Tvorba projektového záměru pro venkovní hřiště v obci Říčany u Brna

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Tvorba projektového záměru pro venkovní hřiště v obci Říčany u Brna Bakalářská práce Autor: Varduhi Harutyunyan Vedoucí práce: Ing. Radmila Mitisková Jihlava 2012

Anotace Cílem bakalářské práce je tvorba projektového záměru na vytvoření venkovního hřiště v obci Říčany s využitím dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Hlavním cílem je vybudování víceúčelového hřiště v obci Říčany. V současné době obec postrádá prostor pro volnočasové aktivity. V teoretické části je popsán především projektový cyklus a vytvořen přehled jednotlivých operačních programů. V praktické části se věnují danému projektu. Zaměřuji se především na cíl projektového záměru, jednotlivé fáze realizace, na rozpočet projektu a zdroje financování. Na závěr jsem vyhodnotila jednotlivá rizika spojená s mým projektovým záměrem. Klíčová slova Evropská unie, projektový záměr, operační program Jihovýchod, projektový cyklus

Abstract The objective of my bachelor thesis is creating a project intention form building an outdoor playground in the town of Říčany with the use of a grant from the Regional Operation Programme Southeast. The main goal is developing a multifunctional playground in the town of Říčany. At present there is no space for free time activities in the town. In the theoretical part there is mostly a description of the project cycle and an overview of individual operation programmes. In the practical part I deal with the project given. I focus especially on the project intention objective, individual stages of implementation, the project budget and sources of financing. In the conclusion I evaluated individual risks connected with my project intention. Key words European Unie, project intention, Regional Operation Programme Southeast, project cycle

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala především vedoucí bakalářské práce Ing. Radmile Mitiskové za odbornou konzultaci a především přívětivý přístup a ochotu při řešení mých dotazů. Také bych ráda poděkovala svému manželovi a blízké rodině za trpělivost.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah Úvod... 10 Teoretická část... 12 1 Projektový management... 12 2 Projekt... 12 2.1 Projektový cyklus... 13 2.1.1 Identifikace projektu... 14 2.1.2 Plánování projektu... 14 2.1.3 Zajištění financování... 17 2.1.4 Realizace projektu... 18 2.1.5 Zhodnocení projektu... 19 3 Regionální politika a strukturální fondy EU... 20 3.1 Regiony pro regionální politiku... 21 3.2 Cíle regionální politiky... 22 3.2.1 Cíl Konvergence... 22 3.2.2 Cíl Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti... 22 3.2.3 Cíl Evropské územní spolupráce... 22 3.3 Strukturální fondy... 23 3.3.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)... 23 3.3.2 Evropský sociální fond (ESF)... 24 6

3.4 Fond soudržnosti... 24 4 Operační programy... 25 4.1 Regionální operační program (ROP)... 26 4.2 Prioritní osy... 27 4.2.1 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel (Prioritní osa 3)... 28 4.2.2 Hodnocení projektu od Regionální rady Jihovýchod... 29 Praktická část... 29 5 Projekt... 30 5.1 Cíl projektového záměru... 30 5.2 Místo realizace projektu... 31 5.3 Současný stav a zdůvodnění realizace projektu... 33 5.4 Stručný popis technického řešení... 35 5.5 Hierarchická struktura činností projektu... 36 5.5.1 Přípravná fáze... 36 5.5.2 Úprava reliéfu krajiny a zřízení zpevněných ploch... 41 5.5.3 Montáž vybavení areálu... 42 5.5.4 Zřízení zeleně... 42 5.5.5 Dokončení a slavnostní otevření areálu... 43 5.6 Harmonogram projektového záměru... 44 5.6.1 Časová analýza... 44 5.6.2 Síťový graf... 45 7

5.6.3 Ganttův diagram... 45 5.7 Projektový tým a řízení projektu... 47 5.7.1 Investor... 47 5.7.2 Projektant... 47 5.7.3 Technický dozor investora... 47 5.7.4 Stavební dozor... 47 5.7.5 Finanční manažer projektu... 48 5.7.6 Zhotovitel stavby... 48 5.8 Nákladová analýza... 48 5.8.1 Projektová dokumentace... 48 5.8.2 Víceúčelové hřiště včetně zpevněných ploch... 49 5.8.3 Dětské hřiště... 50 5.8.4 Zřízení zeleně... 51 5.8.5 Celkové náklady jednotlivých částí... 51 5.9 Finanční zdroje... 52 5.10 Analýza a řízení rizik... 52 5.10.1 Eliminace jednotlivých rizik... 54 6. Závěr... 57 Seznam použitých zdrojů... 60 Seznam použité literatury... 60 Seznam internetových zdrojů... 61 8

Seznam ostatních zdrojů... 63 Seznam použitých zkratek... 63 Seznam tabulek... 63 Seznam obrázků... 64 Seznam příloh... 65 9

Úvod Dne 1. května 2004 se Česká republika stala novým členským státem Evropské unie. Vstup do Evropské unie je především kvalitativní posun vpřed. Přináší značné prostředky našim strukturálně postiženým regionům, pomáhá rozvoji venkova, je výrazným impulsem v oblasti investic do ochrany životního prostředí. Nejvýznamnějším nástrojem podpory Evropské unie jsou strukturální fondy a Fond soudržnosti EU. Jejich prostřednictvím se poskytuje podpora pro řešení strukturálních, hospodářských a sociálních problémů. Finanční podporu EU mohou žádat kraje, obce, malé a střední podniky, fyzické osoby, neziskové organizace, vysoké školy atd. Každá konkrétní výzva v dané oblasti podpory má přesné specifikace. Žádost o získání prostředků ze strukturálních fondů se řídí pravidly Evropské komise. Projektová žádost je rozsáhlý dokument, který musí obsahovat všechny údaje o projektu a musí se řídit podle metodických pokynů. Před tvorbou žádosti je nutné vypracovat projektový záměr, který nám určí, zda lze financovat z konkrétního programu a zda je tento projekt přínosný. V bakalářské práci jsem se zaměřila na tvorbu projektového záměru pro venkovní hřiště v obci Říčany u Brna. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde je definována teorie projektového managementu, projektový cyklus, regionální politika EU, význam operačních programů. Z největší části jsem se zaměřila na Regionální operační program Jihovýchod, který využiji v projektovém záměru. Praktická část zahrnuje projektový záměr pro venkovní hřiště v obci Říčany u Brna. Tento projekt jsem si vybrala, protože jsem se nově přistěhovala do Říčan u Brna a zjistila jsem, že obyvatelé Říčan postrádají areál pro sportovní a volnočasové aktivity. Navázala jsem kontakt se starostou Říčan Ing. Janem Studeným, který je mému návrhu projektu velmi nakloněn. 10

