N O V É S T A V B Y P R O V E N K O V

P R O G R A M O B N O V Y V E N K O V A V E S N I C E N O V É S T A V B Y P R O V E N K O V Ludmila Kašparová, Eva Rozehnalová a kolektiv MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ R 8 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE BRNO Ludmila Kašparová, Eva Rozehnalová a kolektiv NOVÉ STAVBY PRO VENKOV BRNO 2005 EDI NÍ ADA VESNICE SVAZEK 8

AUTORSKÝ KOLEKTIV NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Garant MMR : Hlavní ešitelé : Autorský kolektiv: Kooperace : Fotodokumentace: Ing. Ji í Hladík, Ing. Vilém Švec PhDr. Ludmila Kašparová, Ing. arch. Eva Rozehnalová Ing. arch. Hana Halasová Ing. Vladimír Hyvnar PhDr. Lenka Ježková Ing. Jarmila Kršková Ing. Igor Kyselka, CSc. Ing. arch. Hana Šimková Mgr. Robert Veselý Ing. arch. Dana Viktorinová Ing. arch. Helena Sklena íková Ko išová Ing. arch. Stanislav Toman Archiv ÚÚR Ing. arch. Helena Sklena íková Ko išová Mgr. Vít Hrdoušek Ing. arch. Stanislav Toman

P EDMLUVA P EDMLUVA Vážení tená i, Vážení tená i, dostává se Vám do rukou osmý svazek edi ní ady VESNICE, která si klade za cíl podporovat obnovu a rozvoj dostává našeho venkova. se Vám do rukou osmý svazek edi ní ady VESNICE, která si klade za cíl podporovat obnovu rozvoj našeho venkova. Publikace, p ipravená ve spolupráci Ústavu územního rozvoje a Ministerstva pro místní rozvoj, se v nuje citlivé oblasti Publikace, nové p ipravená výstavby ve na spolupráci venkov. Zabývá Ústavu územního se nejen zásadami rozvoje pro Ministerstva novou výstavbu pro místní a p estavby rozvoj, se v v nuje jednotlivých citlivé vesnicích, oblasti nové ale výstavby i zásadami na pro venkov. stavby, Zabývá které ovliv ují se nejen charakter zásadami krajiny. pro novou výstavbu p estavby jednotlivých vesnicích, ale zásadami pro stavby, které ovliv ují charakter krajiny. Publikace je ur ena p edevším len m obecních zastupitelstev a pracovník m obecních ú ad, cenné informace zde Publikace však najdou je ur ena i lenové p edevším Spolku len m pro obecních obnovu venkova, zastupitelstev potenciální pracovník m stavebníci obecních na venkov ú ad, a cenné odborná informace i širší zde ve ejnost. však najdou lenové Spolku pro obnovu venkova, potenciální stavebníci na venkov odborná širší ve ejnost. Ing. Alena Navrátilová editelka Ing. Ústavu Alena Navrátilová územního rozvoje editelka Ústavu územního rozvoje

OBSAH OBSAH OBSAH OBSAH 1. Úvod... 9 1. Úvod... 9 2. Zachování hodnot venkova... 11 2. 2.1 Zachování Sou asné hodnot hodnoty venkova... vesnické zástavby a d vody pro jejich ochranu... 11 2.2 2.1 Vesnice Sou asné a okolní hodnoty krajina... vesnické zástavby a d vody pro jejich ochranu... 15 11 2.2 Vesnice a okolní krajina... 15 3. Nová výstavba na vesnici a její problémy... 19 3. 3.1 Nová Sou asný výstavba stav na vesnici urbanistické a její struktury problémy a ve ejných... prostranství 19 3.2 3.1 Sou asný život stav urbanistické obyvatel a jejich struktury požadavky a ve ejných na rozvoj prostranství území... 19 21 3.3 3.2 Nové Sou asný požadavky život obyvatel na zp sob a jejich bydlení požadavky... na rozvoj území... 21 3.3 3.4 Nové požadavky na zp sob zajišt ní bydlení služeb... a ob anského vybavení 22 21 3.5 3.4 Nové zp soby požadavky podnikání na zajišt ní a zajišt ní služeb pracovních a ob anského p íležitostí vybavení... 24 22 3.6 3.5 Požadavky Nové zp soby na dopravu podnikání a a dopravní zajišt ní za ízení... pracovních p íležitostí 24 26 3.6 3.7 Požadavky Rozvoj technického na dopravu vybavení a dopravní... za ízení... 27 26 3.8 3.7 Nové Rozvoj požadavky technického na vybavení rozvoj rekreace... a sportu... 27 3.9 3.8 Rozvoj Nové požadavky cestovního na ruchu rozvoj... rekreace a sportu... 27 29 3.10 3.9 Požadavky Rozvoj cestovního na zajišt ní ruchu bezpe nosti... staveb a majetku ob an... 29 30 3.10 Požadavky na zajišt ní bezpe nosti staveb a majetku ob an... 30 4. Zásady a doporu ení pro novou výstavbu... 31 4. 4.1 Zásady Popis a doporu ení území... pro novou výstavbu 31 4.1 4.1.1 Popis území Vymezení... oblastí typické venkovské urbanistické struktury 33 31 4.1.1 4.1.2 Vymezení Specifické oblastí znaky venkovské typické venkovské zástavby... urbanistické struktury 33 37 4.2 4.1.2 Zásady Specifické a doporu ení znaky pro venkovské urbanistické zástavby... za len ní nové výstavby... 37 39 4.2 4.2.1 Zásady Výstavba a doporu ení na nových pro urbanistické plochách... za len ní nové výstavby... 41 39 4.2.1 4.2.2 Výstavba na v prolukách... nových plochách 41 4.2.2 4.2.3 Výstavba Území p estavby... v prolukách... 41 42 4.3 4.2.3 Zásady Území a doporu ení p estavby... pro ešení nových objekt... 42 44 4.3 Zásady 4.3.1 Nové a doporu ení objekty pro bydlení ešení nových rodinné objekt... domy 44 4.3.1 4.3.2 Nové objekty pro bydlení rodinné bytové domy... 44 51 4.3.2 4.3.3 Nové objekty pro bydlení ob anské bytové vybavení domy...... 51 52 4.3.3 4.3.4 Nové objekty pro ob anské zem d lskou vybavení výrobu...... 52 55 4.3.4 4.3.5 Nové objekty pro zem d lskou ostatní výrobu výrobu...... 55 59 4.3.5 4.3.6 Nové objekty pro ostatní rekreaci výrobu a cestovní... ruch... 59 61 4.3.6 4.3.7 Nové Využití objekty stávajících pro rekreaci objekt a k cestovní novým ú el m... ruch... 62 61 4.3.7 Využití stávajících objekt k novým ú el m... 62

