Územní plán velkého územního celku

Územní plán velkého územního celku KRKONOŠE Průzkumy a rozbory PRŮVODNÍ ZPRÁVA Prosinec 2005 1

Objednatel: Kraj Královéhradecký Sídlo: Wonkova 1142, 500 02 Hradec Králové Zhotovitel: SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové Sídlo: Třída Československé armády 219, 500 03 Hradec Králové Vedoucí Projektového střediska: Řešitelský tým: Koordinace: Životní prostředí: Lidské zdroje, ekonomický potenciál: Doprava: Vodní hospodářství : Energetika, telekomunikace, radiokomunikace: Geologie: Digitální zpracování: Technické zajištění: Fotodokumentace: Expertní spolupráce: Ing.arch. Alena Koutová Ing.arch. Alena Koutová Ing.arch. Miroslav Baťa Ing. Jiřina Fojtíková Ing. Josef Příkaský Ing. Květoslav Havlíček Ing. Lenka Čtvrtníková Ing. Jan Rutrle Leona Svobodová, DiS. Ing. Josef Smíšek Ing. František Weisbauer Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček RNDr. Jana Krausová Vladimír Kraus Michal Pešl Martina Švarcová Zdeněk Bednář archív zhotovitele RNDr. Václav Hovorka Ing.arch. Václav Kout Ing. Jana Rejlová 2

OBSAH ELABORÁTU 1. TEXTOVÁ ČÁST (Průvodní zpráva včetně doprovodné tabulkové části a fotodokumentace) 2. GRAFICKÁ ČÁST O) Výkres ochrany přírody a krajiny 1 : 50 000 D) Výkres dopravní infrastruktury 1 : 50 000 L) Výkres limitů využití území 1 : 50 000 P) Problémový výkres 1 : 50 000 3

PRŮVODNÍ ZPRÁVA O B S A H strana 1.1. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace 5 1.2. Vymezení řešeného území podle katastrálních území 7 1.3. Životní prostředí 8 1.4. Demografický potenciál 51 1.5. Kulturní hodnoty 54 1.6. Sídelní struktura 59 1.7. Stávající uspořádání území (bydlení, ekonomický potenciál, cestovní ruch, školství, zdravotnictví, sociální péče) 60 1.8. Speciální zájmy (lázeňství) 80 1.9. Limity využití území nadmístního významu včetně záplavových území 81 1.10. Dopravní infrastruktura nadmístního významu 82 1.11. Technická infrastruktura nadmístního významu (vodní hospodářství, energetika, telekomunikace, radiokomunikace) 91 1.12. Inženýrsko geologické podmínky 111 1.13. Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability 115 1.14. Okruhy problémů k řešení, požadavky na řešení na ÚP VÚC 125 1.15. Seznam použitých podkladů 128 1.16. Seznam použitých zkratek 131 1.17. Fotodokumentace 134 4

1.1. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace Pro oblast Krkonoš, která je nejvýraznějším fenoménem České republiky, byla vypracována z minulosti řada různých stupňů územně plánovací dokumentace. Z tohoto pohledu je nejdůležitější dosud platný ÚPN VÚC Krkonoše z roku 1994. V úvodní části této územně plánovací dokumentace jsou formována v urbanistické koncepci východiska řešení a stanoveny zásady funkčního využití území. I když takto formované zásady umožňují komplexní a vyvážený územní rozvoj, je třeba aktualizovat jednotlivá hlediska s ohledem na časový posun uplynulý od doby zpracování uvedeného ÚPN VÚC. Západní část Krkonoš ležící po reformě veřejné správy v Libereckém kraji, je již nově řešena v ÚP VÚC Liberecký kraj (ve fázi projednávání konceptu). Východní část, která leží v Královéhradeckém kraji, není dosud zahrnuta do žádné nové územně plánovací dokumentace vyššího stupně, a proto Královéhradecký kraj přistoupil k zadání této etapy prací. V tomto směru lze očekávat změny, které vyplývají z nově formovaných legislativních opatření národního i nadnárodního charakteru, především na úseku ochrany přírody a životního prostředí. Dále je to i problematika technické infrastruktury, nových poznatků vědy a výzkumu a uplatnění jejich záměrů ve vztahu k územnímu plánování v takto přírodně a krajinářsky cenném území. Pokud jde o charakteristiku a koncepci rozvoje hmotové a prostorové struktury s následnou charakteristikou vybraných sídelních útvarů, jsou základní kriteria v souladu se strukturou osídlení, které je stabilizované. Územní rozvoj jednotlivých sídelních útvarů však vyžaduje komplexní rozbor a doplnění nejen u vybraných sídelních útvarů, ale i ostatních obcí ve vztahu k nově zpracované územně plánovací dokumentaci (ÚPO). Od doby zpracování ÚPN VÚC došlo ve všech oblastech k přirozenému vývoji. Na úseku ochrany přírody a životního prostředí jsou výchozí údaje a forma následných opatření (návrh) formovány jako platné k datu zpracování ÚPN VÚC. Obecné zásady jsou platné trvale, ale vznikají další kategorie ochrany přírody, některá data jsou upřesňována, některé vlivy v území se mění. Proto je nutno ÚPN VÚC aktualizovat. Dokladem toho je např. v současné době probíhající aktualizace Plánu péče včetně zonace. K výraznému posunu dochází především od roku 1994 ve snižování imisí ze zdrojů tepelných elektráren, hlavně z Polska, Německa a místních zdrojů (Poříčí u Trutnova, Chvaletice, Opatovice nad Labem). Po roce 1994 převzala Správa KRNAP právo hospodaření v lesích a byly změněny způsoby hospodaření v lesních porostech. Obnova holými sečemi byla omezována a byl uplatňován podrostní způsob hospodaření s preferencí přirozených obnov autochtonního smrku, buku a kleče. Snižování poškození imisemi se projevilo též snížením kalamitních hmyzích škůdců, zejména kůrovce. Vysoký podíl nahodilých těžeb byl zpočátku způsoben vichřicemi v dříve narušených porostech. přepadovými větry různých směrů, částečně i námrazami. Cílem managementu správy KRNAP není ekonomický efekt dřeva v lesních porostech, ale zachování biodiverzity Krkonoš. V roce 1992 byly Krkonoše vyhlášeny jako bilaterální biosférická rezervace UNESCO. Hospodaření v lesích je řízeno schválenými lesními hospodářskými plány na období 10 let s platností 2003-2012 a usměrňováno schváleným plánem péče. Hospodaření vychází ze stanovištních podmínek (typologické mapování) a hospodářských souborů s rámcovými směrnicemi hospodaření. Tyto směrnice stanovují základní rozhodnutí (obmýtí, délka obnovní doby, počátek obnovy a obnovní cíl pro zalesnění). Převážná část lesů je zařazena v kategorii lesů zvláštního určení a v lesích ochranných. Tyto lesy jsou často v překryvu různých funkcí a jižní část zájmového území (mimo KRNAP) zasahují lesy hospodářské. 5

