Integrovaný plán rozvoje města Chrudim

Integrovaný plán rozvoje města Chrudim Program: Integrovaný operační program Prioritní osa: 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence: 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích Předkladatel: Město Chrudim Zpracovatel: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje prosinec 2008

Obsah: ÚVOD... 3 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 4 1. ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍCH STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ... 5 2. ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA, VIZE A CÍLE IPRM... 7 2.1. Analýza ekonomické a sociální situace... 7 2.1.1. Město a hlavní geografické údaje... 7 2.1.2. Demografie... 8 2.1.3. Ekonomický rozvoj... 9 2.1.4. Sociální integrace... 12 2.1.5. Životní prostředí... 15 2.1.6. Přitažlivé město... 18 2.1.7. Dostupnost a mobilita... 22 2.1.8. Správa věcí veřejných... 26 2.1.9. Shrnutí základních místních disparit... 27 2.1.10. Místní disparity - kriminalita, drogy, lichva, gamblerství, prostituce... 28 2.2. SWOT analýza... 29 2.3. Vize a cíle... 31 2.3.1. Vize... 31 2.3.2. Globální cíl... 31 2.3.3. Specifické cíle... 32 3. ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY... 33 4. POPIS ZÓNY... 35 4.1. Demografie v zóně... 36 4.2. Ekonomický rozvoj v zóně... 37 4.3. Sociální integrace... 38 4.4. Životní prostředí... 39 4.5. Přitažlivá zóna... 40 4.6. Dostupnost a mobilita... 40 4.7. Kriminalita v zóně... 41 5. POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM... 42 5.1. Specifický cíl 1... 42 5.2. Specifický cíl 2... 44 5.3. Specifický cíl 3... 45 5.4. Specifický cíl 4... 46 6. POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORŮ... 48 6.1. Monitorovací indikátory výsledku IPRM Chrudim... 48 6.2. Monitorovací indikátory výstupu IPRM Chrudim... 49 6.3. Monitorovací indikátory dopadu IPRM Chrudim... 49 7. ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM CHRUDIM... 51 8. FINANČNÍ PLÁN... 53 8.1. Veřejná podpora... 54 1

9. ZPŮSOB ŘÍZENÍ A POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY IPRM... 55 9.1. Řídící struktura IPRM... 55 9.1.1. Město Chrudim... 55 9.1.2. Řídící výbor... 56 9.1.3. Manažer IPRM... 56 9.1.4. Pracovní skupina... 57 9.1.5. Hodnotící komise... 58 9.1.6. Řídící orgán IOP... 58 9.1.7. Grafické znázornění řídící struktury při přípravě IPRM Chrudim... 60 9.1.8. Grafické znázornění řídící struktury při realizaci IPRM Chrudim... 61 9.2. Komunikace řídící struktury IPRM s veřejností... 62 10. POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI IPRM... 63 10.1. Partneři IPRM Chrudim... 63 10.2. Zapojení partnerů v jednotlivých fázích... 64 10.3. Partnerství města a veřejnosti... 65 11. NÁSTROJE FINANČNÍHO INŽENÝRSTVÍ... 67 12. ZPŮSOB VÝBĚRU DÍLČÍCH PROJEKTŮ IPRM... 69 12.1. Vyhlášení výzvy pro příjem dílčích projektů IPRM... 69 12.2. Příjem a evidence přijatých projektových žádostí... 69 12.3. Způsob výběru dílčích projektů... 69 13. NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT... 72 13.1. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace... 72 13.2. Udržitelný rozvoj... 73 14. ANALÝZA RIZIK... 75 14.1. Řídící a organizační rizika... 76 14.2. Technická rizika... 76 14.3. Provozní rizika... 77 14.4. Finanční rizika... 77 14.5. Právní rizika... 78 14.6. Politická rizika... 78 15. PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP... 79 PŘÍLOHY... 80 2

Úvod Městu Chrudimi jakožto i dalším městům s počtem obyvatel nad 20 tis. na území České republiky se v programovém období 2007 2013 naskytla možnost využít pro udržitelný rozvoj města finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Pro rozvoj města je nezbytné zvolit integrovaný přístup, za tímto účelem je zpracován Integrovaný plán rozvoje města (dále jen IPRM), který svým zaměřením vychází ze strategických a rozvojových dokumentů města a je nástrojem pro koordinaci a realizaci vybraných aktivit vedoucích k udržitelnému rozvoji města. Integrovaný plán rozvoje města obsahuje soubor časově provázaných projektů, které jsou realizovány ve vybrané zóně města a směřují k dosažení společné vize a cílů města. Smyslem zonálního přístupu k integrovanému rozvoji města je koncentrovat finanční prostředky na geograficky vymezenou zónu, zaměřit se na identifikaci a řešení všech existujících problémů komplexním způsobem a dosáhnout smysluplné návaznosti a synergického efektu jednotlivých projektů. IPRM Chrudim bude realizován dílčími projekty v souladu s podporovanými aktivitami a opatřeními z oblasti intervence 5.2 IOP. Tyto projekty přináší významný multiplikační efekt v mobilizaci jak veřejných tak soukromých zdrojů. Ke komplexnímu řešení problémů ve vybrané zóně taktéž přispějí projekty spolufinancované z jiných operačních programů nebo z jiných oblastí IOP, uvedené odděleně a mimo finanční rámec IPRM. Tyto projekty jsou směřovány do několika tématických operačních programů a napomáhají k zajištění synergického efektu a efektivnímu využití prostředků ze strukturálních fondů EU. Jedná se zejména o operační programy OPPI, OPLZZ. Zpracování IPRM je základní podmínkou pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. IPRM se v následujících letech stane důležitým nástrojem pro plnění rozvojových strategií města, efektivní využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů a pro rozvojové možnosti vybrané zóny města. 3

Seznam použitých zkratek Zkratka Vysvětlení zkratky CRR Centrum pro regionální rozvoj ČR CZP-PK Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje DDM Dům dětí a mládeže EK Evropská komise ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ES Evropská společenství EU Evropská unie IOP Integrovaný operační program IPRM Integrovaný plán rozvoje města MHD Městská hromadná doprava MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MŽP Ministerstvo životního prostředí ČR MSC2007 Monitorovací systém Central 2007 NOK Národní orgán pro koordinaci NSRR (centrální koordinační orgán) NSRR Národní strategický referenční rámec NZDM Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež OP Operační program OPLZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OPPI Operační program Podnikání a inovace RKP Rehabilitační a kompenzační pomůcky ROP Regionální operační program RP MMR Regionální pracoviště MMR ŘKV Řídicí a koordinační výbor ŘO IOP Řídicí orgán IOP ŘV SEA SF SR SWOT ŠpT TOP Řídící výbor Posouzení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) Strukturální fondy Státní rozpočet Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika (Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats) Šance pro Tebe Tématický operační program 4

1. Zhodnocení výchozích strategických dokumentů Identifikaci klíčové problémové zóny města, která vyžaduje zvýšenou míru podpory je třeba posuzovat hlavně v návaznosti na stávající strategické a rozvojové dokumenty zpracované na místní úrovni. Východiskem pro formulaci základní strategie IPRM Chrudim jsou tak především provedené analýzy těchto dokumentů. IPRM slouží jako funkční koordinační nástroj pro dosažení jejich cílů a vize. Současně je IPRM plně kompatibilní se strategickými a programovými dokumenty na národní, regionální i krajské úrovni. Přehled existujících relevantních strategických a programových dokumentů s vazbou na IPRM Chrudim. Tabulka č.1 Dokument zkratka působnost odkaz na www stránky Strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost Národní Lisabonský program 2005 2008 (Národní program reforem České republiky) Strategie regionálního rozvoje České republiky Národní rozvojový plán České republiky 2007-2013 Národní strategický referenční rámec České republiky 2007 2013 SOZS národní http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/r egionalni_politika/regionalni_p olitika_eu_2007_2013/dokume nty/rozhodnuti_rady_sozs_2 006_702_ES.pdf NPR ČR národní http://www.vlada.cz/assets/cs/ eu/oeu/lisabon1/ls_a_cr/npr_cr /narodni_program_reforem_cz. pdf SRR ČR národní http://www.mmr.cz/upload/file s/regionalni%20politika/srr_d okument.doc NRP ČR národní http://www.strukturalnifondy.cz/upload/1141122325. materi-l-nrp---iii.-nrpupraveny---str-113-a-124.pdf NSRR ČR národní http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/n OK/NSRR_final_1.pdf Strategie udržitelného rozvoje ČR SUR národní http://www.esfcr.cz/files/clank y/1292/sur.pdf Integrovaný operační program pro období 2007-2013 IOP národní http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/p rogramy_2007_2013/integrova vany_operacni_program/iop_p rogramovy_dokument.pdf Operační program Životní prostředí OPŽP národní http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/pro gramy_2007_2013/op_zivotni_p rostredi/2714_programovy_doku ment_opzp_2007_2013_32.pdf Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Podnikání a inovace OPLZZ národní http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/op_lzz_fin AL.pdf OPPI národní http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/p rogramy_2007_2013/op_podni kani_a_inovace/operacni_prog ram_oppi_rijen.pdf 5

