ALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU

ALTERNATIVY FINANČNÍCH ZDROJŮ EU PRO MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY V REGIONU Halina Starzyczná, Pavlína Pellešová, Beata Blechová Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Email: starzyczna@opf.slu.cz, pellesova@opf.slu.cz, blechova@opf.slu.cz ABSTRAKT Článek charakterizuje alternativní možnosti získání finančních zdrojů z Evropské unie. Na základě provedené analýzy tým prokázal nedostatečnou připravenost malých a středních firem na čerpání prostředků z fondů Evropské unie, především nedostatečné využití poradenských center a orgánů státní správy. Výzkumem se nepotvrdila hypotéza, že pokud firmy vědí, kde získat informace, jsou to většinou oficiální zdroje, naopak největším informačním zdrojem jsou media, zejména Internet. KEY WORDS Předvstupní nástroje, fondy EU, RPIC, poradenská centra, orgány státní správy. 1. Finanční zdroje Evropské unie, určené pro podnikatelské subjekty Již před vstupem do Evropské unie (EU) mohla Česká republika (ČR) čerpat prostředky na nejrůznější projekty z tzv. předstupních nástrojů. Mezi ně patřila například iniciativa ISPA, fond Phare nebo program SAPARD. V současné době však činnost předvstupních nástrojů skončila a pouze dobíhají. Česká republika se stala 1.5. 2004 plnoprávným členem EU. Jedním z hlavních principů regionální politiky EU je podpora ekonomicky slabších států, mezi které se řadí i ČR. EU má k dispozici množství nástrojů, které jsou otevřené krajům, obcím, podnikatelům, neziskovým organizacím a celé řadě dalších subjektů a jejich využití je zaměřeno na snižování disparit mezi jednotlivými regiony a posilování ekonomické a sociální soudržnosti všech členských zemí EU. Mezi hlavní nástroje regionální politiky EU patří Strukturální fondy a Fond soudržnosti (někdy označovaného jako Kohezní fond). Členství v EU nám umožňuje čerpat finanční prostředky právě z uvedených fondů. Podmínkou možnosti čerpat prostředky ze zmíněných fondů, bylo vypracování Národního rozvojového plánu. Jedná se o dokument sestavený pro období 2004-2006. Je zaměřen zejména na analýzu situace a zdůvodňuje priority, slouží k prověření, zda je rámcová představa členského státu o strategii a prioritách v souladu s představou Evropské komise (EK), 371 dříve než je využití prostředků detailně specifikováno v dalších programových dokumentech. Jedná se o základní programový dokument, který popisuje celkovou strategii rozvoje ČR. Po jeho uplynutí bude následovat plán nový, pro období 2007-2013, sestavený na základě nových informací, potřeb a cílů. Paralelně k Národnímu rozvojovému plánu stojí Rámec podpory společenství. Je to smlouva mezi EK a ČR, kde se obě strany zavazují poskytnout prostředky na dosažení stanovených cílů. Je zaměřen především na to jak priority dosáhnout a blíže kvantifikuje cíle, kterých má být dosaženo, obsahuje také finanční závazky členského státu i EK při spolufinancování programů. Zahrnuje také konkrétní pravidla a strategie čerpání finančních prostředků z fondů. Cílem hospodářské a sociální politiky EU je podpora rozvoje regionů, jejichž úroveň nedosahuje v daných kritériích na určitý evropský standard. Jedná se především o ochranu životního prostřední, snížení nezaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů, zlepšení infrastruktury či restrukturalizace průmyslu. To jsou základní cíle, které se Evropská komise snaží uvádět v život právě prostřednictvím strukturálních fondů. Cíle strukturální politiky Pro období 2000 2006 byly Evropskou komisí vytyčeny tři základní cíle: Cíl 1 Podpora rozvoje zaostávajících regionů regiony s HDP pod hranicí 75 průměru EU jsou podporovány zejména investicemi do výroby. Cíl 2 Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací podpora oblastem vykazujícím vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství nebo životního prostředí. Cíl 3 Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání snaha o snížení nezaměstnanosti prostřednictvím rekvalifikace, vzdělávání a školení. Území ČR, které má nárok získat podporu v rámci Cíle 1 zahrnuje sedm tzv. regionů soudržnosti Severozápad, Jihozápad, Střední Čechy, Severovýchod, Jihovýchod,

