59,10%, coţ byl vzhledem k celorepublikovému průměru 62,60% podprůměrný výsledek. 11 Tabulka č. 1 - Výsledky komunálních voleb v roce 1994 12 Subjekt Platné hlasy Získané mandáty Občanská demokratická 28.61 % 6 strana ODS Komunistická strana 19.64% 4 Čech a Moravy - KSČM Občanská demokratická 12.88% 3 aliance ODA Sdruţení nezávislých 11.23% 3 kandidátů SNK Česká strana sociálně 9.84% 2 demokratická ČSSD Důchodci za ţivotní 6.19% 1 jistoty Křesťanská 4.57% 1 demokratická unie- Česká strana lidová KDU-ČSL Koalice KDS, DEU 3.91% 1 (Křesťansko demokratická strana, Demokratická unie) Zdroj: www.volby.cz Na ustavujícím zasedání zastupitelstva města dne 5.12.1994 byl zvolen starosta Jiří Vaníček 13 (ODA) a jeho zástupce Jiří Návara (SNK). Po volbách byla vytvořena minimální 10 Tři z nich nezískaly ţádný mandát, jednalo se o Nezávislé kandidáty, Liberální stranu národně sociální a Koalici SPR-RSČ (Sdruţení pro republiku Republikánská strana Československa), SDČR (Sdruţení důchodců ČR). 11 V Jihočeském kraji činila průměrná volební účast dokonce 67,14%. (Volební server ČSÚ) 12 Jednou z moţných příčin úspěchu ODS v Táboře byla tehdejší transformační euforie. A ODS byla povaţována za hlavního strůjce a garanta ekonomického úspěchu země. (Valeš 2008: 47) 13 Jiří Vaníček zastával tento post jiţ od roku 1991. 7

vítězná ideově propojená koalice, 14 protoţe ODS spolu s ODA a SNK disponovaly celkem 12 mandáty, zatímco opoziční KSČM, ČSSD, Důchodci za ţivotní jistoty, KDU-ČSL a Koalice KDS, DEU měly 9 mandátů. Převaha ODS na táborské radnici byla značná, disponovala totiţ 4 mandáty, ODA měla 2 (z toho jeden post starosty) a SNK jeden v podobě místostarosty. (Zápis z ustavujícího zasedání MZ 5.12.1994) Komunální volby v roce 1998 se konaly ve dnech 13. a 14. listopadu. Do táborského zastupitelstva kandidovalo 10 subjektů, z nichţ pouze jeden nezískal ţádný mandát. 15 I tentokrát byla volební účast podprůměrná, činila 39.49%, celorepublikový průměr byl 46.74%. 16 Tabulka č. 2 - Výsledky komunálních voleb v roce 1998 Subjekt Platné hlasy v Získané mandáty % ODS 24.77 5 ČSSD 18.81 4 KSČM 16.61 3 SNK 11.54 2 1.SNK Tábor 9.79 2 Koalice ODA,US 7.87 2 (Občanská demokrat. Aliance, Unie svobody) KDU-ČSL 4.19 1 Strana konzervativní 2.90 1 smlouvy Česká strana národně sociální ČSNS 2.59 1 Zdroj: www.volby.cz Ustavující zasedání zastupitelstva se konalo dne 26.11.1998. Starostou města byl zvolen František Dědič (ODS), do funkce místostarostů byli zvoleni Jan Babor (ČSSD) a Jana Borská. (1.SNK Tábor) Tentokrát se na táborské radnici vytvořila nadměrná ideově 14 Tato koalice má právě tolik členských subjektů, příp. mandátů, kolik je zapotřebí k většině, a její členové k sobě mají ideově blízko.zřejmě nejvíc podporuje soutěţivost stranického systému, kdy dává voličům výraznou naději na moţnost změny politiky způsobené odlišnými volebními výsledky příštích volbách. (Balík 2008: 43) 15 Jednalo se o Stranu za ţivotní jistoty. 16 Zatímco v Jihočeském kraji přišlo k volbám v průměru 49.83% voličů. (Volební server ČSÚ) 8

nepropojená koalice, 17 která zahrnovala ODS, ČSSD, Koalici ODA,US, SNK a 1. SNK. Tato koalice se opírala o 15 mandátů v zastupitelstvu, v opozici zůstali komunisté, ČSNS, Strana konzervativní smlouvy a KDU-ČSL. ČSSD a ODS měly v radě města shodně po dvou mandátech, navíc z jejich řad vzešel místostarosta, resp. starosta. SNK disponovalo jedním radním, stejně jako 1. SNK Tábor, které navíc zastávalo post místostarosty a konečně Koalice ODA, US mělo také jednoho zástupce na táborské radnici. (Zápis z ustavujícího zasedání 26.11.1998) 17 Tato koalice se vyznačuje tím, ţe je zde přítomnost jednoho nadbytečného člena, neţ by bylo třeba k vytvoření minimální koalice. Navíc v opozici musí působit několik politických subjektů, z nichţ alespoň jeden se musí v ideovém spektru nacházet mezi dvěma členy koalice. (Balík 2008: 45) 9

4. KOMUNÁLNÍ VOLBY 2002 V komunálních volbách, které se konaly ve dnech 1. a 2. 11. 2002, kandidovalo 9 politických subjektů. Poprvé se do táborského zastupitelstva volilo 27 zastupitelů, proto také drtivá většina kandidátek obsahovala 27 kandidátů. 18 Volební účast dosáhla 38.60%, coţ je vzhledem k celorepublikovému průměru 45.53% a jihočeskému průměru 50.0% podprůměrný výsledek. (Volební server ČSÚ) 4.1. Volební programy úspěšných subjektů Kromě tradičních uskupení se tyto volby vyznačovaly i přítomností několika nových politických aktérů. Asi nejvýraznějším z nich bylo hnutí Tábor 2002, 19 které svou předvolební kampaň postavilo na nových neotřelých tvářích, které v případě zvolení slibovaly doslova průvan na táborské radnici. (Tábor 2002 2002) Svůj několikastránkový volební program toto hnutí postavilo na celkem třinácti tématech, z nichţ vyzdvihlo zejména problematiku ţivotního prostředí, s tím související dopravní situaci v Táboře a celkové zlepšení fungování Městského úřadu. Tábor 2002 konkrétně sliboval svým voličům sníţení zadluţenosti města, konec utajování informací jasné podmínky konání výběrových řízení na městské zakázky= konec komunálního klientelismu, vyvolených firem a podezírání z korupce.. (Tábor 2002 2002) Mezi další sliby např. patřilo, ţe se zvýší rychlost a efektivita práce městského úřadu či ţe město půjde příkladem ohledně ekologického chování, tříděného odpadu, likvidace černých skládek atp. (Tábor 2002 2002) Kandidátka Tábora 2002 byla skutečně tvořena mladými (případně neotřelými 20 ) tvářemi, téměř polovinu zastávali mladí lidé okolo 30-ti let. Pouhých 11 kandidátů ale bylo skutečně členy hnutí Tábor 2002, zajímavé je, ţe zde bylo poměrně velké zastoupení straníků ze Strany zelených 21 či nestraníků. 18 Jedinou výjimkou byla Strana za ţivotní jistoty, která voličům nabídla 10 kandidátů. (Strana za ţivotní jistoty 2002) 19 Toto hnutí se přetransformovalo ze Sdruţení nezávislých kandidátů, které kandidovalo jiţ v předchozích komunálních volbách. Ale ne všichni kandidáti z bývalého SNK přešli k Táboru 2002. (Volební server ČSÚ) 20 Někteří čelní představitelé a duchovní otcové Tábora 2002 aţ tak neznámí voličům nebyli, jednalo se zejména o Jiřího Fišera, Františka Korbela a Zuzanu Pečmanovou. Ti byli v zastupitelstvu města přítomni jiţ dříve. (pozn. autorky) 21 Členové Strany zelených měli k Táboru 2002 tak blízko, protoţe se Tábor 2002 profiloval na ochraně ţivotního prostředí. V následujících volbách 2006 uţ ale kandidovali za svou Stranu zelených. (pozn. autorky) 10

