Poskytování nelékařské první pomoci - Jak postupovat v nouzové situaci
OBSAH: Orientační vyšetření zraněného Zástava krvácení Kardiopulmonální resuscitace Akutní ztráta krve a její následky hemorrhagický šok Postup při dopravní nehodě První pomoc v případě tonutí První pomoc v případě štípnutí hmyzem, uštknutí hadem.
ORIENTAČNÍ VYŠETŘENÍ ZRANĚNÉHO: Stav vědomí slyšíte mě, jak se jmenujete? Krvácení silné krvácení je nutno rychle zastavit! Dýchání položte ruku na hrudník - sledujte zvedání a klesání hrudníku - poslechněte dech těsně u jeho obličeje ucítíte vydechovaný vzduch na své tváři. Postup při bezvědomí: 1. Uložení do polohy na zádech. 2. Záklon hlavy (zajistí průchodnost dýchacích cest). 3. Kontrola dýchání (pohled na hrudník zvedání a klesání, poslech těsně u obličeje - dech je cítit na tváři). 4. Pokud postižený nereaguje a nedýchá - volání rychlé záchranné pomoci a okamžité zahájení resuscitace. 5. Pokud dýchá a má hmatný tep uložení do zotavovací polohy na boku. Zotavovací poloha Zotavovací poloha udržuje volné cesty dýchací a brání vdechnutí krve nebo žaludečního obsahu při zvracení. Do zotavovací polohy ukládáme postiženou osobu, která je v bezvědomí dýchá a má hmatný tep! Při ukládání do zotavovací polohy je doporučován následující postup: Poklekněte k boku poraněného a jeho pravou ruku ohněte k uchu dlaní vzhůru Pokrčte jeho vzdálenější koleno a uchopte zraněného za něj a za rameno Tahem zraněného otočte na bok k sobě Rukou mu vypodložte tvář, aby měl hlavu v lehkém záklonu Poraněného přikryjte - pokud by krvácel z oblasti obličeje, podložte mu horní část trupu.
ZÁSTAVA KRVÁCENÍ Druhy krvácení U povrchových zranění vzniká žilní krvácení tmavě červená krev většinou plynule vytéká z rány (hodně krvácí např. hřbet ruky nebo hlava). U hlubokých ran, zlomenin, ztrátových poranění končetin vzniká tepenné krvácení jasně červená krev silně vytéká nebo stříká v pravidelných intervalech (pulsuje). Při poranění nejmenších cév u drobných zraněních dochází ke krvácení vlásečnicovému zvolné prosakování krve se obvykle zastaví samo. Nejčastěji dochází ke smíšenému krvácení způsobené poraněním tepen i žil!
ZÁSTAVA KRVÁCENÍ Velká ztráta krve může znamenat smrt poraněného, proto je třeba prudké krvácení okamžitě zastavit. Prudké krvácení je možno zastavit provizorně přímým tlakem prsty - ruka má být chráněna gumovou rukavicí (prevence krví přenosných onemocnění) Nejvhodnějším způsobem zástavy krvácení zejména na končetinách - je použití kompresivního (tlakového) obvazu Pokud se nacházejí v ráně cizí předměty, stlačíme místo nad ránou (směrem k srdci) Zaklíněné předměty se neodstraňují sterilním krytím nutno fixovat v ráně! Zraněného je nutno uložit do vodorovné polohy a krvácející končetinu zvednout Tlakový obvaz je nutno kontrolovat, při prosáknutí navázat, event. znovu utáhnout Prudké krvácení v tříslech je nutno stavit trvalým tlakem ruce se střídají Krvácení z nosu lze zastavit studenými obklady na zátylek či kořen nosu při předklonu si postižený zmáčkne nos prsty. Tlakové body Jde o místa, kde tepna prochází blízko kosti a lze ji stiskem prsty lehce uzavřít. Jde o rychlý, šetrný způsob zástavy krvácení. Je známo 7 tlakových bodů: Spánkový bod nachází se nad ústím zevního zvukovodu asi na šířku prstu před boltcem používá se při krvácení z horní části hlavy. Lícní bod nachází se 2-3 cm před úhlem dolní čelisti používá se při krvácení z dolních 2/3 obličeje. Krční bod leží v úrovni ohryzku (chrupavky štítné), mezi hrtanem a krčními svaly tepnu tiskneme proti krční páteří při krvácení z jazyka, dutiny ústní nebo krční tepny. Nikdy nestlačujeme oba krční body najednou hrozí narušení přívodu krve do mozku a následné bezvědomí!
