OBSAH 28. Aktiv spolupracovníkù Kroužkovací stanice 1 Dodatky k Pokynùm pro Kroužkovatele 1 EURING nespolupracuje s novì vzniklou katalánskou kroužkovací centrálou! 1 KLVAÒA P. Klíè k urèování stáøí a pohlaví pìvcù 2 CEPÁK J., JELÍNEK M. Poznámka k používání kroužkù "Z" 3 MRÁZ J. Poznámky k odchytu a velikosti kroužku u kánì rousné (Buteo lagopus) 3 ŠENA V. Poznámka k velikosti kroužku u datla èerného (Dryocopus martius) 4 VALEŠ Z. Zahájení projektu RAS v Èeské republice 6 JELÍNEK M. Projekt CES v Èeské republice v roce 8 8 KVEREK P. Poznámky k odchytùm a urèování slavíkù 21 KLÁPŠTE J. Jaroslav Polách - osmdesátiletý 24 KLÁPŠTÌ J. Vzpomínky na Zdeòka Jóna (1925-9) 25
28. Aktiv spolupracovníkù Kroužkovací stanice I v letošním roce se uskuteèní tradièní podzimní aktiv spolupracovníkù Kroužkovací stanice. Po tøech roènících konaných v Litomyšli dochází k pøesunu akce na západ Èech. Aktiv se uskuteèní ve dnech 17.-18. øíjna 9 v areálu Støední školy zemìdìlské a potravináøské v Klatovech. Bližší informace a pøihlášku obdržíte poèátkem srpna. Kroužkovací stanice Dodatky k Pokynùm pro kroužkovatele Podobnì jako další výzkumné èinnosti provádìné na volnì žijících organismech podléhá i kroužkování dodržování urèitých norem. Pro kroužkovatele jsou závazné jednak zákony Èeské republiky, jednak vnitøní Pokyny pro èinnost spolupracovníkù Kroužkovací stanice Národního muzea (Škopek a Cepák 5). "Pokyny" pochopitelnì nejsou zcela nemìnné - v prùbìhu èasu dochází k potøebì aktualizace nìkterých jejich pasáží, jejich pøidání èi naopak vypuštìní. Pochopitelnì je znaènì neefektivní a neekonomické kvùli zmìnì nìkolika pasáží vydávat celé "Pokyny" znovu. Kroužkovací komise (složená z pracovníkù Kroužkovací stanice a èlenù výboru SSKSNM) rozhodla na výborové schùzi 7.4.9 aktualizovat "Pokyny" v pøípadì nutnosti formou èíslovaných dodatkù, které budou podle potøeby publikovány v èasopise Kroužkovatel. Kroužkovací stanice EURING nespolupracuje s novì vzniklou katalánskou kroužkovací centrálou! Na území Španìlska pùsobí tradiènì dvì kroužkovací centrály. Známìjší a starší Oficina de Especies Migratorias, používající našim kroužkovatelùm dobøe známé kroužky s nápisem ICONA Madrid, a La Officina de Annilamiento de Aranzadi (vzniklá v roce 1949) používající kroužky s oznaèení San Sebastian. První zmínìná stanice koordinuje kroužkovací aktivity na celém území Španìlsku, druhá pak pøedevším na severovýchodì tohoto státu. Obì dvì stanice jsou øádnými èleny Evropské unie pro kroužkování ptákù (EURING), která jejich èinnost plnì podporuje. Jedním ze základních bodù politiky EURINGu je snaha o maximální centralizaci kroužkovací èinnosti ve smyslu fungování pouze jediné centrály na území jednotlivých státù. Z historických dùvodù se tomuto schématu vymykají pouze Nìmecko (3 centrály), Dánsko (2 centrály) a právì zmínìné Španìlsko. V rozporu s tímto stanoviskem a pøes výslovný nesouhlas výboru EURINGu i španìlské kroužkovací centrály (ICONA) vznikla na území Španìlska (v Katalánsku) další kroužkovací centrála, používající kroužky s nápisem CATALUNYA. Výbor EURINGu je vzniklou situací znepokojen a nevidí žádné dùvody pro nutnost vzniku další centrály na území Španìlska. Èinnost centrály navíc nemá seriózní odborný základ. V souvislosti s výše uvedenými fakty výbor EURINGu vyzývá všechny èlenské zemì nespolupracovat s katalánskou centrálou. Vzhledem k tomu, že i u nás byl zaznamenán první odchyt ptáka s katalánským kroužkem, žádáme všechny kroužkovatele, aby pøi kontrole ptáka s kroužkem CATALUNYA zaslali neprodlenì zprávu Kroužkovací stanici. V žádném pøípadì kroužek nehlaste centrále ani na webovou adresu na nìm uvedenou! Kroužkovací stanice 1
Klíè k urèování stáøí a pohlaví pìvcù Petr Klvaòa Na 27. Aktivu kroužkovatelù byl pøedstaven a kroužkovateli schválen zámìr vydat èeský pøeklad knihy Alters- und Geschlechtsbestimmung europäischer Singvögel od autorù Raffaela Winklera a Lukase Jenniho, která vyšla ve Švýcarsku v roce 7. Autoøi se na 222 stranách zabývají urèování stáøí a pohlaví u 83 druhù evropských pìvcù. Úvodní èást se vìnuje popisu opeøení, pelichání a urèování vìku u ptákù z obecného hlediska, text je doplnìn ilustracemi a fotografiemi. Na obecný úvod navazuje èást vìnována jednotlivým ptaèím druhùm, kde jsou detailnì zpracovány znaky pro urèení stáøí a pohlaví (pokud je to možné) a prùbìh pelichání jednotlivých vìkových kategorií. Text je u nìkterých druhù doplnìn o èernobílé ilustrace. Tato kniha je novì pøepracovanou verzí "Návodù k urèování stáøí a pohlaví", které autoøi v letech 1984-199 vydali v sedmi dílech pro kroužkovatele kroužkovací stanice Sempach a která byla upravena také pro potøeby holandských a nìmeckých kroužkovatelù. Ze stejných pramenù autoøi èerpali pøi tvorbì skvìlé knihy "Moult and Ageing of European Passerines" vydané roce 1994, jejíž náklad je již dávno rozebrán. Klíè k urèování stáøí a pohlaví pìvcù je vlastnì terénní verzí (rozmìry 12x18 cm) této rozsáhlé publikace, která navíc obsahuje nìkteré druhy o nichž v roce 1994 ještì nebyly dostateèné znalosti. A èím se tento terénní klíè odlišuje od ostatních terénních pøíruèek? Je unikátní zejména v tom, že pro urèení stáøí ptákù byly použity témìø výluènì prùbìh a typ pelichání. Podrobné údaje o rozsahu pelichání dospìlých a mladých ptákù byly získány samotnými autory, což vysvìtluje omezený výbìr druhù. Omezený poèet druhù je však na druhou stranu vyvážen faktem, že se ke ètenáøi dostávají velmi podrobná a unikátní data, vycházející z obrovských terénních zkušeností autorù. Kniha je skvìlým doplòkem k již publikovaných klíèùm založených zejména na znacích opeøení a mìøitelných hodnotách ptaèího tìla. Doufáme, že tato publikace pøiblíží kroužkovatelùm a novým adeptùm kroužkovací èinnosti ne vždy jednoduchou problematiku pelichání, k níž zatím chybìla podrobnìjší èeská literatura a že s ní budou stejnì spokojeni jako naši kolegové v zahranièí. Rádi bychom podìkovali Ing. Pavlu Žïárkovi za nezištné poskytnutí èeského textu, který pùvodnì pøeložil pouze pro vlastní potøebu. Podìkování patøí i Liboru Schröpferovi za cenné pøipomínky k èeskému textu a v neposlední øadì obìma autorùm, Vogelwarte Sempach a muzeu v Basileji za bezplatné poskytnutí práv pro èeské vydání. V souèasné dobì (duben 9) probíhají grafické úpravy èeského vydání - pøedpokládáme, že kniha bude vydána a distribuována kroužkovatelùm v prùbìhu letních mìsícù. 2