Praktická část práce obsahuje cíl projektu, detailnější popis místa realizace, jeho současný stav a zdůvodnění realizace projektu. Součástí je i stručný popis technického řešení. V projektovém záměru je sepsána hierarchická struktura činností, kde jsou uvedené jednotlivé úkony realizace projektu od přípravné fáze po slavnostní otevření areálu. Využila jsem programu Microsoft Project, který mi pomohl s časovou analýzou, Ganttovým diagramem a síťovým grafem. Pro zjištění návazností a postupu získání dotačního titulu z Regionální rady Jihovýchod jsem se zkontaktovala s asistentkou místopředsedy Regionální rady Jihovýchod, která mi ujasnila jednotlivé kroky Regionální rady Jihovýchod. Tyto znalosti jsem využila při tvorbě projektového záměru. Ten jsem dokončila s rozpočtem jednotlivých činností a analýzou rizik a jejich eliminací. Na závěr je uvedeno zhodnocení celého průběhu a realizace projektu. 11

Teoretická část Žijeme v období, kdy můžeme tvořit projekty, které mohou být financovány z prostředků EU. Napsat projekt správně tak, aby byl úspěšně vyhodnocen a mohl být financován ze strukturálních fondů EU, je velkým cílem obcí, firem a dalších institucí. Existuje už mnoho firem, které jsou zaměřené na tvorbu projektového záměru až po jeho realizaci. V teoretické části je zahrnuta problematika projektového managementu, projekt a celý projektový cyklus. 1 Projektový management Projektový management je souhrn aktivit, které spočívají v plánování, organizovaní, řízení a kontrole zdrojů společností s relativním cílem, který byl stanoven pro realizaci specifických cílů a záměrů. 1 2 Projekt Nejdůležitějším prvkem projektového řízení je projekt. Ten bývá často definován jako série aktivit, které jsou zaměřené na naplnění jasně specifikovaných cílů v určitém čase a v rámci definovaného rozpočtu. Projekt je jedinečná aktivita zaměřená na změnu, omezená časem, předem daným rozpočtem a lidskými zdroji. Je pokusem o změnu k lepšímu. Zahrnuje zavádění nových postupů a metod. Každý projekt má následující vlastnosti: předem stanovený cíl určený začátek a konec vlastní rozpočet přináší inovace 1 SVOZILOVÁ ALENA. Projektový management. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2006. ISBN 978-80-247-3611-2. 12

obsahuje riziko přidanou hodnotu 2 Projekt můžeme rozdělit na investiční a neinvestiční. Investiční jsou primárně zaměřeny na pořízení investičního majetku, který dále slouží jako nástroj k realizaci výstupů a plánovaní cílů projektu. Naopak neinvestiční se zaměřují na podporu realizace činností, kde pořizování majetku je pouze podpůrnou záležitostí a je značně omezeno. Příkladem tohoto projektu mohou být nejrůznější realizace v oblasti vzdělání či poskytování sociálních služeb. 3 2.1 Projektový cyklus Problematikou řízení projektů se podrobně zabývá projektový management, k němuž existuje velké množství literatury a specializovaných kurzů. Práci při projektovém managementu mohou usnadnit různé nástroje (MS Project, Primavera Project Planner atd.). Nejtěžší je ovšem samotný začátek. K tradičním projektovým postupům patří Obrázek 1: Projektový cyklus (zdroj: vlastní tvorba) 2 POLANOVÁ, Irena a Miloš RATHOUSKÝ. Jak připravit projekty financované z evropských fondů v období 2007-2013: praktická příručka pro školy. Praha: Národní ústav odborného vzdělání, Weilova 1271/6, Praha 10, 2008. ISBN 978-80-87063-16-3. 3 DAN MAREK, Tomáš Kantor. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2007. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-13-8 13

projektový cyklus neboli život projektu od jeho vzniku až po uzavření 4. 2.1.1 Identifikace projektu Projekt začíná nápadem na zlepšení stávajícího stavu. Náměty a nápady lze sbírat různými způsoby. Z nich je důležité následně vybrat podle závažnosti a aktuálnosti problému ty nejvhodnější. U vybraných konkrétních námětů je potřeba popsat očekávané výsledky a cesty k nim vedoucí. Výsledkem je sepsání projektového záměru, v němž definujeme cíle, výstupy, aktivity a základní finanční parametry možného projektu. 5 Jestliže jsou stanoveny cíle projektu, od kterých je očekávaná změna, je dále nutné určit, kdo budou příjemci změny, kdo příjemci projektu. Aby byly dosažené cíle projektu, je důležité si stanovit harmonogram úkolů vedoucích k dosažení cílů. Pro realizaci projektu je nutné určit dostatek prostředků materiálových i pracovních. Tedy náklady spojené s realizací projektu. Projektový záměr má za cíl stanovení analýz, které budou co nejvěrněji identifikovat současný stav projektu, potřebu změny a zapojení různých skupin do projektu. 2.1.2 Plánování projektu Plánování projektu je dlouhý proces, který má několik fázi. Plán projektu je základním projektovým dokumentem. Je výstupem přípravné fáze projektu a plánovacích aktivit. Plánování projektu lze rozdělit do základních otázek: Co? (cíl projektu) Jak? (popis postupu k dosažení cíle) Kdo? (projektový tým a osoby, které se dotýkají projektu) 4 Projektový cyklus. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2008 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/projektovy-cyklus 5 POLANOVÁ, Irena a Miloš RATHOUSKÝ. Jak připravit projekty financované z evropských fondů v období 2007-2013: praktická příručka pro školy. Praha: Národní ústav odborného vzdělání, Weilova 1271/6, Praha 10, 2008. ISBN 978-80-87063-16-3. 14

