Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

Dne 27.9. vystoupil ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek ve všeobecné rozpravě hlav států a vysokých představitelů členských zemí OSN při příležitosti zahájení 69. zasedání Valného shromáždění OSN. Moje země letos slaví 2 let od návratu ke svobodě a demokracii v roce 1989. A i dnes je část Evropy ve válce. Teritoriální integrita Ukrajiny garantovaná Chartou OSN a Budapešťským memorandem z roku 1994 byla narušena ruskou anexí Krymu a Ruskem podporovanou aktivitou paramilitárních separatistů na východě Ukrajiny, řekl ministr. Ministr dále vyjádřil své znepokojení nad pokračujícím zhoršováním bezpečnostní situace v severním Iráku. Odsoudil akty násilí páchané tzv. islámským státem na místních etnických a náboženských menšinách, stejně jako vraždy dvou novinářů a pracovníka humanitární organizace. Takové akty jsou válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti. Terorismus nabyl nových rozměrů a je třeba mu čelit s nejvyšším odhodláním, zdůraznil ministr Zaorálek. V této souvislosti podpořil strategii prezidenta Obamy a další mezinárodní aktivity včetně Summitu Rady bezpečnosti k problematice zahraničních bojovníků. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 2

Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 3

V souvislosti s násilím se podle ministra musíme zamyslet nad tím, jaké jsou jeho kořeny. Často vidíme, že jde o důsledek zoufalství a nenaplnění základních potřeb zajišťujících lidskou důstojnost, jako je dostupnost spravedlnosti, politické zastoupení a základní svobody, ale také jídlo, voda, lékařská péče, vzdělání, snesitelné pracovní podmínky a ochrana před diskriminací. Je zodpovědností mezinárodního společenství zajistit, že lidská důstojnost nezůstane jen na papíře a půjde o celosvětovou praxi, řekl ministr a dodal: Jsem pyšný na to, že moje země může k tomuto úsilí přispět stavíc na dědictví humanismu prvního československého prezidenta Masaryka a prvního prezidenta České republiky Havla. Ministr poukázal na to, že "v příliš mnoha částech světa jsou ženy mezi nejvíce ohroženými skupinami". Vyzval proto všechny státy, aby se snažily předcházet případům takovéhoto druhu násilí, které v důsledku postihuje nejen rozvoj daných zemí, ale i jejich stabilitu. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 4

Klíčem k udržení spravedlivé společnosti je udržitelný rozvoj, uvedl dále ministr Zaorálek. Zapojujeme se proto do přípravy Rozvojové agendy po roce 201, jejímž pilířem budou nově schválené Cíle udržitelného rozvoje, které budou v mnohém navazovat na končící Rozvojové cíle tisíciletí, které v letech 2000-201 usilovaly o odstranění nejpalčivějších problémů světa spojených s chudobou a hladem. Podpora dobrého vládnutí, vlády práva, lidských práv a přiznání více práv ženám přitom musí zůstat zachovány mezi nejdůležitějšími prioritami. ČR má zájem přispět k vytváření sociálně, environmentálně a ekonomicky udržitelé budoucnosti prostřednictvím Ekonomické a sociální rady OSN, kde usilujeme o členství počínaje rokem 2016. Jsme též aktivně zapojeni do Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jsme připraveni podpořit návrhy a řešení směřující k nové dohodě, jež by měla být uzavřena v Paříži v r. 201. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek

Smlouva o obchodu se zbraněmi vstupuje v platnost po ratifikaci Českou republikou Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek dne 2. září 2014 na slavnostním ceremoniálu uložení ratifikačních listin v New Yorku dokončil za Českou republiku proces schvalování smlouvy o obchodu se zbraněmi. Česká republika se tím zařadila k zemím, které se zasloužily o rychlý vstup této důležité mezinárodní smlouvy v platnost. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 6

Smlouva o obchodu se zbraněmi (ATT) byla přijata Valným shromážděním OSN 2. dubna 2013 a je prvním globálním nástrojem pro kontrolu mezinárodního obchodu se zbraněmi, vojenským a dalším souvisejícím materiálem. Státy jsou na základě smlouvy povinny kontrolovat transakce zahrnující osm kategorií konvenčních zbraní, včetně ručních a lehkých zbraní. Separátně je upraven kontrolní režim pro munici a součásti a komponenty zbraní. Při povolování exportu zbraní musejí smluvní strany brát do úvahy hlediska jako zachování míru a bezpečnosti, závažné porušování lidských práv či mezinárodního humanitárního práva nebo mezinárodní organizovaný zločin. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 7