Novým aktérem v komunálních volbách bylo i Sdruţení nezávislých kandidátů -MĚSTO I MLÁDEŢI. 22 Toto hnutí zvolilo odlišnou strategii od Tábora 2002, zaměřilo se na kulturní a sociální problémy města, zejména pak na prevenci kriminality a toxikomanie u mladistvých. Řešení nabídlo cestou vytváření podmínek a vhodného prostředí pro provozování sportovních aktivit, 23 ale i podporou aktivního odpočinku ostatních skupin obyvatelstva. Významným bodem bylo i vytváření podmínek pro plynulý chod školských zařízení a slib provést optimalizaci tehdejší sítě škol. Samozřejmou prioritou bylo i efektivní hospodaření obce; a v dopravě podpora výstavby dálnice D3 mezi Prahou a Českými Budějovicemi. (SNK MiM 2002) Tým pro Tábor, sdruţení politických stran a nezávislých kandidátů, bylo dalším ze skupiny nových aktérů, které představilo nové i jiţ velmi dobře známé tváře. 24 Jednou z priorit sdruţení byl konec zadluţování Tábora, vyrovnaný městský rozpočet, sníţení provozních výdajů...nastartovat ekonomický růst Tábora, příprava průmyslové zóny, podpora malým a středním podnikatelům. (Tým pro Tábor 2002) Kromě tradičních témat jako je školství, sociální či bytová politika, doprava nebo kultura, navrhoval Tým pro Tábor i změnu v zadávání městských zakázek, zejména oslovovat větší počet uchazečů. Samozřejmostí by měla být i úplná transparentnost a veřejná kontrola. (Tým pro Tábor 2002) Ostatní kandidující subjekty patřily k těm zavedeným, které uţ v předchozích volbách minimálně jednou kandidovaly. 1.SNK Tábor se podobně jako hnutí Tábor 2002 profilovalo jako otevřená skupina lidí různých profesí, která má zájem nabídnout své znalosti a zkušenosti ve prospěch občanů našeho města. (1.SNK Tábor 2002) V čele kandidátky opět stála ţena, Jana Borská, která v předchozím období zastávala funkci místostarostky. Toto sdruţení se ve svém programu zaměřilo na podporu mladých rodin a lidí v produktivním věku cestou aktivní bytové politiky či vytváření nových pracovních míst formou podpory podnikatelských aktivit. Program ale nemířil pouze na jednu cílovou skupinu, naopak byli do něj zahrnuti i občané v postproduktivním věku a také malé děti. Jednou z priorit bylo také zlepšení dopravní situace či humanizace sídlišť, kde ţije značná část táborských obyvatel. (1.SNK Tábor 2002) 22 Dále jen SNK MiM. (pozn. autorky) 23 Rozvoj sportovních aktivit byl hlavním pilířem programu SNK MiM. Členové byli zejména nespokojení s tím, ţe město dělá málo pro rozvoj sportovních aktivit a nesnaţí se v tomto směru o tom s občany diskutovat. Město i mládeţi se rovněţ zavázalo, ţe se bude snaţit zpřístupnit sportovní programy pro děti ze sociálně slabších rodin či pro méně talentované děti. (SNK MiM 2002) 24 Jednalo se hlavně o Jiřího Vaníčka, dlouholetého starostu Tábora či Marii Rybářovou, členku zastupitelstva města v předchozím volebním období. 11

Mezi strany s parlamentním zastoupením, které kandidovaly v roce 2002 v Táboře patřila KSČM, ČSSD,ODS a KDU-ČSL. KSČM 25 se ve svém volebním programu mimo jiné zaměřila na zlepšení bytové politiky a to tím, ţe slibovala zamezení nepovoleného pronájmu obecních bytů třetím osobám či zpřísnění postupu proti nájemníkům, kteří dlouhodobě neplní své povinnosti. Dalším opěrným bodem bylo zvýšení bezpečnosti občanů ve městě, strana navrhovala zvýšit četnost policejních hlídek v ulicích, zlepšit fungování kamerového systému, který by situaci ve městě monitoroval. Také byl u komunistů kladen důraz na zvýšený postih výtrţnictví či vandalství. KSČM se jako jedna z mála negativně postavila k Táborským setkáním, 26 kdyţ ve svém programu navrhovala minimalizaci jejich nákladů. (KSČM 2002) ČSSD se s volebním programem vypořádala poměrně netradičně, protoţe jeho součástí byly i jízdní řády táborské MHD. V čele kandidátky opět stanul Jan Babor, místostarosta města od roku 1998 a člen zastupitelstva od roku 1994. Strana v programu nenavrhla řešení konkrétních problémů, spíše se zaměřila na obecná témata jako je rozvoj hospodárné a dostupné MHD, podpora občanských aktivit, rozvoj společenského, sportovního a kulturního ţivota ve městě, zaměřit bytovou výstavbu na sociálně slabší spoluobčany, investovat a udrţovat kvalitně a hospodárně. (ČSSD 2002) Přesným opakem volebního programu ČSSD byl program ODS. V Táborských volebních novinách, ve kterých strana představila svůj program, předně vyzdvihovala záleţitosti, které se podařily uskutečnit v předchozím volebním období. Jednalo se zejména o rekonstrukce různých objektů, výstavby nových bytů, rekonstrukce chodníků v různých částech města atd. V následujícím volebním období strana slibovala pokračovat ve stávajícím trendu modernizace města, mimo jiné se zavázala např. rekonstruovat Ţiţkovo náměstí, zajistit rekonstrukci Střelnice, 27 provést rekonstrukci třídy 9. května a zrekonstruovat Budějovickou ulici, která je nejrušnější a nevýznamnější dopravní tepnou v Táboře. Ve svém programu ODS pamatovala na všechny části Tábora a navrhovala jejich rekonstrukci, příp. realizaci různých 25 V čele táborské KSČM stál Ladislav Šedivý, který také v předchozím volebním období zastával funkci zastupitele města. (KSČM 2002) 26 Jedná se o mezinárodní historický festival konaný kaţdoročně v Táboře od roku 1991. (Oficiální informační systém města Tábora) 27 Tento objekt v centru města byl v minulosti uţíván jako kulturní zařízení, které spravovalo město. Konaly se zde plesy a reprezentativní akce. Po roce 1989 byl objekt převeden pod správu armády, která z něj chtěla vybudovat Posádkový dům armády. To se nepodařilo, stavební práce byly přerušeny a objekt začal chátrat. V roce 2002 byla Střelnice převedena zpět pod správu města. (On-line stránky firmy Dvořák) 12

