ÚZEMNÍ PLÁN DRNOVICE

ÚZEMNÍ PLÁN DRNOVICE Textová část odůvodnění ÚP Zpracování územního plánu bylo spolufinancováno Jihomoravským krajem říjen 2014

Použité zkratky AČR Armáda České republiky CEVT MZe Centrální evidence vodních toků Ministerstva zemědělství ČR ČOV čistírna odpadních vod ČSN označení českých technických norem ČSÚ Český statistický úřad EVSK ekologicky významný segment krajiny DN jmenovitý průměr IS inženýrské sítě J jih JZ jihozápad KrÚ JMK OD Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor dopravy LT trubky litinové max. maximálně min. minimálně MK místní komunikace MO2 kategorie místní obslužné komunikace dle funkčního třídění ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací MŠ mateřská škola NN nízké napětí NP nadzemní podlaží OC ocelové trubky OP ochranné pásmo OÚ obecní úřad PHO pásmo hygienické ochrany PN jmenovitý tlak PP přírodní památka PRVK Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa PÚR 2008 Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená vládou České republiky dne 20. 7. 2009 usnesením vlády č. 929 SLDB 2001 Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 STG skupina typů geobiocénů (ekologické podmínky a jim příslušná rostlinná společenstva cenóza-společenstvo) STL středotlaký SV severovýchod SZ severozápad ÚK účelová komunikace ÚP územní plán ÚS územní studie ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek VN elektrické vysoké napětí VVTL velmi vysokotlaký ZPF zemědělský půdní fond ZŠ základní škola 16. 10. 2014 2

Obsah: a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem b) Údaje o splnění zadání, údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu (v případě zpracování konceptu) c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území d) Umístění ploch a řešení veřejné infrastruktury d 1. Dopravní infrastruktura d 2. Technická infrastruktura e) Koncepce uspořádání krajiny a ploch zeleně v urbanizovaném území e 1. Uspořádání krajiny e 2. Koncepce ÚSES e 3. Zeleň v urbanizovaném území e 4. Rekreace f) Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí a zdůvodnění (pokud stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno) g) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst. 1 SZ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení. h) Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa i) Požadavky civilní ochrany Odůvodnění územního plánu obsahuje: počet listů textové části 55 seznam výkresů grafické části měřítko 4 KOORDINAČNÍ VÝKRES 1: 5 000 4.1 KOORDINAČNÍ VÝKRES TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 1: 5 000 5 ZÁBOR ZPF A PUPFL 1: 5 000 6 ŠIRŠÍ VZTAHY 1: 50 000 3

A) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM. a1. Soulad s politikou územního rozvoje a dokumentací vydanou krajem Dokument "Politika územního rozvoje ČR 2008 byl schválen vládou ČR dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929. Obec Drnovice leží v oblasti pro zpřesnění rozvojové osy OS9 Brno (které přísluší ZÚR) ve správním obvodu ORP Boskovice. V PÚR je stanoven úkol zajistit územní ochranu (případně) územní rezervou a to ve smyslu čl. 80 Úkoly územního plánování pro koridor rychlostní silnice R43 (čl. 121) a pro koridor P10 pro VVTL plynovod DN 700 PN 63 Kralice nad Oslavou Bezměrov (čl. 160 a čl. 138). V ÚP Drnovice je ochrana požadovaná PÚR zajištěna vymezením územní rezervy dle územně plánovacích podkladů, kterými jsou Územně analytické podklady (ÚAP) obce s rozšířenou působností Boskovice a ÚAP Jihomoravského kraje. Územní plán zohlední vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, obsažené v Politice územního rozvoje ČR 2008 : (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, například i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. Území je nepřímo ovlivněno rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Rozvojově podporujícím faktorem je relativně dobrá dostupnost silnicí I/43, vliv v budoucnu pravděpodobně zesílí po vybudování rychlostní silnice R43. Opatření obecné povahy Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, které bylo vydáno Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 22. 9. 2011 usnesením č. 1552/11/Z25, bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, zrušeno. Pro území obce Drnovice neexistuje územně plánovací dokumentace vydaná krajem ani žádná jiná platná nadřazená územně plánovací dokumentace. 4

a.2. Širší vztahy a.2.1. Postavení obce v systému osídlení, historická východiska Drnovice leží na území okresu Blansko, 11 km JZ od Boskovic, 4,5 km J od Kunštátu a asi 2 km severně od Lysic, v nadmořské výšce 351 m. Území obce má venkovský charakter. Vlastní obec má v sídelní struktuře území význam nižšího lokálního centra (ZŠ 1.-9.r, MŠ, pošta, kostel, fara, hřbitov). Funkci vyšší územní jednotky vzhledem k řešenému území zastávají Lysice a Boskovice. Nadřízené vazby: kraj: CZ 064 Jihomoravský okres: CZ 0621 Blansko obec s úřadem s rozšířenou působností: 6202 Boskovice obec s pověřeným úřadem: 062021 Boskovice stavební úřad: 604611 Úřad městyse Lysice matriční úřad: 08168 Úřad městyse Lysice finanční úřad: 2844 Boskovice a.2.2. Širší dopravní vztahy Obec Drnovice má přímé dopravní napojení k lokálnímu středisku Kunštátu (5 km po silnici II/376) a Lysicím (II/376). Poměrně dobrá jej silniční dostupnost Boskovic (ORP - III/3764, I/43 a II/152) také okresního města Blanska (asi 23 km po II/376, I/43, II/377 a II/374). Hlavní dopravní komunikací v oblasti je cca 3 km vzdálená I/43 se spojením jednak na Brno (D1, D2), severním směrem pak na Svitavy, Hradec Králové. Svým významem je v dopravních vztazích výrazně převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Katastrem obce neprochází trať ČD, nejbližší železniční stanice je v obci Skalice nad Svitavou na trati ČD č. 260 ve vzdálenosti asi 5 km. Dle územně plánovacích podkladů (ÚAP ORP Boskovice, ÚAP Jihomoravského kraje) je k zajištění územní ochrany, požadované PÚR ČR 2008, v ÚP vymezen koridor územní rezervy pro rychlostní silnici R43. Územím obce prochází po stávajících silnicích značené cyklotrasy IV. třídy (dle dělení Klubu českých turistů) 5141 Kunštát Drnovice Lysice Býkovice Černá Hora, 5144 Nýrov Sebranice Drnovice Kunice Bedřichov Býkovice a 5145 Petrov, rozc. Rozseč n. K. Kunice Lysice. Pro bezpečnější pěší a cyklistické napojení mezi obcí Drnovice a městysem Lysice a obsluhu stávajících rodinných domů i navržených ploch jsou navrženy podél silnice II/376 oboustranně stezky určené pro smíšený pěší a cyklistický provoz. Na hranici řešeného území jsou ukončeny napojením na stávající komunikační síť. Jejich prodloužení na území městyse Lysice bude možné až na základě dalších jednání. a.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury Zásobení vodou - Obec má vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody jsou zdroje (3 kopané studny s vydatností 4,0 l/s) na vlastním území obce. Vodovod je majetkem obce, provozován společností VAS, a.s. divize Boskovice. Ze stejného zdroje (JÚ Drnovice) je zásobena i vodovodní síť sousední obce Voděrady. Mimo území obce v těsném sousedství severní hranice obce se nachází vodní zdroj vodovodu města Kunštátu (vrt a ČS). Odkanalizování obec má v současnosti vybudovanou jednotnou kanalizaci s odlehčovacími komorami a čerpacími stanicemi, zakončenou vlastní čistírnou odpadních vod. Recipientem vod je potok Úmoří, který odvádí vody přes katastry sousedních obcí směrem na východ a posléze do řeky Svitavy, které je pravým přítokem. Zásobení elektrickou energií - elektrická energie pro obec Drnovice je zajišťována ze systému 22 kv přes distribuční trafostanice 22/0.4 kv. Východním okrajem území prochází el. vedení 110 kv. 5

