INTERNET 1. Stručná historie Internetu Počátky dnešního Internetu je možné najít v 60. letech v USA, kde vznikl projekt počítačové sítě, která měla zabezpečit spolehlivou a nepřerušitelnou komunikaci mezi nejdůležitějšími vojenskými, vládními a akademickými počítači. Jednalo se o decentralizovanou síť vzájemně propojených počítačů, jejíž funkčnost musí být zabezpečena i v případě výpadku některého uzlu sítě nebo její přenosové cesty, o síť s přepojováním paketů (switching paket). Zpráva je zasílána z jednoho uzlu sítě do druhého po částech, tzv. paketech. Každý paket obsahuje adresu cílového uzlu, jeho trasa v síti nemusí být předem pevně stanovena a může se měnit v závislosti na aktuálním stavu sítě. Na základě tohoto projektu byla v roce 1969 postavena první experimentální síť propojující počítače na čtyřech amerických univerzitách. Síť dostala jméno ARPANET podle grantové agentury ARPA (Advanced Research Project Agency), která formou účelových grantů přidělovala finanční prostředky z resortu obrany na vědu a výzkum. V dalších letech se počet uzlů sítě ARPANET rychle zvyšoval. Zpočátku se připojovaly k této síti pouze univerzity, které se podílely na výzkumu pro resort obrany, později i univerzity ostatní. V roce 1972 měla již 32 připojených uzlů a v následujícím roce k ní byly připojeny i první dvě neamerické instituce: britská University College of London a norská Royal Radar Establishment. Už tehdy bylo zřejmé, že myšlenka decentralizované sítě s přepojováním paketů je správným řešením pro síť, která měla být robustní a snadno rozšiřitelná. V r. 1974 byla zveřejněna specifikace sady protokolů TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol), která v roce 1983 nahradila stávající síťový protokol NCP (Network Control Protocol), který zabezpečoval komunikaci prostřednictvím přepojování paketů. V tomto roce se vyčlenila z ARPANETu síť MILNET, která sloužila pro vojenské účely, a zbytek sítě ARPANET zůstal akademickou sítí. V USA v roce 1986 vznikla páteřní síť NSFNET spojující pět superpočítačových center přenosovou rychlostí 56 Kb/s (v r. 1992 již 42 Mb/s). Tato síť financovaná vládní agenturou NSF (National Science Foundation) se stala základem dnešního Internetu v USA. Postupně se k ní připojovaly i další počítačové sítě z akademické i vědecko-výzkumné sféry. V této době vznikla celá řada dalších sítí, například evropská sítě EARN (European Academic and Research Network), EUNET (European Unix Network) a další. Propojením těchto sítí vzniká síť sítí Internet. K ní se pak postupně připojovaly další národní sítě. Tak vznikla celosvětová síť vzájemně propojených sítí. Elektronická pošta, elektronické konference, FTP a Telnet se staly základními službami tehdejšího Internetu; byly používány převážně k výměně vědecko-technických informací. Do r. 1993 zůstal Internet oblastí působení akademických a vědecko-technických pracovišť jeho uživatelé a provozovatelé se bránili přístupu komerčních aktivit na Internet. V roce 1993 se Internet stal přístupným všem organizacím i jednotlivcům a stal se tak běžnou součástí každodenního života. Vývoj Internetu v České republice S připojováním prvních počítačů na českých vysokých školách do evropských akademických sítí EUNET a EARN se začalo již v roce 1990. Formálně byla ČSFR připojena k Internetu 13.2.1992 na slavnostním aktu na ČVUT v Praze za přítomnosti zástupců organizace NSF, provozující páteřní síť tehdejšího celosvětového Internetu. V roce 1991 byl připraven a podán Fondu dynamického rozvoje vysokých škol projekt sítě CESNET (Czech Education and Scientific Network) 1. V následujícím roce byl projekt přijat a po připojení vysokých 1 Původní název projektu byl FESNET Federal Education And Scientific Network po rozdělení ČSFR byl název projektu změněn na CESNET. Podobně se vznikem České republiky a Slovenské republiky byla vrcholová doména