Střední Morava a Moravskoslezsko a které jsou tvořeny vždy jedním až třemi kraji. V současné době EU používá k dosažení výše uvedených cílů čtyři Strukturální fondy, z nich financuje projekty, které zmíněné cíle naplňují: 1. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) z jeho zdrojů jsou financovány projekty v regionech spadajících do cílů 1 a 2. dále financuje iniciativu INTERREG (přeshraniční, mezinárodní a meziregionální spolupráce) a iniciativu URBAN (hospodářská a sociální obnova krizí postižených měst) a podporuje inovační akce a technická opatření (v oblasti regionálního rozvoje a výměny těchto zkušeností).evropský fond regionálního rozvoje je co do objemu finančních prostředků největší. Byl založen v roce 1975. 2. Evropský sociální fond (ESF) je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti EU a je zaměřen na nezaměstnanou mládež, dlouhodobé nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny a ženy v rámci všech tří cílů, iniciativy EQUAL a inovačních akcí a technické pomoci a financuje programy na podporu zaměstnanosti. Také financuje dlouhodobé strategické plány regionálního rozvoje v oblasti lidských zdrojů. Fond byl založen v roce 1960 3. Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) z tohoto fondu bude v České republice financován operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Fond funguje od roku 1962 a do systému strukturálních fondů patří jeho podpůrná sekce. 4. Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) byl založen v roce 1993. Zaměřuje se na podporu rybolovu a modernizaci rybářského průmyslu. Prostředky z tohoto nástroje se mohou použít na podporu Cílů l a 2, přičemž spolufinancování je určeno zejména následujícím problémovým oblastem: změny v rybářském sektoru, modernizace loďstva, rozvoj chovu ryb, podpora výroby Podmínkou získání prostředků z rozpočtu EU je příprava programových dokumentů, ve kterých musí být jasně určeny priority, které bude ČR společně s EU podporovat. Pomoc ze Strukturálních fondů je pak realizována pomocí tzv. operačních programů. Tyto detailně popisují, jakým způsobem bude dosaženo zlepšení situace v konkrétní oblasti, odvětví nebo regionu, uvádí přehled kvantitativních ukazatelů, jejichž dosažení se předpokládá, popisují systém realizace a zodpovědné orgány. Rámec podpory Společenství bude naplňován prostřednictvím pěti operačních programů: OP průmysl a podnikání - je zaměřen na rozvoj podnikatelského prostředí; rozvoj konkurenceschopnosti podniků a např.technickou pomoc, OP infrastruktura - je zaměřen na modernizaci a rozvoj dopraví infrastruktury; snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí; zlepšování environmentální infrastruktury a technickou pomoc, OP rozvoj venkova a multifunkční zemědělství - ten ošetřuje oblast rozvoje zemědělství, zpracování zemědělských výrobků a lesního hospodářství, podporu rozvoje venkovských oblastí, rybářství a odborné vzdělávání, technickou pomoc, OP rozvoj lidských zdrojů - řeší aktivní politiku zaměstnanosti, sociální integraci a rovnost příležitostí, rozvoj celoživotního učení, adaptabilitu a podnikání, Společný regionální OP - je zaměřen na regionální podporu podnikání, na rozvoj infrastruktury v regionech, rozvoj lidských zdrojů v regionech, rozvoj cestovního ruchu. Za každý z operačních programů odpovídá jedno z ministerstev ČR, kterému je přidělen určitý podíl z prostředků určených pro regiony v ČR. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které nese celkovou odpovědnost za provádění regionální a strukturální politiky EU v ČR. Vedle strukturálních fondů existuje i Fond soudružnosti, označovaný jako Kohezní fond. Jedná se o zvláštní fond solidarity na pomoc v souvislosti s přípravou na vytvoření evropské měnové unie. Tento fond poskytuje finance na významné projekty z oblasti životního prostředí a infrastruktury. Možnost čerpat z tohoto fondu mají státy, kterých HDP je nižší než 90 průměru EU. ČR tuto podmínku splňuje jelikož momentálně její HDP na obyvatele představuje asi 61 průměru EU. Fond soudržnosti