Rozvojová agenda po roce 201 Rozvojová agenda po roce 201 (Post-201 Development Agenda) je chystaná koncepce cílů, dohod a závazků, týkající se udržitelného rozvoje, kterou připravuje Organizace spojených národů (OSN). Tato koncepce by měla implementovat Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals - SDGs) a navázat na Rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals - MDGs). Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 8

Diskuze zaměřené na Rozvojovou agendu po roce 201 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (The United Nations Development Group) organizuje soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. Zpráva s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu 2013. V současné době probíhá po celém světě také mnoho výzkumů, které mapují současnou situaci a zabývají se možnými výhledy a návrhy opatření do budoucna. Jedním z nich je i celosvětově prováděný průzkum nazvaný MŮJ Svět (MY World). V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 201 a Cíle udržitelného rozvoje (International Symposium on the Post 201 Agenda & The Sustainable Development Goals), na kterém proběhne reflexe dosavadního jednání a jeho závěrů. Uskuteční se 12. a 13. listopadu 2014 v australském Sydney. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 9

bodů budoucí transformace, aneb cestovní mapa Zaměřit se na všechny. Po roce 201 už nepůjde o snižování, ale o ukončení extrémní chudoby. Žádnému člověku nesmí být upřeny ekonomické příležitosti a lidská práva. Základem transformace se musí stát udržitelný rozvoj. Je nutné jednat ihned, abychom dokázali odvrátit nebezpečné dopady změny klimatu a degradace životního prostředí. Transformace ekonomiky ve prospěch pracovních příležitostí a inkluzívního růstu. Transformace založená na inovacích, technologiích a potenciálu byznysu. Bezpečnost a efektivní, otevřené a odpovědné instituce. Bezpečnost a dobrá správa věcí veřejných jsou klíčem k dobrému životu. Vytvořit nové globální partnerství. Rozvojová agenda po roce 201 musí vycházet z pocitu solidarity, spolupráce a vzájemné odpovědnosti. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 10

3. Organizace spojených národů Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny státy světa s výjimkou Vatikánu v červenci 2012 měla 193 členských států. Jediná organizace na světě, která může aktivně řešit globální problémy. Rezoluce Rady bezpečnosti jsou právně závazné pro všechny státy, ostatní rozhodnutí jsou závazná pro státy, jejichž parlamenty je ratifikují. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 11

Dějiny OSN Založena 26. června 194 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 1 státy včetně tehdejší ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. 24. října 194 byla Charta ratifikována většinou signatářských zemí = datum vzniku OSN, každoročně Den Spojených národů První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně. OSN postupně přijímala další členské státy, tato činnost však byla brzděna Studenou válkou. Velký nárůst členských států byl zaznamenán v šedesátých letech (dekolonizace), potom po rozpadu komunistického bloku. Dnes má OSN 193 členských států, ČR je členem od začátku roku 1993. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 12

Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 13

Charta OSN Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů. Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující: udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 14

Charta OSN Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad: všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné; zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty; zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti; vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům; zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí; žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 1

Členské státy OSN Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 16

Organizační struktura OSN Valné shromáždění Rada bezpečnosti Ekonomická a sociální rada - ECOSOC Poručenská rada Mezinárodní soudní dvůr Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 17

Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 18

Sídlo OSN: New York Sídla přidružených organizací: Washington Vídeň Řím Ženeva Paříž Nairobi Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 19

Valné shromáždění Hlavní jednací orgán OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v úterý třetího zářijového týdne. Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů. Z důvodu rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 20

Valné shromáždění Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS: První výbor Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost. Druhý výbor Hospodářský a finanční výbor. Třetí výbor Sociální, humanitární a kulturní výbor. Čtvrtý výbor Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace. Pátý výbor Administrativní a rozpočtový výbor. Šestý výbor Právní výbor. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 21

Valné shromáždění Celoroční aktivity OSN vycházejí především z rozhodnutí VS, tedy z vůle většiny členských států vyjádřené přijatými rezolucemi a rozhodnutími. Tuto činnost vykonávají: výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním, které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách, např. odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva; mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním; Sekretariát Organizace spojených národů, tedy generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 22

Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 23

Palác národů Ženeva (Švýcyrsko) Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 24

Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 2

Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 26

Dům OSN v Praze Historie přítomnosti Organizace spojených národů v Praze sahá do roku 1947, kdy byla otevřena kancelář Informačního centra OSN jako jedna z prvních "poboček" Spojených národů mimo domovský New York. Na konci roku 2000 využily organizace OSN působící v České republice nabídky MČ Praha a dohodly se na vytvoření Domu OSN (v systému OSN nazývaný UN House), prvního společného sídla OSN v Praze. Dům OSN, Železná 24, Praha 1, www.osn.cz V UN House sídlí tyto organizace OSN: UNIC (Informační centrum OSN v Praze) UNHCR (Komisariát OSN pro uprchlíky) WHO (Světová zdravotnická organizace) Český výbor pro UNICEF (Dětský fond OSN) Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 27

Rada bezpečnosti Charta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 1 členů, z toho pět stálých jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období. Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 28

Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 29

Rada bezpečnosti Podle článku 2 Charty OSN souhlasí všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná. Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 30

Reforma rady bezpečnosti V současné době probíhá diskuse o rozšíření stálého členství v radě bezpečnosti. Nejsilnější předpoklady pro obsazení nových míst mají tyto státy: Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Brazílie je největší zemí latinské Ameriky. Indie je největší demokracii na světě a druhou nejlidnatější zemí na světě. Navíc má třetí největší armádu na světě a vlastní jaderné zbraně. Japonsko a Německo patří mezi největší přispívatele do rozpočtu OSN. Projekt rozšíření má mnoho kritiků. Mezi nejhlasitější odpůrce patří Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán. Evropští odpůrci prosazují místo německého křesla křeslo pro Evropskou unii. Uvažuje se ještě o rozšíření o členské státy z Africké unie (Egypt, Nigérie a Jihoafrická republika) a muslimský stát. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 31

Mírové operace OSN Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru. Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě. Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Sestávají z vojenského a policejního sboru a civilního personálu. V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 32

Funkce operací na udržení míru OSN Vojenské Politické Humanitární Monitoring dohod o příměří Monitoring nárazníkových zón Udržování pořádku a dodržování zákonů Pomoc při obnovně funkční vlády Ochrana humanitárních konvojů Ochrana humanitárních pracovníků Odzbrojení znepřátelených frakcí Pomoc s udržením nezávislosti Zajištění humanitární pomoci Kontrola rozmístění místních sil Vyjednávání s vládnoucími entitami Zřízení, podpora a ochrana místních bezpečných zón Prevence infiltrace Administrace voleb Pomoc při repatriaci uprchlíků Prevence občanské války Vykonávání dočasné místní správy Monitoring uprchlíků Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod Dozor nad regionálním rozdělením Odstraňování min Výcvik a reorganizace vojenských jednotek Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací místní ekonomiky Management a arbitráž lokálních sporů Tzv. confidence-building opatření Výcvik místní policie Logistická podpora humanitárních projektů včetně dopravy a zdravotního zabezpečení Dohled nad dodržováním dohod o ochraně lidských práv Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 33

Mírové operace OSN Vojenské jednotky jsou poskytovány členskými státy na základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. Schválený rozpočet na období červenec 2009 až červen 2010 činí 7,9 miliardy amerických dolarů. To je přibližně 0, procenta celosvětových vojenských výdajů (odhadem 1,464 bilionu USD). Program o mírových operacích OSN je zaměřen na seznámení s principy mezinárodní ochrany míru a bezpečnosti a historii i současnost mírových operací OSN ve světě. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 34

Kvantitativní aspekty operací OSN 1999-2008 Leden 1999 Prosinec 2001 Listopad 200 Listopad 2008 Počet aktivních misí 1 1 16 16 Počet států přispívajících vojáky 86 90 107 120 Vojenský personál 9 124 39 00 70 01 89 13 Civilní a policejní personál 2 222 7 00 4 82 17 76 Roční rozpočet $ 1,0 mld. $ 2, mld. $,03 mld. $ 7,1 mld. Zdroj: UN Department of Peacekeeping Operations Publications and Archives. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 3

Desítka největších přispěvovatelů vojenských jednotek do operací OSN (září 200) Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 36

Další státy k září 2009 16. France - 2021 20. Brazil - 1348 21. Poland 1120 32. Austria 24 34. Germany 12 41. Russia 366 46. Fiji 279 47. UK 268 70. USA 84 4. Slovakia 198 101. Czech Republic 8 117-192 Uzbekistan - 0 Celkem: 96 07 vojáků z 116 zemí Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 37

