CENY 104,- UČEBNICE předmět finanční hospodaření
Na otázky, úkoly a námty k pemýšlení t v uebnici upozorní následující obrázky: To, co je dobré si zapamatovat, je oznaeno: nebo textem v barevném rámeku: dležité Ceny, uebnice pedmtu finanní hospodaení Autor: Eva Brožová Lektorovali: Iveta Vincensová, Petr Jakeš ZŠ Štoky, 2009 1. vydání Grafické zpracování a tisk: 20 20 VISION GRAPHICS, s.r.o. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D L Á V Á N Í ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATESKÁ ŠKOLA ŠTOKY, píspvková organizace Projekt "Inovace školního vzdlávacího programu zalenním pedmtu finanní hospodaení" Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpotem eské republiky.
CENY Eva Brožová Základní škola Štoky, 2009 1
OBSAH ÚVOD 1. PROČ ROZUMĚT CENÁM......................................... 3 2. PRÁCE S UČEBNICÍ A PRACOVNÍM SEŠITEM......................... 3 I. TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1. NEŽ PŮJDEME NAKUPOVAT....................................... 4 2. SMĚNA aneb CO ZA CO nebo ZA KOLIK............................ 6 3. TRH aneb JDEME NAKUPOVAT..................................... 8 4. POPTÁVKA aneb CHTĚL BYCH.................................... 10 5. NABÍDKA...................................................... 13 6. JAK TO FUNGUJE DOHROMADY................................... 16 7. ZÁSILKOVÝ A INTERNETOVÝ OBCHOD aneb NAKUPOVÁNÍ TROŠKU JINAK................................ 18 II. CENA 1. STANOVENÍ CENY.............................................. 22 2. MARKETINGOVÝ ZPŮSOB STANOVENÍ CENY....................... 25 3. NÁKLADOVÝ ZPŮSOB STANOVENÍ CENY........................... 27 4. CENOVÉ PRAKTIKY aneb JAK NAKUPOVAT CHYTŘE A NENALETĚT..... 29 5. NENÍ SLEVA JAKO SLEVA........................................ 33 III. REKLAMA............................................... 36 IV. PRÁVA SPOTŘEBITELE............................... 39 ZÁVĚR......................................................... 44
ÚVOD PRO ROZUMT CENÁM íká se, že peníze nejsou všechno. Je to asi pravda, ale je také jasné, že se bez nich neobejdeme. Potebujeme je k placení. Ty sám sis už urit mnohokrát nco koupil. Tato uebnice a pracovní sešit, který k ní patí, ti pomže pochopit, pro zboží stojí tolik, kolik stojí. Nauíš se vyznat se v rzných slevách, orientovat se v reklam a budeš si umt poradit s reklamací zboží. Povede t zkrátka k tomu, abys pi nakupování pemýšlel a nakupoval chyte. PRÁCE S UEBNICÍ A PRACOVNÍM SEŠITEM Uebnice a pracovní sešit spolu úzce souvisejí a budeš je používat vtšinou souasn. Nebudeš se uit definice a pouky, protože se neuíš pro školu, ale pro život. Uivo vychází ze situací a píklad, se kterými se mžeš bžn setkat pi nakupování. Spoustu závr si proto vyvodíš sám ze zkušeností svých i zkušeností rodiny, zodpovzením otázek v uebnici a pracovním sešit i ešením úkol v pracovním sešit. Na to, který úkol budeš ešit, t upozorní uebnice a napoví ti i stránku, kde jej v pracovním sešit najdeš. Protože pracovní sešit patí jenom tob, budeš do nj smt psát, kreslit, nalepovat obrázky. Nkteré úkoly budeš ešit samostatn pímo ve vyuování, na jiných budete spolupracovat ve skupin, na nkteré budeš potebovat víc asu, proto budou na doma, s dalšími ti pomohou rodie. Uivo je v uebnici i v pracovním sešit rozdleno do ty celk: I. Tržní hospodáství II. Cena III. Reklama IV. Práva spotebitele Celky jsou lenny na kapitoly. V každé z nich je zaazeno množství otázek a úkol. V nkterých z nich je na závr uvedeno v tabulce shrnutí, v dalších jsou dležité údaje, vhodné k zapamatování, barevn zvýraznné pímo v textu. 3
I. TRŽNÍ HOSPODÁSTVÍ 1. NEŽ PJDEME NAKUPOVAT Obchodníci prodávají, zákazníci kupují zboží. Co je zboží? Zboží jsou výrobky a služby, které nám prodávající nabízejí ke koupi. Pro si je kupujeme? Zboží slouží k uspokojování našich poteb. Víš, co jsou to poteby? V pracovním sešit na str. 3 samostatn vyeš úkol. 1. Jakým zpsobem mohou být poteby uspokojovány? Napoví ti tajenka doplovaky v pracovním sešit (úkol. 2, str. 4). V pracovním sešit si na str. 5 peti zadání úkolu. 3. Jeho splnní pro tebe bude urit hraka. Zkusil sis nkdy pedstavit, kolik rzných inností, kolik lidí a jejich práce je poteba na to, abys mohl používat pedmty bžné poteby? Aby ses mohl dívat na televizi, hrát s kamarády fotbal, íst zajímavou knihu, sedt doma v pohodlném kesle, aby sis uvail dobrý aj, abys mohl jet s rodii na pkný výlet? Bylo by vbec v dnešní dob možné, aby to všechno zvládl jeden jediný lovk? Zdvodni pro. V pracovním sešit se zamysli nad úkolem. 4 (str. 6). Ve skupin vypracujte úkol. 5 (str. 7). 4
Lidé si práci mezi sebou rozdlili, aby výsledky byly co nejlepší: peka pee housky, kniha váže knihy, zedník staví dm, idi autobusu vozí lidi, prodavaka prodává zboží, zdravotní sestra se stará o nemocné Tomu íkáme dlba práce. Zamili se jenom na jeden druh innosti, aby výsledky jejich práce byly co nejlepší vyrobí toho víc, než potebují, a lépe (jsou zrunjší). Tomu íkáme specializace. Shrnutí: POTEBY: STATKY: SLUŽBY: ZBOŽÍ: pocit nedostatku, který chceme odstranit (uspokojit potebu) vci, pedmty, výrobky, které zámrn využíváme k uspokojení lidských poteb užitené innosti, které jedni lidé provádjí pro druhé; slouží k uspokojování našich poteb výrobek nebo služba ke smn lovk v život nikdy nemže mít všechno! Rozlišuj mezi: Já potebuji a Já chci. SPECIALIZACE: zamení na uritou innost DLBA PRÁCE: rozdlení inností mezi jednotlivé lidi, skupiny lidí, státy Každá práce je pro fungování spolenosti dležitá! Na všechno, co lovk dlá, potebuje výrobky nebo služby, které poskytují ostatní lidé. 5