navazuje na pomoc předvstupního nástroje ISPA (The Instrument for Structural Policies Pre- Accession). ISPA byl zaměřen na zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí. Uvedený fond neposkytuje spolufinancování programům, ale přímo se podílí na financování konkrétních projektů. Fond není přímo zaměřen na regionální politiku. Projekty financované z tohoto fondu mohou být seskupeny do skupin vzájemně propojených společnou strategií. Jednotlivé projekty mohou být, podle potřeby rozděleny do několika fází, které jsou technicky a finančně nezávislé a mohou být financovány odděleně. Konkrétní výše pomoci je stanovena podle typu projektu, který má být realizován. Míra pomoci se pohybuje ve výši 80-85 veřejných nebo ekvivalentních výdajů. Při procedurách při využití Fondu soudržnosti jsou rozhodnutí přijímána společně členským státem a Evropskou komisí. Fond soudržnosti bude v ČR tvořit z hlediska čerpání objemu finančních prostředků z EU cca 1/3 z celé pomoci. Řídícím orgánem Fondu soudržnosti je MMR, které koordinuje zprostředkující orgány Fondu soudržnosti tak, aby se prostředky vyčleněné EK pro ČR využily co nejefektivněji. Fond soudržnosti podporuje projekty zaměřené na zlepšení úrovně infrastruktury např. v oblasti životního prostředí: ochrana vod, ochrana ovzduší, 372

nakládání s odpady a v dopravě: vodní cesty, silniční doprava, železniční doprava, civilní letecká doprava. ČR má v prvních třech letech svého členství v EU možnost vyčerpat v rámci regionální a strukturální politiky EU zhruba 2,6 miliardy Euro, čili více než 81 miliard Kč. Kromě čerpání prostředků ze zmíněných fondů se může ČR účastnit také komunitárních programů a některých dalších iniciativ Společenství. Iniciativy Společenství jsou zvláštními programy strukturální politiky EU k řešení specifických problémů dotýkajících se celého území EU, které doplňují jednotlivé programy Evropského společenství nebo usnadňují jejich realizaci. Tyto iniciativy vyhlašuje a řídí EK, která dává první podnět, teprve následně je projedná s dotyčným členským státem. Pro období 2000 2006 budou v EU fungovat 4 iniciativy. Z rozpočtu fondů na ně bylo vyčleněno 10,44 mld. Eur, což představuje maximálně 5,35 prostředků strukturálních fondů. Iniciativy Společenství jsou: INTERREG III - tato iniciativa se zaměřuje na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci s cílem podporovat harmonické a vyvážené regionální plánování a rozvoj celého území EU. Z celkových prostředků EU určených pro léta 2000-2006 má být přiděleno na tento program alespoň 2,5 z Evropského fondu regionálního rozvoje. LEADER + - cílem této iniciativy je podpora rozvoje venkova. Spolupráce spočívá ve vzájemném posuzování nových místních strategií trvale udržitelného rozvoje.na iniciativu bylo vyčleněno 2,02 mil. eur z prostředků Evropského záručního a orientačního fondu. URBAN II - iniciativa podporuje hospodářskou a sociální obnovu měst a městských oblastí postižených krizí s cílem podporovat jejich udržitelný rozvoj. Na tuto iniciativu bylo vyčleněno 0,7 mld. EUR z Evropského fondu regionálního rozvoje. Maximální míra spolufinancování ze strany EU je 75 v oblastech pod Cílem 1, v ostatních pak nejvýše 50. EQUAL - hlavním cílem této iniciativy je podpora projektů a postupů napomáhajících v boji proti všem typům diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Speciální pozornost je věnována integraci žadatelů o azyl. Je na něj vyhrazeno 2,847 mld. eur a je financován z Evropského sociálního fondu. například v oblasti výzkumu, vzdělávání, životního prostředí, malého a středního podnikání, daní a cel a sociální politiky. 