ZÁSTAVA KRVÁCENÍ POMOCÍ TLAKOVÝCH BODŮ ZÁSTAVA KRVÁCENÍ POMOCÍ TLAKOVÝCH BODŮ Podklíčkový bod leží v oblasti vnitřní třetiny klíční kosti. Stlačujeme směrem dolů za kost proti prvnímu žebru, při krvácení z oblasti klíční kosti, ramene, podpaží, paži a při amputaci horní končetiny. Pažní bod leží v horní třetině vnitřní strany paže prohlubeň mezi dvojhlavým a trojhlavým svalem pažním. Stlačujeme mezi svaly proti pažní kosti - při krvácení z dolní poloviny paže, předloktí a ruky. Stehenní bod ve střední části třísla. Překříženými palci obou rukou tlačíme proti pánevní kosti - horní končetiny natažené využíváme váhu těla. Používáme při krvácení ze stehna a dolní části končetiny a v případě amputace.
POMOCNÉ TLAKOVÉ BODY Břišní bod leží v oblasti pupeční jizvy. Raněný leží na zádech na tvrdé podložce s lehce pokrčenými dolními končetinami. Krouživým pohybem zanořujeme pěst do břicha, dokud neucítíme puls a odpor proti páteři. Horní končetiny natažené využíváme váhu těla Užívá se při krvácení do břicha, pánve, krvácení z pohlavních orgánů (nelze provádět u těhotných žen). Pomocné body zápěstní na palcové straně zápěstí, při krvácení zápěstí. Podkolenní při krvácení z bérce stiskneme tepnu v podkolenní jamce a ohneme koleno. Zástava krvácení pomocí tlakových bodů (nebo prstů v ráně) je vždy nouzová, ošetření se snažíme dokončit přiložením tlakového obvazu).
KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACE Zahájení resuscitace Uložení do polohy na zádech. Záklonem hlavy a zvednutím brady otevřete dýchací cesty viz následující obrázek. Záklon hlavy zajistí průchodnost dýchacích cest. Kontrola dýchání pohled na hrudník, poslech šelestů dech je cítit na tváři. Pokud nereaguje a nedýchá - zahájení kardiopulmonální resuscitace. Pokud dýchá a má hmatný tep uložení do zotavovací polohy na boku. Kontakt s poraněným (stále mluvit) umožňuje uklidnění postiženého, hodnocení stavu vědomí rozsahu postižení.
Kardiopulmonální resuscitaci je nutno zahájit, pokud postižený nereaguje a nedýchá. Při resuscitaci má být stlačován hrudník - nesmí být vyvíjen tlak na horní část břicha. Nakloňte se nad hrudník postiženého a nataženými pažemi stlačujte hrudní kost asi o 4-5 cm - viz následující obrázek. Po každé kompresi (stlačení) uvolněte tlak na hrudník, neztrácejte kontakt ruky se sternem. Frekvence kompresí má být 100/min (každá minuta, kdy není postižený resuscitován, snižuje jeho šanci na přežití o 10 %).