Poznámka k používání kroužkù "Z" Jaroslav Cepák, Miroslav Jelínek V loòském roce došlo pro výraznì zhoršenou kvalitu ke zrušení výroby kroužkù "Z" u firmy Mekaniska (Švédsko) a výroba tohoto typu byla pøevedena na firmy Aranea z Polska. Hliníkové kroužky ZA o prùmìru 3,3 mm od polského výrobce jsou však vyrábìny ze slabšího plechu. Na doporuèení firmy Aranea a po dobrých zkušenostech kroužkovací stanice Gdañsk byla proto zahájena výroba ocelových kroužkù s oznaèením ZX o stejném prùmìru. Z tohoto dùvodu je nadále nepøípustné používání hliníkových kroužkù typu ZA pøi kroužkování dlaska tlustozobého a køivky obecné. U obou druhù hrozí pøi kroužkování tìmito kroužky vážné poškození nohou. Pro dlaska a køivku (pøípadnì nìkteré druhy bahòákù) jsou urèeny ocelové kroužky typu ZX. U ostatních druhù ptákù se použití hliníkových kroužkù ZA nemìní. Pro oba druhy je nadále možné používat i starší hliníkové kroužky typu Z (série Z 61-79) ze silného plechu (výroba Švédsko). Poznámky k odchytu a velikosti kroužku u kánì rousné (Buteo lagopus) Jakub Mráz e-mail: jakubmraz@seznam.cz V zimì 7/8, kdy byl v jižních Èechách zaznamenán poèetnìjší výskyt kání rousných (Buteo lagopus), jsem se zaèal intenzivnìji zabývat jejich odchytem a kroužkováním. K odchytu jsem používal sítì o velikosti ok 7 x 7 mm s dvìma nebo ètyømi kapsami. V tìsné blízkosti sítì jsem umístil vycpaninu výra a to buï pøímo na zem nebo na cca jeden metr vysokou tyèku. Výra jsem vždy umis oval tak, aby byl obrácen do sítì - na základì døívìjších zkušeností jsem vìdìl, že kánì rousná útoèí na výra pøedevším zezadu. Nejvhodnìjší èas k odchytu je 2 až 3 hodiny po východu slunce nebo 2 až 3 hodiny pøed jeho západem. Vhodný èas odchytu se odvíjí od doby, kdy tito ptáci loví. Kolem poledne je šance na jejich odchyt malá, protože vìtšinou tráví potravu ulovenou v ranních hodinách. V prùbìhu zimy 7/8 se mi podaøilo odchytit 12 samcù kání rousných. Pøi urèování pohlaví a stáøí u tohoto druhu jsem používal determinaèní znaky uvedené v práci DANKA (1988). Ke kroužkování jsem používal kroužky C èeské výroby (firma Janák - prùmìr 12 mm). Tyto kroužky byly pro všechny odchycené samce kání rousných naprosto vyhovující. Od roku 8 je ale v "Pøedepsaných typech kroužkù" uveden pro káni rousnou paušálnì typ CB (prùmìr 13 mm, výrobce Aranea, Polsko). Tyto nové kroužky jsou ovšem podle mých zkušeností samcùm káòat pøíliš volné. Problematiku jsem konzultoval s dalšími kroužkovateli a doporuèuji napøíštì pro kánì rousné používání dvou typù kroužkù - typ C (novì 11 mm, výrobce Aranea, Polsko) pro samce a typ CB (13 mm) pro samice. 3
Literatura DANKO Š. (1988): Urèovanie pohlavia a veku myšiaka severského (Buteo lagopus) a niekoåko ïalších poznámok k pre ahujúcej a zimujúcej populácii na východnom Slovensku. Buteo 3: 79-16. Pozn. Kroužkovací stanice: Vzhledem k poznatkùm Jakuba Mráze a po konzultaci s dalšími kroužkovateli dochází ke zmìnì pøedepsaného typu kroužku pro káni rousnou. Pøi kroužkování samcù tohoto druhu je nutné napøíštì používat kroužky typu C (vnitøní prùmìr 11 mm, výrobce Aranea, Polsko), pøi kroužkování samic pak kroužky CB (vnitøní prùmìr 13 mm, výrobce Aranea, Polsko). Pro obì pohlaví je nadále možné používat i staré kroužky typu C èeské výroby (vnitøní prùmìr 12 mm) èíselné série menší než C 1441. Poznámka k velikosti kroužku u datla èerného (Dryocopus martius) Václav Šena e-mail: vaclav.sena@seznam.cz Již nìkolik let se specializuji na sledování dutinových hnízdièù (holub doupòák, sýc rousný, datel èerný) ve Šluknovském výbìžku a okolí. Zprvu jsem pouze vypomáhal pøi kroužkování holubù doupòákù kolegovi Miroslavu Malému. Po ukonèení jeho kroužkovací èinnosti a získání kroužkovací licence se vìnuji kroužkování samostatnì. Již pøi kroužkování v uplynulých letech se mi zdály kroužky tabulkovì pøedepsané série D o prùmìru 9 mm pro mláïata datlù èerných pøíliš velké, zejména jejich vnitøní prùmìr. Provedl jsem kontrolní pøetažení pøes kloub, což se mi bez vìtších problémù podaøilo. Situace byla stejná u mláïat obou pohlaví. Z tohoto dùvodu jsem mláïata nekroužkoval a problém konzultoval s Kroužkovací stanicí. V hnízdní sezonì 8 jsem se zamìøil speciálnì na kroužkování mláïat datla èerného. Zkontroloval jsem 13 dutin. Ve 11 pøípadech byly umístìny v buku lesním (Fagus silvatica) a ve dvou pøípadech v olši lepkavé (Alnus glutinosa). Pouze19 dutin bylo obsazeno datlem èerným, 32 dutin holubem doupòákem (Columba oenas), 2 dutiny sýcem rousným (Aegolius funereus), 6 dutin brhlíkem lesním (Sitta europaea), 1 dutina veverkou obecnou (Sciurus vulgaris), 1 dutina plchem velkým (Glis glis), 1 dutina puštíkem obecným (Strix aluco), 1 dutina tøemi exempláøi netopýra neurèeného druhu a 1 dutina kolonií sršnì obecné (Vespa crabro). Zbylých 39 dutin bylo neobsazených. Po dohodì s Kroužkovací stanicí jsem již pøed sezónou pøevzal ocelové kroužky série ET o prùmìru 7 mm. Zde již výše zmínìný problém s pøetažením kroužku pøes kloub nenastal u žádného z kroužkovaných mláïat. Ocelové kroužky typu ET (vnitøní prùmìr 7 mm) jsou dle mého názoru pro datla èerného plnì vyhovující a kroužkované ptáky nijak neomezují. Celkem jsem v roce 8 okroužkoval 51 mláïat datla èerného. Poèetnost v dutinách byla 13 x 3 pull. a 6 x 2 pull. Neoplozená vejce jsem nenalezl. 4
Všechna mláïata jsem kroužkoval v pokroèilém stupni vývoje a byla témìø plnì opeøená. Použitelnost kroužkù ET ukazuje i první získané zpìtné hlášení - mládì okroužkované na Dìèínsku 21.5.8 bylo 13. srpna téhož roku nalezeno mrtvé (sraženo autem) v Nìmecku ve vzdálenosti 13 km. Pozn. Kroužkovací stanice: Vzhledem k poznatkùm Václava Šeny a po konzultaci s dalšími kroužkovateli dochází ke zmìnì pøedepsaného typu kroužku pro datla èerného. Pøi kroužkování datla je nutné napøíštì používat výhradnì kroužek typu ET (vnitøní prùmìr 7 mm, výrobce Aranea, Polsko). 5