Zásobení plynem Obec je plynofikována. Místní STL síť je napojena na STL přívod z RS Drnovice. Severní částí katastru obce prochází VTL plynovod. Dle územně plánovacích podkladů (ÚAP ORP Boskovice, ÚAP Jihomoravského kraje) je k zajištění územní ochrany, požadované PÚR ČR 2008, v ÚP vymezen koridor územní rezervy pro VVTL plynovod DN 700 PN 63 Kralice nad Oslavou Bezměrov. a.2.4. Přírodní poměry, nadregionální a regionální ÚSES Objekt ozn. Název Bioregion 1.24 1.39 1.51 Brněnský (východní část katastru) Svitavský (severní okraj katastru) Sýkořský (západní část katastru) Podprovincie Hercynská Migrační území Biochory 3BE 3BD 3SS 4SS ano (západní polovina katastru) Erodované plošiny na spraších 3.v.s. (východní část území) Erodované plošiny na opukách 3.v.s. (zasahuje na S a J okraj) Svahy na kyselých metamorfitech 3.v.s. (pásmo Z od obce) Svahy na kyselých metamorfitech 4.v.s. (západní okraj území) Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability, NATURA 2000 Na území katastru obce nezasahuje nadregionální ani regionální ÚSES, nejsou zde evidovány lokality ochrany přírody NATURA 2000. Vztahy a návaznost na ÚPD sousedících obcí Návaznost vymezení prvků ÚSES na území sousedních obcí je převzata z materiálů, které jsou součástí aktuálních územně plánovacích podkladů (Územně analytické podklady - ÚAP) obce s rozšířenou působností Boskovice. Z platného územního plánu Lysice se přeneseno ochranné pásmo zemědělského zařízení, které zasahuje na území obce Drnovice u jižní hranice katastru. Vliv důsledků navrhovaného řešení ÚP na kvalitu ovzduší Zásady ochrany ovzduší jsou součástí koncepce rozvoje obce (kap. C) Textové části ÚP). Jedná se zejména o požadavek podpory ekologických zdrojů tepla ve stávajících i nově realizovaných objektech na území obce a snižování znečištění ovzduší, zejména prašnosti, zpevňováním povrchu stávajících i navrhovaných komunikací. Součástí stanovených podmínek využití ploch je požadavek na zachování kvality prostředí včetně čistoty ovzduší. Předpokládá se podpora opatření na úrovní územního plánu realizací organizačních opatření ze strany samosprávy obce. Řešení je v souladu a aktualizovaným Programem ke zlepšení kvality Jihomoravského kraje, Brno 2012. B) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU (V PŘÍPADĚ ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU). Dokumentace byla zpracována v souladu s požadavky zastupitelstva, zástupců samosprávy obce a schváleným zadáním pro zpracování územního plánu. 6

C) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. c.1. Východiska řešení Přírodní podmínky a krajinný ráz Na východní část území obce Drnovice zasahuje severní výběžek Brněnského bioregionu, který sleduje sníženou část geomorfologického útvaru Boskovické brázdy, západní svažitá a zalesněná část protáhlého katastru již náleží k bioregionu Sýkořskému, nižší polohy ve 3. vegetačním stupni zde postupně přechází do oblasti 4. vegetačního stupně. Mírné podnebí (MT7) vytváří příznivé podmínky pro zemědělství ve východní části území, ležící v nadmořské výšce 340 350 m n. m. Nejvyšší polohy v západní části dosahují výšky 450 540 m n. m. Dle krajinného typu náleží západní polovina do oblasti krajiny lesopolní, východní spolu se zastavěným územím do oblasti polní středověké sídelní krajiny hercynika na Boskovicku. První písemná zmínka pochází již z roku 1353. c.2. Rozvojové předpoklady obce Východiska tradice Území má venkovský charakter, obec nemá nyní z hlediska stavebního typu vlastní vyhraněný a typický ráz. Svou polohou leží v blízkosti důležitých dopravních tras směřujících tradičně ze staré sídelní oblasti, na jejímž okraji leží v současnosti město Brno, na sever a do Čech. Výhodnost této polohy se zvýrazní po vybudování rychlostní komunikace R43, sledující tuto starobylou trasu, která se již řadu let připravuje. Dle SLDB 2001 (Sčítání lidu, domů a bytů) zde žilo 1123 obyvatel a v obci bylo 302 domů, z toho 269 obydlených (celkem 350 obydlených bytů). Celkový počet obyvatel v obci k 1. 1. 2012 je 1220. c.3 Rozvojové podmínky V současné době prochází obec stadiem rozvoje bytového fondu. V letech 1998 2010 zde bylo dle podkladů ČSÚ postaveno celkem 88 nových bytů. Projevují se tendence rozvoje ekonomických aktivit. Z technického hlediska jsou podmínky pro stavební rozvoj obce dobré. Limitující jsou zejména požadavky ochrany ZPF a v příštím období rovněž předpoklad vyčerpání kapacity technické infrastruktury (kapacita zdroje vody obecního vodovodu, kapacita ČOV) a občanské infrastruktury (počet míst MŠ a ZŠ). Bude třeba rovněž zajistit dobudování sítě místních komunikací. c.4. Umístění plošného rozvoje Pro další výstavbu bydlení jsou navrženy plochy s kapacitou, předpokládající pokračování stavebního rozvoje. Rozvojové plochy navazují a doplňují stabilizovanou urbanistickou strukturu obce. Potřeby rozvoje ekonomických aktivit je možné uspokojit na nových plochách na jihovýchodním okraji obce, nerušící činnosti je možné situovat i uvnitř obytné zóny v hospodářském zázemí tradičních venkovských obytných domů. c.5. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Po vyhodnocení rozvojových předpokladů a podmínek navrhnul územní plán, aby se obce Drnovice rozvíjela v budoucnu jako obec s převládající funkcí bydlení v zastavěném území s vlastní základní občanskou vybaveností. Nebudou budovány nové rozsáhlé výrobní objekty. Vhodnou doplňkovou ekonomickou aktivitou může být cestovní ruch uspokojující sezónní potřeby v širší příměstské oblasti města Brna (cykloturistika, gastroturistika, rodinná rekreace, agroturistiku a podobně). 7