Kdy? (harmonogram projektu) Za kolik? (rozpočet projektu) Za jakých podmínek? (analýza rizik projektu) Na otázku Co? Můžeme využít proces SMART, který určí vlastnosti každého cíle. SMART je souhrn pravidel, která pomáhají v rámci projektového managementu definovat cíl projektu a navrhovaného řešení. SMART můžeme obecně označit za vlastnosti cíle. Mezi tyto vlastnosti patří: 1) Konkrétní (Specific) každý cíl musí být konkrétně specifikován. Cíl tedy musí obsahovat jasně specifikovanou hodnotu. 2) Měřitelný (Measurable) s konkrétní specifikací cíle bezprostředně souvisí i jeho měřitelnost. 3) Odsouhlasený (Aligned) řešení musí odpovídat potřebám svého příjemce, s řešením musí souhlasit ten, kdo bude daný cíl plnit. 4) Realistický (Realistic) řešení musí být realistické. 5) Definovaný v čase (Timed) extrémně důležitým údajem je u každého cíle čas. Na otázku Jak? je vhodné rozdělit projekt na dílčí, logicky uzavřené činnosti tedy, projektové aktivity. Tuto činnost nazýváme etapizací projektu. Jednotlivé projektové aktivity pak bývají v různých dokumentech nazývány různě: klíčové aktivity, klíčové etapy, pracovní balíky, workpackages, WP apod. Pod otázkou Kdo? se skrývá stanovení projektového týmu, tedy definování jednotlivých pozic a k nim přiděleného popisu pracovní náplně. Je třeba stanovit, kdo bude manažerem projektu, kdo bude na projektu pracovat a s kým, jaké budou vytvořeny pracovní skupiny, kdo budou jejich garanti, kdo bude mít na starosti administrativní a finanční náležitosti projektu, apod. 6 6 Projektový a dotační management. Projektový a dotační management [online]. 2010 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.mvso.cz/files/web/apsys/11projektovy_a_dotacni_management.pdf 15

Projektový tým je skupina osob sestavena na určitou dobu z důvodu dosažení projektového cíle ve stanoveném termínu. Měl by obsahovat vedoucího projektu, který představuje důležitou osobu řízení celého projektu. Odpověď na otázku Kdy? tedy harmonogram projektu, vzniká na základě kvalifikovaného odhadu času, který bude projektový tým potřebovat pro realizaci veškerých projektových úkolů. V případě dotovaných projektů bývá minimální či maximální doba řešení stanovena poskytovatelem dotace. K časovému vymezení a vzájemné návaznosti jednotlivých projektových aktivit je vhodné využít grafického zpracování. Mezi nejznámější diagram patří Ganttův diagram. Ten je relativně snadným nástrojem projektového řízení. Je tvořen vodorovnými úsečkami, které zobrazují časovou provázanost jednotlivých kroků. Osa X představuje časové hledisko, osa Y jednotlivé projektové aktivity. Výhody Ganttova diagramu jsou nenáročnost, přehlednost, rychlé grafické zpracování a celková představa o času potřebném pro realizaci. A na otázku Za kolik? tedy stanovit rozpočet, musíme stanovit potřebu zdrojů. Poté zanalyzujeme vlastní zdroje a na jejich základě sestavíme rozpočet vyjadřující potřebu dodatečných zdrojů. Existují tři základní zdroje: lidské, materiálové a finanční. Pro kvalitu lidských zdrojů je důležitá především odbornost a úroveň kvalifikace. Je třeba zhodnotit i dostupnost v čase vzhledem k probíhajícím činnostem. Jednotlivé profese obsahují i různé náklady, které je třeba optimalizovat. 7 Mezi materiálové zdroje zahrnujeme spotřební materiál a zařízení k rychlému dokončení projektu. Musíme uvážit, zda jsou finanční zdroje vlastními prostředky, dotacemi, granty anebo získáním bankovního úvěru. To všechno jsou důležité položky spojené s projektem. V případě, že na realizaci projektu podáváme žádost o dotaci, 7 SVOZILOVÁ ALENA. Projektový management. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2006. ISBN 978-80- 247-3611-2 16

musíme si vždy ještě před sestavením rozpočtu pozorně prostudovat pravidla financování stanovená konkrétním poskytovatelem dotace a platná pro daný typ projektů. 8 A odpověď na otázku za Jakých podmínek? musíme identifikovat rizika projektu a jejich eliminace. Neexistuje projekt, který by neobsahoval možná rizika. Projekty můžeme pečlivě plánovat, ale nikdy se nemůžeme úplně vyvarovat rizikovým faktorům. Úspěšné projektové řízení se proto neobejde bez celkového porozumění jednotlivým rizikovým faktorům a způsobům, které ovlivňují definovaný průběh projektu a jeho cíle. Rizika projektu musí být systematicky analyzována a řízena. 9 2.1.3 Zajištění financování Náklady vznikají přirozeně již při jeho přípravách. Oprávněné náklady projektu vznikají až po podepsání smlouvy o realizaci projektu. Některá pomoc z Evropské unie může být proplacená zpětně a některá umožňuje předfinancování daného programu. Rozpočet projektu popisuje strukturu financování. Každá žádost musí obsahovat detailní rozpočet, jehož nezbytnými součástmi jsou typy vkladů, posloupnost výdajů a typy zdroje financování. Pokud žádáme o finanční prostředky ze strukturálních fondů, je velmi důležité mít na paměti tzv. způsobilost resp. nezpůsobilost výdajů. Ekvivalentem těchto termínů jsou výrazy uznatelnost, resp. neuznatelnost nákladů. V rozpočtu se tyto dva druhy nákladů musí od sebe zřetelně odlišit. Uznatelné náklady lze hradit z veřejných prostředků. Takže žadatel může žádat o jejich úhradu. Neuznatelné náklady naproti tomu z veřejných prostředků hradit nelze a žadatel musí uhradit z vlastních prostředků. Přesto musí být neuznatelné náklady vykázány 8 Projektový a dotační management. Projektový a dotační management [online]. 2010 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.mvso.cz/files/web/apsys/11projektovy_a_dotacni_management.pdf 9 DAN MAREK, Tomáš Kantor. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2007. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-13-8 17

v rozpočtu projektu. Po součtu všech uznatelných a neuznatelných nákladů projektu získáme celkové náklady projektu. Pro financování projektů existují různá pravidla uznatelnosti a neuznatelnosti, která vycházejí z podmínek jednotlivých fondů. Je proto důležité, aby se každý žadatel detailně seznámil s příručkami pro žadatele u jednotlivých operačních programů, kde jsou tyto podmínky přesně specifikované. 10 2.1.4 Realizace projektu Realizace projektu probíhá podle pravidel stanovených v projektovém záměru. Realizují se jednotlivé prováděcí plány, spotřebovávají se finanční prostředky a utváří se nový produkt. Do realizace projektu zahrnujeme základní údaje projektu. Uzavření smlouvy a poskytnutí podpory Doba realizace projektu Datum zahájení projektu Datum ukončení projektu Změny v projektu (změny se dělí na podstatné, do kterých můžeme zahrnout externí vlivy, změny v rozpočtu a nepodstatné jako změna sídla, drobné změny harmonogramu atd.) Řízení projektu Monitorování projektu (formulář, do něhož se periodicky zaznamenává informace o průběhu projektu) Kontrola (administrativní nebo přímo na místě) Dokončení realizace projektu 10 DAN MAREK, Tomáš Kantor. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2007. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-13-8 18

