Možnosti využití cizích zdrojů v kapitálové struktuře podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Financí a ekonomie Možnosti využití cizích zdrojů v kapitálové struktuře podniku Diplomová práce Autor: Bc. Barbora Kubíková Finance Vedoucí práce: Ing. Leopold Tanner, MBA, MSc. Praha duben, 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Ústí nad Labem dne 20. dubna 2015 Bc. Barbora Kubíková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Leopoldu Tannerovi, MBA, MSc. za odborné rady a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování mé práce, a dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu a důvěru.

Anotace Předmětem mé diplomové práce na téma Možnosti využití cizích zdrojů v kapitálové struktuře podniku je analýza cizích zdrojů v kapitálové struktuře vybraného podniku. Vybrala jsem si stavební společnost North stav a.s. z Ústí nad Labem, protože v této společnosti pracuji, a protože cizí zdroje využívá. Práce je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly. První dvě kapitoly jsou teoretické a je v nich podrobně popsána majetková a kapitálová struktura podniku a zdroje financování podniku, které jsem rozdělila na zdroje vlastní, cizí a alternativní. Další dvě kapitoly jsou praktické a zaměřené přímo na vybranou společnost. Třetí a zároveň hlavní kapitola pojednává o cizích zdrojích společnosti North stav a.s. a podrobně je popisuje. V poslední kapitole jsem provedla finanční analýzu společnosti a zkusila se zamyslet nad vhodnými alternativami využití cizích zdrojů tohoto podniku. Klíčová slova Kapitálová struktura, kapitál, cizí zdroje, úvěr, podnik Annotation The subject of my master's thesis on the topic "Possibilities of using Foreign Sources in the Capital Structure of the Company " is analysis of foreign sources in the capital structure of company. I chose the construction company North stav a.s. of Ústí nad Labem, because in this society work, and because foreign sources used. The work is divided into four main sections. The first two chapters are theoretical and have a detailed description of the property and capital structure of the company and the financial resources, which were split on their own resources, foreign and alternative. The next two chapters are practical and geared directly to the selected company. The third and main chapter focuses on foreign sources of North stav a.s. is described in detail. In the last chapter, I carried out a financial analysis of the company and tried to think of suitable alternatives using foreign sources of this company. Key words Capital structure, capital, liabilities, loan, company

Obsah Úvod... 8 1 Kapitálová struktura podniku... 9 1.1 Majetková struktura AKTIVA... 9 1.1.1 Pohledávky za upsaný kapitál... 10 1.1.2 Dlouhodobý majetek... 10 1.1.2.1 Dlouhodobý hmotný majetek... 10 1.1.2.2 Dlouhodobý nehmotný majetek... 10 1.1.2.3 Dlouhodobý finanční majetek... 11 1.1.3 Oběžný majetek... 11 1.1.3.1 Zásoby... 11 1.1.3.2 Pohledávky... 11 1.1.3.3 Krátkodobý finanční majetek... 12 1.1.4 Ostatní aktiva... 12 1.2 Kapitálová struktura PASIVA... 13 1.2.1 Vlastní zdroje... 13 1.2.1.1 Základní kapitál... 14 1.2.1.2 Kapitálové fondy... 14 1.2.1.3 Fondy ze zisku... 14 1.2.1.4 Hospodářský výsledek... 15 1.2.2 Cizí zdroje... 15 1.2.2.1 Rezervy... 16 1.2.2.2 Dlouhodobé závazky... 17 1.2.2.3 Krátkodobé závazky... 18 1.2.2.4 Bankovní úvěry a výpomoci... 20 1.2.3 Ostatní pasiva... 20 1.2.4 Faktory ovlivňující kapitálovou strukturu... 21 2 Zdroje financování podniku... 22 2.1 Finance podniku... 23 2.2 Financování podniku vlastními zdroji... 24 2.2.1 Navýšení základního kapitálu... 25 2.2.1.1 Navýšení základního kapitálu upsáním nových akcií... 25 5

2.2.1.2 Navýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů... 25 2.2.1.3 Kombinované navýšení základního kapitálu... 26 2.2.2 Samofinancování... 26 2.2.3 Ostatní vlastní zdroje financování... 27 2.3 Financování podniku cizími zdroji... 27 2.3.1 Krátkodobé financování... 28 2.3.1.1 Závazky z obchodního styku... 28 2.3.1.1.1 Závazky vůči dodavatelům... 28 2.3.1.1.2 Závazky z přijatých záloh... 29 2.3.1.1.3 Směnečné závazky... 29 2.3.1.2 Krátkodobé bankovní úvěry... 30 2.3.1.2.1 Zbožové a peněžní úvěry... 31 2.3.1.2.2 Provozní úvěry... 31 2.3.2 Dlouhodobé financování... 35 2.3.2.1 Dluhopisy... 35 2.3.2.2 Dlouhodobé bankovní úvěry... 36 2.4 Financování podniku alternativními zdroji... 39 2.4.1 Leasing... 39 2.4.2 Faktoring... 41 2.4.3 Forfaiting... 42 2.4.4 Rizikový kapitál... 43 2.4.5 Dotace... 44 2.5 Bilanční pravidla financování... 45 2.5.1 Zlaté bilanční pravidlo financování... 46 2.5.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika... 46 2.5.3 Zlaté pari pravidlo... 47 2.5.4 Zlaté poměrové pravidlo... 47 2.6 Finanční rizika... 47 2.6.1 Podnikatelské riziko... 48 2.6.2 Operační riziko... 48 2.6.3 Riziko likvidity... 48 2.6.4 Úvěrové riziko... 48 2.6.5 Tržní riziko... 48 6

3 Analýza a komparace cizích zdrojů vybraného podniku... 50 3.1 Společnost North stav a.s.... 50 3.1.1 Základní informace... 50 3.1.2 Orgány společnosti... 51 3.2 Analýza cizích zdrojů společnosti... 51 3.2.1 Cizí zdroje společnosti North stav a.s.... 52 3.2.1.1 Krátkodobé závazky z obchodních vztahů... 52 3.2.1.2 Dotace... 53 3.2.1.3 Krátkodobé bankovní úvěry... 53 3.2.1.4 Leasing... 55 3.2.2 Vývoj cizích zdrojů v letech 2010 až 2013... 56 4 Vhodné alternativy využití... 58 4.1 Finanční analýza společnosti... 58 4.1.1 Analýza absolutních ukazatelů... 58 4.1.1.1 AKTIVA... 58 4.1.1.2 PASIVA... 59 4.1.1.2.1 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika... 60 4.1.2 Analýza poměrových ukazatelů... 60 4.1.2.1 Rentabilita... 60 4.1.2.1.1 Rentabilita společnosti North stav a.s.... 61 4.1.2.2 Likvidita... 62 4.1.2.2.1 Likvidita společnosti North stav a.s.... 62 4.1.2.3 Zadluženost... 63 4.1.2.3.1 Zadluženost společnosti North stav a.s.... 64 4.2 Vhodné alternativy využití cizích zdrojů ve společnosti... 64 4.3 Shrnutí finanční situace společnosti North stav a.s.... 65 Závěr... 66 Seznam použité literatury... 68 Seznam grafů... 70 Seznam tabulek... 71 7

Úvod Pro vypracování své diplomové práce jsem si zvolila téma Možnosti využití cizích zdrojů v kapitálové struktuře podniku. Toto téma mě zaujalo především tím, že cizích zdrojů je v současné době široká škála a podniky se zabývají spíše o to jak tyto zdroje získat, než o jejich správné rozložení právě v kapitálové struktuře, která je většinou spíše v pozadí pozornosti. Za cíl své práce jsem si zvolila analýzu cizích zdrojů v kapitálové struktuře vybraného podniku. V první kapitole práce popisuji kapitálovou strukturu. Zmiňuji se, ale také o struktuře majetkové, která společně s tou kapitálovou tvoří jeden celek, zvaný rozvaha. První kapitola je tedy rozdělena na dvě podkapitoly a to na strukturu majetkovou a právě kapitálovou. V podkapitole Kapitálová struktura je podrobně zachyceno její členění a definice jejích prvků. Kapitálovou strukturu jsem v této práci rozdělila z hlediska vlastníků, tedy na vlastní zdroje a cizí zdroje, které poté blíže definuji. Kapitola druhá popisuje zdroje financování podniku. Rozdělila jsem ji na pět podkapitol, kde v prvních dvou jsou popsány vlastní a cizí zdroje financování podniku, třetí podkapitola popisuje financování podniku alternativními zdroji jako je leasing, faktoring a ostatní. Ve čtvrté podkapitole jsem zmínila bilanční pravidla financování a v té poslední popisuji finanční rizika, která jsou dle mého názoru taktéž důležitá. Ve třetí kapitole přecházím na praktickou část své diplomové práce, kde v první podkapitole popisuji podnik, který jsem si pro zpracování cíle práce vybrala. Jedná se o stavební společnost North stav a.s. v Ústí nad Labem. Je to podnik, ve kterém téměř druhým rokem pracuji a měla jsem tak přístup k potřebným informacím. Ve druhé podkapitole analyzuji veškeré cizí zdroje, které společnost využívá a má je zachycené v kapitálové struktuře, dále pak popisuji vývoj cizích zdrojů v letech 2010 až 2013. Poslední tudíž čtvrtá kapitola se zabývá vhodnými alternativami využití cizích zdrojů ve společnosti North stav a.s. K tomu zdali je zapotřebí vůbec nějaké alternativy navrhovat jsem se rozhodla pro finanční analýzu společnosti. V práci využívám analýzu absolutních ukazatelů a poměrových ukazatelů jako je rentabilita, likvidita a zadluženost. Zkoumám také změny těchto ukazatelů a to v letech 2010 až 2013. 8

1 Kapitálová struktura podniku Aby podnik 1 úspěšně provozoval svou činnost a dále se rozvíjel, potřebuje k tomu potřebný majetek (prostředky), jako je zboží, licence, budovy, pozemky, patenty a stroje. K tomu aby si podnik tento majetek opatřil, je zapotřebí kapitál (zdroj krytí majetku), ten můžeme mít vypůjčený nebo vlastní. Písemné zachycení majetku a kapitálu podniku najdeme v rozvaze (bilanci) podniku. Tento výkaz zachycuje na pravé straně přehled o majetku podniku (aktiva) a o zdrojích jeho krytí (kapitál neboli pasiva), a to v peněžním vyjádření k rozvahovému dni (k určitému časovému okamžiku), a tak umožňuje posoudit postavení podniku. Dále pak správně sestavená rozvaha musí mít součet všech aktiv roven součtu všech pasiv. Aktiva Pasiva a) Pohledávky za upsaný kapitál a) Vlastní kapitál b) Dlouhodobý majetek b) Cizí zdroje - dlouhodobý hmotný majetek c) Ostatní pasiva - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý finanční majetek c) Oběžný majetek - zásoby - pohledávky - krátkodobý finanční majetek d) Ostatní aktiva Zdroj: Vlastní zpracování 1.1 Majetková struktura AKTIVA Pojmem majetková struktura podniku označuje souhrn všech majetkových hodnot podniku, které podnikateli patří a slouží k podnikání. Majetek podniku je ve statické podobě zachycen v rozvaze na straně aktiv podniku. Rozvaha se sestavuje měsíčně, čtvrtletně nebo minimálně ročně k účetní závěrce k rozvahovému dni. Její hlavní funkcí je podat ucelený přehled o majetkové struktuře podniku právě k určitému datu, který slouží jako východisko pro finanční analýzu a finanční řízení podniku. Základním kritériem pro členění podnikových aktiv je hledisko likvidity, tj. možnost, rychlost a obtížnost jejich přeměny v peněžní prostředky tak, aby mohly sloužit pro úhradu splatných 1 Podnik je soubor prostředků (hmotných i nehmotných), které tvoří jeden celek, prostřednictvím kterého je možné vytvářet hodnotu. Zde není podstatné rozlišovat jednotlivé právní formy podniků. 9

závazků. V české republice se v bilancích nejdříve uvádějí prostředky, které jsou méně likvidní a pak ty s vysokou mírou likvidity. 2 Aktiva tak můžeme rozdělit do čtyř základních skupin podnikového majetku: Pohledávky za upsaný kapitál Dlouhodobý majetek (dlouhodobá aktiva) Oběžný majetek (oběžná aktiva) Ostatní aktiva 1.1.1 Pohledávky za upsaný kapitál Pohledávky za upsané jmění zahrnují stav nesplacených akcií nebo podílů jako jednu z protipoložek základního jmění. Jsou to dluhy akcionářů za jejich majetkový podíl a podnik je tedy v tomto případě jejich věřitelem. 3 1.1.2 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek rozdělujeme do dalších třech skupin: Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek 1.1.2.1 Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek je majetek podniku, který je uchopitelný neboli fyzický (hmotný) a doba jeho používání je delší než jeden rok. Majetek, který je zařazen do této skupiny definujeme jako stavby, pozemky, samostatné movité věci, pěstitelské celky trvalých porostů, soubory movitých věcí, tažná zvířata a základní stádo a jiný dlouhodobý hmotný majetek. 1.1.2.2 Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek je majetek podniku, který není uchopitelný tudíž ani fyzický, a doba jeho užívání je taktéž delší než jeden rok. Ekonomický prospěch z tohoto majetku plynoucí je odvozen z práv, která s ním jsou spojena. Majetek, který je zařazen do této skupiny definujeme jako zřizovací výdaje, software, goodwill a ocenitelná práva, nehmotné 2 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 3 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 10

výsledky vývoje a výzkumu a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek. Dále například preferenční limity a povolenky na emise. 1.1.2.3 Dlouhodobý finanční majetek Skupina dlouhodobého finančního majetku zahrnuje aktiva, která podnik vlastní, nakupuje nebo půjčuje a to s cílem dlouhodobé investice volných finančních ale i nefinančních prostředků. Podnik tyto prostředky alokuje určitým způsobem za účelem zisku, především ve formě dividend, úroků, zhodnocení v důsledku růstu držených aktiv nebo tržních cen a jiné. 1.1.3 Oběžný majetek Oběžný majetek opět dělíme na další skupiny: Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek 1.1.3.1 Zásoby Zásoby jsou skupinou majetku, která se vyznačuje krátkodobým použitím v podniku (do jednoho roku) a přímým spotřebováním. Tato skupina zahrnuje především skladovaný materiál, hotové výrobky, zboží, polotovary a nedokončenou výrobu, dále sem můžeme zahrnout i zvířata ve smyslu chovných mladých zvířat, zvířata ve výkrmu, včelstva, hejna drůbeže a tzv. kožešinová zvířata. 4 1.1.3.2 Pohledávky Pohledávku můžeme obecně charakterizovat jako nárok věřitele na určité plnění ze strany dlužníka. Ze zákona pak věřiteli případně náleží úroky z prodlení, poplatky z prodlení a případně také poplatky spojené s uplatněním pohledávky. Z hlediska splatnosti, tedy doby, ve které má být pohledávka uhrazena, můžeme pohledávky dělit na dlouhodobé s dobou splatnosti delší než jeden rok a krátkodobé se splatností do jednoho roku. Další hledisko pro dělení, jež se používá, je právní důvod vzniku (titul) pohledávky a dle toho je můžeme dělit na pohledávky z obchodního styku, pohledávky z kapitálových vztahů, pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení, daňové pohledávky a jiné. 5 4 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. I. Vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, s. 83 5 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 11