Kombinace komprese s umělými vdechy po 30 kompresích otevřete dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady stiskem palce a ukazováku uzavřete nosní chřípí ponechte ústa otevřená a udržujte bradu zvednutou normálně se nadechněte a pevně přiložte svá ústa k ústům postiženého plynule vydechujte do jeho úst asi 1 sekundu a sledujte, zda se hrudník zvedá napřimte se k nádechu a proveďte další umělý vdech umístěte ruce do korektní polohy na hrudník a proveďte sérii 30 kompresí hrudníku pokračuje v resuscitaci kombinací kompresí hrudníku s vdechy v poměru 30 : 2. (U dítěte 15 kompresí : 2 vdechům). Pouze komprese hrudníku lze při resuscitaci užít: Pokud nelze provádět umělé dýchání z plic do plic ústy (při poranění obličeje, poranění či podezření na poranění krční páteře, kdy nelze provést záklon hlavy) Pokud nejste ochotni provádět umělé dýchání, provádějte pouze komprese hrudníku frekvencí 100/min Resuscitaci nepřerušujte, dokud postižený nezačne normálně dýchat nebo nepřijede kvalifikovaná pomoc a nepřevezme postiženého do své péče U postiženého v bezvědomí (který nereaguje) a normálně nedýchá, musí být neodkladně zahájena kardiopulmonální resuscitace (KPR)! V prvních minutách po zástavě srdeční se udržuje obsah kyslíku v krvi na vysoké úrovní a zásobování mozku a srdce kyslíkem je závislé na srdeční akci a nikoli na ventilaci. Z tohoto důvodu je ventilace v iniciální době méně důležitá nežli nepřímá masáž pomocí komprese hrudníku. Proto je prvořadé zahájit co nejdříve KPR nepřímou srdeční masáží! Je-li zachránců více, je v prevenci únavy účelné jejich střídání po 1-2 minutách! Komprese hrudníku produkuje mezní průtok krve mozkem a srdcem a zvyšuje tak pravděpodobnost přežití! Přerušování kompresí je proto nutno minimalizovat!
AKUTNÍ KRVÁCENÍ A JEHO NÁSLEDKY HEMORRAGICKÝ ŠOK Úrazy jsou často doprovázeny krvácením zjevným nebo skrytým. Zástava krvácení a zvládnutí jeho následků patří k bezodkladným úkonům první pomoci. V souvislosti s úrazy dochází často k šoku nejčastěji se jedná o šok hypovolemický. Hypovolemický šok vzniká buď ze ztráty intravaskulární tekutiny nebo relativně zvětšením distribučního prostoru při vasodilataci (v důsledku rozšíření cév). K nejčastějším příčinám šoku patří: Krvácení, popálení Kardiogenní šok při selhávání srdce (infarkt myokardu) Neurogenní šok při poranění míchy Velká poranění vedou k velkým ztrátám krve: Zlomenina pánve Zavřená zlomenina femuru Hemothorax Zavřená zlomenina tibie Zlomenina žeber Otevřená rána velikosti ruky 3000 ml 1500 ml 2000 ml 500 ml 150 ml na každé žebro 500 ml Náhlá ztráta krve vyšší než 1,5 l znamená přímé ohrožení života! Při úrazu je nejčastější příčinou šoku akutní ztráta krve - hemorragický šok Postižená osoba bývá bledá, s povrchním zrychleným tepem, poklesem krevního tlaku, častý je pocit žízně, pocení, nevolnost až zvracení, netečnost, ospalost, někdy naopak neklid. Proti rozvoji šoku je nutné: Zastavit krvácení, zajistit znehybnění zlomenin Zabránit prochlazení poraněné osoby ( event. zbytečné manipulaci s poraněným) Zajistit co nejdříve odbornou pomoc zavolání RZZS Uložení postiženého do protišokové polohy (zvýšené dolní končetiny) Nepodávat léky, nedávat pít! Pouze zvlhčovat rty!