OBSAH OBSAH 5. OBSAH Zásady a doporu ení pro ešení zelen a ve ejných prostranství... 67 5.1 Zm ny zelen na venkov v povále ném období... 67 1. 5.2 Úvod Dosažení... souladu s krajinou a další obecné zásady... 699 5.3 Úpravy ve ejných prostranství (návsi, ulice a náb eží) a úpravy jejich povrch... 76 2. 5.4 Zachování Parky a hodnot par íky venkova...... 78 11 5.5 2.1 H bitovy... Sou asné hodnoty vesnické zástavby a d vody pro jejich ochranu... 79 11 5.6 2.2 Zele Vesnice zem d lských a okolní krajina... výrobních areál... 15 82 5.7 Soukromé zahrady a p edzahrádky... 83 3. Nová výstavba na vesnici a její problémy... 19 6. P ílohy 3.1 Sou asný... stav urbanistické struktury a ve ejných prostranství 87 19 6.1 3.2 Oblasti Sou asný typické život venkovské obyvatel a urbanistické jejich požadavky struktury na rozvoj (Z.Lázni ka)... území... 89 21 6.2 3.3 P íklady Nové požadavky tradi ní zástavby na zp sob vesnic bydlení ve... vymezených oblastech... 90 21 6.3 3.4 Spole né Nové požadavky znaky staré na zajišt ní a nové služeb zástavby a ob anského p íklady ze vybavení zahrani í...... 97 22 6.4 3.5 Nový Nové venkovský zp soby podnikání d m ocen ný a zajišt ní v sout ži pracovních Nový domov p íležitostí 2005... 24 98 6.5 3.6 Seznam Požadavky vesnických na dopravu památkových a dopravní rezervací za ízení... a vesnických památkových zón 99 26 6.6 3.7 Seznam Rozvoj technického krajinných památkových vybavení... zón (KPZ) 108 27 6.7 3.8 Seznam Nové požadavky velkoplošných na rozvoj zvlášt rekreace chrán ných a sportu... území (ZCHÚ) 109 27 6.8 3.9 Celkový Rozvoj cestovního potenciál cestovního ruchu... ruchu v R (kartogram) 110 29 6.9 3.10 Typy Požadavky celkového na zajišt ní potenciálu bezpe nosti cestovního staveb ruchu a v majetku R (kartogram) ob an... 111 30 6.10 Seznam použité literatury a podklad... 112 4. Zásady a doporu ení pro novou výstavbu... 31 4.1 Popis území... 31 4.1.1 Vymezení oblastí typické venkovské urbanistické struktury... 33 4.1.2 Specifické znaky venkovské zástavby... 37 4.2 Zásady a doporu ení pro urbanistické za len ní nové výstavby... 39 4.2.1 Výstavba na nových plochách... 41 4.2.2 Výstavba v prolukách... 41 4.2.3 Území p estavby... 42 4.3 Zásady a doporu ení pro ešení nových objekt... 44 4.3.1 Nové objekty pro bydlení rodinné domy... 44 4.3.2 Nové objekty pro bydlení bytové domy... 51 4.3.3 Nové objekty pro ob anské vybavení... 52 4.3.4 Nové objekty pro zem d lskou výrobu... 55 4.3.5 Nové objekty pro ostatní výrobu... 59 4.3.6 Nové objekty pro rekreaci a cestovní ruch... 61 4.3.7 Využití stávajících objekt k novým ú el m... 62

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 1. ÚVOD 1. ÚVOD Pro tradi ní venkovskou zástavbu bylo charakteristické jednotné p sobení celku, vytvá ející obraz vesnice v krajin. Zachování a obnova obrazu našich vesnic, jejich organického sep tí s krajinou, specifického rázu venkovské zástavby, jeho p irozené a jedine né p sobivosti v míst a v krajin i obnova kulturních památek na venkov pat í proto mezi cíle Programu obnovy venkova. Dosažení takového cíle je nelehké. D vod je více. Pat í k nim narušené vztahy k prost edí, snaha stavebník odlišovat se za každou cenu, i nedostatek informací. Stále jen málo obyvatel si uv domuje, že do struktury eské, moravské i slezské vesnice bavorské domky ani americké ran e nezapadnou a nepat í. Zatím ješt na našem venkov z stalo zachováno mnoho krásné tradi ní architektury. V každém kraji a každé obci stavebníci a architekti mohou najít krásný d m, kterým se lze inspirovat. Inspiraci lidé paradoxn hledají ve sv t, jen málokdy doma. P itom si ani neuv domují, že v mnoha zemích EU p sobivý specifický obraz venkovských obcí se zachoval v d sledku p ísné ochrany. U nás je pot eba lidem stále p ibližovat jak typické regionální principy vesnické zástavby, v etn umíst ní stavby na pozemku, tak p íklady stavebních konstrukcí, které se u nás dlouhodob osv d ily a mají význam i pro budoucnost. Je t eba staletími vyzkoušené, že st echa se sklonem cca 45 0 chrání v našich klimatických podmínkách d m dob e proti v tru. Pro zachování urbanistické struktury vesnic je u nových staveb velmi d ležité, zda jsou v souladu s ostatní zástavbou a krajinou. Na Slovácku se nap íklad stav ly domy okapovit orientované, na Valašsku zase štítov orientované. Když se tento staletími utvá ený charakter poruší, naruší se obraz obce i celkový ráz krajiny. Podce ován je i význam ve ejných prostor. Už za Rakouska-Uherska byl sledován uli ní prostor. Stavebníci si nesm li dovolit všechno, ve ejný prostor byl vskutku ve ejný a lidé nemohli svojí stavbou negovat ostatní zástavbu. Jak budou obce vypadat dnes záleží p edevším na p sobení zastupitelstev obcí a samotných stavebnících. Co by m ly spl ovat nov postavené stavby na venkov, aby byly v souladu s architektonickými a urbanistickými principy v daném prost edí, se pokusí oz ejmit tato publikace. Publikace je dopln na množstvím fotodokumentace, která má doporu ovaná ešení tená m oz ejmit i upozornit na nevhodná ešení. Protože není ú elem publikace hodnotit jednotlivé stavebníky, není u jednotlivých fotografií uvád no jejich konkrétní situování. 9

1. ÚVOD NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Vesnice je spjata s krajinou, ta do ní vstupuje svým reliéfem, zp sobem využívání i charakterem vegeta ních prvk a naopak obec svými humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty voln p echází do krajiny. 10

