8. Nedokonalá konkurence na trhu výrobků a služeb - charakteristika, příčiny vzniku Shodné a rozdílné rysy DK a NDK ( rozdílné rysy: tvar individuální křivky poptávky, příjmy, vztah mezních nákladů a ceny Lernerův index, křivka nabídky, různé tržní situace) Učebnice: kapitola 10 9. Formy nedokonalé konkurence Monopol optimum monopolu při prodeji za jednotnou cenu dostudovat v učebnici: protimonopolní regulace Učebnice: kapitola 11.1 Oligopol charakteristika odvětví, smluvní oligopol, oligopol s dominantní firmou Monopolistická konkurence charakteristika odvětví, optimum firmy v krátkém období (různé situace) a v dlouhém období Učebnice: kapitola 11.2., 11.3. 10. Alternativní cíle firmy firma maximalizující obrat Učebnice: kapitola 12 10. Nedokonalá konkurence NK představuje takovou situaci na trhu, kde je alespoň jeden výrobce tak silný, že může ovlivnit tržní cenu P, což se odráží v klesající křivce d i. Charakteristika nedokonalé konkurence - reálná podoba trhu; - alespoň jeden subjekt je schopen ovlivnit cenu» vyrábí jiný výrobek než ostatní» diferencovaný produkt: fyzicky, prostorově, kvalitou; - výrobky se liší aby fa prodala víc, musí zlevnit křivka D po produkci firmy je kles. Formy - 3 formy: monopol, oligopol a monopolist. konkurence Příčiny selhání trhu 1) efektivnost špatná alokace zdrojů; 2) nerovnost nerovnoměrné rozdělování důchodů, vyplývající z nerovnoměrného rozdělení vlastnictví; 3) nestabilita cyklický vývoj ekonomiky; ze samé podstaty maximalizace zisku vyplývá cyklický vývoj Příčiny selhání 1) externality 2) veřejné statky 3) asymetrické informace nerovnoměrný přístup k informacím; 4) konkrétní opatření státu cenové stropy a prahy (regulace nájemného způsobuje nedostatek bytů); 5) existence nedokonalé konkurence nejvýznamnější, monopolní síla; Externality - nezamýšlené vedlejší efekty výroby / spotřeby; náklady nebo výnosy jsou přenášeny na jiné subjekty, které za ně neplatí; - záporná externalita při výrobě znečišťování životního prostředí při výrobě; - kladná externalita při výrobě vzájemná pomoc dvou subjektů (nechtěná) sad-včely; - kladná externalita při spotřebě můžu mít klidný pocit, že mě v případě nouze zachrání sousedův pes; - záporná externalita při spotřebě nemůžu vylézt na zahradu, protože mě dusí sousedovy květiny; 1
Veřejné statky 1) pokud poskytujeme veřejný statek jedné osobě, nemůže být poskytován, aniž by byl poskytován jiným osobám veřejné osvětlení; 2) pokud je poskytován jedné osobě, ostatním je poskytován s nulovými dodatečnými náklady čisté veřejné statky: nezměnitelnost, nevylučitelnost ze spotřeby; rozhodování nedok. kon. firmy je obsažnější- nejen o optimálním Q produkce ale i P monopolní síla= schopnost firmy (firem) ovlivňovat tržní cenu své produkce Hlavní příčiny vzniku nedokonalé konkurence 1) nákladové podmínky - nedok. kon. v podobě tzv. úspor z rozsahu: velké firmy mohou vyrábět levněji protože náklady se rozpočítávají na větší počet výrobků, mohou tak vytlačovat ty menší z trhu; jediné omezení velikost tržní poptávky a) AC i MC stále klesají, fa vyrábí rostoucí Q produkce s klesajícími jednotkovými náklady- realizuje úspory z rozsahu; Q se vyplatí zvyšovat až do průsečíku D; celou tržní D zabezpečuje tato jediná firma b) fa není schopna vyrábět rostoucí Q výroby s klesajícími náklady; úspory z rozsahu byly již vyčerpány; růst Q znamená i růst nákladů; vzdálenost bodu kdy začínají náklady růst od křivky tržní D je malá prostor pro existenci malého množství firem v odvětví c) náklady 1 výrobce rostou poměrně brzy; křivka D je hodně daleko od efektivního Q výroby 1 firmy prostor pro hodně firem 2)bariéry konkurence a) právní restrikce- např. ochranné známky, patenty, copyright atd. majitelé mají výsadní právo na výrobu produktu mohou získat velký podíl na trhu nebo i monopol b) diferenciace produktu- produkt každého výrobce se liší od konkurenčních nejen jiný výrobek ale i služby s ním spojené apod. 3)další příčiny: nedostatečné informace tržních subjektů, vlastnictví důležitého VF v rukou jediné firmy, zásahy státu do tržního mechanismu (např. regulace cen), politické okolnosti (např. vznik mezinár. kartelu OPEC) 2