2. Vlastní výzkum V rámci výzkumu MSM v období květen až srpen 2004 proběhlo šetření týkající se vlivu vstupu České republiky do Evropské unie na malé a střední podniky v oblasti využívání finančních zdrojů pro podnikání. Při výzkumu byla zvolena dotazníková metoda, vybraných náhodným výběrem a to na území Moravskoslezského kraje. Z celkového počtu 300 dotazníků bylo zpracováno 52 platných dotazníků. Některé podniky neodpověděly totiž na většinu zadaných otázek a nebylo je proto možno zařadit do zpracování. Po porovnání některých identifikačních údajů, zejména o velikosti podniků a jejich odvětvové struktuře s výsledky výzkumu, realizovaného v minulých obdobích lze konstatovat, že tyto údaje vykazovaly shodné charakteristiky. Proto můžeme považovat tuto analýzu za representativní. Základem pro provádění výzkumu byly tyto hypotézy: malé a střední podniky nejsou většinou informované o možnostech získávání podpory z fondů Evropské unie, podniky neznají dostatečně zdroje, ze kterých mohou čerpat informace, pokud podniky vědí, kde získat informace, jsou to většinou oficiální zdroje (euroinfocentra, RPIC, apod.). 2.1 Identifikační údaje o firmách Většina firem ze zkoumaného vzorku má 1-10 zaměstnanců. Pro porovnání s výzkumem úrovně marketingových znalostí a jejich využívání managementem malých a středních podniků provedeném v roce 2003 uvádíme v té době zjištěnou velikost firem, korespondující se stávajícím vzorkem. V tehdy šetřeném vzorku respondentů převažovaly také (58 ) tzv. mikrofirmy, tj. podniky, které nemají více než 10 zaměstnanců. Kategorie malých podniků byla zastoupena 26,7 a kategorie středních podniků 15,3, viz graf 1. Další identifikační údaj se týkal právní formy podnikání a geografické segmentace podnikání. Komunitární programy vytvořilo Evropské společenství jako soubory aktivit, kterých cílem je podpořit kooperaci mezi členskými státy v různých specifických oblastech souvisejících s politikami Společenství. Tyto programy jsou většinou iniciovány Evropskou komisí. Fungují jako grantové programy, ze kterých se financují například školní nebo mládežnické výměnné akce mezi jednotlivými zeměmi Evropy. Jedná se o spolupráci 373

Graf 1: Velikost podniku Graf 2: Velikost obratu 60 50 40 30 20 10 1-10 zaměstnanců 11-50 zaměstnanců 51-250 zaměstnanců více než 10 000 000 5 000 001-10 000 000 1 000 001-5 000 000 500 001-1 000 000 100 001-500 000 3 4 8 13 36 0 počet zaměstnanců 0-100 000 5 Jak lze očekávat u MSP má většina firem podobu s.r.o. nebo fyzické osoby, viz tabulka 1 v 2. Z hlediska geografického působení je zajímavý fakt, že třetina firem má celostátní působnost a 27,45 firem dokonce mezinárodní. Stejné procento působí pouze v místě. Mezinárodní působnost vyplývá z polohy kraje. Tabulka 1: Právní formy podnikání absolutně fyzická osoba 19 37,25 spol. s. r. o. 26 50,98 veřejná obch. spol. 0 0,00 družstvo 0 0,00 ostatní 6 11,76 SUMA 51 100,00 Tabulka 2: Geografický segment podnikání absolutně celostátní 17 33,33 mezinárodní 14 27,45 místní 14 27,45 regionální 6 11,76 SUMA 51 100,00 Většina firem vykázala obrat více než 10 mil. Kč (36), viz graf 2, což je dáno především odvětvovou strukturou, kterou vykazuje daný vzorek. Průmyslovou výrobou se zabývalo 40,4 firem, zatímco obchodními činnostmi (druhé místo) se zabývá 23,1 firem, viz tabulka 3. Tabulka 3: Obor podnikání 0 5 10 15 20 potravinářská 9,62 textilní a oděvní 0,00 dřevozpracující 5,77 papírenská a polygrafická 5,77 chemická a farmaceutická 0,00 gumárenská a plastikářská 0,00 sklářská, keramická a stav.hmot 0,00 kovozpracující 5,77 ostatní průmyslová výroba 13,46 Průmyslová výroba celkem 40,38 Zemědělská činnost 11,54 Stavební výroba a stavební opravy i pro domácnosti 5,77 Obchodní činnosti 23,08 Doprava 3,85 Ubytovací, stravovací a restaurační služby 5,77 Zdravotnické a sociální služby 0,00 Osobní služby 5,77 Vzdělávací služby 3,85 Služby právníků a profesionálních poradců 0,00 SUMA 100,00 2.2 Průzkum připravenosti MSP na vstup do EU s důrazem na využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů Další část výzkumu byla zaměřena na úroveň informovanosti podniků o možnosti čerpání zdrojů z fondů EU. Výsledky vyplývají z následujícího grafu 3. Potvrzuje se hypotéza, že MSP nejsou dostatečně informováni o těchto možnostech. Pouze 22 respondentů uvádí, že má dostatečné informace i znalosti pro zpracování příslušné žádosti. Na druhé straně 28 respondentů nemá o podporách žádné informace a 42 374