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA Motto: Motto: V sou asné dob je velmi obtížné odhadnout kone nou, novou podobu venkovského osídlení. O tom, že venkov, jeho osídlení, jeho V sou asné sociální dob struktura, je velmi jeho obtížné ambice, odhadnout jeho o ekávání, kone nou, problémy, novou podobu d dictví venkovského dávn jší i osídlení. nedávné O minulosti tom, že venkov, procházejí jeho osídlení, složitou transformací, jeho sociální není struktura, sporu. jeho Není ambice, však jasné, jeho zda o ekávání, se venkovské problémy, osídlení d dictví žádoucímu dávn jší cíli p ibližuje i nedávné nebo minulosti vzdaluje. procházejí Co je tím žádoucím složitou cílem? transformací, Z ne zcela není sporu. jasných Není obrys však jasné, tohoto zda cíle se je venkovské to nepochybn osídlení standard, žádoucímu úrove cíli p ibližuje životních nebo podmínek vzdaluje. srovnatelná Co je tím s žádoucím m stem. Otázkou cílem? Z je, ne zda zcela i pr vodní jasných obrys jevy tohoto tohoto cíle, cíle konkrétní je to nepochybn urbanistické standard, uspo ádání, úrove výraz životních staveb, podmínek velikosti srovnatelná parcel, jejich s m stem. využití, vztahy Otázkou ke je, staršímu zda i pr vodní osídlení jevy a starší tohoto zástavb cíle, konkrétní musí urbanistické p ebírat, respektive uspo ádání, kopírovat výraz m stské staveb, velikosti formace, parcel, formy jejich a prost edí, využití, reflektující vztahy ke m stský staršímu životní osídlení zp sob a starší zda zástavb neexistuje musí d vod p ebírat, sledovat respektive i nadále kopírovat ur itá specifika, m stské která formace, dosavadní formy vývoj a prost edí, venkova reflektující doprovázela. m stský životní zp sob zda neexistuje d vod sledovat i nadále ur itá specifika, která dosavadní vývoj venkova doprovázela. Miroslav Baše Miroslav Baše 2.1 Sou asné hodnoty vesnické zástavby a d vody pro jejich ochranu 2.1 Sou asné hodnoty vesnické zástavby a d vody pro jejich ochranu Vesnická sídla, kultivovaná celá staletí lidskou prací, jsou odjakživa nedílnou sou ástí krajiny. Sep tí vesnického sídla Vesnická s p írodním sídla, kultivovaná prost edím celá bylo staletí t sné lidskou a harmonické, prací, jsou odjakživa jeho zástavba nedílnou vycházela sou ástí krajiny. z dostupných Sep tí vesnického materiál, tradi ních sídla s p írodním technologií prost edím a konstrukcí bylo a odrážela t sné a sociální harmonické, strukturu jeho dané zástavba lokality. vycházela z dostupných materiál, tradi ních technologií a konstrukcí a odrážela sociální strukturu dané lokality. Rozmanitost krajiny, sídel a usedlostí, typická pro celou Evropu, je vzácným kulturním statkem. Zájem a snaha o Rozmanitost zachování krajiny, regionální sídel mnohotvárnosti a usedlostí, typická se prosazují celou prost ednictvím Evropu, je vzácným program kulturním Evropské statkem. unie Zájem i program a snaha jednotlivých o zachování zemí. regionální Ve venkovském mnohotvárnosti prostoru se prosazují se vyvinuly prost ednictvím sociální a kulturní program formy Evropské života obyvatel, unie i program k jejichž charakteristickým jednotlivých zemí. rys m Ve venkovském pat ilo nap íklad prostoru spole enství, se vyvinuly spoluzodpov dnost, sociální a kulturní projevy formy tradi ního života obyvatel, rodinného k života, jejichž zvyky charakteristickým a oby eje, rolnictví rys m pat ilo jako smysluplná nap íklad forma spole enství, života i spoluzodpov dnost, vysoký podíl praktických projevy povolání. tradi ního rodinného života, zvyky a oby eje, rolnictví jako smysluplná forma života i vysoký podíl praktických povolání. V polovin 20. století u nás v krátkém asovém úseku došlo v sociálním i stavebním vývoji vesnice k velkému zlomu. V polovin P í iny 20. století tohoto u nás zlomu, v krátkém vedoucího asovém ke zhoršování úseku došlo vztah, v sociálním hodnot i stavebním i specifických vývoji znak vesnice vesnice, k velkému ada odborník zlomu. P í iny spat uje tohoto zejména zlomu, v: vedoucího ke zhoršování vztah, hodnot i specifických znak vesnice, ada odborník kolektivizaci spat uje zejména a integraci v: zem d lské výroby, kolektivizaci p erušení kontinuity a integraci života, zem d lské tradic a hospoda ení, výroby, úplné p erušení likvidaci kontinuity nebo života, narušení tradic života a hospoda ení, a tradic stovek obcí, osad a samot na územích s d lní inností, v úplné rozlehlých likvidaci vojenských nebo narušení újezdech života a v p íhrani í a tradic stovek apod., obcí, osad a samot na územích s d lní inností, v velkém rozlehlých odlivu vojenských obyvatelstva újezdech p edevším a v p íhrani í z hospodá sky apod., slabších oblastí do m st, velkém odlivu obyvatelstva p edevším z hospodá sky slabších oblastí do m st, 11 11

2. 1. ÚVOD ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Malebnost lidové architektury, regionální rozmanitost a soulad s p írodou se projevuje v každém ro ním období. Malebnost Vesnice je lidové spjata architektury, s krajinou, ta regionální do ní vstupuje rozmanitost svým reliéfem, a soulad zp sobem s p írodou využívání se projevuje i charakterem v každém ro ním vegeta ních období. prvk a naopak obec svými humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty voln p echází do krajiny. 12 12 10