Optimum firmy v nedokonalé konkurenci v dok. i nedok. kon. platí: = TR TC; je max <=> MC= MR (je největší rozdíl TR-TC) optimální Q produkce odvozujeme z tohoto vztahu náklady (předpoklad: ceny VF jsou konstantní) jsou ovlivněny efektivností výroby a charakter konkurence je neovlivňuje příjmy jsou zásadně ovlivněny charakterem konkurence - DK: výrobci nemohou ovlivnit P x NDK: mohou ovlivnit P (s růstem Q ji snižují) Celkový příjem firmy v nedokonalé konkurenci platí: TR= P*Q snižuje- li firma s růstem Q cenu, její TR buď klesjí nebo stoupají a) popt.po produkci firmy je elastická (%ní růst Q > %ní růst pokles ceny) TR i přes klesající P roste b) popt.je neelastická (%ní růst Q < %ní růst pokles P) při snižování P klesá i TR Kč 9 e D =1 TR v nedok. konk. Kč/Q 6 e D >1 MR a AR v nedok. konk. e D >1 e D <1 TR 0 3 6 Q 3 e D =1 e D <1 AR=d MR 0 3 6 Q Mezní a průměrný příjem firmy v nedokonalé konkurenci TR TR - definice: AR P MR Q Q rozdíly vývoje MR a AR v dok. a nedok. kon. - klesající indiv. popt. křivka křivky AR a MR jsou v nedok. kon. klesající - křivka MR není totožná s AR ale klesá rychleji MR musí být nižší než cena, za kt. se prodá poslední jednotka MR můžeme chápat jako rozdíl mezi dodatečným příjmem získaným prodejem posl. jednotky a ztrátou v důsledku prodje předcházející jednotky za nižší cenu MR je ovlivněn elasticitou popt. po produkci firmy (viz graf) - MR > 0 <=> popt. je elastická - MR = 0 <=> popt. je jednotkově elastická - MR < 0 <=> popt. je neelastická 11. Chování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Monopol je protipólem dok. kon. na trhu pouze jediný výrobce, výrobek nemá blízké substituty, silné bariéry proti vstupu dalších firem do odvětví jeho existence je v realitě spojena s vymezením trhu produkce monopolu (1 výrobce)= produkce celého odvětví popt. po produkci 1 firmy= tržní popt. Rozhodování monopolu o výši vstupu a ceně 1) rozhodování o Q výroby - vychází ze stejných principů jako v DK: = TR TC; je max <=> MC= MR 3
- křivka D je kles. a křivka MR klesá rychleji než D - klesající D optimální Q je menší než za stejných podmínek v DK (tam by se P(=MR) vyrovnala s MC) 2) snaha o co nejvyšší P- ALE limitována P, kt. jsou kupující ochotni zaplatit - platí P > MC monopol svůj zisk realizuje dlouhodobě, protože ostatní firmy nemohou vstoupit do odvětví Křivka nabídky v podmínkách monopolu u monopolu křivka nabídky neexistuje, protože neexistuje jedinečný vztah mezi Q a P (monopol může v závislosti na posunu křivky D nabízet různá množství při různých cenách) posun D změna křivky MR nový průsečík křivek MC a MR nové optimální Q a nová P Monopolní síla = schopnost firmy stanovit cenu vyšší než mezní náklady čím je vyšší, tím je větší převis P nad MC stupeň se vyjadřuje Lernerovým indexem P MC L L <0;1) P L=0 : dokonale kon. firma (P=MC) nedok. kon. (P>MC): L > 0, čím víc se blíží 1, tím je stupeň monopol. síly větší v praxi se využívá pro vyjádření monopl. síly ukazatelů: 4
