Výukový materiál Mistrovství světa ve fotbale 2010 pro studenty od 12 do 19 let Doprovodný materiál ke kampani Šampióni pro Afriku Z iniciativy Salesiánské asociace Dona Boska o. s. a Jugend Dritte Welt e.v.
Obsah 1 Úvodní slovo 1. část: Novinové články o MS 2010 2. část: Don Bosko v Jihoafrické republice 3. část: Rozhovory 4. Statistiky o dopadu MS na Jihoafrickou republiku Impressum 1
Úvodní slovo 1 Milé paní učitelky a páni učitelé, Mistrovství světa ve fotbale 2010 v Jihoafrické republice je už za námi. Kampaň Šampióni pro Afriku Vám dala možnost podívat se do země, kde se MS odehrávalo. Prostřednictvím interaktivní počítačové hry jste mohli svým žákům ukázat zemi na mysu Dobré naděje ze stránky, se kterou jste se v televizních přenosech nesetkali. Jihoafrická republika už není v centru zájmu a vyprchala i euforie z toho, že se mistrovství světa poprvé konalo na africké půdě. Šampióni pro Afriku tu však ještě zůstávají. Obstála Jihoafrická republika ve své úloze hostitelské země? Na jaká témata se zaměřila média a co na to říkají odborníci z různých oblastí? Na začátku školního roku Vám přinášíme nové informace. Z výukových materiálů se dozvíte, jaký dopad má mistrovství světa ve fotbale na hostitelskou zemi. Prostřednictvím novinových článků, rozhovorů, statistik a projektů Vám nabízíme exkluzivní ohlédnutí za Mistrovstvím světa ve fotbale 2010. Následující materiály můžete použít ve vyučování nezávisle na DVD Šampióni pro Afriku přidej se do hry! Každé téma představuje samostatnou vyučovací jednotku. Tématické okruhy a plány vyučování jsou určeny pro starší studenty ve věku 12 až 19 let. Materiály vycházejí z témat globálního vzdělávání. Na začátku každého tématu je uvedeno, jaké dovednosti žáci získají. Připojte se k nám a nechte formou globálního vzdělávání rozeznít poslední ozvěny MS 2010. Váš tým Šampióni pro Afriku 1
1. část: Novinové články o MS 2010 1 V červnu a v červenci 2010 se v Jihoafrické republice konalo Mistrovství světa ve fotbale 2010. Země na mysu Dobré naděje stála ve středu zájmu světových médií. Zprávy před mistrovstvím a po něm se od sebe velmi lišily. Předkládáme Vám zde tři novinové články, které se dívají na tuto sportovní událost z různých úhlů a ukazují, jaká očekávání, výzvy a problémy byly v Jižní Africe spjaty s mistrovstvím světa. Průběh vyučování: Fáze výuky Obsah Forma Otázky Materiály Vstup Uvedení do problematiky Učitel ukáže fotografii nově postaveného stadionu v Durbanu. Poté nechá žáky, aby obrázek popsali a zavede rozhovor na význam architektonických prvků 1. Učitel naváže na debatu o významu architektury stadionu otázkou. Žáci vyjádří své první domněnky. Plénum/ tichý impulz, řízená debata ve vyučování Plénum/ debata ve vyučování Jaké naděje a očekávání měla Jihoafrická republika před tímto mistrovstvím a byly naplněny? Obrázek stadionu na folii nebo fotografii/ úvodní článek Varianta 1: kongres expertů Vypracování I Vypracování II Žáci pracují ve skupinách vždy s jedním článkem a společně vypracovávají úkoly a formulují odpovědi na položené otázky. Žáci z různých skupinek se nyní sejdou v nové skupině a informují svoje spolužáky, kteří představují experty v dané problematice, o obsahu svého textu. Základn í skupiny Skupin y expertů Úkoly a otázky na pracovním listu Úkoly a otázky na pracovním listu Novinový článek, pracovní zadání Novinový článek, pracovní zadání Zakončení Žáci prezentují ostatním spolužákům své výsledky a diskutují o nich ve třídě. Následuje diskuze řízená učitelem. Je možné formulovat další doplňující otázky. Plénum 1) K jakým sociálním a politickým změnám došlo v JARu díky MS ve fotbale? 2) Ohlédneme-li se zpět, bylo to dobré rozhodnutí, aby se MS konalo v JARu? Dopis: Průřez mistrovství m 2010 1 Nový stadion v Durbanu překlenuje obrovský ocelový oblouk, po kterém se dá přejít. Je to symbol sjednocení Jihoafrické republiky, které nastalo po staletích aparteidu. 1
1. část: Novinové články o MS 2010 2 Varianta 2: vytvoření živého obrazu Fáze výuky Obsah Forma Otázky Materiály Vypracování I Vypracování II Zakončení Žáci zpracovávají ve skupinách článek a společně hledají klíčové slovo, které vyjadřuje podstatu textu. Jako druhý úkol budou muset tento pojem znázornit formou živého obrazu (jako by to zachytil fotograf na fotografii). Jedna skupina se postaví do pozic, ve kterých znázorňuje své klíčové slovo z článku. Sochy se chovají tiše a nehýbají se. Ostatní spolužáci pozorují živý obraz a nechají ho na sebe působit. Diskuze nad živým obrazem. Nejdříve popíšou obraz diváci a pokusí se ho interpretovat. Poté sdělí své pocity a zhodnocení herci ( živé sochy ). Nakonec prozradí režiséři, jaký měli záměr a představy. Práce ve skupinkách Zobrazení živého obrazu Plénum Úkoly a otázky na pracovním listu Novinový článek, pracovní zadání choreografie živého obrazu Novinový článek, choreografie živého obrazu Prohloubení a domácí úkol: Prohloubení S ohledem na počáteční otázku žáci zrekapitulují, jestli se realita po skončení MS shoduje s očekáváními, která byla spojena s výstavbou stadionu a jeho symbolického oblouku za sjednocení Národa duhy. Plénum Skutečně se obyvatelé JARu díky MS k sobě navzájem více přiblížili? Jaké úspěchy, eventuálně neúspěchy, sebou MS přineslo? Dopis: Průřez mistrovstvím 2010 Domácí úkol Žáci napíší čtenářský dopis, přičemž budou vycházet z výsledků třídních diskuzí. Žáci písemnou formou vyjádří svoje názory na dopady MS 2. 2 Příspěvky mohou být adresovány redakci Join-the-Game na adresu sampioni@sadba.org. Vybrané dopisy zveřejníme na našich webových stránkách www.sampioni.cz. 2
3 1. část: Novinové články o MS 2010 Úvodní článek - MS 2010 Durban Moses Mabhida, tak se jmenuje stadión v Durbanu, kde se bude hrát sedm utkání MS 2010. A vedle Kapského také druhé semifinále. Příznivci fotbalu zde již ve skupinách uvidí možného budoucího mistra světa. Představí se Brazílie, Španělsko, Německo, Nizozemí... Stadión je to nádherný a pro Jižní Afriku symbolický. Jeho forma připomíná vlajku této země, jižní a severní oblouky se spojují vysoko nad hrací plochou a znamenají spojení národa, milovníka sportu, po tolik let rozděleného, znepřáteleného na život a na smrt. Jedná se o architektonický skvost pro 70 tisíc diváků, s možností panoramatického pohledu z výšky 106 metrů. Za jednou z branek není postaveno druhé patro tribuny a tím se otevírá překrásný výhled na město. Tento sportovní stánek nese jméno Mosese Mabhidy. Žil v letech 1923-1986, bývalý předseda SACP, Komunistické strany Jižní Afriky. Narodil se v chudé černošské rodině, která byla vyhnána ze země. V roce 1963 ho požádal Oliver Tambo, pozdější předseda Kongresu (1991-1993), aby se vrátil do země a pomohl vytvořit armádu Afrického národního kongresu. Mahbida se postupně stal velitelem těchto ozbrojených sil a výraznou měrou se zasloužil o zrušení apartheidu. Autor článku: Vilém Hodr, zdroj článku: http://www.eurofotbal.cz/clanky/ms-2010-durban-117237/ 3