Zahájení projektu RAS v Èeské republice Zdenìk Valeš email: zetval@volny.cz RAS (Retraping Adult for Survival), volnì pøeloženo jako opakovaný odchyt dospìlých jedincù pro urèení míry pøežívání, je kroužkovací projekt, který je založen na zpìtných odchytech hnízdících ptákù na téže lokalitì. Získané údaje nám dovolují stanovit meziroèní míru pøežívání jedincù u jednotlivých druhù v rùzných biotopech. Výsledky projektu nám mohou pomoci pochopit pøíèiny zmìny poèetnosti u lokálních populací. Tedy to, zda je pokles èi vzestup poèetnosti sledované populace zpùsoben mírou pøežívání dospìlcù - ztrátami na zimovištích èi bìhem tahu (u migrantù), špatnými podmínkami pro pøezimování (u stálých druhù) nebo zda máme hledat pøíèinu poklesu napø. v nízké hnízdní úspìšnosti. Jakmile se nám to podaøí zjistit, lze pro tyto druhy navrhnout efektivní ochranná opatøení. Èím se liší projekt RAS od projektu CES? Projekt CES je založen na opakovaných neselektivních odchytech všech druhù vyskytujících se na konkrétní lokalitì v pøesnì daných termínech. Naopak v projektu RAS jde o selektivní odchyt vybraného druhu na urèitém omezeném území v libovolných termínech. Pro odchyt ptákù mohou být navíc kombinovány rùzné odchytové metody (viz dále). Z tohoto hlediska klade projekt RAS menší nároky na kroužkovatele a oproti CESu umožòuje urèitou "termínovou volnost". Mnozí kroužkovatelé-specialisté si po pøeètení metodiky uvìdomí, že díky své systematické èinnosti splòují podmínky projektu RAS už dnes - navštìvují pravidelnì stejné lokality, kde odchytávají dospìlé jedince svého oblíbeného druhu. Jak zaèít? Kroužkovatel nebo skupina kroužkovatelù si vybere studovaný druh a urèité území, kde bude sledování provádìt. Ideálním cílem se pak stává odchyt všech dospìlých jedincù (nebo jedincù jednoho pohlaví) ve vybraném území každý rok. Odchyt probíhá pouze v hnízdním období specifickém pro daný druh. Pro pøesnìjší vyhodnocení projektu je nutné zaznamenávat i poèet kontrol (a to i neúspìšných), množství èasu (poèet hodin) stráveného v terénu a použitou metodu odchytu. Odchytové úsilí by se nemìlo z roku na rok výraznì mìnit. Dále je vhodné odchycené jedince zmìøit, zaznamenat pøítomnost hnízdní nažiny, popsat hnízdní prostøedí apod. Každá RAS studie by mìla trvat nejménì 5 let, ale je samozøejmì lepší pokud trvá déle. Který druh vybrat? Kroužkovatel si mùže vybrat víceménì jakýkoli druh, o kterém si myslí, že je v jeho možnostech odchytit na lokalitì minimálnì 3-4 jedincù za hnízdní sezónu. Daný druh však musí vykazovat vysokou meziroèní míru vìrnosti hnízdní lokalitì - z tohoto hlediska tedy není vhodný napø. chøástal polní. Aby se RAS stal dostateèné efektivním, bylo by dobré se zamìøit na druhy, které jsou u nás plošnì rozšíøeny a lze tedy získat data z více lokalit. Získaná data jsou v tomto pøípadì pøesnìjší a výsledek má vyšší vypovídací hodnotu (napø. vlaštovka obecná, jiøièka obecná, oba druhy vrabcù, lejsek šedý, strnad 6
obecný apod.). V programu RAS pøevažují pìvèí druhy, což však neznamená, že by nepìvci nebyli vhodnými objekty. "Pouze" je u tìchto druhù nutné pracovat na vìtším území, abychom dokázali odchytit dostateèný poèet jedincù. To je èasto možné pouze pøi spolupráci více kroužkovatelù. Je rovnìž možné vybrat si druhù více, kroužkovatel by však mìl zvážit, zda bude schopen se všem zvoleným druhùm dostateènì vìnovat. Doporuèené druhy pro ÈR: ledòáèek øíèní, bøehule øíèní, vlaštovka obecná, jiøièka obecná, konipas horský, skorec vodní, støízlík obecný, èervenka obecná, slavík obecný, slavík modráèek, rehek domácí, rehek zahradní, bramborníèek hnìdý, kos èerný, drozd zpìvný, všechny druhy cvrèilek, sedmihlásek hajní, všechny druhy pìnic, budníèek vìtší, budníèek menší, budníèek lesní, králíèek obecný, králíèek ohnivý, lejsek šedý, lejsek bìlokrký, všechny druhy sýkor, brhlík lesní, šoupálek dlouhoprstý, šoupálek krátkoprstý, uhýk obecný, špaèek obecný, vrabec domácí, vrabec polní, pìnkava obecná, strnad obecný, strnad rákosní Jak vybrat lokalitu? Vybraná oblast musí být dostateènì velká - tak aby hostila populaci minimálnì 15 párù, radìji však -3 párù. Ideální je území s pøevládajícím jedním typem biotopu (køoviny, rákosiny, louky, zahrady), není to však podmínkou. RAS nesmí být provádìn na místech, kde probíhá CES! Jakou chytací metodu mohu použít? Povoleny jsou všechny odchytové metody - sítì, sklopky, odchyty na hnízdech (v budkách), povoleno je i použití nahrávky hlasu. U nìkterých druhù je vhodné pøídatné znaèení barevnými kroužky, protože jejich odeèet je snazší než opakovaný odchyt jedince. Pokud se rozhodnete znaèit jedince barevnými kroužky, kontaktujte Kroužkovací stanici. Projekt RAS bude spolu s CESem jedním z prioritních projektù Kroužkovací stanice. V souèasné dobì již pro letošní rok evidujeme nìkolik kroužkovatelù, kteøí budou sledovat následující druhy: ledòáèka øíèního, bøehuli øíèní, vlaštovku obecnou, slavíka obecného, brhlíka lesního a oba druhy budníèkù. Doufejme, že tento pilotní rok bude úspìšný a projekt RAS získá všeobecnou podporu a zájem. Vážní zájemci mohou najít podrobnìjší informace na stránkách www.czechringing.com a v pøípadì zájmu o zapojení do projektu kontaktovat koordinátora projektu nebo Kroužkovací stanici. 7
Projekt CES v Èeské republice v roce 8 Miroslav Jelínek e-mail: mir.jelinek@email.cz Již od roku 4 se spolupracovníci Kroužkovací stanice NM podílejí na celoevropském monitorovacím projektu CES (Constant Effort Sites) - v pøekladu kroužkování za konstantního úsilí na stálých (stejných) místech. Cílem projektu CES je pøedevším zjiš ování zmìn ve velikosti hnízdních populací (populaèních trendù) bìžnìjších druhù ptákù, pøedevším pìvcù. Souèasnì lze sledovat i zmìny v reprodukèní úspìšnosti populací (hnízdní úspìšnost) a roèní mortalitu dospìlých a mladých ptákù. Projekt CES je považován za jednu z metod monitoringu, která mùže být využita i pøi ochranì ptákù a jejich stanoviš. Metodika CESu byla podrobnìji popsána ve Zprávách ÈSO 6. Vážným zájemcùm je k dispozici na Kroužkovací stanici, na webových stránkách Spoleènosti spolupracovníkù KS (www.czechringing.com) èi u koordinátora projektu. V roce 8 se na projektu CES podílelo v Èeské republice 43 kroužkovatelù na 26 lokalitách (viz tab è.1), z toho na 18 místech je chytáno od roku 4. Novì byl v roce 8 zahájen CES na lokalitách rybník Buben u Miletína, okr. Jièín a rybník Zbožòov u Senetína, okr. Kutná Hora. Podobnì jako v pøedchozích letech, i v roce 8 obdržela každá skupina na jedno stanovištì od Spoleènosti spolupracovníkù KS NM paušální pøíspìvek 6 Kè na kroužky, který by mìl pokrýt zvýšené náklady. Urèitým problémem akce CES v ÈR je stále pomìrnì malý poèet lokalit (ideální poèet vzhledem k rozloze území je 3-4) a nedostateèné pokrytí nìkterých oblastí. To se týká pøedevším Moravy, Èeskomoravské vrchoviny, západních, ale i jižních Èech. Noví spolupracovníci (bez ohledu na biotop) jsou vždy vítáni. Nìkdy se setkávám u kroužkovatelù s názorem, že nedìlají CES kvùli obavám z malého poètu chycených ptákù. V této souvislosti bych chtìl upozornit, že poèet 15 chycených ptákù na jedné lokalitì za rok je pouze doporuèující. Èasto mùže být dostaèující i nižší poèet chycených ptákù (obzvláštì v místech s dominancí jednoho èi nìkolika druhù). Mnohem dùležitìjší je vytrvat a provádìt akci na stejném místì alespoò 5 let po sobì. V zásadì je pro akci CES za urèitých podmínek vhodná každá lokalita, kde se bìhem jedné hnízdní sezóny podaøí novì odchytit více než 8-1 ptákù. Naprostá vìtšina odchytových stanoviš je situována do mokøadních biotopù (rákosiny èi podmáèené køoviny) a jen tøi lokality lze oznaèit za terestrické. V této souvislosti bych chtìl apelovat na kroužkovatele, aby se pokusili obsadit køovinné biotopy i mimo mokøady. Urèitým problémem však mùže být nedostatek vhodných míst (bez výrazných sukcesních zmìn). Na jedno stanovištì pak pøipadalo v roce 8 v prùmìru 94,5 metrù sítí (7-168 m). Pøehled lokalit, spolupracovníkù a poètu odchycených ptákù na jednotlivých lokalitách je shrnut v tabulkách 1 a 3. Celkem bylo v roce 8 v Èeské republice v rámci projektu CES odchyceno 84 druhù ptákù v rekordním poètu 8 991 ex. (viz tab. 2). Tento rekordní poèet je však zpùsoben pøedevším vysokým poètem odchytových lokalit. Celkovì lze rok 8 oznaèit i pøes 8