1.1.3.3 Krátkodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek tvoří nejlikvidnější část aktiv. Tento majetek je ihned nebo ve velmi krátké době dostupný ke krytí potřeb podniku. Doba držení toho majetku je kratší než jeden rok. Do této skupiny patří peníze v pokladně, běžné účty v bankách, ceniny, vklady a krátkodobé cenné papíry. 1.1.4 Ostatní aktiva Ostatní aktiva zaznamenávají především zůstatek účtů časového rozlišení nákladů příštích období a příjmů příštích období. Příjmy příštích období vznikají z částek přijatých předem, kdežto do výnosů se budou řadit až v dalších obdobích (například předem zaplacené nájemné, předem zaplacené paušály za servisní práce, platby za budoucí pravidelné dodávky zboží). Do skupiny ostatních aktiv zahrnujeme rovněž dohadné položky aktivní. Jako příklad můžeme uvést pohledávku za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady. Patří sem výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období, resp. toto bankovní vyúčtování bylo chybné, jakož i odhad poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv, pokud ještě není známa výše poplatků. Složení majetkové struktury podniku je velmi členité a je ovlivněno několika faktory. Ty se spolupodílejí na jejím utváření a ovlivňují její složení. Jako první faktor můžeme uvést technickou náročnost výroby. Ta ovlivňuje především podíl dlouhodobého hmotného majetku, ale i podíl dlouhodobého nehmotného majetku. V podniku s technicky náročnou výrobou (podniky z oblasti chemického průmyslu, energetiky, strojního průmyslu) bude podíl tohoto majetku v celkové struktuře větší než u podniků působících v sektorech primárních a terciálních. Dalším faktorem, který působí na složení majetkové struktury je stupeň rozvinutosti peněžního a kapitálového trhu, neboť právě ten ovlivňuje podíl finančního majetku dlouhodobého i krátkodobého. V zemích, kde se finanční trhy teprve rozvíjí, bude podíl finančního majetku krátkodobého i dlouhodobého na celkové struktuře majetku podniku mnohem nižší ve srovnání s podniky v zemích rozvinuté tržní ekonomiky. Rozvoj peněžního a kapitálového trhu (různé finanční inovace) má za následek i daleko větší pestrost finančního majetku v bilancích podniku. 12

Majetková struktura je silně ovlivňována ekonomickou situací podniku a orientací jeho hospodářské politiky. Záleží na tom, jakou strategii podnik volí, zda se orientuje na snižování nákladů cestou zavádění nové techniky nebo zda se snaží navýšit rentabilitu zrychlováním obratu vloženého majetku a rovněž zvyšováním podílu oběžného majetku, nebo zda uplatňuje urychlené odepisování a tím mění strukturu majetku ve prospěch majetku oběžného. 6 1.2 Kapitálová struktura PASIVA Kapitálová neboli finanční struktura podniku je struktura zdrojů, ze kterých je majetek podniku (aktiva) financován. Statický pohled je zachycen v rozvaze na straně pasiv. Velikost kapitálu zpravidla závisí na velikosti podniku, čím je podnik vetší, tím více kapitálu potřebuje. Kapitálovou strukturu dělíme podle vlastníků kapitálu na vlastní a cizí zdroje, podle délky užívání kapitálu na dlouhodobý a krátkodobý a podle původu finančních zdrojů na externí a interní. 1.2.1 Vlastní zdroje Vlastní zdroje (vlastní kapitál) jsou finanční prostředky, které do podniku jsou vloženy nebo podnikem získány, a to bez nutnosti tyto prostředky vracet nebo za ně platit úrok. Kapitálová struktura podniku zachycuje tyto položky jakožto vlastní zdroje: 7 A. Vlastní kapitál I. Základní kapitál základní kapitál vlastní akcie a vlastní obchodní podíly II. Kapitálové fondy emisní ážio ostatní kapitálové fondy oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 6 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 7 KONEČNÝ, M. Finance podniku. IV. Vydání, Brno: Novotný, 2002, s. 42 13

III. Fondy ze zisku zákonný rezervní fond nedělitelný fond statutární a ostatní fondy IV. Hospodářský výsledek minulých let nerozdělený zisk minulých let neuhrazená ztráta minulých let V. Hospodářský výsledek běžného účetního období 1.2.1.1 Základní kapitál Základní kapitál je kapitál podniku, který do podniku byl vložen vlastníky (podnikatelé, akcionáři či společníci) nebo jako dar. Do podniku může být vložen majetek hmotný i nehmotný a finanční prostředky. 8 U některých obchodních společností je vklad a jeho výše do základního kapitálu ze zákona povinný (Zákon o obchodních korporacích). Tento povinný vklad se týká především akciových společností a společností s ručením omezeným. Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost toto určeno nemá. 1.2.1.2 Kapitálové fondy Jsou tvořeny různými kapitálovými vklady, které nezvyšují základní kapitál. Patří mezi ně například dotace, dary, změny uznaného ocenění vkladů, ale také emisní ážio (Emisní ážio (příplatek)) je kladný rozdíl mezi nominální cenou akcií při jejich upisování či navyšování základního kapitálu a skutečnou prodejní cenou.). 9 1.2.1.3 Fondy ze zisku Jejich tvorba je předepsána stanovami podniku (statutární a ostatní fondy), nebo se vytvářejí přímo ze zákona. Je povinností každé akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným vytvořit a spravovat rezervní fond, ze kterého jsou čerpány finanční prostředky ke krytí ztrát v případě nepříznivého průběhu hospodaření ve společnosti. V případě družstva se jedná o povinný nedělitelný fond. 10 8 SYNEK M., Podniková ekonomika, 6. Vydání, C.H. Beck, 2015 9 http://is.muni.cz/th/322808/esf_b/bp_stribrna.doc 10 http://is.muni.cz/th/322808/esf_b/bp_stribrna.doc 14

1.2.1.4 Hospodářský výsledek Výsledek hospodaření je důležitým syntetickým ukazatelem úrovně hospodaření podniku, jelikož představuje rozdíl mezi výnosy a náklady. Za předcházející účetní období se vykazuje vždy při otevírání účetních knih v novém účetním období. O výsledku hospodaření, jeho rozdělení či použití musí rozhodnout orgán, který je k tomu v souladu s obchodním zákoníkem. U právnických osob můžeme zmínit jako základní typy použití zisku výplatu podílu společníkům, převod výsledku hospodaření do některého z fondů ze zisku, zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů nebo převod výsledku hospodaření do dalších let. 11 V případě ztráty lze uvést jako způsob jejího řešení a její úhrady především úhradu z osobních prostředků společníků, z fondů ze zisku (zejména z rezervního), z ostatních kapitálových fondů, z nerozděleného zisku z minulých let. 12 1.2.2 Cizí zdroje Cizím kapitálem jsou finanční prostředky, které si podnik vypůjčuje od jiných právnických nebo fyzických osob a to na určitou dobu. Podnikatel za získaný kapitál obvykle platí úrok, který je pro podnik nákladem a pro věřitele výnosem. Cizí neboli vypůjčený kapitál zvyšuje zadluženost podniku, tím také zvyšuje nebezpečí bankrotu podniku. Zvyšování dluhů totiž vede k finanční nestabilitě podniku, a také ke zdražování vypůjčeného kapitálu, jelikož věřitelé požadují za vyšší riziko vyšší výnos. Riziko, které věřitelé podstupují půjčováním kapitálu nestabilnímu podniku je totiž větší, než při zapůjčení kapitálu podniku stabilnímu. Získání každé další půjčky je tak pro podnik náročnější. Z pohledu doby splatnosti členíme cizí kapitál na dlouhodobý a krátkodobý cizí zdroje a také rezervy. Kapitálová struktura podniku zachycuje tyto položky jakožto cizí zdroje: 13 B. Cizí zdroje I. Rezervy rezervy zákonné rezerva na daň z příjmů 11 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 12 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 13 KONEČNÝ, M. Finance podniku. IV. Vydání, Brno: Novotný, 2002, s. 42 15

rezerva na důchody a podobné závazky ostatní rezervy II. Dlouhodobé závazky závazky k podniku s rozhodujícím vlivem závazky k podniku s podstatným vlivem dlouhodobé přijaté zálohy závazky z emitovaných dluhopisů dlouhodobé směnky k úhradě jiné dlouhodobé závazky III. Krátkodobé závazky závazky z obchodního styku závazky ke společníkům a sdružení závazky k zaměstnancům závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění stát daňové závazky a dotace odložený daňový závazek závazky k podniku s rozhodujícím vlivem závazky k podniku s podstatným vlivem jiné krátkodobé závazky IV. Bankovní úvěry a výpomoci bankovní úvěry dlouhodobé běžné bankovní úvěry krátkodobé finanční výpomoci 1.2.2.1 Rezervy Rezervy se řadí mezi cizí zdroje z důvodu předpokládaného krytí budoucích výdajů nákladového typu (rezervy by měly tedy reprezentovat budoucí závazky). Tvoří se na vrub nákladů, snižují výši zisku v daném období a jsou účelově určeny na úhradu budoucích 16

výdajů, jsou tedy velmi blízké výdajům příštího období a jejich rozdíl spočívá v tom, že u rezerv není přesně známa částka výdajů a často ani období, kdy k nim dojde. 14 Z tohoto důvodu se zůstatky rezerv převádějí do následujících účetních období, nesmějí mít aktivní zůstatek a není je možné používat k úpravám ocenění aktiv. Rezervy je možné tvořit pouze na budoucí výdaje nákladového typu, nikoliv na výdaje představující součást pořizovací ceny dlouhodobého majetku. 15 V rozvaze jsou rezervy dále členěny a to na rezervy zákonné, dále rezerva na daň z příjmů, rezerva na důchody a podobné závazky a jako poslední jsou ostatní rezervy, mezi ně patří například rezerva na restrukturalizaci, rezerva na garanční opravy a další. 1.2.2.2 Dlouhodobé závazky Dlouhodobé závazky ve finanční struktuře podniku představují závazky z obchodních styků a závazky k podnikům s podstatným vlivem a k podnikům s rozhodujícím vlivem, kde doba splatnosti je delší než jeden rok. Rovněž sem patří emitované dluhopisy, dlouhodobé směnky k úhradě, dlouhodobé zálohy od odběratelů a tak dále. 16 Závazky k podniku s rozhodujícím vlivem a k podniku s podstatným vlivem neboli pohledávky za ovládanými a řízenými osobami a pohledávky za účetními jednotkami s podstatným vlivem se vyznačují poněkud zvláštním způsobem vykazování, neboť nejsou vykazovány z hlediska právního důvodu, ale z hlediska povinného subjektu. Vyplývá to z definice ovládané a řízené osoby, resp. osoby pod podstatným vlivem. Je zcela jasné, že díky svému vlivu může ovládající nebo řídící osoba určovat podmínky některých obchodních nebo finančních vztahů jinak než by byly sjednány mezi jinými nezávislými podnikatelskými subjekty. Jelikož by tyto jiné dohody a upravené podmínky mohly zkreslovat určité ukazatele (hodnocení finanční situace dlužníka), vykazují se vždy samostatně. 17 Závazek z poskytnutých záloh znamená přijetí předem stanovené peněžní částky kupříkladu od odběratelů a to před plněním, to znamená před dodávkou výrobků, zboží nebo služeb. Přijaté zálohy patří do zdanitelných příjmů a do příjmů musí být zahrnuty v tom roce, ve kterém tato záloha byla obdržena. Přijetím zálohy tak vzniká podniku závazek, který tento podnik eviduje a vyúčtuje ho až při dodání výrobků, zboží nebo služby. Jestliže k dodání 14 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 15 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 16 LANDA, M. Účetnictví. I. Vydání, Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, s. 247. 17 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 17