Regionální operační program NUTS II SV 2007-2013 Program rozvoje Pardubického kraje (akt. 2006, výhled 2007-2010) Strategický plán rozvoje města Chrudimě Akční plán ke strategickému plánu města Chrudim ROP region NUTS II SV http://www.radaseverovychod.cz/regionalnioperacni-program-nuts-ii-sv PRK krajská http://www.pardubickykraj.cz/ document.asp?thema=2987&c ategory=&item=37774 SPRM město http://www.chrudimcity.cz/index.asp?p=20&s=217 &id=220&u3=221 AP město http://www.chrudimcity.cz/index.asp?p=20&s=217 &id=220&u3=1469 Územní plán města Chrudim ÚPM město http://www.chrudimcity.cz/index.asp?p=20&s=217 &id=220&u3=226 Zdravé město město http://www.chrudimcity.cz/index.asp?p=20&s=217 &id=229 Zdroj: zpracovatel IPRM IPRM Chrudim vychází ze zpracovaných strategických a rozvojových dokumentů města Chrudimě a slouží jako koordinační nástroj pro dosažení jejich vizí a cílů. 6

2. Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza, vize a cíle IPRM Cílem této kapitoly bylo identifikovat problémy, které musí město řešit, a zajistit tak logický rámec pro výběr strategie, cílů a opatření IPRM sídliště pod nádražím na základě analýzy dostupných dokumentů, dat a odborných diskusí s relevantními subjekty. Poznatky z těchto analýz logicky zdůvodňují potřebu finanční podpory a vytváří základ pro stanovení cílů IPRM. 2.1. Analýza ekonomické a sociální situace Smyslem analýzy ekonomické a sociální situace města bylo aktuálně popsat jednotlivé oblasti města Chrudimi podle prioritních oblastí stanovených Metodickým pokynem MMR, zachytit hlavní tendence jejich vývoje a zhodnotit podmínky a předpoklady dalšího rozvoje jednotlivých socioekonomických faktorů města. Analýza musí vytvořit logický rámec pro zdůvodnění zvolené strategie, cílů, opatření a celkové struktury IPRM. Pro zpracování dat byl zvolen postup s vazbou na Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM a postup v souladu s Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP a s Prováděcím dokumentem Integrovaný operační program pro období let 2007 2013. Analýza současné socioekonomické situace města byla zpracována pomocí dvou typů vstupních dat: - primárních dat, která byla získána především z Profilu města zpracovaného v rámci Strategického plánu rozvoje města Chrudimě, z něhož byly využity některé relevantní části, které byly modifikovány v rámci přípravy IPRM, - sekundárních dat, jedná se především o statistická data od relevantních subjektů. Statistická data byla zjišťována zejména za rok 2007, příp. za období let 2000 2007 a byla získána např. prostřednictvím členů pracovní skupiny při zpracování IPRM nebo ze statistických dat od následujících relevantních subjektů: - Český statistický úřad Pardubice - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR - Městský úřad Chrudim a jeho odbory - Policie ČR, Městská policie Chrudim - Úřad práce Chrudim - a dalších subjektů. Zpracování socioekonomické analýzy bylo podmíněno dostupností a aktuálností statistických dat. Některá data nebyla v tomto rozsahu dostupná, a to např. z důvodu úzce vymezeného území (město, vymezená zóna), dále z hlediska způsobu sledování a získávání statistických dat (např. data pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů prováděného jednou za 10 let, apod.) nebo z jiných důvodů. 2.1.1. Město a hlavní geografické údaje Město Chrudim leží ve východních Čechách v Pardubickém kraji. Poloha města v rámci ČR je příznivá, neboť se nachází 10 km jižně od krajského města Pardubic, které je centrem Pardubického kraje, a jejichž celorepublikový význam je zdůrazněn zejména z dopravního hlediska (mezinárodní železniční koridor, mezinárodní letiště, splavností Labe v katastru města Pardubic). Chrudim se také nachází v těsném zázemí hradecko-pardubické aglomerace, která je počtem cca 300 tis. obyvatel pátým nejlidnatějším urbanizovaným prostorem v ČR. Poloha Chrudimi je na krajské úrovni výrazně excentrická. Město leží v jižní části Pardubického kraje, který je součástí regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod. Chrudim je město střední velikosti, které mělo k 31.12. 2007 celkem 23 379 obyvatel, s rozlohou 3 321 ha (stav k 31.12. 2007). Město Chrudim je jedním z 36 měst Pardubického kraje. Administrativně je členěno na 8 částí (Chrudim I-IV, Topol, Medlešice, Vestec, Vlčnov) a 5 katastrálních území (Chrudim, Topol, Medlešice, Vestec, Vlčnov). Polohu města zobrazuje obrázek č. 1. Geomorfologicky leží město ve Svitavské tabuli, která je součástí rovinaté České tabule. Podnebí v Chrudimi lze charakterizovat jako nadprůměrně teplé s průměrnými srážkovými úhrny. Průměrná roční teplota ve městě je 7 C. Nejteplejší měsíc červenec má průměrnou teplotu 17,5 C. Město leží ve výšce 243-300 m.n.m. a protéká jím řeka Chrudimka. 7

Obrázek č. 1 - Poloha města v ČR a v rámci kraje Zdroj: Zpracovatel IPRM 2.1.2. Demografie Město Chrudim je po krajském městě Pardubice druhou nejlidnatější obcí Pardubického kraje. V Chrudimi žilo k 31.12. 2007 celkem 23 379 obyvatel (z toho bylo 12 024 žen, tj. 51,4 %), což představuje 22,51 % populace okresu Chrudim a 28,40 % obyvatel správního obvodu ORP Chrudim. Od roku 1998 klesá počet obyvatel města z 24 175 na 23 379 v roce 2007. Vývoj počtu obyvatel v Chrudimi v letech 1998 2007 zobrazuje tabulka č. 2. Hustota zalidnění v Chrudimi k 31.12. 2007 dosáhla 704 obyvatel/km 2, což je 6,5 krát více než průměr za ORP Chrudim. Srovnání vybraných ukazatelů města s vyššími územními celky zobrazují v příloze tabulky č. 1 a 2. Tabulka č. 2 Vývoj počtu obyvatel Chrudimi v letech 1998 2007 (stav k 31.12.) Počet v letech obyvatel 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 v Chrudimi 24 175 24 069 24 011 23 861 23 808 23 630 23 498 23 385 23 362 23 379 Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice V roce 2007 přibylo v Chrudimi přirozenou měnou 1) 75 obyvatel (přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel středního stavu je 3,2). Úbytek obyvatel města přirozenou měnou (tj. záporný rozdíl počtu narozených a zemřelých) byl ve sledovaném období 1995 2007 zaznamenán pouze v letech 2000 a 2003. Pohyb obyvatel v Chrudimi v letech 1995 2007 zobrazuje v příloze tabulka č. 3. Trend stárnutí populace v Chrudimi lze dokumentovat na vývoji průměrného věku, který se v letech 2000 2007 zvýšil ze 37,6 na 40,0 roku a v podstatě kopíruje průměrný věk ve vyšších územních celcích (ORP Chrudim, okres Chrudim, Pardubický kraj i v ČR). Průměrný věk mužů k 31.12. 2007 činil 38,4 let a u žen 41,6 let. Podíl dětí do 14 let (předproduktivní věk) na celkovém počtu obyvatel města klesl v letech 2000 2007 o 3,6 procentních bodů na 14,2%, zastoupení osob ve věku 15-64 let (produktivní věk) se zvýšil o 1,8 procentních bodů na 71,3% v roce 2007 a podíl osob pětašedesátiletých a starších (poproduktivní věk) se zvýšil v letech 2000 2007 ze 12,7 % na 14,5 %. Pozvolna roste počet obyvatel v poproduktivním věku (např. vlivem poklesu úmrtnosti ve vyšším věku a s tím souvisejícím prodlužováním střední délky života) a dochází tak ke stárnutí populace. V letech 2000 2007 vzrostla hodnota indexu stáří 2) v Chrudimi ze 71,4 na 101,5. Věkovou strukturu v Chrudimi v letech 2000 a 2007 zobrazuje graf č. 1. 1) Přirozená měna rozdíl počtu (živě) narozených a zemřelých 2) Index stáří počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku do 14 let 8