modernizačních projektů. Strana rovněţ odkazovala na podporu ze strany známých osobností. 28 (ODS 2002) 4.2. Volební programy neúspěšných subjektů Ve volbách neuspěly 2 strany, které nezískaly ţádný mandát. Jednalo se o Stranu za ţivotní jistoty a táborskou KDU-ČSL. Strana za ţivotní jistoty se opírala ve svém programu o výraznou postavu Františka Petráně, spolumajitele firmy PEZESTAV. 29 Hlavními cíli strany bylo sníţení výdajů státu, sníţení věku odchodu do důchodu, zrovnoprávnění muţů a ţen v zaměstnání. Co se týče místních témat strana podporovala zejména mladé rodiny a to návrhem na masivnější výstavbu bytů se sociálním nájemným, dořešení pomoci města rodinám postiţenými povodněmi. 30 Dále strana podporovala větší koncentraci hlídek městské policie v ulicích Tábora či pomoc mladým rodinám a důchodcům zlevnění jízdného. (Strana za ţivotní jistoty 2002) Tato strana však se svým ziskem 1.78% hlasů nezískala ţádný mandát. (Volební server ČSÚ) KDU-ČSL byla ve svém programu velmi konkrétní, slibovala zveřejnit výši platů volených funkcionářů města, usilovat o vyrovnaný rozpočet města či podporovat vybudování průmyslové zóny Tábor. Dále lidovci navrhovali prosadit prodej bytů v majetku města do osobního vlastnictví a ze zisků pokrýt dluhy města. KDU-ČSL také navrhla zvýhodněné jízdné MHD pro osoby starší 65ti let a zavázala se podporovat táborské sportovní týmy, aby tak bylo docíleno lepší reprezentace města na sportovním poli. (KDU-ČSL 2002) KDU-ČSL ve volbách získala 3.73% hlasů. (Volební server ČSÚ) Nedá se říci, ţe by neúspěch obou výše zmíněných stran byl způsoben nedostatkem zájmu o tehdy aktuální regionální problémy. Obě strany předloţily konkrétní návrhy na jejich řešení. 31 Naproti tomu např. ČSSD představila velmi obecný program, který nebyl zaměřen na 28 Jednalo se o zpěvačku Ilonu Czákovou, akademického malíře Kristiána Kodeta či reţiséra Filipa Renče. (ODS 2002) 29 PEZESTAV je poměrně významná táborská stavební firma, která se kromě stavby rodinných domů zaměřuje i na vodohospodářské stavby, výstavbu plynovodů či kanalizací. (On-line stránky společnosti Pezestav s.r.o.) 30 V roce 2002 výrazně postihly povodně i několik oblastí na Táborsku, byla zaplavena příměstská část Čelkovice, která se nachází nedaleko centra města Tábora. (pozn. autorky) 31 Např. v oblasti dopravy Strana za ţivotní jistoty navrhla zlepšení dopravní situace ve městě a vybudování podchodů pro chodce na Křiţíkově náměstí a Budějovické ulici (SŢJ 2002), KDU-ČSL zase chtěla dořešit problém parkování na Sídlišti nad Luţnicí a pomoci s řešením průjezdnosti městem v návaznosti na stavbu nových supermarketů. (KDU-ČSL 2002) 13

místní záleţitosti. Jedním z moţných vysvětlení neúspěchu KDU-ČSL a SŢJ by mohl být prostý fakt, ţe v Táboře zkrátka nemají dostatečně silné voličské zázemí. KDU-ČSL při předchozích volbách získávala okolo 4%, (viz. výše) takţe ani dříve nepatřila mezi strany s výraznou podporou. Strana za ţivotní jistoty zase nebyla schopna získat voliče od ČSSD a KSČM, na které je primárně zaměřena. (Kolářová 2002:5) 4.3. Výsledky komunálních voleb 2002 Tabulka č.3 Výsledky komunálních voleb 2002 Subjekt Platné hlasy v % Získané mandáty ODS 22.60 7 Tábor 2002 21.47 6 ČSSD 15.49 5 KSČM 15.45 4 1.SNK Tábor 8.25 2 Tým pro Tábor 6.93 2 SNK MiM 5.36 1 KDU-ČSL 3.73 0 Strana za ţivotní jistoty 1.78 0 Zdroj : www.volby.cz Jak ukazuje tabulka, komunálním volbám v roce 2002 opět dominovala ODS, velmi těsně za ní se umístilo ambiciózní hnutí Tábor 2002, které k ní představovalo alternativu. Na ustavujícím zasedání městského zastupitelstva, které se konalo 18.11.2002, byl mimo jiné určen počet členů rady města na 9. Starostou byl opětovně zvolen František Dědič, na posty místostarostů byli zvoleni Jan Babor (ČSSD) a Zuzana Pečmanová (Tábor 2002). V radě města mělo po 2 zástupcích hnutí Tábor 2002 (včetně místostarosty), ČSSD (včetně místostarosty), ODS (včetně starosty). Po jednom radním byl zastoupen Tým pro Tábor a 14