již určité informace má, ale nezná podrobnosti o mechanismu zpracování a podávání žádostí. Graf 3: Jste informování o možnostech získávání podpory z fondů EU? 8 22 42 28 o podporách nemám žádné informace vím, že se poskytují, ale neznám podrobnosti znám i podrobnosti, ale potřebuji pomoc při zpracování žádosti o podporu mám dostatečné informaci i znalosti pro zpracování žádosti o podporu Volná otázka zkoumala, z jakých zdrojů získaly firmy informace o fondech EU, viz tabulka 4. Podniky oproti hypotéze překvapivě využívají k získávání zdrojů o možnosti získat podporu z fondů EU z internetu. Dalším významnějším zdrojem byl tisk, časopisy, prospekty a media, což lze souhrnně shrnout jako veřejná media (14,3). Instituce, které by měly z titulu své pracovní náplně poskytovat veškeré informace a pomoc při čerpání prostředků z EU (euroinfocenta, úřady, poradenská centra) se v odpovědích vyskytují pouze sporadicky. Na tuto otázku vůbec neodpovědělo 17,14 respondentů, 5,7 odpovídá, že nikde nezíská informace a 1,4 neví. Více než pětina respondentů si tedy neví rady. Tabulka 4: Zdroje získávání informací z fondů EU školení 4,29 internet 32,86 časopisy 2,86 prospekty 1,43 tisk 7,14 média 2,86 z veřejných zdrojů 1,43 ministerstvo 5,71 poradenské centrum 1,43 u mého daňového poradce 1,43 euroinfocentrum 1,43 krajský úřad 2,86 městský úřad 2,86 agrární komora 1,43 RPIC 1,43 ČESMAD Praha, Ostrava 1,43 obchodní věstník 1,43 odbor dopravy 1,43 nikde 5,71 nevím 1,43 žádná odpověď 17,14 Na otázku neodpovědělo 22,83 respondentů a 8,7 respondentů nezná žádný fond EU. Nejznámější jsou fondy, které již v ČR byly poskytovány v předvstupní fázi, tj. SAPARD, PHARE a ISPA, viz tabulka 5. Jak vyplývá z tabulek 5 a 6, firmy nemají dostatek informací o fondech EU, ani o zdrojích informacích, proto nemají ani představy o tom, v jaké oblasti by mohly žádat podporu z těchto fondů. 375

Tabulka 5: Znalost fondů EU v přímé platby SAPA/LFA 2,17 horizontální plán rozvoje venkova 2,17 OP "Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství" 3,26 SAPARD 16,30 PHARE 13,04 ISPA 7,61 Zemědělský záruční fond 3,26 Fond na podporu rybolovu 2,17 Kohezní fond 2,17 Evropský fond regionálního rozvoje 3,26 Evropský sociální fond 2,17 Fond dopravní infrastruktury 1,09 strukturální fondy 3,26 komunitární programy 1,09 LEADER 1,09 REGIS 1,09 EMPLOI 1,09 INTERREG 2,17 neznám 8,70 žádná odpověď 22,83 Tabulka 6: Uveďte, v jaké oblasti své činnosti byste žádal o podporu z fondů EU? potravinářství 1,41 strukturální fondy 2,82 ekologie 2,82 výroba 1,41 stavební výroba 4,23 v oblasti výroby malých hydraulických agregátů a válců 5,63 podpora podnikání 2,82 zavádění systému managementu jakosti ISO 9001:2000 a certifikace 1,41 rozvoj podnikatelské infrastruktury 1,41 doprava 1,41 dopravní bezpečnost 1,41 na výstavbu podniku v zaostalém regionu 1,41 oblast obchodu 1,41 Evropský fond pro regionální rozvoj 1,41 podpora malého a středního podnikání 1,41 modernizace výroby 1,41 podpora zahraničního obchodu 1,41 dotace na pořízení ekologických busů 1,41 dotace na rozvoj cestovního ruchu v regionu 1,41 zpracovatelské kapacity - rekonstrukce a nová technologie (OP) 2,82 ekologické zemědělství 2,82 meziplodiny 2,82 NATURA - chráněné ptačí oblasti 1,41 přímé platby na zemědělskou půdu (na plochu) 1,41 Zemědělský záruční a usměrňovací fond 1,41 v oblasti zemědělství 1,41 nežádal(a) bych 4,23 žádná odpověď 30,99 nevím 12,68 Z výzkumu vyplývají následující závěry: potvrdila se hypotéza, že malé a střední podniky nejsou většinou informované o možnostech získávání podpory z fondů Evropské unie, potvrdila se hypotéza, že podniky neznají dostatečně zdroje, ze kterých mohou čerpat informace, nepotvrdila se hypotéza, že pokud podniky vědí, kde získat informace, jsou to většinou oficiální zdroje (euroinfocentra, RPIC, apod.). Naopak, největším informačním zdrojem jsou media, zejména Internet. Analýza prokázala nedostatečnou připravenost MSP na čerpání prostředků z fondů EU, zejména nedostatečné využití poradenských center a orgánů státní správy. Tato oblast vzhledem k jejímu významu pro možnosti dalšího růstu podniků si vyžaduje větší pozornost a prověření činnosti uvedených institucí. Literatura [1] Materiály z vlastního výzkumu [2] www.mfcr.cz [3] www.czso.cz 376