nakonec vůbec nedojde a tato přijatá záloha bude nakonec vrácena, tak se sníží o vrácenou zálohu zdanitelné příjmy. Vydáním dluhopisů si opatřuje emitent finanční zdroje na realizaci investičních záměrů podniku, můžeme říci, že se jedná o poptávku po finančních zdrojích. Podnik na jednu stranu peníze získává, ale na stranu druhou se emitovaný dluhopis změní v závazek vůči věřiteli, jakožto majiteli dluhopisu, protože věřitel má nárok na odměnu (výnos), který mu plyne z vlastnictví dlužného cenného papíru. Závazky z dlouhodobých směnek k úhradě můžeme charakterizovat jako směnečné dlouhodobé závazky k dodavatelům a jiným věřitelům vznikající na základě akceptovaných cizích směnek a směnek vlastních, pokud jsou použity jako platební prostředek. Směnky umožňují urychlený přísun peněz oproti klasickým pohledávkám a ve vztazích s nejistými odběrateli mohou dobře posloužit jako prostředek zajišťující splnění dluhu. Směnku si v podstatě může při splnění zákonných náležitostí vystavit kdokoliv. 18 Do položky rozvahy jiné závazky jsou zahrnovány zejména dlouhodobé závazky z koupě podniku nebo jeho části, prodané opce a závazky z nájmu podniku nebo jeho části. Dále sem řadíme i závazky ke společníkům, účastníkům sdružení, k členům družstva a také závazky z titulu půjček avšak kromě závazků vykázaných v položkách závazky k podniku s rozhodujícím vlivem a závazky k podniku s podstatným vlivem. 1.2.2.3 Krátkodobé závazky Krátkodobé závazky jsou závazky z obchodního styku, především ty vůči dodavatelům, závazky k zaměstnancům, závazky ke společníkům a sdružení, závazky vůči příslušným institucím (jako jsou sociální správy, zdravotní pojišťovny a finanční úřady), závazky k podniku s rozhodujícím či podstatným vlivem a ostatní jiné krátkodobé závazky. Závazky z obchodního styku zahrnují všechny závazky podniku vznikající během celé podnikatelské činnosti podniku. Především jde o závazky vůči dodavatelům, které vznikají z důvodu prodlevy mezi dodávkou výrobků, zboží nebo služeb a jejich zaplacením. Tyto závazky mají totiž většinou stanovenou dobu splatnosti (např. 14 nebo 30 dní), tento závazek tak vzniká na základě faktury za obdržené plnění. Vykazování závazků vůči společníkům, členům družstva a vůči účastníkům sdružení jako samostatné oddělené položky je dáno ze stejného důvodu jako u závazků k podniku s 18 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 18

rozhodujícím nebo podstatným vlivem. I zde by totiž mohl hrát roli jitý vztah mezi dlužníkem a věřitelem a mohlo by docházet k sjednávání nestandardních podmínek. Z věcného hlediska jde především o tři druhy závazků a těmi jsou: závazky z titulu půjček a z nich plynoucích úroků, závazky vůči společníkům při rozdělování zisku a závazky vůči společníkům ze závislé činnosti. 19 Závazky podniku k zaměstnancům vyplývají ze samotného pracovněprávního vztahu. Například se jedná o doposud nevyplacené mzdy a platy, ale také závazky vznikající v souvislosti s vyúčtováním náhrad cestovného, stravného nebo také náhrad za škody způsobené zaměstnavatelem. Další položku v rozvaze tvoří závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění k příslušným institucím. Dle zákona zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce a za kalendářní měsíc je splatné vždy od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že se pojistné platí vždy za předešlý měsíc, zpětně vzniká zaměstnavateli na pojistném závazek vůči orgánům sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Výše splatných závazků ze sociálního zabezpečení a ze zdravotního pojištění musí být uvedeny odděleně v příloze, v rozvaze jsou vykázány společně. 20 Daňové závazky představují vztah podniku coby účetní jednotky vůči finančním orgánům a to z titulu daňových povinností. Daně můžeme rozdělit na dvě základní skupiny a to na přímé daně a nepřímé daně. Mezi přímé daně řadíme například daně z příjmů a majetkové daně, do nepřímých daní řadíme především daň z přidané hodnoty a daň spotřební. Závazky z odložené daně se vztahují pouze na účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek a také na všechny, na které se vztahuje povinnost ověření účetní závěrky auditorem, neboť pouze u těchto účetních jednotek se odložená daň zjišťuje. U ostatních subjektů je rozhodnutí o účtování a vykazování odložené daně ponecháno na jejich rozhodnutí. Současné závazky (někdy pohledávky) vůči finančnímu úřadu, které budou zobrazeny v budoucích daňových přiznáních, jsou zachyceny prostřednictvím odložené daně. Tyto budoucí závazky vznikají z přechodných rozdílů mezi účetním a daňovým posouzením některých položek. Pokud jsou tyto přechodné rozdíly zdanitelné, vedou k odloženému daňovému závazku (pokud jsou 19 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 20 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 19

odčitatelné, vedou ke vzniku odložené daňové pohledávky a promítnou se v rozvaze na stránce aktiv). 21 Do skupiny závazků k podniku s rozhodujícím a podstatným vlivem patří druhy závazků stejné, jako byly uvedeny u závazků dlouhodobých. Liší se od nich ale dobou splatnosti, protože ta u závazků krátkodobých zpravidla nepřekračuje jeden rok. Zbylá skupina jiné závazky pak obsahuje závazky, které nejsou zařaditelné do výše uvedených skupin krátkodobých závazků. 1.2.2.4 Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry zahrnují běžné krátkodobé úvěry se splatností kratší než jeden rok a dlouhodobé úvěry se splatností delší než rok. Vztah mezi bankou a podnikem nazýváme vztahem úvěrovým a vzniká na základě smlouvy o úvěru. Banka, která vystupuje, jako věřitel se zavazuje podniku, který vystupuje jako dlužník, že poskytne v jeho prospěch finanční prostředky v určité výši a podnik se zavazuje naopak poskytnuté prostředky včas vrátit (splatit) v plné výši a s požadovanými úroky. Krátkodobé finanční výpomoci jsou finanční prostředky, které jsou podniku poskytnuty jinými osobami, než jsou banky a společníci obchodních společností. Například se jedná o získané finanční prostředky na základě podnikem vydaných krátkodobých cenných papírů, jako jsou dluhopisy a hypoteční zástavní listy. Tyto závazky se také vyznačují dobou splatnosti kratší než jeden rok. 1.2.3 Ostatní pasiva Ostatní pasiva vycházejí stejně tak jako ostatní aktiva v majetkové struktuře podniku z časového rozlišení nákladů a příjmů příštích období. Zachycují především zůstatky výdajů příštích období, jako jsou nájemné placené pozadu, či zůstatky výnosů příštích období, mezi které také patří přijaté nájemné, předplatné. 22 Dále se sem řadí také dohadné položky pasivní, jde zejména o nevyfakturované dodávky, nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za dané účetní období, resp. toto bankovní vyúčtování je chybné, ale lze sem zahrnout i závazek k úhradě z 21 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 22 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 20

odpovědnosti za způsobenou škodu v případech, kdy není možno ke konci rozvahového dne stanovit konečnou výši závazku. 23 1.2.4 Faktory ovlivňující kapitálovou strukturu Kapitálová struktura podniku je ovlivněna působením několika faktorů. Pro podnik jsou ty nejdůležitější zejména náklady kapitálu, možnost vzniku platební neschopnosti ale také působení mnoha dalších faktorů. Náklady kapitálu pro podnik představují náklady na získání jednotlivých složek kapitálu. Náklady těchto složek jsou proměnlivé v čase a u každé složky různé. Zpravidla ale platí, že čím je splatnost příslušného kapitálu delší, tím vyšší cenu musí uživatel zaplatit. 24 Z tohoto hlediska nejlevněji vychází krátkodobý cizí kapitál, jako je bankovní nebo obchodní úvěr a nejdražší je základní akciový kapitál, jelikož splatnost tohoto kapitálu je neomezená. Cena kapitálu udává však také míru rizika, kterou věřitel chce podstoupit. Cena totiž s rizikem bude úměrně růst, protože čím větší riziko, tím vyšší cena bude za kapitál požadována. Také v tomto případě je tedy nejlevnější krátkodobý cizí kapitál a naopak nejdražší základní akciový kapitál, protože akcionáři podstupují největší riziko, a tak požadují dividendy vyšší, než bývá například úrok z jiných investic. Rizikovost základního akciového kapitálu se ale u jednotlivých společností velmi liší, a to především podle velikosti a stability podniku. Riziko vzniku platební neschopnosti roste se zvyšováním podílu cizího kapitálu ve finanční struktuře podniku, neboť úroky a splatné úvěry musí podnik zabezpečovat bez ohledu na svůj hospodářský výsledek. Při velkém podílu může při každé odchylce ve výnosech a nákladech hrozit podniku že se dostane do platební neschopnosti. Takový stav pak způsobuje potřebu dodatečných nákladů v podobě například vyměřeného penále nebo zvýšení úroků z úvěrů nesplacených ve lhůtě a zároveň způsobí snížení výnosů, protože podnik nemá zdroje k plnému využití odbytových možností na trhu. Vznikají tak akorát dodatečné náklady spojené s překonáváním platební neschopnosti a v krajním případě s nucenou likvidací podniku. 25 S rostoucím cizím kapitálem roste také úroková míra, protože se zhoršuje bonita a úvěrová schopnost podniku, a věřitelé tak jsou při poskytování úvěru opatrnější a požadují vyšší úroky. 23 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 24 VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. I. Vydání. Praha: Ekopress, 2006, str. 65 25 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 21

2 Zdroje financování podniku Pojem financování podniku vyjadřuje jinými slovy obstarání finančních prostředků, neboli opatření kapitálu. V rozvaze na straně pasiv nalezneme informaci, z jak velké části celkového kapitálu je podnik financován přímo podnikatelem nebo spoluvlastníky (akcionáři) jakožto vlastním jměním a z jak velké části je podnik financován kapitálem cizím od bank či jiných věřitelů. V rozvaze je vlastní a cizí kapitál rozdělen takto: Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ažio Ostatní kapitálové fondy Oceň. Rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceň. Rozdíly z přecenění při přeměnách Rezerv. fondy, neděl. a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / nedělitelný fond Statutární a rezervní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného úč. období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a říz. osobám Závazky ke společníkům, členům družstva a k úča Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a říz. osobám 22

2.1 Finance podniku Závazky ke společníkům, členům družstva a k úča Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. poj. Stát - daňové závazky a dotace Krátokodbé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Zdroj: Vlastní zpracování Finance podniku jsou chápany často v různém kontextu jinak. Jednou z nejčastěji chápaných souvislostí je, že podnikové finance jsou zdrojem financování podniku. Obvykle se setkáváme se třemi základními způsoby financování: Peněžní prostředky, kapitál a zdroj financování. Peněžní prostředky jsou aktiva podniku s krátkým časovým horizontem a představují nejlikvidnější položku podnikového majetku, kterou lze okamžitě použít k okamžitým platbám. Dle velikosti peněžních prostředků a jejich porovnáním s peněžními závazky lze celkem snadno posoudit platební situaci podniku, neboť právě tato forma podnikového majetku zajišťuje platební schopnost. Nicméně je třeba zvážit, jaké množství peněžních prostředků je pro fungování podniku nezbytné a pouze takové množství držet v hotovosti a na účtech, protože vysoký stav peněžních prostředků není pro podnik efektivní, neboť tato forma majetku nepřináší takový zisk, jaký by bylo možné získat v případě jeho lepšího umístění (například finančními investicemi do cenných papírů). 26 Proto je smyslem finanční politiky podniku nikoli držet co nejvíce peněžních prostředků, ale držet takové množství, které spolehlivě pokryje úhradu předpokládaných závazků, a to při co nejmenších nákladech, které jsou s pořízením finančních prostředků a jejich držením spojené. 27 Další způsob pojetí zdrojů financování představuje kapitál, který je vnímán především jako zdroj pro krytí dlouhodobých podnikových aktivit. Někdy jsou jako kapitál alternativně 26 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 27 VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. I. Vydání. Praha: Ekopress, 2006, str. 12 23

chápány všechny zdroje, u nichž předpokládáme, že budou podnikatelskými aktivitami zhodnoceny. 28 Nejširším pojetí zdrojů financování představují finanční zdroje bez bližšího rozlišení podle času či účelu použití, chápány jako zdroj tvorby peněžních prostředků a podnikového kapitálu. Porovnávání výše finančních zdrojů, jejich struktury a jejich poměru k finančním potřebám je východiskem pro hodnocení finanční situace podniku. Zabezpečení finanční rovnováhy je dlouhodobým cílem finanční politiky podniku a je předpokladem pro dlouhodobé zajišťování platební schopnosti podniku, sama o sobě však ještě nemusí znamenat příznivou platební situaci v každém okamžiku daného období. 29 Různé fáze životního cyklu podniku a to od jeho založení, fungování ale i zánik jsou provázeny pohybem peněžních prostředků. Avšak i díky různým aktivitám podniku dochází k neustálé cirkulaci peněžních prostředků, kapitálu i finančních zdrojů. Finance podniku vyjadřují právě tento pohyb prostředků a jsou jeho obrazem. Vzhledem k tomu, že podnik v rámci svého každodenního života vstupuje do peněžních vztahů s ostatními subjekty ať už výrobními a obchodními podniky, zaměstnanci, bankovními i finančními institucemi, ale i státem záleží nejen na jejich kvantitativní stránce, ale i na jejich kvalitativním uspořádání a řízení. 30 Pojem financování podniku vyjadřuje jinými slovy obstarání finančních prostředků, neboli opatření kapitálu na provoz podniku a také na jeho další rozvoj. Kde tento potřebný kapitál získat zůstává otázkou pro vedení podniku. V dnešní době je opravdu spoustu možností, a to pro všechny druhy podniků, ať už to jsou malé, střední nebo velké podniky. Podnik může být financován vlastními nebo cizími zdroji, interními nebo externími zdroji, krátkodobými nebo dlouhodobými, a tak je jen na vedení podniku, který z těchto způsobů a kombinací je pro daný podnik a odvětví nejlepší a nejvýhodnější. 2.2 Financování podniku vlastními zdroji Mezi financování podniku vlastními zdroji patří navyšování základního kapitálu a samofinancování. 28 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 29 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 30 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 24