SNK MiM. 32 V opozici se ocitla KSČM a 1.SNK Tábor. (Zápis z ustavujícího zasedání MZ 18.11.2002) 4. 4. Koalice 2002 V rámci koaliční dohody bylo schváleno programové prohlášení, které zahrnovalo 8 bodů. Prvním bodem byla samospráva, v jejímţ rámci se koalice zavázala novelizovat směrnici o poskytování informací občanům. 33 Koalice se dále dohodla na Strategickém plánu měst Tábor-Sezimovo Ústí Planá nad Luţnicí, zavázala se sniţovat zadluţenost města a dospět k vyrovnanému rozpočtu. V otázce ţivotního prostředí se koaliční partneři zavázali, ţe půjdou příkladem v šetrném chování, důraz bude kladen na rozvoj botanické zahrady, úpravu Holečkových sadů či Tismenického údolí atp. V oblasti dopravy se koalice zavázala podporovat alternativní způsoby dopravy a zlepšit celkovou tíţivou dopravní situaci. Program koalice zahrnoval také oblast bydlení, sportu, školství a kultury. V rámci investičních priorit byla na prvním místě rekonstrukce objektu Střelnice, třídy 9. května a podle názoru veřejnosti a finančních moţností provést rekonstrukci mostu přes táborské nádraţí. (Černochová 2002: 17) Komunální volby v roce 2002 byly zlomové v tom smyslu, ţe se objevila alternativa k do té doby převládající ODS. Ta nyní měla rovnocenného soupeře, jak dokazují i výsledky voleb. Voliči zatouţili po změně, kterou pro ně představovalo toto hnutí, jehoţ hlavním opěrným bodem byla kritika poměrů na tehdejší táborské radnici. 34 Další výhodou Tábora 2002 byl poměrně velký počet mladých neznámých tváří, které znamenaly zpestření oproti starším kolegům z jiných kandidátek. Zároveň se ale na kandidátce objevily i známé osobnosti, které nebyly úplnými nováčky v komunální politice. To bylo pro voliče zárukou zodpovědného a profesionálního přístupu k vedení města. 32 Jednalo se tedy o velkou koalici, která se uţívá pro spojení dvou stran, jeţ bývají dominantními, ideově protikladnými aktéry, kteří do svého spojenectví jiţ nemusí přibírat další (menší) partnery Pro typ velké koalice je dále charakteristické, ţe...v opozici zůstávají alespoň dva relevantní protivníci ideově nesourodí. (Balík 2008: 44) 33 Na všechny orgány města by měl být aplikován princip publicity veřejné správy. Také by měl být k dispozici podnikatelským subjektům bezplatný zápis do seznamu uchazečů o městské veřejné zakázky. (Černochová 2002:17) 34 Kromě jiţ výše zmíněné ochrany ţivotního prostředí, Tábor 2002 se také ve svém programu zavázal, ţe jeho případní zvolení zastupitelé půjdou svým ekologickým chováním příkladem voličům. (Tábor 2002 2002) 15

5. KOMUNÁLNÍ POLICY V LETECH 2002-2006 Během tohoto volebního období se táborské zastupitelstvo potýkalo s celou řadou problémů a otázek, které bylo nutné vyřešit. Některé konflikty přešly i do personální roviny, protoţe v zastupitelstvu zasedalo několik osobností, které mezi sebou neměly dobré vztahy. Mezi nejvíce skloňovaná jména patřil starosta F. Dědič, místostarostka Z. Pečmanová, která iniciovala slučování škol, předseda hnutí Tábor 2002 J. Fišer, či bývalý starosta Tábora a tehdejší zastupitel J. Vaníček. Ten se osobně angaţoval hned v několika kauzách. 5.1. Slučování táborských základních škol 35 Jednou z prvních věcí, které muselo nově zvolené zastupitelstvo řešit, bylo vypořádat se s klesajícím počtem ţáků nastupujících do základních škol. Tomuto trendu, souvisejícímu s celkovým stárnutím populace v celé republice, bylo zapotřebí přizpůsobit tehdejší školská zařízení. Zatímco v roce 1993 nastoupilo v Táboře do prvních tříd 420 ţáků, v roce 1997 to bylo pouhých 277 dětí. Navíc podle prognóz, které si nechalo táborské zastupitelstvo v rámci optimalizace školství vypracovat, demografové nepředpokládali, ţe by v následujících letech došlo v ČR ke zvýšení porodnosti. (Bláhová 2003d: 5) Na základě toho se zastupitelstvo města rozhodlo vyřešit problém s úbytkem ţáků nepopulárním opatřením sloučit některé základní školy. 36 Jako první přišly na řadu 3. a 4. ZŠ na Maredově vrchu, kde navíc v závěru školního roku 2003 měl odejít ředitel a zástupkyně školy do důchodu. Město se tedy rozhodlo sloučením 3. a 4. ZŠ vyřešit jak provozní, tak mzdové náklady. Kamenem úrazu se stala 3.ZŠ, která se po dlouhou dobu těšila v táborském regionu výborné pověsti výběrové školy zaměřené na výuku cizích jazyků. Rodiče ţáků této školy se po zveřejnění záměru zastupitelstva proti sloučení škol vzbouřili. Sloučením s běţnou školou podle jejich názoru vybudovaná tradice vezme za své, neboť jak bude ubývat ţáků, bude škola nucena děti dávat do společných tříd a kvalita jazykové výuky poklesne. (Kolářová 2003a: 1) Na druhé straně se tento přístup nelíbil rodičům ţáků 4. ZŠ, ti 35 Dále jen ZŠ. (pozn. autorky) 36 Zajímavé je, ţe ačkoli se o slučování škol hovořilo jiţ v předchozím volebním období za časů místostarostky Borské, v programech ke komunálním volbám 2002, nebyla tato problematika vůbec zmíněna. Jediné SNK MiM zmínilo jako jeden z hlavních bodů programu provést optimalizaci stávající sítě školských zařízení. (SNK MiM 2002) 16

protestovali proti tomu, aby jejich děti byly označovány jako méně talentované. (Kolářová 2003a: 8) Zasedání zastupitelstva 20. února 2003, na kterém byl tento problém diskutován, skončilo pro zastupitele neúspěchem, protoţe nedokázali přesvědčit veřejnost o výhodách sloučení obou škol. Jednání mezi oběma znepřátelenými tábory však pokračovala dále, 31.3. se konala beseda, jíţ se zúčastnili znepokojení rodiče 37 a zástupci města v osobách starosty a místostarostky Pečmanové. Nicméně ani jedna strana nehodlala ustoupit. Město argumentovalo zejména klesajícím počtem ţáků na základních školách, kterých bylo v té době v Táboře více neţ dost. Vedle deseti městských škol totiţ existovaly ještě dvě soukromé. Městským zastupitelům vyjádřil svou podporu i senátor Pavel Eybert (ODS), 38 kdyţ na besedě zdůraznil, ţe kvalita školy se odvíjí od kvality pedagogického sboru. (Kolářová 2003a: 8) Díky tomuto sporu vyplynulo na povrch několik skutečností. Předně se ukázalo, ţe vázne komunikace mezi radnicí a občany města. 39 Obě strany se nebyly schopny dohodnout na kompromisu. Navíc se vznesla vlna kritiky na adresu Pečmanové, která byla kritizována kromě své politické nezkušenosti i za to, ţe nezačala se slučováním škol u své 6. ZŠ, odkud na radnici přišla, protoţe do budoucna měly být sloučeny i jiné školy, včetně 5. a 6. ZŠ. (Kolářová 2003a: 8) Na zasedání zastupitelstva dne 7.4.2003 bylo odhlasováno sloučení 3. a 4. ZŠ. 40 Hned poté rodiče, s výsledkem nespokojení, začali sbírat petiční podpisy, kterými by lidé podpořili myšlenku vyhlásit o této otázce referendum. Pro město by vypsání referenda znamenalo výdaj zhruba okolo tři čtvrtě milionu korun, proto se snaţilo jeho konání zabránit. Na stranu rodičů se přiklonili komunisté, kteří se i osobně angaţovali ve sběru podpisů petice. Naopak Tábor 2002 spolu s iniciátorkou Pečmanovou nehodlali ze svých poţadavků ustoupit. Za místostarostku se postavil i radní Jiří Fišer, který viděl ve slučování škol lepší řešení neţ 37 Jejich mluvčím se stal pan Libor Hrubý, otec jednoho z dětí ze 3. ZŠ. 38 Pavel Eybert zastává v současné době jiţ třetí volební období funkci starosty města Chýnova. (Webová stránka Mgr. Pavla Eyberta) 39 Samotná beseda byla zahájena panem Hrubým, který vyjádřil lítost nad nepřítomností iniciátorky slučování Pečmanové. Ta v tu dobu měla být na zasedání rady města. Za chvíli ovšem dorazila Pečmanová spolu se starostou města s tím, ţe se zasedání rady města kvůli besedě konalo o něco dříve. Přítomní novináři ovšem o příchodu obou radních předem věděli, a tak jediný kdo nebyli informováni, byli oba ředitelé škol na besedě přítomní a rodiče spolu s L. Hrubým. (Kolářová 2003a: 8) 40 Pro sloučení škol hlasovali čtyři zastupitelé za Tábor 2002, čtyři za ODS (vč. starosty), pět za ČSSD, jeden za SNK MiM a oba zastupitelé za Tým pro Tábor. Proti byli jen čtyři zastupitelé z opoziční KSČM a dva z ODS (Prášek a Zvěřina). (Zápis ze zasedání MZ 7.4.2003) 17