Systém sídelní zeleně Systém sídelní zeleně, tvořený zelení na veřejných plochách a zelení zahrad v obytné zástavbě je plošně stabilizován. Stávající veřejné plochy je třeba zachovat, provádět odbornou údržbu a dosadbu druhy dle příslušných stanovištních podmínek (STG), doplnit a udržovat solitérní dřeviny u objektů drobné architektury, plochy zeleně doplnit vhodným mobiliářem. D. UMÍSTĚNÍ PLOCH A ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY D 1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Současný stav silniční sítě Katastrálním územím obce Drnovice prochází silnice: II/376 Kunštát Lysice - Černá Hora III/3763 Drnovice - Kunice Lhota u Lysic - Lysice III/3764 Pohodlí - Drnovice III/3765 Voděrady - Drnovice III/3767 Krhov - Lysice (zasahuje pouze krátkým úsekem východní cíp území obce) Na východě se hranice k.ú. dotýká silnice I/43, do řešeného území však zasahuje pouze ochranné pásmo této silnice. Mimo zastavěné území činí šířka zpevněné části vozovky u silnice II/376 6,5 m a je tvořena starším, poměrně kvalitním asfaltovým betonem. Průtah obcí silnice II/376 je v centrální části stavebně odlišen v typu MO2 10/7,5/50, když prostorové uspořádání okolní zástavby umožňuje spojité úpravy v celé délce. Silnice III. tříd mají většinou konstrukci z penetračního makadamu a nátěr šířka 5,5-6,0 m. Ve vyšší kvalitě je proveden průtah III/3765 obcí a dále III/3763 směrem na Kunice. Sčítání dopravy Celostátní sčítání dopravy 2010 bylo na silnici II/376 provedeno v profilu (6-4116), pro posouzení hlukové hladiny u silnic III. tříd v katastru obce je použit odborný odhad. Výhledové řešení silniční sítě Ve výhledu se předpokládá výstavba rychlostní silnice R43, která se dotkne východní části území obce. Pro umístění této stavby je v ÚP vymezen koridor územní rezervy o šířce 600 m. Je proveden orientační výpočet hlukové zátěže u této komunikace v roce 2030 (viz přílohy). Pro ostatní řešení silniční sítě se v katastru obce dle ústního vyjádření příslušných správních orgánů neočekávají výraznější změny již stabilizované stávající silniční sítě s výjimkou odstranění existujících dopravních závad a průběžné úpravě komunikací v třídách, požadovaných ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, případně ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dopravní závady a jejich řešení DZ 1 Popis: Nevyhovující směrové, výškové a rozhledové poměry na mostě 2-3764 v kombinaci s křižovatkou III/3764, III/3765 a MK. Řešení: Stavebně-technické řešení lávka pro pěší, SDZ (Stůj, dej přednost v jízdě C2) - částečně řešeno. DZ 2 Popis: Část průtahu silnice III/3764 obcí neodpovídá požadovanému typu MO2 10/7,5/50 a to zejména šířkou vozovky a vybudováním alespoň jednostranného chodníku. Řešení: Provedení stavebních úprav (homogenizace úseku) je vzhledem k nedostatečné šířce mezi okolní zástavbou a vodotečí obtížné. 8

DZ 3 Popis: Nevyhovující šířka MK (pod 3,5 m). Řešení: Provedení stavebních úprav je vzhledem k nedostatečné šířce mezi okolní zástavbou obtížné, řešit organizačně. DZ 4 Popis: Nevyhovující technický stav účelových komunikací včetně záhumenních cest. Řešení: Stavebně-technické řešení. DZ 5 Popis: Nevyhovující výška podjezdu P1 3764 na III/3764. Řešení: SDZ (provedeno), následně stavebně-technické řešení v souvislosti s výstavbou R/43. DZ 6 Popis: Nevyhovující sjezdy ze silnic na přilehlé pozemky - závada se opakuje. Řešení: Stavební úpravy (překonání příkopu propustkem) a zpevnění ÚK v návaznosti na silnici v délce min. 20 m. Kategorizace silnic Dle kategorizace silniční sítě dle zásad ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic" a Návrhové kategorizace krajských silnic JMK se mimo zastavěné území předpokládají úpravy silnic II/376, III/3763, III3764, III/3765 a III/3767 v kategorii S 6,5. V zastavěné části obce byl v souladu s požadavky ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací zařazen silniční průtah II/376 ve funkční skupině B (sběrná), III/3764 a III/3765 ve funkční skupině C (obslužná), kterým odpovídá typ MO2 10/7,5/50. Požadovaný stav je na většině úseků dosažen. Konkrétní závady jsou označeny (DZ 1, DZ 2, DZ 5 a DZ 6). Silnice II/376 je v průjezdním úseku tahem krajského významu ve funkční skupině B, s typickým požadavkem částečného omezení přímé obsluhy. Dopravní napojení zastavitelné plochy Z2 (II. etapa) bude přednostně navrhováno ze stávající sítě místních komunikací s funkcí dopravně obslužnou nebo nových místních komunikací s funkcí dopravně obslužnou. Plocha Z4 nebude mít přímé napojení na silnici II/376, napojení plochy Z10, kde kromě obsluhy ze silnice II/376 není jiná alternativa, bude dle podmínek, které vyplynou z projednání konkrétních požadavků s KrÚ JMK OD. Připojování návrhových ploch na silnice II. nebo III. třídy bude řešeno v souladu se zákonem a vyhláškou č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon a ČSN 736101, ČSN 736102 a ČSN 736110. Ochranné pásmo u silnice I. třídy činí 50 m, II a III. třídy 15 m od osy mimo průtahy silnice zastavěným územím (Silniční zákon 13/1997 Sb.). Rozhledové pole u křižovatek (silnic a MK) bylo posuzováno dle ČSN 73 6102:2007, kap. 5.2.9.2. Síť místních komunikací Všechny MK v obci lze zařadit do funkční skupiny D1 - zklidněné se smíšeným provozem. U zklidněných MK je nevyhovující zejména šířkové uspořádání (šířka pod 3,5 m je označena jako DZ 4) tak částečně technický stav konstrukce vozovky a záchytného a bezpečnostního zařízení (zábradlí). Úpravy konstrukce vozovky jsou možné (v závislosti na finančních možnostech), šířkové jsou částečně limitovány okolní zástavbou. Pro řešení dílčích úprav místních komunikací uvnitř zastavěného území obce doporučujeme zpracování pasportu komunikací a dopravního značení s návrhem opatření. Doprava v klidu S ohledem na malou kapacitu většiny objektů občanské vybavenosti v obci je výpočet dle ČSN 73 6110 problematický, parkovací plochy je nutno navrhovat spíše podle potřeb jednotlivých objektů. 9