Cílová skladba zastoupení dřevin vychází z přirozené skladby a počítá se zvýšeným zastoupením buku, jedle a listnatých dřevin. Při obnově kalamitních holin je třeba počítat s okusem zvěří a proto je třeba sazenice chránit. Toto se provádí plastovými obaly. Zvýšené škody loupáním a ohryzem jelení zvěří byly omezeny zimními obůrkami a včasnou ochranou. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů, zakazuje též obnovu holosečí větších než 1ha a podporuje jemnější způsoby hospodaření. Veškeré prvky ÚSES a biotopy NATURA 2000 je třeba respektovat. Na úseku dopravy a technické infrastruktury jsou výrazné změny zejména v silniční dopravě. Týká se to především budoucí trasy dálnice D11, jejíž vedení bylo již stabilizováno ve schváleném ÚP VÚC Trutnovsko-náchodsko. U ostatních navrhovaných záměrů přeložek silniční sítě došlo v rámci zpracovávaných územních plánů jednotlivých obcí převážně k upřesnění jednotlivých tras přeložek. U ostatních druhů dopravy je situace obdobná. Na úseku vodního hospodářství údaje a závěry za období od roku 1994 po rok 2005 doznaly změny. Návrhy v ÚPN VÚC jsou již částečně realizovány, nebo připraveny k realizaci. Nejnovější údaje o současné situaci je třeba čerpat ze zpracovaného Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje. Vypracované územní plány měst a obcí jsou různého data zpracování a je nutné je proto konfrontovat s posledními informacemi. Současně je třeba vyhodnotit závěry vyplývající ze zpracovaného ÚP VÚC Trutnovsko Náchodsko. Na úseku energetiky je třeba s ohledem na časový odstup, aktualizovat stav a výhledové záměry provozovatelů energetických systémů. Při výhledovém rozvoji zásobování el. energií vycházet z vývojových studií VČE, a.s. Hradec Králové a Východočeská plynárenská a.s. Územní plány měst a obcí, které byly k nahlédnutí, jsou z podstatné části staršího data zpracování a lze je použit velmi omezeně. V zásadě vyžadují obnovu. Zároveň je třeba využít závěrů uvedených v ÚP VÚC Trutnovsko-náchodsko. Okruhy jednotlivých problémů k řešení a požadavky na řešení ÚP VÚC jsou specifikovány v příslušné kapitole této Průvodní zprávy. 6

1.2. Vymezení řešeného území podle katastrálních území Název obce/města Bernartice Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Lánov Horní Maršov Janské Lázně Královec Kunčice nad Labem Lampertice Lánov Malá Úpa Mladé Buky Pec pod Sněžkou Rudník Strážné Svoboda nad Úpou Špindlerův Mlýn Trutnov pouze k.ú. Babí Vrchlabí Žacléř Název katastru Bečkov Bernartice Křenov u Žacléře Černý Důl Čistá v Krkonoších Fořt Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Lánov Dolní Albeřice Dolní Lysečiny Horní Albeřice Horní Lysečiny Horní Maršov Maršov III Temný Důl Suchý Důl v Krkonoších Černá Hora v Krkonoších Janské Lázně Královec Kunčice nad Labem Lampertice Horní Lánov Prostřední Lánov Dolní Malá Úpa Horní Malá Úpa Hertvíkovice Kalná Voda Mladé Buky Sklenářovice Pec pod Sněžkou Velká Úpa I Velká Úpa II Arnultovice Javorník v Krkonoších Rudník Bolkov Strážné Maršov II Svoboda nad Úpou Maršov I Bedřichov v Krkonoších Labská Přední Labská Špindlerův Mlýn Babí Hořejší Vrchlabí Podhůří-Harta Vrchlabí Bobr Prkenný Důl Žacléř Černá Voda u Žacléře Vernířovice Rýchory 7

1.3. Životní prostředí PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Biogeografická poloha Řešené území leží v nadmořské výšce od cca 390 m (v místech, kde Labe a Malé Labe opouští řešené území) po 1603 m (vrchol Sněžky). Dle fytogeografického členění Josefa Dostála (Atlas ČSSR 1966) je řešené území zařazeno do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum), obvodu sudetské květeny (Sudeticum), okrsku Krkonoše. Podle regionálního fytogeografického členění V. Skalického a B. Slavíka (Květena České socialistické republiky, Academia 1988) leží řešené území ve fytogeograficé oblasti oreofytikum (Oreophyticum), obvod České oreofytikum (Oreophyticum Massivi bohemici), okres Krkonoše, podokresy Krkonoše lesní, Krkonoše subalpinské a Rýchory. Podle Culka (členění použité pro Nadregionální a regionální ÚSES ČR, Společnost pro životní prostředí Brno 1995) řadíme oblast do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynské podprovincie, bioregionu Krkonošského. Geomorfologie Geomorfologicky se jedná o (Demek Geomorfologie Čes. zemí): Česká vysočina (provincie) IV Krkonošsko jesenická soustava (subprovincie) IVA Krkonošská soustava (oblast) IVA 7 Krkonoše (celek) IVA 7A Krkonošské hřbety (podcelek) IVA 7A-a Slezský hřbet IVA 7A-b Český hřbet IVA 7B Krkonošské rozsochy IVA 7B-c Žalský hřbet IVA 7B-d Černohorská rozsocha IVA 7B-e Růžohorská rozsocha IVA 7B-f Rýchory IVA 7C Vrchlabská vrchovina IVA 8 Krkonošské podhůří IVA 8B Podkrkonošská pahorkatina IVA 8B-f Mladobucká vrchovina 8

Geomorfologicky lze rozlišovat Pohraniční (Slezský) hřbet, vnitřní Český hřbet a dlouhé odnože neboli rozsochy dílčích pohoří, které tvoří jižní obvod. Pohraniční hřbet je nejvyšší a má široký zarovnaný povrch ve výšce 1300 1500 m, z něhož vystupuje Sněžka (1602 m), Malý Šišák (1439 m), Vysoké Kolo (1503 m), Violík (1472m) a Sokolík (1384 m). Reliéf Reliéf má charakter členité hornatiny s výškovou členitostí 500 600 m, v oblasti hlavních hřbetů a Černé hory je výšková členitost 600 810 m. Eroze Protierozní ochranou území je nutno se zabývat při veškeré činnosti dotýkající se zemského povrchu. V řešeném území je to zejména činnost zemědělská, lesní hospodářství a veškerá činnost stavební. Vodní eroze V řešeném území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Vodní erozí obecně jsou ohroženy (podle kultur, způsobu obhospodařování, konfigurace terénu a délky svahů. Plochy na svazích větších než 4 % (při shodě nepříznivých okolností i méně). Vodní erozí nejvíce ohrožené plochy jsou na odlesněných svazích, které vznikly po kalamitních imisních těžbách. V Krkonoších je místy silná introskeletová eroze, která je definována jako vertikální přemísťování půdních částic do dutin mezi kameny na suťových stanovištích. Introskeletová eroze ohrožuje až 30% lesní půdy. Větrná eroze Ohrožení erozí větrnou je (zejména díky rozptýlené zeleni a členitosti terénu) malé, není evidováno. Obecné problémy - rychlý odtok dešťových srážek a malá akumulace vod v území - splach sněhových srážek na odlesněných plochách - splachy ornice ze svažitých ploch 9