2.2.1 Navýšení základního kapitálu O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada, a to na základě návrhu představenstva podniku, přesná pravidla vymezuje obchodní zákoník. Navýšení základního kapitálu je dlouhodobým velmi významným finančním rozhodnutím, ovlivňuje totiž celkovou finanční situaci podniku, poptávku i nabídku po akciích podniku, dividendu, a například také vliv na rozhodování původních akcionářů. Potřeba zvyšování základního kapitálu může být vyvolána požadavkem dalšího kapitálu na investice, ale může být také výsledkem rostoucí prosperity podniku. Navýšení je možné provést několika způsoby, zejména emisí nových akcií, použitím čistého zisku nebo jiných vlastních zdrojů, kombinací emise nových akcií a použití čistého zisku. 31 2.2.1.1 Navýšení základního kapitálu upsáním nových akcií Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je možné pouze tehdy, když akcionáři splatili a to zcela emisní kurz dříve upsaných akcií. Do obchodního rejstříku je představenstvo podniku povinno podat návrh na zápis a to do 30 ti dnů od usnesení valné hromady o navýšení základního kapitálu. Upisování nových akcií může začít až po zapsání usnesení valné hromady do obchodního rejstříku. Upisovatel je povinen při upisování splatit alespoň část jmenovité hodnoty, kterou stanoví valná hromada, nejméně je to však 30% a případně emisní ážio. V opačném případě by bylo upsání akcií neúčinné. 32 2.2.1.2 Navýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Jako další uvádí obchodní zákoník možnost navýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů podniku. Po schválení účetní závěrky valná hromada podniku může rozhodnout o použití čistého zisku nebo jiného vlastního zdroje z účetní závěrky k navýšení základního kapitálu. Na navýšení základního kapitálu se akcionáři podílejí v poměru jmenovitých hodnot svých akcií. Navýšení základního kapitálu probíhá dvěma způsoby, jednak vydáním nových akcií a bezplatným rozdělením podle poměru jmenovitých hodnot mezi akcionáře, nebo navýšením jmenovitých hodnot dosavadních akcií, jejich výměnou či vyznačením vyšší nominální hodnoty na dosavadních akciích. 33 31 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 32 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 33 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 25

2.2.1.3 Kombinované navýšení základního kapitálu Tato možnost přichází v úvahu ve dvou případech. Prvním z nich je zvyšování základního kapitálu ve společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo na jiném obdobném trhu a jejich kurz na tomto trhu v době rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu nedosahuje výše jmenovité hodnoty akcie. Tím druhým případem zvyšování základního kapitálu je upisování zaměstnaneckých akcií. Záporný rozdíl mezi nižší emisní cenou a vyšší nominální cenou bude muset společnost krýt z vlastních zdrojů. Upisovatel je povinen splatit ve lhůtě dané v rozhodnutí valné hromady před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku alespoň 50% části emisního kurzu upsaných akcií, který je upisovatel povinen splatit, pokud stanovy společnosti nebo usnesení valné hromady nepožadují splacení částky vyšší. 34 2.2.2 Samofinancování Samofinancování podniku znamená financování podniku z interních neboli vnitřních zdrojů. Základním zdrojem samofinancování je nerozdělený zisk. Z hlediska využitelnosti zisku jako zdroje financování rozvoje společnosti je však velmi důležitá přeměna jeho účetně vykazované výše na peněžní prostředky. Výkaz zisku a ztráty totiž zachycuje různé kategorie výnosů, nákladů a výsledků hospodaření v období jejich vzniku, bez ohledu na to, zda vznikají skutečné reálné peněžní příjmy či výdaje. Nastává tedy obsahový i časový nesoulad mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy, ziskem a stavem peněžních prostředků. Podnik tak může vykazovat vysoké tržby a zisk v účetnictví, ale jeho peněžní příjmy a stav peněžních prostředků mohou být podstatně odlišné. Taková situace je častým jevem u některých českých podniků, které vykazují zisk, ale jde o zisk nepřeměněný na příjem, tedy o zisk vázaný v pohledávkách, často i nedobytných. Růst či pokles zisku tedy neznamená růst či pokles peněžních prostředků podniku v hotovosti či na bankovních účtech. 35 K samofinancování se užívá zisk, který je již očištěn o daň ze zisku a o příděly do fondů. Dále politika podniku rozhodne o tom, jaká část ze zisku bude akcionářům vyplacena a jaká část zůstane podniku pro financování dalšího rozvoje. Hlavní výhodou samofinancování je, že počet akcionářů (věřitelů) společnosti se nezvyšuje, nevznikají tak náklady na emise, také se snižuje finanční riziko z vyšší zadluženosti, umožňuje tak financovat investice s vyšším rizikem. Nevýhodou samofinancování je malá 34 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 35 http://www.mmspektrum.com/clanek/zdroje-financovani-v-podminkach-akciove-spolecnosti.html 26

stabilita zadrženého zisku s ohledem na vysokou pohyblivost celkového podnikového zisku a na snahu uskutečňovat politiku stability dividend. 36 2.2.3 Ostatní vlastní zdroje financování Kromě uvedených vlastních zdrojů vnitřního financování může podnik také získat další zdroje například prodejem nepeněžních stálých i oběžných aktiv. Tyto zdroje vznikají uvolněním vázaného kapitálu v důsledku racionalizace určité oblasti podniku. Pokud se podniku povede obstarat stejné potřeby výroby a odbytu s menším objemem stálých i oběžných aktiv, může této možnosti využít a použít tento majetek jako zdroj. 37 Ve vyspělých tržních hospodářstvích je běžné, že podnik vytváří rezervní fondy tzv. penzijní fondy. Tyto fondy podnik vytváří v případě, že se v pracovních smlouvách zaváže svým zaměstnancům k vyplácení starobních a invalidních důchodů nebo důchodů pozůstalým. Pokud však nárok na výplatu důchodů nevznikne, podniku zůstanou vytvořené a rezervované prostředky ve fondech podniku a může je využívat na financování aktuálních potřeb podniku. 38 2.3 Financování podniku cizími zdroji Pokud podnik nemá dostatek vlastních zdrojů, hraje ve finanční struktuře podniku cizí kapitál významnou roli. Cizí zdroje financování se od zdrojů vlastních liší zejména tím, že: Poskytovatel kapitálu neručí za závazky podnikatelského subjektu (je v postavení věřitele); za poskytnutí kapitálu náleží investorovi sjednaná odměna, tj. úrok; kapitál je podnikatelskému subjektu dán k dispozici na omezenou dobu (je definována doba jeho splatnosti); investor zpravidla nemá právo podílet se na řízení společnosti. Investor zpravidla nemá právo podílet se na řízení společnosti. 39 36 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 37 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 38 KONEČNÝ, M. Finance podniku. IV. Vydání. Brno: Novotný, 2002, s. 58 39 http://www.mmspektrum.com/clanek/zdroje-financovani-v-podminkach-akciove-spolecnosti.html 27

2.3.1 Krátkodobé financování 2.3.1.1 Závazky z obchodního styku Pojem závazky z obchodního styku vyjadřuje závazky, které vznikají podniku z podnikatelské činnosti. Jsou to především závazky vůči dodavatelům, závazky z přijatých záloh, směnečné závazky a ostatní obchodní závazky. 40 2.3.1.1.1 Závazky vůči dodavatelům Závazky vůči dodavatelům spočívají v tom, že odběratel zaplatí dodavateli za zboží či služby až po uplynutí předem přesně písemně dohodnuté lhůty. Lze je též označit pojmem obchodní úvěr. Tyto závazky můžou mít různou formu (směnka, šek, akreditiv, faktura). 41 Z účetního pohledu se nejedná o přesun peněžních prostředků na účet dlužníka, jako u úvěru bankovního. Závazkům vůči dodavatelům odpovídá na straně aktiv hodnota příslušné položky zásob. Nedochází tedy k navýšení hotovosti, ale pouze k jejímu uvolnění pro jiné použití. Doba splatnosti se nejčastěji pohybuje od 14 do 90 dnů, ale může být i podstatně delší. Společnost za to neplatí žádný poplatek nebo úrok, který by byl explicitně vyjádřený, ale dodavatel obvykle dává odběrateli možnost výběru, a to buď aby zaplatil ihned a získal příslušné skonto (slevu z ceny), nebo aby využil možnosti závazku vůči dodavateli. Tento rozdíl mezi prodejní cenou a cenou při okamžité platbě představuje úrok placený odběratelem za příslušný počet dní z částky faktury snížené o skonto. Pokud tedy odběratel nevyužije skonta, je vzniklý závazek vůči dodavateli poměrně drahý, zpravidla dražší než úvěr bankovní. 42 Závazek vůči dodavateli je mnohdy pohodlnou formou krátkodobého financování podniku. Používá se většinou bez jakýchkoliv formalit, bez zvláštního prověřování bonity klienta a většinou bez záruk (pomineme-li výhradu vlastnictví jistým způsobem souběžně u dané kupní smlouvy). I z tohoto důvodu má uvedený typ financování důležitý význam nejen pro podniky s nízkou likviditou a malou kapitálovou vybaveností a které tudíž nemohou poskytovat dostatečné zajištění pro zisk bankovního úvěru. 43 Výhodou tohoto způsobu financování je, že přináší podnikům možnosti pokrýt alespoň část skladových zásob pomocí tohoto úvěru a v těch případech, kdy je doba skladování kratší než 40 LANDA, M. Účetnictví. 1. Vydání. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o.. 2005, s. 246 41 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 42 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 43 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 28

doba splatnosti závazku, mohou ze své strany využít dokonce možnost poskytnout odbytový úvěr, který (pokud není spolu se skladováním na delší dobu než splatnost faktur) nesnižuje likviditu podniku a navíc umožňuje vrácení části nepoužitého skonta. Přestože závazky vůči dodavatelům představují relativně výhodný způsob financování, skrývají jisté riziko. Pokud by totiž přerostly do nekontrolovatelné výše, mohly by ohrozit platební schopnost podniku a v krajním případě způsobit i ohrožení jeho samotné existence. Z uvedených důvodů je úkolem finančního managementu jejich optimalizace a racionální rozhodování mezi odkladem splatnosti a okamžitým zaplacením. 44 2.3.1.1.2 Závazky z přijatých záloh V současné době se velmi rozšířilo používání záloh. Formou zálohové platby je zaplacena celá hodnota nebo jen část smluvené ceny dodávky. Žádný právní předpis neupravuje výši zálohy a závisí tak pouze na dohodě dodavatele s odběratelem. 45 Tento druh financování se provádí tak, že odběratel dodavateli poskytne zálohovou platbu na objednané zboží nebo službu a dodavatel se zaváže ve smluvené době poskytnout předmět zálohy. Financování formou záloh má největší uplatnění v podnikání, kde výroba produktu trvá delší dobu, nebo při výrobě produktů, které jsou dále hůře prodejné. 2.3.1.1.3 Směnečné závazky Směnečné závazky vznikají na základě vystavení obchodní směnky vlastní nebo akceptací směnky cizí. V případě směnky vlastní se výstavce sám bezpodmínečně zavazuje zaplatit určité osobě na směnce (směnečníkovi) uvedenou peněžitou částku. Směnka cizí přikazuje směnečníkovi zaplatit ve stanoveném termínu právoplatnému majiteli směnečnou částku. 46 Směnka představuje ten nejjednodušší a velice pružný způsob, jak získat potřebný úvěr, případně jak uhradit své finanční závazky s časovým odstupem. Díky své formální a materiální přísnosti poskytuje svým způsobem určitou jistotu směnečnému věřiteli a pro případy, kdy panuje určitá obava nebo nedůvěra v budoucí platební schopnost dlužníka, je směnka téměř ideálním prostředkem poskytnutí úvěru. Za směnečný dluh ručí dlužník celým svým majetkem a jeho soudní vymáhání je podstatně snazší a razantnější než vymáhání dlužnických pohledávek běžnými způsoby. 47 44 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 45 LANDA, M. Účetnictví. 1. Vydání. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o.. 2005, s. 248 46 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 47 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 29