Výpočet koeficientu pro přepočet počtu potřebných stání pro obec informativní. stupeň velikost sídelního útvaru index dostupnosti výsledný koeficient automobilizace (počet obyvatel) 2,5 do 20 000 1 1 1 1 1,0 Současný a požadovaný stav parkovišť je zachycený v následující tabulce druh objektu počet účelových potřeba stání skutečný stav jednotek na 1stání redukovaná hřbitov 1000 m 2 3 6 kostel sedadla -8 8 16 Základní škola 5 žáků/ 4 zaměstnanci 6 5 před objektem u III/3764 OÚ 25 m 2 6 10*sdílené Cukrárna Tvrz 6-8 m 2 5 10*sdílené Obchod COOP 50 m 2 2 10*sdílené Drogerie 50 m 2 2 15 na návsi, upravit**sdílené Pošta 30 m 2 2 15 na návsi, upravit**sdílené Obchod 50 m 2 1 15 na návsi, upravit**sdílené hostinec U Ctibora 6-8 m 2 6 + 10 8 před objektem a Kulturní dům 8 sedadel hostinec Na Staré 6-8 m 2 5 6 před objektem hostinec Pizza 6-8 m 2 5 u II/376 Květinářství 50 m 2 1 Na III/3764 sportovní areál-sokol 10 návštěvníků 8 5 u MK + * TOPAK 4 zaměstnanci 10 v objektu autoservis 3 zaměstnanci 2 na MK Dřevozpracující 4 zaměstnanci 15 20 před objektem družstvo pískovna 4 zaměstnanci 2 v objektu *, **sdílená stání Veřejná hromadná doprava osob Svým významem je v dopravních vztazích naprosto převažující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. - Autobusová doprava: V katastru obce se nachází tři zastávky HD. Pro dopravní obsluhu obce má největší význam zastávka Drnovice v centru obce, se zálivy, chodníkem i přechodem pro chodce. Zastávka Drnovice domky je umístěna přímo na silnici II/376, což lze vzhledem k intenzitě dopravy a četnosti spojů autobusu připustit (ČSN 73 6425-1, čl. 6.1.1). Docházkové vzdálenosti nepřesahují doporučenou hodnotu (500 m chůze). - Železniční doprava: Katastrem obce neprochází železniční trať, nejbližší železniční stanice je v obci Skalice nad Svitavou na trati č. 260 ve vzdálenosti asi 5 km. Účelová doprava Účelové komunikace v katastru slouží především zemědělskému a lesnímu hospodářství. Objekty ZD jsou umístěny na východním okraji obce s možností napojení na silnici II/376. Objekty pískovny jsou napojeny krátkou ÚK na silnici III/3765. K dopravní obsluze přilehlých polí slouží polní cesty, napojené na silniční síť. Tyto cesty jsou pouze lehce zpevněné štěrkem bez výraznějšího odvodnění, jejich šířka se pohybuje okolo 3 m. Jejich další rozvoj a úprava dopravně - technických parametrů (šířkové úpravy, zesílení konstrukce, řádné odvodnění) je závislé na jejich dalším využití. Napojení na silnice je hodnoceno jako DZ 4. 10

Pěší a cyklistická doprava - Pěší trasy Samostatné chodníky/pěší stezky se v obci (s výjimkou oblasti náměstí a lávek přes vodoteč) nevyskytují. U MK ve funkční skupině D 1 chodníky nejsou, což vzhledem k jejich zařazení jako zklidněné nelze považovat za závadu. Pro pěší spojení do blízkých Lysic je využívána kromě nezpevněné účelové komunikace také silnice II/376. Pro zvýšení bezpečnosti chodců je navržena podél této silnice (na východní straně) stezka, která bude sloužit pro pěší a pro cyklistickou dopravu. Její realizace již probíhá. Pro zajištění obsluhy stávajících i navržených rodinných domů je navržena plocha pro pěší i na opačné (západní) straně silnice. Tato stezka umožní přístup i k navrhovanému sportovně rekreačnímu zařízení jižně od obce (plocha Z37). Obě stezky jsou na jižní hranici ukončeny napojením na stávající komunikace. Z dopravního hlediska je žádoucí jejich dokončení vhodným napojením na komunikační síť na území městyse Lysice při spolupráci obou sídel. - Cyklistická doprava Intenzity cyklistické dopravy odpovídají okolnímu terénu a turistické atraktivitě, s ohledem na nižší zátěže motorové dopravy v řešeném území je možno ji vést společně s touto dopravou po silnicích třetích tříd, místních a především účelových komunikacích. Po silnicích jsou vedeny tři cyklotrasy (č. 5141, 5144 a 5145). Pro cyklistiku lze využít i další neznačené trasy po účelových komunikacích (po severním okraji obce od kostela na Zbraslavec případně na do polesí Na Húrách, další doporučujeme upravit (Vlčí jámy). Vliv dopravy na životní prostředí Hladina hluku z dopravy ve venkovním prostoru je stanovena výpočtem podél průtahů silnic zastavěnou části obce v průměrné vzdálenosti 15 m od osy komunikace a výšce 1,5 m nad terénem. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 272/2011 Sb. s platností od 1.11.2011. Podle tohoto předpisu je nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru pro účely územního plánování stanovena v hodnotě L Aeq,16h = 50 db. Po započtení korekcí dle přílohy č. 3 A, odstavec č. 3 je v okolí průtahu silnic nejvyšší přípustná 24 hodinová dlouhodobá ekvivalentní hladina L Aeq,16h rovna 55 db, noční dlouhodobá ekvivalentní hladina L Aeq,8h potom 45 db - vypočtené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. označení silnice L Aeq,16h db(a)2010 L Aeq,8h db(a)2010 I 55/45 db(a)-2010 (m) I 55/45 db(a)- 2030(m) R 43 57/133 III/376 56,6 49,7 17/27 14/26 III/3763 2/5 2/6 III/3764 střed 52,6 45,9 III/3764 východ 50,3 40,3 6/11 6/11 III/3765 48,8 41,9 4/9 4/9 III/3767 1/5 1/5 Výpočet hladin hluku je proveden dle novelizované metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, zpracované RNDr. Milošem Liberkem a Ing. Liborem Ládyšem - Praha 2011 a je přílohou této zprávy. Přesnější stanovení hlukové hladiny v obci je nutno ověřit podrobnějším rozborem a hlukovou studií. 11

