Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Národní referenční laboratoř, regionální oddělení Praha 150 06 Praha 5, Za opravnou 4 č.j.: 7 / 09/ NRL Výsledky kontroly sledování obsahu jódu v kompletní pro dojnice Zpracoval : RNDr. Pavel Šíma, Praha 10. 2. 2009
1. Úvod Přítomnost jódu jako esenciálního prvku je nezbytná pro správné fungování metabolických a regulačních procesů v organismu člověka i zvířat. Česká republika se řadí mezi ty země, kde byl v minulosti zjištěn nedostatečný příjem jódu pro výživu lidí. Docházelo zde proto z důvodů poruch tvorby hormonů štítné žlázy k závažným poruchám zdravotního stavu (poškození mozku, poruchy růstu, neplodnost). Tento problém byl od padesátých let minulého století řešen dodáváním jódu jako doplňku stravy do kuchyňské soli. Na začátku devadesátých let minulého století byl opět zjištěn prokazatelný výskyt jódového deficitu v některých regionech České republiky. Z tohoto důvodu byla v roce 1995 založena Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu (dále jen MKJD ), která pracuje dodnes. V České republice je dlouhodobě prováděn monitoring spotřebního koše potravin. Tak byl zjištěn trend k překročení optimálního jódu v některých potravinách v kravském mléce a vejcích. Doporučená denní dávka jódu 150 μg I/osoba/den je stanovena vyhláškou MZ č. 293/1997 Sb 1. Klinicky byly následně zjištěny vysoké hodnoty jodourie (výdej jodu z organismu močí) a zvýšený výskyt thyreopatií (onemocnění štítné žlázy) indukovaných nadbytkem jodu u lidí 2. Význam jódu pro lidské zdraví a popis situace v České republice je uveden v informaci Vědeckého výboru pro potraviny 3 při Ministerstvu zdravotnictví. Z tohoto důvodu se zájem MKJD rozšířil i do dalších oblastí a zahrnoval i sledování saturace hospodářských zvířat jódem a řešení problematiky jódování krmných směsí 4. Na základě požadavku Ministerstva zemědělství 5 přistoupil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský k vypsání cílené kontroly na sledování obsahu jodu v kompletní pro dojnice 6. Součástí metodiky byl i harmonogram odběru vzorků v terénu s cílem sledovat proměnlivost složení v širokém časovém období. Cílem kontroly bylo : a) ve vybraných zemědělských podnicích odebrat vzorek odpovídající kompletní pro dojnice, b) v Národní referenční laboratoři ÚKZÚZ provést stanovení obsahu jódu v odebraném vzorku, c) ve vybraných zemědělských podnicích zajistit ve spolupráci s pracovníky Státní veterinární správy odběr vzorů mléka z mléčnic k zjištění obsahu jódu. Toto stanovení provést ve spolupráci s pracovníky katedry anatomie a fyziologie hospodářských zvířat zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. 2. Právní podpora Cílená kontrola na sledování obsahu jódu v kompletní pro dojnice byla vypracována na základě požadavků a pokynů uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 7, č. 882/2004 8, č. 1831/2004 9, nařízení Komise (ES) č. 1459/2005 10, zákonu o krmivech č. 91/1996Sb 11., ve znění pozdějších předpisů a ve vyhlášce č. 124/2001 Sb 12., ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu rizika nadbytečného příjmu jódu z mléka a mléčných výrobků požádala Evropská Komise Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o z fyziologických požadavků různých druhů 2
