XML Š ABLONY A JEJICH INTEGRACE V LCMS XML TEMPLATES AND THEIN INTEGRATION IN LCMS



Podobné dokumenty
Implementace elektronického vzdělávání ve velké organizaci. Část I.

ZNAČKOVACÍ JAZYKY A JEJICH VYUŽÍVÁNÍ MARKUP LANGUAGE AND THEIR USE. Zdeněk Havlíček

Celostátní seminář Regionální funkce knihoven 2009,

Aleš Rybák, Jiří Kadlec. Pluginy budoucnosti

ADAPTIVITA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ INFORMATION SYSTEM ADAPTIVITY

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

SYSTÉM PRO KONFIGURACI KOMUNIKAČNÍCH TERMINÁLŮ A VIZUALIZACI STAVOVÝCH DAT Z KOLEJOVÝCH VOZIDEL

XML a nové trendy v publikování na Webu

APPLE IPAD IN EDUCATION. Jan LAVRINČÍK

Microsoft Office 2003 Souhrnný technický dokument white paper

AKTIVNÍ SPOLUPRÁCE CENTRA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PF UJEP A FIRMY RENTEL, S.R.O.

Základy WWW publikování

Publikování map na webu - WMS

Odůvodnění veřejné zakázky dle 156 zákona

RETAIL PROCESS TRACKER VIZUALIZACE OBCHODNÍCH PROCESŮ VAŠEHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU

Uživatelem řízená navigace v univerzitním informačním systému

Maturitní otázka webové stránky (technologie tvorby webu) Co znamená pojem Web? Web, www stránky, celým názvem World Wide Web,

Uspořádání klient-server. Standardy pro Web

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Software. Mgr. Renáta Rellová. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA

Projekt EQUIP. Školení tutorů

ROZVOJ ICT A PDA ZAŘÍZENÍ THE DEVELOPMENT OF ICT AND PDA DEVICES Jiří Vaněk

ELEARNING NA UJEP PŘEDSTAVY A SKUTEČNOST

APLIKACE XML PRO INTERNET

Jazyky pro popis dat


NEJMODERNĚJŠÍ TECHNOLOGIE V E-LEARNINGOVÝCH KURZECH THE NEWEST TECHNOLOGIES IN E-LEARNING COURSES

Ostravská univerzita Pedagogická fakulta Auto-evaluační algoritmy e-learningových kurzů Autoreferát k disertační práci 2016

Pokročilé Webové služby a Caché security. Š. Havlíček

GEODATA PRO 3D MODEL PORUBSKÉHO AREÁLU VŠB-TUO BUDOVA NK

Tvorba jednoduchých WWW stránek. VŠB - Technická univerzita Ostrava Katedra informatiky

UNIVERZITA PARDUBICE. Fakulta elektrotechniky a informatiky. Informační systém realitní kanceláře Jan Šimůnek

ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ

Podnikatelská informatika obor šitý na míru

Komputerizace problémových domén

Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie

Výuka integrovaných IS firem a institucí na vysokých školách (zkušenosti, nové příležitosti, omezení)

Komponentní technologie

Úvod do tvorby internetových aplikací

24. XML. Aby se dokument XML vůbec zobrazil musí být well-formed (správně strukturovaný). To znamená, že splňuje formální požadavky specifikace XML.

Office 2007 Styles Autor: Jakub Oppelt Vedoucí práce: Ing. Václav Novák, CSc. Školní rok:

Elektronické publikování. doc. RNDr. Petr Šaloun, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB TU Ostrava

NÁVRH A REALIZACE WWW PREZENTACE ČKR

TRANSFORMACE OBJEKTOVÉ PETRIHO SÍTĚ Z JAZYKA OPNML DO GRAFU TRANSFORMATION OF OBJECT-ORIENTED PETRI NET FROM OPNML LANGUAGE TO GRAPH

Pořadové číslo: Název vzdělávacího programu: Počítač ve výuce matematiky

Hodinová dotace + vzdělávací cíl:

PRG036 Technologie XML


Metodika pro analýzu úrovně poskytování informací cestujícím ve veřejné dopravě. uplatnění výsledků výzkumu

Unstructured data pre-processing using Snowball language

3D Vizualizace muzea vojenské výzbroje

Tvorba informačních systémů

Globální architektura ROS

Kolaborativní aplikace

PODNIKOVÁ INFORMATIKA

Obsah prezentace. Co je to XML? Vlastnosti. Validita

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra informatiky Akademický rok:

Realizace obecného elektronického obchodu na platformě XML

EXTRAKT z české technické normy

SCHÉMOVÉ JAZYKY. Přednáška z předmětu KMA/POK. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

IMPLEMENTACE SYSTÉMU GROUPWISE NA PEF ČZU V PRAZE IMPLEMENTATION OF THE SYSTEM GROUPWISE ON THE PEF ČZU PRAGUE. Jiří Vaněk, Jan Jarolímek