D 2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D 2.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav Celá obec je pokryta veřejnou vodovodní sítí, která byla vybudována v roce 1975. V následujících letech byla vodovodní síť postupně rekonstruována, takže jsou zde různé potrubní materiály (litina, PVC a PE). Vodovodní síť je majetkem obce a je provozována VAS a.s. divize Boskovice. Vodovodní síť zásobuje pouze obec Drnovice, zdrojem vody jsou studny v jímacím území na katastru obce. Z obecního vodovodu je pitnou vodou zásobována továrna firmy TOPAK. Jímací území vodovodu Drnovice je společné se sousední obcí Voděrady. Na katastru obce se nachází zásobovací řad a vodojem vodovodu Voděrady. Na západním okraji obce se nachází dnes již nevyužívaný vodovod s vlastní studnou a vodojemem, který byl patrně v minulosti využíván obcí. V zastavěném území obce se nachází zdroj vody-studna a vodovod firmy ZEAS Lysice, a.s., který byl vybudován před rokem 1989 a je využíván pro zásobení vodou hospodářského střediska firmy (vepřína) a vlastníky bývalého statku v centru obce. Vodovod je zdokumentován pasportem a Vodoprávní úřad v Boskovicích vydal stanovisko, v němž potvrdil, že vodovod je využíván firmou ZEAS Lysice. Nejvýchodnější cíp katastrálního území protíná II. Březovský vodovod. Místní zdroje vody, jejich kvalita a ochranná pásma Obec se nachází na rozhraní dvou hydrologických útvarů podzemních vod. Podle hodnocení celkového stavu útvarů podzemních vod, které uvádí Plán povodí Dyje, mají tyto útvary z hlediska kvantity a celkového chemického stavu následující vlastnosti: 52210 Boskovická brázda 65602 Krystalinikum v povodí Svratky severní část Svitava po soutok s Punkvou Množství vyhovující stav vyhovující stav Chemický stav potenciálně nevyhovující stav vyhovující stav Stav celkový potenciálně nevyhovující stav vyhovující stav 12

13 Odůvodnění územního plánu Drnovice

Všechny stávající využívané zdroje vody se nachází v oblasti Boskovické brázdy, která je celkově hodnocena jako potenciálně nevyhovující. Zatímco v oblasti Krystalinika v povodí Svratky, které má po této stránce vyhovující stav, se nenachází (nebyly zřízeny) žádné zdroje pitné vody. Oblast Krystalinika na k. ú. Drnovice náleží do střední kategorie radonového rizika (podle mapy České geologické služby) a dá se proto předpokládat, že zdroje vody budou obsahovat vysoké množství objemové aktivity alfa a Rn222 (radon). Radon je radioaktivní plyn, který se v domácnostech z vody uvolňuje do ovzduší zvláště při mytí a praní a společně s radonem unikajícím přímo z horninového podloží, nepříznivým způsobem ovlivňuje zdravotní stav všech živých organismů, které se v uzavřeném prostoru budov nachází. Oblast Boskovické brázdy je z hlediska radonového rizika v kategorii přechodné až nízké. Zdrojem vody pro vodovod Drnovice jsou podle PRVK tři kopané studny (JÚ Drnovice) s vyhovující kvalitou vody a s celkovou vydatností 4,0 l/s. V jímacím území se také nachází jedna studna s vydatností 2 l/s pro vodovod Voděrady. Vzhledem k tomu, že podle dostupných podkladů jsou v jímacím území zakresleny celkem 3 studny, budou s největší pravděpodobností pro Drnovice využívány 2 studny a 1 studna bude pro Voděrady. Jímací území má stanovena ochranná pásma vodního zdroje. Zdroj vody 4,0 l/s (345 m 3 /den) je kapacitně vyhovující i pro nejbližší další období. Doporučujeme, aby byl k dispozici (v záloze) ještě jeden zdroj vody pro případ výpadku (ztráty vody) a potřebu nárůstu spotřeby pro novou výstavbu. Vodní zdroj (studna) využívaná společností ZEAS Lysice nemá ochranná pásma. Do katastru obce zasahují na severu ochranná pásma vodního zdroje Zbraslavec. V areálu továrny firmy TOPAK jsou tři studny, z toho je jenom jedna využívána jako zdroj užitkové vody. Kromě uvedených zdrojů vody se v katastru obce nachází několik veřejných domovních studní. Akumulace vody Dle ČSN 75 5401 nemá max. doporučený hydrostatický tlak překračovat hodnotu 60 m (0.6 MPa). V odůvodněných případech může být až 70 m (0,7 MPa). Min. doporučený hydrostatický tlak má mít v místě napojení vodovodní přípojky hodnotu 15 m (0,15 MPa) při zástavbě do dvou nadzemních podlaží. U hydrantu pro odběr požární vody má být podle ČSN 73 0873 zajištěn statický přetlak nejméně 0,2 MPa. Při odběru nemá přetlak poklesnout pod 0,05 MPa. Doporučuje se, aby velikost akumulačního prostoru odpovídala max. denní spotřebě vody: - současný počet obyvatel 1238 - spotřebovaná voda dle PRVK 90 l/os/den - max. denní množství 1238 x 90 x 1,4 156 m 3 /den Akumulace vody je zajištěna ve vodojemu o obsahu 150 m 3 a podle uvedených údajů je velikost akumulace v současné době prakticky vyčerpána. Vodojem Drnovice 150 m 3 max. hl. 410,87 m n. m., min. hl. 407,57 m n. m. Čára min. hydrostatického tlaku vodojemu 407,57 m n. m. nejvýše položená zástavba v obci 377,0 nejníže položená zástavba v obci 350,0 max. hydrostatický tlak 57,0 m min. hydrostatický tlak 30,0 m Tlakové poměry ve vodovodní síti jsou v mezích normy. Ve všech částech obce je zapotřebí pro konkrétní plánovanou zástavbu provést posouzení dle ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou. Vodovod slouží také jako zdroj požární vody. V obci dále nachází dvě požární nádrže, které pokrývají do normové vzdálenosti 600m celou obec. 14