Graf č. 1 Věková struktura v Chrudimi v letech 2000 a 2007 80 70 60 69,5 % 71,3 % 50 40 30 20 17,8 % 12,7 % 14,2 % 14,5 % 0-14 15-64 65 a více 10 0 2000 2007 Zdroj: Zpracovatel IPRM Saldo migrace v Chrudimi bylo trvale od roku 1998 záporné. Migrační úbytek obyvatelstva byl způsoben suburbanizací 3). Saldo stěhování obyvatel v roce 2007 představovalo úbytek 58 obyvatel (migrační úbytek na 1000 obyvatel středního stavu je -2,5) a celková bilance obyvatel za rok 2007 byla kladná a v absolutní hodnotě byl přírůstek 17 obyvatel. Největší příliv obyvatel v roce 2007 zaznamenává město Chrudim z Pardubic, z Hradce Králové, ze Skutče, z Prahy, ze Slatiňan. Naopak nejvíce obyvatel z Chrudimi se stěhuje do krajského města Pardubic, Prahy, do obce Sobětuchy, města Hradce Králové nebo do Slatiňan. Migrační saldo ve městě zobrazuje v příloze tabulka č. 3. Z Chrudimi vyjíždí do zaměstnání celkem 10 156 osob (z toho nejvíce v rámci kraje), z toho denně vyjíždí 2 306 osob. Do škol vyjíždí z města celkem 4 477 žáků a studentů (z toho nejvíce do jiného kraje), z toho denně vyjíždí 510 žáků a studentů. Významným rozvojovým faktorem města je poměrně vysoká úroveň vzdělanosti obyvatel. Údaje o vzdělávání jsou získávány z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). V roce 2001 byli mezi patnáctiletými a staršími obyvateli města zastoupeny více než jednou třetinou vyučení a osoby se středním odborným vzděláním bez maturity (35,9 %) a téměř stejný podíl zaujímali středoškoláci s maturitou včetně absolventů VOŠ a nástavbového studia (33,4%). Město disponuje dobrou vzdělanostní strukturou s vysokým podílem vysokoškoláků. Vysokoškoláci v roce 2001 představovali v Chrudimi 10,6 % osob patnáctiletých a starších a převyšovali okresní (5,8%), krajský (7,0%) i republikový (8,9%) průměr. Obyvatelstvo 15-leté a starší podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání v Chrudimi přibližuje v příloze tabulka č. 4. Národnostní struktura obyvatel města získaná také ze SLDB byla v roce 2001 bez výrazného zastoupení národnostních menšin. K české národnosti se v roce 2001 hlásilo 96,7% obyvatel Chrudimi a mezi největší národnostní komunity ve městě patřila slovenská národnost (1,0%). Podle výsledků SLDB žilo v roce 2001 ve městě 66,9% osob bez náboženského vyznání, 25,9 % bylo věřících osob a u 7,2% obyvatel nebyla otázka víry zjištěna. Největší zastoupení z celkového počtu věřících měla Církev římskokatolická (19,3%), Českobratrská církev evangelická (2,1%) a Církev československá husitská (2,0%). Budoucí vývoj počtu obyvatel města je možné ovlivnit migrací. Pokud by absolventi škol zůstali ve městě, mohla by Chrudim migračně růst. Přírůstek mladého obyvatelstva by navíc mohl pozitivně ovlivnit i přirozenou měnu města. 2.1.3. Ekonomický rozvoj Město je největším ekonomickým a hospodářským centrem na území bývalého okresu Chrudim. Mezi hlavní průmyslová odvětví z hlediska zaměstnanosti v Chrudimi patří zejména strojírenství, 3) Suburbanizace stěhování obyvatel do zázemí měst 9

elektrotechnika, textilní průmysl, stavebnictví a doprava. Průmyslové objekty a plochy jsou situovány v okrajových částech města. Jedná se především o areál bývalého strojírenského podniku Transporta a území průmyslových zón Chrudim západ a Chrudim sever, stejně jako o lokalitu Májov, kde sídlí menší podniky věnující se obchodu, logistice, spedici a dalším oborům. V roce 2007 bylo v Chrudimi 16 660 občanů v produktivním věku, což představuje 22,9 % občanů v produktivním věku na území okresu Chrudim. Podle Registru ekonomických subjektů (RES) bylo v Chrudimi k 31.12. 2007 celkem 5 551 ekonomických subjektů, z toho fyzické osoby představovaly 78,2%. Z hlediska právní formy tvoří rozhodující složku mezi fyzickými osobami soukromí podnikatelé nezapsaní do obchodního rejstříku (68,6%). Mezi právnickými osobami jednoznačně převažují obchodní společnosti s ručením omezeným a představují 43,6% z celkového počtu právnických osob. Počet ekonomických subjektů města představuje 26,2% ekonomických subjektů okresu Chrudim. Z hlediska odvětví převažující činnosti působí v Chrudimi nejvíce ekonomických subjektů (71,4%) v terciárním a kvartérním sektoru, 25,6% v sekundárním sektoru a jen 3,0% v primárním sektoru. Nejvíce ekonomických subjektů bylo v Chrudimi v roce 2007 zastoupeno v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu (28,0% subjektů). Následovalo odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelské činnosti (19,5%) a na třetí místo se zařadil průmysl s 13,7%. Nejméně subjektů je v rámci hlavních odvětví zařazeno do veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (0,2%) a dále do vzdělávání (1,7%). Ze subjektů se zjištěným počtem zaměstnanců se sídlem v Chrudimi bylo v roce 2007 celkem 67,5% (1 631 subjektů) bez zaměstnanců, 24,9% (600 subjektů) s 1 až 9 zaměstnanci, 10 49 zaměstnanců mělo 5,6% (135) subjektů, 50 249 zaměstnanců mělo 1,8% (43) subjektů a nad 250 zaměstnanců mělo 0,2% (4) subjektů. Největším zaměstnavatelem ve městě je Chrudimská nemocnice a.s. Podle ekonomických subjektů zapsaných v RES byly v Chrudimi k 31.12. 2007 celkem 2 subjekty v kategorii 250 499 zaměstnanců (EVONA a.s., Veolia Transport Východní Čechy a.s.), celkem 2 subjekty v kategorii 500 999 zaměstnanců (Chrudimská nemocnice a.s., Ministerstvo obrany, vojenská posádka v Chrudimi) a v kategorii nad 1 000 zaměstnanců zde není žádný subjekt. Malé a střední podniky (MSP) zaujímají významné postavení ve zpracovatelském průmyslu, protože představují subdodavatelskou základnu pro velké průmyslové podniky a výrazně se podílí také na finální produkci náročnější na pracovní sílu. Jen malá část MSP disponuje dostatečným know-how pro realizaci všech činností inovačního procesu, proto MSP využívají služby specializovaných poradenských subjektů, např. hospodářské komory - Oblastní kancelář Chrudim, regionální kanceláře CzechInvestu se sídlem v Pardubicích, aj. Spolupráce MSP s velkými podniky a s dalšími subjekty (výzkumnými pracovišti Univerzity Pardubice, s Akademií věd ČR, s výzkumnými ústavy) je poměrně nízká. Mezi další negativní faktory patří jejich malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky. Nezaměstnanost v Chrudimi zobrazuje tabulka č. 3. Míra registrované nezaměstnanosti měla v Chrudimi od roku 2005 klesající tendenci a pohybovala se pod hodnotou 8,0 %. Počet volných pracovních míst v Chrudimi k 31.12. 2007 dosáhl 1 302 míst a zaznamenal v porovnání s rokem 2006 rostoucí tendenci o 251 míst, tj. o 23,9 %. V roce 2007 připadlo v Chrudimi na jedno volné pracovní místo 1,5 uchazeče a v roce 2006 je to 2,6 uchazeč. Tabulka č. 3 Nezaměstnanost v Chrudimi v letech 2005 2008 1) Město Chrudim Ukazatelé Rok 2005 2) 2005 3) 2006 2007 2008 Nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce 966 x 860 677 608 Ekonomicky aktivní obyvatelé (dle SLDB 1991) X 12 221 12 221 12 221 12 221 Dosažitelní nezaměstnaní x 911 818 626 580 Míra registrované nezaměstnanosti (%) 7,62 7,45 6,69 5,12 4,75 Volná pracovní místa x 226 337 438 584 Okres Chrudim Nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce 4 740 x 4 097 3 299 2 893 Ekonomicky aktivní obyvatelé (dle SLDB 1991) x 55 442 53 645 52 690 53 119 10