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA nerovnom rném rozvoji vesnic s preferováním pouze tzv. st ediskových obcí, zanedbání nerovnom rném vhodného rozvoji stavebního vesnic s preferováním vývoje vesnic pouze v d sledku tzv. st ediskových mechanického obcí, p enášení m stských vzor staveb zanedbání do tradi ního vhodného prost edí, stavebního v etn vývoje používání vesnic v nevhodných d sledku mechanického stavebních prvk, p enášení materiál, m stských propagování vzor špatných staveb do typových tradi ního projekt prost edí, pro v etn rodinné používání domy a nevhodných podpora výstavby stavebních bytových prvk, dom materiál, nevhodných propagování prost edí špatných vesnice. typových projekt pro rodinné domy a podpora výstavby bytových dom nevhodných pro prost edí vesnice. P i posuzování faktor, které vedly ke ztrát kulturních i sociálních hodnot vesnice a ekologie krajiny, je nutno zvažovat, P i posuzování které faktor, jevy jsou které d sledkem vedly ztrát obecného kulturních civiliza ního i sociálních vývoje hodnot (v tomto vesnice p ípad a ekologie se jedná krajiny, o problémy je nutno st edoevropského zvažovat, které jevy i celoevropského jsou d sledkem venkova), obecného a které civiliza ního problémy vývoje jsou specifické (v tomto pro p ípad eský se venkov. jedná Je o nesporné, problémy že st edoevropského hodnoty venkova i celoevropského nep edstavují venkova), jen technicky a které p ekonané problémy standardy. jsou specifické Staré pro tradice eský a venkov. osídlení Je p edstavují nesporné, prost edí, že hodnoty kde venkova se jednotlivé nep edstavují stavby jen navzájem technicky respektují, p ekonané vytvá ejí standardy. obdivuhodn Staré tradice malebné a osídlení celky p edstavují s ádem soukromých prost edí, kde i ve ejných se jednotlivé prostor, stavby propojených navzájem logickými respektují, vazbami vytvá ejí mezi sebou obdivuhodn i s okolní malebné krajinou. Ztrátou celky s hodnot ádem soukromých venkova tak postupn i ve ejných mizí prostor, kultura propojených starší než kultura logickými m st. vazbami mezi sebou i s okolní krajinou. Ztrátou hodnot venkova tak postupn mizí kultura starší než kultura m st. Prvo adým cílem rozvoje venkova v sou asnosti je zachování, obnova a rozvíjení jeho kulturních, sociálních, ekologických Prvo adým cílem a ekonomických rozvoje venkova hodnot. v sou asnosti Se z etelem je zachování, k existujícímu obnova stavu a rozvíjení jde z jeho pohledu kulturních, urbanistických sociálních, a ekologických architektonických a ekonomických zásad p edevším hodnot. o: Se z etelem k existujícímu stavu jde z pohledu urbanistických a architektonických odborný p ístup zásad k p edevším plánování o: rozvoje obce, formulování rozvojových zám r a po ízení (aktualizaci) územn odborný plánovací p ístup k dokumentace plánování rozvoje jako základního obce, formulování nástroje pro rozvojových ízení rozvoje zám r území, a po ízení (aktualizaci) územn zachování plánovací místního dokumentace rázu vesnice, jako základního obnovu objekt, nástroje architektonických pro ízení rozvoje prvk, území, používání materiál vytvá ejících zachování místního specifika, rázu vesnice, obnovu zelen, obnovu vodních objekt, prvk architektonických apod., prvk, používání materiál vytvá ejících zachování prostorového místní specifika, len ní obnovu a dosavadního zelen, vodních m ítka prvk vesnické apod., zástavby, což v praxi asto znamená nep ekro ení zachování prostorového její dvoupodlažní len ní a dosavadního hladiny, užívání m ítka sedlových vesnické resp. zástavby, valbových což v praxi st ech asto a znamená dalších charakteristických nep ekro ení její znak dvoupodlažní tradi ního zastav ní, hladiny, užívání sedlových resp. valbových st ech a dalších charakteristických zachování a obnovu znak hodnotné tradi ního historické zastav ní, zástavby, zvlášt ucelených skupin dom, se z etelem k zachování p dorysné a stop obnovu a architektonickému hodnotné historické ešení zástavby, objekt, zvlášt ucelených skupin dom, se z etelem k obnovení p dorysné objekt stop a a provozních architektonickému místností ešení d ív jší objekt, vybavenosti, pokud je zájem o jejich provoz, obnovení úpravy a opravy objekt dominantních a provozních místností objekt, zd razn ní d ív jší vybavenosti, jejich dominantní pokud je polohy zájem o v jejich celkovém provoz, obrazu vesnice a úpravy rovn ž a v opravy jejím vnit ním dominantních prostoru, objekt, zd razn ní jejich dominantní polohy v celkovém obrazu vesnice a pé e rovn ž o vysokou v jejím vnit ním zele, dotvá ející prostoru, siluetu vesnice a její interiér, v etn vysazování nových strom se z etelem pé e o vysokou na spojení zele, zelen dotvá ející se zástavbou, siluetu vesnice provázání a její krajinné interiér, zelen v etn se vysazování zelení vesnice nových a strom p irozené se zapojení z etelem vesnice na spojení do krajiny, zelen se zástavbou, provázání krajinné zelen se zelení vesnice a p irozené zapojení p i úpravách vesnice vodních do krajiny, tok a vodních ploch sledování nutných technických hledisek a rovnocenn s tím také p i úpravách hledisek vodních estetických, tok s a úm rným vodních zachováním ploch sledování p írodních nutných podmínek, technických hledisek a rovnocenn s tím také hledisek estetických, s úm rným zachováním p írodních podmínek, 13 13

2. 1. ÚVOD ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV posuzování všech nových investic z hlediska hygieny prost edí, zejména obt žování hlukem, zápachem, exhalacemi, posuzování všech hmotným nových odpadem, investic z hlediska hygieny prost edí, zejména obt žování hlukem, zápachem, exhalacemi, posuzování všech hmotným návrh odpadem, závažných úprav a nových staveb také z hlediska zachování p sobivé siluety vesnice posuzování a jejích všech historických návrh závažných dominant. úprav a nových staveb také z hlediska zachování p sobivé siluety vesnice a jejích historických dominant. Na prahu nového tisíciletí se rýsuje nový problém, a to globalizace vesnice. V sou asné první fázi se týká vesnic ležících Na prahu v nového bezprost ední tisíciletí blízkosti se rýsuje velkých nový problém, m st. Obyvatelé a to globalizace m st vesnice. využívají V sou asné výhodnou první nabídku fázi se pozemk týká vesnic pro výstavbu ležících v rodinných bezprost ední dom blízkosti a vznikají velkých zde m st. nové Obyvatelé urbanistické m st celky využívají s univerzálním výhodnou rázem nabídku ( asto pozemk pejorativn pro pojmenovávaným výstavbu rodinných jako dom podnikatelské a vznikají baroko ), zde nové které urbanistické s tradi ním celky charakterem s univerzálním zástavby rázem obce nemají ( asto už pejorativn prakticky nic pojmenovávaným spole ného. Dnes jako podnikatelské je t žké p edvídat, baroko ), do které jaké s míry tradi ním nové urbanistické charakterem celky zástavby zm ní obce v budoucnu nemají už prakticky stavební i nic spole enskou spole ného. strukturu Dnes je našich t žké vesnic. p edvídat, Jisté do je, jaké že míry tradi ní nové zástavba urbanistické je v obcích celky zm ní v blízkosti v budoucnu m st na stavební ústupu i a spole enskou hrozí nebezpe í, strukturu že bude našich stále více vesnic. okleš ována. Jisté je, že tradi ní zástavba je v obcích v blízkosti m st na ústupu a hrozí nebezpe í, že bude stále více okleš ována. Proto je t eba prom ny krajiny i sídel pozorn sledovat a všemi dosažitelnými prost edky se snažit pozitivn ovliv ovat Proto je t eba vztah prom ny lidí ke kulturnímu krajiny i sídel d dictví pozorn a práci sledovat našich p edk a všemi a pokusit dosažitelnými se vhodn prost edky usm r ovat se snažit novou pozitivn ovliv ovat vztah lidí ke kulturnímu d dictví a práci našich p edk a pokusit se vhodn usm r ovat novou Soukromí mají obyvatelé obou lokalit tém stejné, jedna však p sobí harmonicky a p ív tiv a druhá, bez jasných pravidel a ádu, nevlídn Vesnice je až spjata nep átelsky. s krajinou, ta do ní vstupuje svým reliéfem, zp sobem využívání i charakterem vegeta ních prvk a naopak obec svými Soukromí mají obyvatelé obou lokalit tém stejné, jedna však p sobí harmonicky a p ív tiv a druhá, bez jasných pravidel a ádu, humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty voln p echází do krajiny. nevlídn až nep átelsky. 14 14 10