vysoký poèet odchycených ptákù jen za prùmìrný. Stejnì jako v pøedchozích letech jsou dominantními druhy rákosník obecný, rákosník proužkovaný, pìnice èernohlavá, budníèek menší a rákosník zpìvný. I pøi tomto roèníku CESu byla chycena øada zajímavých druhù ptákù - napø. bukáèek malý (2 ex. Záhlinice, KM, 1 ex. Heømanský ryb., OV a 1 ex. Bohdaneèský ryb., PA), chøástal kropenatý (1 ex. NPR Soos, CH, 1 ex. ryb. Zbožòov, KH), hrdlièka divoká (1 ex. Vlènov, UH), kalous ušatý (1 ex. Chouè, TP), strakapoud prostøední (1 ex. Záhlinice, KM), rorýs obecný (1 ex. ryb.buben, JC), skøivan polní (1 ex. Žehuòský ryb., NB), linduška luèní (1 ex. Žehuòský ryb., NB), slavík tmavý (1 ex. Bohdaneèský ryb., PA, 1 ex. ryb.žabakor, MB), budníèek lesní (1 ex. Èekanice, ST) èi žluva hajní (4 ex. Vlènov, HO, 1 ex. Novozámecký ryb., CL). Potìšitelný je vyšší poèet chycených pìnic vlašských (celkem 14 ex. na ètyøech lokalitách - 5 ex. Choteè, PZ, 5 ex. Chouè, TP, 3 ex. Vlènov, UH, 1 ex. Postøekov, DO). Na Novozámeckém ryb. na Èeskolipsku se pak podaøilo v hnízdní dobì (5.7.) chytit samce rákosníka tamaryškového. Již tradièní je vysoký poèet chycených sýkoøic vousatých. Oproti minulým rokùm však došlo k výraznému poklesu poèetnosti (jen na tøech lokalitách chyceno 171 ex. - 92 ex. na Heømanském ryb., OV, 61 ex. na Novozámeckém rybníku, CL a 18 ex. na Žehuòském ryb., NB). Meziroèní zmìny poèetnosti nìkterých druhù bìhem akce CES mezi roky 7 a 8 jsou uvedeny v tabulce 4. Akce CES má, podobnì jako další monitorovací programy, dlouhodobý charakter. Podrobnìjší vyhodnocení trendù poèetnosti a úspìšnosti hnízdìní bude možné až po více letech odchytù. Krátkodobé zmìny poèetnosti dospìlých jedincù devíti nejpoèetnìji chytaných druhù v letech 4-8 jsou znázornìny v grafech 1 až 5. Údaje jsou uvedeny v %, pøitom výchozí rok 4 odpovídá vždy 1%. V grafech 6 až 1 je pak u tìchto druhù zaznamenána za stejné období hnízdní produktivita (úspìšnost hnízdìní = procentuální zastoupení mláïat z celkového poètu chycených ptákù). Zobrazené grafy jsou pouze informativní. Pøestože jsou všechny grafy èíselnì správnì, neumožòují pro krátké období a nezohlednìní možné chyby podrobnou odbornou analýzu. Doufám, že všichni kroužkovatelé vytrvají a budou v akci pokraèovat i v dalších letech. Všem, kteøí se v roce 8 podíleli na akci CES dìkuji a tìším se na další spolupráci. Tab. 1 Pøehled lokalit a spolupracovníkù projektu CES v ÈR v roce 8 Kód Místo (okres) kroužkovatelé 1 rybník Zrcadlo, JC Jelínek M., Smolík Z., Stránský F., Šoltys V., Bartoníèek J. 2 rybník Bohdaneèský, PA Bárta F., Horák J., Harant K., Veselý J. 3 Žehuòský ryb., NB Jelínek M. 4 Novozámecký rybník, CL Klápštì J. 5 NPR Soos, CH Jager D., Jelínek A., Tyml T. 6 Èekanice, ryb. Ovèín, ST Louda P. 7 Øežabinec, PI Šebestian J., Havlíèek J. 8 Opatovický rybník, JH Bartuška V., Cepák J., Voneš R. 9 Heømanský stav, OV Haluzík M., Stolarczyk J. 1 PR Krvavý, JH Malèák P., Chaloupka M. 11 Postøekov, DO Bošek V. 12 Velký Košíø, SY Urbánek L. 13 Zemìchy, ME Novák F. 9
Kód Místo (okres) kroužkovatelé 14 Baroch, PA Èesák J. 15 rybník Žabakor, MB Klápštì J. 16 PR Strádovka, CR Bárta F. 17 Vlènov, UH Pavelèík P. 18 Hleïsebe, ME Lumpe P., Novotný K., Svoboda I. 19 Pekla, SY Andrle J. Záhlinice, KM Sitko J., Šromota O. 21 Èervenský ryb., MB Kverek P., Kverek T. 22 Lhotka, ME Procházka J., Èerný P. 23 Choteè, PZ Novák F., Hejzlar J. 24 Chouè, TP Horák M., Vaník J. 25 ryb.buben, JC Bartoníèek J. 26 Senetín, ryb.zbožòov, KH Kavka M., Køivský J. Tab. 2 Druhové složení a poèty ptákù odchycených v rámci projektu CES v roce 8 Druh Celkem +1K Celkem 1K Celkem ex. % Acrocephalus scirpaceus 972 855 1827,3 Acrocephalus schoenobaenus 486 585 171 11,9 Sylvia atricapilla 321 377 698 7,8 Phylloscopus collybita 3 432 635 7,1 Acrocephalus palustris 319 299 618 6,9 Cyanistes caeruleus 132 387 519 5,8 Emberiza schoeniclus 239 151 39 4,3 Parus major 82 157 239 2,7 Turdus merula 126 84 21 2,3 Phylloscopus trochilus 83 17 19 2,1 Sylvia borin 135 48 183 2, Panurus biarmicus 41 13 171 1,9 Sylvia communis 98 62 16 1,8 Riparia riparia 13 55 158 1,8 Luscinia svecica 9 53 143 1,6 Hirundo rustica 85 49 134 1,5 Acrocephalus arundinaceus 88 36 124 1,4 Emberiza citrinella 9 24 114 1,3 Erithacus rubecula 28 69 97 1,1 Carduelis chloris 44 49 93 1, Turdus philomelos 45 36 81,9 Locustella luscinioides 38 39 77,9 Locustella naevia 56 18 74,8 Alcedo atthis 9 64 73,8 Prunella modularis 55 15 7,8 Lanius collurio 38 29 67,7 Aegithalos caudatus 25 42 67,7 Sylvia curruca 42 24 66,7 Sturnus vulgaris 21 43 64,7 Coccothraustes coccothraustes 39 8 47,5 Carduelis carduelis 21 41,5 Carduelis cannabina 35 5 4,4 1
Druh Celkem +1.K Celkem 1.K Celkem ex. % Remiz pendulinus 9 27 36,4 Passer montanus 3 3 33,4 Poecile montana 6 25 31,3 Poecile palustris 8 22 3,3 Fringilla coelebs 25 2 27,3 Sitta europaea 9 12 21,2 Luscinia megarhynchos 12 8,2 Dendrocopos major 1 1,2 Saxicola rubetra 16 1 17,2 Hipolais icterina 11 6 17,2 Motacilla alba 8 9 17,2 Sylvia nisoria 11 3 14,2 Troglodytes troglodytes 1 4 14,2 Jynx torquilla 7 4 11,1 Phoenicurus phoenicurus 5 6 11,1 Certhia familiaris 5 6 11,1 Ficedula albicollis 3 7 1,1 Delichon urbicum 9 9,1 Locustella fluviatilis 7 2 9,1 Turdus pilaris 4 5 9,1 Periparus ater 5 2 7,1 Muscicapa striata 5 1 6,1 Carpodacus erythrinus 5 1 6,1 Pyrrhula pyrrhula 5 5,1 Dendrocopos minor 2 3 5,1 Saxicola torquata 2 3 5,1 Oriolus oriolus 2 3 5,1 Garrulus glandarius 4 4 Ixobrychus minutus 3 1 4 Motacilla cinerea 2 2 4 Phoenicurus ochruros 2 2 4 Passer domesticus 1 3 4 Serinus serinus 2 1 3 Luscinia luscinia 2 2 Porzana porzana 1 1 2 Picus viridis 1 1 2 Certhia brachydactyla 1 1 2 Streptopelia turtur 1 1 Asio otus 1 1 Anthus trivialis 1 1 Ficedula hypoleuca 1 1 Acrocephalus melanopogon 1 1 Phylloscopus sibilatrix 1 1 Regulus ignicapilla 1 1 Rallus aquaticus 1 1 Apus apus 1 1 Dendrocopos medius 1 1 Alauda arvensis 1 1 Anthus pratensis 1 1 Regulus regulus 1 1 CELKEM 4446 4545 8991 ---- 11