Dosažitelní nezaměstnaní x 4 429 3 853 3 059 2 763 Míra registrované nezaměstnanosti (%) 8,59 7,99 7,18 5,81 5,20 Volná pracovní místa x 592 1 051 1 302 1 524 1) v letech 2005 2007 stav k 31.12., v roce 2008 stav k 30.9. 2) podle staré metodiky výpočtu 3) podle nové metodiky výpočtu Pozn.: Od roku 2005 míra nezaměstnanosti počítána pouze z dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Zdroj: Úřad práce Chrudim Počet uchazečů o zaměstnání se v Chrudimi od roku 2002 snižuje, viz v příloze tabulka č. 5. V evidenci Úřadu práce Pardubice bylo k 31.12. 2007 celkem 690 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 se v Chrudimi, v porovnání s rokem 2006, snížil počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o 186 osob, tj. o 21,2%. Počet neumístěných absolventů škol v Chrudimi se k 31.12. 2007, v porovnání se stejným obdobím roku 2006, snížil na 43 uchazečů, tedy o 14 uchazečů. Počet neumístěných osob se zdravotním postižením klesl v Chrudimi k 31.12. 2007 o 2 osoby na 158, tj. o 1,3 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2006. Z celkového počtu 690 uchazečů o zaměstnání bylo k 31.12. 2007 v Chrudimi 31,3% osob ve věku nad 50 let a 16,5 % tvořili uchazeči ve věku 18 24 let. Nejnižší podíl (0,7 %) na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání měli uchazeči mladší 17 let; naopak nejvyšší podíl představovala skupina uchazečů v produktivním věku 25 49 let (51,4 %). Uchazeče o zaměstnání podle věku v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka č. 5. K 31.12. 2006 bylo v Chrudimi nejvíce uchazečů ve stupni vzdělání vyučen (37,9 %). Druhou nejčetnější skupinu tvořili uchazeči s maturitou (26,7 %) a následovala skupina uchazečů se základním vzděláním (25,0 %). Uchazeče o zaměstnání podle vzdělání v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka č. 6. Přetrvávajícím problémem je dlouhodobá nezaměstnanost. K 31.12. 2007 se v Chrudimi snížil podíl uchazečů registrovaných na Úřadu práce po dobu 6 12 měsíců o 28,1 procentního bodu na 18,8 % v porovnání s rokem 2006. Počet uchazečů o zaměstnání s délkou evidence nad 12 měsíců představoval k 31.12. 2007 celkem 213 osob, tj. 30,9% všech nezaměstnaných a v porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu počtu osob evidovaných déle než 12 měsíců o 1,7 procentního bodu. Uchazeče o zaměstnání podle délky evidence v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka č. 7. Vědecko-výzkumný potenciál města Na území města se výzkumu a vývoji věnují některé společnosti např. KAISER DATA s.r.o. (vývoj SW pro informační systémy podniků), KYBERTEC s.r.o. (vývoj informačních systémů z oblasti průmyslu; spolupracuje s vysokými školami na výzkumných projektech - např. systémy umělé inteligence), SATEC s.r.o. (vývoj SW pro řízení technologií), TMT spol s r.o. Chrudim (vývoj vysokozdvižných teleskopických pracovních plošin), aj. V Chrudimi se nachází organizace tvořící inovační infrastrukturu (např. Okresní hospodářská komora Chrudim, aj.), které poskytují poradenství a další služby v této oblasti. Některé chrudimské firmy a firmy se sídlem na území okresu Chrudim jsou v současné době zapojeny do iniciativy klastrů s různým oborovým zaměřením, které působí na území nejen Pardubického kraje a nesídlí v Chrudimi ani v okrese Chrudim. Členem Elektrotechnického klastru Pardubického kraje je chrudimská firma Protronix s.r.o. (vývoj a výroba průmyslové elektroniky). Na území okresu Chrudim je S&D STROJÍRNA společnost s ručením omezeným PROSETÍN členem Klastru OMNIPACK zaměřeného na obaly a obalovou techniku a členem Klastru českých nábytkářů, družstvo je z obce Krouna firma Samas Česká republika spol.s r.o. Posílení kapacit pro výzkum, vývoj a inovace přinese zvýšení prestiže městu jako centra výzkumu, což se pozitivně odrazí také v ekonomice. Služby Chrudim je centrem komerčních a veřejných služeb. Služby na území města musí ve svých kapacitách zohledňovat také příliv obyvatelstva za prací. Spádové území vymezené dojížďkou za prací je pak také minimálním spádovým územím pro služby, které město Chrudim nabízí, včetně služeb sociálních. Město je také přirozeným obchodním centrem Chrudimska s významnou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí. 11

2.1.4. Sociální integrace Zdravotnictví Poskytovaná zdravotní péče v Chrudimi je na standardní úrovni. Z důvodu efektivity systému se počet lůžek akutní zdravotní péče snížil a je přiměřený potřebám města i doporučeným standardům. Také počet lůžek pro následnou zdravotní péči je přiměřený a naopak se zvýšil. Zdravotní péči v Chrudimi zajišťují zdravotnická zařízení lůžková, nelůžková a ambulantní. Největším lůžkovým zdravotnickým zařízením s okresní působností (tj. pro 103 860 obyvatel) je Chrudimská nemocnice, a.s., kterou zřizuje Pardubický kraj. Nemocnice poskytuje zdravotní péči lůžkovou, ambulantní a komplementární. K poskytování zdravotní péče slouží 7 lůžkových oddělení (např. následná péče, aj.) a nelůžková oddělení (např. ústavní lékárna, aj.). Jedním z oddělení nemocnice je také LDN. Nemocnice má celkovou kapacitu 373 lůžek, z toho je 278 akutních lůžek, 29 lůžek intenzivní péče a 95 lůžek je ošetřovatelských (lůžka následné péče). Využití lůžek akutní i následné péče je přes 80%. V roce 2007 bylo v této nemocnici hospitalizováno celkem 14 215 pacientů a ambulantně vyšetřeno 282 511 osob. V roce 2007 měla nemocnice celkem 714 zaměstnanců. V průběhu roku 2007 byla zahájena kompletní rekonstrukce anesteziologickoresuscitačního oddělení a úseku vodoléčby rehabilitačního oddělení. Mezi zdravotnická zařízení působící ve městě patří také Centrum sociálních služeb a pomoci a Farní charita, která poskytují i sociální služby (viz Sociální péče). Z nelůžkových zařízení poskytujících zdravotní péči patří k nejvýznamnějším Poliklinika (Sdružení lékařů polikliniky I., s.r.o.), která poskytuje léčebnou a preventivní péči a ostatní odborné služby. Dále mezi nelůžková zařízení patří Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje s výjezdovým stanovištěm také v Chrudimi. Tato příspěvková organizace zřizovaná Pardubickým krajem organizuje v areálu chrudimské nemocnice i Lékařskou službu první pomoci (LSPP) pro dospělé, děti i dorost. LSPP ve stomatologii pro Chrudimsko zajišťuje Pardubická krajská nemocnice, a.s. Ve městě působí sdružená ambulantní zařízení a polikliniky, např. Zdravotní středisko Salegro, s.r.o. V Chrudimi působí Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích, pracoviště Chrudim, Česká lékařská komora a Český červený kříž, oblastní spolek Chrudim, Dopravní zdravotní služba a dále Vodní záchranná služba Českého červeného kříže, místní skupina Chrudim, která zajišťuje kvalifikovaný dozor na koupalištích v Chrudimi, Slatiňanech a v Krytém plaveckém bazénu v Chrudimi; zajišťuje bezpečnost při různých sportovních akcích (např. závody dálkových plavců, jachtařské závody) aj. Při této místní organizaci funguje také výjezdová skupina, která je součástí Integrovaného záchranného sytému Pardubického kraje. Významným státním zařízením pro ochranu veřejného zdraví je Krajská hygienická stanice Pardubického kraje, územní pracoviště Chrudim. Ve městě se nachází také soukromé ambulance jednotlivých specialistů, stomatologů nebo praktických lékařů pro dospělé a děti. Vybrané ukazatele z oblasti zdravotní péče v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka 8. Město Chrudim je od roku 2001 členem asociace Národní sítě Zdravých měst České republiky, v jejímž rámci realizuje místní Agendu 21 (podpora udržitelného rozvoje na místní úrovni s aktivním zapojením veřejnosti) i LEHAP (místní akční plán zdraví a životního prostředí). Školství Školství má strategický význam pro rozvoj lidských zdrojů a pro trh práce. Současnou síť škol v Chrudimi tvoří 6 mateřských škol, 6 základních škol (z toho 2 neúplné), Speciální základní škola a celkem 7 středních a vyšších odborných škol. Ve městě působí také 1 ZUŠ. Kapacitně jsou obsazeny téměř všechny mateřské školy, výjimku tvoří jen MŠ na ulici Dr. Malíka, která je obsazena ze 73%. Síť základních škol (ZŠ) reaguje na pokles žáků ve školách a dochází k její optimalizaci. Z celkového počtu škol základního stupně jsou v Chrudimi 2 neúplné (ZŠ na Školním nám. a ZŠ v ul. U Stadionu) a Speciální základní škola. Speciální základní škola funguje jako zvláštní a pomocná škola pro žáky s mentální retardací, s nejtěžšími kombinacemi vad a pro děti s autismem. U základních škol fungují školní družiny a školní jídelny. Kapacita ZŠ a ZUŠ není 100% naplněna. Provoz škol dobře zajišťují jejich zřizovatelé, problémy však vznikají při velké údržbě budov. Přínosem je otevření školních hřišť veřejnosti a nabídka volnočasových aktivit. Hlavním cílem je optimalizovaná síť základních škol ve městě, zlepšení údržby a technického stavu škol (snižování energetické náročnosti budov) a udržení nastaveného systému otevřených školních hřišť pro veřejnost. Město Chrudim je důležitým centrem středního školství regionálního významu. V oblasti středního školství působí ve městě Gymnázium Josefa Ressela; Obchodní akademie; SOŠ a SOU obchodu a 12