Řízení SW projektů. Lekce 1 Základní pojmy a jejich vztahy. přednáška pro studenty FJFI ČVUT. zimní semestr 2012

Strategie rozvoje Digitální mapy veřejné správy Plzeňského kraje

programování formulářů Windows

Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky

Příloha č. 54. Specifikace hromadné aktualizace SMS-KLAS

Blended learning v podnikovém vzdělávání případová studie


NÁVODY PRO PEDAGOGY. Garant LMS Moodle Mgr. Naděžda Fasurová, Ph.D. VŠKE, a.s. Vstup do systému Moodle na VŠKE

1.1. Správa a provozní podpora APV ROS, HW ROS a základního SW

Výuka softwarového inženýrství na OAMK Oulu, Finsko Software engineering course at OAMK Oulu, Finland

Možnosti využití XML v knihovnické praxi. Gabriela Krčmařová AKP 2001 Národní knihovna ČR Liberec,

XML terminologie a charakteristiky. Roman Malo

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Provozní řád DTM DMVS Plzeňského kraje

Kartografická webová aplikace. Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita

ZPRÁVA O HODNOCENÍ PŘÍSTUPNOSTI WEBOVÉ PREZENTACE MĚSTA XXXXXXXX

Tvorba WWW stránek. Mojmír Volf

REGISTRY VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Infogram: Nová platforma pro podporu informačního vzdělávání

HTML XHTML JavaScript PHP ASP.Net Zajímavé odkazy

E-LEARNING NA KIT E-LEARNING

Změňte styly nadpisů takto: Nadpis úvodní styl: Nadpis1 Nadpisy kurzivou Nadpis2 Podtržené nadpisy Nadpis3. Do dokumentu vložte č. stránek.

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Optimalizace podnikových procesů fakultní nemocnice

Servisně orientovaná architektura a její aplikace v systémech sledování a řízení výroby

Vývoj Internetových Aplikací

Architektura aplikace

CSS V DIGITÁLNÍ KARTOGRAFII

SOFISTIKOVANÉ NÁSTROJE PRO JEDNODUCHOU TVORBU PROFESIONÁLNÍCH WEBOVÝCH PREZENTACÍ

SAML a XACML jako nová cesta pro Identity management. SAML and XACML as a New Way of Identity Management

GeoHosting. Martin Vlk. (vypusťte svoje data do světa) Help forest s.r.o. člen skupiny WirelessInfo 2008

Úvodní ustanovení. Hlava II Organizace vedení a aktualizace evidencí NAD

Využití e-learningu pro kombinovanou formu studia nelékařských zdravotnických povolání

Student/ka: MgA. Nikola Čulík Školitel/ka: Mgr. Lenka Sýkorová, Ph.D.

Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps

INTERAKTIVNÍ TABULE A MATEMATICKÝ SOFTWARE GEOGEBRA PŘI VÝUCE MATEMATIKY V ANGLICKÉM JAZYCE

Transkript:

XML Š ABLONY A JEJICH INTEGRACE V LCMS XML TEMPLATES AND THEIN INTEGRATION IN LCMS Roman MALO - Arnošt MOTYČKA This paper is oriented to discussion about using markup language XML and its features in LCMS systems. Application of XML in the role of a framework for elearning content creation brings possibility of simple formalization of content itself and also its structure. From this point of view, XML templates are the assurance of keeping pedagogical and didactical rules within process of creating elearning courses. The goal of this paper is discovering principles of integration XML templates in author systems LCMS. XML, XML templates, LCMS Ú vod Efektivní využívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávacím procesu představuje již poměrně dlouhou dobu jednu ze zásadních problematik řeš ených nejen na akademické půdě. Právě zde ale představuje realizace e-vzdělávání skutečný problém vyžadující komplexní přístup. Celkem je nutné řeš it tři skupiny aktivit: Tvorba kurzů a studijních opor představující tvorbu a prezentaci učebních opor pro elektronickou formu vzdělávání, a to jak pomocí vlastních běžně dostupných prostředků, tak úpravou a integrací produktů externích subjektů s využitím specializovaných nástrojů. Důležitým faktorem je zejména kvalita obsahové dimenze učebních opor, ale také samotný design využívající multimediálních technologií. Administrativa a organizace ovlivňuje celý elearning ze strany kvality podpory vzdělávacích aktivit a řízení celého systému. Ú koly jsou zaměřené zejména na administraci celého elearningového systému, organizaci učebních materiálů, hodnocení a testování, vyhledávání, komunikaci a spolupráci studentů a lektorů a další podpůrné procesy, čímž je dán význam těchto aktivit. Provoz kurzů a jejich řízení představuje využití elearningového systému pro zabezpečení přístupu a distribuci učebních opor, dostupnost externích zdrojů a možnost využití podpůrných funkcí. Tvorba kurzů je základem pro rozvoj elearningu vůbec. Pro podporu tvorby existují speciální autorské systémy LCMS (Learning Content Management System), jejichž význam je dnes již neoddiskutovatelný. Protože výstupy z práce se systémy LCMS výrazným způsobem ovlivňují průběh kurzů, je nutné již na úrovni této softwarové aplikace řeš it i některé problémy, které se sebou tvorba obsahových částí kurzů v současnosti nese. Jsou jimi například (Malo, Motyčka, 2005): potřeba respektování existujících pravidel tvorby, výběr způsobu strukturování jednotlivých opor,

