Metodický list PLATEBNÍ BILANCE

I. Metodické podklady Metodický list PLATEBNÍ BILANCE Balance of Payments and International Investment Position Manual, the sixth edition, International Monetary Fund, Washington, D.C., 2009, (zkráceně Manuál platební bilance, BPM6); International Reserves and Foreign Currency Liquidity: Guidelines for a Data Template, International Monetary Fund, Washington, D.C., 2012; OECD Benchmark Definition of Foreign Direct Investment, the fourth edition, Organisation for Economic Co-operation and Development, 2008; Manual on Statistics of International Trade in Services, United Nations, International Monetary Fund, Organisation for Economic Co-operation and Development, Statistical Office of the European Union, United Nations Conference on Trade and Development, World Tourism Organization, World Trade Organization, 2010, (zkráceně MSITS 2010 ); System of National Accounts, European Commission, International Monetary Fund, Organisation for Economic Co-operation and Development, United Nation, World Bank, 2008, (2008SNA), intermediated links see The main changes introduced in BPM6 lower in this text. II. Definice a obsah Platební bilance je statistický výkaz, který pro dané území systematickým způsobem zachycuje ekonomické transakce mezi rezidenty a nerezidenty za určité časové období. Základní struktura platební bilance zahrnuje běžný, kapitálový a finanční účet, jehož součástí jsou i devizové rezervy. Běžný účet zachycuje toky zboží (vývoz a dovoz) a služeb (příjmy a výdaje z dopravních služeb, cestovního ruchu a ostatních obchodních a neobchodních služeb), primární důchody tedy výnosy z poskytnutých finančních zdrojů, práce a nevyrobených nefinančních aktiv (úroky, dividendy, reinvestované zisky, pracovní příjmy, daně a dotace na produkci a dovoz) a druhotné důchody tedy přerozdělení důchodů - zdrojů poskytnutých či získaných bez protihodnoty (dříve běžné převody). Kapitálový účet tvoří převody nevyrobených nefinančních aktiv (např. půda - pozemky pro zastupitelské úřady aj.) a přerozdělení kapitálového charakteru (např. mezivládní odpouštění dluhů, investiční granty a další). V bilanci běžného a kapitálového účtu po vstupu České republiky do Evropské unie zaujímají významné postavení dotace a odvody prostředků ve vztahu k rozpočtu Evropské unie. Finanční účet zachycuje čisté přírůstky a úbytky finančních aktiv a pasiv v členění na přímé investice, portfoliové investice, finanční deriváty, ostatní investice a rezervní aktiva. Ostatní investice se ještě dále člení na Ostatní účasti, Oběživo a vklady, Půjčky, Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy, Obchodní úvěry a zálohy, Jiné pohledávky a závazky a Zvláštní práva čerpání. Další členění všech položek finančního účtu respektuje charakteristiku toho kterého druhu aktiva a následuje členění podle základních sektorů (centrální banka, instituce přijímající vklady kromě centrální banky, vláda a ostatní sektory) a dále časového hlediska. Součet bilancí Běžného a Kapitálového účtu představuje Čisté půjčky nebo výpůjčky ekonomiky vůči zahraničí. To se koncepčně rovná čisté bilanci Finančního účtu. Jinými slovy, Finanční účet zachycuje instrumenty, kterými jsou čisté půjčky a výpůjčky vůči nerezidentům financovány. Ve skutečnosti mezi bilancí z Běžného a Kapitálového účtu na jedné straně a bilancí z Finančního účtu