2.1.5 Zhodnocení projektu Uzavření projektu je doba po skončení samotné realizace. I když je projekt úspěšně dokončen, je potřeba sepsat závěrečnou zprávu a uzavřít účetnictví. Monitorovací zpráva se odevzdává pravidelně řídícímu orgánu pro informaci o stavu realizace projektu. Obsahem zprávy jsou informace o dopadech projektu na cílové skupiny, údaje o financování projektu, problémy vzniklé při realizaci projektu, návrhy na změny v projektu. U vybraných operačních programů se spolu se zprávou odevzdává i žádost o platbu. 11 Monitorovací zpráva je oficiální formulář, do něhož se periodicky zaznamenávají informace o průběhu projektu. Rozlišujeme dva typy monitorovacích zpráv a to průběžnou a závěrečnou. Závěrečná monitorovací zpráva musí obsahovat podrobné informace o realizaci projektu, informace o publicitě projektu a zdrojích financování. Spolu se závěrečnou monitorovací zprávou je předkládána také závěrečná žádost o platbu. Součástí každého projektu je obsahový i finanční audit. Audit projektu musí být proveden před odevzdáním monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Auditor potvrzuje v auditorské zprávě, že předběžná účetní evidence, tj. příjmy a výdaje, je správná, důvěryhodná a ověřitelná na základě příslušných podpůrných dokumentů. Auditor se dále vyjadřuje ke správnosti evidovaných uznatelných výdajů, které vznikly v souvislosti s projektem. Audit smí být proveden pouze auditorem nebo auditorskou společností schválenou úředními orgány některých členských státu EU. 12 11 Strukturální fondy EU: Monitorovací zpráva. Strukturální fondy: Monitorovací zpráva [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/temp/glosar/m/monitorovaci-zprava 12 TAUER, Ing. Vladimír, PhDr. Helena ZEMÁNKOVÁ a Ing. Jana ŠUBRTOVÁ. Získejte dotace z fondů EU: Tvorba žádosti a realizace projektu krok za krokem. Brno: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2649-3. 19

3 Regionální politika a strukturální fondy EU Regionální a strukturální politika zaujímá v rámci celkové hospodářské politiky EU jedno z dominantních postavení. Prostřednictvím této politiky se EU snaží přispět k rozvoji zaostalých regionů, k restrukturalizaci průmyslových oblastí, které se ocitly v obtížné situaci, k ekonomické diverzifikaci venkovských oblastí, kde je zemědělství na ústupu, či revitalizaci zanedbaných městských čtvrtí. Tyto činnosti vedou k posilování hospodářské a sociální soudržnosti v rámci všech zemí EU. Úsilí je zaměřeno především na snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, což znamená, že největší podpora směřuje do strukturálně nejvíce postižených regionů, ostrovů a venkovských oblastí. Po vstupu do EU (1. května 2004) má Česká republika nárok na čerpání prostředků určených na financování politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Čerpání prostředků je vázáno na splnění přísných podmínek, jak na straně administrativy, tak na straně žadatelů a potenciálních příjemců podpory. 13 V období 2007 2013 se České republice nabízí z evropských fondů 26,7 miliardy eur. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně čtyři miliardy eur, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 procent výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky. 13 SVATOŇOVÁ, Magdaléna, Tomáš ČIHÁK, Jaromíra MOUDRÁ, Lucie OHAŇKOVÁ a Václav NOVÁK. Základy strukturálních a regionálních politiky EU. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2006. 20

Tabulka 1:Rozdělení prostředku fondů EU v období 2007-2013 (zdroj: Strukturální fondy EU. <i>strukturální fondy</i> [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/fondy-eu/informace-o-fondech-eu) Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti v období 2007-2013 Konvergence 283 mld. 25,88 mld. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 54,96 mld. 419,09 mil. Evropské územní spolupráce 8,72 mld. 389,05 mil. Celkem 347 mld. 26,69 mld. Poznámka k tabulce 1: výsledné celkové součty neodpovídají součtu jednotlivých položek ve sloupcích. Tato tabulka je pouze převzata z uvedeného zdroje. 3.1 Regiony pro regionální politiku Evropský statistický úřad (EUROSTAT) poskytuje Evropské unii přesná statistická data, na základě kterých může Unie provádět statistická srovnávání mezi jednotlivými členskými státy i jednotlivými regiony. Evropský statistický úřad zavedl v roce 1988 dělení na územní statistické jednotky, tzv. Nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS). NUTS byla zavedena již v 70. letech minulého století jako jednotný systém členění Evropské unie. Klasifikace má 6 úrovní NUTS s následujícím významem: NUTS 0 = stát NUTS I = území NUTS II = oblast regionů a soudržnosti (8 regionů) NUTS III = kraje (14 krajů) NUTS IV = okres NUTS V = obec 14 14 VILÁMOVÁ, PH.D., Ing Šárka. Čerpání finančních zdroje Evropské unie. Praha: GRADA Publishing,a.s., 2005. ISBN 80-247-1194-X 21

3.2 Cíle regionální politiky Mezi základní cíle regionální politiky na období 2007 2013 patří rozvoj regionů zaměřený na konvergenci, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a evropskou územní spolupráci. 3.2.1 Cíl Konvergence Účelem je pomoci nejméně rozvinutým zemím a regionům, aby rychleji dosáhly průměru EU pomocí zlepšených podmínek pro růst a zaměstnanost. Toto má být dosaženo investicemi do fyzického a lidského kapitálu, inovací, znalostí společnosti, schopností přizpůsobit se změnám, životním prostředí a účinnosti správy. Jedná se tedy o cíl zaměřený na podporu růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU. V ČR se jedná o všechny regiony kromě Prahy, která má vyšší HDP. 3.2.2 Cíl Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti Účelem je zvýšení konkurenceschopnosti, úrovně zaměstnanosti a přitažlivosti regionů, které nepatří k nejméně rozvinutým. Cílem je rozvoj ekologické dopravy, podpora výzkumných středisek, vysokých škol, malých podniků a zakládání nových podniků, odborná příprava, vytváření pracovních příležitostí. Jedná se o podporu v oblasti, které mají HDP na osobu vyšší než 75% průměru EU. 3.2.3 Cíl Evropské územní spolupráce Účelem tohoto územního cíle je zvýšení příhraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Mezi hlavní priority patří podpora rozvoje vědy a výzkumu a informační 22