1. část: Novinové články o MS 2010 4 Článek č. 1: Vuvuzely na stadionech zůstanou. Je proti nim jen menšina, tvrdí mluvčí MS 14. června 2010 16:40 Kdo doufal, že se naplní slova o možném zákazu vuvuzel na fotbalovém šampionátu, bude zklamán. "Je proti nim jen menšina. Buď je milujete, nebo nesnášíte. My v Jižní Africe je zbožňujeme," říká mluvčí letošního mistrovství světa Rich Mkhondo. Záhy tak popřel výroky ředitele turnaje Dannyho Jordaana, jenž nevyloučil, že by organizátoři mohli vuvuzely zakázat kvůli stížnostem hráčů a vlastníků vysílacích práv. "Nedělejme z toho jen hudební nástroj Jihoafričanů, v současnosti je to mezinárodní instrument. Lidé je kupují a chtějí si je odvézt domů," zastává se Mkhondo používání plastových trumpet. A to i navzdory tomu, že si na vuvuzely stěžoval třeba francouzský obránce Patrice Evra, který nejen že údajně neslyšel spoluhráče při utkání, ale troubení ho navíc budí už brzy ráno. Ke kritikům se přidala i portugalská hvězda Cristiano Ronaldo: "Pro každého z nás je těžké se na hřišti soustředit. Hodně hráčů je nemá rádo, ale budou si na ně muset zvyknout." Vuvuzely ruší dokonce trenéry během tréninků. V dějištích šampionátu jsou zkrátka slyšet takřka vždy a všude. Nejednoho diváka u televizní obrazovky už novodobé rohy odradily od sledování zápasů. Mají ale své zastánce. Reprezentanti domácí Jižní Afriky jsou na ně zvyklí a při svých utkáních troubení vyžadují. Brankář Khune si po zahajovacím zápase turnaje dokonce stěžoval, že troubení bylo ještě málo hlasité. Šéf FIFA Sepp Blatter používání vuvuzel podpořil už dříve a nyní na internetové sociální síti Twitter vzkázal: "Vždy jsem říkal, že Afrika má odlišný rytmus, odlišný zvuk. Nechápu zakazování hudebních tradic fanoušků v jejich vlastní zemi. Chtěli byste snad, aby někdo zakázal tradice ve vaší zemi?" Zvuk tisíců nástrojů spojených v jednolité bzučení se nepříčí ani anglickému obránci Jamiemu Carragherovi, který si z ruchu při utkání proti USA nic nedělal: "Když jsem přišel na hřiště, ani jsem si toho nevšiml. Myslím, že si toho víc všímají televizní diváci." Že by tedy neměl ani problémy v komunikaci se spoluhráči? "Každý, kdo mě sleduje na stadionu Liverpoolu, ví, že jsem hlasitější než tyhle vuvuzely!" Angličtí kapelníci si na konkurenční troubení také nestěžují. "Neměli jsme s tím žádný problém. Je to pro nás rozhodně výzva, ale není důvod kvůli tomu naříkat," říká trumpetista Kapely anglických fanoušků But Hemmingham. 4
1. část: Novinové články o MS 2010 5 Africké trumpety ovšem měly v onom utkání nad těmi anglickými rozhodně navrch. A neutichnou po celou dobu šampionátu. Autor článku: Vladimír Kuklík Zdroj článku: http://fotbal.idnes.cz/vuvuzely-na-stadionech-zustanou-je-proti-nim-jen-mensina-tvrdimluvci-ms-1l4-/ms-fotbal-2010.asp?c=a100614_162006_ms-fotbal-2010_elv Úkoly a otázky: Pracovní zadání 1. Čím podle Vás byly vuvuzely pro toto mistrovství světa? 2. Myslíte si, že když JAR hostil MS ve fotbale, tak měl upustit od svých vlastních tradic a přizpůsobit se světu? A proč? 3. Rozdělte se ve skupině na dvě části a diskutujte nad tím, zda by se měly vuvuzely během mistrovství zakázat. Jedna skupinka argumentuje pro zakázání a druhá proti zakázání. 4. Představe si, že jste šéfové FIFA. Celá Evropa žádá zakázání vuvuzel při Mistrovství světa ve fotbale 2010. Napište krátkou zprávu vzkaz Evropanům proč vuvuzely nezakážete. Snažte se je přesvědčit o správnosti Vašeho rozhodnutí. 5
1. část: Novinové články o MS 2010 6 Článek č. 2: Dáš mi peníze na nový míč? A na jídlo? Za luxusním stadionem zůstává bída 11. června 2010 16:45 Johannesburg (Od zvláštního zpravodaje idnes.cz) - Také tu mají míč, šikovné tanečnice i bzučivé vuvuzely. Ale jiné. A jiný je i jejich svět, ač leží jen pár kilometrů od impozantního stadionu Soccer City, kde právě začalo fotbalové mistrovství světa. Ten svět je obyčejný, špinavý a chudý... I děti si nesou své plastové trubky. Nezbedně poskakují, pak se na chvíli zastaví, pořádně nadechnou a troubí, co jen mají síly. "Jdeme, jdeme," popohání je postarší paní. Kam? "Jdeme dál, máme školu." Vždyť po dobu fotbalového svátku mají mít prázdniny! Jako by se snad nehrál zahajovací zápas mistrovství světa, které africká země pořádá vůbec poprvé v historii! Jako by byl běžný den. Najednou se vynoří další skupinka. Věk osm až třináct let. Na sobě bílá trička, červené sukýnky, upravené vlásky. Postaví se na roh ulice a spustí: zpívají a tleskají, do rytmu se neúnavně vrtí, skotačí a bosé nohy si špiní v prachu. Před nimi na zemi malá kovová miska, do níž občas břinknou drobné. "Snažíme se trošku si vydělat," říká nesměle jedna z malých tanečnic. Jaký kontrast proti centru Johannesburgu, kde už od rána fanoušci troubí, pokřikují, motají se mezi auty, jež uvízla v nekonečných kolonách. Tohle je totiž Soweto, nejemotivnější část čtyřmilionové metropole, přímý svědek kruté historie. Právě sem v době apartheidu - nelítostné rasistické politiky - vyháněli běloši černošské obyvatelstvo. I Nelson Mandela, pozdější prezident, tady bydlel, stejně jako další bojovník za svobodu arcibiskup Desmond Tutu. "Nedáš peníze na nový míč? Tenhle už vůbec neskáče, s ním nejde hrát," stěžuje si před Mandelovým domem čtrnáctiletý Thabang a ukazuje na gumovou kouli. "Byl jenom na volejbal, chceme kopačák, ale nemáme na něj," povzdechne si. Pak vyskočí, i s šišatým míčem zkusí parádu a vykřikne: "Jako Messi!" A vůbec nevadí, že kolem jezdí auta. To policejní dokonce před malými fotbalisty na chvíli zastaví. "Tak dej aspoň na jídlo," prosí kolemjdoucí Thabangův vrstevník Mbongeni. "Pomůže tohle?" ptá se třetí z party Lebogang a v ruce žmoulá cizí bankovky, jež právě dostal od turistů, kteří míří na prohlídku do Mandelova domu a ke stánkům s africkými suvenýry. Jeho okolí je docela uklizené, hezké, ač mezi domy vykukují také malé plechové přístřešky. Zato dál bídy přibývá: rozpadlé baráky bez střechy, kolem prašných cest halda odpadků. Ale i tady - v dalších troskách - je místo pro fotbal. Díra po vyvrácených dveřích se mění v branku. 6