vysoká míra akceptace požadavků na elearningové vzdělávání (interaktivita, dynamika), nízkánáročnost přípravy a údržby výsledných studijních opor a zajiš tění snadného způsobu jejich použití a studia. Systémy typu LCMS Obecným problémem LCMS syst0m; dneš ka je nesprávný pohled na jejich využívání. Celářada producentů LCMS systémů a osob činných v oblasti elearningu v lepším případě považuje LCMS za novou vlnu řídících systémů pro elearning (LMS), v horším případě dochází k chápání obou termínů stejně Ačkoliv ve skutečnosti lze u obou typů systémů nalézt obdobné funkce například v oblasti statistických informací o kurzech či jejich dodání studentů, je potřeba striktně rozliš it jejich hranice. Zatímco LMS systém představuje jádro řídící průběh a administraci celého elearningového vzdělávání, LCMS systémy jsou navrženy pro správu a řízení přípravy učebních materiálů. (Hall, 2005) Učební části elearningového kurzu nejsou obvykle představovány jako celistvé samostatné objekty, ale jsou reprezentovány množinou dílčích celků běžně nazývaných učební objekty (Learning Objects, LO). Ú kolem LCMS je poskytnout možnost přípravy jednotlivých učebních objektů, které jsou obvykle zaměřené na určitou subproblematiku celého učebního materiálu. Mezi požadavky na LCMS systémy se řadí především (Malo, Foltýnek, 2004): řízení spolupráce na přípravě učebních materiálů, administrace jednotlivých učebních objektů, kompozice a dekompozici jednotlivých objektů, využívání multimediálních prvků, statistické vyhodnocování aktivit nad učebními celky, předávání učebních objektů koncovým uživatelům studentům a možnost importu a exportu kurzu integrace WYSIWIG rozhraní. Architektura LCMS systému proto zahrnuje několik vzájemně závislých modulů, které v konečném pojetí umožňují podpořit přípravu obsahové části elearningových kurzů. Tím se LCMS systémy odliš ují od běžných softwarových nástrojů, které jsou často rovněž považovány v kontextu jejich nasazení za systémy přípravy elearningového obsahu. Jedná se především o kancelářské aplikace a různé typy editorů. Výsledky nasazení obou skupin aplikací jsou vš ak velmi rozdílné. XML a jeho využití Značkovací jazyky představují důležitý nástroj pro zprostředkování informací především v prostředí Internetu. Jakýkoliv webový informační systém či aplikace či obyčejné statické stránky, stránky pro mobilní zařízení a podobně jsou vytvářeny na jejich bázi. V současné době se prosazuje velmi znatelným způsobem jazyk XML. XML (extensible Markup Language, rozš iřitelný značkovací jazyk) je meta-značkovací jazyk definovaný W3C konsorciem jako podmnožina SGML, kteráje určena především k zajiš tění předávání a zpracování dat na webu a která je navržena pro snadnou

implementaci \cite{w3cxml}. Vlastní XML specifikace nedefinuje žádné konkrétní značky, proto se o XML často mluví právě jako o meta-značkovacím jazyku. Specifikace definuje striktní pravidla, kterými se musí řídit každáxml aplikace (World Wide Web Consortium, 2006). XML aplikace je konkrétní instancí jazyka XML. Jedná se o množinu elementů, atributů a entit určené k určitému konkrétnímu účelu. Příklady jsou XHTML pro tvorbu webových stránek, MathML pro definici matematických výrazů, SVG pro vektoru grafiku a další. Na bázi konkrétních XML aplikací a jejich formalizaci v podobě XML schéma či DTD je možné vytvářet š ablony, které jsou v principu vlastně vydefinované sekvence různých elementů, které je možné použít. Na základě dalších technologií (např. XSL) je možné jednoduš e tuto š ablonu vizualizovat do podoby formuláře. Obr. 1: Transformace XML do XHTML formulá ře Návrh ř ešení Výš e uvedenou možnost využití XML a dostupnost standardních softwarových komponent pro práci s XML je možné využít i v samotných LCMS systémech, kde mohou XML š ablony nastavit určité mantinely tvorby elearningového obsahu. Například mohou zajistit, že některé části v rámci opor (například názvy či cíle kapitol) budou vždy uvedeny. Celý proces je integrace XML š ablon v LCMS systému pak vyžaduje: 1. Konstrukci XML aplikace, kteráformalizuje podobu elearningového obsahu. Prakticky určujeme, že například opora může mít 1-5 úrovní obsahu, každáčást musí být pojmenovaná, obsahem jednotlivých částí mohou být odstavce, tabulky a podobně. 2. Identifikaci možných XML šablon v rámci existující aplikaci. Zde je možné vydělit například část metadat, část testů, část vzorových otázek či š ablonu pro vlastní obsah, kteráje základní.