2. SMNA aneb CO ZA CO nebo ZA KOLIK Díky stále dokonalejší specializaci a dlb práce lidé vyrábjí lépe a více. Zárove to ale vyžaduje vyrobené zboží a služby smovat ( neumím všechno a potebuji i nco jiného ). Ped vynálezem penz fungoval výmnný obchod, kdy se smovalo zboží za zboží. Je to tzv. naturální smna nap. obilí za kožich, plátno za vejce Výmnný obchod má ale jeden dosti velký problém. Dokázal bys pijít na to, jaký? (podaí se vždycky všechno dobe vymnit?) Pi výmnném obchod potebuješ najít nkoho, kdo by byl ochoten pijmout to, co mu nabízíš, a má to, co chceš ty. A to bylo nkdy velmi tžké. A navíc se výmna musí uskutenit ve stejném okamžiku. Lidé, kteí chtli nco smovat, se zaali scházet na známých, pedem dohodnutých místech, kam pinášeli své zboží a mezi zbožím ostatních zase hledali to, co sami potebovali. Vznikala místa urená k obchodu, trhu. Bylo ale ím dál tžší mnit zboží za zboží, o které nebyl vždy zájem. Lidé si uvdomili, že k výmn potebují nco, co chce každý a už tu bylo zavedení platidel. Dlouho hledali ta pravá. Jako prostedek smny a obchodu se užívaly v rzných spolenostech a civilizacích rzné pedmty nap. potraviny, dobytek, obilí, náadí, keramika, olej, koení, mušle, tkaniny, sl Jakou podobu mají dnešní peníze? Vyeš v pracovním sešit úkol. 1 (str. 8) a dozvíš se to hned. Zkus zjistit, jak se jmenovaly první mince v echách. Výsledky svého pátrání zapiš do pracovního sešitu (úkol. 2, str. 8). Víš, kdy se poprvé objevily na území dnešní eské republiky bankovky? Vyeš úkol. 3 na str. 9 v pracovním sešit a zase budeš vdt víc. 6
Urit už jsi mnohokrát v ruce držel a používal peníze. K emu jsi je použil? Chodíš rád teba do cukrárny? Pro stojí každý zákusek jinak? Spoíš si njaké peníze? Na co? Peníze plní ti funkce: 1. používají se k nákupu zboží a služeb, jsou tedy prostedkem smny. 2. ukazují, jakou mají vci cenu, a díky ní zboží vzájemn porovnáváme. íkáme, že peníze slouží jako míra hodnot. 3. peníze mžeme spoit a použít je pozdji. Jsou uchovatelem hodnot. V pracovním sešit na tebe spolen s nkolika obrázky eká vyešení úkolu. 4 (str. 9). Urit to pro tebe bude hraka! Je tam také nkolik otázek k zamyšlení (úkol. 5, str. 10) Shrnutí: SMNA: výmna jednoho zboží za druhé VÝMNNÝ OBCHOD: výmna zboží za zboží PENŽNÍ OBCHOD: MINCE: BANKOVKY: výmna zboží za peníze; peníze za zboží kovové peníze papírové peníze 7
Lepší je být na svt bez penz než bez pátel. nmecké písloví Dobrého pítele si važ daleko víc než penz. italské písloví 3. TRH aneb JDEME NAKUPOVAT Už víš, že od dob vzniku dlby práce a specializace lidé vyrábjí víc, než spotebovávají. Vzniká zboží, tedy výrobek nebo služba urené ke smn, pro prodej. Vzniká a rozvíjí se obchod. Smnu zboží zprostedkovávají v souasné dob peníze. Co si pedstavuješ, když se ekne trh? Byl jsi nkdy na trhu? Kde a s kým? Pro, za jakým úelem lidé na trh chodí? Trh pvodn znamenal místo, kde docházelo k obchodu pímo, kde se pímo prodávalo a nakupovalo zboží, místo, kde se setkávají prodávající a nakupující. ( z ruky do ruky ; zboží zboží ; zboží peníze ; peníze zboží ) Kde všude si dnes mžeme koupit zboží? Máš njaký oblíbený obchod, prodejnu, kam chodíš ty nebo tví rodie nakupovat? Z jakého dvodu? 8
Trh se mní stejn jako lidská spolenost. Dnes mžeme nakupovat a nabízet své zboží i prostednictvím nejmodernjší techniky. Objednáváme ze široké nabídky zásilkových nebo internetových obchod nebo nakupujeme prostednictvím TV-shoppingu. Staí si vybrat zboží, které nám bude po všech stránkách vyhovovat, a pak vyplníme objednací lístek, zvedneme telefon nebo sedneme k poítai. Nakupující a prodávající se tedy vbec nemusí setkat. Znáš njaké zboží, které se nabízí v televizním vysílání? O zásilkovém obchodu a o nakupování po internetu se dozvíš víc v 7. kapitole. V souasné dob nechápeme trh jenom jako urité místo obchodu (prodejna u nás v obci, tržišt, obchodní dm, velký super- nebo hypermarket apod.), ale jako proces vzájemného psobení prodávajících a nakupujících. My se budeme zabývat trhem zboží = výrobk a služeb, tedy tím, na kterém mžeš nakupovat a uspokojit své poteby. V pracovním sešit vyeš šifru (úkol. 1, str. 11) a dozvíš se, co je poteba pro to, aby trh správn fungoval. Nejdležitjším pravidlem trhu je zákon nabídky a poptávky Na trhu zboží se prodává a kupuje: výrobci a prodejci nám spotebitelm své zboží nabízejí za uritou cenu a my spotebitelé, zákazníci ho za ni bu chceme koupit poptáváme ho, nebo ne. V následujících dvou kapitolách si nabídku a poptávku a jejich úlohu na trhu piblížíme trochu víc. 9
4. POPTÁVKA aneb CHTL BYCH Zaneme poptávkou, protože chování spotebitele na trhu je základním kamenem tržního hospodáství. V tržním hospodáství si lidé mohou svobodn vybrat, co budou dlat, kde budou pracovat. Mohou se rozhodnout, za co utratí své peníze za jaké zboží nebo služby. Za co nejradji utrácíš své kapesné? Mžeš si všechno koupit hned? Když si jdeš nco koupit, podle eho se rozhoduješ, co nakonec vybereš? Co ovlivuje tvj konený výbr? V pracovním sešit spl úkol. 1 na str. 12. Kdy si zboží nekoupíš? Kdy o nj nebudeš mít zájem? Podle eho vybírají zboží do vaší domácnosti tví rodie? Na základ eho se rozhodují? Zamyslete se spolen doma nad úkolem. 2, vypracuj ho do pracovního sešitu (str. 13). Je zejmé, že to, jestli si urité zboží koupíme, nebo nekoupíme, závisí na mnoha okolnostech. Ale jednou z nejdležitjších je asi cena. Kupující picházejí na trh, aby koupili urité výrobky nebo služby. Jejich zájem o n pedstavuje poptávku (po zboží se ptají, poptávají). Zboží chtjí koupit za co nejnižší cenu. Jak se zmní zájem kupujících, jejich poptávka po zboží, když se cena výrazn sníží? Jak se zachovají kupující, když dojde naopak k výraznému zdražení zboží? 10
ím vyšší bude cena, tím mén kupujících bude ochotno si za ni takové výrobky a služby koupit. Na snížené ceny reagují obrácen rádi by koupili vtší množství. Piblíží ti to následující tabulka: jsi jeden ze zákazník a jdeš si koupit pomerane. Poptávka zákazník po pomeraních závisí na jejich cen: když budou pomerane levné, bude o n mít zájem hodn kupujících a budou jich chtít koupit velké množství. Když budou naopak hodn drahé, poptávka po nich se zmenší: cena 1 kg pomeran poptávané množství pomeran na trhu 10 K 10 000 kg 20 K 7 000 kg 30 K 5 000 kg 40 K 2 000 kg 50 K 1 000 kg Asi by se ti docela líbilo kupovat pomerane za nízkou cenu. Pokud bude cena pomeran na trhu 10,- K za 1 kg, bude hodn zákazník, kteí by je za tuto cenu rádi koupili. Poptávka po zboží je velká. ( vyplatí se mi to ) Pokud bude 1 kg stát 30,- K, ješt je za tuto cenu asi koupíš, ale už mén, poptávka po pomeraních klesá, za tuto cenu se možná porozhlédneš po jiném ovoci. A dát za 1 kg pomeran 50,- K? To by se ti asi nechtlo vbec. ( to se mi nevyplatí!) Pokud bude 1 kg pomeran stát 50,-K, koupí si je jen ti, kteí mají vyšší píjmy. Vtšina lidí ale nebude ochotna zaplatit tuto cenu a pestane pomerane kupovat. Poptávka po pomeraních je nízká. 11