1. část: Novinové články o MS 2010 7 O kus dál chatrné příbytky z plechů a dřevěných desek... Stejný obraz neplatí pro celé Soweto, vždyť ve čtvrtek stejná čtvrť hostila galakoncert, na němž zpívala svůdná Kolumbijka Shakira či americká hiphopová parta a jedna z nejpopulárnějších kapel současnosti Black Eyed Peas, patří sem i stadion Soccer City. Ale některé jeho části jsou hodně smutné. Navzdory fotbalovému svátku. Autor článku: Ondřej Trunečka Zdroj článku: http://fotbal.idnes.cz/das-mi-penize-na-novy-mic-a-na-jidlo-za-luxusnim-stadionemzustava-bida-1ee-/ms-fotbal-2010.asp?c=a100611_160654_ms-fotbal-2010_ot Úkoly a otázky: Pracovní zadání 1. Jak prožívaly africké děti fotbalové mistrovství? 2. Myslíte si, že MS 2010 nějak změnil jejich život? A jak? 3. Diskutujte o rozdílech mezi tím, jak to v době MS vypadalo ve středu města a jak na jeho okraji v chudinských čtvrtích. V čem byly tyto oba světy v době MS podobné a v čem se lišily? 4. Představte si, že žijete jako africké děti v chudinské čtvrti Soweto. Napište společně krátký dopis o tom, co pro Vás, jako africké děti, MS znamená a jak si ho užíváte. 7
1. část: Novinové články o MS 2010 8 Článek č. 3: Co bude s Jižní Afrikou dál? Nezašlápne ji bílý slon? 12. července 2010 12:26 Tři odlišné světy se mi zjevily, když jsem téměř po čtyřech týdnech opouštěl Jižní Afriku. Nutno dodat, že fotbalovou Jižní Afriku. Tu reálnou jsem vlastně neměl možnost pořádně poznat. Když vás pohltí fotbalová bublina, téměř z ní není úniku, přesto jsem to poslední den zkusil a ptal se: Co bude s Jižní Afrikou, až šampionát skončí? Za měsíc? Za rok? Mgembe, černý chlapec, který na tržišti seděl se žlutou čepicí ve tvaru míče a opékal slepičí pařáty, povídá: "Víte, šéfe, svět poznal, co umíme. Zvládli jsme vás pohostit a nezklamat. I proto se budeme mít líp. Čím dál líp. Teď už nám tu naději nikdo neukradne." Valentina, nizozemská fanynka, která si v luxusním obchoďáku Sandton City objednávala kávu: "Vůbec nemám obavy, že by se teď na Jižní Afriku zapomnělo. Všechno tu funguje na evropské úrovni. Postavily se stadiony, dálnice, bezpečnost je taky perfektní." Luis, bílý Afrikánec a potomek nizozemských předků. Vezl mě taxíkem na letiště: "Mám strach. Teď všichni zmizí a zapomene se na nás. Bílí budou platit daně, černí toho budou zneužívat a stát bude žít na dluh. Po mistrovství zbudou jen bílí sloni a kupa problémů." Bílý slon je v angličtině obrat pro věci, které stály moře peněz, ale po jejich chvilkovém využití jsou k ničemu. Taxikář jmenuje stadiony v Bloemfontein, Polokwane, Rustenburgu nebo Nelspruitu, které stály miliardy, jenže po šampionátu možná zarostou bodláčím. Jen do stadionů investovala Jižní Afrika přes 50 miliard korun. "Všechny investice do telekomunikace i dopravní infrastruktury se nám mnohonásobně vrátí," tvrdí jihoafrický prezident Jacob Zuma. Černá a většinová část mu věří, bílá minorita ho považuje za populistu. I tohle je velmi zjednodušený pohled, protože Jižní Afrika je pro ostré soudy příliš komplikovaná země. Jisté je, že v nejsilnější ekonomice na africkém kontinentu životní standard i obchod stále vzkvétají a mistrovství světa tomu výrazně pomohlo. Ovšem analytici varují, že z investic se Jižní Africe vrátí jen zlomek. Třeba i tím, že místo odhadovaných 700 tisíc fanoušků dorazilo necelých 300 tisíc. Fotbal spokojený být může. Přes počáteční obavy z extrémní kriminality se pořadatelství obešlo bez závažných problémů. Organizace klapla a Sepp Blatter, šéf FIFA, dokonce podpoří Jižní Afriku v myšlence pořádat olympiádu 2020. Teď jde jen o to, jestli do té doby nezadupou africkou naději bílí sloni. Autor článku: Jan Palička Zdroj článku: http://fotbal.idnes.cz/co-bude-s-jizni-afrikou-dal-nezaslapne-ji-bily-slon-fs6-/ms-fotbal- 2010.asp?c=A100711_210451_ms-fotbal-2010_ot 8
1. část: Novinové články o MS 2010 9 Úkoly a otázky: Pracovní zadání 1. Co podle článku přineslo MS ve fotbale Jihoafrické republice? 2. Jaké tři světy, poznal autor článku během svého působení v JAR na MS 2010? 3. Rozdělte se ve skupině na dvě části a diskutujte na téma, zda zbudou po MS 2010 v Africe jen bílí sloni, anebo naopak. Jedna skupinka zastává názor, že zbudou bílí sloni a druhá, že naopak. Zkuste druhé přesvědčit svými argumenty. 4. Představte si, že jste byli v JAR na MS, napište krátkou zprávu o tom, co Vás na Africe nejvíce zaujalo. 9
1. část: Novinové články o MS 2010 10 Dopis od Katky Gutwirthové - Průřez mistrovstvím 2010 28. 07. 2010 Ennerdale Jihoafričané se na mistrovství těšili již dlouho dopředu. Více jak rok před mistrovstvím se každý večer při sportovních zprávách odpočítávaly dny do zahájení. Pokud jste mluvili s někým na ulici, hned po té otázce odkud jste, následovala otázka budeš tu na mistrovství? Každý pátek se v celém JARu měli nosit trika, či bundy na podporu Bafana Bafana (Jihoafrický národní tým). Mnoho lidí s Bafana Bafana bylo UNITED, někteří až natolik, že viděli Bafana Bafana jako mistry světa a pak byli velice zklamaní a rozhořčení. Spolu s nadšením z blížícího se mistrovství přišla ale také negativa v podobě zvyšujícího se obchodu s lidmi. U nás ve Fine Town se ztratilo několik dětí, z naší školy se naštěstí nikdo neztratil, i když bylo na mále. Lidé využívali mistrovství často také k vydírání a stávkovali a stávkovali v naději, že vláda se bude obávat o ztrátu turistů a splní požadavky stávkujících. Naše kuchařka dokonce říkala, že lidé budou stávkovat i teď, protože si myslí, že do země přišla spousta peněz a chtějí z toho také něco mít. Nevím, co je na tom pravdy, ale ve čtvrtek se plánuje začátek stávky obecních úřadů (Home Affair). Učitelé a sestry se ve škole snažili probouzet fotbalového ducha, a tak se malovaly vlajky, vyráběl se známý soccer city stadion, tančil se diski dance a troubilo se na vuvuzely. Jen kluci týden před mistrovstvím zničili již několikátý míč, trest byl krutý, zatím co celý svět se těšil na fotbal, my jsme neměli míč. V poslední den školy jsme pořádali školní mistrovství světa. Zapojily se i děti ze školky, a tak jsme skutečně měli o zábavu postaráno. Kromě dětí ze školky dorazil také známý fotbalista Giovani Elber, se spoustou kameramanů. Zatím co si učitelky užívali Giovaniho, děti se vystavovaly lesku kamer a fotoaparátů. 10