hospodářských zvířat na jód a o doporučení, která se týkají možných škodlivých účinků jódu na zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí. Evropský úřad pro bezpečnost potravin ve svém stanovisku 13 navrhl snížit maximální povolené jódu v krmivech pro dojnice a nosnice s cílem omezit riziko nežádoucích účinků jódu na lidské zdraví. Z tohoto důvodu se vydalo nařízení Komise (ES) č. 1459/2005, které snížilo maximální povolený obsah jódu v kompletní pro dojnice z 10 mg I/kg na 5 mg I/kg ( 88%). Potom by neměla hodnota obsahu jódu přesáhnout 200 μg I/kg. 3. Postup Cílené kontroly prováděné v roce 2008 pracovníky odboru zemědělské inspekce ÚKZÚZ byly zaměřeny na zemědělské provozy dodávající největší mléka ke zpracování do mlékárenských podniků. Adresy těchto provozů byly vybrány po dohodě se Státním zemědělským intervenčním fondem. Při výběru zemědělských podniků se vycházelo z dodaného adresáře s přihlédnutím k místním podmínkám. Pracovníci odboru zemědělské inspekce odebírali vzorky krmiv odpovídající kompletní postupem uvedeným ve vyhlášce č. 124/2001 Sb., buď z ho vozu při zavážení, nebo přímo na žlabu. Vzhledem k tomu, že se jedná o odběr vzorku s vyšší vlhkostí, odebíral se pouze jeden konečný vzorek (omezená možnost dlouhodobého skladování odebraných vlhkých vzorků). Vzorky mléka v zemědělských provozech byly odebírány přímo z velkokapacitních tanků. Před odběrem vzorku mléka byl vždy obsah velkokapacitního tanku důkladně promíchán. Vlastní odběr vzorku mléka se prováděl pomocí nerezové či plastové naběračky. Mléko se plnilo do jednotné vzorkovnice (2 cm pod základnu zátky) a chráněné před nadměrným teplem se v nejkratší možné době zmrazilo při teplotě min. 18 o C. Ke každému konečnému vzorku byl vystaven protokol o odběru vzorku a další požadovaná dokumentace : 1. krmná dávka s bilancí živin včetně obsahu jodu (je-li sledován), 2. příjem jodu z dodávaných doplňkových ch krmiv nebo lizů. 4. Výsledky Výsledky kontroly zaměřené na zjištění obsahu jódu pro dojnice spolu s výsledkem obsahu jódu v odebraném vzorku mléka ukazují následující tabulky. Stanovení obsahu jodu bylo provedeno metodou optické hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem ICP-MS v Národní referenční laboratoři, regionální oddělení Brno. Toto pracoviště je akreditováno Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. Stanovení obsahu jódu provedli pracovníci katedry anatomie a fyziologie hospodářských zvířat zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V tabulkách je uveden krmných produktů zařazených do, dávkované na kus a den, obsah sušiny, jódu dodávaného do celé, nalezený obsah jódu vyjádřený v 88% 3
sušině, nalezeného obsahu jódu vzhledem k maximálnímu povoleného obsahu jódu a obsah jódu nalezený v odebraném kravském mléce. Tabulka č. 1 : Středočeský, ústecký a liberecký kraj 1 12 59,4 41,2 100 50 0,74 15 262 2 8 59,3 37,5 0 0 2,00 40 206 3 9 52,5 48,6 150 15 0,67 13 386 4 8 45,4 46,1 0 0 1,08 22 210 5 10 45,4 50,5 0 0 1,18 24 134 6 10 46,3 50,4 0 0 1,42 28 276 7 6 44,5 56,6 0 0 1,05 21 322 8 6 43,5 44,2 0 0 1,53 31 276 9 9 68,5 48,6 0 0 2,17 43 247 10 8 56,3 50,5 0 0 1,17 23 426 11 9 62 39,6 0 0 3,44 69 552 12 5 69 39,3 50 2 0,22 4 112 *) (nalezený obsahu jódu )/(max. povolený obsah jódu ) vyjádřený v % 4
Tabulka č. 2 : Jihočeský kraj 2 11 48,7 41,5 200 50 1,40 28 444 3 10 58,6 40 0 0 2,55 51 555 4 6 46,1 48,1 0 0 6,22 124 408 5 7 45,8 41,5 0 0 2,44 49 440 6 9 44,7 40,9 0 0 0,11 2 558 7 6 63,6 40,3 1650 268 6,33 127 837 *) (nalezený obsahu jódu )/(max. povolený obsah jódu ) vyjádřený v % Tabulka č. 3 : Plzeňský a karlovarský kraj 1 7 46,7 53,6 150 86,9 1,74 35 148 2 15 50,4 42,5 0 0 0,64 13 540 3 10 58 36,2 110 3,3 2,54 51 193 4 9 52 35,9 0 0 1,71 34 329 *) (nalezený obsahu jódu )/(max. povolený max. obsah jódu ) vyjádřený v % 5