PŮDNÍ PODMÍNKY V území se vyvinuly převážně hlinitopísčité až písčitohlinité hnědé horské lesní půdy (jihovýchodní až jižní část) až silně štěrkovité až kamenité (ve vlastních Krkonoších) horské podzoly. Hloubka půd se pohybuje od půd velmi hlubokých (místy nad 100 cm až po velmi mělké (pod 30 cm). Půdy jsou převážně minerálně velmi chudé, na jihu i středně bohaté, kyselé až velmi kyselé (ph na ZPF i pod 5,5, v lese pod 4,5) s vysokým až velmi vysokým obsahem humusu, malou zásobou přijatelného draslíku a fosforu. Zemědělské půdy Bližší údaje o kvalitě zemědělských půd podávají bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), které spravu Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, Žabovřesská ul.250, 156 00 Praha 5 Zbraslav. Řešené území se rozkládá od 7. do 9. klimatického regionu (v BPEJ se udává prvním číslem v pětimístném číselném kódu). 7 ** ** - mírně teplý vlhký (B 7-8) 8 ** ** - mírně chladný, vlhký (C 1) 9 ** ** - chladný, horský (C 2-3) V klimatických regionech 7, 8 a 9 se uvažuje expozice severní jako negativní, ostatní expozice se uvažují jako sobě rovné. Lesní půdy Krystalinikum je podložím poměrně kyselým, takže půdy jsou minerálně dosti chudé, vlhkostně příznivé. Půdy - 5. jedlobukový lesní vegetační stupeň: Základem jsou typické kambizemě, které jsou středně kyselé, lehčí, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, středně zásobené živinami, středně humozní a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně nejzdatnějším. Půdy - 6. smrkobukový lesní vegetační stupeň: Základem jsou typické kryptopodzoly, které jsou většinou oligotrofní až podzolované a na živnějším podloží jako mezotrofní. Jsou silně kyselé, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, slabě zásobené živinami, silně humózní, a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně velmi zdatným. Půdy 7. bukosmrkový lesní vegetační stupeň: Zastoupeny jsou typické kryptopodzoly a humusové podzoly (nad 900 m). Jsou to půdy velmi silně kyselé, vlhčí, dosti kamenité, sorpčně silně nenasycené, málo zásobené živinami, velmi silně humózní a s poměrně dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patrří produkčně zdatným. 10

Půdy 8. smrkový lesní vegetační stupeň: Základem jsou horské humusové podzoly, které jsou velmi silně kyselé, vlhčí, středně hluboké až mělké, kamenité, sorpčně výrazně nenasycené, slabě zásobené živinami, výrazně humózní. Fyzikální ahydrické vlastnosti jsou poměrně dobré, ale limitované nízkými teplotami. Tyto půdy se vyznačují extrémními růstovými podmínkami v důsledku špatného půdního chemismu, mělkostí půdy a extrémních abiotických podmínek. Půdy 9. klečový lesní vegetační stupeň: Základem jsou horské drnové humusové podzoly, které jsou silně kyselé, se zvýšenými zásobami vody, jsou sorpčně extrémně nenasycené, slabě zásobené živinami, se značnými zásobami nepříznivých forem humusu. Fyzikální a hydrické vlastnosti jsou poměrně dobré a jsou limitovány nízkými teplotami. Tyto půdy se vyznačují extrémními růstovými podmínkami v důsledku špatného půdního chemismu, mělkostí půdy a extrémních abiotických podmínek. Přehled nejrozšířenějších půdních typů: Půdní typ Subtyp Zkratka Výskyt SLT Revízem Rm sutě a skeletnaté svahy 5 9Y, Z Litozem LI sutě a skeletnaté svahy 5 9Y, Z Ranker RN sutě a skeletnaté svahy 5 8N, A, F, 5 9Y, Z Kambiem typická oligotrofní KMm o různé podloží 5 6K Kambiem typická mezotrofní KMm b různé podloží 5 6S, B, A, F Kambiem dystrická KMd různé podloží 5 6K, M (podzolová) Kambiem rankerová KMy různé podloží 5 6N Kambiem pseudoglejová KMg plošiny a mírné svahy 5 6V, O, P Kryptopodzol typický oligotrofní KPm o různé podloží 6K, 7K Kryptopodzol typický mezotrofní KPm b různé podloží 6B, 6S, 7S Kryptopodzol rankerový KPy různé podloží 5 8N, A, F Kryptopodzol pseudoglejový KPg různé podloží 6 7V, 6 7O, 8V Podzol humusový PZh nejvyšší polohy 8 9 LVS, (7LVS) (rašelinný) Podzol humusový drnový PZh D nejvyšší polohy 8 9 LVS, (7LVS) Glej kambický GLk sníženiny 5 6G, V9, 3L (svahový) Glej rašelinný GLo sníženiny 7 8G, (8T, 5-6L) Glej pseudoglejový GLg sníženiny 5 8V9 Glej podzolový GLz sníženiny 8T Organonem rašelinná půda OM sníženiny 6 9R, (7 8G, 8T) Fluvizem stenická FMa slávia 5U, 5L, (6L, 6 7V) Pseudoglej PG plošiny 5 7O, P 11

KLIMATICKÉ PODMÍNKY Řešené území leží v širokém pásmu klimatických oblastí od mírně teplé klimatické oblasti, velmi vlhké podoblasti, okrsku mírně teplého, velmi vlhkého, pahorkatinového - s výškou nad 500 m n. m (B10) až vrchovinového - s výškou nad 500 m n. m. (B10), až do chladnoé klimatické oblasti (C), okrsku mírně chladného - teplota července 12-15 0 C resp. 16 0 C (C1), chladného horského - teplota července 10-12 0 C (C2)až po okrsek studený, horský - teplota července pod 10 0 C (C3). Pro oblast Krkonoš jsou nebezpečné přepadové větry přicházející převážně od západu. Ledovka a námraza se tvoří nad 600 m.n.m. Ohroženy jsou zvláště porosty 6. smrkobukového a 7. bukosmrkového vegetačního stupně. Ochrana přírody a životní prostředí Základní právní rámec stanovují zejména: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů včetně aktuálního znění prováděcí vyhlášky č. 227/2004 Sb.; zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů. V řešeném území má zásadní význam nařízení vlády, č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany, ve znění pozdějších předpisů. Chráněná území Severozápadní část řešeného území leží v Krkonošském národním parku (KRNAP). Mimořádná přírodní a krajinářská hodnota Krkonoš byla potvrzena vyhlášením biosférické rezervace UNESCO. Tato biosférická rezervace zahrnuje území KRNAP včetně jeho ochranného pásma a přilehlá chráněná území přírody na polské straně Krkonoš. Pro zachování a obnovu ekosystémů významných pro řadu vzácných a na bytí ohrožených druhů ptáků (mimo jiné chřástal polní, čáp černý, datel černý, lejsek malý, slavík modráček, syc rousný, tetřívek malý) byla nařízením vlády č. 600/2004 Sb. vymezena Ptačí oblast Krkonoše (v rámci soustavy NATURA 2000). Pro ochranu biotopů s výskytem řady vzácných a na bytí ohrožených druhů rostlin a živočichů bylo území Krkonoš navrženo k zařazení do seznamu evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000, podobně jako část území přírodního parku Hrádeček. Maloplošná zvláště chráněná území jsou v území zastoupena deseti přírodními památkami (PP) všechny jsou v KRNAP, jedna (PP Prameny Labe) zasahuje do Libereckého kraje. 12