jejich rušení. To by totiţ jako první odnesly malé školy a případně alternativní školství. (Kolářová 2003b: 2) Nespokojení rodiče navrhli revokaci dubnového usnesení táborského zastupitelstva a doufali, ţe znovu návrh na sloučení škol v zastupitelstvu neprojde. Pokud by totiţ prošel, konalo by se na ţádost rodičů, nespokojených s postupem zastupitelstva, referendum. 41 Nicméně mluvčí skupiny rodičů Hrubý vyjádřil naději, ţe zastupitelstvo celou kauzu aţ k referendu nenechá dojít. Tím bylo jednání mezi oběma stranami u konce. (Kolářová 2003b: 2) V zastupitelstvu se mezitím začal jasně profilovat na jedné straně tábor stojící za rodiči 42 a na straně druhé tábor podporující Pečmanovou. 43 V otázce slučování základních škol se angaţoval i bývalý starosta Tábora Jiří Vaníček. Svůj postoj k tomuto problému vyjádřil článkem uveřejněným v Týdeníku Palcát, kde ostře kritizoval postup městského zastupitelstva 44 a vyjádřil svou solidaritu s občany snaţícími se zabránit sloučení škol. (Vaníček 2003: 1) Na jednání zastupitelstva, které se konalo 19. 5. 2003, byla schválena revokace usnesení o sloučení obou škol z dubna 2003. 45 Koncepci zastupitelky Pečmanové podpořil např. i Jaroslav Kopecký z ČSSD. 46 (Černochová 2003b:17) Ukázalo se tedy, ţe zastupitelstvo vzalo v potaz nesouhlas veřejnosti, především ale nespokojených rodičů, a nenechalo celou kauzu zajít aţ k referendu. Na druhou stranu ale problém s ubývajícím počtem ţáků nezmizel a bylo třeba jej řešit. Proto i nadále probíhala jednání mezi zastupitelstvem a skupinou rodičů 41 Původně rodiče zamýšleli, ţe by se referendum mohlo konat společně s tím o vstupu do Evropské unie, jehoţ datum bylo stanoveno na 13. června. O referendum by se ale muselo zaţádat dle zákona měsíc dopředu, tedy do 13. května. Pokud by se referendum o sloučení škol konalo samostatně, bylo by pro skupinu nespokojených rodičů obtíţnější přesvědčit veřejnost, aby vůbec přišla hlasovat. (Kolářová 2003b: 2) 42 Jednalo se zejména o komunisty, Jana Borská a Karel Daňhel z 1.SNK také vyjádřili svůj nesouhlas se sloučením škol. (Kolářová 2003c: 2) 43 Členové Tábora 2002 byli, vyjma zastupitelů Kateřiny Bláhové a Miloše Tuháčka, pro sloučení obou škol. Z ODS pak mělo sloučení podporu od starosty, Dáši Karlovské, Jana Hubičky a Jiřího Bartáčka. (Tamtéţ, s.2) 44 Snad nejvíce je mi líto toho, ţe zastupitelé úplně ignorovali záporné postoje občanů a odhlasovali návrh tváří v tvář zasedacímu sálu, plnému občanů, přesvědčených o pravém opaku. Půvabné to bylo zejména u těch táborských zastupitelů, kteří se jinak neustále ohánějí potřebou průzkumů veřejného mínění. (Vaníček 2003: 1) 45 Celkem 18 zastupitelů zvedlo ruce pro tento návrh, jednalo se o všechny čtyři zastupitele z KSČM, čtyři z Tábora 2002 (kromě Pečmanové), sedm z ODS, jeden z ČSSD a oba dva zastupitele z 1. SNK Tábor. Proti byli pouze dva zastupitelé z ČSSD, Pečmanová z Tábora 2002 a Marie Rybářová z Týmu pro Tábor. Ostatní se zdrţeli hlasování. (Zápis ze zasedání MZ 19.5.2003) 46 Minule jsem měl pro své rozhodnutí dostatek informací a teď se neotočím o 100%. Nejsem stoupencem nátlakových skupin. (Černochová 2003b: 17) 18