Tab. 3 Poèty chycených ptákù a délka exponovaných sítí na lokalitách sledovaných v rámci projektu CES v ÈR v roce 8 Lokalita, okres poèet ex.+1k poèet ex. 1K celkem ex. sítì (m) ex./m Heømanský stav, OV 275 58 855 118 7,246 Žehuòský rybník, NB 222 33 525 8 6,563 Novozámecký rybník, CL 285 457 742 132 5,621 Øežabinec, PI 225 19 415 76 5,461 Postøekov, DO 155 7 362 74 4,892 rybník Baroch, PA 216 274 49 14 4,712 rybník Žabakor, MB 19 179 369 82 4,5 NPR Soos, CH 239 137 376 84 4,476 ryb.zbožòov, KH 1 111 312 71 4,394 Bohdaneèský rybník, PA 112 15 262 7 3,743 Hleïsebe, ME 131 169 3 84 3,571 Èervenský ryb., MB 18 138 246 7 3,514 Krvavý rybník, JH 155 88 243 74 3,284 Vlènov, UH 133 173 36 96 3,188 PR Strádovka, CR 144 8 224 72 3,111 Zemìchy, ME 126 163 289 94 3,74 Pekla, SY 137 84 221 72 3,69 ryb.buben, JC 5 182 387 13 2,977 Záhlinice, KM 1 1 42 146 2,753 rybník Zrcadlo, JC 154 143 297 11 2,7 Lhotka, ME 13 8 21 79 2,658 Opatovický ryb., JH 111 62 173 72 2,43 Choteè, PZ 225 141 366 168 2,179 Èekanice, ryb. Ovèín, ST 111 62 173 82 2,11 rybník Velký Košíø, SY 128 123 251 144 1,743 Chouè, TP 127 68 195 122 1,598 Tab.4 Meziroèní zmìna poèetnosti nìkterých druhù ptákù v rámci projektu CES v ÈR v roce 8 Druh Zmìna poèetnosti Zmìna poèetnosti Zmìna poèetnosti ad. 8/7 ad. 8/4-7 juv. 8/7 Acrocephalus arundinaceus -4,9% +9,4% +5,% Acrocephalus palustris -6,9% -18,% +,% Acrocephalus scirpaceus -13,5% -23,4% +48,2% Acrocephalus schoenobaenus +21,9% +5,5% +68,1% Carduelis chloris -35,8% -35,2% +25,6% Cyanistes caeruleus -23,6% +2,% -3,3% Emberiza citrinella -11,5% -12,2% -26,7% Emberiza schoeniclus +15,8% -3,1% +67,9% Erithacus rubecula -1,4% +23,6% +96,8% Locustella luscinioides -13,9% -12,% +69,6% Locustella naevia -8,8% -12,4% +8,% Luscinia svecica +13,9% +4,4% -22,1% Panurus biarmicus -21,2% +14,% -47,8% Parus major -21,9% -24,1% -45,9% Phylloscopus collybita -2,% +7,% +75,7% 12
Druh Zmìna poèetnosti Zmìna poèetnosti Zmìna poèetnosti ad. 8/7 ad. 8/4-7 juv. 8/7 Phylloscopus trochilus +3,8% +12,7% +78,3% Prunella modularis -12,7% -,5% +25,% Sylvia atricapilla +11,2% +,8% +1,4% Sylvia borin -4,4% -4,4% -6,% Sylvia communis -9,9% -17,1% +25,% Turdus merula +23,6% +31,7% +1,3% Turdus philomelos +42,3% +6,% -,3% Graf 1 Abundance dospìlých jedincù rákosníka obecného a rákosníka proužkovaného v rámci projektu CES v ÈR v letech 4-8 14 Rákosník obecný 1 1 8 6 4 4 5 6 7 8 1 Rákosník proužkovaný 1 8 6 4 4 5 6 7 8 13
Graf 2 Abundance dospìlých jedincù sýkoøice vousaté a rákosníka zpìvného v rámci projektu CES v ÈR v letech 4-8 6 Sýkoøice vousatá 5 4 3 1 4 5 6 7 8 1 Rákosník zpìvný 1 8 6 4 4 5 6 7 8 14
Graf 3 Abundance dospìlých jedincù strnada rákosního a pìnice èernohlavé v rámci projektu CES v ÈR v letech 4-8 1 Strnad rákosní 1 8 6 4 4 5 6 7 8 1 Pìnice èernohlavá 1 8 6 4 4 5 6 7 8 15
Graf 4 Abundance dospìlých jedincù budníèka menšího a sýkory modøinky v rámci projektu CES v ÈR v letech 4-8 1 Budníèek menší 1 8 6 4 4 5 6 7 8 14 Sýkora modøinka 1 1 8 6 4 4 5 6 7 8 16
Graf 5 Abundance dospìlých jedincù sýkory koòadry v rámci projektu CES v ÈR v letech 4-8 1 Sýkora koòadra 1 8 6 4 4 5 6 7 8 Graf 6 Hnízdní produktivita rákosníka obecného v rámci projektu CES v ÈR v letech 4-8 6 Rákosník obecný 5 4 3 1 4 5 6 7 8 17
Graf 7 Hnízdní produktivita rákosníka proužkovaného a sýkoøice vousaté v rámci projektu CES v ÈR v letech 4-8 6 Rákosník proužkovaný 5 4 3 1 4 5 6 7 8 1 Sýkoøice vousatá 9 8 7 6 5 4 3 1 4 5 6 7 8 18
Graf 8 Hnízdní produktivita rákosníka zpìvného a strnada rákosního v rámci projektu CES v ÈR v letech 4-8 6 Rákosník zpìvný 5 4 3 1 4 5 6 7 8 45 Strnad rákosní 4 35 3 25 15 1 5 4 5 6 7 8 19
Graf 9 Hnízdní produktivita pìnice èernohlavé a budníèka menšího v rámci projektu CES v ÈR v letech 4-8 7 Pìnice èernohlavá 6 5 4 3 1 4 5 6 7 8 8 Budníèek menší 7 6 5 4 3 1 4 5 6 7 8
Graf 1 Hnízdní produktivita sýkory modøinky a sýkory koòadry v rámci projektu CES v ÈR v letech 4-8 8 Sýkora modøinka 7 6 5 4 3 1 4 5 6 7 8 8 Sýkora koòadra 7 6 5 4 3 1 4 5 6 7 8 21
Poznámky k odchytùm a urèování slavíkù Pavel Kverek e-mail: pkverek@volny.cz Kroužkování slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a pøíležitostnì i slavíka tmavého (Luscinia luscinia) se vìnuji v severovýchodní oblasti Mladoboleslavska (kvadráty 5555 a 5556) od roku 1983. V prvních letech specializace jsem se zabýval zejména vyhledáváním hnízd a kroužkováním mláïat. Pro objasnìní dalšího výskytu oznaèených mláïat se však objevila nutnost chytat i dospìlé slavíky. Kontrolní odchyty souèasnì napomohly k získávání prvních biometrických údajù od dospìlých jedincù. I pøes znaènou èasovou nároènost zmínìných odchytù se mùj zájem na dospìlé slavíky pøesunul definitivnì a mláïata od té doby kroužkuji pouze nahodile. I proto je následující pøíspìvek zamìøen pouze na adultní ptáky. Druhové rozlišení Pro kroužkovatele je prospìšné vycházet z doporuèení v urèovací pøíruèce HROMÁDKA (1992), kde jsou rozlišovací znaky popsány a vyobrazeny. Vìtšina kroužkovatelù má už dnes ve výbavì i fotoaparát a tak by nemìlo být problémem chyceného slavíka vyfotit, s dùrazem na tvar rozevøeného køídla. Z takového materiálu pak lze vìtšinou pomìrnì spolehlivì i s odstupem èasu ptáka identifikovat. Zejména pøi jarních odchytech slavíkù je tøeba se mít na pozoru a v urèování nespìchat. Zmínìný urèovací klíè je veden jako povinná literatura do terénu a vystaèíme s ním i pøi odchytech slavíkù. Všem rozlišovacím znakùm, jak popisuje také KVEREK (7), je tøeba vìnovat pozornost zvláštì u samcù, chytaných za pomoci umìlé pøehrávky zpìvu. Pøedevším pak v první dekádì kvìtna, kdy pøes "slavièí lokality" èastìji než jindy protahují od jihovýchodu také slavíci tmaví. Zkušenosti z poslední doby ukazují, že na zpìv slavíka obecného mùže zareagovat døív a èasto úplnì v tichosti právì samec slavíka tmavého. Dokonce se mùže stát, že ve sklopce èi v síti nalezneme samici slavíka tmavého, v tom èase ještì zcela jistì postrádající hnízdní nažinu. Samice nás mùže zmýlit i celkovì drobnìjším vzezøením a mnohdy nevýraznou kresbou na hrudi. Chytit se mùže aktivnì, ale i pasivnì. Slavíci tmaví, a už se v prostøedí vyskytují z jakéhokoliv dùvodu, mohou kroužkovatele zmást i povahou místa výskytu. Zcela novì se totiž ukazuje, alespoò v podmínkách Mladoboleslavska, že blízkost vody èi zamokøení biotopu není pro druh úplnì dùležité. Zcela zvláštním dùvodem opatrnosti pøi posuzování chyceného slavíka je také možnost výskytu hybridních jedincù, což bylo popsáno KVERKEM (l.c.). Vìkové rozlišení Pøi urèování stáøí ptákù lze ve vìtšinì pøípadù odlišit kategorii 1 K a 2 K (do prvního kompletního pelichání) od ptákù víceletých (po prvním kompletním pelichání). Juvenilního jedince bezpeènì poznáme podle okrovì skvrnìného drobného peøí po celém tìle. U tìchto ptákù dochází tzv. èásteèným pelicháním k ztrátì kropenatého zbarvení hned po rozpadu rodiny a osamostatnìní mládìte. V tom èase se slavík zaène podobat svým rodièùm, pøesto však v èerstvém opeøení (do podzimního odletu) u nìho lze zaznamenat na koncích nìkterých velkých per vždy po jedné svìtle hnìdé skvrnì 22