Tabulka č. 4 : Pardubický, královéhradecký kraj a kraj Vysočina (mg I/kg 1 4 45,5 41,3 0 0 1,14 23 613 2 6 38 35,9 130 22,9 0,88 18 280 3 7 50 38,2 45 26,8 1,34 27 312 *) (nalezený obsahu jódu )/(max. povolený obsah jódu ) vyjádřený v % Tabulka č. 5 : Jihomoravský a zlínský kraj (mg I/kg 1 15 60,1 48,5 0 0 1,49 30 139 2 12 46,1 41,4 160 24 0,41 8 245 3 6 51,4 39,3 0 0 2,51 50 695 4 7 55,3 41,5 160 27,4 1,27 25 210 5 7 44,5 48,7 0 0 1,62 32 534 6 15 47,4 44,6 150 37,5 1,15 23 246 7 8 50,5 43,2 0 0 1,19 24 242 8 7 47,0 42,8 260 110,5 4,07 81 625 9 9 54,3 44,60 150 51,8 1,63 33 418 10 6 21,5 44,0 0 0 5,45 109 888 11 8 52,4 44,6 0 0 5,44 109 612 *) (nalezený obsahu jódu )/(max. povolený obsah jódu ) vyjádřený v % 6
Tabulka č. 6 : Olomoucký a moravskoslezský kraj (mg I/kg 1 10 45,0 47,0 0 0 1,19 24 470 2 7 50,4 50,8 0 0 0,85 17 216 3 12 46,9 40,1 0 0 2,5 50 673 4 18 61,3 41,7 100 33,6 9,39 188 1668 5 7 41 48,2 0 0 2,23 45 1199 6 6 50,7 40,6 0 0 0,70 14 1566 7 9 48,6 48,1 0 0 4,46 95 1110 Kontrola sledování obsahu jódu v kompletní pro dojnice proběhla u 43 největších dodavatelů syrového kravského mléka do zpracovatelských závodů. Grafické zpracování výsledků (hodnoty obsahu jódu v krmivu a ) ukazuje graf č. 1. Graf č. 1 : Závislost obsahu jódu na obsahu jódu v krmivu 1800 1600 1400 ug I/l (mléko) 1200 1000 800 600 400 200 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 mg I/kg () 7
V rámci sledování obsahu jódu v kompletní pro dojnice byly v některých zemědělských provozech namátkově odebrány vzorky doplňkových ch směsí pro kontrolu dodržování deklarovaného jódu v krmivu. Výsledky zkoušek ukazuje tabulka č. 7. Tabulka č. 7 : Sledování obsahu jódu v doplňkových ch směsích označení deklarovaný obsah jódu (mg/kg) nalezený obsah jódu (mg/kg) obsahu jódu v krmivu 1 doplňková směs 150 187 125 2 doplňková směs 150 167 111 3 doplňková směs 130 123 94,6 4 doplňková směs 200 212 106 5 doplňková směs 45 50,8 113 6 doplňková směs 130 115 88,5 *) (nalezený obsahu jódu v doplňkové směsi)/(deklarovaný obsahu jódu v doplňkové směsi ) vyjádřený v % Nalezené obsahy jodu v doplňkové směsi se pohybují od 88% do 125% deklarovaného. Nebylo zjištěno výrazné překročení hodnoty deklarovaného obsahu jódu v kontrolovaných doplňkových ch směsích. S přihlédnutím k nejistotě měření je možno konstatovat, že sledované doplňkové směsi obsahem jódu vyhovují a nejsou možnou příčinou vysokého obsahu jódu v syrovém kravském mléce. Kontrola se dále zaměřila i na prověření možnosti zvýšeného obsahu jódu v syrovém kravském mléce vzniklého porušením správného technologického postupu při čistění a desinfekci potrubních systémů a dojících zařízení přípravky obsahujícími jód i na způsob řešení hygieny vemene před a po dojení. 1. Přípravky používané k mytí a desinfekci mléčného potrubí. K dispozici je na trhu velké přípravků a zemědělské podniky je široce používají. Přípravky jako VETOL, DESANAL, SAVAGRO, DEMYRO jsou používány ve dvou střídavě aplikovaných formách. Jedna forma je kyselé povahy a kyselinu fosforečnou + peroxid vodíku nebo kyselinu fosforečnou + kyselinu dusičnou. Druhá forma přípravku zásadité povahy většinou chlornan sodný + hydroxid sodný. Žádný z používaných přípravků ne jód. 2. Přípravky používané k desinfekci a ošetření mléčné žlázy. Také zde je na trhu velké přípravků jako LACTOBARIER, DERMALINE, DEPROSDIP, CALGODIP a další. Přípravky obsahují kyselinu mléčnou + glycerin nebo glycerin + povrchově aktivní látky nebo glycerin + lanolin nebo laktát kyseliny mléčné + ethanol. Žádný z používaných přípravků ne jód. 8