služeb; SŠ průmyslová, strojnická, technická a VOŠ; SŠ zdravotnická a sociální; SŠ zemědělská a VOŠ a soukromá Hotelová škola Bohemia s.r.o. Pokles populace, odpovídající věkem vzdělávání na středních školách, působí nenaplnění kapacit některých typů SŠ. Na těchto školách studují místní studenti i studenti z okolních obcí. Dojíždějícím studentům nabízí město ubytování ve 2 Domovech mládeže (při Střední škole zemědělské a Vyšší odborné škole; při Střední škole průmyslové, strojnické, technické a Vyšší odborné škole). Vzdělávání v Chrudimi doplňují také jazykové školy (Jazyková škola Jany Trubákové, První soukromá škola jazyků, Jazyková a vzdělávací agentura Lingva - má sídlo v Hradci Králové). Ve městě je k dispozici Dům dětí a mládeže (slouží jako výchovně vzdělávací středisko a středisko volného času, příp. pro rekreační činnost dětí a mládeže tvořící prevenci v oblasti sociálněpatologických jevů), Středisko výchovné péče pro děti a mládež Archa (poskytuje např. preventivně výchovnou péči dětem a mladistvým s negativními jevy v chování, aj.), Pedagogickopsychologická poradna (specializované poradenské zařízení), školní jídelny (např. při Gymnáziu Josefa Ressela). Ve městě není Speciálně-pedagogické centrum a v současné době neexistuje potřeba podobné zařízení v Chrudimi zřizovat. Město je zřizovatelem všech MŠ, všech ZŠ, Speciální základní školy a také ZUŠ. Zřizovatelem všech zařízení pro střední školství, Domu dětí a mládeže a Pedagogicko-psychologické poradny je Pardubický kraj. Jedna škola je soukromá (Hotelová škola Bohemia s.r.o.) a zřizovatelem Střediska výchovné péče pro děti a mládež Archa je MŠMT. Vysoké školství přímo ve městě zastoupeno není, nejbližší (10 km vzdálenou) je Univerzita Pardubice, která je jedinou vysokoškolskou institucí univerzitního typu v Pardubickém kraji. Sociální péče Sociální služby v Chrudimi jsou zaměřeny na širokou skupinu osob (senioři, děti a dospělé osoby s tělesným, mentálním, smyslovým a kombinovaným postižením, osoby v krizových životních situacích, osoby ohrožené sociální exkluzí). Mezi subjekty poskytující sociální služby převažují NNO a z příspěvkových organizací je městem zřizováno pouze Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim. Organizace poskytující sociální služby mají zavedeny standardy kvality a své služby mají registrované v souladu se zákonem o sociálních službách. Nabídka služeb se postupně rozšiřuje a zkvalitňují se terénní služby (pečovatelské služby, domácí ošetřovatelská péče). Mezi organizace primárně orientované na poskytování sociálních služeb sídlících a působících přímo na území města patří: - Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim (provozuje 4 Domy s pečovatelskou službou, Denní centrum pro seniory, Akviziční programy, domácí ošetřovatelská péče, Ústav pro mentálně postiženou mládež s denním pobytem, Kluby seniorů jsou v provozu 2x týdně ve dvou DSP a v Denním centru pro seniory), - Farní charita, Chrudim (charitní, ošetřovatelská a pečovatelská služba, poradna pro občany v tíživé situaci, klubová činnost pro duševně nemocné, osobní asistence postiženým lidem), - Šance pro Tebe, o.s. (poradenství, podpora aktivního trávení volného času, aj.) - RYTMUS, o.p.s (služba pro osoby znevýhodněné na trhu práce např. prostřednictvím pracovní asistence) - Centrum J.J. Pestalozziho, o.p.s. (poradenské, vzdělávací a sociální služby ohroženým a znevýhodněným skupinám; např. Domy na půli cesty, Krizovou pomoc, Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, telefonickou krizovou pomoc, terénní programy) - Mama klub, Chrudim, (mateřské centrum pro volný čas a vzdělávání osob na mateřské dovolené). Mezi další poskytovatele služeb v Chrudimi patří Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje, detašované pracoviště Chrudim (např. sociálně-právní poradenství, aj.) a TyfloCentrum Pardubice, o.p.s. - pracoviště Chrudim (centrum denních služeb pro nevidomé a těžce zrakově postižené poskytuje např. poradenství, asistenční služby, aj.). Dalšími subjekty působící v této oblasti jsou - Amalthea o.s., Chrudim; Momo Chrudim, o.p.s; Péče o duševní zdraví region Pardubice, středisko Chrudim; Tichý svět v Chrudimi, o.s., základní organizace svazu neslyšících a nedoslýchavých; Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Futur a Kopretina; Poradenské centrum pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou; Probační a mediační služba ČR, středisko Chrudim (sociální služby v oblasti trestního práva); Český červený kříž, oblastní spolek Chrudim (sociální, zdravotnické, záchranné a další humanitární služby); Centrum psycho-sociální pomoci, Rodinná a manželská poradna, Chrudim (individuální psychoterapie, rodinná terapie, poskytování sociálně-právních informací, závislosti-alkohol, drogy, gamblerství, a další); ARCHA, Středisko výchovné péče pro děti a mládež, Chrudim; Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých Chrudim (SONS); Městská 13

organizace Svazu tělesně postižených v ČR Chrudim; Okresní výbor Svazu tělesně postižených v ČR Chrudim; Okresní výbor Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR Chrudim; Klub vozíčkářů Chrudim; Městský úřad Chrudim, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví; Okresní správa sociálního zabezpečení Chrudim. Některé subjekty (např. Pedagogicko-psychologická poradna, Sociální služba v Chrudimské nemocnici, a.s. - sociální pomoc a poradenství) se zabývají sociálními službami pouze okrajově, ale zpravidla s poskytovateli sociálních služeb úzce spolupracují. Informace o poskytovatelích sociálních služeb jsou k dispozici v Katalogu vybraných organizací působících v sociální oblasti ve městě Chrudim. Tabulka č. 9 v příloze přibližuje zařízení sociální péče a jejich služby v Chrudimi. Ve městě není Protialkoholní léčebna a Azylový dům, ten byl přestavěn na ubytovnu pro neplatiče, v níž funguje noclehárna pro bezdomovce (21 bytů se 39 lůžky). Mezi zařízení, která ve městě v současné době nejsou, ale jsou potřebná patří Domov pro seniory, Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, a další. V současnosti probíhá v Chrudimi výstavba zařízení hospicového typu, které bude mít krajskou působnost. V roce 2001 město Chrudim zahájilo Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS) v Chrudimi. Cílem KPSS je, aby občané měli k dispozici sociální služby, které potřebují. Porovnáním stavu poskytovaných služeb, potřeb uživatelů služeb a množství finančních prostředků vznikl Komunitní plán sociálních služeb ve městě Chrudim pro plánovací období 2008 2011. Na Městském úřadu Chrudim v rámci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, Oddělení prevence působí koordinátor komunitního plánování. Bydlení Podle SLDB 2001 bylo v Chrudimi v roce 2001 celkem 2 972 domů, z toho bylo 254 domů neobydlených a 91,4% trvale obydlených. Z celkového počtu 2 718 trvale obydlených domů tvořily rodinné domy 78,3 % a bytové domy 19,4 %. Podíl neobydlených domů v Chrudimi v roce 2001 představoval 8,6% z celkového počtu domů. Nejvíce domů ve městě mělo 1-2 nadzemní podlaží. Podle počtu bytů v domě převažovaly domy s 1, 2 nebo s 3 byty. Největší počet domů v Chrudimi v roce 2001 byl ve vlastnictví fyzických osob a nejméně domů vlastnilo město nebo stát. Na 1 trvale obydlený dům připadalo v Chrudimi v roce 2001 průměrně 3,3 bytů. Průměrné stáří trvale obydlených rodinných domů v roce 2001 bylo 46,2 let a trvale obydlených bytových domů o 9,2 roku méně. Technické vybavení domovního fondu bylo v Chrudimi relativně dobré, což také souvisí se stářím bytového fondu. Platí to zejména o dostupnosti zemního plynu, který byl ve městě v roce 2001 zaveden do 81 % domů. Většina velikostně srovnatelných i větších měst měla podstatně nižší podíl domů napojených za zemní plyn. Vývoj domovního fondu v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka č. 10. V roce 2001 bylo ve městě celkem 9 692 bytů, z toho bylo 432 nebydlených bytů. Podíl trvale obydlených bytů v rodinných domech v roce 2001 byl 26,8%, naproti tomu podíl bytů v bytových domech představoval 72,3%. Téměř 3/4 bytů v Chrudimi se nachází v bytových domech zejména panelového typu. Z celkového počtu 432 neobydlených bytů bylo v roce 2001 cca 8,8% bytů obydlena přechodně. Více než třetinu trvale obydlených bytů v roce 2001 tvořily byty v osobním vlastnictví a téměř čtvrtinu byty ve vlastním domě. Z hlediska vlastnictví bytů představuje Chrudim jisté specifikum díky velmi nadprůměrnému podílu bytů v osobním vlastnictví (38 %; v kraji i v ČR 11 %) a naopak nízkým zastoupením bytových jednotek, které jsou užívány v nájmu (12,7%; v kraji 19,4 % a v ČR 28,6 %). V roce 2001 byla ve městě průměrná velikost obytné plochy bytu 49,0 m 2, průměrný počet obytných místností na byt byl 2,71 a průměrný počet osob na 1 byt byl 2,6 osoby. V rodinných i bytových domech převažovaly byty I. a II. kategorie. Podle počtu obytných místností jednoznačně převažovaly třípokojové byty. Nejvíce domácností vlastnilo v roce 2001 v Chrudimi jeden osobní automobil a pevnou telefonní linku. Vývoj bytového fondu v Chrudimi zobrazuje v příloze tabulka č. 11. Rozvojové lokality pro bydlení a bytovou výstavbu přibližuje kapitola 2.1.6 Přitažlivé město. Volnočasové aktivity Součástí zdravého životního stylu je mimo jiné i aktivní trávení volného času, které působí také jako prevence sociálně patologických jevů zejména u dětí a mladistvých. Význam aktivit založených na nekomerční bázi spočívá zejména v nabídnutí aktivního využití volného času. Aktivity tohoto druhu, často oficiálně neorganizované a založené na zájmu a účasti dobrovolníků představují jeden z pilířů sociální integrace. Význam těchto aktivit je zřejmý i ze zdravotního hlediska. Potřebná je i určitá 14