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA výstavbu i obnovu starší kvalitní zástavby na venkov. Situace je o to naléhav jší, že sou asné stavební technologie výstavbu i obnovu umož ují starší velmi kvalitní lehce zástavby a rychle na nejen venkov. znehodnotit, Situace ale je i o úpln to naléhav jší, zni it tisícileté že sou asné d dictví nesmírné stavební technologie hodnoty. umož ují velmi lehce a rychle nejen znehodnotit, ale i úpln zni it tisícileté d dictví nesmírné hodnoty. Zatímco obcím ležícím v zázemí m st s aspirací na dynamický rozvoj hrozí nebezpe í plynoucí z tlak trhu s Zatímco nemovitostmi, obcím ležícím zájm bohatých v zázemí m st investor s aspirací a nedostate n na dynamický uvážených rozvoj hrozí rozhodnutí nebezpe í obecních plynoucí zastupitelstev, z tlak trhu s n kterým nemovitostmi, malým zájm obcím bohatých ležícím v okrajových investor a polohách nedostate n - v p íhrani í uvážených a mimo rozhodnutí m stské aglomerace obecních zastupitelstev, - hrozí spíše n kterým zánik. Projevují malým se obcím v nich ležícím problémy, v okrajových které mají polohách také vliv na - v p íhrani í zachování a hmotného mimo m stské prost edí aglomerace vesnic a jeho - hrozí stavební spíše a zánik. urbanistickou Projevují kulturu. se v nich Jsou problémy, spojeny které s n kterými mají také spole enskými vliv na zachování jevy, hmotného zejména se: prost edí vesnic a jeho stavební a urbanistickou stárnutím kulturu. obyvatelstva, Jsou spojeny s n kterými spole enskými jevy, zejména se: st hováním stárnutím obyvatelstva, mladých lidí do m st za pracovními p íležitostmi, st hováním kontinuálním mladých snižováním lidí do po tu m st trvale za pracovními bydlících obyvatel p íležitostmi, a nár stem množství osob, které využívají domy v kontinuálním obci (chalupy) snižováním jen sezónn po tu a krátkodob. trvale bydlících obyvatel a nár stem množství osob, které využívají domy Malý po et v obci obyvatel (chalupy) znamená jen sezónn ekonomickou a krátkodob. nemožnost v obci udržet n která základní za ízení ob anského vybavení Malý po et (nap. obyvatel školu, znamená hospodu, ekonomickou n kdy i obchod). nemožnost Obec takovým v obci udržet vývojem n která dále ztrácí základní atraktivitu za ízení jak ob anského pro mladou generaci, vybavení (nap. tak pro školu, p ípadné hospodu, návšt vníky. n kdy i obchod). Obec takovým vývojem dále ztrácí atraktivitu jak pro mladou generaci, tak pro p ípadné návšt vníky. Opat ení t chto obcí by se m la zam it p edevším na: Opat ení zlepšení t chto dopravního obcí by se m la napojení zam it a zp ístupn ní p edevším na: obce, podporu zlepšení stabilizace dopravního mladé napojení generace, a zp ístupn ní obce, podporu existujících stabilizace mladé i nových generace, podnikatelských subjekt a s tím související nabídky pracovních míst, podporu hledání nových existujících rozvojových i nových možností, podnikatelských nap íklad subjekt v cestovním a s tím ruchu, související nabídky pracovních míst, zvyšování hledání nových kvality rozvojových zdravého životního možností, prost edí nap íklad (d ležité v cestovním zejména ruchu, pro mladé rodiny s d tmi) i estetických zvyšování hodnot vesnice kvality a zdravého krajiny. životního prost edí (d ležité zejména pro mladé rodiny s d tmi) i estetických hodnot vesnice a krajiny. 2.2 Vesnice a okolní krajina 2.2 Vesnice a okolní krajina Vesnice je svou donedávna hlavní hospodá skou základnou - zem d lstvím - daleko více spjata s okolní krajinou než Vesnice m sto. je svou Reliéf donedávna krajiny, zp sob hlavní jejího hospodá skou využívání základnou i charakter - vegeta ních zem d lstvím prvk, - daleko vstupuje více do spjata obce s a okolní naopak krajinou obec svými než m sto. humny Reliéf a v oblastech krajiny, zp sob s rozptýlenou jejího využívání zástavbou i charakter jednotlivými vegeta ních objekty prvk, voln p echází vstupuje do krajiny. obce a naopak obec svými humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty voln p echází do krajiny. P edstavy o krajin p ed nástupem velkovýrobního zem d lství nám zprost edkují obrazy našich malí P edstavy a fotografie o (nap. krajin kniha p ed Letem nástupem eským velkovýrobního sv tem i zem d lství monografie Miroslava nám zprost edkují Spurného). obrazy Pro našich mnohé malí bývá p ekvapením, a fotografie (nap. že trvalé kniha d evinné Letem zelen eským jako sv tem celku bývalo i monografie v krajin o n co Miroslava mén Spurného). než dnes, nebo Pro veškeré mnohé meze, bývá p ekvapením, že trvalé d evinné zelen jako celku bývalo v krajin o n co mén než dnes, nebo veškeré meze, 15 15

2. 1. ÚVOD ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV aleje, b ehové porosty a remízky byly zpravidla pe liv vy ezávány. V krajin se pohybovalo denn daleko více osob, aleje, b ehové které m ly porosty k polím, a remízky les m byly i cestám zpravidla opravdový pe liv vlastnický vy ezávány. vztah V krajin a své se zdroje pohybovalo majetku denn pe liv daleko udržovaly více a osob, staraly které se o m ly n jako k polím, o vlastní les m d m, i cestám t eba výsadbou opravdový stromu vlastnický nebo vztah postavením a své k íže. zdroje majetku pe liv udržovaly a staraly se o n jako o vlastní d m, t eba výsadbou stromu nebo postavením k íže. Takzvaná socialistická zem d lská velkovýroba se svým zrušením vlastnického vztahu k p d znamenala pro krajinu Takzvaná i vesnici socialistická velké zm ny, zem d lská jejichž v tšina velkovýroba p etrvává se svým dodnes. zrušením Spo ívají vlastnického zejména v: vztahu k p d znamenala pro krajinu existenci i vesnici velké rozsáhlých zm ny, zem d lských jejichž v tšina chovných p etrvává a dodnes. skladovacích Spo ívají areál zejména bez v: respektu k tradi ní venkovské existenci zástavb rozsáhlých a bez dostate ného zem d lských ozelen ní, chovných dnes a obvykle skladovacích jen áste n areál využitých bez respektu a chátrajících, k tradi ní venkovské p etrvávání zástavb a bez neúm rn dostate ného rozsáhlých ozelen ní, a nep ehledných dnes obvykle celk jen orné áste n p dy, využitých a to i v polohách a chátrajících, zna n ohrožených p etrvávání vodní a v trnou neúm rn erozí, rozsáhlých a nep ehledných celk orné p dy, a to i v polohách zna n ohrožených nepr chodnosti vodní a v trnou krajiny erozí, v d sledku likvidace velké ásti p vodních polních úvozových cest, nepr chodnosti ztrát lidského krajiny m ítka v i d sledku krajinného likvidace detailu velké v d sledku ásti p vodních rušení rozptýlené polních úvozových zelen podél cest, potok a cest, ztrát likvidací lidského ekologicky m ítka i esteticky i krajinného významných detailu remízk, v d sledku drobných rušení vodních rozptýlené nádrží zelen a mok ad podél a potok naopak a bujení cest, d evinných likvidací ekologicky nálet i bylinných i esteticky plevel významných tam, kam remízk, velkovýrobní drobných mechanizace vodních nádrží pohodln a mok ad nevjede, a naopak bujení d evinných nálet i bylinných plevel tam, kam velkovýrobní mechanizace pohodln nevjede, Vesnice je spjata Typický s krajinou, p íklad zanedbaného ta do ní vstupuje zem d lského svým reliéfem, chovného zp sobem a skladovacího využívání i areálu charakterem bez dostate né vegeta ních doprovodné prvk a naopak zelen. obec svými humny a v oblastech Typický p íklad s rozptýlenou zanedbaného zástavbou zem d lského jednotlivými chovného objekty a voln skladovacího p echází do areálu krajiny. bez dostate né doprovodné zelen. 16 16 10