Nouzové zásobování V případě odstavení některého uvedeného zdroje z provozu, se budou nadále využívat ostatní zdroje, což si však vyžádá provedení opatření ve spotřebě zásobených spotřebišť. Pokud dojde k přerušení dodávky vody ze všech zdrojů, bude nutno na pití a vaření dovážet vodu v cisternách. Za krizové situace se bude voda pro veřejnou potřebu (na pití a vaření) dovážet ze zdroje NZV Sychotín vrt. studny HV101, HV104, nacházející se ve vzdálenosti cca 10 km. Při nouzovém zásobování se budou rovněž využívat místní zdroje studny, jako zdroje užitkové vody. Jestliže by tento stav byl dlouhodobějšího rázu, nebo by to byl stav trvalý, bylo by nutno hledat náhradní řešení. Doporučení Sledovat občasnou kontrolou (1x ročně) místní zdroje vody (kvalitu a vydatnost) a udržovat technologickou a stavební část starších vodních zdrojů v provozuschopném stavu pro případ havárie využívaných zdrojů. Připravit výstavbu další akumulace 150 m 3 u stávajícího vodojemu. Jak bylo ostatně doporučováno již v předchozím územním plánu. Pro navrhovanou další zástavbu rodinných domů to bude nezbytně nutné. V lokalitě pod Ovčačkou bude nutná zesilovací stanice. Ověřit možnosti získání dalšího zdroje pitné vody. Provést majetkoprávní vypořádání s majiteli pozemků, na kterých se nachází zásobovací řady obecního vodovodu a také vodovodu ZEAS Lysice věcná břemena. Pro požární zásobení udržovat ve vodojemu potřebnou akumulaci min. 45m3 a zachovat stávající požární nádrže. Ochranné pásmo vodovodu Podle zákona č. 274 / 2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo vodovodu do DN 500 od vnějšího líce potrubí 1,5 m D 2.2. ODKANALIZOVÁNÍ OBCE Současný stav Obec je v současné době vybavena jednotnou kanalizační sítí s odlehčovacími komorami a čerpacími stanicemi, která je zakončena čistírnou odpadních vod. Kanalizační síť byla v nedávné době (r. 2004) částečně rekonstruována a byla postavena nová čistírna odpadních vod s kapacitou 1200 EO, přičemž současný počet obyvatel obce je 1238. Vyčištěné odpadní vody odtékají do potoka Úmoří. Kanalizační síť a ČOV je v majetku obce a je provozována VAS a.s. divize Boskovice. Přes provedené úpravy na kanalizaci je ČOV stále zatěžována balastními vodami (přítokem čistých drenážních vod). Součástí kanalizační sítě je zatrubněný potok Lhotka procházející středem obce v úseku od Obecního úřadu po zaústění do potoka Úmoří. Do zatrubněného potoka je provedeno vyústění jedné z odlehčovacích komor. Na obecní kanalizaci je napojena továrna firmy TOPAK spol. s r.o., která do ní vypouští splaškové vody ze sociálních zařízení. Průmyslové odpadní vody firma neprodukuje - veškerá výroba má suchý proces. Dříve využívaná malá ČOV pro splaškové vody je nyní odstavena z provozu. Firma má 25 zaměstnanců, z toho je většina místních. Zemědělský podnik ZEAS Lysice má odpadní vody ze sociálního zařízení v objektu vepřína vypouštěny do jímky na vyvážení. Odpadní vody z chovu hospodářských zvířat (kejda) jsou jímány a využívány na hnojení. Pro hospodaření s těmito vodami je vypracován Havarijní plán, který byl Odborem tvorby a ochrany ŽP MÚ Boskovice schválen. 15

Doporučení Upozorňujeme, že při realizaci záměrů na výstavbu dalších rodinných domů, které bude znamenat zvýšení počtu obyvatel Drnovic, přibližně o 200 (asi 60 RD), bude vyčerpána kapacita stávající ČOV a bude nutné přistoupit k jejímu rozšíření. Je nutné zamezit odtoku dešťových vod z pozemků rodinných domů do kanalizačního systému dešťové vody ze střech jímat a zasakovat na pozemcích majitelů rodinných domů. Zapracovat toto doporučení do kanalizačního řádu. Vymezit podmínky pro chov hospodářských zvířat v objektu bývalého statku s ohledem na způsob likvidace odpadních vod a zajistit napojení obytných částí na obecní kanalizaci. Ochranná pásma Vzhledem k zastřešenému provedení ČOV doporučujeme vymezit ochranné pásmo ve vzdálenosti 30 m od oplocení. Podle zák. č. 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích je ochranné pásmo kanalizace do DN 500 od vnějšího líce potrubí 1,5 m nad DN 500 od vnějšího líce potrubí 2,5 m D 2.3. VODNÍ TOKY A PLOCHY Útvary povrchových vod, zranitelná oblast Celá obec se nachází v rámci ČR v dílčím povodí řeky Dyje, útvar povrchových vod ID 41501000 Svitava po soutok s tokem Punkva. Z hlediska čistoty vod se k. ú. Drnovice nenachází ve zranitelné oblasti. Vodní toky na území obce ID toku Název toku dle CEVT MZe Správce Poznámka 10197829 Lhotka LČR 10200066 Úmoří LČR 10186666 PMO 10199480 PMO 10196100 (ZVHS) hlavní odvodňovací zařízení 10206234 (ZVHS) hlavní odvodňovací zařízení význam v tabulce použitých zkratek: PMO Povodí Moravy, s. p. LČR Lesy ČR, s. p. ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa Ochranná pásma pro umisťování staveb v blízkosti vodních toků, rybníků a jezer Ochranná pásma nejsou v současné době taxativně v legislativě vymezena. Podle zák. č.254/2001 Sb. O vodách je stanoven manipulační pruh podél vodního toku, který správci toku mohou po dohodě s vlastníky pozemků užívat. Jeho šířka je pro drobné vodní toky 6 m. Vodoprávní úřad může na základě požadavku vlastníka vodního díla stanovit ochranná pásma. D 2.4. OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Na území obce se nachází některé erozně ohrožené pozemky zemědělské půdy. Pro běžný odtok dešťových vod je třeba pravidelně čistit zanesené propustky a příkopy. Ke zlepšení aktuální ochrany půdy před vodní erozí je vhodné zatravnění na podmáčených půdách a ve svodnicích v nezastavěném území obce. Pro omezení splachu orné půdy do vodních toků je třeba obnovit a udržovat břehové porosty a tam, kde se nevyskytují udržovat ochranný pás 16

nezorněné půdy o šířce nejméně 1 m od horního okraje koryta. Pro ochranu zemědělské půdy je třeba na všech pozemcích katastru obce mimo zástavbu dodržovat standardní protierozní opatření a to především v oblasti agrotechnické a organizační. Využití ploch je nutné přizpůsobit dle stupně erozní ohroženosti půdy a na ohrožených půdách neumisťovat nevhodné plodiny. Výrazné protierozní účinky mají pícniny, zejména vojtěška a traviny, naopak ohrožení erozí zvyšuje pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice apod.). Při správném použití jsou osevní postupy významným prostředkem k ochraně půdy před erozí. Agrotechnická opatření doporučené kultury: Sklon pozemku 0-5 % Stupeň erozní ohroženosti neohrožená půda 5 14 % mírně ohrožená půda 14 21 % 21 36 % nad 36 % středně až výrazně ohrožená půda výrazně ohrožená půda katastrofálně ohrožená půda Druh kultury Okopaniny, řepa, kukuřice a všechny ostatní plodiny erozně náchylné Obiloviny, plodiny erozně náchylné pouze formou pásového střídání plodin, realizace technických PEO Jetel, vojtěška, pícniny (obiloviny pouze v případě pásového střídání plodin, realizace technických PEO) Zatravnění, případně jeteloviny zalesnění D 2.5. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Současný stav V současné době jsou Drnovice zásobovány zemním plynem STL plynovodními rozvody, které mají přetlak 0,3 MPa. STL plynovodní síť je napojena na VTL regulační stanici s výkonem 1200 m 3 /h umístěnou u kostela. Regulační stanice je napojena VTL plynovodní přípojkou DN 100 z VTL plynovodu Kunštát Carborundum DN 150 PN 40, který prochází katastrálním územím obce. Ochranná a bezpečnostní pásma dle 68 zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo plynovodů: - STL a NTL v zast. území obce 1 m - ostatní plynovody a plynovodní přípojky 4 m Stavební činnosti a úpravy terénu v OP lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Bezpečnostní pásmo pro VTL plynovod do 40 barů DN100 - DN300 je 20m. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu VTL plynovodu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické, či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení tj. firma RWE. Bezpečnostní pásmo slouží k zamezení, nebo ke zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Doporučení Pro vytápění využívat také místních zdrojů dřevní hmoty a moderní způsoby spalování ve zplyňovacích kotlích na dřevo a krbových kamnech. S rostoucími cenami energií se stává ekonomickým vytápění i pomocí tepelného čerpadla. Rovněž doporučujeme provádět na stávajících stavbách zesilující tepelné izolace a využívat pro ohřev teplé vody sluneční kolektory. S tepelnou izolací budov je však v dané oblasti zapotřebí provádět také izolaci proti radonu a odvětrání budov. 17