3. Definici samostatných validačních pravidel jednotlivé XML šablony na bázi úvodní formalizace (XML schéma, DTD). 4. Vytvoř ení komponent LCMS, které podle interakce s uživatelem řídí výběr, zobrazení a zpracování (včetně kontroly) š ablony. Při integraci XML š ablon v LCMS systému by měly být vytvořeny komponenty systému pro: 1. uložení a správu XML š ablon (sklad š ablon), 2. řízení výběru a zobrazení š ablony, 3. zpracování a kontrolu jednotlivých š ablon. Obr. 2: Komponenty LCMS pracujícínad XML šablonou Závěr Uvedený princip integrace XML š ablon v rámci LCMS systémů je možné považovat za obecný. V zásadě se jedná o mechanismus, kterým je možné provádět korekci nedostatečného proš kolení jednotlivých autorů, jenž jsou schopni v některých případech vytvářet kurzy či jednotlivé opory potírající vš echna obecnápravidla jejich tvorby. Kritickým místem využití XML š ablon je dostatečně fundované sestavení původní XML aplikace, kteráje výchozím bodem pro další aktivity a základní bází pro definici jednotlivých š ablon. Po stránce programové mohou být výš e uvedené komponenty LCMS systému vyvinuty poměrně rychle, a to především díky rozmachu značkovacího jazyka XML. Softwarováinfrastruktura pro práci s ním je velmi š irokáa poskytuje prostředky prakticky pro všechny běžně používané programovací jazyky dneš ka. Dostupné jsou parsery, validační procesory, komponenty pro vyhledávání a další. Z tohoto důvodu je možné integraci XML š ablon v LCMS považovat za poměrně nenáročný způsob kontrolované tvorby elearningového obsahu.

Souhrn Příspěvek je zaměřen na diskusi uplatnění značkovacího jazyka XML a jeho rysů v LCMS systémů. Nasazení XML jako rámce pro tvorbu elearningového obsahu přináší možnost jednoduché formalizace samotného obsahu, ale i jeho struktury. Z tohoto pohledu jsou XML š ablony zárukou jistého dodržení pedagogickodidaktický ch zásad v procesu tvorby elearningový ch kurzů. Cílem příspěvku je přiblížení zá kladních principů integrace XML š ablon v autorský ch systémech LCMS. Klíčová slova XML, XML š ablony, LCMS Tento příspěvek vznikl v rá mci řešení výzkumné ho zá měru VZ MSM 6215648904/03/04/04. Literatura [1] HALL, B. 2005. LMSs and LCMSs Demystified [online]. Dokument formátu HTML. 2005, poslední aktualizace 06. 06. 2005 [cit. 2005-03-25]. Dostupný v internete: <http://www.brandonhall.com/public/resources/lms\_lcms/>. [2] MALO, R. - FOLTÝ NEK, T. 2004. Příprava e-kurzů a realizace nástrojů pro podporu jejich tvorby. In Sborník konference Efficiency and Responsibilty in Education 2004. Praha : ČZU, 2004, s. 122-129. ISBN 80-213-1175-4. [3] MALO, R. - MOTYČKA, A. 2005. Podpora přípravy a elearningových realizace kurzů. In Trendy v elearningu. Praha : ČVUT, 2005, s. 13 + CD. ISBN 80-01- 03203-5. [4] World Wide Web Consortium. Extensible Markup Language (XML) [online]. 2005. Dokument formátu HTML. 2005, poslední aktualizace 05. 02. 2006 [cit. 2006-02- 07]. Dostupný v internete: <z http://www.w3.org/xml/>. Kontakt Ing. Roman Malo, Ph.D. Ú stav informatiky, Provozně ekonomickáfakulta, MZLU v Brně Zemědělská1, 613 00 Brno malo@pef.mendelu.cz Doc. Ing. Arnošt Motyčka, CSc. Ú stav informatiky, Provozně ekonomickáfakulta, MZLU v Brně Zemědělská1, 613 00 Brno mot@mendelu.cz Recenzent: RNDr. Darina Tóthová, PhD., CIT FEM SPU v Nitre