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA nap imování a zatrub ování vodních tok, racionálním nap imování a zarovnávání zatrub ování lenitých vodních okraj tok, mezi lesem a zem d lskou p dou, zna ném racionálním rozší ení zarovnávání neudržovaných lenitých a okraj zaplevelených mezi lesem ploch a zem d lskou kolem hnojiš p dou, a skládek zbytk agrochemikálií, tvorb zna ném rozsáhlých rozší ení lesních neudržovaných holose í a atd. zaplevelených ploch kolem hnojiš a skládek zbytk agrochemikálií, tvorb rozsáhlých lesních holose í atd. Po roce 1989 zem d lství i lesní hospodá ství prošly zásadní restrukturalizací, tvá naší krajiny se však podstatn Po roce 1989 nezm nila. zem d lství Výjimku i lesní tvo í hospodá ství ást horských prošly oblastí, zásadní kde se restrukturalizací, v d sledku dovoz tvá dotovaných naší krajiny se potravin však zem d lství podstatn nezm nila. vyplácí ím Výjimku dál tím tvo í mén ást a bývalá horských polí ka, oblastí, louky kde a se pastviny v d sledku pomalu dovoz zar stají dotovaných víceletými potravin tvrdými bylinami, zem d lství ke i vyplácí a lesním ím náletem, dál tím mén p ípadn a bývalá jsou cílen polí ka, zales ovány. louky a pastviny V mnoha pomalu obcích zar stají se rozší il víceletými i tzv. prstenec tvrdými kolem bylinami, obcí, ke i tedy a lesním struktura náletem, drobných p ípadn zem d lských jsou cílen ploch zales ovány. vrácená V p vodním mnoha obcích majitel m se rozší il i vytvo ená i tzv. prstenec v rámci jednoduchých kolem obcí, tedy pozemkových struktura drobných úprav. Na zem d lských v tšin území však ploch dosud vrácená p etrvává p vodním krajinný majitel m ráz poznamenaný i vytvo ená intenzivní v rámci jednoduchých socialistickou zem d lskou pozemkových a úprav. lesní velkovýrobou, Na v tšin území spojenou však dosud se ztrátou p etrvává vztahu krajinný k p d. ráz Jen poznamenaný velmi pomalu intenzivní se da í realizovat socialistickou komplexní zem d lskou pozemkové a lesní úpravy, velkovýrobou, které do spojenou krajiny p inášejí se ztrátou p vodní vztahu strukturu k p d. polních Jen velmi cest pomalu s doprovodnou se da í zelení realizovat i nezbytná komplexní protierozní pozemkové a další úpravy, opat ení. které Je do úkolem krajiny i p inášejí zájmem každé p vodní obce strukturu v rámci polních svých cest možností, s doprovodnou p ípadn s zelení pomocí i nezbytná Programu protierozní obnovy a venkova, další opat ení. Programu Je úkolem pé e i zájmem o krajinu, každé Programu obce v rámci revitalizací svých í ních možností, systém p ípadn a prost edk s pomocí Programu získaných ze obnovy strukturálních venkova, fond Programu EU, a pé e krajinu o ve krajinu, svém správním Programu území revitalizací odpov dn í ních pe ovat. systém a prost edk získaných ze strukturálních fond EU, a krajinu ve svém správním území odpov dn pe ovat. Možnosti a aktivity obcí ve vztahu ke krajin jsou dosti ovlivn ny tím, zda obec disponuje alespo ástí pozemk ve Možnosti svém nejbližším a aktivity obcí okolí. ve vztahu Ale i ke v krajin p ípadech, jsou dosti že nikoli, ovlivn ny existuje tím, ada zda obec p íklad disponuje dobré alespo spolupráce ástí pozemk vlastník ve svém nejbližším okolí. Ale i v p ípadech, že nikoli, existuje ada p íklad dobré spolupráce vlastník P íklad budování biokoridoru. P íklad budování biokoridoru. Výsadba nových strom kolem polní cesty. Výsadba nových strom kolem polní cesty. 17 17

2. 1. ÚVOD ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV a uživatel (zem d lských družstev a spole ností, správ povodí i zem d lských vodohospodá ských správ, Les a uživatel R apod.) (zem d lských s obcemi. Tyto družstev aktivity a se spole ností, zam ují zejména správ povodí na: i zem d lských vodohospodá ských správ, Les R protierozní apod.) s obcemi. opat ení Tyto aktuální aktivity zvlášt se zam ují tam, zejména kde vodní na: i v trná eroze ohrožuje zastav né území obce. Pomocí protierozní prost edk opat ení aktuální Programu zvlášt pé e tam, o krajinu kde vodní lze na i v trná základ eroze projektové ohrožuje dokumentace zastav né území zatrav ovat obce. ohrožené Pomocí prost edk pozemky, budovat Programu na nich pé e meze o krajinu s doprovodnou lze na základ zelení apod.; projektové dokumentace zatrav ovat vodní ohrožené hospodá ství, pozemky, budovat které s protierozní na nich meze ochranou s doprovodnou souvisí. Sem zelení pat í apod.; i ochrana proti povodním, budování víceú elových vodní hospodá ství, (rekrea ních, které s protierozní ekologických, ochranou záchytných) souvisí. nádrží Sem a revitalizace pat í i ochrana nap ímených proti povodním, i zatrubn ných budování vodních víceú elových tok, které (rekrea ních, tak mohou ekologických, znovu obohatit záchytných) krajinu i centra nádrží obcí; a revitalizace nap ímených i zatrubn ných budování vodních tok, územních které tak systém mohou ekologické znovu obohatit stability. krajinu etné i centra obce obcí; uvád jí, že již p ed schválením projektu komplexních budování územních pozemkových systém úprav ekologické mají realizované stability. n které etné obce skladebné uvád jí, prvky že ÚSES, již p ed v tšinou schválením na vlastních projektu i komplexních sm n ných pozemkových pozemcích; úprav mají realizované n které skladebné prvky ÚSES, v tšinou na vlastních opat ení i sm n ných pro zvýšení pozemcích; estetické a rekrea ní hodnoty území a obnovení krajinného detailu. Jedná se opat ení o nejrozmanit jší pro zvýšení opat ení, estetické nebo a sem rekrea ní lze zahrnout hodnoty výsadbu území a dvou obnovení lip na krajinného rozcestí i detailu. u k íže, Jedná úpravu se o obecního nejrozmanit jší lesa na opat ení, lesopark, nebo vy išt ní sem studánky, lze zahrnout z ízení výsadbu místní dvou nau né lip stezky, na rozcestí ale i i stavbu u k íže, rozhledny. úpravu Podobné obecního akce lesa dokladují na lesopark, a rozvíjejí vy išt ní vztah studánky, obyvatel z ízení k obci a místní jejímu nau né okolí. stezky, ale i stavbu rozhledny. Podobné akce dokladují a rozvíjejí vztah obyvatel k obci a jejímu okolí. Výsadba obecního lesíka na staré skládce. Revitalizace mlýnského náhonu. Vesnice je spjata s krajinou, ta do ní vstupuje svým reliéfem, zp sobem využívání i charakterem vegeta ních prvk a naopak obec svými humny a v Výsadba oblastech obecního s rozptýlenou lesíka zástavbou na staré skládce. jednotlivými objekty voln p echází do krajiny. Revitalizace mlýnského náhonu. 18 18 10