Platí: nízká cena zboží poptávka po nm stoupá kupujeme si ho víc, protože je to výhodné vysoká cena zboží. poptávka po zboží klesá nejsme ochotni si ho za tuto cenu koupit To oznaujeme jako zákon klesající poptávky Je to docela logické: nemáme pece nekoneno penz. Pokud nco zdraží, kupujeme toho mén. Kdybychom si pesto koupili i drahé zboží, nemohli bychom si koupit jiné. Musíme si proto vybírat. Vrátíme se k našim pomeranm : Bez pomeran se sice mžeme obejít, ale vitamíny, nejlépe práv v podob erstvého ovoce a zeleniny, potebujeme pro naše zdraví. Co udláme, když budou pomerane drahé? Nahradíme je jiným, levnjším ovocem. V pracovním sešit na str. 14 t eká úkol. 3, plný vitamin. Uve další píklady zboží i služeb, které mžeme nahradit. Napiš je do pracovního sešitu (úkol. 4, str. 15). Je nco, co se nahradit nedá? Je njaké zboží, které jen tžko mžeme nahradit jiným? Zamyslete se ve skupin a své názory napište do pracovního sešitu. Tím splníte úkol. 5. Najdete ho na str. 15. Už víš, že poptávku ovlivuje nejvíc cena 12
Ale jsou i jiné dvody. Na em ješt závisí náš zájem o zboží? (na nkteré dvody jsi již pišel vyešením úkolu. 1 a. 2 v pracovním sešit) móda: vliv reklamy: informace: rst mezd: po vysoce módním zboží (a už je to nový styl v oblékání nebo teba v úprav úesu) se poptávka zvyšuje, zboží se stane hitem, hodn lidí po nm touží; jakmile se teba kabát uritého stihu pestane nosit - vyjde z módy poptávka po nm klesne taky sis nkdy pi zhlédnutí njaké reklamy v televizi nebo v asopise myslel, že to rozhodn musíš mít? Reklam se budeme vnovat víc v III. celku. pestali teba tví rodie kupovat máslo, protože zdravjší jsou prý rostlinné tuky? spotebitelé si mohou více koupit a naopak: když mzdy klesají, lidé poptávají jiné, levnjší zboží A výrobci a prodejci na zmny v poptávce spotebitel reagují: zvýší, i sníží ceny, vyrábjí a prodávají jiné zboží (podle zájmu a požadavk zákazník). Proto íkáme, že poptávka spotebitel je na trhu zboží urující V pracovním sešit vypracuj úkol. 6 (str. 16). 5. NABÍDKA Te se spolen podíváme na to, jak na trhu funguje nabídka. Už víš, že volba zákazníka uruje, co se bude vyrábt a prodávat. Výrobci a prodejci se snaží vyrábt a prodávat zboží, po kterém je poptávka. Se svými výrobky a službami picházejí na trh a chtjí je prodat za uritou cenu nabízejí je. Tyto výrobky a služby pedstavují nabídku. Spotebitelé chtjí nakoupit co nejvíc zboží za co nejnižší cenu. 13
Platí totéž i v pípad prodejc? Budou spokojeni, když budou zákazníkm zboží nabízet za nízké ceny? Naopak - chtjí na nm vydlat: Vyplatí se mi vyrábt. Vyplatí se mi prodávat. V pracovním sešit se zamysli nad modelovými situacemi. Vžij se do role výrobce, obchodníka a odpovz na otázky. (úkol. 1, str. 17) Je tedy zejmé, že výrobci a prodávající chtjí prodat co nejvíce zboží za co nejvyšší cenu. Jejich cílem je zisk ím vyšší bude cena na trhu, tím více prodejc bude ochotno své výrobky a služby poskytovat, a tak množství jejich zboží nabízeného na trhu poroste. A naopak: Pokud bude cena na trhu nízká, výrobci a prodejci se na nj moc nepohrnou, množství jejich nabízeného zboží se sníží nebo zanou nabízet jiný druh výrobk a služeb na kterých více vydlají. Piblíží ti to následující tabulka: vrátíme se k našim pomeranm te jsi ale jejich dodavatelem na trh: Cena 1 kg pomeran Množství pomeran v kg nabízených za tuto cenu 10 K 500 kg 20 K 2 000 kg 30 K 5 000 kg 40 K 7 000 kg 50 K 10 000 kg 14
Asi by se ti moc nechtlo prodávat pomerane za nízkou cenu. Pokud bude cena pomeran na trhu 10,- K za 1 kg, najde se jen málo dodavatel, kteí by za tuto cenu pomerane nabízeli. ( nevyplatí se mi je prodávat ) Pokud bude 1 kg stát 30,- K, už bys vydlal víc, proto se budeš snažit na trh dodat i víc pomeran. Jestliže cena bude vysoká, budeš mít zisk z prodeje vysoký. Pokud se bude cena za 1 kg pohybovat kolem 50,- K, poet ochotných prodejc rázem vzroste. ( to se mi vyplatí ) Ale jak už víš, po takhle drahých pomeraních se sníží poptávka ze strany zákazník, spotebitel. ( nevyplatí se mi je kupovat ) Platí: nízká cena zboží nabídka ze strany prodejc klesá není pro n výhodné prodávat za nízkou cenu cena zboží se zvyšuje. zvyšuje se i nabídka prodejci chtjí prodat co nejvíc To oznaujeme jako zákon stoupající nabídky Nabízené množství je závislé pedevším na cen. Prodávat za vysokou cenu je pro výrobce a prodejce pitažlivjší a výhodnjší než prodávat levn. ím vyšší je cena zboží na trhu, tím více ho je ochoten výrobce vyrobit, prodejce prodat. Pokud se cena zboží na trhu snižuje, prodejci se ho snaží nahradit zbožím jiným, jehož cena na trhu je pro n výhodnjší (chtjí dosáhnout co nejvyššího zisku). Nabídka jednoho zboží se snižuje, u druhého roste. 15
ím vtší je zájem o njaké zboží nebo o poskytování njaké služby, tím více podnikatel nám toto zboží a tuto službu nabízí. Pokud se poptávka sníží, zmenší se i ochota nabízet. V pracovním sešit na stran 18 se zamysli nad otázkami v úkolu. 2. Odpovmi na otázky jsi zjistil, jak vlastn ve skutenosti funguje tržní hospodáství. A to si shrneme v následující kapitole. 6. JAK TO FUNGUJE DOHROMADY Pár otázek k opakování: Co je to trh? Kdo na nm vystupuje? Co je to nabídka a poptávka? Jak spolu souvisí cena, nabídka a poptávka? K tvorb cen zboží dochází psobením nabídky a poptávky Na výši ceny se podílejí významn kupující tím, jestli njaké zboží kupují nebo nekupují. (vzpome: poptávka je na trhu nejdležitjší 4. kapitola) Je-li pro n zboží píliš drahé, nekupují ho nebo ho kupují mnohem mén. (vzpome na pomerane za 50 K/1 kg) A naopak: prodávající se pak cenou pizpsobí chování zákazník zboží zlevní. Každý obchod (smna) mezi prodávajícím a kupujícím se uskutení jen tehdy, pokud je to výhodné pro ob strany, ili nikdo píliš neprodlá, obchod se jim vyplatí : - zákazníkovi se vyplatí koupit za tuto cenu ( nevydá všechny peníze ) - prodejci se vyplatí prodat ( vydlá = dosáhne zisk) Cen, za kterou se zboží na trhu prodává, íkáme tržní cena 16
Co když bude cena píliš vysoká? Budeš mít zájem si zboží koupit? Jak se to projeví na trhu? Pokud je cena píliš vysoká, vzniká pebytek nabízeného zboží. Co to znamená? Bude se zboží dobe prodávat? Co bys poradil prodejci? Prodejci musí snižovat cenu, ale tím zase klesá nabízené množství ( nevyplatí se mi prodávat ). Co když je cena naopak hodn nízká? Bude takového zboží na trhu dostatek pro všechny zájemce? Budou ho prodejci ochotni nabízet za cenu, která pro n nebude pedstavovat zisk? Pokud je cena píliš nízká, vzniká nedostatek zboží. Jak se to projeví na trhu? Budou spokojeni všichni zákazníci? Dostane se na všechny? Nkteí zákazníci budou spokojeni, protože nakoupí levn, ale také hodn ( vyplatí se mi to ) a na mnohé se nedostane. Tvoí se fronty ped prodejnami, zboží se he shání, zvyšuje se po nm poptávka. Za nedostatkové zboží jsou kupující ochotni zaplatit i vyšší cenu a z toho mají prodejci radost. Pro asi? Poptávka a nabídka se mní vlastn poád a tím taky dochází ke zmnám v cen Platí: vysoká poptávka. ceny se zvyšují nízká poptávka. ceny se snižují 17