na druhé straně vzniká diskrepance. Z tohoto důvodu se rozlišují Čisté půjčky nebo výpůjčky z běžného a kapitálového účtu a Čisté půjčky nebo výpůjčky z finančního účtu jako dvě různé položky a dále rozdíl mezi nimi jako Čisté chyby a opomenutí, které představují objem statisticky neidentifikovaných toků Platební bilance. III. Principy sestavování Platební bilance podvojnost záznamu, tj. každá transakce je zachycena nejméně dvěma zápisy o stejných hodnotách jednou jako příjem (kredit) a podruhé jako výdaj (debet), zachycovány jsou pouze transakce mezi rezidenty a nerezidenty, přičemž pro určení rezidenství je rozhodující ekonomický zájem účastníků transakce, zaznamenávání transakcí na akruální bázi tedy v době vzniku, přeměny, výměny, převodu nebo zániku ekonomické hodnoty, u pohledávek a závazků při změně vlastnictví (princip časového rozlišení), oceňování transakcí tržními cenami (nejsou-li tržní ceny k dispozici, lze použít účetní hodnoty), zaznamenávání ekonomických transakcí, jednak transakcí spojených s převodem finančních prostředků, jednak takových, jejichž uskutečnění není spojeno s finanční úhradou (transfery), změny, které nepředstavují transakce (např. vlivy pohybu kursu, cen apod.), nejsou zachycovány v platební bilanci, v platební bilanci jsou transakce zaznamenávány u běžného a kapitálového účtu na obratovém principu (jako vývoz a dovoz, resp. příjmy a výdaje); v případě všech položek finančního účtu jsou transakce očištěné o vlivy kurzového a cenového vývoje, a ostatních netransakčních změn stavů a dále jsou zachycovány jako čisté pořízení finančních aktiv a čisté přírůstky závazků tedy tak, že pozitivní změna koresponduje s přírůstkem aktiva či závazku a negativní změna s poklesem aktiva či závazku; transakce zachycené v platební bilanci, které byly uskutečněny v cizích měnách, se na CZK přepočítávají kursem platným v době transakce, příp. průměrným kursem za relevantní účetní období. IV. Zdroje a vykazující subjekty a) statistické výkazy a přehledy: Statistika zahraničního obchodu ČSÚ národní pojetí, Statistický výkaz ČSÚ o zahraničním obchodu se službami, Měsíční výkaz ČNB o vybraných devizových a korunových inkasech a platbách, Měsíční výkaz o devizové a korunové pozici ČNB a obchodních bank, Měsíční specifikace vládních úvěrů, Měsíční a čtvrtletní výkazy o zahraničních aktivech a pasivech podniků, Měsíční výkazy o cenných papírech podle jednotlivých cenných papírů na vlastní a cizí účet, Statistické šetření v oblasti přímých investic (roční), b) administrativní zdroje dat: doplňující informace od obchodních bank a z různých útvarů ČNB, informace (pravidelné i na vyžádání) od Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva financí ČR, Burzy cenných papírů Praha, Centrálního depozitáře cenných papírů, Katastrálního úřadu aj., c) informace z médií, d) vlastní propočty ČNB. Oprávnění vyžadovat informace potřebné pro sestavení platební vyplývá z ustanovení zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a zákona č.15/1998 Sb. o dohledu v oblasti kapitálového trhu ve znění pozdějších předpisů. V. Charakteristika časové řady Platební bilance České republiky je sestavována od roku 1993; pro roky 1993-2007 je k dispozici na čtvrtletní bázi; počínaje údaji za leden 2008 jsou data měsíční; měsíční data jsou zveřejňována pouze v CZK; čtvrtletní Platební bilance je publikována kromě CZK i v EUR a v USD; pro kursový přepočet je používán průměrný kurs za vykazované období;