5. Diskuse Sledování obsahu jódu v kompletní pro dojnice se provádělo od února do listopadu 2008. Takto se podařilo postihnout variabilitu v širokém časovém období. Průměrné obsahy jódu tabulka. a v mléku ukazuje následující souhrnná Tabulka č. 8 : Česká republika obsah jódu a v mléku parametr Česká republika Střední a severní Čechy Severní Morava krmná mléko krmná dávka mléko krmná mléko dávka (µg I/l) (µg I/l) dávka (µg I/l) průměr 2,17 484 1,39 284 3,04 986 medián 1,49 408 1,18 269 2,23 1110 min. 0,11 112 0,22 112 0,70 216 max. 9,39 1668 3,44 552 9,39 1668 Do této tabulky byly ještě zařazeny výsledky obsahu jódu zjištěné ve středních a severních Čechách (jako nejnižší) a na severní Moravě (jako nejvyšší). Analýza rozptylu získaných hodnot obsahu jódu a neprokázala žádnou signifikantní závislost. Tuto skutečnost dostatečně charakterizuje graf č. 1. Aby soubor dat měl dostatečnou vypovídající schopnost, musel by obsahovat několik stovek hodnot. Zvýšený obsah jódu v syrovém kravském mléce není způsoben ani porušením správného technologického postupu při čistění a desinfekci přípravky obsahujícími jód. Protokolárně nebylo zjištěno používání mycích a desinfekčních přípravků na mléčné potrubí a prostředků na ošetřeni mléčné žlázy s přídavkem jódu. Maximální povolený obsah jódu v kompletní pro dojnice z nařízení Komise (ES) č. 1459/2005 (5 mg I/kg při 88 % sušině) byl překročen pouze u jednoho zemědělského podniku na severní Moravě. 6. Závěr Sledování obsahu jódu v syrovém kravském mléce vzhledem k alarmujícím vysokým hodnotám musí dále pokračovat. V roce 2009 se cílená kontrola zaměří především na ty podniky, které vykázaly vysoké hodnoty obsahu jódu, především na severní Moravě. Současně je nutno ve spolupráci s ministerstvem zemědělství oslovit : prostřednictvím Agrární komory a dalších profesních sdružení prvovýrobců se záměrem věnovat obsahu jódu vzhledem k nařízení Komise (ES) č. 1459/2005 zvýšenou pozornost, 9
prostřednictvím oborových sdružení výrobce kompletních krmných směsí, doplňkových ch krmiv a premixů s cílem nepřekročit maximální obsah jódu uvedený v nařízení Komise (ES) č. 1459/2005. 7. Literatura (1) Vyhláška MZ č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a o značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví, ve znění pozdějších předpisů (2) Sborník VIII. konference Jódový deficit a jeho prevence v ČR, České Budějovice 6.3.2007 (3) Informace vědeckého výboru pro potraviny Jód, část I. : obvyklý dietární přívod pro populaci ČR, SZÚ Brno 4.6.2007 (4) Zpráva z pracovního semináře Inventarizace metodik tvorby národních doporučení pro vybrané nutrienty : jód, sodík, kyselinu listovou a vitamin D, Brno 2008 (5) Zápis z jednání Sledování obsahu jódu pro dojnice, Mze Praha 2.10.2007 (6) Nařízení ředitele odboru krmiv ÚKZÚZ č. 4/2008 Metodika cílené kontroly na sledování obsahu jódu v kompletní pro dojnice, Praha 18.1.2008 (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, čl. 1 a 5 (8) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, čl. 10 (9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, čl. 2g (10) Nařízení Komise (ES) č. 1459/2005 ze dne 8. září 2005, kterým se mění podmínky pro povolení některých doplňkových látek v krmivech, které patří do skupiny stopových prvků, příloha (11) Zákon o krmivech č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (12) Vyhláška č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků, ve znění pozdějších předpisů (13) The EFSA Journal Opinion of the Scientific Panel on Additives and Products or Substances used in Animal Feed on the request from the Commission on the use of iodine in feedingstaffs, (2005), 168, 1-42 10