Vzhledem na velmi omezené možnosti soudní obrany proti směnce se zde zároveň vyskytuje velké riziko pro stranu dlužníka. Nedostatek právní úpravy a přílišný formalismus otevírá široké možnosti zneužití, a to v praxi může převážit výhody a přínosy tohoto, jinak zajímavého a užitečného institutu. 48 2.3.1.2 Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé bankovní úvěry tvoří kvalitativně i kvantitativně významný zdroj financování. Tímto typem úvěrů rozumíme úvěry, které jsou poskytovány bankami na krytí oběžného majetku a financování jeho přírůstku. Tyto úvěry jsou splatné do jednoho roku a podnik ve smlouvě o úvěru vystupuje jako dlužník. Ve smlouvě je stanovena požadovaná částka, doba splatnosti, termíny splátek a samozřejmě úroková sazba, za kterou banka finanční prostředky půjčí. Banka obvykle také požaduje nějakou formu zajištění, kdyby podnik coby dlužník nedodržel smluvní podmínky. 49 Dostupnost krátkodobých úvěrů pro podnik je závislá na jeho celkové úvěrové schopnosti (bonitě). Bonita podniku (dlužníka) charakterizuje schopnost včas a beze zbytku splatit svůj dlužní závazek vůči bance z primárních zdrojů (ze svých běžných příjmů), tzn. bez potřeby využívat ke splacení zdrojů sekundárních. Systém hodnocení bonity podniku (dlužníka) bankou je postaven na soustavě kritérií a ukazatelů, které mají zjistit především finanční situaci, její vývoj, trh na kterém podnik působí, dosavadní zkušenosti s čerpáním a splácením úvěrů, kvalita informací poskytnutých podnikem apod. Úvěrovou schopnost zkoumá sice banka jako věřitel, ale podnik ji vytváří svojí činností. 50 Možnost získání úvěru však závisí i na právní formě podnikání. Podniky, které nemohou získávat zpravidla kapitál emisí cenných papírů (společnosti s.r.o., některé a.s.), jsou odkázány na využívání bankovních úvěrů. Na druhé straně mívají (na rozdíl od velkých známých akciových společností) k úvěru omezenější přístup, protože nemají příliš spolehlivé záruky a to je důvod, proč se bankám jeví jako příliš rizikové. 51 48 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 49 VEBER, J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy, III. Vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, s.108. 50 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 51 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 30

2.3.1.2.1 Zbožové a peněžní úvěry Úvěry zbožové jsou úvěry, které jsou poskytovány ve zboží. Úvěry peněžní jsou úvěry poskytované v penězích. Není při tom důležité, v čem jsou úvěry spláceny. 52 Za základ ekonomického pohybu je vždy považován pohyb zboží, jeho výroba a spotřeba, to, že peníze fungují jako zprostředkovatel směny, vedlo postupně k tomu, že peněžní forma úvěru v moderních tržních ekonomikách jednoznačně převážila. 53 Zbožové úvěry poskytují obchodníci se zbožím a výrobci zboží. Tím nejrozšířenějším zbožovým úvěrem je úvěr obchodní. U poskytování těchto obchodních úvěrů v roli věřitele je ten, kdo prodává zboží a dlužníkem je ten, kdo kupuje zboží. Zpravidla se jedná o krátkodobý úvěr, který trvá nejčastěji tři, šest anebo devět měsíců. U zahraničního obchodu se ale můžeme setkat i s variantou, kdy je poskytnut obchodní úvěr i na několik let. Typickým smluvním zajišťovacím instrumentem pro obchodní úvěr je obchodní směnka. Výjimku představuje systém předplatného. V roli věřitele zde vystupuje ten, kdo chce zboží koupit, a to proto, že zaplatí předem za něco, co ještě v rukou nemá, a v roli dlužníka ten, kdo bude zboží dodávat. Záruku na splacení obchodního úvěru obvykle představuje veškerý majetek dlužníka. 54 Mezi nejdůležitější a nejvýznamnější úvěry z bankovně úvěrových obchodů patří z pohledu bank úvěry komerční. Komerční úvěry jsou totiž spojeny s produktivní činností podnikatelské sféry. Co se objemu týče, jedná se o nejvýznamnější část všech úvěrů poskytovaných komerčními bankami. Právě i proto jsou pro banky relativně nejefektivnější, nejvýnosnější a také nejdynamičtější. Pro banky jsou ale zároveň komerční úvěry nejrizikovější skupinou úvěrů. A to proto, že jsou přímo napojené na podnikatelské riziko a také na individuální riziko, a to tím, že jsou přímo napojeny na celkový vývoj ekonomiky, její růst, pokles, inflaci, deflaci, rizika politicko-ekonomická, makroekonomická a právní. 55 2.3.1.2.2 Provozní úvěry Z provozních úvěrů financují podniky běžný provoz, výrobu, prodej a nákup svých výrobků. Opět se jedná o úvěr krátkodobý, ale může mít i charakter úvěru střednědobého, za situace, kdy je výrobní cyklus delší než je jeden rok. 56 52 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 54 53 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 54 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 55 55 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 56 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 63 31

Směnečné úvěry Směnečné úvěry, které patří mezi úvěry provozní, jsou jednou z nejstarších forem provozních úvěrů. Jedná se o úvěry, které jsou úzce spojeny s formou úvěru zbožového, tedy s úvěrem obchodním. Řadíme je do skupiny úvěrů případových, zajištěných a neúčelových. Směnečné úvěry jsou takové úvěry, jejichž návratnost je zajišťována rozhodujícím zajišťovacím instrumentem ve formě směnky. Směnečný úvěr původně fungoval na základě obchodní směnky, což byl cenný papír zajišťující obchodní úvěr. Protože obchodní směnka měla v hospodářském životě úspěch, vedlo to k tomu, že jako nástroj zajišťující úvěr začaly vznikat i tzv. finanční směnky. Ty nijak nesouvisí s prodejem zboží na úvěr. Takto směnečný úvěr překročil hranice provozního úvěru. 57 Lombardní úvěry Stejně jako u úvěrů směnečných, tak i u úvěrů lombardních se jedná o úvěry případové, zajištěné a neúčelové. Úvěry lombardní se zajišťují zástavou movité věci nebo práva. Banky poskytují lombardní úvěr na základě zástavy cenných papírů. Žadatelé o tento úvěr žádají v situaci, kdy potřebují hotové peníze, ale zároveň se nechtějí zbavit hodnot (prodejem cenných papírů), do kterých již dříve vložili své peněžní prostředky. Banky neposkytnou dlužníkovi lombardní úvěr v celé výši hodnoty cenných papírů. A to hlavně ze dvou důvodů. Tím prvním důvodem je, že kurz cenného papíru se neustále mění. A druhý důvod je, že banka nemá jistotu, pokud by se klient dostal do platební neschopnosti, že při prodeji zastavených cenných papírů skutečně prodá ty dané zastavené cenné papíry za jejich aktuální cenu. 58 Slouží-li jako zástava směnka, hovoříme o lombardním úvěru směnečném. I když lombardní úvěry nejsou v naší bankovní praxi příliš rozvinuté, staly se základem pro vznik dvou dalších skupin provozních úvěrů, a to tzv. repo úvěry a úvěry účelové typu úvěrů na zásoby a na pohledávky. 59 Úvěry na zásoby Úvěry na zásoby patří do skupiny klasických provozních úvěrů případových, které jsou kryté a účelové. Účelové jsou proto, že banky tyto úvěry poskytují na financování nákupu výrobních zásob, surovin a energie určených ke spotřebě ve výrobě nebo při poskytování služeb. Dále 57 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 58 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 59 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 65,66 32

jsou poskytovány na financování nákladů vložených do nedokončené výroby, anebo na financování držení nezbytné zásoby hotových výrobků určených k prodeji. 60 Specifičnost zajištění úvěrů na zásoby spočívá v tom, že zásoby jakožto zajišťovací prostředek není možné fyzicky předat bance, a ta je nemůže uložit ve svých trezorech. Zásoby leží v podniku a banka má takto ke kontrole úrovně zajištění úvěrů na zásoby složitější přístup. 61 Úvěry na náklady V případě úvěrů na zásoby a úvěrů na náklady se jedná o specifickou formu úvěrů. Úvěry na náklady společnosti potřebují ke krytí finanční potřeby, která je vyvolána sezónními změnami v cenách některých surovin nebo energií, které společnosti nezbytně potřebují k výrobě zboží a služeb promítajících se do nákladů. 62 Úvěry na náklady jsou rysově podobné s úvěrem oběhového typu, hlavně tedy s úvěrem na pohledávky. Jelikož se jedná o úvěry poskytované na sezónní potřeby, ta v den, kdy tato potřeba zaniká, se uvolňují prostředky vázané v sezónních nákladech. Z těchto prostředků se poté splácí poskytnutý úvěr. Stejně jako u úvěrů na zásoby se i v tomto případě jedná o provozní úvěry případové, kryté a účelové. 63 Úvěry na pohledávky Úvěry na pohledávky jsou úvěry na pohledávky za odběrateli, na pohledávky za již prodané zboží nebo služby. Patří do skupiny úvěrů případových, zajištěných a účelových. Jsou typickým představitelem úvěrů oběhových. 64 Tyto úvěry jsou poskytovány na překlenutí období, kdy podnik již prodal své zboží nebo služby a čeká pouze na jejich úhradu. Proto se jedná o nejjistější skupinu provozních úvěrů, jelikož by nemělo dojít k situaci, aby úvěr na pohledávky nebyl splacen. Zajišťovacím instrumentem úvěru na pohledávky je obvykle tzv. cese, což znamená postoupení pohledávky bance. Z technického hlediska se úvěr na pohledávky blíží eskontnímu úvěru. Bance tedy nesplácí úvěr přímý dlužník, ale splácí ho dlužník vedlejší. Za dlužníka přímého je považován podnik, který pohledávku bance postoupil a za dlužníka vedlejšího je považován odběratel, 60 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 61 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 66 62 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 63 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 64 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 68 33

čili dlužník přímého dlužníka. Postoupit pohledávku můžeme dvěma druhy. A to buď otevřeně, nebo skrytě. 65 Při otevřené cesi oznamuje dlužník postoupení svým odběratelům (poddlužníkům) a ti jsou povinni od okamžiku oznámení hradit své závazky přímo úvěrující bance. Při cesi skryté je postoupení pohledávek oznamováno poddlužníkům až v případě, kdy hlavní dlužník, tj. postupitel pohledávek, není schopen svůj úvěr bance splatit. 66 Revolvingové úvěry Jedná se o modernější formu průběžného úvěrování provozu. Revolvingový úvěr můžeme popsat jako úvěr, u kterého banka určí maximální výši jeho čerpání, tzv. úvěrový rámec, a termín, ve který se úvěr opět obnoví, pokud dlužník splní předem dohodnuté podmínky. Poskytovanou výši úvěru banka neustále obnovuje. Poskytnutou výši úvěru může banka obnovit buď ve stejné, nebo v jiné výši. Konstantní typ úvěrového rámce banky poskytují společnostem, jejichž reprodukční proces má relativně stálý charakter. Společnostem, jejichž reprodukční proces je výrazně proměnlivý a má zejména sezónní charakter banky poskytují proměnlivý typ úvěrového rámce. 67 V době platnosti úvěrového rámce je pak z hlediska posílení kontroly banky nad využíváním revolvingového úvěru vhodné organizovat čerpání a splácení úvěru, tak aby úvěr byl plynule čerpán proti předkládaným fakturám, nejvýše však do dohodnutého maximálního limitu a plynule splácen podle dohodnutých pravidel, např. způsobem obdobným jako u metody úvěrování zásob podle obratu. Revolvingový úvěr patří do skupiny provozních úvěrů kontinuálních (průběžných), krytých a účelových. 68 Kontokorentní úvěr Dalším typem provozních úvěrů je úvěr kontokorentní. Jedná se o úvěr, který spadá do skupiny úvěrů průběžných, krytých účelových. Banky zajišťují kontokorentní úvěry buď rovnou na běžných účtech klientů banky anebo na zvláštních kontokorentních účtech. Tím se kontokorentní úvěr liší od předchozích provozních úvěrů, které banky poskytují na tzv. úvěrových účtech. Dalším hlavním rysem kontokorentního úvěrování je to, že klient může vyčerpat více peněžních prostředků, než kolik má na svém běžném účtu, a tak zůstatek na 65 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 66 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 68 67 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 68 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 69 34

tomto účtu přejde ze strany kreditní na stranu debetní. 69 Znamená to tedy, že klient banky se může z pozice věřitele (vkladatele) dostat na tomto účtu plynule do pozice dlužníka. 70 2.3.2 Dlouhodobé financování 2.3.2.1 Dluhopisy Zákon charakterizuje dluhopis jako cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů z něj k určitému datu a povinnost osoby oprávněné vydávat dluhopisy tyto závazky plnit. 71 Druhů dluhopisů máme celou řadu, ať už je dělíme podle úrokové sazby (s proměnlivým úrokem, s pevným úrokem, atd.) nebo podle emitenta (státní, bankovní, podnikové, atd.) či podle způsobu emise (soukromá, veřejná, atd.). Dluhopis zároveň může mít dvojí podobu, buď to zaknihovanou, nebo listinnou. Z hlediska ekonomického si emitent vydáním dluhopisu opatřuje finanční prostředky na pokrytí svých investic. Jako každá finanční transakce je většinou ale i emise dluhopisu spojena s náklady, ve formě výnosu pro vlastníka dluhopisu. 72 Velkou výhodou využití emise podnikových dluhopisů v rámci financování je možnost získat finanční prostředky od většího množství věřitelů, než by tomu bylo například při využití bankovního úvěru. Jsou tak jeho velmi významnou alternativou95. Velmi důležité je i to, že emisí dluhopisů akcionáři neztrácejí svojí kontrolu nad činností podniku a zachovávají si svůj podíl na hlasování. Další výhodou tohoto způsobu obstarávání kapitálu je, že zpravidla není třeba zastavovat majetek podniku. V neposlední řadě je třeba uvést, že na rozdíl od výplaty dividend, jsou výplaty úroku u dluhopisu považovány za výdaj podniku, a tak mohou být odečteny od příjmů před výpočtem daňové povinnosti podniku. 73 Na druhou stranu má i jisté nevýhody. Jako příklad můžeme uvést některá rizika spojená s emisí dluhopisů a také potřeba vynaložení vyšších nákladů. Vzhledem k tomu, že obligace jsou zpravidla nástrojem dlouhodobého financování (tedy na dobu delší než jeden rok) existuje zde i určité riziko, že se změní podmínky nebo ekonomická situace podniku. Navíc když se emitující podnik dostane do finančních problémů, celou situaci ještě umocní i to, že výplaty 69 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 70 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 70 71 LIŠKA, V. a spol. Kolektivní investování, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha 1997, s.25 72 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 73 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 35