POSTUP PŘI DOPRAVNÍ NEHODĚ JAK SE ZACHOVAT V NOUZOVÉ SITUACI Snažte se zachovat klid a nepodlehnout panice! Zastavte nejméně 50 m za havarovaným vozidlem! Zapněte výstražná světla! Oblékněte si výstražnou vestu! Umístěte výstražný trojúhelníkem 100 m za vozidlem! Snažte se zastavit projíždějící řidiče a získat jejich pomoc. Vytočte číslo tísňového volání: Záchranná služba: 155 Policie: 158 Hasiči vyproštění: 150 Integrovaný záchranný systém: 112 Vyprošťování Jen pokud hrozí další nebezpečí, je-li blokován přístup k dalším poraněným, nelze li poskytnout první pomoc na místě (např. resuscitaci). Vyproštění nutno provádět co nejšetrněji, pokud zraněný dýchá, je lepší přenechat výkon profesionálním složkám. Tísňová volání 1. Uveďte, kde se nacházíte (místo, ulice, km dálnice, event. využijte GPS) 2. Popište stručně a jasně událost počet a přibližný stav zraněných krvácení stav vědomí, dýchání 3. Udejte jméno, číslo telefonu a místo odkud voláte. Telefon je nutno nechat zapnutý pro kontakt s dispečinkem - možnost telefonicky asistované první pomoci! Orientační vyšetření zraněného - Rozpoznání života ohrožujících stavů: Jsou dýchací cesty průchodné Dýchá poraněný Je přítomno život ohrožující krvácení?
OZNÁMENÍ DOPRAVNÍ NEHODY POLICII ČR Od 1. ledna 2009 byla v souvislosti s přijetím nového zákona o Policii ČR omezena oznamovací povinnost dopravních nehod. Cílem této změny bylo odlehčit Policii ČR od šetření banálních dopravních nehod a umožnit jí, aby se více věnovala dohledové činnosti nad silničním provozem. Dopravní nehoda se musí neprodleně oznámit Policii ČR v následujících případech: Pokud při nehodě dojde ke zranění (třeba i jen drobnému) nebo k usmrcení. Pokud při nehodě dojde na některém z vozidel, včetně přepravovaných věcí, ke škodě převyšující 100 000 Kč. Pokud při nehodě dojde ke škodě (v jakékoli výši) na majetku třetí osoby (např. k poškození zaparkovaného vozidla, přilehlé nemovitosti apod.) policii naopak není nutno volat v případě, kdy se jedná o škodu na vozidle, které sice je v majetku třetí osoby (např. leasingové společnosti, zaměstnavatele či někoho z rodiny) ale jeho řidič měl na nehodě účast. Pokud dojde při nehodě k poškození pozemní komunikace či ke zničení nebo poškození její součásti nebo příslušenství (např. dopravní značky, svodidel apod.) Pokud při nehodě dojde k poškození obecně prospěšného zařízení (např. přejezdového zabezpečovacího zařízení) nebo životního prostředí (např. při úniku provozních kapalin z vozidla) Pokud při nehodě nejsou účastníci nehody sami schopni (bez vynaložení nepřiměřeného úsilí) obnovit plynulost provozu. Ve všech ostatních případech je oznámení dopravní nehody Policií ČR také možné, byť není povinné, a nepodléhá žádnému zpoplatnění ani žádné sankci. V situaci, kdy se účastníci nehody shodnou na zavinění nehody a spolupracují spolu v souladu se svými zákonnými povinnostmi, lze nicméně doporučit, aby dopravní nehoda byla vyřešena bez účasti Policie ČR. Základní povinností účastníků dopravní nehody však v takovém případě bude sepsání společného záznamu o dopravní nehodě, nejlépe s využitím tzv. euroformuláře o dopravní nehodě.
ZÁZNAM O DOPRAVNÍ NEHODĚ
NEHODU JE TŘEBA NAHLÁSIT POLICII VŽDY PŘI PODEZŘENÍ NA ALKOHOL ČI OMAMNÉ LÁTKY! NEPOSKYTNUTÍ PRVNÍ POMOCI JE TRESTNÝ ČIN Jde o trestný čin, který se trestá odnětím svobody až na 5 let. Pokud řidič měl řidič účast na nehodě a neposkytne potřebnou první pomoc osobě, která utrpí újmu na zdraví - ačkoliv tak mohl učinit bez nebezpečí pro sebe nebo někoho jiného - bude potrestán odnětím svobody až na 5 let. I mimo silnici se neposkytnutí první pomoci trestá, a to až na 2 roky odnětí svobody. Za poskytnutí první pomoci se považuje již samo zavolání záchranné služby!