Zahájení operace 1991 Název operace Lokalizace Konflikt Mise OSN v Západní Sahaře (MINURSO) 2003 Mise OSN v Libérii (UNMIL) Libérie 2004 2007 2010 2011 2011 2011 Západní Sahara Operace OSN v Pobřeží Pobřeží slonoviny slonoviny (UNOCI) Mise OSN a Africké unie v Súdán Súdánu (UNAMID) Stabilizační mise OSN v Kongu Kongo (MONUSCO) United Nations Interim Security Súdán Force for Abyei (UNISFA) United Nations Mission in the Republic of South Sudan Jižní Súdán (UNMISS) United Nations Support Mission Libye in Libya (UNSMIL) okupace Západní Sahary Marokem Druhá občanská válka v Libérii Občanská válka v Pobřeží slonoviny Konflikt v Dárfúru Druhá válka v Kongu Konflikt v Jižním Kordofánu Druhá súdánská občanská válka Občanská válka v Libyi Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 38

Mise Země Od Do Celkem se zúčastnilo DKNS Korea květen 19 únor 1993 6 MONUC Kongo květen 2000 současnosti neuvedeno (3 v roce 2006) UNAVEM Angola leden 1989 prosinec 1992 16 UNAVEM II Angola prosinec 1992 březen 1993 39 UNCRO Chorvatsko leden 1999 leden 2000 70 UNGCI Irák červen 1991 únor 2003 320 UNMIK Kosovo únor 2000 současnosti neuvedeno (1 v roce 2006) UNMOP Chorvatsko listopad 1996 prosinec 2002 7 UNMOT Tádžikistán červen 1998 červen 2000 6 UNOMIG Gruzie říjen 1994 současnosti neuvedeno ( v roce 2006) UNOMIL Libérie prosinec 1993 srpen 1997 31 UNOMOZ Mosambik březen 1993 prosinec 1994 41 UNOMSIL Sierra Leone říjen 1999 současnosti neuvedeno UNOSOM Somálsko červen 1991 březen 1993 8 UNPREDEP Makedonie listopad 199 únor 1999 2 UNPROFOR býv. Jugoslávie leden 1992 červenec 1996 220 UNSCOM Irák červen 1991 duben 1993 10 UNSCOM Irák březen 1998 březen 1998 1 UNTAES Chorvatsko červenec 1996 červenec 1998 100 UNTAG Namibie Sociální politika březen v 1989 mezinárodním březen kontextu. 1990 22 UNMEE Etiopie/Eritrea Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek leden 2001 současnosti neuvedeno (2 v roce 2006) 39

Ekonomická a sociální rada Charta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC) jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 4 členů s tříletým funkčním obdobím, v rámci cirkulace se mění každý rok jedna třetina členů. Rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem. ČR usiluje o členství počínaje rokem 2016. Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Součástí tohoto zasedání je tzv. high-level segment, setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 40

Ekonomická a sociální rada Ekonomické a sociální radě přísluší následující funkce a pravomoci: sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN; vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek; podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod; podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následné využití závěrů těchto konferencí; koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění. Jednáním o mezinárodních ekonomických a sociálních otázkách a poskytováním strategických doporučení hraje ECOSOC klíčovou roli při posilování mezinárodní spolupráce a rozvoje a při určování priorit pro další činnost. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 41

Světový summit o sociálním rozvoji Světový summit o sociálním rozvoji (Kodaň, 199) byl součástí série konferencí svolaných OSN, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o ožehavých problémech pomocí spolupráce členských zemí a dalších významných hráčů. 117 nejvyšších představitelů států a vlád a 69 ministrů přijalo Kodaňskou deklaraci o sociálním rozvoji a akční plán. Vlády se zavázaly čelit tíživým sociálním problémům světa řešením klíčových otázek společných pro všechny země: odstranění chudoby, podpora plné zaměstnanosti a prosazování sociální integrace, zvláště pak znevýhodněných skupin obyvatelstva. Summit předznamenal začátek nového přístupu k sociálnímu rozvoji jako jedné z hlavních priorit, která staví jednotlivce a jeho zájmy do centra rozvoje. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 42