nominální hodnoty a úroku jsou povinné a nevyplacení kterékoliv platby v plné výši a včas může vystavit emitenta drahým, časově náročným a potenciálně rozvratným legálním zásahům. 74 2.3.2.2 Dlouhodobé bankovní úvěry Další možností, jak získat finanční prostředky na investice podniku, jsou dlouhodobé úvěry. Jedná se o formu dlouhodobého dluhu, který vzniká na základě sjednané smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem. V této smlouvě najdeme předmět smlouvy, způsob splácení, dobu splatnosti a majetkové záruky. 75 Investiční úvěr Klasické investiční úvěry jsou nejrozsáhlejší skupinou úvěrů investičního charakteru a banky je poskytují na výstavbu či pořízení investičních celků. Fyzické či právnické osoby využívají klasické investiční úvěry na pořízení pozemků, výstavbu inženýrských sítí, výstavbu příslušných výrobních a administrativních budov, skladišť, na nákup strojů a nezbytných zařízení, technologických linek a jejich montáž, na rekonstrukci a modernizaci stávajících budov a zařízení. Banky poskytující tento typ úvěru postupují podle toho, má-li být úvěr použit na nákup, rekonstrukce a modernizaci nebo na výstavbu investičního celku či jeho části. 76 Konsorciální a syndikátní úvěr Výše potřebné částky zejména u velkých projektů přesahuje často možnosti jedné komerční banky pro poskytnutí investičního úvěru. Z tohoto důvodu se komerční banky sdružují do konsorcií nebo syndikátů. Do konsorcií a syndikátů se sdružují z toho důvodu, aby byly schopni společně zainventovat příslušný investiční záměr. 77 Do konsorcia vstupují banky na základě smlouvy o sdružení a to proto, aby se spojily a zajistily financování určitého investičního záměru. V čele konsorcia stojí jedna komerční banka, kterou volí ostatní účastníci. Tato zvolená komerční banka poté zastupuje ty ostatní. 78 74 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 75 VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. I. vydání. Praha: Ekopress, 2006, s. 175 76 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 77 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 78 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 36

Syndikát představuje pevnější propojení zainteresované skupiny bank. Často jde dokonce o propojení založené na vzájemných kapitálových účastech. 79 Komerční banky, které jsou členem konsorcia nebo syndikátu dají k dispozici předem dohodnuté množství zdrojů. Toto dohodnuté množství finančních prostředků poskytnou buď na principu paritním (tj. princip rovnoměrného zastoupení), nebo na principu relativistickém (tj. každá komerční banka dá k dispozici jiný objem zdrojů a to buď podle svého zájmu, zainteresovanosti, nebo podle svých možností. Míra ručení se poté odvíjí od množství poskytnutých prostředků. 80 U velkých investičních akcí konsorcia často vyžadují také záruky ostatních účastníků investiční akce, a to jak ze strany investorů (což může být i stát, obec nebo sdružení soukromých investorů), tak i ze strany dodavatelů. Tím se zvyšuje jejich zainteresovanost na úspěšném dokončení investiční akce. Výhodou konsorcionálních nebo syndikovaných úvěrů je nejen možnost překročení mezí a limitů jednotlivých bank, ale i rozložení a rozmělnění možného rizika neúspěchu investiční akce na více zúčastněných bank. 81 Hypoteční úvěr Hypoteční úvěry se řadí do specifické skupiny dlouhodobých bankovních úvěrů. Tyto úvěry jsou totiž zajišťovány nemovitostmi a to především na základě zástavního práva. Zdroje na financování hypotečních úvěrů se získávají vydáním zvláštní formy dluhopisu, tzv. hypotečními zástavními listy. Zákony v řadě zemí charakterizují hypoteční úvěry jako úvěry na investice do nemovitostí. Odborná literatura dělí hypoteční úvěry na dvě velké skupiny a to na hypoteční úvěry na bydlení a na hypoteční úvěry na podnikání. Tímto rozdělením tedy hypoteční úvěry spadají do skupiny spotřebních úvěrů i od skupiny komerčních úvěrů. Hypoteční úvěry řadíme do skupiny dlouhodobých úvěrů. Doba splatnosti hypotečních úvěrů bývá obvykle 20, 30 a více let. Proto je důležité tyto úvěry krýt dlouhodobými zdroji. 82 Pro usnadnění možnosti získání takovýchto dlouhodobých zdrojů na finančních trzích jsou podmínky poskytování hypotečních úvěrů obvykle upravovány zvláštním zákonem, stanovujícím závazná pravidla. V České republice jde např. o pravidlo, že: 79 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 74 80 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 81 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 75 82 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 37

pohledávky z hypotečního úvěru nesmí překročit 70 % tzv. ceny obvyklé zastavených nemovitostí, v okamžiku podpisu úvěrové smlouvy nesmí váznout na nemovitosti dávané do zástavy žádné jiné zástavní právo, nemovitosti sloužící jako jištění hypotečních úvěrů nesmí banka použít jako zástavu ke svým jiným obchodním aktivitám. 83 Konsolidační úvěr Úvěr konsolidační patří do zvláštní úvěrové skupiny. Jsou poskytovány bankami společnostem, kterým již v minulosti nějaký z výše popsaných typů úvěrů poskytly, aby odvrátily insolvenci nebo úpadek tohoto podniku. Banky tyto úvěry poskytují z důvodu záchrany dříve poskytnutých úvěrů, jejichž splacení je dlužníkovo úpadkem přímo ohroženo. 84 Metody konsolidace finanční situace dlužníka V zásadě existují tři metody konsolidace finanční situace dlužníka: restrukturalizace dříve poskytnutých úvěrů, odkup dříve poskytnutých úvěrů jinou organizací, sekuritizace dříve poskytnutých úvěrů. 85 Banky provádějí restrukturalizaci dřív poskytnutých úvěrů tak, že přemění krátkodobé a střednědobé úvěry na úvěry dlouhodobé a dlouhodobým úvěrům banky prodlouží dobu jejich splatnosti, nebo dočasně odloží splátky. Tímto banky odejmou dlužníkovi platební závazky. Díky časovému prostoru, který banky dlužníkovi poskytnou, má dlužník čas na konsolidaci jeho hospodářské finanční situace a na obnovu jeho platební schopnosti. Restrukturalizaci dříve poskytnutých úvěrů banky využívají tehdy, pokud očekávají konsolidaci hospodaření dlužníka v relativně krátkém čase. 86 Konsolidační banka převezme dotčené úvěry a poskytne úvěr ve stejné výši, za příznivějších podmínek, buď původní úvěrující komerční bance, nebo přímo postiženému dlužníkovi. Po 83 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 75 84 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 79 85 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 79 86 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 38

dohodnuté době, ve které by mělo dojít ke konsolidaci hospodaření dlužníka a obnovení jeho platební schopnosti, jsou pak tyto konsolidační úvěry konsolidační bance opět splaceny. 87 Sekuritizace dříve poskytnutých úvěrů je operace, při které se přeměňují pohledávky z poskytnutých úvěrů na kapitál dlužníka v podobě kapitálu akciového. Akcie spadá do skupiny majetkových cenných papírů. Ten, kdo drží akcii, tedy její majitel, je spolumajitelem společnosti a má tedy právo podílet se na jejím hospodaření a má právo zasahovat do jejího řízení. 88 Sekuritizace má pro úvěrující banku smysl pouze v případě, že se stane držitelem takového množství akcií, aby mohla podnik ovládat a po konsolidaci podniku a obnovy jeho platební schopnosti svůj podíl prodat. 89 Tento typ operace je vhodný pouze v situaci, kdy je pro konsolidaci hospodaření dlužníka zapotřebí dlouhé časové období a celková změna struktury jeho hospodaření. Banky konsolidační úvěry poskytují pouze v případě, že dlužník je schopen opravdu své hospodaření zkonsolidovat. Pro udělení toho typu úvěru je tedy podmínkou vypracování kontrolovatelného a přesného ozdravného nebo konsolidačního programu dlužníka. 90 2.4 Financování podniku alternativními zdroji Kromě různých forem bankovních nebo obchodních úvěrů a ostatních tradičních způsobů financování, podniky mohou využít k financování svých potřeb také celou řadu alternativních způsobů. 91 Často se jedná o nestandardizované produkty, a proto se podmínky u různých společností a bank mohou značně lišit. Finanční manažeři musí proto věnovat zvýšenou pozornost při výběru způsobu financování i společnosti nebo banky pro realizaci takového projektu. 92 Mezi takovéto instrumenty řadíme zejména leasing, faktoring, forfaiting a dotace. 2.4.1 Leasing Leasing je pronájem investičního zařízení, předmětů dlouhodobé spotřeby a jiných předmětů uživateli za sjednané nájemné na určitou nebo neurčitou dobu. Pronajímatel dává nájemci právo užívat předmět náhradou za platbu stanovených splátek po sjednané časové období. 93 87 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 79 88 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 89 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 79 90 BARDOVÁ, D a kol. Úvěrové obchody, Bankovní institut vysoká škola, a. s., Praha 2002, s. 79 91 RADOVÁ, J., DVOŘÁK, P., MÁLEK, J. Finanční matematika pro každého, VII. Vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, s. 186 92 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 93 KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha, 2006, s. 227 39

Podnik si volí tento způsob financování hlavně proto, aby všechna aktiva podniku potřebná k činnosti, nemusela být přímo nakoupena, ale pouze na nějaký potřebný čas pronajata. Ačkoliv český právní řád zná pouze označení leasing z ekonomického hlediska a věcné podstaty je třeba odlišit, o jaký druh leasingového vztahu se jedná. Leasing můžeme rozdělit na finanční a operativní. Za hlavní kritérium lze v tomto případě považovat přechod majetku. 94 V případě operativního leasingu (někdy označovaného také jako provozní, krátkodobý) se majetek po uplynutí sjednané doby vrací zpět pronajímateli. Životnost pronajímaného majetku je tedy delší než sjednaná doba smlouvy. Během trvání tohoto druhu leasingového vztahu se pronajímatel stará i o servis a údržbu majetku a hradí náklady vynaložené na jeho provoz. 95 Finanční leasing lze definovat jako pronájem na stanovenou dobu s následujícím převodem vlastnických práv na nájemce při ukončení pronájmu. Objektem finančního leasingu mohou být předměty movité i nemovité. Finanční leasingové obchody zahrnují převážně střednědobé a dlouhodobé pronájmy objektů. 96 V rámci finančního leasingu rozlišujeme tři další formy vztahů. Prvním je nejčastěji využívaný leasing přímý. Tohoto vztahu se účastní tři smluvní strany, a to dodavatel, pronajímatel a nájemce. Nájemce si určí druh požadovaného předmětu leasingové smlouvy, možného dodavatele, podmínky ceny apod. Pronajímatel (leasingová společnost nebo také dodavatel) pak požadovaný majetek zakoupí a vypracuje podmínky smlouvy leasingu. Na základě této smlouvy pak pronajímatel pronajme tento majetek nájemci, který ho užívá a samozřejmě splácí. 97 Druhým případem je leasing nepřímý a jde o případ, kdy firma prodá za tržní cenu majetek leasingové společnosti a ta jej hned pronajme zpět původní firmě. Nájemné, které za pronájem zaplatí firma, bude sice vyšší než tržní cena, ale i tak je to pro firmu výhodné (zvýší se její likvidita, může peníze reinvestovat a zhodnocovat). 98 94 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 95 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 96 KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha, 2006, s. 227 97 FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. I. Vydání, Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 57,58 98 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 40