škol vznikla akademická síť naší republiky. Na realizaci sítě CESNET bylo ministerstvem školství vyčleněno 20 miliónů korun. Na obr. 1.1. je znázorněna topologie sítě CESNET z roku 1993. Jednotlivé uzly sítě byly připojeny přenosovou rychlostí 19.2 Kb/s (na obrázku jsou uvedeny přenosové rychlosti se zaokrouhlením v Mb/s). Páteř sítě mezi Prahou a Brnem měla kapacitu 64 Kb/s. Síť CESNET byla napojena na Internet přes páteřní síť EBONE. Obr. 1.1. Topologie sítě CESNET v r. 1993 Období 1993 1995 je charakterizováno postupným připojováním dalších akademických, vědeckovýzkumných a státních institucí do Internetu s cílem výměny vědecko-technických informací. Provoz sítě CESNET byl v tomto období financován z prostředků ministerstva školství. Dalším důležitým mezníkem v historii Internetu v ČR byl rok 1995, kdy došlo k zrušení monopolu společnosti Eurotel na poskytování datových služeb včetně přístupu k Internetu. Nově vznikající komerční poskytovatelé připojení k Internetu (ISP Internet Service Provider) umožňují připojení k Internetu a přístup k jeho službám všem organizacím (včetně komerčních) a jednotlivcům. S postupným zvyšováním počtu připojených uživatelů se zvyšuje i nabídka služeb a možnost využití Internetu. Nabídku služeb ISP včetně ceníků s topologiemi jejich sítí je možné najít na jejich webovských stránkách. Internet se stává důležitou součástí každodenního života i v ČR. V roce 1996 převzalo tehdejší ještě akademickou síť zájmové sdružení právnických osob CESNET, z. s. p. o., sdružující zástupce vysokých škol a Akademie věd České republiky. Síť CESNET se tak stala i komerční sítí. Vzhledem k velkému počtu uzlů (přípojných míst) a vysoké kapacitě přenosových tras se stala jednou z nejrozsáhlejších veřejných internetových sítí v ČR. Ve všech přípojných místech nabízela kvalitní připojení a přístup ke službám Internetu. Jako původně akademická síť i nadále poskytovala školám, výzkumným ústavům, knihovnám, nemocnicím a institucím státní správy a samosprávy výrazné slevy pro přístup ke službám Internetu. Toto zpřístupnění Internetu bylo přínosem zejména pro školní mládež. Studenti středních škol i žáci škol základních mohli využívat všechny služby Internetu. Komerční část sítě CESNET byla v květnu r. 2000 odprodána společnosti Contactel s. r. o. Na obr. 1.2 je znázorněna topologie sítě CESNET v březnu r. 2000. ČSFR.cs rozdělena na dvě vrcholové domény.cz a.sk. Slovensko poté začalo s budováním vlastní páteřní sítě SANET Slovak Academic Network)
Obr. 1.2 Topologie sítě CESNET v březnu r. 2000 Zároveň s rozšiřováním komerční sítě CESNET (1996 1999) o další převážně komerční uživatele se zájmové sdružení CESNET zapojilo do mezinárodního projektu TEN-34 (TransEuropean Network Interconnect at 34 Mbps). Cílem tohoto projektu u nás bylo vybudování vysokorychlostní sítě TEN-34 CZ akademických a nekomerčních organizací a její napojení na celoevropskou páteřní síť TEN-34. Jednotlivé uzly sítě byly připojeny přenosovou rychlostí 34 Mb/s. Na obr. 1.3 je uvedena topologie sítě TEN-34 CZ z roku 1997. V dalších dvou letech (1998, 1999) byla síť TEN-34 CZ rozšířena o další uzly (Ostrava, Zlín, Ústí nad Labem) a její páteřní trasa z Prahy do Brna byla povýšena na přenosovou rychlost 155 Mb/s. Začátkem října r. 2001 byl zahájen provoz sítě CESNET2. Tato Síť národního výzkumu České republiky je pokračováním sítě TEN-155 CZ. Páteřní trasy propojující nejvýznamnější akademická města dosahují přenosové rychlosti 2,5 Mb/s. Síť CESNET2 je napojena na evropskou akademickou páteřní síť GÉANT linkou s přenosovou rychlostí 1,2 Gb/s. Do USA vede trasa s přenosovou rychlostí 155 Mb/s a do peeringového centra NIX (Neutral Exchange Centrum) v Praze, kde jsou propojeny sítě ISP, je přípojka s přenosovou rychlostí 200 Mb/s. Na obr. 1.4 je znázorněna topologie sítě CESNET2 v červenci 2003, na obr. 1.5 v listopadu 2006 a na obr. 1.6 je topologie sítě CESNET2 v listopadu 2007. Podrobnosti o síti CESNET2 je možné najít na http://www.cesnet.cz Implementace gigabitových tras odpovídá současným trendům v oblasti počítačových sítí (především akademických). První, kdo uvedl do rutinního provozu trasy s gigabitovými přenosovými rychlostmi, byla síť Abilene, páteřní síť amerického projektu INTERNET2. Poměrně brzy po ní začaly následovat i páteřní sítě evropských zemí. Česká republika patřila mezi první a dodnes si udržuje v Evropě velmi dobré postavení.
Obr. 1.3 Topologie sítě TEN-34CZ (r. 1997) Obr. 1.4 Topologie sítě CESNET2 (červenec 2003)
Obr. 1.5 Topologie sítě CESNET2 (listopad 2006) Obr. 1.6 Topologie sítě CESNET2 (listopad 2007)
Obr. 1.7 Topologie sítě CESNET2 (březen 2008, http://www.cesnet.cz/provoz/technika.html)