1. část: Novinové články o MS 2010 11 Celkově o nás byl během mistrovství docela veliký zájem. Lidé přicházející za fotbalem chtěli vidět i tu méně atraktivní stránku Jihoafrické republiky, a tak se jezdili dívat na nás. Tak například k nám zavítali italští policisté, kteří střežili italské fotbalisty. Bohužel to byla návštěva trochu smutná, měli přijet víckrát a mít program pro děti na celý den, ale protože italští fotbalisté nečekaně prohráli se Slováky, také italští policisté museli sbalit kufry a odjet domů. Šest našich dětí se připojilo ke skupince španělských studentů, kteří přijeli v rámci jednoho projektu na 10 dní do JARu. Dvě z našich dětí byly doprovázet slovenské fotbalisty na hrací plochu před začátkem zápasu s Itálií. Myslím, že jeden z nich dostal nejpříjemnějšího slovenského hráče. Děti měly zakázáno k fotbalistům mluvit, ale k našemu Thabisovi slovenský hráč začal mluvit jako první, bylo to vidět i na obrazovce. Děti dostaly oblečení a měly zařízený celodenní program od MacDonaldu. Takže celkově naše děti měly dostatek mistrovských privilegií. Krásné bylo sledovat africkou solidaritu. Ghanu, která zůstala jako poslední africký tým ve hře, podporovali všichni Jihoafričané. V rádiu se o zápasech Ghany neustále mluvilo, a když skutečně nešťastným způsobem z mistrovství vypadli, všude jste mohli vidět nápisy Ghano, udělali jste nás hrdými. Kromě toho bylo pro ghanské fotbalisty uspořádáno ve známé ulici v Sowetu rozloučení s fanoušky a poděkování za dobrou hru. Africké sebevědomí během mistrovství přeci jen trochu povyrostlo. Zaměření se celého světa na Afriku a konečně kvůli něčemu jinému než hladu a HIV. Čím více svět kritizoval vuvuzely, tím více jsme se tomu smáli a tím více jsme na vuvuzely troubili a byli na ně hrdí. Přeci jak řekla naše učitelka, fotbal se hraje nohama a ne ušima. Popravdě, já jsem si myslela, že vuvuzela je na fotbale běžný nástroj všude ve světě. Kromě toho i organizace byla velmi dobrá, jak jsem na vlastní kůži mohla při jednom zápase prožít. Takže Afrika má skutečně být na co hrdá! Jen pivo na stadionu bylo za 30 randů (80Kč) přeci jen trochu předražené. Lidé se velice pěkně chovali k turistům, neslyšela jsem o moc případech okradení a o žádném přepadení. Naopak také mně lidé hodně pomáhali. Už takových 6 měsíců před mistrovstvím mi lidé říkali, musíme se o tebe dobře postarat, my víme, že přijede mnoho turistů a že se o ně musíme dobře starat a ochránit je. Tak teď jen doufám, že se o mě budou starat i po mistrovství. Někteří lidé sledovali fotbal na stadionu, někteří v parcích pro fanoušky, někteří v hospodách, někteří doma a někteří nikde, protože neměli elektřinu. I ti, co elektřinu mají, tak ji občas neměli, protože jí tu máme nedostatek. A tak jsem si 11
1. část: Novinové články o MS 2010 12 občas říkala, že vy v Evropě si mistrovství užíváte možná více než někteří lidé tady. Každopádně již během mistrovství země avizovala, že po mistrovství bude problém s elektřinou, takže se bude šetřit, a také že jo. Po mistrovství není v některých čtvrtích pravidelně elektřina. Nutno říci, že např. v Ennerdale s tím problémy nemáme, ale jiné i bohatší čtvrtě ano. Nejvíce na to však opět doplácí ti chudší, protože ti nemají jak si zatopit, a tak mrznou, nebo si topí vším možným a riskují tak své zdraví. WORLD CUP samozřejmě přinesl spoustu dobrého. Jednak přinesl do Johannesburgu autobusy. Sice je to stále na malém území, ale přeci jen je to pokrok. Vláda se také snažila zlepšit bydlení lidí, i když se zdá, že to se děje i mimo WORLD CUP. Opravily se staré stadiony a postavily nové. Soccer city stadion v Sowetu je jeden z největších na světě a má úžasnou atmosféru. Také to snad přineslo maličké přiblížení se černých a bílých Afričanů. V JAR se bílí zajímají spíše o rugby a ne tak moc o fotbal, černí zase chodí na fotbal, ale ne zas tak moc na rugby. Mistrovství světa ale samozřejmě zlákalo i bílé, a protože stadiony se připravovaly na mistrovství, finále rugby se hrálo v Sowetu (největší černošská čtvrť hodně spojovaná s bojem proti apartheidu) v Orlando stadionu, kam dříve bílí lidé nepřišli ani omylem. Ale zase to neberte tak, že se teď v Jihoafrické Republice všichni milují, na to ještě budeme potřebovat pár stovek let. Nyní máme po WORLD CUPu. Je to takové zvláštní, tolik času těšení se a najednou je to pryč. Prezident vyzval, aby lidé nechali ještě na jeden měsíc fotbalovou výzdobu, takže stále můžete vidět spoustu vlajek, míčů, obchodů se suvenýry. A jak pomalu výzdoba mizí tak se pomalu s WORLD CUPem loučíme. Ale to, co po mistrovství zůstane, jsou krásné vzpomínky a hrdost na to, jak dobře se Jihoafrická republika zhostila úlohy hostit mistrovství světa ve fotbale a jak přátelsky místní lidé přivítali celý svět! A ještě na závěr bych ráda podotkla, že jsem celé mistrovství sledovala vlastníma očima, a tak jistě ne objektivníma, takže prosím, abyste mé postřehy brali s rezervou. S pozdravem Katka 12
2. část: Don Bosko v Jihoafrické republice 1 V této části se žáci naučí: pracovat s informacemi, vnímat rozmanitosti, analyzovat globální změny, nahlížet na problémy z různých perspektiv, solidaritě a spoluzodpovědnosti. Průběh vyučování: Fáze výuky Obsah Forma Otázky Materiály Úvod Uvedení do problematiky Vypracování Prezentace Prohloubení Domácí úloha Učitel žákům ukáže fotografie tří projektů Salesiánů Dona Boska. Žáci mají za úkol obrázky popsat. Učitel žákům krátce poví o pedagogice Dona Boska (zmíní i fotbal, který byl důležitou součástí jeho pedagogiky). Žáci si dělají poznámky. Žáci si přečtou informace o svém projektu a ve skupině odpoví na dané otázky. Výsledky napíší na papír, který použijí při prezentaci. Skupiny prezentují své projekty. Žáci spolu diskutují na téma, zda může centrum v Ennerdale skutečně profitovat z MS. Kolektivní diskuze / tichý impulz Výklad učitele Práce ve skupinách Kolektivní diskuze, prezentace skupinových prací Kolektivní diskuze Ve skupině zjistěte, jak se ve vašem projektu projevuje pedagogika Dona Boska. Na začátek byste měli projekt krátce představit. Může centrum v Ennerdale skutečně čerpat z MS? Fotografie projektů Informační leták pro učitele Odkaz Dona Boska Dva pracovní listy s představením projektu: Life Choices a Ennerdale, velký arch papíru, fixy Papíry s prezentací, informace o projektech Informace o projektech Žáci vyhledají informace k otázce, proč se dnes už nemluví o rozvojové pomoci ale o rozvojové spolupráci, a potom vyjádří vlastní názor. 1