ve špici, jak je rovnìž uvádí HROMÁDKO (l.c.). Znak je patrný zejména v oblasti svrchních velkých loketních krovek, lze jej však nalézt také na ramenních letkách a èasto i na špicích rýdovacích per. Výskyt a výraznost skvrn je však velmi variabilní, u jarních ptákù mùže vlivem mechanického odìru praporù per chybìt docela. K odlišení víceletých slavíkù (za pøedpokladu urèité zkušenosti) lze rovnìž využít rozdílné šíøky praporù rýdovacích per, stejnì tak mùžeme postupovat na svrchních velkých ruèních krovkách na køídlech. Èasto zmiòované rozdíly ve struktuøe a zabarvení juvenilních a postjuvenilních per jsou v terénu pro kroužkovatele tìžko pozorovatelné. Stejnì obtížnì lze vyjádøit jakýmkoliv popisem vlastní mnohaleté zkušenosti s šíøkou praporù rýdovacích per slavíkù starších a opravdu starých, které bylo možno zkoumat následnými kontrolami kroužkovancù po letech. Rozlišení pohlaví Kromì skuteènosti, že v urèitém období se u hnízdící samice tvoøí na bøiše hnízdní nažina, která bez ohledu na úspìšnost hnízdìní vydrží až do letního úplného pelichání, jsou všechny zbývající znaky nespolehlivé a nutno na nì nahlížet pouze jako na znaky pomocné. Z množství sebraných biometrických údajù lze sice stanovit zejména u køídla a ocasu urèitý délkový pøedìl, souèasnì však existuje celá øada anomálií, které jednoznaèné rozhodnutí znemožòují. Obecnì však platí, že samci jsou už v prvním šatì vìtší než samice. V èase zaèínajícího páøení již lze u samcù pozorovat zmìnu velikosti a tvaru kloaky. Samic bývá na hnízdních lokalitách zpravidla ménì, nedostatek je zapøíèinìn zøejmì vlivem vyšší mortality, takže každá z pøítomných je nepochybnì vedena k aktivní úèasti na hnízdìní. Neznamená to však, že každý slavík, chycený v pùli kvìtna bez nažiny, musí být nutnì samec! Zejména dvouletí ptáci obou pohlaví totiž na svá první možná hnízdištì mohou pøilétat se zpoždìním napøíklad poté, co byli z místa narození zapuzeni starousedlíky. U takové samice se pochopitelnì nažina vytváøí pozdìji. Opatrnosti je rovnìž tøeba pøi odchytech "na nahrávku". Zdaleka ne každý chycený pták totiž musí být samcem útoèícím na domnìlého konkurenta. Ke zkušenostem s odchyty na nahrávku je dùležité dodat, že mladé tohoroèní samce lze v létì pøilákat ikdyž ještì sami nezpívají. V reakci se ozývají hlubším "budníèkovitým" vábením. Pøestože na slavíka obecného byla našimi ornitology upøena pozornost v roce 7, druh si zcela nepochybnì zasluhuje stálou pozornost. Je jedním z nemnoha pìvcù, jehož poèetnost v naší pøírodì se dál mírnì zvyšuje. Neménì dùležitým úkolem rovnìž zùstává hlubší objasnìní problematiky køížení se slavíkem tmavým, pro které se území na okraji areálu rozšíøení slavíka tmavého jeví pøíhodné. Literatura HROMÁDKO M., HORÁÈEK J., CHYTIL J., PITHART K., ŠKOPEK J. 1992: Pøíruèka k urèování našich pìvcù, èást 1. Hradec Králové. KVEREK P. 7: Pozor na možné køížence slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia). Kroužkovatel 3: 21-23. 23
Jaroslav Polách - osmdesátiletý Jaroslav Klápštì Nedávno se dožil Jaroslav Polách - nadšený kroužkovatel, ornitolog a výrobce chytacích zaøízení osmdesáti let. Je to èlovìk, který si život bez chytání ptákù dovede jen tìžko pøedstavit. Pøestože je absolventem Ba ova obchodního kurzu ve Zlínì, je to typický tichý introvert. Narodil se 3.bøezna 1929 v Olešnici na Moravì, kde mìl jeho otec obchod s šicími stroji a jízdními koly. Tam prožil své dìtství i vìtší èást života. V mládí mìl veliký respekt pøed svým otcem, který byl sice pøísný, ale zájem syna o ptáky podporoval. Kupoval mu knihy, napø. všechny svazky od Josefa Jirsíka. S velikým zájmem už v dìtství chodil Slávek (jak mu doma øíkali) do pøírody pozorovat ptáky. Nejradìji chodil spoleènì s místními ptáèníky ptáky chytat, nejèastìji s panem Františkem Veverkou. Pøi tom pøemýšlel o ptaèím tahu, ve kterém tušil cosi úchvatného a tajemného. Chodil také k preparátorùm ptákù, hlavnì k Josefu Øehùøkovi, u kterého obdivoval vycpané ptáky a uèil se je znát. Byla to pro nìho dobrá škola v urèování ptákù. Už v dìtství se staral o zranìného èížka a o zranìného drozda zpìvného. Jeho zájem o ptáky byl už tehdy mezi lidmi známý. Pozdìji choval další druhy ptákù, mìl dokonce i sýce rousného a nìkolikrát zvláštì oblíbeného sýèka obecného. Dlouhou dobu pracoval J. Polách v obuvnictví, hlavnì jako prodavaè. Pùsobil v Olešnici, v Ústí nad Labem a v Èeských Budìjovicích. Po návratu do Olešnice byl zamìstnán až do odchodu do dùchodu v roce 1989 v rùzných oddìleních ve výrobnì umìlých kvìtin. Sí ovat se nauèil už v 16 letech. Po celý život pilnì vyrábìl nárazové sítì. Nejprve italské zrcadlové sítì, kterých udìlal celkem 14. Po mnoho let vyrábìl kvalitní japonské sítì, jak s oky 32mm, tak "husté japonky" (jak jim øíkal) nejèastìji s oky 18 mm. Zhotovoval i tenata a rùzná jiná chytací zaøízení. Kroužkovatelem a èlenem ÈOS (ÈSO) je J. Polách od roku 1948. Ing. Otto Kadlec byl pro nìho idolem kroužkovatele. V okolí Olešnice, kde chytal nejèastìji, nebylo nikdy mnoho ptákù. Zvykl si už od zaèátku kroužkovat ptáky v menším množství. Napínal pøíležitostnì až 5 nárazovek, ale obyèejnì jen jednu. U ní nebo u nìkolika sklopek èekal jako èihaø za starých èasù. Rád chytal brkoslavy. Má z nich 6 hlášení (Švédsko, 2x Rusko, Nìmecko, Jugoslávie, Itálie). Se Slávkem Poláchem jsem se blíž seznámil na ornitologickém zájezdu do Maïarska ve dnech 3. - 7. èervna 1964. Kroužkovatelé, kteøí si s sebou na zájezd vzali kroužky, mìli na nìkolika místech pøíležitost ptáky kroužkovat. Na Kis-Balatonu byla hnízdní kolonie kvakošù noèních, na které J. Polách okroužkoval 1 mladých kvakošù. Z nich byl jeden støelen 25. 8. 1964 na Sicílii. Vzpomínky se vrací. V èervenci 1965 jsem jako vždy svou dovolenou vìnoval ornitologii. Jel jsem na motorce do Olešnice a druhý den s J. Poláchem do Lednice. Byli jsme ubytováni v Rybnièním zámeèku a chytali ptáky v okolí. Dne. 7. 1965 jsme chytili na rybníku Nesyt nìkolik sýkoøic vousatých. Od toho dne je sýkoøice vousatá mým 24