různorodost nabídky volnočasových aktivit, která mnohdy nemá vhodné podmínky pro realizaci. Přínosem v této oblasti bude zapojení soukromého sektoru do financování volnočasových aktivit. Pro trávení volného času dětí a mládeže jsou významné školní kluby a kroužky organizované všemi základními školami ve městě a Domov dětí a mládeže. S dětmi a mládeží pracují rovněž občanská sdružení různého zaměření, např. tělovýchovné a sportovní organizace AFK Chrudim, ASŠK ČR, HC Chrudim, Sokol, Školní atletický klub, aj., dále různé zájmové organizace (např. Vodácké sdružení Kačeři, Kuřátka, ZO ČSOP Klub ochránců SPR Habrov ), organizace zabývající se přímo volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (např. Altus, Junák, Zálesák, ČTU, Záboj, atd.) a další nestátní organizace různých cílů a zaměření (např. Šance pro Tebe, aj.). Řada organizací pro volnočasové aktivity dětí a mládeže se prezentuje každoročně na největší krajské přehlídce sdružení dětí a mládeže Bambiriáda. 2.1.5. Životní prostředí Ovzduší Ve městě jsou v provozu měřící stanice kvality ovzduší umístěné na ul. Palackého a ul. Požárníků, které vyhodnocují průměrné měsíční koncentrace vybraných škodlivin. Pro porovnání emisí na území města v roce 2003 slouží tabulka č. 4. Produkce stacionárních zdrojů emisí byla v Chrudimi v roce 2003 relativně nízká. Z pohledu jednotlivých znečišťujících látek byly nejvýznamnějšími emise NO x z mobilních zdrojů a SO 2 z velkých zdrojů. Nejvýznamnějšími zdroji tuhých znečišťujících látek jsou lokální topeniště, doprava a pravděpodobně i sekundární emise (reemise), které jsou způsobeny např. vířením prachu na komunikacích, prašností ze stavenišť nebo z polí, otěrem pneumatik, apod. Mezi nejvýznamnější zdroj znečišťování ovzduší na území města (REZZO 1) patří EVONA a.s. Území města může být také ovlivňováno relativně blízkými zdroji znečišťování (z Pardubic Paramo, Alliachem- Synthesia), případně energetickými zdroji v Opatovicích a Chvaleticích. V posledních letech celková úroveň emisí stagnuje, mění se však podíl vykazovaných kategorií zdrojů znečišťování na produkci jednotlivých druhů škodlivin. Na rozdíl od oxidu siřičitého (snížení zejména u velkých a středních zdrojů v důsledku opatření na snížení produkce znečišťujících látek, změny paliva nebo útlumu výroby), se produkce ostatních škodlivin tak výrazně nesnížila. Jednou z příčin jsou zvyšující se emise mobilních zdrojů znečištění (doprava), které se významným způsobem podílí na produkci nejen oxidů dusíku, ale také ostatních nebezpečných škodlivin oxidu uhelnatého a uhlovodíků. V příloze tabulka č. 12 uvádí znečištění ovzduší na území města Chrudim. Z této tabulky lze vysledovat klesající tendenci imisních koncentrací, která je však od konce 90. let již méně výrazná a v posledních letech dochází k opětovnému nárůstu hodnot koncentrací zejména u prachových částic. Tabulka č. 4 Emise v Chrudimi pro hlavní znečišťující látky (REZZO 1-3) v roce 2003 (t/rok) Zdroje znečištění ovzduší TZL SO 2 NOx CO REZZO1 (pro velké zdroje) 68,8 146,8 911,5 461,8 REZZO2 (pro střední zdroje) 31,9 58,5 39,0 32,3 REZZO3 (pro malé zdroje) 269,7 493,8 173,0 1436,6 Zdroj: Akční plán Strategického plánu rozvoje města Chrudimě Ochrana před hlukem Soustředěná intenzívní silniční doprava ve městě nepříznivě zvyšuje také hlukovou zátěž a je tedy největším zdrojem hluku ve městě. Limity hluku jsou překračovány zejména v ulicích Pardubická, Masarykovo náměstí, Čáslavská, Palackého třída, Poděbradova, Tovární, Rubešova, Topolská, Slovenského národního povstání, Milady Horákové. Měření hluku na území města zajišťuje Zdravotní ústav, pobočka Chrudim a město má zpracovanou hlukovou mapu. Průběžně jsou budována protihluková opatření (protihlukové stěny) chránící zejména klidové a obytné zóny, lokálně jsou rekonstruovány komunikace s aplikací protihlukových povrchů, je upravováno dopravní značení (změna organizace dopravy) a jsou snahy o vedení tranzitní dopravy mimo město. Hlukové zatížení železniční dopravou se vyskytuje zejména v okolí tratě č. 238 Pardubice Havlíčkův Brod. Vliv hluku související s využíváním sportovního letiště a výcvikového prostoru ČSA na jihozápadním okraji města nebyl na základě provedených měření prokázán. Zvýšená hlučnost z výrobních areálů (areál bývalé Transporty, Evony a.s., aj.) způsobuje spíše lokální problémy. 15