2. část: Don Bosko v Jihoafrické republice 2 Odkaz Dona Boska Vzdělání je klíčovým aspektem boje proti chudobě a diskriminaci! (Don Bosko) V duchu tohoto hesla pracují ještě dnes všechna salesiánská zařízení. Kdo to vlastně byl Don Bosko? V polovině minulého století došlo v Itálii, stejně jako v mnoha jiných evropských státech, k velkým převratům. Postupující industrializace za sebou zanechávala obrovské počty zchudlých rolníků, kteří se stěhovali do měst za prací a za štěstím. Obzvláště těžké to měli mladí lidé; práce dětí nebyla ničím neobvyklým. Italský kněz Giovanni Bosco (16. 8. 1815 31. 1. 1888) se snažil svým životem a působením hledat odpovědi na tíživé otázky své doby. Shromažďoval kolem sebe mladé lidi, kteří opustili svůj domov, rodinu a přátele a odešli za prací do velkoměsta Turína. Don Bosko se těchto mladých lidí ujal, nabídl jim domov a staral se o ně. Postaral se o jejich vzdělání, aby měli dobré vyhlídky do budoucnosti, a vedl je k víře. Založil mnoho škol, oratoří a volnočasových center. Stát nařizuje a trestá, já pracuji s láskou k bližnímu. Pedagogika Dona Boska stojí na třech pilířích: láska, dobrota a respekt. Don Bosko se na rozdíl od dobových praktik odklání od tvrdé výchovy a tělesných trestů. Používal metodu prevence a žil podle hesla Kdo ví, že je milován, dokáže milovat. A kdo je milován, dosáhne všeho. Dílo Dona Boska se rozvíjelo dále i po jeho smrti v roce 1888. Katolický řád Salesiánů Dona Boska je dnes třetím největším řádem a na celém světě má přes 18 000 členů. Působí v 1 800 zařízeních ve 130 zemích. Don Bosko rozvíjel svou výchovnou metodu před více než 150 lety. Podle jeho metody fungují dodnes salesiánská zařízení v České republice i všude ve světě a neztratila na aktuálnosti. Vychovávají mladé lidi, aniž by je ponižovali nebo s nimi špatně zacházeli, vštěpují jim pravidla a morální zásady. Právo na důstojný lidský život a na vzdělání je obsaženo i v úmluvě OSN o právech dítěte. Stejně jako Don Bosko, lidé všeobecně uznávají, že pokud se mladým dostane důvěry, podpory a práce, která je uživí, budou mít budoucnost. 2
2. část: Don Bosko v Jihoafrické republice 3 Don Bosko a fotbal jako výchovná metoda Důležitým prvkem pedagogiky Dona Boska je sport. Především fotbal hraje v salesiánských zařízeních důležitou roli. Při fotbalu v oratořích se mladí lidé učí, že vítězství i prohra patří k životu. Při setkání s vrstevníky se učí řešit konflikty mírovou cestou nebo se po hádce opět usmířit. Tyto vlastnosti se jim budou později hodit v práci i každodenním životě. V Jihoafrické republice například podporuje Salesiánský institut fotbalový tým Masakhane United. Masakhane znamená vzájemně si pomáhat. Trenér a iniciátor, pan Taski, nám pověděl, co znamenalo mistrovství pro jeho zemi: Mistrovství světa ve fotbale bylo vždy něco, co se konalo někde jinde. Nebylo součástí našeho světa. Teď jsme mohli světu ukázat, že i my jsme součástí fotbalu. Najednou to bylo všechno tady a my jsme mohli být u toho. Přesto si Taski myslí, že mistrovství toho v JAR moc nezměnilo: Sice se postavily v celé zemi velké stadiony, ale v chudinských čtvrtích stále nejsou ani pořádná hřiště, na kterých by děti mohly trénovat. 3
2. část: Don Bosko v Jihoafrické republice 4 Don Bosko v Jihoafrické republice Projekt Šampióni pro Afriku přispěl k tomu, že se více jak 750 000 školáků z 9 100 evropských škol zajímalo o situaci mladých lidí v Jihoafrické republice. Mistrovství světa uvedlo do pohybu mnoho dalších věcí. První hodnocení ukazují, že tato sportovní událost přispěla v hostitelské zemi k úspěšnému dotažení několika projektů Dona Boska. Díky nasazení Salesiánů Dona Boska v JAR a jejich partnerských organizací v Evropě vznikly nové projekty. V Ennerdale jižně od Soweta bude moci více než 1 000 děvčat a chlapců lépe uplatňovat svoje právo na vzdělání. Salesiáni Dona Boska ve spolupráci s partnery tam postavili vzdělávací centrum pro děti od jeslí až do dospělosti s kapacitou 1 000 míst. Další dary od přátel a dárců pomohou místní komunitě pokračovat v započatých projektech a rozjíždět nové projekty Dona Boska. Ale nejen veřejní a soukromí sponzoři přispěli na vzdělávací iniciativy v Jihoafrické republice. Také právě děti a mládež v Evropě přemýšlely, jak by mohly podpořit mládež v JAR. Prostřednictvím sponzorských běžeckých závodů nebo fotbalových zápasů projevily solidaritu se svými vrstevníky v hostitelské zemi. Tato solidarita mezi vrstevníky má mnohem větší hodnotu než všechny vybrané peníze. Jasně totiž ukazuje, že my všichni, na severu a z jihu, neseme společně odpovědnost za náš domov, za Zemi. Jenom díky Mistrovství světa ve fotbale 2010 se náš život nezmění, říkají mladí ze slumů Kapského Města. Ale shodnou se na tom, že mistrovství posílilo sebedůvěru a sebeurčení Národa duhy. Na tuto novou sebedůvěru sází také salesiánské projekty. Už 100 let se Salesiáni Dona Boska v JAR snaží, aby děti a mládež dostaly skutečnou šanci. Mistrovství světa nijak nezměnilo chudobu v zemi ani nerovné šance na vzdělání. Proto nechává tato katolická kongregace plachty napnuté, jak ukazují oba projekty, které vám představíme v následujících odstavcích. Je důležité, abychom podporovali Jihoafrickou republiku i po skončení MS a usilovali o zlepšení vzdělávání dětí a mládeže v této zemi. 1 1 V kapitole Rozhovory se dozvíte více na téma Don Bosko v JAR. Nelly Burrows, spolupracovnice projektu Salesiánský institut v JAR, odpovídá na dotazy ohledně udržitelnosti projektů po skončení MS. 4