nejoblíbenìjším ptákem (i když k ní pozdìji pøibyly další druhy z jiných svìtadílù). Poláchovými ptaèími favority byly a jsou sovy, zvláštì sýèek obecný. Po pìti dnech na Lednicku jsem pak jel sám na Slovensko do Pieš an na pozvání Vilko Kubána. Pøi zpáteèní cestì jsem se zastavil v Olešnici u Slávka. Bylo o èem hovoøit. Kroužkoval jsem v Pieš anech druhy, které u nás nebyly - mandelíka hajního, vlhy pestré, uhýky menší a jiné. S J. Poláchem jsme pak pozorovali a chytali ptáky na rùzných místech Èeskomoravské vrchoviny. U Olešnice mi také Slávek pøedvedl chytání v hlubokém údolí potoka, kde byl stín a kde nejradìji užíval italskou zrcadlovou sí. Prokroužkovanost zde byla veliká, témìø všichni chycení ptáci už byli oznaèeni. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemùže už J. Polách øadu let chodit do terénu, chytá ptáky jen na dvorku svého domku. Jaroslav Polách je laskavý, vlídný èlovìk s neobyèejnì podmaòující dobrotou srdce. Je velice nenároèný, žije velmi nenápadnì a skromnì. Na svá trápení si nestìžuje, naopak se snaží své pøátele potìšit a udìlat jim radost. U pøíležitosti jeho osmdesátin pøejeme Slávkovi Poláchovi zlepšení zdravotního stavu a hodnì radosti pøi pozorování a odchytech ptákù. Vzpomínky na Zdeòka Jóna (1925-9) Jaroslav Klápštì Po kratší nemoci zemøel dne 24. ledna 9 ve vìku nedožitých 84 let Zdenìk Jón z Nového Boru. Byl jedním z nejzkušenìjších a nejaktivnìjších kroužkovatelù v historii pražské kroužkovací stanice. Nìkteré podrobnosti z jeho života byly zveøejnìny u pøíležitosti jeho osmdesátin v listopadu 5 ve Zprávách ÈSO 61: 49-5. Pøipomeneme si ještì nìkteré zajímavosti hlavnì z kroužkovací èinnosti tohoto skromného a tichého èlovìka. Než zaèal ptáky kroužkovat, dodával rùzné druhy do pražské zoologické zahrady, vèetnì mandelíkù a dudkù. Èlenem ÈOS (ÈSO) a souèasnì kroužkovatelem se stal za 2. svìtové války v roce 1944. Zaèal kroužkovat ptáky kroužky neblaze proslulé inskripcí "ZOO PRAHA BOHEMIA". Po mnoho let mìl Zdenìk Jón nedostatek kroužkù. Žil v místì, kde bylo v okolí veliké množství ptákù, ale pøídìly kroužkù byly pøíliš malé. Zvykl si tedy, jak sám øíkal, kroužkovat jen "lepší druhy". Situace se trochu zlepšila až po roce 1955, kdy vedoucímu kroužkovací stanice ing. Otto Kadlecovi, vášnivému sokolníkovi, vìnoval na jeho pøání samici sokola stìhovavého. Kroužkù mìl pak víc, ale chytal stejnì hlavnì druhy, které ostatní ornitologové kroužkovali jen málo. Jednou u Litomìøic okroužkoval v hnízdì mladé straky. Potom ale našel v rákosí u Labe hnízdo bukáèka malého. Protože už nemìl další kroužky, sundal je strakám a okroužkoval s nimi mladé bukáèky. Václav Kruis a Otto Kadlec informovali v dopisech Jóna o rùzných zajímavostech v ornitologii u nás i jinde. Velice vzrušující byla pro Zdeòka zpráva, že známý ornitolog T. Samwald okroužkoval v roce 1961 na Neziderském jezeøe kromì jiných druhù pøes 5 7 sýkoøic vousatých a 3 4 moudivláèkù lužních. Zpìtná hlášení posílal ing.kadlec Jónovi, stejnì jako ostatním, témìø vždy jako souèást dopisu. Jednou mu také psal: "Malujete si svá zpìtná hlášení na mapy? Máte èisté mapy? Udìlal bych Vám nìjaké." 25
Pøi svých odchytech se Z. Jón specializoval na urèité druhy a to i tehdy, když nìkterý rok z urèitého dùvodu kroužkoval ménì ptákù. Napø. v roce 1987 z 699 kroužkovaných ptákù oznaèil 437 lindušek luèních. To byl jeden z druhù, kterému vìnoval dlouho hodnì pozornosti. Nejvíc ptákù kroužkoval v letech 1961-1973. Když jednou Zdenìk porovnával svùj roèní pøehled kroužkovaných ptákù s pøehledem Vládi Hájka (který v té dobì kroužkoval nejvíc ptákù) a odeèetl druhy, které on nekroužkoval, mìl o tisíc okroužkovaných ptákù víc, než Hájek. Ze svých vlastních zkušeností uvádìl, že na jedno zpìtné hlášení je tøeba okroužkovat 1 lindušek luèních, 9 strnadù rákosních, 6 vodoušù bahenních, 5 chøástalù vodních, 4 jespákù obecných a 1 bekasin otavních. Chytal hodnì brkoslavy, ze kterých získal 26 zpìtných hlášení. Za jedinou zimu jich jednou okroužkoval víc než 4. Dne 29.12.1965 chytil 4 samce, kteøí mìli nejen v køídlech, ale i na koncích rýdovacích per lesklé, jasnì èervené rohové štítky (jeden z nich je preparovaný v muzeu v Èeské Lípì). Šlo témìø urèitì o hodnì staré jedince nominátní subspecie, nikoliv o východní subspecii B. g. centralasiae Poliakov 1915, jak se Jón tehdy domníval. Vìnoval se hodnì i odchytùm dravcù a sov a také hledal jejich hnízda a kroužkoval mláïata. Jeden rok našel na Novozámeckém rybníku 11 hnízd motáka pochopa. Úèastnil se i spoleèných odchytù hus velkých na jižní Moravì. Kroužkoval jich 12 kusù (1956-3, 1966-9). Má z nich 2 hlášení (Chorvatsko, Rakousko). Z chøástalù kropenatých získal 4 hlášení (Finsko, Alžírsko, Francie, Itálie). Velice rád chytal a kroužkoval bahòáky a má zajímavé výsledky: kulík píseèný - 2x Francie, kulík bledý - Francie, èejka chocholatá - Španìlsko, jespák malý - Polsko, 3x Francie, jespák køivozobý - 2x Francie, jespák obecný - Polsko, 2x Itálie, 6x Francie, sluèka malá - Španìlsko, bekasina otavní - Alžírsko, Sardinie, 2x Španìlsko, 4x Itálie, 7x Francie, bøehouš rudý - Francie, vodouš šedý - Itálie, vodouš bahenní - Francie, 4x Itálie, pisík obecný - Ghana, Belgie, 2x Itálie, 2x Francie. I z evropského hlediska je unikátní nález Zdeòkem Jónem v Novém Boru kroužkovaného sibiøského oøešníka kropenatého nalezeného u mìsta Ivdel za Uralem ze vzdálenosti 31 km. Ještì pomìrnì nedávno se uvádìlo, že jejich invaze do Evropy jsou "cesty smrti"(jirsík), protože o jejich návratu nebylo nic známo. Všeobecnì se vìøilo, že se nevracejí a tady uhynou. Ptáky chytal Z. Jón vždy "ve velkém" jak do sklopek a jiných chytacích zaøízení, tak do nárazových sítí. Sklopek líèil až 4 najednou. Když chytal bahòáky do nárazovek, odpoèíval v noci v autì a pøi kontrolách nachodil desítky kilometrù. Když ve dne chytal bahòáky do sklopek, chodil s kbelíkem písku a pod sklopky dával písek, aby se chycení ptáci neumazali od bahna a aby svìtlejší místa upoutala jejich pozornost. Pøi odchytu lindušek a konipasù dával pod sklopky, kde to bylo možné, hlínu z krtièin. V dopise z 12.11.1967 mi psal: "Chytal jsem v Úštìku a co jsem vidìl, to jsem chytil - jespáka obecného, jespáka malého, kulíka píseèného a 4 pisíky." Zdenìk Jón byl neobyèejnì dobrý v hledání ptaèích hnízd. Mnoho hnízd, zvláštì tìch umístìných na zemi, znièili predátoøi. Aby tomu zabránil, alespoò u hnízd na kterých mu zvláštì záleželo, napø. skøivanù lesních, používal v blízkosti hnízd "petrolejový pach". Dával petrolej nalitý asi do poloviny malých lahvièek od lékù (nejèastìji dvou) a ty zapustil do zemì ve vzdálenosti 1 až 3 metry od hnízda. Kde to použil, tam byla mláïata úspìšnì vyvedena. 26