čtvrtletní data jsou dále k dispozici v kumulované podobě, tedy postupně načítaná od prvního do čtvrtého čtvrtletí příslušného roku; data za roky 1993 2007 jsou pouze technicky převedena z archivních dat původně sestavených podle předchozí verze manuálu pomocí převodního můstku vypracovaného Mezinárodním měnovým fondem; od roku 2008 jsou data sestavena z dostupných zdrojů přímo dle metodiky BPM6. VI. Metodické změny v časové řadě Platební bilance původně zachycovala transakce ve směnitelných měnách; od zavedení směnitelnosti CZK k 1. 10. 1995 zachycuje rovněž transakce uskutečňované ve vztahu k zahraničí v CZK; údaje o obchodní bilanci jsou od vstupu České republiky do Evropské unie vykazovány v tzv. národním pojetí statistiky zahraničního obchodu ČSÚ pro potřeby statistiky platební bilance a statistiky národních účtů ČSÚ. Údaje o vývozech a dovozech jsou dále doplněny o transakce, které statistika zahraničního obchodu nepokrývá. Jedná se o: a) dovozy zboží nakupovaného tuzemskými subjekty přímo v zahraničí (v přístavech, na letištích apod.); b) o dovozy zboží nízké (podlimitní) hodnoty prostřednictvím zásilkových služeb (Česká pošta); c) odhady vlivu šedé ekonomiky na vývozy a dovozy zboží (pašování zboží); od roku 1998 jsou v běžném účtu platební bilance (v primárních důchodech) zaznamenávány reinvestice zisku spojené s tuzemskými investicemi v zahraničí i zahraničními v České republice s korespondující protipoložkou ve finančním účtu (v přímých investicích); od roku 2000 jsou v platební bilanci vykazovány finanční deriváty; od roku 2001 jsou úvěrové vztahy (půjčky, dodavatelské úvěry) mezi investory a jejich majetkovými účastmi z ostatních investic zařazeny pod přímé investice (přímé investice-dluhové nástroje). Hlavní změny metodiky v BPM6 pro definici rezidence je použito pojmu převažujícího ekonomického zájmu ; pro transakce Finančního účtu se již dále nepoužívá přívlastek kapitálové, jelikož ten je v užším slova smyslu přisouzen pro Kapitálový účet a jeho transakce; klasifikace sektorů je konzistentní s klasifikací v 2008SNA; jako hlavička pro Finanční účet je zavedeno čisté pořízení finančních aktiv (tj. přírůstky aktiv mínus úbytky aktiv) a čisté přírůstky závazků místo původních kreditů a debetů. V té souvislosti se záporná znaménka pro označení přírůstku aktiv a kladná pro úbytky aktiv taktéž nepoužívají; došlo k harmonizaci klasifikace a terminologie finančních aktiv a pasiv s 2008SNA. Na úrovni širších skupin jsou pojmy provázány odkazy na skupiny 2008SNA (viz Použité zkratky a značky níže v textu); přímé zahraniční investice byly celkově přehodnoceny (v souladu s OECD Benchmark Definition of Foreign Direct Investment), ať již jde o třídění v pojmech kontroly a vlivu, o pojetí řetězce investic a sesterských společností, o prezentaci na hrubé bázi (princip aktiv/pasiv); zboží ke zušlechtění je klasifikováno jako Výrobní služby u cizích fyzických vstupů (je překlasifikováno ze Zboží do Služeb); merchanting je překlasifikován ze Služeb do Zboží; zboží nakupované v přístavech, na letištích apod. je sloučeno ve všeobecném zboží místo doposud jmenovité položky v rámci celkového Zboží; FISIM a další implicitní finanční služby byly zahrnuty do Služeb spolu se zavedením metody jejich kalkulace založené na referenční sazbě; byly zavedeny pojmy Prvotní a Druhotné důchody konzistentně s 2008SNA; daně a dotace na produkty a produkci byly překlasifikovány jako Prvotní důchody; byl zaveden nový koncept měření a zachycování mezinárodních remitencí; aktiva a pasiva osob měnících rezidentství (transfery migrantů) jsou překlasifikovány jako Ostatní změny; detailní přehled změn oproti předchozí verzi Manuálu je uveden v 8. kapitole BPM6;