2. část: Don Bosko v Jihoafrické republice 5 Volný kop pro jihoafrické děti Mistrovství světa přineslo peníze na výstavbu centra Dona Boska v Ennerdale. Ennerdale je předměstí Johannesburgu s více než 45 000 obyvatel. Zde se sociální problémy Jihoafrické republiky projevují zřetelněji než kde jinde. Zhruba polovina obyvatel je mladší 25 let. Většina lidí zde žije na hranici chudoby nebo pod ní. Lidé bydlí v jednoduchých chatrčích se střechami z vlnitého plechu, většinou nemají elektřinu ani tekoucí vodu. I když bydlí blízko Johannesburgu, je pro ně těžké najít si ve městě práci. Veřejná doprava je drahá a nespolehlivá, takže je téměř nemožné, aby byli na svém pracovišti v centru města pravidelně a včas. Ekonomická nouze dopadá obzvláště těžce na rodiny. Děti vyrůstají ve světě plném chudoby a hrozby HIV/AIDS. Kromě každodenních těžkostí, se kterými se děti musejí potýkat, je ve škole nedostatek míst. Děti chodí do vyučování jen zřídkakdy, nemají tak vyhlídky na vyučení v nějakém oboru, a tím pádem ani šanci, najít si později práci, která by jim zajistila lepší život. Je to začarovaný kruh. Tato ztráta perspektivy má ještě další vedlejší účinky: mnoho mladých se uchýlí ke kriminalitě. V Ennerdale a jeho okolí chybí sportovní hřiště nebo místa, kde by se dal smysluplně trávit volný čas. Takže už od útlého věku nemají mladí lidé téměř žádnou možnost, jak získávat důvěru ve vlastní schopnosti nebo být součástí nějakého týmu. Salesiáni Dona Boska již nyní nabízí na různých místech Ennerdale kvalifikační kurzy, aby ten začarovaný kruh prolomili. Díky zvýšení finančních příspěvků, které se vázalo na MS 2010, a dalším veřejným zdrojům se nyní staví v Ennerdale vzdělávací centrum, které bude fungovat jako škola a odborné učiliště a kromě toho bude nabízet spoustu dalších možností využití. Brzy se zde budou nabízet také sportovní (např. fotbal) a volnočasové programy. Ve speciálních kurzech, tzv. Life Skills se budou probírat témata jako HIV/AIDS, hygiena nebo uspořádání vlastního života. Důležitou roli bude hrát i zprostředkování hodnot. Až 420 dětí a mladých lidí z nejchudších poměrů (tzv. AIDS sirotci, děti ulice) zde získá komplexní vzdělání a výchovu vědomosti, rozvoj osobnosti, sportovní vyžití, odbornou kvalifikaci. Cílem projektu není jen vyučit lidi, aby byli schopni si sami vydělávat. Silnou stránkou tohoto projektu je právě skutečnost, že se bude jednat o komplexní výchovu a vzdělávání. Cílem je, aby byli absolventi centra zodpovědní zástupci civilizované společnosti v Jihoafrické republice, čímž přispějí k pokojnému vývoji společnosti. Ještě něco je v Ennerdale nového: salesiáni dokazují, že boj proti chudobě se nevylučuje s ochranou přírody. Žáci učňovských oborů navštěvují kromě vyučování i kurzy o ochraně životního prostředí a o výživě. Mezi povinné předměty patří i ekologické zemědělství a šetrné zacházení s přírodními zdroji. Smyslem komplexního zaměření školy je předat mladým lidem správné hodnoty, naučit je úctě k tomu, co je obklopuje, a naučit je pečovat o vlastní tělo. Zdroj: http://www.jugend-dritte-welt.de/index.php?id=5356 5
2. část: Don Bosko v Jihoafrické republice 6 Life Choices - vzdělání pro lepší život Life Choices je ambiciózní projekt, který usiluje o zlepšení práv mládeže z chudých čtvrtí Kapského Města. Tento projekt se nyní testuje na 13 základních a 11 středních školách v nejproblémovějších částech jihoafrické metropole. Dvakrát týdně, po dobu tří let, se třídy účastní speciálních kurzů. Mezi nejdůležitější témata kurzů patří násilí na ženách a sebepoznání. Volba těchto témat nás nijak nepřekvapí. V obrovských chudinských čtvrtích neustále dochází ke znásilňování žen a dětí. Podle oficiálních statistik má 19 % obyvatelstva AIDS, přičemž u žen je výskyt nemoci třikrát vyšší než u mužů. Je to mimo jiné dáno tím, že k přenosu viru dochází při znásilnění. Tady se nikdo nad touto nespravedlností nepozastavuje, říká Sofia Neves, která tento projekt navrhla. Znásilnění je ve společnosti akceptováno. Matky učí své dcery, že pokud je někdo znásilní, nemají to nikde hlásit. Právě toto chce projekt Life Choices změnit. Mladí instruktoři, kteří jsou jen o pár let starší než účastníci těchto kurzů, pracují se skupinami formou workshopů a různých her. Kurzy jsou zaměřené např. na stanovení cílů a jejich dosažení, na zdraví a prevenci zdravotních rizik, na etnickou toleranci a další oblasti. V příštích pěti letech by se mělo projektu zúčastnit 56 000 dětí a mladých lidí. Nejde jen o to, abychom zamezili násilí a šíření AIDS. Chceme nabídnout jinou alternativu, vysvětluje představený salesiánů v Kapském Městě. Je zapotřebí, abychom se v tomto směru angažovali, protože stát v boji proti AIDS ve většině případů selhal. K lidem se sice dostanou nějaké informace o tomto smrtelném viru, ale často si navzájem protiřečí. Roky se rozdávaly kondomy, ale to nijak nepomohlo. Otec Patrick se dívá kriticky i na nový strategický plán jihoafrické vlády, který přestavila v polovině března v Johannesburgu. Je to sice krok správným směrem, ale zaměřuje se na řešení následků a ne na prevenci příčin. Vláda vyhlásila, že 80 procent všech nakažených dostane do roku 2011 protivirové léky. AIDS je však především společenský problém, říká otec Patrick. Navíc podle aktuálních statistik je polovina nově nakažených mladších 20 let. Projekt Life Choices se zaměřuje na změnu hodnot mladé generace. Mladí lidé se každý den setkávají s postojem, že lidský život nemá žádnou hodnotu, říká nám irský kněz Patrick. Snažíme se je přesvědčit, že jenom na nich záleží, zda dokáží něco změnit. Pokud si budou vážit svého vlastního života a života ostatních lidí, začnou je ostatní respektovat. Tím se také postupně změní celá společnost. Během MS se dva Jihoafričané z projektu Life Choices zapojili do týmu Šampióni pro Afriku. Nkosana Mkhize a Brian Matola navštěvovali evropské školy zapojené do tohoto projektu a přiblížili žákům život v Jihoafrické republice. Přitom kladli dětem a mladým lidem na srdce, jak je důležité převzít zodpovědnost za vlastní život. Vzdělání je klíčem k lepšímu životu i prostředkem k rozvoji Afriky. Díky zvýšenému zájmu o problémy Jihoafrické republiky, našel projekt Life Choices novou podporu. Tak mohou i Salesiáni Dona Boska v České republice podporovat mládež v Jihoafrické republice, aby se vydala na správnou životní cestu a postavila se na vlastní nohy. 6
7 2. část: Don Bosko v Jihoafrické republice Fotografie projektů Eric Miller, Eswatini Bilder 9960 7
8 2. část: Don Bosko v Jihoafrické republice Eric Miller, Bild salesian skillsworkshops 0910 8
9 2. část: Don Bosko v Jihoafrické republice Eric Miller, Khayelitsha soccer 9918 9