Přírodní památky v Krkonošském národním parku na území Královéhradeckého kraje /Dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 460/2004 Sb. a pozdějších předpisů měla být maloplošná chráněná územá v národních parcích zrušena a jejich území měla být zahrnuta do první zóny odstupňované ochrany národních parků. Toto se na území KRNAP dosud nestalo, proto v tomto dokumentu MCHÚ dále uvádíme dle podkladů poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) Praha./ Č. Název Okres KÚ 285 Boberská stráň Trutnov 55 Černohorská rašelina Trutnov 677 Herlíkovické štoly Trutnov 658 Klínový potok Trutnov 659 Labská soutěska Trutnov 1931 Lom Strážné Trutnov 529 Prameny Labe Trutnov, Semily Rozloha CHÚ Vyhl. Důvod vyhlášení Žacléř 18,86 1980 Typická submontánní květnatá bučina a suťový porost v Krkonoších Velká Úpa I, Černá Hora v Krkonoších 72,04 1952 Horské rašeliniště po obvodu zarostlé kosodřevinou Strážné 0,01 1980 Opuštěné štoly-zimoviště netopýrů Strážné, Přední Labská 0,29 1977 Úsek horského potoka s obřími hrnci a skalnatými prahy Hořejší Vrchlabí 2,8 1977 Soutěska peřejnatého toku Labe s četnými obřími hrnci Strážné 4,22 1998 Jeskyně v krystalických vápencích, v lomu výskyt obojživelníků a plazů Rokytno, Vítkovice v Krkonoších, Špindlerův Mlýn, Harrachov, Bedřichov v Krkonoších 2883,9 1980 Nejcennější vrcholové partie Krkonoš v pramenné oblasti Labe 521 Prameny Úpy Trutnov 379 Rýchory Trutnov 1767 Slunečná stráň Trutnov Černý Důl, Horní Malá Úpa, Dolní Dvůr, Přední Labská, Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Strážné, Velká Úpa II Sklenářovice, Suchý Důl v Krkonoších, Rýchory, Maršov III, Horní Maršov Maršov I, Svoboda nad Úpou 4279,79 1980 Nejcennější partie Krkonoš v pramenné oblasti Úpy 142,95 1960 Vrcholová partie Rýchorského hřebene s přirozenými porosty a rašeliništi 14,91 1995 Slatinné a rašelinné louky, mozaika ohrožených společenstev, záchranné pěstování orchidejí 13

Mimo výše uvedené přírodní památky uvádíme další maloplošná chráněná území evidovaná Správou KRNAP ve Vrchlabí. Název Okres Katastrální území Předmět ochrany Výměra Albeřické lomy Trutnov Horní Albeřice Rozsáhlé podzemní krasové útvary, biotop řady chráněných a na bytí ohrožených druhů rostlin a živočichů (mimo jiné šafrán bělokvětý) Slatina u Rýchorského dvora Trutnov Sklenařovice Fytogeografický jedinečný slatinný ekotop Slezské sedlo Trutnov Špindlerův Mlýn Lesní vrchoviště s největším výskytem rosnatky okrouhlolisté v Krkonoších 12,1124 ha 3,55 ha 1,67 ha Mimo VKP stanovené zákonem č. 114/92 Sb. / 3 odstavec b) - lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy jsou v území mimo KRNAP registrovány tři významné krajinné prvky (Čertův Mlýn, prameny Babského potoka a Třešňovka) ve znění zákona č. 460/04 Sb. a pozdějších předpisů. Okresní úřad v Trutnově připravoval vyhlášení přírodního parku na území Vraních hor. Přestože se v této aktivitě momentálně nepokračuje, doporučuje se mimořádné hodnoty území Vraních hor tímto způsobem ochránit v souladu se schváleným ÚP VÚC Trutnovsko - náchodsko. 14

OCHRANA OVZDUŠÍ Z hlediska ochrany ovzduší je poměrně nově zpracován z hlediska ochrany ovzduší strategický dokument Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje. Tento plán byl zpracován v souladu s Národním programem snižování emisí vydaný jako Nařízení vlády č. 112/2004 je zajištěn naplněním metodiky vydané MŽP pro Plán snižování emisí, která byla připravena tak, aby byla kompatibilní s Národním programem z hlediska cílů i nástrojů, nebo opatření a zároveň generovala vstupy pro přípravu Národního programu. Základním cílem programu je účelné a ekonomicky schůdné snížení emisí produkovaných v kraji, aby jejich výše byla nižší než je stanovený emisní strop pro rok 2010 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak. Základní cíle Programu jsou: dosažení doporučených hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak v horizontu roku 2010 snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách udržení emisí těch znečišťujících látek, u nichž nebylo zjištěno překračování imisních limitů, na dostatečně nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko překračování v budoucnosti omezení emisí prekurzorů ozónu tak, aby bylo podpořeno dosažení cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů Vedlejší cíle Programu jsou: přispět k omezování emisí látek ohrožujících klimatický systém Země, zejména oxidu uhličitého a metanu přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů Je možné konstatovat, že veškerá zařízení, která budou velkými zdroji a tudíž budou mít významný vliv na životní prostředí budou podle dikce zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, projednána. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který pro pořizovatele nových středních a velkých zdrojů stanovuje povinnost již k územnímu řízení zpracovat rozptylovou studii autorizovanou osobou, umožňuje orgánům státní správy kontrolu vznikajících zdrojů. Tím je zajištěna kontrola vnášení dalších emisí znečišťujících látek do ovzduší. Přípustná imisní zátěž území je popsána v Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 15

Následující tabulka presentuje imisní limity upravené Nařízením vlády č. 429/2005 Sb.: Imisní limity, meze tolerance a depoziční limit vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Hodnota imisního limitu / maximální povolený počet jejího překročení za rok Datum, do něhož musí být limit dosažen Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m -3 /24 - Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m -3 /3 - Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m -3 /18 1.1.2010 Oxid dusičitý 1 rok 40 µg.m -3 1.1.2010 Oxid uhelnatý Suspendované částice PM 10 Suspendované částice PM 10 Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr 10 mg.m -3-24 hodin 50 µg.m -3 /35-1 rok 40 µg.m -3 - Benzen 1 rok 5 µg.m -3 1.1.2010 Olovo 1 rok 0,5 µg.m -3 - Meze tolerance vybraných znečišťujících látek Znečišťující látka Doba průměrování 2005 2006 2007 2008 2009 Oxid dusičitý 1 hodina 50 µg.m -3 40 µg.m -3 30 µg.m -3 20 µg.m -3 10 µg.m -3 Oxid dusičitý 1 rok 10 µg.m -3 8 µg.m -3 6 µg.m -3 4 µg.m -3 2 µg.m -3 Benzen 1 rok 5 µg.m -3 4 µg.m -3 3 µg.m -3 2 µg.m -3 1 µg.m -3 Hodnocení koncentrací suspendovaných částic frakce PM 2,5 Koncentrace jemných suspendovaných částic velikostní frakce PM 2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98. percentilu a ročního maxima z dvacetičtyřhodinových průměrných hodnot. Hodnocení koncentrací rtuti Koncentrace rtuti se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru. Depoziční limit pro prašný spad Doba Hodnota depozičního limitu 1 měsíc 12,5 g.m -2 Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Hodnota imisního limitu Oxid siřičitý Rok a zimní období (1. říjen - 31. března) 20 µg.m -3 Oxidy dusíku 1 rok 30 µg.m -3 16