PRVNÍ POMOC V PŘÍPADĚ TONUTÍ Utonutí je u dětí na druhém místě v příčinách dětské úmrtnosti, a to hned za úrazy dopravními. U dětí tonutí způsobuje každoročně přibližně 10 % úmrtí. Tonutím jsou ohroženy zejména děti ve věku 0-9 let, nejvíce ohroženou kategorií jsou děti předškolního věku jedná se zejména o věkovou kategorii 1-4 čtyřletých. U jedinců, kteří ztrácejí vědomí je úmrtnost téměř 50 %. Už po 5 minutách dochází k nevratnému poškození mozku, pokud jsou jedinci pod vodou déle než 10 minut, většinou dochází k úmrtí nebo ireversibilnímu poškození neurologickému se závažnými celoživotními následky (trvalá invalidita). Rizikové skupiny: U dětí nejrizikovější kategorii představují děti ve věku do 4 let. U dětí se velice často jedná o úrazy způsobené pádem do bazénu. Nejvíce obětí utonutí je zaznamenáno v kategorii 36-64 let (významně častěji u mužů) V kategorii nad 65 let lze sledovat zvýšený počet sebevražd! U věkové kategorie 21-35 let lze zaznamenat výrazný podíl na utonutí v důsledku užívání alkoholu, jež zapříčiňuje přeceňování sil při vodních sportech a také úrazy spojené s pádem do vody! Až u 30 % utonulých byl nalezen alkohol v krvi! Alkohol Vás lépe plavat ani potápět nenaučí spíše snadno utonout! Vzhledem k narůstajícímu počtu bazénů v ČR dochází rovněž i nárůstu tonutí v domácím prostředí. U dětí, které zemřely během hospitalizace v důsledku tonutí, byl místem úrazu v 66 % právě bazén. Nespoléhejte na křidélka či nafukovací kruhy děti by měly mít ve vodě i na lodičce záchranné vesty! Doporučení zabezpečující bazény: Zakrytí bazénu lamelovými konstrukcemi a foliemi Použití alarmů, signalizujících pád předmětu těžšího než 5 kg. Oplocení bazénu do výšky 90-120 cm se vstupem zabezpečeným proti otevření dítětem. Studny a jiné rezervoáry vody je nutné zakrýt dostatečně těžkým příklopem. Pozor na zahradní nádrže a okrasné rybníčky!
Prevence tonutí vyžaduje u dětí zodpovědný dozor! Aktivní dozor při hře dospělých s dětmi je nejlepší způsobem, jak naučit dítě plavat a pohybovat se v blízkosti vodních ploch. Nikdy nenechávejte dítě ani na chvilku samotné tonutí je otázkou několika vteřin! V řadě případů bývají rodiče nablízku, a stávají se tak přímými svědky tragického úmrtí svého vlastního dítěte! Přecenění vlastních sil a podcenění dozoru patří k hlavním příčinám tonutí! První pomoc v případě tonutí Přestože je výuka plavání velice důležitá, i dobrý plavec se může občas dostat do nesnází. K řadě nebezpečných situací může dojít na divoké vodě, při záplavách, spodních proudech, při únavě, špatném odhadu sil či zhoršené kondici. Zahraniční statistiky potvrzují, že až 44 % utonulých umělo plavat. Na divoké vodě nezapomínejte na vesty a ochranné přilby! Postup v případě tonutí Pokud je to možné, snažte se najít na břehu něco, čeho by se mohl tonoucí zachytit! Osobní zákrok je pomalejší a někdy pro zachránce i nebezpečný! Před vstupem do vody uvědomte vždy další osobu, která zároveň přivolá RZS! Vždy si sundejte oblečení a boty zvýšíte tím svoji bezpečnost i pohyblivost Při skoku do vody se vyhýbejte neznámým místům, neskákejte z velké výšky! Plavte s hlavou nad hladinou, ať máte přehled o místě tonutí, kdyby tonoucí zmizel! Tonoucího zachyťte rychle a razantně a táhněte jej za bradu k nejbližšímu břehu! Po vyčištění úst a uvolnění dýchacích cest (záklonem hlavy) zahajte okamžitě kardiopulmonální resuscitaci! Komprese hrudníku produkuje mezní průtok krve mozkem a srdcem, a zvyšuje tak pravděpodobnost přežití! Přerušování kompresí je proto nutno minimalizovat! V zachraňování pokračujte, dokud nedorazí odborná lékařská pomoc! Pozor na skoky do mělké vody tyto úrazy mají nejzávažnější následky. Před prvním skokem je vždy nutné ověřit hloubku minimální hloubka je 150 cm! Na neznámém místě nikdy neskákejte do vody po hlavě! Většina těžkých poškození páteře a míchy u dětí a dospívajících je následkem skoku do neznáme vody. Po těchto úrazech bývají většinou zachované funkce mozku, ale ochrnutí těla od ramen nebo od pasu dolů znamená trvalé upoutání na vozík!