zastupovanou panem Hrubým. Také byla stanovena komise se 39 členy, 47 která měla nalézt kompromisní řešení. 1.12.2003 se konalo zasedání městského zastupitelstva, kde byla nakonec schválena koncepce navrţená řediteli základních škol, jichţ se sloučení škol mělo týkat. 48 Ředitelská varianta byla přijatelná jak pro táborské zastupitele, tak pro občany města. L. Hrubý představil také některé své koncepce, nicméně i rodiče ţáků dali najevo svou sympatii k odborně zpracované tzv. ředitelské variantě, 49 která byla výsledkem půlroční práce ustavené komise. (Bláhová 2003b: 5) Na středu 10. prosince 2003 byla svolána beseda, kterou inicioval L. Hrubý, kde se měla veřejnost vyjádřit ke konečnému verdiktu táborského zastupitelstva. Na toto setkání obou znepřátelených stran ale dorazilo pouhých dvacet lidí, kteří přišli vyjádřit svůj nesouhlas se sloučením škol. Tím se tedy ukázalo, ţe většina dříve protestujících rodičů se smířila se sloučením škol a přijala jako kompromis výše zmíněnou ředitelskou variantu. (Bláhová 2003e: 5) 5. 2. Most přes táborské nádraží Otázka, co s mostem spojujícím centrum města s Blanickým předměstí a příměstskou částí Čekanice, se v Táboře začala řešit uţ v polovině 90. let. Tento most byl vzhledem ke špatnému stavu, ve kterém se nacházel, v roce 1992 uzavřen pro veškerou automobilovou dopravu a slouţil tedy jen pro cyklisty a pěší. Nedlouho poté se zastupitelstvo rozhodlo vybudovat na jeho místě zcela nový most, který by obnovil obousměrný automobilový provoz a zároveň by byl součástí zamýšleného průtahu Novým městem od Jordánské hráze po nábřeţí Jordánu pod gymnáziem a přes botanickou zahradu. 50 Na táborské radnici se od roku 1995 pracovalo na vytvoření projektové dokumentace na výstavbu nového mostu, po kterém 47 Jednalo se o pedagogy, zástupce města a rodiče. Členem komise naopak nebyl velký odpůrce sloučení škol Hrubý. (Bláhová 2003b: 5) 48 Tentokrát hlasovali pro sloučení škol všichni z Tábora 2002, oba zastupitelé z 1. SNK Tábor a oba z Týmu pro Tábor, jeden z SNK MiM, všech pět zastupitelů z ČSSD a dva z ODS (Babor a Dědič). Proti byli čtyři z ODS a dva z KSČM. Zbylí dva zastupitelé z KSČM se hlasování zdrţeli a Zvěřina z ODS byl na zasedání nepřítomen.(zápis ze zasedání MZ 1.12.2003) 49 Tato koncepce do budoucna slibovala zjednodušení administrativy a zvýšení efektivity vedení škol. Podle tohoto návrhu mělo dojít ke sloučení 1. a 2. ZŠ na Starém městě, 3.a 4.ZŠ na Maredově vrchu, 5.a 6.ZŠ na Praţském sídlišti a 7.a 8.ZŠ na sídlišti Nad Luţnicí s tím, ţe na místa ve vedení nových škol měla být vypsána výběrová řízení. (Bláhová 2003c: 9) 50 Kvůli nesouhlasu obyvatel s výstavbou této silnice vedoucí skrz botanickou zahradu se v roce 2000 konalo referendum, v němţ 80% obyvatel výstavbu silnice zavrhla. (Korbel 2003: 5) 19

následovalo vydání územního rozhodnutí. Cena nového mostu se vyšplhala odhadem k 200 milionům korun, přičemţ hlavním investorem mělo v tomto případě být město Tábor. (Korbel 2003: 5) Po komunálních volbách v roce 2002 51 ale došlo k personální obměně na táborské radnici a tím i ke změně postoje k výstavbě nového mostu. Zároveň se znovu objevila nutnost jeho rekonstrukce či úplné přestavby, protoţe most byl v květnu 2003 kvůli havarijnímu stavu úplně uzavřen. Stalo se tak ze dne na den, coţ znamenalo komplikaci pro obyvatele Blanického předměstí, pro které představoval spojnici s centrem města. 52 V této době se poprvé ozvaly nespokojené hlasy zdejších obyvatel na vedení města, protoţe most byl uzavřen bez dřívějšího upozornění. (Růţička 2003: 15) V téţe době ale uţ vrcholily přípravy na výstavbu IV. Ţelezničního koridoru do Českých Budějovic, jehoţ součástí se měla stát i oprava mostu přes táborské nádraţí. Začalo se diskutovat o budoucí podobě tohoto mostu. Po zveřejnění záměrů města 53 se ale okamţitě zvedla vlna nesouhlasu zejména od obyvatel Blanického předměstí a přilehlých Čekanic. Tento záměr se nelíbil ani hnutí Tábor 2002, které proti tomu začalo protestovat. Ze sporu, kterému v počáteční fázi nebyla věnována nijak zvlášť velká pozornost, se rázem stal politicky nepřekonatelný problém. V této kauze se objevily dvě varianty, jak by most mohl vypadat. První, označovaná jako těţká, 54 by počítala s obousměrným provozem automobilové i nákladní dopravy. Hlavním argumentem zastánců této varianty bylo především zlepšení dopravní situace tím, ţe se spojí Blanické předměstí s centrem města. Tím by se odlehčilo nejrušnější křiţovatce, Černým mostům. Další výhodou mělo být také celkové zvýšení atraktivity v této části Tábora. 55 V neposlední řadě se argumentovalo tím, ţe je třeba vyuţít příleţitosti budování koridoru k přestavbě mostu, jinak by si město muselo stavební firmu hledat samo. Zastupitelstvo si také nechalo vypracovat několik odborných posudků na tuto problematiku a většina ze 51 Ještě před nimi ale v roce 2001 schválilo staré zastupitelstvo plnohodnotnou variantu mostu v rámci schvalování Strategického plánu rozvoje města pro aglomeraci Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Luţnicí. (Řezáčová 2005b: 2) 52 Město situaci vyřešilo zavedením kyvadlové dopravy mezi Blanickým předměstím na táborské nádraţí. Linka M, která byla zdarma, jezdila od 10. června a táborskou radnici přišla měsíčně na 170 tisíc korun. (Havlůjová, M. 2003: 19) 53 Vybudování zcela nového mostu, po kterém by byla umoţněna obousměrná automobilová i nákladní doprava. 54 Tuto variantu horlivě v zastupitelstvu prosazovala ODS, v čele se starostou a Dědičem a poslancem J. Zvěřinou, dále Tibor Stano z Město i mládeţi a v neposlední řadě J. Babor z ČSSD. (Černochová 2004: 13) 55 Táborská firma Dvořák totiţ odkoupila areál bývalé cihelny v Čekanicích a plánovala zde vystavět okolo 1300 bytů a most by slouţil jako dopravní spojka s centrem. (Kolářová 2005a: 2) 20