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY 3.1 Sou asný stav urbanistické struktury a ve ejných prostranství Vedle obytné a hospodá ské zástavby, tvo ící uzav ené celky, býval pro vesnici charakteristický její ve ejný prostor náves. Návsi bývaly mnohdy travnaté, s rybníkem, kostelíkem nebo kapli kou, se sochami svatých pod skupinami košatých strom. Do tohoto ve ejného prostoru ústily vstupy usedlostí, zde se scházeli ve stínu lípy obyvatelé po práci k hovoru i odpo inku. Tradi ní travnatá náves s rybní kem. 19

3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Po roce 1948 však postupn docházelo k degradaci tohoto hlavního prostoru i souvisejících staveb. Mnohé kostely byly zav eny a zchátraly, fary byly využívány sporadicky nebo v bec ne, zaniklo mnoho hospod, bývalé velkostatky se postupn prom nily v ruiny. Necitliv, bez ohledu na okolí, byla umis ována technická za ízení (nap. trafostanice leckde zasti uje kapli ku). Nov budované ob anské vybavení (vesm s šlo o typizované samoobsluhy a kulturní domy) bylo, bez ohledu na význam hlavního ve ejného prostoru, situováno na volné pozemky. Rušeny byly malé školy a d ti již od první t ídy musely jezdit do škol v jiných obcích. Objekty zrušených škol byly využívány k jiným ú el m, existují i p ípady jejich úpravy na soukromé rekrea ní chalupy. Rybníky, dávno bez hus, se prom nily v nevzhledné požární nádrže nebo neudržované zarostly i byly vypušt ny. Návsi byly vybaveny nevhodným typizovaným mobiliá em, ze kterého bez pravidelné údržby posléze z staly polorozpadlé nebo zreziv lé p íst ešky autobusových zastávek. asto jsou tyto ve ejné prostory nevhodn využívány jako neupravená parkovišt. Lidé se zde p estali setkávat, ve ejná prostranství p estala fungovat jako d ležitý prostor pro neformální komunikaci. V obcích, kde špatným demografickým vývojem došlo k výrazn jšímu poklesu po tu stálých obyvatel a p evahu objekt dnes tvo í rekrea ní chalupy, jsou domy i ve ejné prostory po v tšinu týdne prázdné, jakoby bez života. Za obcemi byly zem d lskými družstvy vybudovány p edimenzované hospodá ské objekty a areály, které jsou dnes mnohdy nepot ebné, nevyužívané a neudržované a nikdo si s nimi neví rady. Nevhodné a necitliv situované technické a dopravní vybavení v t sné blízkosti historické kapli ky na návsi. 20

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY 3.2 Sou asný život obyvatel a jejich požadavky na rozvoj území Ve své podstat jsou na našem území kolébkou dnešní civilizace malá sídla. P vodní model jednoty místa bydlení a zajiš ování obživy byl vlivem industrializace a s rozvojem dopravy a spoj postupn opušt n, avšak i v sou asném venkovském prost edí je vnímán jako p irozený. Zm ny hospodá ské struktury po roce 1989 umožnily n kterým obyvatel m venkovských obcí návrat k p vodnímu modelu, sdružování bydlení s výd le nou inností, a už ve form služeb i drobných emeslných provozoven, nebo alespo rozší ením vlastního malého domácího hospodá ství. P esto v situaci, kdy zem d lská výroba zam stnává jen 4,8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, vystupuje vesnice p edevším jako obytný útvar. I p es stále probíhají migraci venkovského obyvatelstva do m st lze zaznamenat v posledních letech zvýšený zájem i o bydlení na venkov, za kterým se skrývá n kolik odlišných p í in: Zájem o bydlení na venkov je patrný p edevším ve vesnicích kolem velkých m st, kam se st hují lidé, kte í cht jí bydlet ve vlastním dom, ve zdravém a klidném prost edí a p itom pracovat ve m st. Pro venkovské obce tento trend m že mít i negativní dopady. Vznikají zde sterilní vilová sídlišt, postrádající v tšinou hmotný i duchovní vztah ke svému okolí. Stejn tak i jejich obyvatelé sem p inášejí m stské sociální chování a postoje, kde velkou roli hraje anonymita, ztrácí se pocit spole enství a pot eba sousedství. Zájem t chto lidí o obec a krajinu kon í na hranicích jejich pozemk. Vzhledem k rostoucím životním náklad m ve m stech se, zejména u starších lidí, ukazuje snaha využívat vlastní rekrea ní objekty k trvalému celoro nímu bydlení. Pro rozvoj venkovských obcí je však p ínosem spíše p íchod mladých rodin s d tmi. V posledním desetiletí se objevuje, po etn bohužel zatím nevýznamná, skupina obyvatel se zesíleným ekologickým cít ním, která má zájem o odlehlejší sídla, samoty i rodinné farmy a zájem o tradi ní zp sob života a hospoda ení. S rozvojem moderních komunika ních technologií se objevují lidé (a o ekává se jejich další nár st), kte í nejsou vázáni p íliš na místo pracovišt ( ídící a tv r í pracovníci apod.). N kte í z nich dávají p ednost kvalitnímu životní prost edí a bydlení na venkov. 3.3 Nové požadavky na zp sob bydlení Sou asné požadavky na funkci a kvalitu bydlení odrážejí m nící se zp sob života. V moderním rodinném dom na venkov ustupuje v tšinou do pozadí funkce hospodá sko-výrobní a význam nabývají požadavky na funkci rekrea ní, regenera ní a relaxa ní. Zajišt ny musí být také prostory vhodné pro studium a p ípravu d tí na budoucí povolání, p ípadn i ostatních len rodiny. 21