společnosti, rozvoj hospodářských vztahů, budování infrastruktury, zajištění spolupráce v oblasti bezpečnosti a zvyšování zaměstnanosti. 15 Tyto cíle jsou financovány ze zvláštních fondů EU, které navyšují nebo stimulují investice ze soukromého sektoru a investice státních i regionálních správních orgánů. Jedná se o tzv. Strukturální fondy a Fond soudržnosti. 3.3 Strukturální fondy Strukturální fondy jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony. Prostředky z těchto fondů jsou určené na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik, systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanosti. Peníze ze Strukturálních fondů jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů, tzv. programových období (současné na roky 2007 2013) a na základě definování jasných cílů a priorit. Existují dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond 3.3.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) vznikl v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených na nejvíce postižené oblasti a ke snižování meziregionálních nerovností. Zaměřuje se na modernizaci a posilování hospodářství. Podporovány jsou investiční projekty, jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, rozvoj a obnova sportovních areálů, rekonstrukce 15 Čerpáno ze dvou zdrojů a to z: DAN MAREK, Tomáš Kantor. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2007. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-13-8 TAUER, Ing. Vladimír, PhDr. Helena ZEMÁNKOVÁ a Ing. Jana ŠUBRTOVÁ. Získejte dotace z fondů EU: Tvorba žádosti a realizace projektu krok za krokem. Brno: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80- 251-2649-3 23

kulturních památek, výsadba regenerační zeleně, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, zavádění služeb elektronické veřejné správy apod. 3.3.2 Evropský sociální fond (ESF) Evropský sociální fond (ESF) je nejstarším strukturálním fondem. V Současné době je hlavním nástrojem sociální politiky zaměstnanosti EU. Prostředky tohoto fondu napomáhají integraci nezaměstnaných, zlepšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků, lepší přístup k zaměstnání a účast na trhu práce. Evropský sociální fond podporuje neinvestiční projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorbu inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů apod. 3.4 Fond soudržnosti Fond soudržnosti byl ustaven Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 za účelem pomoci členským státům, které se potýkaly s problémy měnové a hospodářské unie. Finanční prostředky z Fondu soudržnosti napomáhají hlavně životnímu prostředí a na transevropské dopravní sítě. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní a energetickou infrastrukturu většího rozsahu a ochranu životního prostředí. 16 16 Čerpáno z tří zdrojů a to z: DAN MAREK, Tomáš Kantor. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2007. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-13-8 Strukturální fondy [online]. 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/informace-o-fondech-eu/regionalni-politika-eu Regionální politika. Regionální politika [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8948/sekce/regionalni-politika/ 24

4 Operační programy Čerpání finančních prostředků v rámci regionální politiky EU je realizováno pomocí operačních programů. Operační programy popisují souhrnné priority, řízení finančních zdrojů a upřesňují oblasti intervencí na národních úrovních i v jednotlivých regionech dané členské země. Vláda České republiky přijala na základě Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007 2013 a Národního strategického referenčního rámce 24 operačních programů, které byly projednány Evropskou komisí. Operační programy jsou rozděleny podle cílů regionální politiky a jsou naznačené na obr. 2. 17 Cíl Konvergence Operační programy v ČR na období 2007-2013 Cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spoluprace OP Podnikání a inovace OP Praha Konkurenceschopnost OP Meziregionální spolupráce OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Praha Adaptilita OP Nadnárodní spolupráce OP životního prostředí OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Doprava OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP technická pomoc OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Přeshraniční spolupráce ČR - Salsko OP Vzdělání pro konkurenceschopnost OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko Integrovaný operační program Síťový operační program ESPON 2013 Regionální operační program Síťový operační program INTERACT II - ROP NUTS II Střední Čechy - ROP NUTS II Jihozápad - ROP NUTS II Severozápad - ROP NUTS II Jihovýchod - ROP NUTS II Severovýchod - ROP NUTS II Moravskoslezsko - ROP NUTS II Střední Morava Obrázek 2: Struktura operačních programů v ČR na období 2007-2013, (zdroj: Příprava a řízení projektu strukturálních fondů Evropské unie, Dan Marek/ Tomáš Kantor) 17 DAN MAREK, Tomáš Kantor. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 2007. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-13-8 25

Z výše uvedeného seznamu operačních programů jsem se zaměřila na ROP Jihovýchod a prioritní osu 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, neboť souvisí s praktickou části bakalářské práce. 4.1 Regionální operační program (ROP) Regionální operační programy navazují na sektorové operační programy a řeší problémy v rámci regionu příslušné země. Jejich cílem je zvýšení konkurenceschopnosti daných regionů. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,88 miliard eur. Sedmi regionálním operačním programům (ROP) pro regiony soudržnosti (NUTS II je přidělena celková částka 4,66 miliard eur. Obrázek 3: Indikativní alokace prostředků z fondů EU v České republice pro ROP v cíli Konvergence, (zdroj: Regionální operační programy. Regionální operační programy [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/fondy-eu/programy-2007-2013/regionalni-operacniprogramy 5 Operační program JIHOVÝCHOD) 26

Regionální operační program NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově. Zlepšení probíhá především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. 18 4.2 Prioritní osy ROP obsahuje 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky. Ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory. Rozdělujeme je na: dostupnost dopravy, rozvoj udržitelného cestovního ruchu, udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, technická pomoc. 18 ROP NUTS II Jihovýchod [online]. 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/getdoc/5cda7326-fe7e-4661-98d5-6570f27a0f55/rop-nuts-ii-jihovychod 27

Obrázek 4: Oblasti dotace regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod;(zdroj : Regionální rada regionu soudržnosti [online]. 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: Oblasti dotace regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod) 4.2.1 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel (Prioritní osa 3) 19 Hlavním cílem prioritní osy 3 je systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním rozvojového potenciálu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru. Specifické cíle se zaměřují na oživení neadekvátně využívaného nebo nerozvinutého městského prostředí urbanizačních center a úpravy veřejných prostranství, dále na regeneraci historických center a městských památkových rezervací a funkčního využití stavebního fondu, na regeneraci a revitalizaci zanedbaných ploch a objektů na řešení nedostatečné dopravní infrastruktury související s rostoucí individuální automobilovou dopravou, na technické zhodnocení infrastruktury a zařízení občanské vybavenosti včetně zařízení pro kulturu, sport, práci s dětmi a mládeží, národnostními menšinami a rizikovými skupinami obyvatel, na realizaci inovativních pilotních projektů. 19 Regionální rada regionu soudržnosti [online]. 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/tiskove-centrum/strucne-o-rop-jv/udrzitelny-rozvoj-mest-a-venkovskych-sidel 28