Pro je nkdy v obchod nápis vyprodáno a jindy zase výprodej? Ve skupin vypracujte úkol. 1. (str. 19 v pracovním sešit) Shrnutí: TRH ZBOŽÍ: POPTÁVKA: NABÍDKA: TRŽNÍ HOSPODÁSTVÍ: CENA: TRŽNÍ CENA: místo prodeje místo vzájemného psobení nabídky a poptávky množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za uritou cenu množství zboží, které prodávající dodají na trh za uritou cenu výroba, smna a spoteba zboží, které jsou ízeny vzájemnými vztahy nabídky, poptávky a ceny vyjádení hodnoty zboží v penzích cena, za kterou se zboží na trhu prodává 7. ZÁSILKOVÝ A INTERNETOVÝ OBCHOD aneb NAKUPOVÁNÍ TROŠKU JINAK Zboží mže být zákazníkovi nabízeno a prodáváno rznými zpsoby. Jak nejastji nakupuješ ty nebo ostatní lenové tvé rodiny? Jak jinak ješt mžeme nakupovat? 18
Nejastjší zpsob nakupování je urit ten v njakém skuteném obchod, nkdy mu íkáme kamenný. Dojdeš si pro svainu do školy, na zmrzlinu, s rodii pjdete koupit nové boty nebo kolo Zboží vyberete, zaplatíte, odnesete. Ty už ale víš, že prodávající a kupující se na trhu zboží nemusí vbec setkat. Jakým zpsobem tedy mže probíhat prodej? Co podle tebe znamená zásilkový obchod? Zásilkový je od slova zasílat, to znamená, že vybrané zboží nám bude zasláno až dom. Musíme ale poítat s tím, že je nebudeme mít hned. Je vhodné kupovat tímto zpsobem všechny druhy zboží? Které ano a které ne? Jak a kde si mžeme zboží vybrat? Zboží mžeme vybírat v letácích nebo katalozích zásilkových obchod. Jsou bu tištné (jako asopisy) nebo si je prohlédneš na internetových stránkách obchod. Jejich nabídka je opravdu rznorodá: obleení, obuv, drogistické zboží, rostliny, poteby pro zahrádkáe, knihy, CD, DVD, hraky Znáš njaké zásilkové obchody? Využil nkdo z tvého okolí služeb zásilkového obchodu? Byl spokojen? Mohou se pi zasílání zboží objevit njaké potíže? Jaké? Jakými zpsoby mžeme zboží objednat? Vtšina zásilkových obchod pijímá objednávky rznými zpsoby. Nejastji: - písemn - svou objednávku napíšeme na objednávkový formulá, který je souástí katalogu a zašleme ho poštou na adresu obchodu - telefonicky - objednávku nadiktuješ operátorovi obchodu - vtšina zásilkových obchod má i své internetové stránky, kde si nafocené zboží mžeš nejen prohlédnout, ale bývá zde i objednávka, kterou staí vyplnit a odkliknout to znamená, že zboží objednáváme elektronickou cestou 19
Je cena, která je uvedena v katalogu, konená? Zboží nám pece bude nkdo balit a nkdo nám ho piveze (teba pošta), to jsou služby a za ty se platí. Pokud ale náš nákup pesáhne uritou cenu, tzv. balné a poštovné nám obchod mnohdy odpustí. Víš, jak se za zboží zaplatí? - zboží ti bude posláno tzv. na dobírku, tzn., že za nj zaplatíš poštovnímu doruovateli nebo na pošt, kam si pjdeš vyzvednout zásilku - nebo teba bankovním pevodem to bys musel mít bankovní úet a z nj pevést ástku za nákup na úet obchodu. Po zaplacení ti zboží doruí. Vždy je velmi dležité peíst si dkladn obchodní podmínky zásilkového obchodu, vetn reklamaních (o reklamaci se dozvíš skoro na konci uebnice), a zvážit veškeré výhody a nevýhody takového nákupu. Zkrátka nakupovat chyte. Co budou asi obchodní podmínky? Podobn jako u zásilkového obchodu to funguje i u internetového obchodování. Možná jsi o nm slyšel jako o nakupování po síti, on-line nebo v e-shopech. Víš, co je to internet a k emu slouží? Je asi jen málokdo, kdo o nm nikdy neslyšel a nebrouzdal po nm. Jeho prostednictvím mžeme dokonce i nakupovat. Co znamená nakupovat po internetu? Znáš nkoho, kdo si v njakém internetovém obchod už nco objednal? Existuje velké množství internetových obchod. Jak si pedstavuješ internetový obchod? Funguje stejn jako kamenný? Je tam prodava? Dáváme zboží do košíku? Zaplatíme ho u pokladny? Mžeš tam jít osobn? 20
Jsou obchody, které se zamují pouze na uritý druh zboží: nap. odvy, hraky, elektroniku, parfémy, hodinky Ale je velké množství tch, které ti pošlou tém cokoli: sportovní poteby, knihy, uebnice, mobily, poteby pro zahrádkáe, rybáe, pneumatiky k autm Nakupování probíhá podobn jako v zásilkovém obchod: vybrat, objednat, zaplatit, pevzít. A vlastn i tak trochu jako v kamenném obchod: Zboží, o které máš zájem, si ukládáš jediným kliknutím do svého nákupního košíku. Zboží v košíku si objednat nemusíš kdykoli je mžeš odebírat, pidávat nebo mnit poet požadovaných kus. Po dokonení nákupu pejdeš k pokladn, kde vložíš svou adresu a vybereš zpsob, jakým chceš zboží zaplatit a doruit. Obchodník ti potom zboží odešle dom podobn jako u zásilkového obchodu. Víš, jak se do takového obchodu vbec dostaneš? Je to internetový obchod, takže pomocí internetové sít. Místo dlouhého vysvtlování si to vyzkoušíme prakticky: tak pojme k poítam a zkusíme si spolen nco objednat Neboj, bude to jen jako, nemusíš si pipravovat pokladniku. zkusil sis, že nakupovat pes internet není vbec složité, ale platí totéž, co u nákupu zásilkového: než nco koupíš, poádn si proti obchodní podmínky. A navíc: ty ješt nejsi dosplý. Nikdy neobjednávej nic bez vdomí rodi! Zamyslete se ve skupin nad výhodami a nevýhodami nakupování pomocí zásilkových a internetových obchod a své názory zapište do pracovního sešitu na str. 19 (úkol. 1). 21
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi nakupováním v kamenném obchod a pomocí zásilkových a internetových obchod? Vyeš úkol. 2 na str. 20 v pracovním sešit. Ne všichni mají možnost nákupu pes internet, nkteí dávají pednost nakupování v kamenném obchod, ale velkou výhodou internetu je mimo jiné i to, že si mžeme vybrat nejlevnjší výrobek. Na internetu totiž najdeme i porovnání cen toho kterého zboží. Je to jeden z dobrých tip, jak ušetit. Nakupovat v obchod ve vaší obci i mst je pro tebe urit hraka, ale pamatuj: Než vložíš zboží do jakéhokoliv nákupního košíku, vždycky si nákup poádn rozmysli! II. CENA 1. STANOVENÍ CENY Co je cena? ím je na trhu urována? Cena je to, co zaplatíme za zboží 22