a) míra koncentrace- vyjadřuje procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví (absolutní monopol: míra koncentrace= 100%) b) velikost zisku- není spolehlivé- výrazná monopol. síla nemusí znamenat velké zisky protože zisk závisí na vztahu mezi AC a P (resp. AR) Neefektivnost monopolu monopol. síla způsobuje, že z hlediska společnosti nevyrábí monopol efektivně - není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů srovnání monopolu a dok. kon. za předpokladu: - oba typy konkurence mají stejné nákladové křivky - neuvažujeme technik. změny, max. čas. obd. je dlouhé obd. - uvažujeme jen rostoucí MC DokKonk: síly S a D působí na vytvoření rovnovážné P DK a Q DK - spotřebitelé ochotni zaplatit za Q < Q DK cenu > P DK realizují přebytek spotř. (plocha mezi křivkou D a cenou P DK ) - výrobci vyrábějící Q < Q DK s MC< P DK realizují přebytek výrobce (plocha mezi křivkou MC a cenou P DK ) - přebytky představují přínosy plynoucí výrobcům a spotřebitelům ze směny - při produkci Q DK je přebytek spotř. i výrobce nulový ale celkový je max. - Q produkce dosahuje bodu, ve kt. se P, kt. jsou spotř. ochotni zaplatit za posl. vyrobenou jednotku, rovná MC na její výrobu - všechny zdroje efektivně alokovány monopol: produkce 1 firmy= produkce celého odvětví - optimální Q < Q DK na dok. kon. trhu - optimální Q= Q M, P= P M - spotřebitelé ochotní koupit Q<Q M za P>P M realizují přebytek (menší než v DK) - i pro poslední prodanou jednotku platí že P>MC - přebytek monopolu je větší než přebytek firem v DK ALE celkový přebytek je menší než v DK- ztráta efektivnosti některé potenciální přínosy ze směny nejsou realizovány a část zdrojů je nevyužita = náklady existence monopolu pro společnost= ekon. ztráta způsobená omezování výstupu monopolem (graf: plocha BCE) Regulace monopolu a antitrustové zákonodárství zvýšení daní- snižuje zisky monopolů ale nemá vliv na velikost vyráběného Q cenové regulace- centralizované stanovení ceny konkrétních výrobků - při nesprávném stanovení možná deformace trhu- nedostatek výrobků s regulovanou cenou 5
státní vlastnictví- determinováno širšími okolnostmi (politika, historie, kultura ) - např. železnice dnes častěji používány antitrustové zákony a ekon. regulace antitrustové zákony- zakazují urč. chování firem (např. spojování, dohody o cenách) ekonomická regulace- pravidla, zákony, kt. stát kontroluje (ovlivňuje) činnost firem - stanovení pravidel cenové tvorby (ne konkrétní údaj P)- založeno na info o P v regulovaných odvětvích, výši nákladů, velikosti výstupu, podmínkách vstupu do odvětví atd. - např. dáno že P může být max. rovna AC - při regulované P zaniká monopol. zisk monopol má normální zisk - odpůrci: snižování monopolně vysoké P ztráta motivace k podnikání ještě horší dopady než existence monopolu neregulovaný monopol nabízí Q M za P M regulovaná cena P R odpovídá Q R v ideálním případě by měla P být snížena na P I (kde MC=D)- to už by ale vedlo ke ztrátě monopolu Monopson je opakem monopolu = trh s jedním kupujícím síla monopsonu= schopnost kupujícího ovlivnit P ve svůj prospěch kupující kupuje za P< P v DK v postavení monopsonu jsou firmy- výluční odběratelé specifické produkce např. automobilky nakupující od subdodavatelů součástky, stát kupující vojenskou produkci Oligopol v praxi převažuje charakteristika: několik firem v odvětví - zpravidla diferencovaný produkt - bariéry vstupu pro nové firmy, každá firma je natolik silná že může mít P>MC určení optimálního Q a P je komplikovanější - všechny firmy jsou silné a hlídají chování konkurentů- snaží se předvídat, jak budou reagovat na změnu jejich chování vzájemná závislost firem strategické rozhodování Smluvní oligopol (koluzivní oligopol) vzniká <=> několik firem zjistí, že je pro ně výhodnější uzavřít s ostatními dohodu než vést cenovou válku (tajná) dohoda o stanovení monopolní ceny, tržním podílu každé, výrobních kótách každá firma se pak chová jako monopol firmy, kt. spolu uzavřely dohodu maximalizují společný zisk a podle dohody si ho dělí dohody zpravidla označovány jako kartelové- jsou zakázány uzavírány tajně oligopolní P je > náklady rozsah výroby < jeho společensky efektivní úroveň (podobné u monopolu) 6