Ve spoleènosti Zdeòka Jóna jsem byl vždycky velice rád, jak v terénu, tak u nìho doma pøi rùzných diskuzích o ptácích a jejich odchytech. Vždy toho bylo hodnì, v èem jsem se od nìho mohl pouèit. Znal velmi dobøe ze své zkušenosti hlas lindušky rudokrké. Když jsme byli spoleènì na Novozámeckém rybníku 8.5.1967, uslyšel hlas tìchto lindušek v dálce, jak letí proti nám. Instinktivnì jsme padli do podøepu a dvì lindušky si sedly na keø tìsnì pøed námi. Zvláštì jedna byla nádhernì "rudá". Potom jsme vidìli ještì další dvì v letu. Když jsem pozdìji vidìl lindušky rudokrké èastìji a ve vìtším množství na tahu v Nepálu a v Izraeli, vždy jsem si vzpomnìl na své první pozorování s Jónem. Z. Jón v letech 1963-1975 okroužkoval celkem 43 lindušek rudokrkých, z toho 13 jedincù v roce 1966. Nejèasnìjší odchyt mìl 25.4.1968 u Nového Boru. Nìkteøí kroužkovatelé nevybíravì pomlouvali bratry Ladislava a Františka Štanclovi, že jsou chrti, lakomci a sobci. Zdenìk Jón je oba pøi každé pøíležitosti obhajoval. Jezdil s nimi obèas chytat kachny a Láïa, který odchyty organizoval, prý chycené ptáky rozdìloval vždycky spravedlivì. Stalo se ale, že pøijel k rybníku chlapík, který pak chodil po bøehu v naleštìných polobotkách, vyžehleném obleku a s aktovkou v ruce, že prý pøijel na kachny. Ruku "k dílu" nepøiložil, a tak nedostal nic na okroužkování. Pøiøadil se asi pak k tìm, kteøí se už døív chovali podobnì a Štanclovi pak pomlouvali. Jón také vysvìtloval, že Láïa Štancl sice okroužkoval v dobì nedostatku kroužkù hodnì vlaštovek (asi 2 5), ale on si ty kroužky na vlaštovky vyrobil sám. Tìsnì pøed mou emigrací do Rakouska a pak do Austrálie mi pøišel dopis (15.9.1968), kde líèí Z. Jón své pìkné zážitky ze Slovenska, ke kterému mìl velmi dobrý vztah. Jednak se tam narodil (5. února 1925 v Bratislavì) a prožil tam své dìtství, a jednak ze Slovenska pocházela i jeho manželka. Také tam èasto jezdil pozorovat a chytat ptáky. Za smutnou událost považoval, když mu na Zádøelu u Rožòavy vítr vyrazil ze sítì chyceného samce strnada vinièného. Byli jsme v kontaktu i bìhem mé emigrace v Austrálii. Své úspìchy s odchytem do "pulapky" mi líèil v dopise z 15. 12. 1987: "Nejvìtší úspìch jsem mìl, když v noci mi najednou do ní vlezlo 9 jespákù malých. Pak jednou pøi stmívání 13 jespákù obecných. Vždy to znáš, pro naše pomìry je to štìstí." Pro nìho bylo zase zajímavé, když jsem mu popsal, jak jsem u Melbourne chytil za tahu jeden den 14 jestøábù australských (Accipiter fasciatus). Nìkdy mi také radil. Napø. dobøe mínìná rada, abych chytal bahòáky do sklopek na kose "The Werribee Spit"(kde v jediném pohledu bylo pøes 1 tisíc bahòákù) se mi zdála mírnì øeèeno nepraktická. Nemìl jsem mu za zlé, že si ty australské pomìry nedovedl vùbec pøedstavit. S velikým nadšením se zajímal o odchyty dravcù na druhé stranì zemìkoule a pøál si, abych je co nejpodrobnìji popsal. Dravce jsem chytal do "jestøábích košù" (mìl jsem jich 25 na území, kde nebyl pøístup pro veøejnost), na "bal-chatri" a do "carrion traps". O všechno se živì zajímal. "Bal-chatri"(balèátry) jsem používal dvou velikostí: malé, kde návnadou byla bílá myška - na luòce a poštolky a vìtší pro støednì velké dravce, kde návnadou byla japonská køepelka. Nìkdy se chytili najednou i dva dravci, napø. moták kropenatý (Circus assimilis) a raroh hnìdý (Falco berigora). Obrovským pøekvapením pro Zdeòka Jóna (stejnì jako døíve pro mne) bylo, že sova pálená (T.a.delicatula) se v Austrálii nìkdy chytá ještì za svìtla pøed setmìním, když jsou ještì rozeznatelné barvy! 27
Z. Jón choval vždycky doma ptáky a nìkteré používal jako "volavé". I ve stáøí, když už bydlel v malém bytì, mìl v kleci skøivana lesního a køivku velkou. Pøi odchytech køivek obecných chytil i nìkolik køivek velkých. Napsal mi: "Jednu si nechám jako volavou. Má zobák jako papagaj. Výška zobáku 15,3 mm. Dokáže zelenou borovou šišku rozebrat ve chvilce. Je celá èervená a velikost o polovic vìtší než normální køivka. Je velice krotká a už zpívá." Kromì ptákù mìl Zdenìk v oblibì kvìtiny, rád pìstoval skalnièky. Jednu dobu jich mìl pøes 3 druhù z rùzných míst svìta, hodnì z Himaláje a také z Nového Zélandu. Rùzné druhy orchidejí pìstoval po celý život. Zdenìk Jón byl vyuèený strojním zámeèníkem a byl manuálnì velice zruèný. Všechna bìžná chytací zaøízení vèetnì sítí a tenat si vyrábìl sám. Pøi své píli a vynalézavosti neustále zkoušel nové zpùsoby odchytu a staré zdokonaloval.velkým handicapem pro nìho byla postupná ztráta sluchu. S pøibývajícím stáøím ohluchnul na jedno ucho, pozdìji i na druhé. Trpìl zánìtem nervù v noze. Dvakrát pøežil mozkovou mrtvici. Velmi tìžce se smiøoval s tím, že neslyší ptáky a nemùže komunikovat s lidmi. Byl vysoké štíhlé postavy a na jeho tváøi byl èasto vidìt pøíjemný úsmìv. Rád se podìlil o své zkušenosti, byl nezištný, skromný a pøátelský. Jako velmi aktivní kroužkovatel významnì pøispìl k poznání tahových pomìrù a života mnoha druhù ptákù. Za to mu patøí veliký dík. Všichni, kteøí ho osobnì znali, budou na nìho jistì vzpomínat jako na výborného ornitologa a vzácného pøítele. Bibliografie Zdeòka Jóna Hanzák J. & Jón Z. 1952: Hnízdìní vlhy (Merops apiaster L.) v Èechách. Sylvia 14: 119-1. Jón Z., Beniš L. 196: Ještì k výskytu skøivana ouškatého (Eremophila alpestris L.). Zprávy ÈOS 5: 36. Jón Z., Charvát S., Maršáková-Nìmejcová M. 1961: Novozámecký rybník. Edice SPR, Ústí nad Labem 1961: 1-12. Jón Z. 197: Jarní tah a hnízdìní konipasa luèního severoevropského (Motacilla flava thunbergi) v severních Èechách. Sylvia 18: 242-244. Jón Z. 197: Tah lindušky rudokrké (Anthus cervinus) na Èeskolipsku. Sylvia 18: 239-241. Jón Z. 1974: Zkušenosti z odchytu lindušek luèních (Anthus pratensis) a skøivanù lesních (Lullula arborea). Zprávy ÈOS 13: 15. Jón Z. 1995: Moje zkušenosti s odchytem slavíkù modráèkù støedoevropských (Luscinia svecica cyanecula) do sklopek. Zprávy ÈSO 4: 5. Pavlík P., Drobílek V., Urbánek B., Jón Z. 196: Sýkoøice vousatá (Panurus biarmicus L.) nový hnízdící ptaèí druh v severních Èechách. Živa 8(2): 76-78. Urbánek B., Jón Z. 1961: Falco gyrfalco Linnaeus - nový druh pro avifaunu Èeskoslovenska. Vìstník Ès. spoleènosti zoologické 25: 369-37. Urbánek B. & Jón Z. 1962: Poznámky k ptactvu Èeskolipska. Sborník Severoèeského muzea - pøírodní vìdy 2: 175-187. Urbánek B., Jón Z. 1963: Dynamika vymírající populace husy velké. Sborník pøednášek III. orn. konf. Brno: -21. 28