Příjemcem podpory z prioritní osy 3 mohou být obce nad 500 obyvatel, organizace zřizované nebo zakládané obcemi se souhlasem zřizovatele, svazky obcí a nestátní neziskové organizace. 4.2.2 Hodnocení projektu od Regionální rady Jihovýchod Pro vyplnění projektové žádosti byly vytvořeny webové stránky Benefit 7, na kterých lze vyplnit projektovou žádost se všemi náležitostmi. Regionální rada Jihovýchod umožňuje konzultace projektových žádostí zdarma. Především řeší časté chyby žadatelů projektu, tím včas eliminují nesprávnost projektové žádosti. Pokud bude mít projektová žádost správné náležitosti, je větší pravděpodobnost, že podpora od EU bude větší. Praktická část Praktická část zahrnuje projektový záměr pro realizaci venkovního hřiště v obci Říčany u Brna. Důvodem pro vytvoření projektového záměru je nedostatečné pokrytí sportovních aktivit. Zvyšuje se počet obyvatel v obci, narůstá její prestiž. Přitom se v centrální části vesnice nachází nevyužitý prostor, velikostně dostačující pro danou realizaci. Vlastníkem pozemku je právě obec, která má však omezené finance. Obec je schopna pokrýt maximálně 25 % celé akce. Proto jsem se snažila zjistit možnosti financování celého rozpočtu. Začala jsem zkoumat, které dotační tituly jsou otevřené k poskytnutí dotací. Jako nejlepší možnou variantou se jeví Regionální operační program Jihovýchod. 17. prosince 2012 se otvírá prioritní osa 3 (Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel), která je schopna pokrýt rozpočet až z 85 %. V projektovém záměru je sepsána hierarchická struktura činností, kde jsou uvedené jednotlivé úkony realizace projektu od přípravné fáze po slavnostní otevření areálu. Na konci bakalářské práce jsem zhodnotila, zda je akce užitečná pro místní obyvatele a jestli je možné ji použít v tomto konkrétním reálném projektovém záměru. 29

5 Projekt Základní myšlenkou projektového záměru pro venkovní hřiště v obci Říčany u Brna je využití dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Konkrétně se jedná o nově otevřený program Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel. Návrh na projektový záměr s tímto dotačním titulem jsem konzultovala s paní Suchánkovou, která pracuje jako asistentka místopředsedy Regionální rady Jihovýchod v Brně. 5.1 Cíl projektového záměru Cílem projektu je vytvoření venkovního hřiště, kde by obyvatelé Říčan mohli trávit svůj volný čas. Setkala jsem se tedy se starostou obce a procházeli jsme možnosti a varianty sportovních aktivit. Po jejich výběru jsme našli nevyužitý pozemek, který by naše nároky splňoval. Základním pilířem shledávám především odpočinek a relax. Podle této myšlenky byl také koncept celého areálu navržen. Tato investice je pro obec značná, proto chci do škály využití zahrnout všechny věkové kategorie. Pro rodiče s dětmi je koncipován především prostor dětského hřiště s různorodými herními zařízeními. Zájemci o míčové sporty využijí víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Pro méně dynamické sportovce je navrženo petanquové hřiště. Konkrétní využití areálu již avizovala místní základní a mateřská škola především pro výuku tělesné výchovy. Na základě průzkumu, který jsem provedla, má o tyto prostory zájem i fotbalový klub SK Říčany a tělovýchovná jednota. Tímto projektovým záměrem se zvýší atraktivnost obce prostřednictvím investice pro efektivnější využití veřejných prostranství. Současně dojde k revitalizaci stávajícího nevyužitého pozemku ozeleněním. Nabídnou se různé možnosti pořádání sportovních a kulturních akcí nejen pro samotnou obec ale i pro celý mikroregion. 30

5.2 Místo realizace projektu Lokalita projektu je situovaná 20 km západně od Brna. Na západě je ohraničena lesním masivem na úpatí Českomoravské vysočiny, na východě téměř splývá s obcí Ostrovačice, která je známým krajem Pohádky máje. V Říčanech bydlí 1941 obyvatel. Kulturou a sportem obyvatelé Říčan žijí celý rok. V obci se díky hasičům udržela tradice podzimních krojovaných hodů, které se střídají s babskými a tzv. ženáčskými hody. V současnosti probíhá většina kulturněsportovních akcí v prostoru areálu rybníka. Na Malečkově louce uprostřed Říčan, kde je situován cíl rekonstrukce našeho hřiště, se v současnosti konají turnaje v kopané. Bohužel toto hřiště není způsobilé na další možné sportovní a kulturní akce. Z toho vyplývá, že nově vzniklé víceúčelové hřiště bude jistě plně vytíženo. Na obrázku 5 níže je naznačena poloha Říčan u Brna. Obrázek 5: Poloha Říčan u Brna (zdroj: www. https://maps.google.cz/maps?hl=en&tab=wl) 20 20 Říčany [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.ricanyubrna.cz/ 31

Starosta obce mi poskytl údaje o počtu jednotlivých věkových skupin v obci a také statistiky počtu žáků základní a mateřské školy. Viz obrázek 6. Základní škola Říčany u Brna Mateřská škola Říčany u Brna TŘÍDA DÍVKY CHLAPCI CELKEM 3 třídy celkem 76 dětí I. Třída neuvedeno neuvedeno 13 II.Třída 12 7 19 III.Třída 9 11 20 IV.Třída 9 5 14 V.Třída 10 12 22 CELKEM 88 Obrázek 6: Počet dětí v mateřské a základní škole v Říčanech v roce 2012 (zdroj: obec Říčany) Trend počtu obyvatel v obci je rostoucí. Přibývají další a další stavební parcely. Pro bydlení jsou tedy příhodné podmínky. Obec Říčany se nachází v klidné lokalitě v blízkosti a především dobré dopravní dostupnosti města Brna. Proto si myslím, že tato lokalita je v současné době velice žádaná. Na obrázku je vidět, že od roku 2008 vzrostl počet obyvatel o 124. Počet obyvatel v Říčanech u Brna ROK POČET OBYVATEL 2008 1817 2009 1835 2010 1846 2011 1890 2012 1941 Obrázek 7: Počet obyvatel v Říčanech od roku 2008 2012 (zdroj: obec Říčany) 32