Oligopol s dominantní firmou (např. Čokoládovny akcionář Danone, Nestle) vzniká, když je pro silnou firmu výhodné nechat část trhu slabším konkurentům skupina slabších firem- následují chování dominantní firmy- přejímají její P a vykazují další prvky dok. kon. chování - označujeme jako dokonale konkurenční lem dominantní firma se na své části trhu chová jako monopol optimální Q produkce stanoví dom. firma z rovnosti MC D =MR D, P stanoví vztažením optimálního výstupu Q D k popt. po své produkci d D stanovení Q D i P D je relativně nezávislé při ceně P D není trh zcela nasycen množství produkce Q D Q T realizuje dok. kon. lem firmy dok. kon. lemu díky své velikosti nerealizují úspory z rozsahu a jejich nákladové podmínky jsou ve srovnání s dom. firmou horší; při stanovení P > P D by ztratili zákazníky; snížení P díky náklad. podmínkám nepřipadá v úvahu optimální řešení je sledování P dom. firmy (cenové vůdcovství) stanovení ceny stejným zp. jako u monopolu - ALE: více firem v odvětví a možnost vstupu do odvětví tlak na efektivnost P je nižší a Q vyráběné produkce vyšší než u monopolu ale P (=AR) je stále >AC oligopol realizuje vyšší než normální zisk (< monopol) Monopolistická konkurence mnoho firem prodává podobné (ale ne stejné) výrobky v rámci NDK je DK nejblíže značná mobilita firem mezi trhy firmy mohou stanovit P výrobku v rámci svého výrobku má firma monopol řada firem prodává blízké substituty klesající popt. křivka po produkci firmy je poměrně vysoce elastická; kles. popt. křivka možnost realizace monopl. zisku v krátkém obd. dlouhé obd.: dosahování monop. zisku přiláká firmy z jiných odvětví počet firem na trhu vzroste popt. po produkci jednotl. firem klesne, zmenšuje se rozdíl mezi AR a AC, přichází nové firmy dokud není monop. zisk = 0 - neexistence monop. zisku znamená, že AR(=d) není nikde > AC - neexistence ztrát (ty by vyvolaly odchod firem z odvětví) znamená, že každá firma právě pokrývá své náklady (AR=AC) - optimální Q produkce spojen s dotykem křivek D a AR firmy monopolist. firma nevyrábí optimální Q produkce s min AC- křivka AC je v minimu při větším než optimálním Q 7
12. Zisk jako podnět a alternativní cíle firmy Typy firem 3 zákl. typy dle vlastnických vztahů - firmy v individuálním vlastnictví- podnikatel hospodaří sám na jeho účet jdou všechny zisky a ztráty za závazky ručí celým svým majetkem výhoda: pružnost; nevýhoda: omezenost zdrojů na rozvoj- závisí na kapitálu majitele - partnerství (obchodní společnost)- sdružení kapitálu 2 nebo více osob zvýší se možnosti finančního rozvoje ale za cenu větší právní složitosti vzniku i zániku firmy - akciová společnost- širší možnosti pro získávání peněz- hl. vydání akcií akcie= cenný papír, kt. dává svému majiteli právo spolurozhodovat o zákl. otázkách činnosti firmy hlasováním na valné hromadě (počet hlasů podle počtu akcií) majitel akcie má podíl na zisku- dividendy zisk má 2 části: nerozdělený zisk určený na rozvoj firmy a dividendy Akciová společnost výhoda: větší možnost získat fin. zdroje nevýhody: v někt. zemích podléhá dvojímu zdanění (zdanění příjmu PO a Fo a zdanění dividendy jako příjmu obyvatelstva) 8