Mže slovo cena znamenat i nco jiného? Slyšel jsi nkdy: Nemá to cenu!? Co to znamená? Svá ešení uve do pracovního sešitu (úkol. 1 na str. 20) Ke sjednávání cen zboží dochází na trhu Byl jsi nkdy svdkem smlouvání, dohadování ceny? Kde? Myslíš, že mžeš smlouvat o cen teba v obchod pi nákupu svainy do školy? Podaí se rodim dohodnout nižší cenu teba pi koupi nového televizoru v prodejn elektroniky? Usmlouvat nižší cenu se nám asi nepodaí, ale pesto se kupující na výši ceny podílejí: Koupíš si píliš drahé zboží? Když víš, že stejné zboží je k dostání ve více obchodech za rzné ceny, kde ho nakonec koupíš? Co když je njaké zboží hitem? Jaká bude jeho cena? Jak by se ml zachovat dobrý prodejce v pípad, že o urité zboží není zájem? Co když dojde k výraznému snížení ceny zboží? Co udlají kupující? Když ti jdou rodie kupovat teba nové sportovní boty, koupíte je hned v prvním obchod? Pro? Je vhodné a výhodné kupovat vždy nejlevnjší výrobky? Pro? Slyšel jsi nkdy: No, nekup to! Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné vci.? Zamyslete se spolen ve skupin nad tmito výroky a své názory ve strunosti napište do pracovního sešitu.(úkol. 2, str. 21) Pro jsou stejné druhy výrobk (nap. sportovních poteb, elektroniky apod.) dražší u tzv. znakového zboží? Jakou cenu by podle tebe ml prodejce stanovit, aby trh fungoval a nedocházelo k pebytku nebo nedostatku zboží? 23
Cenu zboží mohou výrobci a prodejci stanovit dvma základními zpsoby. První z nich si piblížíme na následujícím píkladu: Pedstav si, že bydlíš v menší obci s 1 500 obyvateli. Jsou zde dva obchody s potravinami a jeden bufet. Do obchod dováží každé ráno erstvé peivo upeené ve velké pekárn ve mst, vzdáleném asi 12 km. Jsou to obyejné, strojov vyrábné rohlíky a housky raženky (žádná runí výroba). Do bufetu dodává peka ze sousední obce rzné druhy run vyrobeného peiva: kupavé domácí housky, celozrnné rohlíky, bulky se slunenicovými semínky Ale jsou hned pry, na pult se moc neohejí. Pitom by se jich prodalo urit víc, i když jsou o trochu dražší než obyejné peivo. Pro lidé skoupí i pes vyšší cenu nejprve peivo z bufetu? Kupovali by lidé toto peivo i tehdy, kdyby bylo o hodn dražší než obyejné? Jak tedy nastavit cenu? Co když se objeví konkurence? Víš, co to slovo znamená? Dozvíš se to, když vyešíš šifru v pracovním sešit (úkol. 3, str. 21) a odpovíš na otázky. Konkurence je tedy vlastn soupeení, soutžení. Mže pítomnost konkurence njak ovlivnit cenu zboží? Jak? Mže být konkurence na trhu zboží pro zákazníky výhodná? V em? Co mže být výhodného na tom, že si chceš koupit teba jahodový jogurt a máš jich ped sebou nkolik druh od rzných výrobc? Podobné otázky si kladou i prodejci zboží, protože odpovdi na n jsou dležité pro správné stanovení ceny zboží na trhu. Potebují vdt, kolik penz jsou lidé ochotni za urité zboží zaplatit. Podle toho obchodníci cenu stanoví. Je to první možnost, jak stanovit cenu zboží na trhu. íkáme tomu marketingový zpsob stanovení ceny. Blíže se s ním seznámíme v následující kapitole. 24
2. MARKETINGOVÝ ZPSOB STANOVENÍ CENY Co znamená anglicky market + ing? Co znamená supermarket? Marketingový zpsob stanovení ceny je zpsob stanovení ceny podle situace na trhu. Co to je tedy vlastn marketing? - jsou to innosti, kterými prodejce odpovídá na poptávku na rzná pání a poteby zákazník a zárove se snaží dosáhnout zisku, zvýšit prodej apod. - vychází z przkumu trhu - znamená dát vdt o svém výrobku a pivést k nmu zákazníky Co eší marketing? eší otázky: co, komu, kdy, kde, jak, za kolik nabízet a prodat CO? = jaké zboží a kolik ho budu vyrábt JAK? = co k tomu potebuji PRO KOHO? = kterou skupinu spotebitel chci oslovit Takový výzkum by sis ml urit udlat, až budeš chtít podnikat v uritém oboru na uritém míst. Ml bys mít dobrý podnikatelský zámr. Zkus si to naneisto v pracovním sešit na str. 21. (úkol. 1) Marketingový pístup k tvorb cen znamená, že cena se stanoví: a) podle výše poptávky na trhu = podle zákazníka b) podle cen konkurence a) Stanovení ceny podle zákazníka Stalo se nkdy, že vás pi nákupu v supermarketu oslovil lovk s dotazníkem a ptal se teba na to, pro kupujete práv toto zboží? Jestli byste ho kupovali i za cenu o nco vyšší? Jestli jste si všimli nového obalu u výrobku, který už je na trhu njakou dobu a jestli se vám líbí? Jestli už jste se seznámili s tím a tím novým výrobkem? 25
Volal nkdy tvým rodim zástupce njaké firmy a nabízel po telefonu její produkty? Ochutnal jsi nkdy zdarma v njakém supermarketu pi tzv. ochutnávce teba jogurt, sušenku, okoládu? Rodie kávu? Byly to výrobky už bžn k dostání v prodejní síti? Pro ochutnávky probíhají? Jak bys jako prodejce reagoval, kdybys vidl, že o njaký druh výrobku není už tak velký zájem? Zmnila by se naopak cena, kdyby byl o výrobek velký zájem? (vzpome: poptávka cena ) V przkumu se prodejci mimo jiné ptají i na to, za jakou cenu by byl zákazník ochoten kupovat konkrétní zboží. Cena se pak stanoví podle nejastji uvádných možností Prove malou anketu ve svém okolí. Podrobnjší instrukce na tebe ekají v pracovním sešit na stran 22. (úkol. 2) b) Stanovení ceny podle konkurence Zjistil jsi, že konkurence je vlastn soutžení v tomto pípad je to soutž o zákazníky kdo je získá. Už ses zamýšlel nad tím, co je výhodného na tom, mít ped sebou jahodové jogurty od více výrobc; došli jsme k závru, že výhodou je možnost výbru. Co bys poradil výrobci, kdyby o jeho jahodové jogurty nebyl píliš zájem? Co by podle tvého názoru ml udlat prodejce, který takové jogurty prodává? Kde mže prodejce zjistit ceny ostatních prodejc na trhu? Chodí vám do schránky nabídkové letáky obchod? Jeden ze supermarket uvádí: Ruíme vám za to, že ceny našich vybraných výrobk jsou nejnižší v okruhu 10 km. Jak to zjistili? Je pro n výhodné prodávat vybrané výrobky za nejnižší cenu? Vysvtli. Vypravíš se na trh: pstuješ a prodáváš brambory. Nejsi ale sám. Na tržnici je nkolik dodavatel brambor. Jak nastavíš cenu? Vyeš úkol. 3 v pracovním sešit (str. 23). 26