ZDROJE INFORMACÍ (kap. D 2.1. D 2.3.) Údaje o trasách vodovodů a kanalizací zaslaných VAS a.s. Boskovice Drnovice vodovod společnosti ZEAS Lysice, Pasport stavby, březen 2012 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Informace o vodním hospodářství firmy TOPAK spol. s r.o. od ředitele pana Zouhara Základní vodohospodářská mapa ČR, 24-14 Boskovice Územně analytické podklady Národní geoportál INSPIRE Plán povodí Dyje D 2.6. ZÁSOBENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Elektrická energie pro obec Drnovice je zajišťována ze systému 22 kv přes distribuční trafostanice 22/0.4 kv ve správě EON a.s. ČR. Rozvody NN jsou převážně venkovní, s přenosovou schopností pro stávající odběry. Další rozvoj energetických zařízení bude záviset na rozvoji obce, pro novou výstavbu bude nutné po vyčerpání rezervy stávajících zařízení síť doplnit o nové trafostanice a rozvody dle podmínek správce sítě. Výkonová bilance Výkonová bilance je odvozena z podkladů o návrhu rozvoje stavebních ploch a předpokládaných aktivit. Stávající soudobé zatížení bytového fondu, základní vybavenosti a nebytového odběru nebylo do výkonové bilance zahrnuto a předpokládá se, že je plně pokryto ze stávajících rozvodů. Výkonová bilance byla stanovena výpočtem pomocí hrubých perspektivních hodnot měrného zatížení a vychází z obdobných srovnatelných studií. Pro řešené území se předpokládá zajištění tepla a TUV jiným médiem. U bytů se předpokládá komfortní vybavení běžnými el. spotřebiči, vařením a vytápěním jinými médii t.j. stupněm elektrizace "A". V souladu s pravidly pro elektrizační soustavu je výhledová hodnota měrného soudobého zatížení na bytovou jednotku 1.5 kva/bj. Pro výpočet je předpokládána převážně výstavba dvougeneračních RD se dvěma byty a u 20 % RD rezerva 12 kva pro případné další odběry (dílny ap.) Bilance elektrického výkonu (nová zástavba) Kapacita lokality Počet bytů (max.) Nový odběr (kva) byty ostatní bydlení 140 210 72 282 ostatní - - 75 75 celkem obec 140 210 147 357 Celkem Předpoklad pro návrhové období celkem 24 36 36 72 D 2.7. SPOJE V obci není telekomunikační zařízení. Na k. ú. obce se vyskytují podzemní vedení a zařízení telekomunikačních sítí, která jsou chráněna ochranným pásmem dle zák. č. 151/2000 Sb. Jejich stav je v podrobnosti dle poskytnutých podkladů informativně zakreslen v grafické části ÚP. Požadavky na nové plochy nejsou. 18

D 2.8. RADIOKOMUNIKACE Katastrem obce Drnovice prochází 2 RR trasy. Společnost Radiokomunikace, a. s., zde nemá jiné další zájmy a zařízení. D 2.9. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Zdroje znečištění na zájmovém území jsou pouze lokálního významu. Místními producenty odpadů jsou kromě domácností zejména zemědělské podniky a hospodářství. Z odpadů produkovaných obcí je objemově nejvýznamnější tuhý domovní odpad s postupným omezováním domácích hospodářství bude v budoucnu narůstat potřeba řešit likvidaci organických složek odpadu z domácností a zahrad. Na k. ú. obce není vhodná lokalita pro ukládání stavební suti. Tento materiál je třeba odvážet na povolenou skládku mimo území obce. Je navržena plocha pro obecní kompostárnu pro zpracování biologického odpadu. K umístění bude využito nevyužité zařízení zemědělské výroby v lokalitě Klínek. Plochy pro umístění kontejnerů na vytříděné složky z komunálního odpadu V oblasti hospodaření s odpady navrhujeme: - snižovat množství odpadů u původce - zabezpečit třídění odpadů, svoz a následnou likvidaci (recyklaci) na celém správním území obce a informovanost občanů o správném postupu při likvidaci zejména nebezpečných odpadů, autovraků apod. - likvidovat případné černé sládky (již v počátku), zabezpečit čistotu v obci. Jedná se především o organizační opatření ze strany obecního úřadu. Plochy pro umístění nádob na vytříděné složky komunálního odpadu (kontejnery na sklo a plast) jsou nyní za kulturním domem, kde je možné ukládat také inertní odpady do velkoobjemového kontejneru. Budou umístěny také na dalších místech v obci tak, aby byly pro občany snadno dostupné a tak, aby nedocházelo k rušení bydlení, ZŠ, MŠ nebo jiných přilehlých objektů hlukem při manipulaci, výfukovými plyny vozidel apod.. Umístění, zejména kontejneru na inertní odpad, není vhodné na exponovaných místech a upravených plochách veřejných prostranství, u pomníků apod. E) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY A PLOCH ZELENĚ V URBANIZOVANÉM ÚZEMÍ E 1. USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Zemědělský půdní fond (ZPF) Podle údajů ČSÚ zemědělsky využívané plochy zabírají v současnosti 54,7 % z výměry katastru, z toho 81,7 % připadá na ornou půdu. Zajišťování ochrany zemědělského půdního fondu při zpracování územně plánovací dokumentace vychází především ze zákona č. 334/92 Sb. o ochraně ZPF, vyhlášky č. 13/94 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP čj. OOLP/1067/96 z 1. 10. 1996. V územním plánu jsou vymezeny základní požadavky na koordinaci hospodaření na zemědělském půdním fondu a požadavky na ochranu půdy proti vodní erozi. Podmínky pro upřesnění a realizaci opatření ke zlepšení současného stavu, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny se následně zajišťují pozemkovými úpravami. Vlastníci a uživatelé půdy jsou povinni dodržovat ustanovení Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu 334/92 Sb., především části. II. Hospodaření na zemědělském půdním fondu 3 a části III. Zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Podle 27 vodního zákona jsou vlastníci pozemků povinni, nestanoví-li zvláštní právní 19