Posledním druhem je úvěrovaný leasing. Ten je charakteristický tím, že do smluvních vztahů proniká další partner, který půjčí peníze pronajímateli. Dlužný podíl je obvykle zajišťován právem na pořizované zařízení. 99 Jednou z největších výhod leasingového financování je, že podnik nemusí celkovou částku na pořízení majetku vynaložit najednou, ale postupně ve splátkách. Podnik tak nezvyšuje své zadlužení a nesnižuje tím svou likviditu. Leasingové splátky si totiž podnik může rozvrhnout tak, že například výše splátek kopíruje výnosy vzniklé užíváním pořízené investice (majetku). Leasing se tak stává dostupný i pro malé a střední podniky nebo začínající podnikatele. Další výhodou je administrativní nenáročnost, rychlejší vyřízení a výborná dostupnost tohoto typu financování oproti složitosti u získání úvěru. Leasing má ale i nevýhody, mezi ně patří bezesporu vyšší cena pořízeného majetku a to, že po dobu splácení majetek není ve vlastnictví podniku. 2.4.2 Faktoring Faktoring je moderním finančním nástrojem, který pro uživatele představuje alternativu k bankovním úvěrům. Faktoring je odkup krátkodobých pohledávek bankou nebo faktoringovou společností z iniciativy majitelů pohledávek bez jejich zpětného postihu při insolvenci dlužníka. 100 Pohledávky tak postoupením přecházejí na faktoringovou společnost, ta krom jejich profinancování také zajišťuje komplex služeb v oblasti inkasa a správy pohledávek v různém rozsahu. Faktoring lze rozdělit dle několika kritérií. První z možností je dělení faktoringu z teritoriálního hlediska a to na faktoring tuzemský v případě, že dodavatel i odběratel jsou ze stejné země a na faktoring mezinárodní, kdy ze stejné země nejsou (může se jednat například o faktoring exportní). Další možností je dělení z hlediska toho, kdo může v případě nezaplacení pohledávky uplatnit následně regres. Z tohoto úhlu pohledu rozlišujeme faktoring regresivní a bezregresivní. Bezregresivní faktoring bývá označován také jako pravý faktroring a tento druh přináší jisté nebezpečí pro faktoringovou společnost, jelikož společnost nese riziko nezaplacení pohledávky. Nemá tak možnost zpětného postihu (regrese) prodávajícího v případě, že kupující pohledávku nezaplatí. Znamená tedy pro podnik konečné řešení pohledávky, neboť ta je odprodána a nový majitel nad ní přebírá kompletní správu i v případě že nebude splacena. U regresního (nepravého) faktoringu nese naopak riziko nezaplacení 99 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 100 KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha, 2006, s. 231 41

pohledávky i nadále prodávající. Dle toho jestli je odběratel informován o postoupení pohledávky, můžeme faktoring rozdělit na otevřený (pokud je srozuměn, souhlasí s postoupením a je povinen zaslat úhradu na účet faktora) a na skrytý, kdy o postoupení informován není a odběratel je pro něj platným věřitelem. 101 Hlavní nevýhody a výhody faktoringu závisí na druhu toho způsobu financování, zdali byl sjednán faktoring bez regrese či s regresí. Velkou měrou výhodnost ovlivňuje sjednaná cena (úrok a faktoringový poplatek), ale také termín úhrady pohledávek faktorem. Je také třeba si uvědomit, že faktoring není vhodný pro každý podnik. Výhody faktoringu: dodavatel nemusí vázat své finanční prostředky v pohledávkách, faktor přebírá veškerá rizika dodavatele, faktor přebírá vedení administrativy. 102 2.4.3 Forfaiting Forfaiting znamená odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek tuzemskou či zahraniční bankou nebo speciálním ústavem, aniž by tento příjemce pohledávky mohl uplatňovat vůči prodejci pohledávky regres. Jde o odkup pohledávky zajištěné vhodnými úvěrovými nástroji. 103 Právě středně a dlouhodobé pohledávky se vyznačují vyšším rizikem bonity, převoditelnosti likvidity a kursových ztrát. Právě proto je dodavatel, jakožto prodávající, ochoten svou pohledávku prodat forfaitérovi. Forfaiter odkupuje jen účetní pohledávky, u nichž dlužník jednoznačně a bezvýhradně uznal svůj dluh a zřekl se svých nároků vůči věřiteli, nebo-li dodavateli, na pozdější reklamace pro špatnou kvalitu zajištění apod. 104 V případě forfaitingu se (na rozdíl od faktoringu) jedná o jednorázový odkup jednotlivé pohledávky, přičemž úhrada za tuto pohledávku je forfaitérem proplacena v okamžiku jejího postoupení. Úhrada je ponížena o smluvně dohodnutý diskont, tedy provizi, náklady a úrok forfaitéra. Pohledávky, na které lze faktoring uplatnit musejí splňovat několik požadavků 101 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 102 KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha, 2006, s. 234 103 KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha, 2006, s. 235 104 KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha, 2006, s. 235 42

(musí být zajištění, musí se jednat o instrument abstraktní a volně převoditelný, stanovená minimální délka splatnosti, pohledávka musí být ve volně směnitelné měně, limit pro minimální výši pohledávky). 105 Forfaiting můžeme obdobně jako faktoring členit dle několika hledisek. Prvním z nich je hledisko trhu, na kterém je realizován. Dle toho ho dělíme na primární (realizovaný na primárním trhu) kdy se jedná o odkup pohledávky přímo od dodavatele a na sekundární (realizovaný na sekundárním trhu), který lze charakterizovat jako odkup pohledávky prováděný forfaitérem od dalšího majitele. Sekundární navazuje na primární forfaiting. 106 Základní výhodou užití tohoto alternativního způsobu financování je, že umožní svému uživateli rychlejší obrat jeho kapitálu a to bez potřeby úvěrového financování. Podnik na základě prodeje své pohledávky získává ihned finanční prostředky (i když často ne v plné nominální výši pohledávky, což přispívá k jeho likviditě a převádí měnové, kurzové a riziko nedobytnosti pohledávky na forfaitéra. Jako další výhodu je třeba zmínit, že přináší uživateli možnost relativně předvídatelně plánovat své peněžní toky, neboť lehce odhadne, kdy peníze z pohledávky obdrží. Má tak možnost pro svůj kapitál naplánovat možnosti zhodnocení. Dodavateli dává jistou konkurenční výhodu při získávání zakázek, jelikož může svému odběrateli nabídnout odložení splatnosti. 107 Hlavní nevýhodou forfaitingu je jeho administrativní náročnost a relativně vysoká cena. Ta totiž promítá i riziko, které je na forfaitéra postoupením pohledávky přeneseno. Další komplikací pro použití tohoto nástroje může být také problém získání kvalitního zajišťovacího nástroje pro danou pohledávku. V některých případech může být navíc vyžadováno i sjednání pojištění. Navíc vzhledem k požadavkům, které jsou kladeny na postupované pohledávky, je forfaiting vhodný především pro podniky, které dodávají zahraničním odběratelům zboží či služby větších hodnot, zejména investiční celky. 108 2.4.4 Rizikový kapitál Rizikový kapitál je typ investice, která je méně obvyklá. Jde o soukromý kapitál, určený k rozvoji, odkupu nebo založení společnosti, která má rychlý růstový potenciál. 105 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 106 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 107 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 108 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/127681/ 43

Venture capital (rizikový kapitál) má několik typů: Seed-Corn (zárodečná forma). Jedná se o předstartovní financování, tj. financování vývoje výrobku, pro který teprve v budoucnu vznikne firma, která jej bude vyrábět a distribuovat. Může se jednat například o poskytnutí kapitálu podnikateli, který teprve vyvíjí prototyp výrobku. Start-Up Form (startovní financování). Startovní kapitál investoři poskytují firmám, které již mají připravený produkt, vedení a organizační zabezpečení prodeje a jasně vymezený trh, na který se chtějí infiltrovat. Early Stage (financování raného stádia). Jedná se o financování firem, které fungují méně než tři roky a které nedosáhly doposud zisku a potřebují tedy další kapitál, aby mohly dále fungovat. Expansion Stage (rozvojové financování). Firmy potřebují rozvojové financování zejména k navýšení pracovního kapitálu firmy, k zavedení dalšího výrobku či služby na trh, či k útoku na geograficky vzdálenější trh. V Evropě se jedná o nejčastěji poskytovaný venture capital. Debt replacement capital (náhradní financování). Náhradní financování nebo také profinancování dluhů nastává v situaci, kdy se nadějné projekty dostanou do krátkodobé ztráty a zapříčiní tak kolaps cash flow. M & A merger and acquisition (financování akvizic a fúzí). Z tohoto typu rizikového kapitálu se financují fůze společností. Rescue capital (záchranný kapitál). Jde o zvláštní typ venture kapitálové investice. Jedná se o poskytnutí kapitálu firmám, kterým hrozí bankrot. 109 2.4.5 Dotace Dotace jsou externím vlastním zdrojem financování. Je nenávratná a jde pouze o jednosměrnou transferovou platbu z veřejného rozpočtu. Dotace mohou plynout z nadnárodních rozpočtů, v našem případě z Evropské unie, nebo z rozpočtu na úrovni národní jako jsou rozpočty územní samosprávy nebo státní rozpočet. Dle toho, zda dotace zvyšují příjmy nebo snižují výdaje podniku, můžeme rozlišovat dotace přímé a nepřímé. Dotace přímé jsou zvýšením příjmů firmy a může jít například o cenové příplatky u intervenčních cen zemědělských výrobků, exportní prémie, které vyrovnávají vývozcům rozdíl mezi cenou na zahraničních trzích a na domácích trzích, investiční dotace na 109 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 44

konkrétní aktivitu investorů stanovené procentem z nákladů či absolutní částkou. Dotace nepřímé představují další možnosti, jak získat finanční prostředky pro firmu, na rozdíl od zvýšených příjmů přímých dotací, ovšem znamenají snížení výdajů. Nejčastější jsou různé formy daňových úlev. Jedná se o snížení daní (např. u daně z příjmů) a provádí se stanovováním různých odpočitatelných položek (nebo jejich části) od daňového základu. Mohou se týkat části hodnoty hmotného investičního majetku, části výnosů z investic atd., vždy však v souladu s hospodářsko-politickými záměry státu. 110 V úvahu můžeme vzít také hledisko účelu, na který finanční prostředky byly podniku poskytnuty. Podle tohoto účelu dělíme dotace na účelové (kdy poskytovatel dotace účelově váže na určitý projekt) a neúčelové, kdy si s nimi příjemce může disponovat volně a způsob využití je nechán na uvážení podniku. Hlavní výhodou dotací je jejich samotné získání. Dotace jsou pro podnik velice výhodné, protože nejsou úročeny, nejsou vratné, podnik nezadlužují a nevyžadují téměř žádné protiplnění. Naopak hlavní nevýhodou dotace je nejistota, podnik se totiž nemůže nikdy spolehnout, že mu dotace bude schválena. To při realizaci velkých projektů, může nýt velká překážka. Za další nevýhodu může být považováno to, že podnik v případě získání dotace, musí dodržovat podmínky pro nakládání s finančními prostředky z dotačních programů a musí přesně dodržovat strukturu položek, kterou podnik uvádí při žádání o dotaci. Získání dotace je samo o sobě také velice zdlouhavé. V podniku, kde pracuji, jsme se dotacemi začali více zabývat a myslím si, že je to téma, o kterém je třeba se zmínit. O několik dotací už jsme se úspěšně pokusili a myslím, že je škoda, že tuto možnost financování nevyužívá více podniků. I když je celý proces žádosti o dotaci náročný, proč této možnosti nevyužít. Dotačních programů je v současnosti velká škála a o podporu mohou žádat firmy a podniky všech typů a velikostí v podstatě na cokoliv, ať už na rekonstrukce nemovitostí podniku nebo na stroje či vybavení firmy. Jednou z nejčastěji čerpaných dotací je dotace pro zaměstnavatele na zaměstnance od úřadu práce. 2.5 Bilanční pravidla financování Bilanční pravidla financování jsou doporučení pro podnik, kterými by se mělo finanční vedení řídit, jestliže chce ve financování podniku dosáhnout dlouhodobé finanční stability a rovnováhy. 110 https://is.bivs.cz/th/19366/bivs_b/ 45

Vycházejí z dané kapitálové potřeby a stanovují základní zásady, které prostředky financování je potřeba použít za určitých předpokladů ke krytí kapitálové potřeby. Pravidla neřeší výši této potřeby, ale její vnitřní skladbu, která může být podstatně ovlivněna technickou podmíněností majetkové struktury dle zaměření podniku. 111 Nejčastěji jsou uváděna tato čtyři pravidla: Zlaté bilanční pravidlo financování Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zlaté pari pravidlo Zlaté poměrové pravidlo 2.5.1 Zlaté bilanční pravidlo financování Toto pravidlo je možné vymezit jak v užším tak širším pojedí. V tom užším jde především o to, že investiční majetek má být financován výhradně vlastním kapitálem. V pojetí širším by měl být investiční majetek financován především dlouhodobým kapitálem, ať už vlastním nebo cizím. Zlaté pravidlo financování tedy říká, že majetek má být financován právě z těch finančních zdrojů, které mají shodnou dobu trvání jako tento majetek. Platí, že dlouhodobý majetek je financován především z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů, krátkodobé složky majetku z odpovídajících krátkodobých zdrojů. Dodržování tohoto pravidla má vést především k zajištění platební schopnosti podniku. 2.5.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Toto pravidlo se týká pouze skladby kapitálu, a tudíž sleduje vztahy pouze na straně pasiv. Toto pravidlo financování tak nemá žádný vztah k aktivům, tedy k finančním prostředkům. Pravidlo říká, že vlastní zdroje by pokud možno měly převyšovat cizí zdroje, v krajním případě se mají rovnat. Pravidlo vyrovnání rizika tak usiluje o to, aby v případě že se například zhorší tržní podmínky, nebyla ohrožena celá existence podniku. S touto situací se totiž mnohem lépe vyrovná podnik, který financuje svá aktiva především vlastním kapitálem, než podnik, který naopak užívá převahu kapitálu cizího. 111 old.icm.uh.cz/soubor.py/fil7486 46

2.5.3 Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo sleduje vztah dlouhodobého majetku a vlastních zdrojů. Uvedené pravidlo se zabývá vztahem mezi dlouhodobým majetkem a použitými prostředky k jeho krytí. Optimálně jsou dlouhodobá aktiva alespoň z části financována právě dlouhodobými cizími zdroji. Aby tato skutečnost byla zajištěna, musí výše dlouhodobého majetku převyšovat hodnotu vlastního kapitálu. Vzhledem k tomu, že podnik ve svém financování většinou využívá i cizí zdroje, rovnají se tyto dvě položky spíše výjimečně. Toto pravidlo v praxi není příliš využíváno, protože neumožňuje financování cizím kapitálem. 2.5.4 Zlaté poměrové pravidlo Zlaté poměrové pravidlo říká, že tempo růstu investic by ani v krátkém období nemělo překročit tempo růstu tržeb. Jedná se tedy o ekonomický normál, jehož cílem je manažery přimět, aby investovali s mírou a rozumem. Přehnané investice totiž mohou způsobit nevyužití kapacit, z toho plynoucí zbytečné zvýšení nákladů, problémy s likviditou, snížení rentability nebo ztrátu konkurenceschopnosti a další. Uvedená bilanční pravidla financování není možné brát až příliš vážně, opravdu jde spíše o doporučení, která se však nemusí hodit pro každý podnik. 2.6 Finanční rizika Všeobecně riziko znamená hrozbu, potenciální problém, možnost selhání a neúspěchu, ale také to může být příznivá vyhlídka nebo šance. 112 Finanční rizika jsou rizika, která jsou spojena s finančními aktivitami podniku. Rizikem v podniku se zabývá tak zvaný risk management, který by měl tato rizika řídit. Hlavní náplní řízení rizika je udržet ho v předem stanovené míře a to pomocí vhodných nástrojů a metod, a nadále se snažit o maximalizaci zisku podniku. 112 https://managementmania.com/cs/rizika 47