PRVNÍ POMOC V PŘÍPADĚ ŠTÍPNUTÍ HMYZEM Ošetření je doporučováno zejména u menších dětí, kde hrozí škrábání ran. Důležitá je dezinfekce rány, která zamezí vzniku infekce a riziku dalších komplikací. Při svědění je vhodný studený obklad, led a úlevu přináší zejména použití gelu - Fenistil gel, Alpa gel nebo kalciová mast. (Použít je možno i plátek cibule, či jogurt). Při bodnutí včelou je nutné včasné odstranění žihadla (nutno vytlačit jako třísku, žihadlo se nevytahuje pinzetou) Při alergii mějte léky vždy s sebou! Při alergii na štípnutí hmyzem Při obtížích v případě bodnutí hmyzem je důležitá včasná konzultace u alergologa. Nebezpečné je zejména bodnutí v oblasti úst, jazyka nebo krku (včelou, vosou, sršněm). U těchto stavů, kdy je postižená osoba ohrožena vážnými komplikacemi - dušením, otokem dýchacích cest, zvracením, poklesem tlaku a vznikem anafylaktického šoku - je nutno volat RZP. Vznik anafylaktického šoku patří k velice vážným stavům, ohrožujícím postiženého na životě! Prevencí je včasné podání adrenalinu (injekční pero EpiPen podá snadno dávku adrenalinu) PRVNÍ POMOC PŘI UŠTKNUTÍ HADEM U nás je jediným volně žijícím jedovatým hadem zmije obecná. Vyskytuje se zejména v podhorských a horských oblastech do nadmořské výšky 1 500 m často se vyhřívá na kamenitých terénech. Na jaře je aktivní ve dne, v létě za soumraku i v noci. Zmije dosahuje délky až 70 cm hlava má trojúhelníkovitý tvar, zornice očí jsou vertikálně štěrbinovité (na rozdíl od užovky, která má oválnou hlavu a kulaté zornice). Zbarvení je variabilní, charakteristický tmavý klikatý pruh může chybět, v horských oblastech a v okolí rašelinišť se vyskytuje černá forma zmije. Prevence uštknutí Důležité je vhodné oblečení dlouhé kalhoty a pevná kotníková obuv. Hadi neslyší, ale dobře vnímají otřesy půdy proto je vhodná chůze těžkou nohou! Nesbírat dřevo po setmění - nesahat do děr, kam není vidět Nesedat si na předem nezkontrolovaná místa Zmije je schopná uštknout na polovinu délky těla - bezpečná vzdálenost od hada je více než 2 metry.