předpis jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny. Lesní porosty - plochy určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Jako lesy jsou chápány všechny lesní porosty dřevin s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Lesy jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. významným krajinným prvkem a podle lesního zákona přírodní národní bohatství tvořící nenahraditelnou složku životního prostředí. Cílem územního plánování je především zachování všech jeho funkcí, tak aby nedocházelo k ekologické zátěži a veškeré veřejně prospěšné funkce lesa a funkce hospodářské mohly být zdárně naplněny. Současně nesmí dojít ke ztížení jeho nutného obhospodařování a ohroženy zdraví, životy a majetek občanů. Lesy pokrývají v řešeném území 36,4 % z rozlohy k. ú. Soubory lesního typu a cílové hospodářské soubory Lesní oblast Soubor lesního typu Celková plocha objektů 291 ha 33 Přehoří Českomoravské vrchoviny převažuje: 3K Kyselá dubová bučina (Querceto Fagetum acidophilum) 4B - Bohatá bučina (Fagetum eutrophicum) 4S - Svěží bučina (Fagetum mesotrophicum) Druhy lesních porostů v řešeném území - lesy hospodářské - lesy bariérové krajinotvorné lesy (část Lysická obora) - lesy ochranné typ NEPS (lesy na nepříznivých stanovištích) dvě lokality u severní a jedna lokalita u západní hranice katastru (přesahující na k.ú. Lhota u Lysic) celkem cca 2,8 ha - lesy zvláštního určení lesy příměstské se zvýšenou rekreační funkcí lokalita u silnice II/376 na jihu území (1,5 ha) Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa Z důvodu zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa je zakázáno využití pozemků lesa (PUPFL) k jiným účelům. Výjimky může povolit orgán státní správy lesů. Zpracovatelé nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace, návrhů na stanovení dobývacích prostorů a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa. Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů (např. stavební zákon), zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Podle stanoviska příslušného orgánu státní správy lesů není přípustné do vzdálenosti 30 m od lesa z důvodu zachování bezpečnosti zdraví a životů osob a vyloučení dalšího rizika při hospodaření v lesích, zejména při těžbě, přibližování a odvozu dříví a rovněž z důvodu vyloučení zvýšených provozních nákladů povolovat výstavbu objektů bydlení. Plochy krajinné zeleně V rámci krajinné zeleně se uplatňují vegetační prvky nacházející se mimo zastavěné a zastavitelné území. Jde o zapojené porosty dřevin rostoucí mimo les, dále menší remízky a lesíky, liniové prvky, které tvoří doprovodné porosty vodních toků a vodních nádrží, komunikací, porosty na mezích a další ekotonová společenstva. Vyskytuje se zde také rozptýlená trvalá vegetace, kterou rozumíme dřevinnou vegetaci rostoucí volně mimo lesní 20

půdu a mimo liniové doprovodné porosty vodních toků a ploch a komunikací. Jedná se především o menší skupinky stromů a keřů a významné solitérní dřeviny. Významné a památné stromy: Památné stromy nejsou v katastrálním území evidovány. Jako významný strom je třeba chránit lípu u rozcestí silnic směrem na Zbraslavec. E 2. KONCEPCE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Návrh upřesňuje vymezení ploch biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které by měly umožnit zachování obnovu společenstev odpovídajících daným přírodním podmínkám. V maximální míře začleňuje do systému prvky stávající kostry ekologické stability (ES). Pro území obce byla zpracována koncepce místního ÚSES v rámci prací na ÚP obce Drnovice (Urbanistické středisko Brno, s.r.o. 1997). Podkladem pro aktuální řešení byl Generel ÚSES ORP Boskovice (Löw a spol., s.r.o., 2002), který se od původního řešení v řešeném a navazujícím území neliší. Vymezení prvků bylo upřesněno při zpracování ÚP s ohledem na přesnost podkladu katastrální mapy a v návaznosti na platnou nebo rozpracovanou ÚPD sousedících obcí. Prioritou ÚSES je zvýšení ekologické stability území. ÚSES může příznivě ovlivnit stav zemědělsky a lesnicky využívaného území, vodních ploch i vodního režimu povrchových i podzemních vod. Prostorové a funkční uspořádání prvků ÚSES se do určité míry přizpůsobuje potřebám protierozní ochrany, přístupnosti pozemků i jejich uspořádání tak, aby nebyla narušena prvořadá ekologická funkce ÚSES. Omezení funkčnosti v ÚSES není bez kompenzace (bez odpovídající náhrady) možné. Omezení hospodářské využitelnosti a omezení možností zásahů do porostů, do vodního režimu a do půdy je dáno zákonem. Nadregionální, regionální ÚSES Na území obce nezasahují prvky nadregionálního ani regionálního ÚSES. Místní územní systém ekologické stability Na řešeném území jsou vymezeny v zásadě čtyři větve lokálního systému. Větev na západě území prochází severojižním směrem zalesněnou částí katastru a propojuje LBC Úmoří na styku k.ú. Drnovice, k.ú. Kunice a k.ú. Touboř s lokálním systémem na území k.ú. Lysice. Západně od obce Drnovice je na této trase vymezeno LBC Vlčí jámy, které je samostatnou větví propojeno směrem dále na západ na LBC Lunkov na hranici katastrů Kunice a Lhota u Lysic. Další větev lokálního ÚSES prochází územím obce podél potoka Úmoří, na této větvi je východně od obce vymezeno LBC Pod dědinou, které zahrnuje registrovaný významný krajinný prvek ( 6 zák. č. 114/1992 Sb.) Rybník Račkovský. Biokoridor prochází zastavěnou částí obce, kde je třeba provést opatření k zajištění jeho funkčnosti. Na severu území u hranice katastrů Drnovice a Voděrady u Kunštátu je navržena větev lokálního ÚSES, propojující LBC Na hruškách u tělesa rozestavěné silnice R43 a LBC Na Hůrách v zalesněné jižní části k.ú. Voděrady. Biokoridor prochází intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou a je v současnosti nefunkční. Řešení ÚP Drnovice předpokládá, že část jeho trasy bude vedena (na rozdíl od Generelu ÚSES ORP Boskovice) po severním okraji těžební jámy pískovny na území obce Voděrady. V tomto smyslu bude dle konzultace s OTOŽP MěÚ Boskovice (p. Chloupková) upraven při nejbližší změně i ÚP Voděrady. Plochy pro jeho realizaci budou vymezeny v rámci komplexní pozemkové úpravy. Na východě území je větev lokálního biokoridoru navržena podél tělesa rozestavěné silnice R43. Předpokládá se redukce současné náletové zeleně v rámci dokončování stavby, a 21