V rámci Plánu snižování emisí Královéhradeckého kraje bylo provedeno hodnocení možností dosažení emisních stropů nově navržených pro Královéhradecký kraj. Rok/znečišťující látka Rok SO 2 NO x VOC NH 3 Emisní stop bývalý (daný NV 351/2002 Sb.) 2010 15 13,5 11,0 7,0 Emisní strop (daný NV 417/2003 Sb.) 2010 9,7 10,7 14,2 5,6 Aktuální emise Bilance Národního 2001 9,93 13,14 14,2 5,5 programu Bilance z dat ČHMÚ 2001 9,93 13,14 7,55* 1,42** Bilance ČHMÚ 2002 7,81 12,15 10,50 4,83 * - bilancováno jako TOC ** - bilancovány pouze zdroje z REZZO 1a 2 Z těchto údajů uvedených v tabulce vyplývá, že: Aktuální emise oxidu siřičitého - SO 2 za rok 2001 velmi mírně překračují platnou hodnotu daného emisního stropu. Aktuální emise oxidů dusíku NO X silně překračují hodnotu daného emisního stropu. Aktuální emise těkavých organických látek VOC jsou shodné s výší emisního stropu. Aktuální emise amoniaku - NH 3 mírně dokročují daný emisní strop. Pro hodnocení kvality ovzduší byla použita data roku 2000. V Královéhradeckém kraji nebyla pro toto období vymezena oblast s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví lidí. Byly vymezeny pouze oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. Z Plánu snižovaní emisí Královéhradeckého kraje byly převzaty pouze údaje o posuzovaném území Krkonoše (okres Trutnov). Okres Obec Populace Plocha obcí (km 2 ) % plochy obcí, kde NO x roční průměr >30 µg.m -3 Trutnov Trutnov 31 999 104 7,7 Množství a koncentrace emisí a jejich vliv na blízké i vzdálené okolí Okres Trutnov patří mezi emisně produktivních okresů Královéhradeckého kraje, jak dokládá tabulka emisních dat z roku 2000 (údaje REZZO 1). Okres Tuhé znečišťující látky Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhelnatý Organické látky Rychnov nad Kněžnou 201,130 605,700 233,216 331,748 84,598 Hradec Králové 114,876 327,943 168,215 305,020 51,768 Trutnov 110,551 2634,965 1068,669 419,466 542,817 Náchod 79,261 1451,708 316,169 120,962 60,710 Jičín 5,443 27,171 37,988 19,852 12,425 Celkem 511,260 5047,487 1824,258 1197,048 752,318 Vzhledem k faktu, že řešené území se týká pouze oblasti Krkonoš, nikoliv celého okresu Trutnov, je možné konstatovat, že většina významných zdrojů znečišťování ovzduší je umístěna ve větších městech a tudíž v posuzovaném území se jedná o dálkový přenos emisí a imisní zátěž způsobenou těmito zdroji umístěnými v blízkosti posuzovaného území. Zdroje znečištění jsou především představovány lokálními topeništi a liniovými zdroji - dopravou, kterou lze označit za významný zdroj imisní zátěže v ukazateli NO x podél význačných komunikačních tahů. 17

Ze závěrů Plánu snižování emisí je možné vzhledem k rozvojovým aktivitám Královéhradeckého kraje a tím i oblasti Krkonoš charakterizovat vývoj emisí následně: Pravděpodobnost nárůstu emisí je Plánem spatřována zejména u oxidů dusíku. Jednak nelze očekávat významný pokles dopravy, spíše naopak a dále lze očekávat pokračování v procesu plynofikace domácností. V případě mobilních zdrojů patrný skoro poloviční podíl na celkové emisi oxidů dusíku (NO x ). V případě plynofikace malých zdrojů znečišťování ovzduší a případně i středních zdrojů lze očekávat mírný nárůst emisí oxidů dusíku a pokles oxidu uhelnatého. V případě všech ostatních znečišťujících látek (tuhých emisí, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého, těkavých organických látek a amoniaku) lze očekávat stabilizaci na současné úrovni, případně mírný pokles. Vzhledem k tomu, že v oblasti Krkonoš není vymezena oblast s překročeným imisním limitem pro ochranu zdraví lidí, a nejsou zde sídelní seskupení s počtem obyvatel vyšším než 250 000, neplyne z Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povinnost minimálního počtu měřicích bodů v této oblasti. Data pro zpracování imisní studie pro Plán snižování emisí byla získána ze stanic provozovaných ČHMÚ. Z tohoto důvodu je nutné podmínit umísťování nových zdrojů znečišťování doložením rozptylové studie a souladem s Plánem snižování emisí. Při umisťování zdrojů znečišťování ovzduší nesmí být překročeny emisní limity, ale dále je důležité hodnocení stávající imisní zátěže a dodržení imisních limitů. Součástí dokumentací (dle procesu EIA) je nutné hodnotit imisní zátěž před a po realizaci záměru a toto doložit rozptylovou studií a posouzením zdravotních rizik na obyvatelstvo. 18

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Základními zákonnými normami na území ČR v oblasti odpadového hospodářství jsou - zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (nejdůležitější navazující Vyhlášky - č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a č. 294/2005 Sb., ukládání odpadů na skládky) a zákon o obalech č. 477/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon o odpadech stanovuje jako základní povinnost přednostní využívání odpadů před jejich odstraněním, přičemž materiálové využití má přednost před jiným využitím. Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění má vždy přednost ten, který je šetrnější k životnímu prostředí a zdraví lidí. Původci odpadů jsou povinni vytřídit nebezpečné a využitelné složky odpadů a obec je povinna vymezit místa, kam mohou fyzické nepodnikající osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu. V zákoně o odpadech je v rovině plánování stanovena povinnost zpracovávat tzv. Plány odpadového hospodářství (dále POH). POH ČR vyšel v nařízení vlády č. 197/2003 Sb., který je platný od července 2003. V návaznosti na POH ČR vznikly POH jednotlivých krajů. POH Královéhradeckého kraje byl vyhlášen obecně závaznou vyhláškou č. 3/2004 s účinností od 25.8.2004. Systémy nakládání s odpady na území většiny obcí je upraven obecně závaznými vyhláškami. Odvoz komunálních a separovaných odpadů je zajišťován na základě smluvního vztahu s oprávněnými osobami. Na zájmovém území je organizován svoz tuhého komunálního odpadu, zaveden separovaný sběr odpadů - plast, papír a sklo. Nebezpečné odpady je možno odkládat ve sběrných dvorech nebo je obcemi organizován pravidelný svoz nebezpečných složek komunálního odpadu, minimálně 2 x ročně. Nejbližším skládkovacím zařízením pro nebezpečné odpady je skládka Lodín. Vybrané obce dále uvažují nebo již zavedly separovaný sběr bioodpadu a objemného odpadu, do velkoobjemových kontejnerů přistavovaných na žádost. Většina obcí využívá finanční podpory systému odděleného sběru materiálově využitelných složek komunálního odpadu od autorizované obalové společnosti EKOKOM a.s. V turistické sezóně je svoz komunálního i separovaného odpadu v rekreačních lokalitách častější cca dvojnásobně. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mohou využít systému sběru odpadů v obcích na základě písemné smlouvy s obcí nebo mohou své vlastní odpady předávat oprávněným osobám přímo. Problémem je územní roztříštěnost pro svoz TKO a dále obtížný svoz odpadů z těžko dostupných míst, zejména v zimním období. Tento problém vedl k tomu, že ještě v nedávné minulosti některé rekreační objekty odkládaly své odpady v blízkosti objektu nebo je nevhodně umisťovali do blízkého okolí. Komunální odpad a příbuzný odpad je sběrovými firmami odvážen zejména na skládky komunálního odpadu Kryblice a Dolní Branná, přičemž jsou využívána překladiště TKO (např. v Podhůří). Na zájmovém území se nenacházejí významná zařízení na využití nebo odstraňování odpadů, s výjimkou dekontaminační plochy, autovrakoviště a sběren vytříděných odpadů, tzv. druhotných surovin (viz tabulky 1 a 2). Tato zařízení jsou dále k dispozici v blízkém okolí. Na základě POH Královéhradeckého kraje lze konstatovat, že s výjimkou skládek neexistují na zájmovém území ani v jeho okolí významné regionální kapacity. Výjimku tvoří pouze provoz šrotařských firem a provozy sběrných surovin. Z hlediska budoucích požadavků na technickou vybavenost území pro nakládání s odpady jsou vyřešenou oblastí v současné době pouze skládky odpadů. Významný je deficit zařízení především v oblasti separace komunálního odpadu, nakládání s objemnými odpady, nakládání se směsnými komunálními odpady a zařízení pro demontáž elektrošrotu. Z údajů POH je zřejmý mírný nárůst množství 19