návaznost BPM6 na 2008SNA je v celém Manuálu provedena odkazy v rámci jednotlivých kapitol a prostřednictvím přílohy 7 v BPM6. VII. Termíny publikace měsíční platební bilance je publikovaná jako předběžná v termínech stanovených ECB (cca 35 pracovních dní po skončení vykazovaného období); čtvrtletní platební bilance se zveřejňuje podle publikačního harmonogramu ČNB (cca 65-70 kalendářních dní po skončení vykazovaného období) koordinovaného s harmonogramem ČSÚ na zveřejňování údajů zahraničního obchodu a statistiky národních účtů; revize platební bilance se řídí zásadami revizní politiky stanovenými Eurostatem a ECB pro oblast statistiky platební bilance; publikování konečné verze platební bilance navazuje na zveřejnění definitivních údajů o obchodní bilanci Českým statistickým úřadem a výsledky ročního šetření ČNB v oblasti přímých investic. VIII. Zkratky a značky položek Platební bilance (a Investiční pozice) v rámci ARAD příklad názvu položky: 3.1.1.1 FÚ PZI Akcie a ostatní účasti (F5D) Účasti jiné než reinvestice zisků A v rámci BPM6 jsou položky Platební bilance (i Investiční pozice) označovány pomocí čísel a písmen před názvem položky (v příkladu 3.1.1.1); základní kódy Platební bilance (i Investiční pozice): 1. Current accout Běžný účet 1.A Goods and Service Zboží a služby 1.B Primary income Prvotní důchody 1.C Secondary income Druhotné důchody 2. Capital account Kapitálový účet 3. Financial account Finanční účet 3.1. Direct investment Přímé investice 3.2. Portfolio investment Portfoliové investice 3.3. Financial derivatives (other than reserves) and employee stock options Finanční deriváty (jiné než rezervní aktiva) a zaměstnanecké opce 3.4. Other investment Ostatní investice 3.5. Reserve assets Rezervní aktiva pro návaznost na 2008SNA je všude, kde je to možné, uveden za názvem položky v závorce kód z SNA ovšem doplněný zkratkou funkční kategorie platné pro Platební bilanci (a Investiční pozici) (v příkladu F5, který v SNA značí finanční transakci s Akciemi a ostatními účastmi a D, který v Manuálu značí funkční kategorii Přímé investice); základní kódy SNA: B P D F AF NP Balancing items Bilanční položky Products Produkce Distributive transactions Distribuční transakce Financial transaction Finanční transakce Financial position Stavy finančních položek Transaction in nonproduced assets Transakce s nevyrobenými aktivy základní funkční kategorie Platební bilance a Investiční pozice: D P F O Direct investment Přímé investice Portfolio investment Portfoliové investice Financial derivatives (other than reserves) and employee stock options Finanční deriváty (jiné než rezervní aktiva) a zaměstnanecké opce Other investment Ostatní investice

R Reserve assets Rezervní aktiva pro jednoznačnost určení položky v rámci databázového zpracování a tedy určení jejího umístění v rámci Platební bilance (a Investiční pozice) je název položky složen z jemu nadřazených kategorií, kde jsou pro zkrácení takto vzniklých názvů používány také zkratky (v příkladu FÚ tedy Finanční účet a dále PZI Přímé zahraniční investice a také Akcie a ostatní účasti (F5D) jako položky nadřazené vlastní položce 3.1.1.1 Účasti jiné než reinvestice zisků; dalším rozlišujícím prvkem jsou zkratky za celým názvem určující účetní stranu položky (v příkladu A tedy aktivum); zkratky názvů položek: BÚ KÚ FÚ PZI PI FD OI RA Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Přímé (zahraniční) investice Portfoliové investice Finanční deriváty (jiné než rezervní aktiva) a zaměstnanecké opce Ostatní investice Rezervní aktiva zkratky účetních stran: CR DB A P/L NET kredit debet aktiva pasiva v případě Běžného a Kapitálového účtu NET = CR DB v případě Finančního účtu a Investiční pozice NET = A P