Stav životního prostředí v Chrudimi nemůže být považován za uspokojivý, zejména vzhledem k vlivu emisí a hluku z dopravy na zdraví občanů. Urbanizovaná krajina a zeleň ve městě Území města lze pokládat za výrazně urbanizovanou krajinu obsahující sídelní a průmyslovou zástavbu, podíl infrastrukturních prvků (např. komunikace, vedení VVN), aj. Mezi území s vysokými hodnotami krajinného rázu patří např. severovýchodní okraj města podél Chrudimky (významná krajinná osa) s omezeným využitím ploch pro rekreaci a bydlení. Nízké parametry krajinného rázu naopak vykazují příměstské oblasti s koncentrací průmyslových, obytných a obchodních zón (Hypernova, Tovární ulice, areál Transporty) a frekventovaných silničních uzlů (Medlešice). Trvalé plochy zeleně jsou soustředěny do hřbitovů, parků, zahrad, dětských hřišť a sportovišť a břehových porostů vodních toků. Plochy ostatní zeleně kolísají, což je nejvíce ovlivněno rozšiřováním obytných, výrobních zón a komunikační sítě. Celková rozloha městské zeleně je nízká. Zelených ploch je dostatek jen ve starší zástavbě. Převládají menší parkově upravené plochy, které nejsou dostatečně vzájemně propojeny a jejich kvalita je rozdílná. Nedostatečně je doposud využita ochranná a izolační funkce zeleně, zejména v souvislosti s negativními dopady dopravy (emise, hluk). Na území města se nachází plochy veřejné zeleně (parky, zeleň náměstí, ulic a ostatních veřejných prostranství bez zpevněných ploch, rekreační lesy), která je udržována a obnovována. Vedle parkových ploch a uličních stromořadí je ve městě několik dalších veřejných zelených ploch s vysokým ekologickým, rekreačním a odpočinkovým potenciálem. Zeleň se nachází zejména v okrajových částech města, kde jsou parky a klidové zóny. Na území města se nachází také množství veřejných prostranství (např. Resselovo nám., Tyršovo nám., Školní nám., Masarykovo nám.) a parků (Městský park, Parčík na Školním náměstí, Park Střelnice s výskytem havraní kolonie největší v celém kraji, Zieglerovy sady, Park republiky). Wiesnerova zahrada nepřístupná veřejnosti je dendrologicky zajímavá soukromá okrasná zahrada náležející k domu čp. 55/IV. Mezi další parkově upravené plochy ve městě patří Parčík před hotelem Centrál. Žádný ze stávajících parků nemá charakter celoměstského parku a některé parky vyžadují revitalizaci (např. Park Střelnice). Jedním z doporučení Generelu zeleně je založit celoměstský park s dostatečnou vybaveností pro každodenní rekreaci (park Na Vrchách). Ve správním obvodu města Chrudim se nachází lesy o celkové rozloze 161,46 ha, v k.ú. Chrudim, v k.ú. Vestec u Chrudimi a v k.ú. Topol. Většina je v kategorii lesy zvláštního určení rekreační lesy. Do kategorie lesů zvláštního určení patří také lesní porosty v k.ú.topol, v Přírodní památce Ptačí ostrovy. Městské lesy Chrudim plní i významnou funkci rekreační. Hospodaření v lesích se provádí podle schváleného lesního hospodářského plánu. Město Chrudim vlastní 452 ha lesních pozemků (Správa městských lesů Chrudim) 10 km jihovýchodně od města. Ochrana přírody a krajiny Ve městě jsou chráněny památné stromy: Buk lesní 3 ks (kruhový objezd u hotelu Bohemia, Koželužská ulice, zámecká zahrada v Medlešicích), Jasan ztepilý (Palackého tř., zahrada čp. 418/IV) a Platan javorolistý (ul. Obce Ležáků). Na jihozápadě zasahuje do území města CHKO Železné hory. Na území města se nachází 2 maloplošná zvláště chráněná území. Přírodní rezervace Habrov vyhlášená v r. 1996 (18,7 ha, převážně v k.ú. Topol a částečně v k.ú. Tuněchody) je dubohabřina s chráněnou jarní květenou a přilehlá různorodá neprodukční stanoviště, sloužící jako refugium pro volně žijící druhy živočichů. Přírodní památka Ptačí ostrovy (vodní a mokřadní lokality, hnízdiště ptactva) vyhlášená v r. 1997 (10 ha, k.ú. Chrudim, v místní části Chrudim IV.) se rozprostírá v SV části města mezi řekou Chrudimkou a přilehlými náhony na jejím pravém břehu. Předmětem ochrany jsou významná hnízdiště chráněných druhů ptactva. Na území města je velké množství ÚSES. Páteřní biokoridor - řeka Chrudimka, i městem procházející soustava náhonů, které jsou důležitým prvkem urbanizovaného území, a na něž se váží i potenciální biocentra, byly částečně revitalizovány. Na území města se netěží nerostné suroviny. Zdroje a kvalita vod Hydrologicky patří území města do povodí Labe. Díky poloze na jižním okraji České tabule patří město k oblastem s vydatnými zásobami podzemních vod. Městem protéká řeka Chrudimka pramenící 20 km jihovýchodně od města v CHKO Žďárské vrchy, jejímž správcem je Povodí Labe s.p. Chrudimka je zařazena do seznamu vodohospodářsky významných toků. Územím dále protékají Markovický potok, potok Podhůra, Jesenčanka a Kočský potok a jejich přítoky popř. náhony. V území je několik menších 16

vodních ploch, a to rybníček ve Vlčnově a na Podhůře, nádrže se zpevněnými břehy v Medlešicích a v Topolu aj. Z Markovického potoka je napájen Markovický rybník. Městem protékají též náhony, na kterých byla vodní díla, vodárna a mlýny, které jsou dnes již mimo provoz. Náhony nejsou udržované a tvoří hygienické i estetické závady. Vodními zdroji pro zásobování pitnou vodou prostřednictvím skupinového vodovodu jsou hydrogeologické vrty a studny a řeka Chrudimka. Kvalitu Chrudimky, po proudu řeky mimo území města, sleduje Povodí Labe, s.p. pobočka Pardubice. Na Chrudimce je 7 kontrolních profilů, které hodnotí základní ukazatele kvality vody. Kvalita vody v Chrudimce je na území města ovlivňována především městskou ČOV v lokalitě Májov, Lihovarem Chrudim a napojením části starší rozptýlené bytové zástavby přímo do náhonu. Mechanicko-biologická čistírna, provozovaná Vodovody a kanalizacemi Chrudim, a.s., má plánovanou kapacitu cca 63.tis. EO. Potok Podhůra je znečištěn povrchovými odtoky ze skládky inertních odpadů. V Markovickém rybníku bylo prokázáno fekální znečištění, proto bývá vlivem obsahu hnojiv v příznivých klimatických obdobích často eutrofizován. Odpady Ve městě je zaveden sběr využitelných složek odpadů (sklo, papír, plasty, nápojové kartony). Svoz a vyprazdňování kontejnerů s vytříděným sklem zajišťuje firma DADRUS Karel Dachovský; vytříděné plasty jsou zpracovávány firmou KAPO Třemošnice a Transform Bohdaneč. Svoz, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu (viz tabulka č. 5) na území města zajišťují Technické služby Chrudim 2000 spol. s r.o., které také provozují jediný sběrný dvůr ve městě (ul. Obce Ležáků) a dvakrát ročně zajišťují mobilní svoz nebezpečných nebo nadměrných odpadů. Technické služby dále provozují i skládku inertních odpadů v lokalitě Podhůra, 3 km jihozápadně od města. Směsný komunální odpad je Technickými službami ukládán na řízenou skládku komunálních odpadů v Nasavrkách vzdálené 14 km jižně od Chrudimi. V oblasti nakládání s odpady se město řídí Plánem odpadového hospodářství města Chrudim. Za další původce odpadů na území města lze jmenovat např. ČKD Kutná hora, VCES Preming, VaK Chrudim, Tranza, Správa a údržba silnic, SIAG CZ, Nemocnice Chrudim, EVONA a.s., a další. Tyto a další firmy nepatří v rámci kraje mezi významné producenty odpadů a využívají služeb firem (místních nebo z regionu např. Ekosan Chrudim, Vodní zdroje Ekomonitor, aj.) podnikajících v odpadovém hospodářství a zajišťujících svoz a následnou likvidaci odpadů. Na území města se výjimečně vyskytují nepovolené černé skládky, jejichž likvidaci zajišťuje Městský úřad, Odbor životního prostředí ve spolupráci s různými firmami. V Chrudimi se nachází staré ekologické zátěže (areál bývalé Transporty, lokalita bývalé Prádelny a čistírny Blehovsko, lokalita EVONA a.s., lokalita Leguma, opuštěná skládka v lokalitě Podhůra, lokalita DEPO) a devastace charakteru starých skládek a kontaminovaných průmyslových objektů ( brownfields - budovy bývalých sladoven). Brownfields - viz kapitola 2.1.6 Přitažlivé město. Tabulka č. 5 Produkce komunálních odpadů v Chrudimi v letech 1998 2006 Rok Ukazatel 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Množství komunálních 4 281 4 175 4 125 4 538 4 119 4 660 4 474 4 359 4 003 odpadů (v tunách) Zdroj: Akční plán Strategického plánu rozvoje města Chrudimě Alternativní a obnovitelné zdroje energie, snižování energetické náročnosti Význam alternativních a obnovitelných zdrojů energie je prozatím pouze doplňující a nemá zásadní význam pro výrobu, bydlení či dopravu. Z pohledu optimalizace hospodaření s energiemi a v rámci snižování energetické náročnosti dochází k realizaci úspor energie a využití odpadního tepla např. prostřednictvím zateplování budov. U bytového fondu jsou stanovena opatření na zlepšení hospodárnosti vytápěcí soustavy domů (např. instalace termostatických ventilů), opatření zlepšující tepelně izolační vlastnosti stavebních konstrukcí domů (izolace obvodových plášťů domů, izolace střech, aj.), opatření snižující tepelné ztráty okenními a dveřními otvory (izolační dvojskla u nových typů oken), plynofikace objektů, aj. 17