produkovaných komunálních odpadů. Dominantním způsobem nakládání s komunálním odpadem na zájmovém území je skládkování, následuje materiálové a energetické využití. Evidovaných starých ekologických zátěží je celkem 8. Nejvýznamnější z nich s rizikem vysoké je lokalita Mladé Buky Dolní Sejfy. Jde o bývalou skládku provozovanou více jak 30 let. Ostatní staré ekologické zátěže jsou klasifikovány rizikovostí jako střední a nízké (viz tabulka č. 3). V lokalitách některých obcí se v menším množství vyskytují tzv. černé skládky, které se obce v rámci svých finančních možností snaží odstraňovat. Tabulka č. 1. - Zařízení s vydaným souhlasem dle 14 odst. 1 zákona 185/2001 Sb. (pouze stacionární zařízení), která jsou v dotčeného území Název firmy, sídlo, IČ Umístění Typ zařízení Poznámka Regio CZ s.r.o., Nádražní viz. sídlo sběrna 529, Svoboda nad Úpou, IČ 26005611 Satrap s.r.o., Legionářská areál společnosti Havexeko sběrna 2832, Dvůr Králové. n.l., IČ 25264303 s.r.o, Na Bělidle 503, Vrchlabí Roman Jirouš, Boxerská Ocelot 161, Žacléř autovrakoviště 414, Žacléř, IČ 459 65 196 DEKONTA, a.s., Podhoří 328/28, Ústí nad Labem, IČ 25006096 Krkonošská skládková společnost s.r.o., Malé náměstí 124, 500 03 Hradec Králové IČ 25404946 Lampertice, parcelní čísla: parc. čísla 44/17, 44/1, 101/2, 101/3, 101/4 kú Dolní Branná: parcelní čísla: 6/2, 1134/4, 1133/2, 1061, 1063, 1065/1, 1125, 1127, 1130, 1131/1, 1132/2, 1133/2, 1684, 1687/1, 1688, 1069/1, 1117/4, 1117/5, 1117/6, 1117/7, 1119 dle KN. kú Horní Kalná: parc. čísla: 2332, 1203 dle KN. dekontaminační plocha Skládka skupiny S-OO IPPC, prostor odkaliště areálu Důl Jan Šverma IPPC, projektovaná kapacita: I. etapa 309 245 m 3 odpadu, II. etapa 1 200 000 m 3 odpadu, III. etapa 100 000 m 3 odpadu, množství ukládaných odpadů: 30 000 t.rok -1 ; Tabulka č. 2 - Zařízení s vydaným souhlasem dle 14 odst. 1 zákona 185/2001 Sb. (pouze stacionární zařízení), která jsou v blízkosti dotčeného území okres Trutnov Název firmy, sídlo, IČ Umístění Typ zařízení Poznámka Transport Trutnov s.r.o., v areálu skládky Kryblice sběrna Polská 92, Trutnov, IČ 62063588 Transport Trutnov s.r.o., Polská 92, Trutnov, IČ 62063588 ul. Horká čp. 99, Trutnov sběrný dvůr města Trutnov ISS Facility Services s.r.o., Praha 4, IČ 60470291 Dana Švarcová, Volanov 65, Trutnov, IČ 72876042 Miloš Vladovič, Voletiny 102, Trutnov, IČ 44481951 Šiko Trutnov, spol. s r.o., Mírová 649, Trutnov, IČ 25256891 areál spol. Infineon Technologies s.r.o., Volanská 517, Trutnov p.č. 1099/1 a 1099/3 v k.ú. Poříčí u Trutnova k.ú. Bojiště u Trutnova, č.p.105 viz. sídlo sběrna využívání odpadů na povrchu terénu autovrakoviště sběrna pouze pro odpady společnosti Infineon Technologies s.r.o., 20

Název firmy, sídlo, IČ Umístění Typ zařízení Poznámka Miroslav Popelka, Družstevní 16, Trutnov, IČ 42185084 viz. sídlo sběrna železa a barevných kovů Společnost Horní Labe a.s., Bohuslavice 226, Trutnov Skládka Pod Haldou s.r.o., Hronovská 431, 542 33 Rtyně v Podkrkonoší, IČ 25295080 k.ú. Bohuslavice 114/22, 114/1, 140/8 k.ú. Starý Rokytník 368, 369, 370, 2036/2, 1890/4, 2036/1, 2038 kú Rtyně v Podkrkonoší: parcelní čísla: I., II. etapa: 1749; 1748; 1747; 1746/1; 1656; 1662, 1605/1; 1608/2, III. etapa: 1641; 1642/2; 1754/2; 3448/2; 1754/4; 1754/5; 1754/6, IV. etapa: 1605/1, 1608/2, 1656, 1662, 1666/1, 1745/1, 1746/1, 1747. skládka S-OO skládka S-OO IPPC, skládka Kryblice IPPC, celková kapacita: 154 262 m 3 předpokládané množství ukládaných odpadů: 10 000 t.rok -1. Tabulka č. 3 - Staré ekologické zátěže v zájmovém území Lokalita Místní název Provozovatel Rizikovost Poznámka Mladé Buky Dolní Sejfy OÚ Mladé Buky 2-vysoká Jde o skládku velkých rozměrů, která byla provozována jistě přes 30let. K dispozici nebyl hydrogeol. průzkum a nejsou tedy známy HG poměry v okolní lokalitě. Pozitivní je nízká propustnost kvartérních jílovitých hornin (část skládky se nachází na pozemku bývalé cihelny). Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: Monitoring vod. Zabránit dalšímu černému skládkování. Finální opatření: Sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu. 10.5.2003 Připravuje se projekt na rekultivaci skládky. Žacléř Žacléř "U hřiště" MěÚ Žacléř 3-střední Dle dok. r.1993 jsou podzemní vody v přítokovém profilu ovlivněny a znečištěny jinými činnostmi ( provoz garáží, zemědělská činnost). Monitoring z let 1998 a 1999 prokázal ovlivnění podz. vody v okolí skládky (Mn2+). Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: Monitoring vod. Finální opatření: Ponechání v současném stavu (stávající úpravy vyhovují). Dolní Branná U kravína ObÚ Dolní Branná 3-střední Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: Monitoring vod. Finální opatření: Ponechání v současném stavu (stávající úpravy vyhovují). 10.5.2003 bez dalších prací 21