- možné střety zájmů řídících manažerů a akcionářů nebo akcionářů mezi sebou (drobní- hl. zájem je dividenda x majitelé kontrolního balíku akcií- ten postačuje k získání kontroly nad firmou- chtějí dlouhodobou prosperitu firmy) může vydávat obligace= zvl. druh dlužního úpisu, její majitel je věřitelem firmy - obligace přináší smluvně daný úrok - x akcie: výše dividendy záleží na prosperitě firmy (může být větší nebo menší než úrok nebo i nulová), není předem známa Chování velké firmy firma většinou vyrábí velký počet různých statků nelze pro každý z nich konstruovat křivku D a MR rozhodování vychází z AC P firma stanoví pomocí přirážky k AC (Markup pricing)- limitem přirážky je D zisk je kritériem pro rozhodování o množství a struktuře produkce, investicích, inovacích atd., je předpokladem tvorby dalších zdrojů, investic, techn. rozvoje atd. maximalizace zisku- 2 složky: - snižování nákladů na výrobu, hledání úspor; ve velmi dlouhém obd. také uplatnění techn. pokroku, kt. vede ke snížení nákladů - maximalizace příjmů- v DK zvyšováním Q výroby; v NDK- jinak cenová konkurence- fa se vzdá dobrovolně zisku (někdy i ztráta)- leč pouze krátkodobě necenová konkurence- dnes má větší význam; často vyžaduje značné prostředky- zvyšuje náklady; pozitivním efektem růst D- umožňuje zvyšování Q bez poklesu P musí uvažovat o celkovém zisku, ne o ziscích z jednotlivých výrobků - např. fa sníží P základního výrobku ale zdraží jeho komplementy Alternativní cíle firmy uspokojivá výše zisku dosažení urč. podílu na trhu snaha dlouhodobě přežít růst a expanze firmy alternativní teorie popisující rozhodování firmy: manažerské a behavioristické teorie Manažerské teorie firmy zaměřují se na chování velkých firem řízených manažery model firmy maximalizující obrat - vysvětluje chování formy v NDK, kt. je podmíněno cílovou fcí manažerů v podobě maximalizace TR (=P*Q) P P 1 P 2 Q 1 Q 2 MR MC d=ar Q - optimum pro firmu maximalizující zisk: P 1 - Q 1 - optimum pro firmu maximalizující obrat: P 2 - Q 2 tj. v bodě kde MR=0; současně MR<MC firma se vzdává části zisku (ale urč. zisk má) - pro Q>Q 2 a MR<0 snížení obratu pro Q<Q 2 a MR >0 fa by mohla obrat zvyšovat růstem Q produkce - elastická popt. obrat s růstem Q produkce roste; u neelastické klesá; obrat je max. <=> elasticita popt.= 1 (jednotková elasticita) - firma maximalizující obrat vyrábí vyšší Q produkce za nižší P než firma maximalizující zisk 9
Behavioristické teorie firmy předpoklad: cíl firmy je výsledkem střetávání zájmů a cílů jednotlivců a skupin ve firmě - firma= koalice jednotlivých zájmových skupin - cíl firmy se může měnit se změnami cílů zájmových skupin a změnami jejich relativní moci ve firmě cílem je dosažení urč. uspokojivé výše urč. proměnné- všechny skupiny usilují o dosažení uspokojivého výsledku Model zaměstnanecké firmy cílem je maximalizace důchodu připadajícího na zaměstnance důchod zaměstnance má 2 složky: mzdu a podíl na zisku - mzda určena trhem práce(na firmě nezávislá) - podíl na zisku závisí na výší zisku a počtu zaměstnanců Neziskové firmy (Nonprofit Corporation) cílem není maximalizace zisku, mohou dokonce hospodařit se ztrátou netržní subjekty, kt. přispívají k uspokojování potřeb společnosti jako celku, jejich činnost není řízena trhem (např. školy, nemocnice, církev. a dobročinné organizace, kulturní zařízení, stát. instituce) - jejich příjmy pochází ze stát. rozpočtu neb darů a sbírek - někt. školy, nemocnice a kult. zařízení fungují i na komerční bázi jejich cílem je pak zisk- je podmínkou další existence Zisk jako podnět a alternativní cíle firmy Firma maximalizující obrat Q 2 - MR = 0 Firma maximalizující obrat se vzdává části zisku. Obrat je maximální, pokud se e D = 0. MR se v této situaci také rovná 0. Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce za nižší cenu než firma maximalizující zisk. 10