Krizové řízení a prevence rizik, protipovodňová opatření Město Chrudim má vytvořenou Bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností Chrudim a Krizový štáb určené obce města Chrudim k řešení krizových situací na území správního obvodu města Chrudim. Dále má Požární řád města Chrudim, Povodňový plán a Mapu povodňového ohrožení. Z Mapy povodňového ohrožení vyplývá pro město Chrudim nízký stupeň ohrožení povodněmi. 2.1.6. Přitažlivé město Zdravé město Město Chrudim je od roku 2001 členem Národní sítě Zdravých měst České republiky a od této doby realizuje projekt Zdravé město Chrudim a místní Agenda 21. Jde o dlouhodobý, stále nekončící a vyvíjející se proces, jehož cílem je podpora zdraví, zvyšování kvality života obyvatel při respektování zásad udržitelného rozvoje. Projekt Zdravé město je projektem Světové zdravotnické organizace (WHO). Schválením Deklarace Zdravého města se Chrudim zavázala k postupu dle mezinárodních dokumentů: Zdraví 21, Agenda 21 Národní akční plán zdraví a životního prostředí ČR Principy a zásady udržitelného rozvoje jsou popsány v základním dokumentu Agenda 21. Na Agendu 21 těsně navazuje strategie Světové zdravotnické organizace s názvem Zdraví 21 (Health 21). Zdravé město Chrudim dosahuje již od roku 2006 výsledků požadovaných pro splnění kategorie B Kritérií místní Agendy 21. Místní Agendu 21 město chápe jako velkou příležitost, jak dosáhnout lepší kvality života obyvatel města s dlouhodobou perspektivou rozvoje za účasti veřejnosti (veřejná projednávání Plánu zdraví a kvality života, setkávání pracovních skupin, sběr připomínek a námětů občanů, kulaté stoly, dotazníky, ankety, plánovací setkání apod.). Náměty a připomínky jsou zaneseny do Plánu zdraví a kvality života a postupně dle možností realizovány. Rozvojové lokality Mezi významné rozvojové plochy, které se nachází na území města, patří 2 průmyslové zóny uvedené také v územním plánu města. Průmyslová zóna Chrudim západ o rozloze 77 ha navazuje na průmyslový areál bývalé Transporty, a.s. Zóna určená k lehké průmyslové výrobě je ve 100% vlastnictví města, je plně zasíťována a téměř celá obsazena investory. Hlavní výhodou průmyslové zóny západ je nabídka investičně kompletně připraveného území. Průmyslová zóna Chrudim sever o rozloze 6,38 ha se nachází východně od silnice I/37 a sil. III/34026 směrem na Pardubice. Zóna ve 100% vlastnictví města je také zasíťována. V územním plánu je tato plocha vyčleněna pro výrobu a služby, ale lze ji využít i pro lehký průmysl. K investorům v zóně patří v současné době 7 společností. Mezi další rozvojové lokality lze zařadit bývalý areál Vojenského depa o rozloze cca 8 ha v blízkosti Průmyslové zóny Chrudim sever, který je také v majetku města. Pro rozvoj podnikání a výrobní činnost jsou k dispozici cca 4% plochy z celkové rozlohy města (3 321 ha). Brownfields V rámci ocenění Průmyslová zóna roku 2005 se stal areál bývalého cukrovaru v Chrudimi Brownfieldem roku 2005 a jeho regeneraci realizovala TMT spol. s.r.o. Chrudim. V rámci Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Pardubického kraje z roku 2006 byla identifikována lokalita areál bývalého pivovaru (zastavěná plocha 8 463 m 2 ) v jižní okrajové části města. Na území města Chrudim se v současnosti nachází jediný brownfield budovy bývalých sladoven. Bytová výstavba V 80. let minulého století se zastavila výstavba sídlišť. Zastavěná plocha zabírá cca 5% z celkové rozlohy města, z toho bytové domy zabírají plochu o velikosti cca 5,8 ha. V části Chrudim III a IV je koncentrována především panelová výstavba a bytové domy. Podle údajů stavebních úřadů bylo v letech 2000 2007 na území města dokončeno celkem 423 nových bytů, z toho 59,1% tvořily byty v bytových domech (250 bytů) a byty v rodinných domech tvořily 32,6 %. V roce 2007 bylo v Chrudimi dokončeno celkem 23 nových bytů, což představuje nárůst oproti roku 2006 o 9 bytů, z toho jich bylo nejvíce dokončeno v rodinných domech (18 bytů). Vybrané ukazatele o vývoji dokončených bytů 18

v Chrudimi zobrazují v příloze tabulky č. 13, 14 a 15. Dokončené byty v Chrudimi a ve vyšších územních jednotkách přibližuje tabulka č. 6. Z hlediska vlastnických vztahů jsou v Chrudimi byty v majetku města, byty v majetku vlastníků bytových domů, v majetku bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, právnických a fyzických osob vlastnících dům. V současnosti pro město zajišťuje správu městských bytů Odbor správy majetku na Městském úřadě Chrudim. Městské byty jsou postupně privatizovány do osobního vlastnictví a jejich počet se neustále snižuje. Tento trend se očekává i v budoucnu. Tabulka č. 6 Dokončené byty v Chrudimi a vyšších územních jednotkách v letech 2000 2007 Území 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 město Chrudim 137 47 9 23 60 110 14 23 okres Chrudim 252 212 170 282 321 300 183 175 Pardubický kraj 1 542 1 479 1 424 1 189 1 580 1 400 1 515 1 866 Česká republika 25 207 24 758 27 291 27 127 32 268 32 863 30 190 41 649 Zdroj: ČSÚ, krajská reprezentace Pardubice Veřejná prostranství Město Chrudim má veřejná prostranství (např. Resselovo náměstí, Tyršovo náměstí, Školní náměstí, Jungmannovo nábřeží, nábřeží Karla Čapka, a další), disponuje menšími parkově upravenými plochami, které nejsou dostatečně vzájemně propojeny a plochami zeleně, které využívají místní obyvatelé a návštěvníci města k relaxaci či odpočinku. Město Chrudim sleduje dostupnost, využitelnost a kvalitu těchto prostranství a postupně je revitalizuje, aby maximálně splňovali svoji funkci. V posledních letech byla provedena rekonstrukce některých náměstí, v plánu jsou další regenerace a revitalizace. Regenerovány byly také některé plochy zeleně a další rozsáhlé areály se k oživení připravují. Obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných veřejných prostranství se zelení, parků a zeleně v nich přispěje postupně ke zvýšení kvalita života ve městě. Bezbariérovost ve městě Snahou města je spravovat záležitosti občanů s ohledem na rovné příležitosti. Součástí tohoto přístupu je i vytváření bezbariérového prostředí města s cílem zkvalitnění života nejen zdravotně handicapovaných občanů, ale i dalších skupin obyvatel (např. seniorů, rodičů s malými dětmi, osob s omezenou pohyblivostí na přechodnou dobu způsobenou úrazem, apod.). V Chrudimi se bezbariérovosti věnují také některé organizace zdravotně postižených, např. TyfloCentrum o.p.s. nebo Centrum zdravotně postižených Pardubického kraje, detašované pracoviště Chrudim. Bezbariérovost ve městě je zaměřena na odstraňování architektonických a technických bariér a na předcházení jejich vzniku. Na území města jsou bezbariérové přechody pro zdravotně handicapované osoby na vozíčku, bezbariérové úřady a instituce (budovy Městského úřadu, Úřadu práce, České pošty, aj.), bezbariérové banky a pojišťovny (budova České spořitelny, Všeobecná zdravotní pojišťovna, aj.), nádražní budova Českých drah, zdravotnická zařízení (Chrudimská nemocnice, a.s., lékárny, Poliklinika, aj.), kulturní zařízení (muzeum, knihovna, galerie), sportovní zařízení (např. krytý plavecký bazén), restaurace, hotely, (hotel Bohemia, aj.), obchody a obchodní centra (Hypernova, Kaufland, Obchodní centrum Balustráda, Billa, Albert, aj.), ve městě jsou bezbariérově řešené školy (dr. Malíka, Strojařů, aj.). Ve městě jezdí bezbariérové autobusy MHD a dále jsou ve městě bezbariérové byty pro vozíčkáře. Cestovní ruch Z hlediska cestovního ruchu je město součástí turistického regionu Východní Čechy a turistické oblasti Chrudimsko - Hlinecko. Město Chrudim má Koncepci rozvoje cestovního ruchu města Chrudim. Cestovní ruch je vázán na historické jádro města, které bylo v roce 1990 vyhlášeno Městskou památkovou zónou, kterou lze charakterizovat jako jednu z nejkvalitnějších a největších městských památkových zón ve východních Čechách. Cestovní ruch v Chrudimi je umocňován množstvím kulturních akcí (Loutkářská Chrudim), existencí konferenčních a společenských prostor (ve velkém sále muzea se konají společenské akce nadregionálního významu, např. Zlatá hokejka aj.) a pro hudební akce se vyuiívá areál Letního kina. Chrudim plní roli výchozího místa turistických tras do CHKO Železné hory a Žďárské vrchy. 19