zveřejněných se přikláněla právě k této variantě. (Kolářová 2005a: 2; Řeháček 2005: 3,4; Stolina 2003: 3) Zastánci tzv. lehké varianty, která počítala s rekonstrukcí mostu, ne s jeho celkovou přestavbou, argumentovali zejména niţší částkou nutnou k jeho zrekonstruování. 56 Dalším argumentem bylo zhoršení ţivotních podmínek obyvatel Blanického předměstí, obava o statiku domů a celkové zhoršení ţivotního prostředí díky nadměrnému zápachu a hluku z dopravy. Zastánci lehké varianty se také domnívali, ţe by se odlehčilo Černým mostům pouze dočasně. Jak totiţ ukazují zkušenosti ze světa, nový přístup automobilové dopravy do města povede pouze k tomu, ţe více lidí bude volit auto jako dopravní prostředek a celkový počet automobilů v centru naopak vzroste. (Stolina 2003: 3) Z hlediska cyklistické dopravy byla tato varianta vhodnější, protoţe těţká varianta počítala jen s jednostranným chodníkem. Navíc bylo prosazování těţké varianty povaţováno Táborem 2002 za porušování koaliční smlouvy. 57 (Stolina 2003b: 3; Kolářová 2004a: 3) Strana zelených, která se do tohoto sporu aktivně zapojila po boku hnutí Tábor 2002, spolu s neformální občanskou iniciativou Město pro lidi 58 uspořádala několik besed s občany Tábora, na kterých byl celý problém diskutován. Politický boj se odehrával i na stránkách regionálních tiskovin, kde si zastupitelé navzájem skládali účty. Např. poslanec Jaroslav Zvěřina 59 (ODS) se ve svém příspěvku osočil na zastupitele Fišera a na táborské zelené, pro které je podle jeho názoru kaţdá dopravní stavba dílem ďáblovým. (Zvěřina 2003b: 19) Fišerův odpor k těţké variantě mostu označil jako setrvalý folklór táborské komunální politiky. (Zvěřina 2003b: 19) Nakonec došlo ke kompromisnímu řešení, kdyţ hnutí Tábor 2002 navrhlo uskutečnit sociologický průzkum mezi občany. Ten byl zadán táborskému pracovišti Jihočeské univerzity, jeho cílem bylo zjistit, jakou variantu obyvatelé Tábora preferují. Výzkum byl 56 Zatímco těţká varianta by město přišla na téměř 200 milionů, lehká varianta by stála odhadem pouhých 50 milionů. České dráhy, které měly celou záleţitost provádět, se totiţ nehodlaly na nákladech se stavbou spojené podílet. (Kolářová 2004c: 3) 57 V koaliční smlouvě se koaliční partneři zavázali, ţe při rozhodování o podobě mostu budou brát v úvahu finanční moţnosti města a budou se řídit podle hlasu veřejnosti. Dále se zavázali, ţe nebudou provedena ţádná opatření, která by ještě více zhoršila dopravní situaci v centru města. (Zápis ze zasedání MZ 31.1.2005) 58 Tato iniciativa se zaslouţila i o referendum o silnici přes botanickou zahradu v roce 2000. (Stolina 2003a: 3) 59 Zvěřina je od roku 1994 členem táborského zastupitelstva. Od roku 1996 je členem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V roce 2004 byl také zvolen do Evropského parlamentu. (Webová stránka poslance Evropského parlamentu Doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny CSc.) 21

proveden v prosinci 2003 60 a výsledky ukázaly, ţe si 65% táborských občanů nepřeje těţkou variantu mostu, 29% by ji preferovalo a 6% nedovedlo posoudit. (Vaníček 2004: 6,7) Po sociologickém výzkumu ale část politiků, zejména z ODS, nepřestala prosazovat těţkou variantu mostu. Výzkum byl zpochybňován kvůli údajné nereprezentativnosti vzorku obyvatel, trnem oku byla i záštita zastupitele Vaníčka. I kdyţ výsledky výzkumu ukázaly, ţe většina obyvatel si nepřeje těţkou variantu, zastupitelé svůj názor nepřehodnotili. Pro zastupitele z hnutí Tábor 2002 to představovalo porušení koaliční smlouvy a zvaţovali odchod z koalice. (Černochová 2004: 13) Radní Fišer ale nakonec oznámil, ţe Tábor 2002 z koalice nevystoupí, ani v případě, ţe dojde ke schválení těţké varianty mostu. Neustále diskutujeme, jestli má pro nás smysl v této koalici setrvávat,.františek Korbel dal ale na papír seznam, co se nám podařilo v radě prosadit nebo čemu naopak zabránit. A je to dost dlouhý seznam bodů, které bychom zvenčí, z opozice a bez účasti na rozhodování těţko mohli ovlivnit. (Kolářová 2004a: 5) Jednání zastupitelstva, kde se hlasovalo o konečné podobě mostu, se konalo 31.1.2005. Na jednání, které trvalo téměř 6 hodin, dostali moţnost vyjádřit se k problému zastánci obou variant. Z hlasování se omluvili 2 zastupitelé, 61 celkem 17 zastupitelů hlasovalo pro těţkou variantu 62 a 8 zastupitelů bylo proti. 63 I přes nesouhlas táborských občanů tak byla schválena těţká varianta mostu. 64 (Zápis ze zasedání MZ 31.1.2005) Spor o podobu mostu přes táborské nádraţí ukazuje, ţe hlavní konflikty se neodehrály mezi koalicí a opozicí, 65 ale přímo uvnitř velké koalice. Největší neshody přitom probíhaly mezi ODS a Táborem 2002, vzhledem k odlišnému nazírání na podobu rozvoje města, bylo nemoţné, aby se v této otázce dohodly. 60 Vzorek zahrnoval 180 občanů dotčených oblastí a 180 z ostatních částí Tábora. Celý výzkum se konal pod záštitou bývalého starosty Vaníčka. (Vaníček 2004: 7) 61 Zdeňka Hořejší z KSČM a Emil Nývlt z ČSSD. 62 Jednalo se o zastupitele z ODS, KSČM, ČSSD, SNK MiM a 1. SNK Tábor. 63 Proti hlasovali všichni zastupitelé z Tábora 2002 a z Týmu pro Tábor. 64 Bezprostředně po schválení těţkého mostu vydal Tábor 2002 prohlášení, ţe se necítí být vázán koaliční smlouvou z roku 2002, a ţe zvaţuje odchod z koalice. (Fišer, Korbel, Bláhová, Pečmanová 2005: 1) Toto stanovisko však ODS odsoudila s tím, ţe za takových podmínek by měl Tábor 2002 zváţit setrvání v radě města. (Prášek, Dědič, Ţirovnická 2005: 1) Nakonec ale Tábor 2002 přehodnotil své stanovisko s tím, ţe se bude dál snaţit prosazovat programové cíle v koaliční smlouvě, které jsou zároveň i programovými cíly hnutí. 65 Opozice, KSČM a 1.SNK, totiţ hlasovala pro těţkou variantu mostu. 22