5.3 Současný stav a zdůvodnění realizace projektu Současný stav hřiště v Říčanech u Brna je v nevyhovujícím stavu. Povrch hřiště je nerovnoměrný. Jsou zde pouze branky a síť, povrchová část je pokryta náletovými dřevinami bez stabilního travního porostu. Na stávajícím dětském hřišti se nacházejí herní zařízení, která však nejsou bezpečná pro děti. Jak můžeme vidět na obrázku 8, houpací lavička je zkřivená, skluzavka a houpačky obsahují rezivějící konstrukce. Pro děti je to obzvláště nebezpečné. Pozemek je dost zanedbaný, nevyhovuje bezpečnostním podmínkám. Neobsahuje žádné prvky pro sportovní a rekreační účely. Obrázek 8: Současný stav dětského hřiště v Říčanech; (zdroj: vlastní fotografie) 33

Stávající hřiště je v nevyhovujícím stavu. Především nestabilní konstrukce branek a velká nerovnost povrchu jsou velice nebezpečné pro jakékoliv sportovní využití. Celkový stav pozemku je dost zanedbaný a nevyhovuje bezpečnostním předpisům sportovních aktivit. Obrázek 9: Současný stav hřiště (zdroj:vlastní fotografie) 34

5.4 Stručný popis technického řešení Základem parku budou zpevněné plochy. V prostřední části areálu bude situováno víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Ten bude vybaven herními zařízeními např. pro fotbal, tenis, basketbal, volejbal. Oplocení hřiště bude sloužit jako zábrana proti odskočení míčů. Vlevo od hřiště se bude nacházet montovaná tribuna pro diváky. Petanque je situován jižně od hřiště. Povrch bude pískový s ohraničením prostoru. V pravé části areálu se nachází dětské hřiště. Hřiště obsahuje několik druhů herních zařízení pro děti. Plocha dětského hřiště bude opět z písku ohraničena lavičkami, aby byl lepší přehled a dozor na hrající si děti. Celá lokalita bude ozeleněná trávou a osázena keři a stromy. Podél zpevněných cest budou instalované lavičky a veřejné osvětlení. Pro lepší přehled je situace zobrazena na obrázku 10 (uvedené rozměry jsou v metrech). Obrázek 10: Situace celého areálu, (zdroj: vlastní tvorba v programu Autocad) 35

Na obrázku 11 je vyznačen návrh dětského hřiště. Všechny herní prvky jsou v souladu s bezpečnostními pravidly. Podrobné informace jednotlivých herních prvků jsou uvedené v příloze 3. Obrázek 11: Struktura dětského hřiště (zdroj: vlastní tvorba) 5.5 Hierarchická struktura činností projektu Hierarchická struktura činností projektu je soupis důležitých činností, které jsou vzájemně propojené. 5.5.1 Přípravná fáze V první fázi struktury činností projektu se zpracovává odborná dokumentace. Jedná se o dokumentaci k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení. Následně se připraví projektová žádost o dotaci z evropských fondů a poté proběhne výběr zhotovitele stavby. Projektová dokumentace Pro vytvoření projektové dokumentace byl zvolen projektant s projektovým týmem. Projektant předložil veškeré dokumenty od vybraných institucí (E-ON, RWE atd.) pro 36

schválení stavby od Stavebního úřadu. Dokumenty byly doloženy také pro schválení stavebního povolení. Taková dokumentace obsahuje průvodní zprávu, tedy základní údaje o stavbě, technickou zprávu, výkresovou část a zvláštní dokumentaci, která obsahuje důležité výpočty spojené s projektem. Výběr zhotovitele stavby Pro projekt je potřeba výběrové řízení na generálního dodavatele stavby. Výběrové řízení vypíše investor stavby, tedy obec Říčany. Předloží zadávací dokumentaci soutěžícím firmám. Na základě této dokumentace firmy zpracují cenové nabídky, technické postupy a harmonogramy prací. Po uplynutí termínu podání nabídek dochází k otevírání obálek a jejich vyhodnocení. Hodnotící kritéria jsou v našem případě následující: 15 bodů cena, 10 bodů doba realizace 5 bodů reference Následně se vybere vítěz a poběží týdenní odvolací lhůta. Poté, pokud nebudou vzneseny námitky, bude oficiálně vybrán zhotovitel stavby a uzavřena smlouva o dílo. Firmy účastnící se výběrového řízení: Firma SWIETELSKY stavební s.r.o. Společnost na českém stavebním trhu působí od roku 1992. Sídlo má v Českých Budějovicích a její činnost je zaměřena na poskytování komplexních stavebních služeb, zejména v oboru dopravních a inženýrských staveb a všech oborech pozemního stavitelství. Je součástí jednoho z největších rakouských stavebních koncernů, který je budován na tradici, zkušenostech a finanční stabilitě. To vše je zárukou kompetentní a kvalitní práce. Klíčem úspěchu společnosti SWIETELSKY je pestrá nabídka a špičková 37

úroveň poskytovaných služeb, kterou oceňují i nejnáročnější zákazníci. Na webových stránkách firmy lze vidět certifikáty společnosti a reference zákazníků firmy. 21 Firma Hřiště s.r.o. Společnost sídlí v Brně. Zabývá se tvorbou interiérových, dětských a sportovních hřišť. Jsou také výhradním distributorem amerického výrobce dětských hřišť Playworld Systems, Inc. a francouzské firmy AGORESPACE a jejich víceúčelových sportovních hřišť. Zákazníkům nabízí kromě výroby a montáže i další komplexní služby. Zákazníkům nabízí hřiště certifikovaná, vyrobená z kvalitních materiálů, schopná odolat zátěži městských sídlišť. Hřiště s osobitým designem, který je podřízen maximální využitelnosti jednotlivých herních prvků a částí. 22 Firma JM Demicarr s.r.o. Společnost sídlí ve Slavkově u Brna. Zabývá se tvorbou Víceúčelových hřišť, fotbalových trávníků, atletických drah a dětských hřišť. Společnost je na trhu od roku 1996 a je držitelem systému jakosti ISO 9001 a ISO 14001. Hlavním předmětem činnosti firmy je výstavba hřišť s umělými sportovními povrchy (včetně projektové přípravy a poradenství), výroba a montáž sportovních konstrukcí na venkovní sportoviště a do tělocvičen. Dodávají umělé sportovní povrchy - umělé trávy firem Radici (Itálie) a Juta (ČR). Sportovní hřiště jsou dnes běžnou součástí škol, městských a vesnických sportovišť, hotelů i penzionů. Údržba a čištění hřišť jsou navíc minimální a i to je u těchto zařízení důležité 23. Na základě průzkumu a kontaktu s firmami jsem vytvořila tabulku zhodnocení výběrového řízení. Firmy jsem oslovila a požádala o cenovou nabídku dané realizace hřiště. Pouze tři firmy byly velice vstřícné a poskytly mi informace. 21 SWIETELSKY. SWIETELSKY [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.swietelsky.cz/ 22 Hřiště. Hřiště [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.hriste.cz/o-firme 23. JM Demicarr. JM Demicarr [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.jmdemicarr.cz/ 38