2. NÁKLADOVÝ ZPSOB STANOVENÍ CENY Druhým zpsobem stanovení ceny zboží je nákladový pístup. Co si pedstavíš, když se ekne slovo náklad? Bude to nco od slovesa naložit A vlastn podobné to je i pi výrob njakého výrobku, pi poskytování služby. Abychom se dostali k njakému zboží, musí se do nj vložit = naložit hodn práce, inností, materiálu. To, co vložíme do výroby = vstupy do výroby Jak se budou nazývat výsledky výroby? To jsou výstupy výroby. Provedl sis przkum zájmu o pekárenské výrobky a otevel sis obchod s peivem. Abys ml co prodávat, musíš si obstarat zboží nakoupit je od pekae i njakého dodavatele (za co nejvýhodnjší cenu porovnávej konkurenci! ). A máš první velkou položku náklad nakoupené zboží. Ale to není zdaleka všechno: - zboží si musíš dovézt nebo nechat dovézt i za to se platí - obchod nepatí tob za to, že ho používáš k prodeji, musíš majiteli zaplatit. Tomu íkáme nájem. - protože nechceš trávit každý den celý v obchod, musíš platit mzdu dvma prodavam (a taky sob) - v obchod musíš svítit platíš za elektinu apod. Jaké další náklady jsou spojené s provozováním obchodu? (nevyplatilo by se taky pojistit?...) Vzpome si na cestu naší housky. Te budeš peka. Jsi majitelem malé pekárny. V pracovním sešit na str. 24 vyeš úkol. 1 a zjistíš, jaké vstupy jsou nutné pi výrob pekárenského zboží. Zjistil jsi, co je poteba pi výrob pekaských výrobk; to všechno nco stojí a to oznaujeme jako náklady 27
V pracovním sešit vypoítej náklady na výrobu housek. Použij piloženou tabulku na str. 25. (úkol. 2) Vypoítal jsi náklady na výrobu jedné housky. Bude peka ochoten prodávat housky za 1,30 K = výši náklad? Pro ne? Vždy tolik ho pece výroba stála? Správn, cílem každého podnikání je zisk (chci nco navíc). Kdyby peka prodal za cenu, za jakou housky vyrobil, nic by nevydlal. Ale jak tedy urí cenu své housky? Bude pi tom trošku poítat: cenu stanoví tzv. kalkulací. K nákladm pipote zisk. CENA = NÁKLADY + ZISK Náklady na výrobu housky jsme už spoítali. Jak ale stanovit výši zisku? Pekai by se asi líbilo mít z jedné housky zisk teba 3 K. Ale kupovali by lidé housku za 4,30 K (= náklady 1,30 K + zisk 3 K)? Asi by se našel jen málokdo, kdo by byl ochoten tolik zaplatit. Náklady musíš spoítat samozejm i v pípad, že budeš poskytovat služby. Teba kadenické. Ve skupin vyešte úkol. 3 na str. 26 pracovního sešitu. Neekl sis nkdy: Pro je obd v restauraci tak drahý? Te už si umíš pedstavit, pro to tak je. Cena musí odpovídat tomu, co je poteba na výrobu uritého zboží nebo pro poskytování služby. Cenu musíš stanovit tak, aby zákazník koupil tvé zboží nebo službu a tys ml zisk V pracovním sešit na str. 26 se zamysli nad konkrétní situací. (úkol. 4) Nkdy se tedy vyplatí i prodlat, ale je lépe prodlat mí než víc. 28
4. CENOVÉ PRAKTIKY aneb JAK NAKOUPIT CHYTE A NENALETT Zrovna dnes jsem mla ve schránce leták jednoho supermarketu a na jeho první stránce tu: houska 1,90 K 0,90 K Je to tzv. akní cena Víš, co to znamená? Znamená to, že za tuto cenu nakoupíš zboží pouze v uritém období: nabídka platí od do nebo do vyprodání zásob. Co znamená do vyprodání zásob? Pro k nmu mže dojít? Myslíš, že cena 0,90 K za housku je cena, na které prodejce mže vydlat? Pro si mže dovolit, i když jenom krátce, prodávat i za cenu takhle nízkou? Jakými dalšími zpsoby, krom letáku, se zákazník mže dozvdt o akci na njaké zboží? Jednou z možností jsou i velké nápisy AKCE SLEVA, výrazn barevné tabulky s údaji o nižších cenách apod. Pro se vyplatí prodejci dávat zákazníkovi vdt všemi možnými zpsoby o akní nabídce? To vše nás má pilákat do obchodu. A když už tam jsme, to by bylo, abychom nekoupili ješt nco jiného! Dobrá rada, jak nakoupit zboží v akci a nenachytat se: koupit opravdu jenom zboží v akci a to ješt v tom pípad, že ho opravdu potebuji a jeho koupí ušetím. Pozor na zbytené zásoby! Jak nakonec nenakoupit i to, co nechceme? Dobrým ešením je seznam v ruce a do obchodu s potravinami nejít hladový. 29
Jist i vám do schránky chodí letáky rzných obchod. Vyber si z nich zboží a pracuj s ním podle zadání 1. úkolu na str. 28 v pracovním sešit. V pracovním sešit se zamysli nad další možnou situací. (úkol. 2, str. 29) Pozor tedy na skryté výdaje pi nákupu zboží (nejen v akci)! Mezi nejvtší rodinné výdaje patí urit výdaje za jídlo. Jíst se prost musí. Byl jsi nkdy s rodii na velkém nákupu? Mže rodina njakým zpsobem ovlivnit výši penz utracených za jídlo? Vyjde levnji chodit každý den s celou rodinou do restaurace na veei nebo vait doma? Vaení doma je nejlevnjší takže: U se vait! Dobrou volbou, jak ušetit na potravinách, jsou urit akní nabídky. To už víš. Ceny téhož zboží se mohou lišit i z jiných dvod, než je akce. Napadají t njaké? V pracovním sešit je na str. 30 pipravená tabulka, která ti napoví: je to úkol. 3. Odlišné ceny téhož zboží mohou vyplývat nap. z místa prodeje, z doby, po kterou je daný výrobek už na trhu. Ovlivují je i rzná období prodeje, výprodejové akce apod. V pracovním sešit se spolen podíváme na nkteré cenové chytáky. První z nich je v úkolu. 4 na str. 31. Zjistil jsi, že nižší cena ve skutenosti nemusí být opravdu nižší. Za stejnou cenu podobného výrobku nemusíš dostat stejné množství. Vždy je dležité porovnat cenu a množství zboží, které za ni dostaneš. Abychom nemuseli složit pepoítávat nebo chodit do obchodu s kalkulakou, musí prodejci uvádt u svého potravináského a drogistického zboží pepoty cen na základní jednotku: - u zboží, které kupujeme spíš v gramech (menší balení) nap. jogurty, sýry, chléb, peivo na 100 g - nap. u masa na 1 kg - u nápoj na 1 l 30
Uvedu ti píklad z letáku: chléb kmínový 12,90 K 500g 100g = 2,58 K chléb slunenicový 18,92 K 400g 100g = 4,73 K A co velká balení? Nkdy jsou nazývána rodinná. Pro asi? asto bývá výhodnjší koupit si vtší balení než menší. Mén obalu znamená nižší cenu výrobku (výrobce má menší náklad). A navíc nešetíme jenom naši penženku, ale i životní prostedí mén odpad! Ale je to vždy výhodné? Zamyslete se ve skupin nad 5. úkolem, který najdete v pracovním sešit na str. 34. Velká balení kupuj, pokud tím opravdu ušetíš! Ne vždy je však jejich nákup výhodnjší. Dej si pozor na rzné cenové triky. Víš, co je to trik? I prodejci nás chtjí obas napálit, ošálit, obalamutit Mezi ty nejpoužívanjší patí trik s devítkou : cena je stanovena takovým zpsobem, aby vypadala výhodnjší: 19 K vypadá lákavji než 20 K 1999 K vypadá lákavji než 2000 K apod. Na další píklady se podívej do pracovního sešitu. Pitom si zopakuješ, co víš o eské mn. (úkol. 6, str. 35) Dalším oblíbeným trikem prodejc jsou škrty na cenovkách. asté je to u zboží v akci nebo pi výprodejích (teba sezónního zboží). POZOR! Prodejci nkdy schváln vymyslí vyšší cenu zboží, tu škrtnou a zboží jakoby zlevní. Pro asi prodejci používají tento trik? 31