Intoxikace lokální příznaky Had útočí obvykle v sebeobraně, při šlápnutí nebo dotyku (někdy výpad předstírá, ale jed nevypustí dry bite ). Asi polovina kousnutí proběhne bez závažnější intoxikace. Při plném zákusu na kůži zůstávají drobné lehce krvácející ranky 10 mm od sebe. Nedokonalý zákus nechává jednu ranku nebo pouze škrábnutí. Jed obsahuje látky s vazodilatačním účinkem a hemoraginy poškozující endotel a zvyšující permeabilitu kapilár. Lokální příznaky představují otok, bolestivost a pozvolný vznik hematomu s následnými změnami barvy kůže. Maximum účinku nastupuje za 48-72 hodin (bývají zduřelé lymfatické uzliny). Lokální příznaky ustupují za 3-4 dny - v těžších případech za týden. Intoxikace celkové příznaky Prvními příznaky jsou nauzea, zvracení, pocení, žízeň, kolikovité bolesti břicha, průjem. V těžkých případech se může objevit edém a bronchospasmus, dušnost, poruchy vědomí, renální insuficience, hypotenze, oběhové a srdeční selhání. Jed zmije obecné má zkříženou reaktivitu s jedem blanokřídlých. Lidé alergičtí na štípnutí včelou, vosou nebo sršněm jsou s velkou pravděpodobností alergičtí i na zmijí jed! První pomoc při uštknutí hadem První pomoc představuje psychické a fyzické zklidnění uštknutého. Je třeba omezit zbytečný pohyb končetinu imobilizovat a šetrně chladit. Rána se nerozřezává, nevysává ani nezaškrcuje. Není vhodné podávat alkohol ani kofeinové nápoje, které zrychlují krevní oběh! Vždy je potřeba vyhledat lékařskou pomoc, u dětí ideálně RZP. Pro dospělé jedince není uštknutí ohrožující na životě (množství sušiny jedu 15 mg představuje 60 % letální dávky pro dospělého). Navíc při obranném kousnutí vypouští had pouze jednu třetinu! Při intoxikaci je vhodné konzultovat toxikologické centrum Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. U dítěte je vždy nutná hospitalizace a terapie dle klinických příznaků. Při léčbě se podávají antihistaminika a kortikosteroidy. Podání antiséra vzhledem k relativně velkému riziku nežádoucích účinků podléhá indikačním kritériím.
Závěr Nové zásady první pomoci jsou stručné a srozumitelné. Záklon hlavy otevírá dýchací cesty a masáž srdce zajišťuje mezní průtok krve pro mozek a srdce, a zvyšuje tak pravděpodobnost přežití! Tyto dvě zásady jsou z hlediska zachování života rozhodující. Důležité je, aby byla první pomoc zahájena bezodkladně - ihned po zavolání záchranné služby. Každá minuta, kdy není postižený resuscitován, snižuje jeho šanci na přežití o 10 %. Masáž srdce by navíc měla být prováděna bez přerušení až do příjezdu záchranářů. Doba dojezdu RZS je v Praze 8 minut a mimo Prahu 20 minut. Právě tyto minuty představují šanci na zachování lidského života. Nepromarněme ji může být poslední! Literatura: 1. Benešová, V. a kolektiv: Úrazy a možnosti jejich prevence, Praha: Centrum úrazové prevence FN Motol 2011 2. CÚP, Aktuality v prevenci úrazu, 3-4, 2008, ISSN: 1213-2179 3. Heinrichová, J.: Bezpečná cesta do školy projekt pro dopravní výchovu, Centrum dopravního výzkumu, MD- Besip,2006 4. Hrabovský, J.: MUDr. První pomoc Jak se chovat a co dělat, když dojde ke zranění při dopravní nehodě (SZÚ) 5. IPVZ: Lékařská první pomoc Souhrn přednášek ke kurzu v rámci specializační přípravy (Veřejné zdravotnictví) 6. www.ibesip.cz: Zásady zvládání dopravní nehody - Oznámení dopravní nehody Policii ČR Záznam o dopravní nehodě. 7. Kylian, J., Grillová, Š: Uštknutí zmijí obecnou, Prevence úrazů, otrav a násilí, 2012, roč. VIII, č.1, 8. Zvadová, Z., Nejedlá, M.: Rizika dopravních úrazů u dětí a dospívajících - Sborník X. ročníku Mezinárodní konference primární prevence rizikového chování (PPRCH, Praha, 2013) 9. Zvadová, Z., Nejedlá, M., Janatová, H.: CD - Minimalizace rizika dopravního úrazu první pomoc při dopravní nehodě, Praha 2015. Autoři: MUDr. Zuzana Zvadová, MUDr. Marie Nejedlá Návrhy plakátů žáci Střední umělecké školy Václava Hollara