3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY NOVÉ STAVBY PRO VENKOV K základním požadavk m na soudobou výstavbu rodinných dom pat í p edevším: optimální dispozi ní ešení domu, v n mž se spojují funkce domu pro celou rodinu s prostorami pro individuální pot eby jednotlivých len, propojení vnit ních prostor domu s venkovními obytnými prostorami jako jsou terasy, obytné a okrasné zahrady, pop ípad bazén nebo sportovní plochy, zajišt ní optimální tepelné pohody v dom a oslun ní vnit ních prostor, snižování náklad na provoz domu, snadná údržba a úklid rodinného domu, technické a technologické vybavení domu, ú eln a esteticky ešený interiér, moderní a funk ní kuchyn a vysoce kvalitní vybavení hygienického za ízení domu (koupelny, WC apod.), v neposlední ad pak dostatek úložných prostor pro denní pot ebu i sezónní v ci (lyže, kola apod.), zdravotní nezávadnost bydlení, používání ádn atestovaných stavebních materiál a prvk, ochrana proti vlhkosti, opat ení proti pronikání radonu ze zemské k ry apod. Odhadnout další vývojové trendy a požadavky na bydlení v budoucnosti je velmi obtížné. Významnou roli bude hrát snaha neustále snižovat náklady na provoz a údržbu rodinných domk. Velmi podstatný vliv bude mít další vývoj techniky, elektroniky a informa ních technologií a s tím související možnosti a nároky na vybavení dom a domácností. I když nároky na bydlení jsou dnes prakticky univerzální, nelze chápat eský, moravský a slezský venkov jako jeden venkov s jedním typem objekt. I p es postupné stírání p vodních individuálních regionálních rozdíl z stává výrazn diferenciovaný, a to jak územn, tak socioprofesn. Architektonicky kvalitní nová výstavba by m la p isp t k zachování charakteristického rázu vesnic jako kulturní hodnoty, nikoliv k jeho pop ení a navázat na historii a tradice v jednotlivých regionech. T mto požadavk m bohužel naprosto nevyhovuje v tšina nabízených katalogových ešení rodinných dom. 3.4 Nové požadavky na zajišt ní služeb a na ob anské vybavení Ob anské vybavení p edstavují r zné stavby a ú elov upravené plochy, jejichž provozem jsou zajiš ovány služby obyvatel m. Charakteru a funkci t chto za ízení odpovídá poloha v centru obce. Svým významem, ú elem i architekturou objekty ob anské vybavenosti významn ovliv ují utvá ení centra vesnice po stránce funk ní, kulturní i spole enské. 22

NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY Jedná se o za ízení : školství a výchovy (nap. mate ské školy, školy základní a st ední), kultury a osv ty (nap. kulturní sály, místní lidové knihovny), t lovýchovy a sportu (nap. fotbalová h išt s p íslušenstvím, h išt pro mládež a dosp lé, t locvi ny), zdravotnictví, sociální pé e (nap. domovy d chodc, lékárny, ordinace léka ), maloobchodní (v n kterých p ípadech i velkoobchodní) sít, (nap. prodejny potravin, prodejny tabáku a novin), ubytování (nap. malé rodinné hotely a penziony), ve ejného stravování (nap. hostince, bufety, restaurace), služeb (výrobních, nevýrobních a opravárenských), (nap. holi ství a kade nictví, sb rny istíren, opravy elektrospot ebi, sklená ství, zahradnictví), správy a ízení (nap. ú adovny policie, pobo ky spo itelny, pošty), politické a zájmové innosti (klubovny spole enských a zájmových organizací). Vedle dosud obvyklých druh ob anských za ízení p ináší vývoj požadavky na umíst ní nových druh a aktivit, nap. speciálních škol, diskoték a no ních klub, internetových kaváren, videop j oven, fitcenter, h iš pro tenis, minigolf, golf, pobo ek bank, sm náren, skladových, výrobních a obchodních hal a supermarket, erpadel pohonných hmot s p íslušenstvím a parkovišt m (v etn služeb pro motoristy) atp. Pro n která nov vznikající za ízení ob anské vybavenosti je možno využít existující a nepoužívaný stavební fond, jiná je nutno nov za le ovat do urbanistické struktury. P i rekonstrukcích a úpravách stávajících objekt mohou vznikat požadavky na jiné uspo ádání vn jších pr elí, na p ístavby, úpravy nástupních prostor, odstavných ploch, které vždy ovliv ují vn jší ve ejný prostor. V n kterých p ípadech m že vzniknout i nová dominanta návsi. Úpravy objekt vybavení p edpokládají: výrazn jší lenitost i barevnost pr elí s užitím symbol, výv sních štít, nápis atd., u historických objekt zachování p vodního tvarosloví, uplatn ní r zného uspo ádání nástupních prostor, p edzahrádek a teras s posezením a mobilní zelení, oživujících prostor ulice nebo návsi, citlivé ešení stavebních prvk, zvlášt dve í, vstup, oken, výklad, zejména nachází-li se objekt v historické ásti zástavby, uplatn ní kv tinové výzdoby, zvlášt u prodejen, hostinc a penzion a trvalou stromovou a kv tinovou výsadbu v p ímém okolí, vyvážení všech úprav s okolní zástavbou z hlediska provozu, architektury a ostatních vazeb na okolí, vhodné umíst ní drobné architektury, lavi ek, odpadkových koš, ve ejného osv tlení. D ležitá je také 23

3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY NOVÉ STAVBY PRO VENKOV volba materiál nevhodné je použití um lých hmot, plast, chromové oceli, zrcadlových ploch atd., tedy materiál, které jsou venkovskému prost edí cizí, soulad návrh novostaveb a rekonstrukcí objekt vybavenosti s prostorovými a architektonickými podmínkami okolní zástavby (po et podlaží, tvar st echy, len ní pr elí, prostorové a pohledové vazby k dominantám). Pro zachování i obnovu obrazu obce je vždy nutno p istupovat k úpravám stávajících a zejména k situování nových objekt citliv a s respektováním specifických podmínek místa. P sobit na situování, vzhled i provoz t chto za ízení, která svým objemem vždy ovlivní celé prost edí a která jsou mnohdy z izována i provozována soukromými subjekty a na pozemcích v soukromém vlastnictví, je možné pouze prost ednictvím jednozna n stanovených regulativ ve schválené územn plánovací dokumentaci obce. Pokud obce nev nují p i p íprav a schvalování územn plánovací dokumentace regulativ m dostate nou pozornost, p ipravují se o d ležitý legislativní nástroj, kterým mohou usm r ovat urbanisticko-architektonický vývoj obce. 3.5 Nové zp soby podnikání a zajišt ní pracovních p íležitostí S poklesem podílu osob zam stnaných v zem d lství je pro venkov nezbytná podpora vzniku nových pracovních p íležitostí, to však p ináší nejen nové požadavky na hmotné prost edí, ale i možná nová rizika. Významné zm ny se týkají i samotného zem d lství. Zem d lský sektor z stává se svou výrobní funkcí nadále velmi významnou sou ástí naší krajiny, nejde jen o produkci potravin, ale zejména o údržbu kulturní krajiny a ekonomické a kulturní oživení venkovských region. Už dnes se ást zem d lc orientuje na agroturistiku a služby pro turistiku a cestovní ruch, což zahrnuje nároky na ubytování, stravování, rozvoj rekrea ních a sportovních za ízení. Již v minulosti za ala industrializace venkova, v tšinou šlo o provozy menšího rozsahu, asto související se zem d lskou výrobou (pivovary, strojní truhlá ství, pily, mlýny apod.). Tento proces pokra uje, dnes se i na venkov z izují pr myslové zóny, vznikají nové výrobní provozy a jsou zde umís ovány skladovací prostory. S rozvojem podnikání a novou výstavbou nar stají i na venkov požadavky na rozvoj a modernizaci služeb (nap. pošt, bank, spo itelen, kade nictví, krej ovství, nejr zn jších sb ren a opraven aj.) i emeslné výroby. Obnovení n kterých tradi ních emesel m že obci zajistit nejen cenná pracovní místa, ale celkov ji oživit a zatraktivnit pro trvalé obyvatele i pro cestovní ruch. Nové informa ní technologie a komunika ní možnosti se na vesnici projevují vznikem naprosto nových pracovních p íležitostí. Rostou tak požadavky na zajišt ní vhodných 24