Tabulka 2: Zhodnocení výběrového řízení (zdroj: vlastní tvorba) Název firmy SWIETELSKY stavební s.r.o. Firma Hřiště s.r.o. Firma JM Demicarr s.r.o. Splnění kvalifikačníc h kriterií (ANO/NE) Zhodnocení výběrového řízení Shoda s technickými podmínkami (ANO/NE) Cena nabídky (body) Doba realizace (body) Referenc e (body) Počet získaný ch bodů ANO ANO 15 9 3 27 ANO ANO 12 8 4 24 ANO ANO 8 10 5 23 Níže uvádím postupy hodnocení jednotlivých kriterií. Splnění kvalifikačních kriterií Splnění kvalifikačních kriterií jsem hodnotila dle certifikací na webových stránkách jednotlivých uchazečů. Firma JM Demicarr s.r.o. uvádí certifikáty řízení jakosti podle ČSN EN ISO 9001:2001 a systém ochrany životního prostředí podle ČSN EN ISO 14001:2005. Firma Hřiště s.r.o. také zavedla a používá systém managamentu jakosti ISO 9001:2001 a systém environmentálního managamentu ISO 14001:2005. Firma SWIETELSKÝ stavební s.r.o. používá systém managamentu jakosti ČSN EN ISO 9001, systémy environmentálního managementu ČSN EN ISO 14001. Navíc firma SWIETELSKÝ stavební s.r.o. získala certifikát systému managementu - OHSAS 18001 řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a systém certifikace stavebních dodavatelů (SCSD). Z výše uvedeného vyplývá, že všechny firmy splnily kvalifikační kriteria. Shoda s technickými podmínkami Všechny zúčastněné firmy splnily technické podmínky zadané investorem. Investor požadoval splnění následujících podmínek: dodržet danou skladbu jednotlivých povrchů, vybavit hřiště zařízeními dle kvalitativních předpisů a dodržet charakter laviček a tribuny (nosná část ocel, výplňová část ošetřené dřevo). 39

Reference Tuto část jsem hodnotila podle seznamu referencí zaslaných jednotlivými firmami. Referenčním kriteriem byla celková realizace víceúčelového hřiště dle zadaných technických podmínek. Firma SWIETELSKY stavební s.r.o. uvádí 19 referencí na tvorbu sportovních zařízení a zařízení volného času. Firma Hřiště s.r.o. uvádí 53 staveb venkovních hřišť a firma JM Demicarr.s.r.o. 236 staveb sportovních areálů. Maximální počet bodů získala firma JM Demicarr s.r.o. o bod méně má firma Hřiště s.r.o.. Nejméně bodů získala firma SWIETELSKY stavební s.r.o., protože má pouze 19 referencí. Doba realizace Požadavek na dobu realizace byl stanoven na 89 pracovních dní. Tento požadavek zkrátila firma SWIETELSKY stavební s.r.o. o 9 pracovních dní. Firma JM Demicarr s.r.o. splnila termín přesně na den. Požadavek však nedokázala splnit firma Hřiště s.r.o., která dobu realizace prodloužila o 7 pracovních dní. Cena nabídky Nejdůležitější hodnotící kriterium je celková cena realizace. Firmy mi poslaly cenové nabídky, které jsem ohodnotila. Nejnižší cenu měla firma SWIETELSKY stavební s.r.o., následovala firma Hřiště s.r.o. a na posledním místě skončila JM Demicarr s.r.o.. Dvě poslední firmy si nepřejí cenové nabídky zveřejňovat. Pouze firma SWIETELSKY stavební s.r.o. mi umožnila cenovou nabídku víceúčelového hřiště zveřejnit. Nabídka však neobsahovala ceny jednotlivých vybavení dětského hřiště. I přesto si vážím jejich vstřícnosti. 40

Zhodnocení výběrového řízení Dle tabulky 2 získala nejvíce bodů firma SWIETELSKY stavební s.r.o. na druhém místě skončila firma Hřiště s.r.o. a na třetím místě se umístila firma JM Demicarr. s.r.o.. Z toho vyplývá, že realizace bude nabídnuta firmě SWIETELSKY stavební s.r.o.. 24 5.5.2 Úprava reliéfu krajiny a zřízení zpevněných ploch Celková plánovaná doba zemních prací je 7 dní. Nejdříve se připraví staveniště, uspořádá a vybaví se potřebnými objekty, mechanismy a přístupovými cestami. Nesmí ohrozit bezpečnost životního prostředí a bezpečnost pozemních komunikací a bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Celý objekt je rozdělen do různých pracovišť, jako je pracoviště pro administrativní práce, pro skladové účely i pro zajištění ochrany a bezpečnosti provozu staveniště a další potřebné pracoviště pro přípravu stavby. Poté se odstraní stromy a křoviny, stávající lavičky, herní zařízení, branky a síť hřiště. Po úpravě staveniště se sejme ornice, což je nejkvalitnější část půdy a odveze se na předem určené místo. Ornice se nachází pouze v levé části staveniště. Zbylá část je tvořena navážkami. Ty budou odvezeny na skládku stavební suti a přetříděny. Pomocí dozeru a nákladního auta se vytvoří plánovaný reliéf lokality. Zemina se uloží na vhodném místě na staveništi. Po dokončení stavebních prací bude použita na zpětné zásypy. Následně se provedou jednotlivé vrstvy. Provedou se podsypy z písku, navozí se štěrk a drť, jednotlivé vrstvy se průběžně zhutní pro zpevnění plochy. Následně se položí finální povrchové vrstvy. Na víceúčelovém hřišti je to umělá tráva (pryž), na hřišti pro pétanque a na dětském hřišti je to jemný písek. 24 Čerpáno z více zdrojů: SWIETELSKY [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.swietelsky.cz/ Hřiště [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.hriste.cz/o-firme JM Demicarr [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.jmdemicarr.cz/ 41