Lokalita Místní název Provozovatel Rizikovost Poznámka Maršov I (lokalita obce Svoboda nad Úpou) K Hoffmanovým boudám OÚ Horní Maršov 3-střední Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: hydrogeol. průzkum (vč. monitorovacích vrtů) monitoring povrchových vod Finální opatření: sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu 10.5.2003 Zavezeno zeminou, zarovnáno a osázeno zelení. Bernartice Za garážemi 3-střední Nebyl k dispozici podrobnější HG průzkum, v obci je vodovod - nepředpokládá. se ovlivnění vody ve studních. Kunčice nad Labem Vrchlabí Babí Čertova rokle Krkonošské vápenky 4-nízká Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: hydrogeol. průzkum (vč. monitorovacích vrtů) vyklizení zbytkových, problémových nebo separovatelných odpadů zabránit dalšímu černému skládkování Finální opatření: podle výsledků předběžné etapy 10.5.2003 Zavezeno zeminou a zatravněno. Z HG rozboru vyplývá nízká riziko kontaminace podz. vody. Výsledky rozboru podz. vod svědčí o dobré těsnící schopnosti nadložních izolátorů. Zvodnění význam. kolektoru je dotováno z dalekého infiltračního pásma permokarbon. kolektorů a nekomunikuje s kolektorem hornin. prostředí skládky. Navrhovaná opatření: Předběžná opatření: Zabránit dalšímu černému skládkování. Finální opatření: Sanace in situ: úprava terénu a zatěsnění povrchu. 10.5.2003 bez dalších prací Lánovská 4-nízká Vzhledem k charakteru odpadu (pouze inert) lze považovat rizika za minimální. Babí - za lomem 4-nízká Navrhovaná opatření: Finální opatření: rekultivace: úprava terénu a ozelenění 10.5.2003 Zarovnáno. Bez dalších prací. Jde o malou skládku, vzdálenou a špatně přístupnou. Finální opatření: úplné vyklizení skládky 10.5.2003 Beze změn. Přehled uskutečněných jednání 16.11.2005 Krajský úřad KH výběr podkladů 16.11.2005 Krajský úřad KH, oddělení IPPC ing. Tomáš Morávek 16.11.2005 Krajský úřad KH, oddělení odpadů ing. Milan Leden 4.11. a 28.11. SURPMO 22

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/95 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Činnost na lesní půdě je řízena lesním hospodářským plánem (LHP) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO), zpracovanými pro každý lesní hospodářský celek na období deseti let (decenium). Dle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) zařazeny půdy porostní, bezlesí a celkem, určené k plnění funkcí lesa dle 3 zákona 289/1995 Sb.. Správní území zájmového území: Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Horní Maršov, Janské Lázně, Kunčice nad Labem, Lánov, Malá Úpa, Mladé Buky, Pec pod Sněžkou, Rudník, Strážné, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Žacléř, Královec, Lampertice, Babí (část správního území města Trutnov). Po stránce lesnického členění dané území zasahuje oblast Krkonoš, Broumovsko (východní část) a Podkrkonoší. Převážnou část území zasahují Krkonoše. (KRNAP) a jedná se o lesní hospodářské celky (LHC) Vrchlabí a Maršov. Západní část Krkonoš (LHC Harrachov) není předmětem zájmů a patří do severočeského Libereckého kraje. Celková výměra zájmového území lesních pozemků (PUPFL) činí 27 662 ha. Z toho LHC Vrchlabí a Maršov 25 188 ha (lesní půda) a 24 029 ha (porostní půda). Státní správa lesního hospodářství 1. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je ústředním orgánem státní správy ve věcech lesního hospodářství národních parků dle 47, odst. 3, lesního zákona ve smyslu 79, odst 2, písm.i) zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů a vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle 50 lesního zákona na území KRNAP. V rámci LHO má působnost MŽP, odbor výkonu státní spávy VI, Resslova 1229/2a, Hradec Králové. 2. Ministerstvo zemědělství (Mze) je ústředním orgánem státní správy lesů na území ochranných pásem národních parků dle 49, odst. 1 lesního zákona. Kompetence jsou stanoveny 49 odst. 2 lesního zákona. 3. České inspekce životního prostředí a její působnost je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb., o české inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 460/2004 Sb. a pozdějších předpisů. V LHO má působnost oblastní inspektorát Hradec Králové. 4. Krajský úřad Královehradeckého kraje vyhotovuje kategorizaci lesů v rámci státní správy. 5. Okresní úřad Trutnov vykonává státní správu v hranicích své územní působnosti, tj. včetně lesů v národním parku a jeho ochranném pásmu. Zajišťuje zpracování lesních hospodářských osnov pro zařizovací obvody v KRNAP a ochranném pásmu. Aktuální stav lesa Krkonoše jsou hraničním pohořím mezi Českou republikou a Polskem. Přírodovědné hodnoty území jsou na obou stranách legislativně chráněny jako národní parky a ochranné pásmo. Na české straně vznikl národní park v roce 1963 a ochranné pásmo bylo vyhlášené v roce 1986. V roce 1992 bylo celé území národních parků a ochranného pásma vyhlášeno jako bilaterální biosférická rezervace UNESCO. Unikátní biodiverzita Krkonoš souvisí především s výjimečnou kombinací jejich geografické polohy, nadmořské výšky a utváření terénu. Díky této kombinaci tvořily Krkonoše důležitou křižovatku mezi severskou tundrou a alpínskými a subalpínskými ekosystémy šířícími se z Alp. Jedná se nejcennější ekosystémy alpinská tundra, subarktické rašeliniště, klečové porosty, původní horské smrčiny, smíšené lesní porosty. Tento bioregion zabírá nejvyšší pohoří celé hercynské soustavy a vystupuje nad horní hranici lesa a má dokonale vyvinutý subalpinský stupeň s autochtonní kosodřevinou. Z tvarů reliéfu 23