Nikdy nezapomínej na to, že každý prodejce chce pedevším vydlat! Vyplatí se mít pehled o cenách pak nenaletíme na akní nabídku. Asi už jsi byl s rodii na vtším nákupu v njakém supermarketu. Mají rodie njaký oblíbený teba kvli nižším cenám jogurt? Zeleniny a ovoce? A co ostatní zboží? Jsou jeho ceny také výhodnjší? Nemusí být. Ale když už tady jsme A s tím obchodníci poítají: nižší ceny uritého zboží se snaží vyrovnat vyššími cenami zboží jiného. Vyplatí se objet ve mst všechny markety (v každém jich je pece nkolik) a nakoupit v nich jen to nejvýhodnjší? Pro? Správn! Skryté výdaje! No tak je obejdeme pšky. Je to reálné? Možná ano, ale ta ztráta asu! Zpsob, jakými se nás prodejci snaží nalákat k nákupu svého zboží, je opravdu hodn. Nkteré z nich jsme si piblížili v uebnici a pracovním sešit; nkteré další znáš z vlastního nakupování nebo ze zkušeností rodi. To, na co lidé opravdu hodn slyší, jsou rzné slevy o tch si ekneme více v píští kapitole. Hodn (a ne vždy nejlépe) nás ovlivuje reklama. Té se na zoubek podíváme také. Takže - nakupuj chyte a s rozmyslem! Není vždycky všechno tak, jak to na první pohled vypadá. 32
5. NENÍ SLEVA JAKO SLEVA Na trhu je opravdu hodn obchodník a každý z nich se snaží získat zákazníky rznými zpsoby. Tém sportovní disciplinou mnoha lidí se stalo nakupování ve slevách. Chlubí se skvlým zbožím, které nakoupili opravdu, ale opravdu výhodn. No, nekup to! Vzpomínáš? Dležité je ale nauit se rozeznat, co opravdu potebujeme a nekupovat vci jenom proto, že byly tak levné. Krom slev na zboží v akci se objevují i nabídky typu: Kup dva a dostaneš ti (je to píklad tzv. množstevní slevy). Setkal ses s ní nkdy? Jaký typ zboží se takto nejastji nabízí? Nejastji se objevuje u potravináského a drogistického zboží a u obleení. Ale používej zase zdravý rozum: Opravdu využiju ti stejná trika? Nebude lepší koupit sice jenom dv, ale rzná? Nevyjdou nakonec i levnji? Kdy se takový nákup mže vyplatit? ( nelíbilo by se teba taky kamarádce? ) Podobné je to i pi další množstevní slev: tu z letáku: prací prášek 499,- K 6 kg 299,-/ks 1 kg = 49,83 K pi koupi 2 ks pi koupi pouze 1 ks cena 399,- K Rozumíš všemu? To už vypadá docela lákav a výhodn, že? Našel bys njaká ALE? Zeptej se maminky, jak dlouho vám vydrží balení 6 kg prášku. Využívá tchto nabídek? Co když má nkdo malý byt a v nm není místa nazbyt? 33
Napadají t další pípady, kdy výhodná koup vtšího množství zboží téhož druhu nemusí být tak výhodná? nebo: prací prášek 6 kg + koš na prádlo zdarma 499,- K 1 kg = 83,17 K V em je tato nabídka výhodná pro zákazníka a v em pro prodejce? Co se kupuje astji? Koš na prádlo nebo prášek? Pro vlastn obchodníci dávají zboží zadarmo? Pamatuj, že každá sleva je vždy výhodná nejprve pro obchodníka, neposkytuje ji jen pro dobro zákazník. V pracovním sešit na str. 36 vyeš úkol. 1. TIP: zboží typu 3 za 2 nakupuj ve skupince, pokud je nevyužiješ sám. Pi každém nákupu ve slev uvažuj: Opravdu je to levnjší? Opravdu to potebuji? Opravdu využiju všechno? Rzných typ slev je opravdu velké množství, o nkterých dalších se mžeš dozvdt v uebnici PENÍZE. Nkteré znáš z vlastního nakupování nebo z nákup s rodinou. Víš, co je to first minute? Last minute? (pomže ti anglitina) Využíváte doma sezónní slevy? Výdaje rodiny jsou opravdu rzné a ušetit je urit dobré. Znáš njaké další možnosti, jak nakoupit levnji? Mže obchodník prodávat ve slev zboží s njakou vadou? Koupil by sis takové zboží? Nkdy to mže být docela výhodné. Uve takové pípady. Kdy se radji vyhneš nákupu vadného zboží? 34
A co výzvy prodejce typu: Jenom dnes! Tato výhodná nabídka jen od.do.! Zásoby se ztenují! Poslední šance! Setkal ses nkdy s nimi? Podlehli jste jim s rodinou a nakoupili? A co když jste šli do téhož obchodu teba za týden; nevisela u stejného zboží ta samá výzva: Dnes naposled!? Tomu íkáme falešná sleva. Je to taková past na zákazníky. Pro ji obchodník využívá? Chce vytvoit dojem, že práv te je výhodné nakoupit a je to poslední šance Podobné je to i nákupem zboží v akci vzpome: peškrtnutá vyšší cena je mnohdy smyšlená. Neznamená to ale, že t každý prodejce chce ošidit! Jsou poctiví obchodníci (a je jich urit vtšina) a prodej se slevou má pro n prost výhody: Pišel bys na to, jaké? - zbaví se he prodejného zboží, které se ale nkomu hodí - uvolní si sklady pro nákup dalšího zboží - radji vydlají mí, než nic Vyznat se ve všech cenových nabídkách, praktikách, akcích, slevách dá trošku zabrat. Mžeme díky nim ušetit, ale také se napálit. Nejdležitjší je každý nákup si poádn rozmyslet a používat zdravý selský rozum, aby SLEVA BYLA OPRAVDU SLEVOU. 35
III. REKLAMA S reklamou se urit setkáváš tém na každém kroku. Zapneš televizi, pustíš rádio Co je reklama? Kde všude se reklamy objevují? Vzpomínej, kde všude ses už setkal s reklamou a zapiš do pracovního sešitu na str. 37 (úkol. 1). Pro výrobci a prodejci reklamu používají? Kde nejastji jsou reklamy a pro? Pro se využívají asto i neobvyklá místa k umístní reklam? Vidl jsi reklamu na njakém opravdu neobvyklém míst? Víš, co je to banner, bannerová reklama? (nápovda: užíváš internet?) Reklama je upoutávka Reklamou chtjí obchodníci spotebitele zaujmout, informovat o nových výrobcích, službách, nalákat k jejich koupi, chtjí zvýšit poptávku po svém zboží. Cílem reklamy je zisk = peníze pro výrobce a obchodníka Napadají t i njaké nevýhody reklamy pro prodejce? (nápovda: nkdo ji pro nj vymýšlí, dlá ) V pracovním sešit se ve skupin zamyslete nad výhodami a nevýhodami reklamy pro zákazníky. (úkol. 2, str. 38) Reklama ti mže sdlit informace o nových výrobcích nebo o výhodných nabídkách, o kterých bys jinak nemusel ani vdt. Ale zboží nabízené v reklamách je taky dražší, protože peníze, které prodejce zaplatil za výrobu reklamy, se musí zapoítat do náklad a zvýší tak cenu výrobku nebo služby. Ale to už všechno znáš. Zaujala t v poslední dob njaká reklama? Jaká? Pro? Co se ti na ní líbilo? 36
Cílem reklamy je zaujmout co nejvtší poet lidí Proto se velmi asto v reklamách objevují dti, hlavní role hrají zvíátka apod. Reklamy mohou být vtipné, roztomilé, ale taky drsné. Vzpomeneš si na njaké takové? Pro t zaujaly? Každého mže zaujmout nco jiného, ale vždy je cílem reklamy: zaujmout a pesvdit k prodeji Kdo naláká na koupi nového auta? Mladý, dobe vypadající muž v obleku nebo otrhaný bezdomovec? Pro v reklam na kosmetické výrobky vystupují krásné ženy? Pro prodejci používají tchto trik? Chtjí nás pesvdit o tom, že když si takové zboží koupíme, budeme stejn úspšní a krásní jako postavy z reklamy. A kdo by to nechtl, co? Tmto zpsobm psobení reklamy na spotebitele íkáme skrytý nátlak: reklama nás tlaí k tomu, abychom si zboží koupili: To musím mít! Tady platí: Rozum do hrsti! Vidl jsi nkdy v jogurtu celé jahody? Jsou tam jenom kousky, vi? A já znám reklamu, ve které celé jahody skáou do kelímku. A byla docela vtipná. I toto je forma skrytého reklamního nátlaku. Vzpomeneš si na njakou podobnou reklamu? V pracovním sešit na tebe na str. 38 úpln neskryt eká úkol. 3. Je njaká reklama, která se ti vbec nelíbí? Která t nezaujala? Pro? Které reklamy t vbec nezajímají? Pro? Díváš se v sobotu a v nedli ráno na pohádky v televizi? Jaké výrobky se v tu dobu objevují v reklamách? 37