5.3. Kauza LIDL Další kauza, ve které se projevily názorové odlišnosti především mezi Táborem 2002 a ODS, se týkala prodeje pozemků před táborskou nemocnicí. 66 Tyto pozemky byly v majetku města, které se je ale rozhodlo prodat. V roce 1995 byl zastupitelstvem schválen záměr prodeje pozemků pro komerční účely za 1 700 Kč za metr čtvereční. Tehdy se prodej neuskutečnil, protoţe se nepřihlásil vhodný zájemce. Znovu byly pozemky nabídnuty k prodeji v roce 2002, kdy byl v říjnu zastupitelstvem schválen prodej společnosti BKB Praha za 1 650 Kč za metr čtvereční. 67 (Řezáčová 2004a:1) V dubnu 2003 ale Město znovu navrhlo pozemky k prodeji ke komerčním účelům. 68 Do dalšího výběrového řízení se přihlásily dvě firmy BUDD Invest s.r.o. a RENT CZ. Byla stanovena sedmičlenná výběrová komise, 69 které byla ale doručena jen jedna nabídka, od společnosti RENT CZ. Komise se rozhodla přenechat rozhodnutí na zastupitelích. 70 Ti měli rozhodnout o tom, zda budou pozemky prodány firmě, která zde zamýšlela postavit jednopodlaţní supermarket LIDL. (Řezáčová 2004a: 2) RENT jako kompenzaci za nesplnění podmínek slíbil vybudování kruhové křiţovatky, aby zůstala zachována plynulost dopravy. 30. června 2003 byl na jednání zastupitelstva schválen 71 prodej pozemků firmě RENT s.r.o. za 10 054 850 korun. Kupní smlouva ale byla podepsána s firmou RENT CZ. 72 Zastupitelstvo ani výběrová komise neměly tedy k dispozici relevantní informace. 73 Na tento nedostatek jako jediná upozornila zastupitelka Borská, další kdo se ohradili proti této firmě, byli Korbel a Fišer (oba Tábor 2002), kteří upozorňovali na to, ţe firma nesplňuje podmínky 66 Na tomto pozemku byl postaven supermarket LIDL. (pozn. autorky) 67 Firma BKB zde plánovala postavit diskontní prodejnu Rewe. (Řezáčová 2004a: 1) 68 Zastupitelky Rybářová a Borská tehdy navrhovaly, aby na těchto pozemcích byly postaveny rodinné domy. (Řezáčová 2004a: 1) 69 Členy komise byli zastupitelé Dědič (ODS), Pečmanová (Tábor 2002), Hubička (ODS), Korbel (Tábor 2002), Stano (SNK MiM), architekt Roháček a vedoucí odboru správy majetku města Švecová. (Řezáčová 2004a: 2) 70 V komisi byli 3 členové pro prodej, 3 byli proti a jeden se zdrţel hlasování. (Kolářová 2004b: 2) 71 Na zasedání byl nepřítomen Dobiáš (KSČM), Slabý a Tuháček (oba Tábor 2002), Zvěřina (ODS), Rybářová (Tým pro Tábor) a Daňhel (1.SNK). Hlasování se zdrţela Borská (1.SNK) a Tenkl (ODS). Pro prodej pozemků hlasovali 3 zastupitelé za KSČM (Bednář, Hořejší, Šedivý), 1 za Tábor 2002 (Pečmanová), 4 za ODS (Bartáček, Dědič, Hubička, Karlovská), 5 za ČSSD (Babor, Gucko, Kopecký, Nývlt a Vošta), 1 za SNK MiM (Stano) a 1 za Tým pro Tábor (Vaníček). Proti pak hlasovali pouze zbylí zastupitelé za Tábor 2002 (Bláhová, Fišer, Korbel). (Řeháček 2004a: 1; zápis z jednání MZ 30.6.2003) 72 Tato firma se do července 2003 jmenovala KM Tábor a jejím vlastníkem a jednatelem byl Petr Kolář. (Kolářová 2004b: 2) 73 Dokonce ani neměli k dispozici IČO firmy, protoţe firma RENT uvedla, ţe IČO dodá později. Nicméně firma měla IČO jiţ od roku 1996. (Dohnal 2004b: 2) 23

prodeje. Starosta města naopak ostatní zastupitele přesvědčoval, ţe firma je jediná, která projevila o pozemky zájem. (Kolářová 2004b: 2) Na zasedání vystoupil mimo jiné i zastupitel Šedivý, který prosazoval prodej pozemků vzhledem k nutnosti vybudování supermarketu v této lokalitě. 74 O celou věc se začal zajímat Ekologický právní servis, 75 který zjistil, ţe firma RENT CZ pozemky obratem prodala firmě Lidl za téměř 19 milionů korun. 76 Město tak přišlo o necelých 9 milionů, které by mohlo získat, kdyby pozemky prodalo přímo firmě Lidl, pokud bychom k tomu připočetli ještě 5 milionů, které by bylo třeba investovat do infrastruktury, jednalo by se o částku 14 milionů. EPS podal 16. července ţalobu na stavební firmu, protoţe podle závěru EPS nebyla stavba v souladu s územním plánem města. 77 (Korbel 2004a: 2, Řezáčová 2005a: 2) Krajský úřad Jihočeského kraje ale jejich návrh zamítl, protoţe podle něj nedošlo k porušení ţádného ustanovení zákona č. 128/2000Sb., o obcích. 78 (On-line stránky EPS) Do celé záleţitosti se také vloţil, tehdy ještě řádný občan a pozdější zastupitel, architekt Martin Jirovský, 79 kdyţ podal ţalobu okresnímu soudu v Táboře na navrácení pozemků městu. I jeho ţaloba byla odmítnuta s tím, ţe jako občan není legitimován angaţovat se v této kauze. (Kolářová 2005b: 2) EPS se pokusil ještě několikrát narušit průběh stavby supermarketu, kdyţ podal ţaloby nejprve k okresnímu státnímu zastupitelství v Táboře na neplatnost kupní smlouvy mezi městem a firmou RENT CZ, a poté i stíţností ke krajskému státnímu zastupitelství. V obou případech ale byla ţádost EPS zamítnuta. Mezitím na pozemcích vyrostl supermarket LIDL s parkovištěm a kruhovým objezdem. (On-line stránky EPS) 74 Vzhledem k tomu, ţe obyvatelé přilehlé městské části neměli moţnost nákupu jinde, (kromě předraţeného supermarketu Julius Meinl) byli nuceni jezdit nakupovat aţ na druhou část města. 75 Jedná se o nevládní, neziskovou a nepolitickou organizaci právníků, hájící práva občanů a ţivotního prostředí v České republice od roku 1995 právní cestou. (On-line stránky Ekologického právního servisu) Dále jen EPS. (pozn. autorky) 76 Prodej byl uskutečněn v únoru 2004 a jednalo se o částku 18 924 000 korun, navíc se ještě firma Lidl zavázala, ţe vystaví infrastrukturu související se supermarketem v hodnotě okolo 5 milionů. (Řeháček 2004b: 1; Korbel 2004b: 9) 77 Celou záleţitost navíc zkomplikoval fakt, ţe byl zastupitel Korbel (Tábor 2002) členem dozorčí rady, coţ bylo trnem v oku zejména některým členům zastupitelstva, kteří prosazovali prodej firmě RENT CZ. Vítězslav Dohnal, člen EPS, ale uvedl na pravou míru, ţe Korbel nestojí v čele EPS, je však skutečně členem dozorčí rady tato funkce není v praktické činnosti EPS významná. (Dohnal 2004a: 2) A vyvrátil tím i domněnku, ţe stavět se nyní v Táboře budou nejspíše pouze projekty, na kterých bude mít zájem některý ze zastupitelů T2002 a organizace, na kterých jsou tito politici zainteresováni. (Dohnal 2004a: 2) 78 Právníci z EPS se odvolávali zejména na ustanovení 38 které stanovuje, ţe majetek obce musí být vyuţíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly.obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. (zák. č. 128/2000: 38) 79 Poté, co se M. Tuháček v roce 2004 vzdal svého mandátu v táborském zastupitelstvu, nahradil ho právě Jirovský. (Kolářová 2009: 5) 24