jsou významné vysoké hřbety a pláně s dobře vyvinutými ledovcovými kary. Netypickými částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje pohoří. Výměra části biosférické rezervace je 54 787 ha národního parku a 18 430 ha ochranného pásma. Z této výměry tvoří 67% porostní půda. Proto cílem lesního managementu v Krkonoších nemůže být pouze hospodářský efekt. Hlavní cílem péče je ochrana lesních ekosystémů a jejich biodiverzity Vedle této ochrany biodiverzity plní Krkonoše též funkci krajinotvornou, rekreační, naučnou, půdoochrannou, ochrany vodních zdrojů, ochrany přírody, včetně funkce ekonomické. K negativním antropickým vlivům patřilo již v minulosti rozšiřování zemědělské půdy na úkor lesů. Byla to těžba rud a budní hospodářství, (pastva dobytka nad horní hranicí lesa s likvidací kleče). S rozvojem hutnictví a sklářství v 16. až 18 stol. dochází k další devastaci lesních porostů. Lesy byly těženy nejen pro průmyslové účely, ale též za účelem získání políček a pastvin. Tak vznikly v celém území enklávy luk s boudami. Později tyto odlesněné plochy byly využívány pro rekreaci se zástavbou rekreačních chat, chalup a lyžařských sjezdovek. Tím docházelo k redukci ploch přirozených lesních porostů. Dále to bylo v 19.stol. zakládání monokultur nepůvodních dřevin. Primární příčinou rozpadu lesních ekosystémů Krkonoš je možné považovat nevhodné změny druhové, věkové a prostorové skladby, nápor imisí (převážně z Polska a Německa) a opakovaný žír obaleče modřínového na imisně oslabených porostech. V současnosti převažující kulturní smrčiny jsou poškozeny imisemi, ale cenné jsou původní kosodřevinné porosty, alpinské trávníky a zbytky bučin. Projevem imisí je okyselování půdního prostředí a postupné odumírání smrku v exponovaných návětrných polohách. Výměry lesní půdy podle lesních hospodářských celků: LHC KRNAP Lesní půda v ha bezlesí jiné pozemky porostní půda Maršov 12048,54 353,62 145,89 11549,03 Vrchlabí 13139,67 588,26 70,48 13139,67 Celkem 25188,21 941,88 216,37 24688,70 LHO KRNAP 458,59 12,95-445,64 (Druh vlastnictví LHO KRNAP Právnické osoby státní 19,98 Obce a města 51,64 Jiné právnické osoby 54,20 Fyzické osoby 332,77 Celkem: 458,59 ha ) LHC Šimková 279,29 - - 279,29 LHO Trutnov 75,49 2,37-73,12 Katastrální území v jižní části zájmového území: Dolní Branná, Kunčice nad Labem, Horní Lánov, Dolní Lánov, Mladé Buky, Rudník a Vrchlabí patří převážně do ochranného pásma KRNAP. Celková výměra lesní půdy (porostní půdy a bezlesí) činí 2190 ha. Jedná se o lesní oblast (PLO) 23 Podkrkonoší. Katastrální území ve východní části: Bernartice, Královec, Lampertice, Babí jsou mimo sféru KRNAP a patří do oblasti 24 Sudetské mezihoří. Část území Babí náleží do ochranného pásma KRNAP. Celková výměra lesní půdy (porostní půdy a bezlesí) činí 1381 ha. 24

Lesní hospodářské celky (LHC) LHP platnost LHP Výměra v ha KRNAP Vrchlabí 2003-2012 12480,93 KRNAP Maršov 2003-2012 11549,03 Podkrkonoší 2002-2011 288,50 Městské lesy Vrchlabí 2003-2012 952,76 LHO Trutnov 2002-2011 75,49 LHO KRNAP Trutnov 2002-2011 458,59 Šimková a spol. 2002-2011 279,29 Steinská Eva 2002-2011 447,24 Obec Bernartice 2004-2013 610,94 Městské lesy Trutnov 2002-2011 74,04 SLŠ a VOŠL Trutnov 2002-2011 9,74 LHO Hostinné 2003-2012 1,65 Lesní oblast Podle lesnického členění leží dané území v přírodní lesní oblasti PLO 22 Krkonoše a v jižním okraji zasahuje PLO 23 - Podkrkonoší. Východní část zasahuje oblast PLO 24a Sudetské mezihoří permokarbonské obvody. Průběh hranice PLO 22 (vyhl.mze č.83/1996 Sb., příl.1) - od západní strany sousedící s Libereckým krajem: Žalý, Hořejší Vrchlabí, Dolní Dvůr, Horní Lánov,Černý Důl, Svoboda nad Úpou, Mladé Buky, Bystřice, Babí, Vernířovice, Prkenný Důl, Žacléř, Bobr, hranice s Polskem. Nejvíce je zastoupena lesní kategorie K kyselá, 6K, 7K, 8K. Přírodní lesní oblast č. 22 Krkonoše je na LHC Maršov zastoupena 11330,8 ha porostní půdy (98,11 %) a č. 23 Podkrkonoší 218,23 ha porostní půdy (1,89 %). Na LHC Vrchlabí je zastoupení 10897,99 ha porostní půdy (87,32 %) a č. 23 Podkrkonoší 1582,94 ha porostní půdy (12,68 %). Jakou výměrou leží jednotlivé zóny a ochranné pásmo národního parku v obou přírodních lesních oblastech udávají následující tabulky: PLO č. 22 - Krkonoše Lesní správa: 1. zóna 2. zóna 3. zóna OP Celkem: Pec pod Sněžkou 1101,84 968,75 2356,5 44,7 4471,79 Maršov 27,36 53,68 3060,7 81,75 3223,49 Svoboda nad Úpou 154,05 113,49 2734,86 633,12 3635,52 Špindlerův Mlýn 1457,33 724,21 2009,07 377,73 4568,34 Vrchlabí 165,09 148,44 3083,14 239 3635,67 Černý Důl 110,19 114,19 2451,24 18,36 2693,98 Celkem 3015,86 2122,76 15695,51 1394,66 22228,79 25

PLO č. 23 - Podkrkonoší Lesní správa: 1. zóna 2. zóna 3. zóna OP Celkem: Pec pod Sněžkou 0 0 0 0 0 Maršov 0 0 0 0 0 Svoboda nad Úpou 0 0 0 218,23 218,23 Špindlerův Mlýn 0 0 0 0 0 Vrchlabí 0 0 0 156,43 156,43 Černý Důl 0 0 0 1426,51 1426,51 Celkem 0 0 0 1801,17 1801,17 Lesní vegetační stupně Klimatické lesní vegetační stupně (dále jen stupně, LVS) vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky, především zastoupení klimaxových dřevin ( buku, smrku, případně jedle a borovice). Klimaticky podmíněná vegetační stupňovitost není jen výrazem makroklimatu, ale je v přírodě podmíněna většinou mezoklimatem (lokálním klimatem), t.j. výsledným účinkem klimatu a polohy za spolupůsobení některých dalších faktorů (vlhká studená půda, živiny apod.). Vzhledem k tomu tvoří jednotlivé lesní vegetační stupně často mozaikovité uspořádání. Zonální vegetace - velkoplošně rozšířený vegetační typ vázaný pouze na určitou vegetační zónu a odpovídající jejímu makroklimatu. Tato vegetace osídluje (nebo osídlovala) rovinatý až mírně modelovaný reliéf neovlivněný podzemní nebo závlahovou vodou, s vyzrálými půdami odpovídajícími zpravidla půdnímu klimaxu a představuje současně klimaxovou vegetaci dané zóny. Intrazonální vegetace (v užším smyslu) = společenstva, která netvoří nikde vlastní zónu a vyskytují se v několika vegetačních zónách (např. společenstva vrchovišť). Tato společenstva jsou podmíněna spíše specifickými podmínkami edafickými, hydrologickými, popř. mezoklimatickými, než makroklimatem dané zóny. Intrazonálním společenstvem jsou například jasanové olšiny a montánní jasanové olšiny. Azonální vegetace jsou společenstva, která rovněž netvoří vlastní zónu, avšak která se vyskytují v každé zóně (např. společenstva skal, sutí, údolních poloh). Azonální typy odpovídají trvalým společenstvům nebo blokovaným sukcesním stadiím. Extrazonální vegetace. Pokud zonální vegetace určité zóny ostrůvkovitě zasahuje do sousedních vegetačních zón na lokálně podmíněných stanovištích (mezoklimaticky nebo půdně) nazýváme tyto ostrůvky jako extrazonální vegetaci. 26