Jsou tytéž reklamy vidt veer teba ped Televizními novinami? Pro? Kdo se nejastji objevuje v reklamách na prací prášky? Koho zaujme víc reklama na nové elektrické náadí do dílny? Mamku nebo taku? Reklama se na trhu snaží oslovit uritou skupinu zákazník, íkáme jí cílová skupina Koupil sis ty nebo nkdo z tvého okolí njaký výrobek na základ zhlédnutí reklamy? Splnilo se to, co reklama slibovala? Zahraj si na reportéra, prove ve svém okolí malou anketu a její výsledky zapiš do pracovního sešitu. (úkol. 4, str. 39) Ne vždy platí, že zboží nabízené reklamami je na trhu to nejlepší. Je mnoho zboží, které si mžeme koupit i levnji (neplatíme v nm za reklamu) a mže být nakonec i lepší. To, jestli si njaké zboží nakonec koupíme, nebo nekoupíme, záleží opravdu jenom na nás. Reklama nás mže pesvdovat, ale nesmí nám o výrobcích lhát! Reklama, která používá nepravdivé údaje o nabízeném zboží a službách, se nazývá klamavá. Ty ješt nemáš s velkým nakupováním takové zkušenosti, tak já ti uvedu jeden píklad: Máš rád okoládu? Víš, z eho se vyrábí? Dostal jsi nkdy teba okoládového erta, mikuláše, zajíce? Ne vždy jsou figurky opravdu z okolády. Nkteré z nich obsahují hlavn ztužený rostlinný tuk, barviva apod. Prodávat se sice mohou, ale ne pod názvem okoláda. Je to teba okoládová pochoutka. Co když prodejce bot tvrdí, že jsou kožené, a ukáže se, že nejsou? Asi nemáš ješt takový pehled o cenách bot, ale výrobky z kže jsou o dost dražší než nekožené a také déle vydrží. (samozejm pi správné péi) 38
Je to podle tebe klamání spotebitele? Jak by ses zachoval, kdyby t prodejce takto napálil? Urit bychom se mli v podobných pípadech bránit, nedat se a uplatnit svá práva spotebitele. Co jsou práva spotebitele, si ekneme hned v další kapitole. Reklamy se ti mžou líbit i nelíbit, ale nenech se jimi slep ovlivnit. Vždy pemýšlej! IV. PRÁVA SPOTEBITELE Koupil sis nové boty. Cesta k nim nebyla úpln jednoduchá: prošel jsi s maminkou nkolik obchod (porovnávali jste kvalitu a ceny), nenechal ses ovlivnit reklamou (víš, že boty opravdu nebudou chodit samy a ani s nimi neobejdeš zemkouli ). Nakonec jste ve výprodeji koupili pkné sportovní boty. Zaplatili jste, vzali si útenku. Tob se boty moc líbí a dobe se ti nosí, maminka ušetila nkolik stokorun. Všichni jste spokojeni za dva msíce se ti ale cestou do školy odlepila podešev u levé boty. Co te? Ml by vzít tatínek vhodné lepidlo a podrážku ti pilepit? To by nebylo úpln dobe, protože boty jsou v tzv. záruní dob. Víš, co je to záruní doba? Je to doba, po kterou mžeš uplatnit u prodejce záruku. To znamená, že prodejce ruí za kvalitu výrobk, které prodává. Jinými slovy: zboží mžeš reklamovat. POZOR! REKLAMACE REKLAMA 39
Co to je tedy reklamace? Je to vlastn taková stížnost u prodejce, že vc, kterou jsme u nj koupili, nemá ty vlastnosti, které by mla mít. (u nových bot by se urit už po dvou msících nemla odlepit podrážka) A jak dlouho po zakoupení mžu boty reklamovat? Minimální záruní doba u spotebního zboží je dva roky Víš, co je to spotební zboží? Jmenuj To je docela dost 2 roky. Až mi boty doslouží nebo mi budou malé, tak je pjdu reklamovat a vymním je za nové. No tak to by nešlo! Reklamovat mžeš pro vadu. To, že boty okopeš, roztrhneš nebo hodn onosíš, není v žádném pípad dvod k reklamaci. To je jejich normální opotebení a s tím se pece poítá: žádný výrobek nám nebude sloužit vn. Ale táta mi tu podrážku už pilepil a mamka se na nj trochu zlobila, že te jí reklamaci neuznají. Mla pravdu. Pokud chceme zboží reklamovat, nesmíme se ho pokoušet opravovat sami. Potom nám reklamace nemusí být uznána. A navíc: reklamaci je poteba uplatnit co nejdív od objevení závady, neekat až na konec zákonem dané dvouleté lhty. Víš, co je ješt dležité? Pedstav si, že máš boty samé bláto Vc k reklamaci pineseme vždy ádn vyištnou. A co když mi v prodejn eknou, že na boty mi dají záruku pl roku, protože dýl mi stejn nevydrží? To nemohou, protože spotebitelé, zákazníci mají svá práva, chrání je zákon. Nepostupovali by podle zákona o ochran spotebitele a ani podle obanského zákoníku. A jak dopadne ten, kdo nedodržuje zákony? Vystavuje se trestnímu stíhání! 40
Ale když jsme kupovali novou televizi, tatínkovi v prodejn ekli, že mu dávají záruku 3 roky. To mžou. Záruní doba je ze zákona nejmén dva roky. Pokud si je prodejce a výrobce jist kvalitou svého výrobku, prodlouží u nj i záruní dobu. To musí ale vyznait v tzv. záruním list. Co by podle tebe mlo být na záruním list uvedeno? Pemýšlejte ve skupin a vyplte záruní list v pracovním sešit. (úkol. 1, str. 40) Mn ale v obchod k botám žádný záruní list nedali To nevadí. K pípadné reklamaci staí pedložit doklad o zakoupení zboží - útenku, paragon. Je to dokonce nejdležitjší doklad. Nesmí na nm chybt název zboží, kdy jsi je koupil, razítko prodejny a podpis prodavae. Reklamovat mžeš zboží zakoupené kdekoli: v kamenném, zásilkovém, internetovém obchod i na tržnici. Zákon platí stejn pro všechny. Dležité je: seznámit se s obchodními a reklamaními podmínkami obchodu My jsme jednou reklamovali vysava a nechtli nám ho pijmout k reklamaci, protože jsme ho nepinesli v krabici, v které jsme ho koupili. Na to nemli právo. K vyízení reklamace není pvodní obal v žádném pípad nutností. Jen si pedstav, kolik byste už mli doma obal a krabic od všeho zboží, které jste kdy koupili! Kamarádka si koupila ve slev pkné kalhoty. Byly opravdu levné, jenom jim chybl knoflík. Jenomže po tech msících se jí úpln rozpáraly švy a výšivka na pravé nohavici. Prodavaka jí nechtla reklamaci uznat, že byly kalhoty ve slev. Tak to vbec nemla pravdu a kalhoty k reklamaci musí pijmout. Záruka se nevztahuje pouze na utržený knoflík, kvli kterému byly kalhoty ve slev. Víš, jak dlouho musíš ekat na vyízení reklamace? Lhta je 30 dn od uplatnní reklamace 41