3. část: Rozhovory 1 Mistrovství světa ve fotbale 2010 skončilo a mnoho odborníků se nyní zabývá tím, jaký dopad má tato událost na Jihoafrickou republiku. Ptali jsme se několika odborníků z oblastí, kterých se mistrovství úzce dotýkalo. Různé pohledy těchto odborníků umožní Vašim žákům, aby si o MS 2010 udělali ucelený obrázek. V této části se žáci naučí: pracovat s informacemi, vnímat rozmanitosti, rozlišovat různé úrovně společenského chování, nahlížet na problémy z různých perspektiv, domluvit se a řešit konflikty. Průběh vyučování: Fáze výuky Obsah Forma Otázky Materiály Úvod Uvedení do problematiky Zadání Učitel krátce představí projekt Šampióni pro Afriku. Hot Line: každý žák napíše na lísteček odpověď, která ho spontánně napadne. Na zem se nakreslí čára, která od sebe opticky rozliší žáky, kteří souhlasí, od těch, co nesouhlasí (nalevo souhlas, napravo nesouhlas). Učitel přečte nahlas vybrané lístečky. Všichni žáci se postaví podle svého uvážení na jednu nebo druhou stranu čáry. Učitel vybere jednoho nebo dva žáky, aby zdůvodnili svoje postavení. Učitel krátce popíše tři rozhovory. Žáci se rozdělí do tří skupin. Každá skupina dostane jeden rozhovor a jedno pracovní zadání. Frontální vyučování, výklad učitele Práce jednotlivců, celá třída Jaký pozitivní nebo negativní dopad mělo mistrovství na Jihoafrickou republiku? Úvodní slovo Lístečky, čára na zemi (např. křídou nebo lepicí páskou) Rozhovory, pracovní zadání 1
3. část: Rozhovory 2 Fáze výuky Obsah Forma Otázky Materiály Vypracování Prezentace Diskuze Domácí úloha Žáci pracují ve skupinách na přiděleném rozhovoru. Jejich úkolem je vystihnout nejdůležitější odpovědi na zadanou otázku, které v bodech napíší na papír. Každá skupina pověsí svůj papír na tabuli a představí ho ostatním. Žáci diskutují o odpovědích z rozhovorů. Učitel může debatu rozšířit o další doplňující otázky. Žáci by měli své odpovědi vždy zdůvodnit. Práce ve skupinách Prezentace zástupců skupin Kolektivní diskuze O jakých pozitivních nebo negativních dopadech MS na Jihoafrickou republiku se v rozhovoru mluví? Shrňte nejdůležitější důsledky a napište je v bodech na papír. Připravte si prezentaci své práce. 1. Jak by se podle vás mělo v Jihoafrické republice předcházet násilí a kriminalitě? Jaké jsou vaše vlastní zkušenosti z České republiky? 2. Změnil se váš pohled na Jihoafrickou republiku díky mistrovství? 3. Myslíte si, že pořádání mistrovství světa ve fotbale může přispět k rozvoji hostitelské země? Rozhovory, velký arch papíru, fixy Papíry, magnety Žáci vyjádří svůj postoj k následující otázce: S jakými dalšími výzvami se Jihoafrická republika musí vypořádat po skončení mistrovství? 2
3 3. část: Rozhovory Pracovní zadání: Milí žáci a studenti, již jste se podrobně seznámili s kampaní Šampióni pro Afriku. Nyní se dozvíte, jaký dopad mělo MS na Jihoafrickou republiku. Hot Line vám ukázala, že se názory na dopad mistrovství světa ve fotbale na nejjižnější stát afrického kontinentu liší. V další fázi si prohloubíte své znalosti díky práci s rozhovory. Vypracujte následující úlohy: 1. Samostatně si přečtěte rozhovor. 2. Pracujte ve skupině a určete, o jakých kladných nebo záporných důsledcích pro JAR se odborník v souvislosti s MS v rozhovoru zmiňuje. Zformulujte tyto důsledky a v bodech je napište na papír. Potom se připravte na prezentaci entaci své práce před celou třídou. 3
4 3. část: Rozhovory Rozhovory: Rozhovor s Nelly Burrows Salesiánský institut Nelly Burrows je zodpovědná za oblast fundraisingu a komunikaci s veřejností v Salesiánském institutu v Kapském Městě. Pro Dona Boska pracuje od roku 2002 a situace dětí a mládeže, obzvláště dětí ulice v Kapském Městě, je jí důvěrně známá. Claudia Steiner/ Melanie Mörmel: Nelly, Salesiánský institut pracuje převážně s dětmi ulice. Je pravda, že děti ulice byly během pořádání mistrovství odstraněny z centra Kapského Města? Pokud ano, co se bude dít po ukončení mistrovství? Nelly Burrows: Ano i ne. Děti a mládež byli vytlačeni z centra již v prosinci 2009, když probíhalo losování do skupin na MS. Na toto téma proběhlo mnoho jednání mezi městskou policií a zástupci FIFA a bylo zapotřebí nových nápadů. Díky spolupráci města s různými neziskovými organizacemi [ ] 1 mohlo být každému dítěti ulice poskytnuto ubytování a potřebná péče. Pokaždé když policie narazila na ulici na nějaké dítě, mladistvého nebo dospělého, odvedla ho k některé z těchto organizací. Salesiánský institut byl během celého mistrovství uzavřen, neboť leží právě v zóně pro fanoušky. Vypracovali jsme nouzový plán pro mladé lidi, kteří se účastní našeho ubytovacího programu, a poslali jsme je k jiným nouzovým ubytovacím institucím nebo partnerským organizacím. Školy v celé Jihoafrické republice byly v době MS uzavřeny. Ani naše vyučování se nekonalo. Žáci by potřebovali oficiální povolení města, aby mohli projít kolem zóny pro fanoušky k nám do Salesiánského institutu. To nebylo v našich silách. Řádně jsme se však na celou situaci připravili, takže neměla žádný negativní dopad na naši mládež. Claudia Steiner/ Melanie Mörmel: V německém tisku se mluvilo o tom, že se zvýšily příjmy od dárců a vznikly nové neziskové organizace na podporu dětí a mladistvých ve slumech. Jak se Vy díváte na tento vývoj? Jedná se jen o krátkodobý projekt nebo mohou podobné aktivity vést k dlouhodobým změnám života dětí a mládeže v chudinských čtvrtích? 1 [ které se starají o děti ulice, i ty, které pečují o mládež a dospělé ] 4
3. část: Rozhovory 5 Nelly Burrows: Těžko říct. Ano, zájem neziskových organizací o problematiku dětí ulice v Jihoafrické republice je velký, ale tak tomu bylo už dlouho před mistrovstvím. Přibylo finančních prostředků, organizace navštívily známé osobnosti, a obrátily tak větší pozornost veřejnosti na fenomén dětí ulice. Ale z vlastních zkušeností vím, že žádná nezisková organizace nebude dostávat stálou finanční podporu. Problému HIV/AIDS je věnováno hodně pozornosti a programům, které se zabývají touto problematikou, se dostává velkorysé finanční podpory. Mnoho našich dárcovských a finančních smluv vyprší v březnu 2011. Zda budou prodlouženy, zůstává zatím otevřené. Na fóru neziskových organizací prohlásili dárci a sponzoři, že se budou nyní orientovat více na Brazílii, jakožto na příštího hostitele mistrovství světa ve fotbale. Jihoafrická republika je nyní méně zajímavá. Claudia Steiner/ Melanie Mörmel: U příležitosti Mistrovství světa ve fotbale 2010 vznikly různé fotbalové projekty pro mladé lidi v chudinských čtvrtích. Pedagogika