Programy a další orgány OSN Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC) Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Rozvojový program OSN (UNDP) Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM) Program dobrovolníků OSN (UNV) Populační fond OSN (UNFPA) Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Dětský fond OSN (UNICEF) Světový potravinový program (WFP) Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Centrum OSN pro lidská sídla (Habitat) Úřad OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS) Univerzita OSN (UNU) Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro problematiku postavení žen (INSTRAW) Institut pro prevenci a kontrolu kriminality (UNICRI) Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR) Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj (UNRISD) Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR) Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 43

Regionální komise Regionální komise OSN jsou podřízeny Ekonomické a sociální radě (ECOSOC) a jejich sekretariáty podléhají pravomoci generálního tajemníka. Jejich úkolem je iniciovat opatření na podporu ekonomického rozvoje příslušného regionu a posílit ekonomické vztahy mezi zeměmi. Komise jsou financovány z řádného rozpočtu OSN. Ekonomická komise pro Afriku (ECA) Ekonomická komise pro Evropu (ECE) Ek. komise pro Lat. Ameriku a karib. oblast (ECLAC) Ekonomická asociální komise pro Asii a Tichomoří (ESCAP) Ekonomická asociální komise pro západní Asii (ESCWA) Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 44

Specializované agentury a autonomní organizace, koordinované ECOSOC Mezinárodní organizace práce (ILO) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Světová zdravotnická organizace (WHO) Skupina Světové banky Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) Mezinárodní finanční korporace (IFC) Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA) Mezinárodní měnový fond (IMF) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Mezinárodní námořní organizace (IMO) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Světová poštovní unie (UPU) Světová meteorologická organizace (WMO) Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Světová turistická organizace (WTO) Světová obchodní organizace (WTO) Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 4

Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 46

Poručenská rada Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 194, aby dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise. Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 18. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnosti Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 47

Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN. Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění. Soud tvoří 1 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 48

Sekretariát Oddělení a úřady Sekretariátu OSN: Úřad pro vnitřní dohled (OIOS) Úřad pro právní otázky (OLA) Odbor pro politické otázky (DPA) Odbor pro otázky odzbrojení (DDA) Odbor pro mírové operace (DPKO) Úřad pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) Odbor pro ekonomické a sociální otázky (DESA) Odbor pro záležitosti Valného shromáždění a... (DGAMC) Odbor poskytování informací veřejnosti (DPI) Odbor pro řízení (DM) Úřad bezpečnostního koordinátora OSN (UNSECOORD) Úřad pro otázky odzbrojení Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 49

Sekretariát Sekretariát OSN tvoří uvedená oddělení a úřady. Výkonný úřad generálního tajemníka zahrnuje generálního tajemníka a tým jeho poradců a zajišťuje celkové administrativní vedení OSN. Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Dalšími hlavními centry činnosti OSN jsou Ženeva, Vídeň a Nairobi. Úřad OSN v Ženevě (UNOG) vede generální ředitel Sergej Alexandrovič Ordžonikidze z Ruské federace. Úřad slouží především jako centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv. V čele Úřadu OSN ve Vídni (UNOV) stojí generální ředitel Antonio Maria Costa (Itálie). Prioritními činnostmi jsou problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva. Úřad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Töpfer z Německa. UNON se zaměřuje na problematiku životního prostředí a lidských sídel. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 0

Generální tajemník Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných. Generální tajemník je Chartou OSN označován za "hlavního správního úředníka OSN", který jedná z tohoto titulu a "vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny" Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby "upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti". Jednou ze stěžejních rolí generálního tajemníka je, že silou svého "osobního vlivu", to jest prostřednictvím veřejných i soukromých kroků postavených na jeho nezávislosti a bezúhonnosti, pomáhá předcházet konfliktům, brání jejich eskalaci a jejich šíření. Současný generální tajemník Ban Ki-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna 2007. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 1

Mezinárodní finanční instituce (MFI, IFI) Vznikly ve snaze zabránit opakování velké ekonomické krize z 30. let Po válce měl být vytvořen stabilní a silný měnový systém (IMF) a stabilní a trvale fungující systém mezinárodních financí (WB) Založeny v roce 194 v Bretton Woods - tzv. Brettonwoodské instituce: Světová banka (SB, WB) Mezinárodní měnový fond (MMF, IMF) Měnový systém Všechny měny navázány v určeném kurzu na americký dolar (USD) fluktuace max. 1% Stabilní hodnota USD zajištěna tak, že USD je krytý určitým množstvím zlata (inspirace zlatým standardem britské libry z 19. století) To mělo odvrátit riziko zhroucení měn nebo nekontrolovatelných spekulací. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 2

Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 3

Krize Brettonwoods Zatímco rostl objem světového obchodu, téměř nerostly měnové rezervy akutní nedostatek financí v systému Dolar od 2. světové války oslaboval, jiné měny (hlavně německá marka a japonský jen) výrazně posilovaly Americká ekonomika byla po válce na vrcholu jako jediná válkou nezničená silná ekonomika světa, a tedy poté oslabovala, zatímco ekonomiky po válce prakticky na dně, začaly rychle posilovat Nastavené kurzy proto neodpovídaly realitě a příležitostné úpravy se ukazovaly jako nedostatečné a nepružné řešení V systému byla obrovská poptávka po dolarech investice tzv. petrodolarů z nově posilujících ropných ekonomických tygrů, a tak nastal masivní odliv dolarů z USA, což prohlubovalo negativní platební bilanci USA a dolar to v důsledku oslabovalo. Po několika nedostatečných úpravách byl v roce 1971 zrušen zlatý standard dolaru Postupně došlo k vytvoření systému plovoucích kurzů. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 4

IMF dnes 18 členských států (z členů OSN do něj nepatří Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru, Severní Korea a Tuvalu). Členské státy přispívají do společné pokladny minimální výše se určuje podle síly ekonomiky 7% příspěvku je vyčísleno a zaplaceno v domácí měně 2% v tzv. SDR (Special Drawing Rights) Zvláštní jednotka speciálně pro IMF, není možné ji používat k obchodování a jiným transakcím. Zajišťuje stabilitu výše příspěvku je pro všechny společná a její poměr ke každé konkrétní měně se snadno upravuje. Podle výše příspěvku se určuje a/ počet hlasů při hlasování Každý stát má 20 hlasů + za každých 100 000 SDR jeden další To je příčinou kritiky IMF protože tento systém zvýhodňuje bohaté západní státy několik států dá dohromady přes 0% hlasů b/ výše půjčky na kterou má stát u IMF nárok Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek

Úkoly IMF v současném systému Podporovat stabilitu měnového systému Může zasáhnout na podporu měny, která má potíže Např. poskytnutím úvěru centrální bance dané země, která těmito penězi podporuje svou měnu Podporovat odstraňování devizových omezení Podporovat volnou směnitelnost měn Podporovat odstraňování bariér v toku financí Poskytovat úvěry Poskytuje úvěry zemím, které se potýkají s ekonomickým propadem Souvislost s rozvojovou problematikou Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 6

IMF a rozvoj Poskytuje úvěry zemím, které čelí ekonomickému propadu a nestabilitě měny. Úvěry dvou základních typů Krátkodobé K překlenutí akutní krize, finanční injekce do systému, podpora domácích podniků, podpora měny, subvence cen zásadních komodit na trhu apod. Jednorázový nástroj Střednědobé Podobnější rozvojové pomoci finance jsou určeny na systémové změny v dané zemi, nikoliv jako jednorázová podpora Právě tyto úvěry jsou podmiňovány úpravami fungování místní ekonomiky (IMF nikoliv samotná recipientská země vlastně určí, jak by tato systémová změna měla fungovat). Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 7

IMF a rozvoj IMF poskytuje půjčky všem zemím, nejen rozvojovým Četnost úvěrů rozvojových států u IMF vyplývá z křehkosti jejich ekonomik, které snáze podléhají krizím a výkyvům Stejně tak k potřebě čerpání úvěrů přispívá již existující zadluženost, která státy oslabuje a v případě i malého ekonomického výkyvu nejsou tyto státy schopny zasáhnout a krizi samostatně vyřešit Někdy také státy řeší dalším úvěrem platební neschopnost v úvěrech stávajících Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 8

IMF a rozvoj IMF disponuje tzv. Informačním a analytickým střediskem To sleduje kondici ekonomik členských států Výsledkem jsou pravidelné studie a zprávy, které určují jednak příspěvky státu do IMF a jednak doporučení, která IMF pro každou zemi vydá (nejznámější World Economic Outlook, Global Financial Stability Report) Zde vznikala doporučení rozvojovým zemím, jak naložit se střednědobými úvěry, která podmiňují poskytnutí těchto úvěrů V 80. letech SAP s Od roku 1999 se problematice rozvoje věnuje Poverty Reduction and Growth Facility (PRGF) V současnosti komplexnější a flexibilnější Strategické dokumenty pro snižování chudoby (PRSP) Do značné míry se podílí na tvorbě a způsobu praktického naplnění rozvojového diskurzu na globální úrovni Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 9

IMF rozvojová politika IMF se hlásí k myšlence podmíněnosti rozvoje dobrou vládou IMF poskytuje úvěry zejména na zlepšení makroekonomické situace země - na stabilní a efektivní měnové politiky, reformy daňové politiky, celní politiky, etc. Prosazuje tedy úpravy směřující k prosazení zásad dobré vlády u zemí, které mají zájem si u IMF půjčit - důraz je kladen zejména: Na fungování a transparentnost veřejných financí Sociální dopady makroekonomických priorit země Naplnění zásady komparativních výhod Zemím které spadají pod gesci PRGF (78 zemí v roce 2008) IMF poskytuje úvěry výhodněji s úrokem 0,%/rok rozdíl mezi tímto úrokem a úrokem u původních věřitelů kryje IMF z vlastních prostředků. Poskytuje IMF pětiletý odklad zahájení splátek Země kterým se bude PRGF věnovat jsou vybrány na základě ročního HDP na hlavu (v roce 2008 byla hranice 109 dolarů) Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 60

Oddlužovací aktivity Iniciativa HIPC Společně se Světovou bankou Heavily Indebted Poor Countries Skupina zemí, kterým je odpouštěna část dluhů, aby znovu získali šanci platit své dluhy a používat půjčky na rozvojové programy a ne na umořování existujících dluhů Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI) Ve spolupráci s WB a Africkým rozvojovým fondem Přesvědčení některých věřitelů, aby stáhli 100% svých požadavků vůči vybraným zemím Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 61

Kritika IMF Kvůli způsobu hlasování ovládá několik málo bohatých západních/severních států rozhodování o přidělení/nepřidělení úvěru Díky tomu mohou určovat podmínky poskytnutí úvěru tak, aby na ně samy snadno dosáhly v případě potřeby Zároveň mohou prostřednictvím fondu ovlivňovat fiskální politiky zemí tzv. třetího světa způsobem, který sice má být výhodný pro rozvíjející se ekonomiky ale zároveň není nikdy nevýhodný pro ekonomiky rozvinuté. Využívá bezmoci a nemožnosti si zvolit jiného poskytovatele při nátlaku na rozvojové státy. Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 62

Reforma IMF Má být odpovědí na kritické výtky V roce 2008 byl schválen dvouletý reformní program program má zajistit větší rovnost členských států při rozhodování Již byly posíleny některé výrazně poddimenzované ekonomiky: Turecko, Jižní Korea, Čína, Mexiko Má být zvýšen základní počet hlasů každé země na 00, aby výše příspěvku byla méně důležitá při rozhodování Najít cestu, jak zajistit posílení nejchudších států PRGF má být nahrazen robustnějším nástrojem The Extended Credit Facility (ECF) Poskytuje úvěry na delší dobu a větší spektrum témat Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 63

Skupina světové banky Jedná se o několik finančních organizací sdružených pod autoritou společných institucí Vedení WB Radou guvernérů V radě jsou zastoupeny jedním členem všechny členské státy Určuje základní politiky jednotlivých institucí, dohlíží na činnost a hospodaření organizace Mezi zasedáními Rady guvernérů spravuje záležitosti WB Rada výkonných ředitelů Svého zástupce v ní má pět největších donorů UK, US, Fr, Jap, Něm Ostatní státy jsou zastoupeny 19-ti člennou skupinou dočasně volených ředitelů (regionální klíč) Inspekční panel Je dalším společným orgánem pro všechny instituce skupiny Řeší veškeré spory mezi členskými státy, institucemi WB Řeší stížnosti na činnost WB Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 64

Členství Podmínkou členství ve WB je být členem IMF Podle příspěvku určeného IMF, je novému členovi přidělen také podíl na kapitálu banky Podle výše podílu jsou pak přidělena hlasovací práva hlasovací síla takto přidělená platí ve všech institucích WB Proto také Světová banka je podobně kritizována jako IMF Členové se dělí na donory a recipienty Tyto dvě kategorie jsou oddělené, a donor ve většině programů nemůže být recipientem (výjimky u životního prostředí apod.) Např. ČR byla recipientem, nyní už je donorem Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 6

Countries based on World Bank income groupings for 2006 Jabok / ETF, 2014. Michael Martinek 66