Dona Boska, podle které se řídí Salesiánský institut, používá fotbal také jako jednu ze svých výchovných metod, a to i při práci s dětmi ulice. Může fotbal pomoci dětem, aby lépe zvládaly vlastní život? Nelly Burrows: Rozhodně. Fotbalové projekty dávají dětem pocit sounáležitosti s nějakou skupinou. Podporují týmového ducha, sebevědomí a tělesnou aktivitu. A jak říká známé přísloví Ve zdravém těle zdravý duch, tak sport může v mnoha případech zabránit konzumaci drog u mladých lidí, protože chtějí mít dobrou fyzickou kondici, aby byli vybráni do mužstva. Kromě toho jsou na sebe hrdí, baví je to a smějí se. To jsou pocity, které mnoho dětí dlouhou dobu nezažívalo. Koneckonců moci být zase dítětem je nutnou součástí jejich vývoje. Mnoho mladých lidí začne díky fotbalu snít o tom, že se stanou sportovními reportéry, trenéry, rozhodčími nebo něčím podobným. Je moc důležité mít nějaký sen a ctižádost ho uskutečnit. Claudia Steiner/Melanie Mörmel: V různých novinách se objevily články, že došlo i k nárůstu sexuální turistiky a zneužívání dětí. Jaké jsou Vaše zkušenosti v této oblasti? 5
3. část: Rozhovory 6 Nelly Burrows: Určitě docházelo k případům tohoto druhu. Ovšem mnoho dětí bylo ubytováno na bezpečných místech a vláda otevřela v mnoha čtvrtích školy, které fungovaly jako centra pro děti, kde mohly přes den trávit čas a dostalo se jim tam potřebné péče. Tím se podařilo zmírnit problém dětského zneužívání. Prostituce se spíše týkala starších dívek a žen. Mnoho žen přišlo do města fotbalu právě za tímto účelem, aby si zde vydělaly (a některé si vydělaly opravdu hodně). Samozřejmě došlo k nějakým případům znásilnění, ale podle našich statistik kriminality a dětského zneužívání se neprojevil žádný nárůst kvůli MS. Claudia Steiner/ Melanie Mörmel: Když to celkově zhodnotíte: mělo podle Vás MS více dobrých nebo špatných důsledků pro děti a mládež v Jihoafrické republice? Jaký vliv měla tato velká událost na mladé lidi ve Vaší zemi? Nelly Burrows: MS spojilo národ. Bílí, barevní, černí, Indové, staří, mladí, nemocní, zdraví, všechna náboženství zkrátka všichni jsme měli něco společného, o čem se najednou mohli bavit. Všichni jsme podporovali náš tým Bafana Bafana. Později jsme fandili a prožívali zápasy s týmy z jiných zemí. A přitom jsme mohli konečně hrdě mávat jihoafrickou vlajkou. Mnoho dětí sledovalo mistrovství až do posledního písknutí, dozvěděly se při tom spoustu nových věcí o jiných zemích a rozšířily si obzory. Jeden z největších snů Afriky je uskutečnit tzv. Projekt snů tj. zajistit pro všechny děti školní docházku. Velkým cílem je, aby se zpřístupnilo vzdělání pro všechny Afričany. Každá vzdělaná matka může zlepšit životní úroveň svých dětí a každé vzdělané dítě má větší šance na lepší život. Vzdělání pro celý národ! Fotbal i další sporty mohou přispět k tomu, aby se všichni sjednotili a bojovali za společný cíl. Ta atmosféra a pocit sounáležitosti ve všech částech země byly tak uchvacující. Tak by to mělo být každý rok! 6
7 3. část: Rozhovory Rozhovor s Ericem Millerem novinář a fotograf Eric Miller je novinář a fotograf, který žije v Kapském Městě. V únoru 2009 spolupracoval s německou neziskovou organizací Jugend Dritte Welt, pro kterou nafotil snímky pro kampaň Šampióni pro Afriku. Claudia Steiner: Eriku, Vy jste fotograf-reportér. Dokumentoval jste i poslední dny apartheidu. Kromě toho stále hledáte zajímavé tváře, které byste mohl zachytit. Eric Miller: Přesně tak! Claudia Steiner: Svět viděl výjimečné mistrovství. Jihoafrická republika nám učarovala. Jaké motivy jste fotografoval během mistrovství světa? Eric Miller: Už minulý rok jsem se rozhodl, že nebudu dělat žádné snímky z mistrovství světa ve fotbale. Získat povolení na focení zápasů bylo nesmírně těžké a asi bych ho ani nedostal. Tak jsem se soustředil na jiné věci. Fotil jsem například urbanistické oblasti Kapského Města a rozvojové projekty. Ovšem ne proto, abych zdokumentoval proměnu během MS. Claudia Steiner: Minulý rok spousta lidí ze zahraničí kritizovala, že se má MS odehrávat v JAR. Objevovaly se hororové scénáře o masových krádežích a neustálých přepadáváních. Obecně se šířil strach z nebezpečné Jihoafrické republiky. Jak často jste byl během mistrovství přepaden? Eric Miller: To jsou všechno jen řeči! A jsou skutečně neoprávněné. Znám tyhle pověsti o etnických válkách a masakrech. Mnoho turistů, např. Angličanů a Němců, odradily od výletu do Jihoafrické republiky. Ale všechny tyto historky jsou smyšlené. Samozřejmě došlo k trestným činům a několik lidí bylo přepadeno. Ale ve skutečnosti kriminalita poklesla. Právní systém zaznamenal zřetelné zlepšení. Někdy byli viníci již během tří nebo čtyř dnů odsouzeni a šli do vězení. Kromě toho se zlepšil i policejní dohled. 7
3. část: Rozhovory 8 Nezaznamenal jsem žádné přestupky. Většinu zápasů jsem sledoval v Shebeens 2, ale ani tam nedošlo k výtržnostem. Ve dne i v noci byly tisíce lidí na cestách ke stadionu a nebyly žádné problémy. Dokonce i ženy chodily venku samotné a vše probíhalo hladce. A nikdo se nad tím nepozastavoval. Claudia Steiner: V našem tisku se také neobjevily žádné zprávy o incidentech během MS. Byly zprávy pro tisk cenzurovány jihoafrickou vládou? Eric Miller: Média nelze cenzurovat. Na místě bylo tolik cizích novinářů, že by ani nebylo možné je kontrolovat. Skutečně během MS míra kriminality klesla. Claudia Steiner: Jedna německá bezpečnostní firma radila turistům, kteří cestovali během MS do JAR, aby nosili neprůstřelné vesty. Jak jste se chránil, abyste nebyl zastřelen? Zůstával jste doma? Nebo vlastníte auto s neprůstřelnými skly? Eric Miller: (směje se) Rád bych řekl, že v takové firmě jsou idioti, ale nejsou. Jenom se snažili co nejlépe prodávat své produkty. Ale jak už jsem řekl, kriminalita nebyla během mistrovství žádným velkým problémem. Claudia Steiner: Děkuji, že jste odpověděl i na tuto otázku. Byla myšlena ironicky. Pokud dovolíte, přejdu opět na vážnější téma. Mistrovství předcházela velká očekávání. Čekalo se, že první MS na africkém kontinentě přispěje k rozvoji hostitelské země i celého kontinentu. Co všechno se podle Vás od počátku příprav v roce 2004 stalo? Sledujete přípravy na šampionát již od roku 2004. Co vám přijde na mysl v souvislosti s pořádáním MS? Eric Miller: 2 Shebeens jsou ilegálně provozované hospody v chudinských čtvrtích. 8