Finanční rizika můžeme dále rozdělit: Podnikatelské Operační Likvidity Úvěrové Tržní 2.6.1 Podnikatelské riziko Podnikatelské riziko je nebezpečí pro podnikatele, že dosažené výsledky v podnikání budou jiné než výsledky předpokládané. Každá podnikatelská činnost sebou totiž přináší určitou míru tohoto rizika a snahou podniku tak je, toto riziko odhadnout, a snížit tak případné ztráty na minimum. Většinou podnikatelské riziko představuje například problémy v odvětví. V případě podniků s vysokým podnikatelským rizikem pak investoři za vyšší riziko požadují i vyšší výnosy. 2.6.2 Operační riziko Operační riziko je riziko, kdy možnost vzniku ztráty vzniká v důsledku provozních chyb a nedostatků. Toto riziko je tedy plynoucí z provozu a operací podniku jako je například lidské selhání, selhání systémů ale také externí události jako jsou přírodní katastrofy a války. 2.6.3 Riziko likvidity Likvidita znamená, že podnik je schopný ve kterémkoli časovém okamžiku v jakékoli výši dostát svým splatným závazkům. 2.6.4 Úvěrové riziko Úvěrové riziko je jedním z těch nejzákladnějších finančních rizik, protože se týká poskytování úvěru, což je běžné téměř v každém podniku. Úvěrové riziko vyplývá z neochoty nebo neschopnosti protistrany včas a v plné výši splatit své závazky. 2.6.5 Tržní riziko Tržní riziko je spojeno se změnami tržních cen a dopadu na podnikový zisk. Výše tohoto rizika závisí na citlivosti podniku na změny cen na trhu. 48

Podle toho o jaké tržní ceny jde, dále dělíme tržní riziko na: Úrokové - změny tržních úrokových sazeb Měnové - změny měnových kurzů Akciové - změny cen akcií Komoditní - změny cen komodit jako je ropa, energie a jiné surovinové vstupy podniku 49

3 Analýza a komparace cizích zdrojů vybraného podniku V této kapitole se budu zabývat analýzou a komparací cizích zdrojů vybraného podniku. Vybrala jsem si podnik, který je mi blízký tím, že v něm pracuji a mám tak přístup ke všem potřebným informacím. V první podkapitole se s vybraným podnikem seznámíme a řekneme si o něm pár základních informací. Ve druhé podkapitole provedu analýzu cizích zdrojů společnosti a také komparaci roků 2010, 2011, 2012 a roku 2013. 3.1 Společnost North stav a.s. 3.1.1 Základní informace Název a sídlo společnosti: North stav a.s., Jateční 3377/47, 400 01 Ústí nad Labem Právní forma: Akciová společnost Identifikační číslo: 250 45 997 Základní kapitál: 2 000 000,- Kč Průměrný počet zaměstnanců: 35 Předmět podnikání: Provádění staveb, jejich změn a odstraňování Zámečnictví, nástrojářství Pokrývačství, tesařství Klempířství a oprava karoserií Izolátéřství Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor Datum vzniku: 18. Prosince 1998 50

3.1.2 Orgány společnosti Představenstvo Předseda - Luboš Pešek (vlastnický podíl akcií 34 %) Místopředseda - Josef Brož (33 %) Místopředseda - Andrea Pešková (33 %) Dozorčí rada Předseda dozorčí rady - Martin Bičák Člen dozorčí rady - Romana Kvapilová Člen dozorčí rady - Filip Štípek 3.2 Analýza cizích zdrojů společnosti Společnost North stav a.s. využívá několik cizích zdrojů k financování své činnosti po celou dobu své působnosti. Ve své diplomové práci jsem se rozhodla tyto cizí zdroje společnosti North stav a.s. analyzovat a určila jsem si to jako cíl práce. Jak již bylo řečeno, v první kapitole cizí kapitál je zachycen v rozvaze na straně pasiv a je členěn na dlouhodobé závazky, krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci. V rozvaze společnosti North stav a.s. za poslední uzavřené účetní období tedy rok 2013 je mezi dlouhodobé závazky společnosti zařazen pouze odložený daňový závazek 113. Mezi krátkodobé závazky patří závazky z obchodních vztahů, závazky ke společníkům, závazky k zaměstnancům ke konci roční účetní závěrky, závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven, daňové závazky a dotace a jiné závazky. Bankovní úvěry a výpomoci obsahují pouze krátkodobé bankovní úvěry, což jsou úvěry investičního charakteru a kontokorentní úvěr. O úvěrech více v následující podkapitole. Konkrétní strukturu cizích zdrojů i s částkami v tisících Kč můžeme vidět v následující tabulce č. 1, která je vytvořena na základě položek z rozvahy společnosti North stav a.s. 113 Odložený daňový závazek představuje výši daně z příjmů, kterou bude muset účetní jednotka zaplatit v budoucích obdobích z titulu těchto přechodných rozdílů. 51

Tabulka č. 1: Cizí zdroje společnosti North stav a.s. Cizí zdroje 64 464 Dlouhodobé závazky 229 Odložený daňový závazek 229 Krátkodobé závazky 43 452 Závazky z obchodních vztahů 45 323 Závazky ke spol., členům družstva a k úča 31 Závazky k zaměstnancům 499 Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. poj. 397 Stát - daňové závazky a dotace -3 391 Dohadné účty pasivní 601 Jiné závazky -9 Bankovní úvěry a výpomoci 20 784 Krátkodobé bankovní úvěry 20 784 Zdroj: Rozvaha společnosti 2013 Dle hodnot cizího kapitálu z rozvahy 2013 je zřejmé, že společnost nevyužívá dlouhodobé úvěry a výraznou položkou jsou naopak krátkodobé bankovní úvěry. Nezanedbatelnou položkou jsou závazky z obchodních vztahů, které tvoří 2/3 cizích zdrojů. 3.2.1 Cizí zdroje společnosti North stav a.s. V této podkapitole Cizí zdroje společnosti North stav a.s. se budu snažit podrobně popsat, které cizí zdroje společnost využívá. Krom toho, že využívá pouze krátkodobé cizí zdroje financování, nevyužívá už žádné alternativní zdroje. Největší položku cizích zdrojů této společnosti tvoří krátkodobé závazky z obchodních vztahů, dále pak krátkodobé bankovní úvěry, kterých společnost využívá několik druhů a jako poslední si řekneme něco málo k leasingu. 3.2.1.1 Krátkodobé závazky z obchodních vztahů Závazky z obchodních vztahů jsou závazky, které vznikají z obchodního styku. Krátkodobé proto, že jejich splatnost je kratší než jeden rok. Tyto závazky zahrnují především závazky vůči dodavatelům. V praxi to funguje tak, že dodavatel společnosti dodá materiál (výrobky, zboží, ) nebo služby tak zvaně na fakturu (neplatí se ihned), než dodavateli společnost tuto dodávku uhradí, vzniká tak společnosti závazek neboli dluh a dodavateli pohledávka. Vzhledem k tomu, že společnost North stav a.s. odebírá od několika dodavatelů a každý z nich má jinak dlouhou splatnost faktury (např. 10,14 ale i 90 dní) tvoří tyto krátkodobé závazky velkou část cizích zdrojů. 52

Dále jsou v závazcích z obchodního styku zahrnuty závazky z přijatých záloh. Společnost dostane zakázku například opravit rodinný dům, s objednatelem se domluví dle rozpočtu, že část dohodnuté ceny zaplatí zálohou ještě před dokončením nebo započetím zakázky. Společnost tak získá finanční prostředky, když ještě své služby nedodala, s těmito prostředky může společnost nakládat, jak uzná za vhodné, může nakoupit materiál, zaplatit dodavatelům nebo prostředky použít na něco jiného, co se netýká zmiňované zakázky. Společnosti tak vzniká závazek z přijaté zálohy. Jinými slovy objednatel společnosti poskytne finanční prostředky za něco, co ještě nemá. 3.2.1.2 Dotace Společnost North stav a.s. využívá dotace od Pracovního úřadu pro Ústecký kraj na zaměstnance. V současné době tuto dotaci pobírá na tři zaměstnance na každého 10 tisíc korun měsíčně po dobu deseti měsíců. 3.2.1.3 Krátkodobé bankovní úvěry Společnost North stav a.s. má z konce roku 2009 Úvěrovou smlouvu od jedné své banky, u které má vedené účty. Tato smlouva je v platnosti až do posud a je neustále rozšiřována Dodatky ke smlouvě, kterými se banka přizpůsobuje společnosti a společnost bance. Tato Úvěrová smlouva byla sjednána mezi bankou a společností North stav a. s. za určitých podmínek. Předmětem této smlouvy je výše Úvěrového rámce 114, která činí 55 milionů korun. Tento Úvěrový rámec může být použit na poskytnutí následujících bankovních produktů. Ve formě úvěrů: krátkodobé fixní úvěry kontokorentní úvěry Tyto úvěry však mohou být čerpaný do celkové výše 40 milionů korun. Nebo ve formě záruk: neplatebních bankovních záruk, a to: a) na krytí pozastávky s dobou splatnosti do pěti let do celkové maximální výše 5 milionů korun b) za dobré provedení smlouvy s dobou splatnosti do dvou let do celkové výše maximálně 20 milionů korun 114 Nejvyšší možná hodnota objemu úvěru, který klient může čerpat. 53

c) za nabídku s dobou platnosti jednoho roku do celkové výše maximálně 25 milionů korun Banka v podmínkách čerpání uvádí následující dokumenty jako podmínky čerpání: platnou a účinnou Smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávkám, na jejímž základě bude zřízeno zástavní právo Banky k pohledávkám společnosti za jeho dlužníky a originál biankosměnky vlastní vystavené společností ve prospěch banky Co se týká úroků, tak společnost se ve smlouvě zavazuje zaplatit úrok z každé čerpané částky úvěru za období. Výši úroku z úvěrů čerpaných formou krátkodobých fixních úvěrů tvoří referenční sazba PRIBOR 115 pro období jednoho měsíce + marže 1,65 % p.a. Výši úroku z úvěrů čerpaných formou kontokorentních úvěrů tvoří referenční sazba PRIBOR pro období jednoho týdne + marže 1,95 % p.a. Přesný úrok a úrokové období je vždy stanoveno v potvrzené žádosti o čerpání. Další podmínky smlouvy nejsou pro účel diplomové práce důležité. V roce 2013 společnost North stav a.s. z výše zmiňované smlouvy mohla čerpat kontokorentní úvěr na částku 6 milionů korun, kdy byl tento úvěr využit jen v opravdu nutných případech. Vzhledem k různým splatnostem faktur u dodavatelů a odběratelů, totiž jednou za čas může dojít k situaci, kdy se běžný účet ocitne na nule a přehoupne se právě v úvěr kontokorentní. Společnost tak dál může platit přijaté faktury za materiál nebo služby, platit zaměstnance a dodržet ostatní závazky. Po zaplacení faktur vydaných se kontokorentní úvěr opět vyrovná a běžný účet se ocitne v plusu. Společnost totiž kontokorent musí splatit vždy do splatnosti jednoho měsíce. Dalším úvěrem ze zmiňované Úvěrové smlouvy, který společnost čerpala, je úvěr revolvingový na částku 17,5 milionů korun. Revolvingový úvěr je úvěr krátkodobý s možností obnovování. Co se týká čerpání tohoto úvěru, funguje to podobně jako u kontokorentního úvěru jen s tím, že je účelový. Tento úvěr společnost čerpala kvůli velké zakázce, kterou dělala pro veřejného zadavatele a potřebovala finanční prostředky na materiál a subdodávky. Nechtěla používat firemní peníze, které sloužily jiným zakázkám a chodu společnosti, aby neohrozila finanční situaci společnosti. 115 PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate) je pražská mezibankovní nabídková sazba. Jde o úrokovou sazbu, za kterou si navzájem banky poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 54

Společnost North stav a.s. dále využívá úvěry na osobní automobily. V současné době má pět úvěrů, dva na 36 měsíců, dva na 48 měsíců a jeden na 60 měsíců (viz. Tabulka č. 2). Tabulka č. 2: Úvěry na OA Předmět Cena Jistina Úrok Měsíční splátka Délka AUDI Q7 933.624 Kč 881.052 Kč 52.602 Kč 25.934 Kč 36 měsíců LAND ROVER 1.988.424 Kč 1.859.584 Kč 128.840 Kč 55.234 Kč 36 měsíců FIAT Ducato 555.006 Kč 441.504 Kč 113.502 Kč 11.563 Kč 48 měsíců Hyunday 638.515 Kč 547.098 Kč 91.417 Kč 13.302 Kč 48 měsíců VW Multivan 1.458.120 Kč 1.243.200 Kč 214.920 Kč 24.302 Kč 60 měsíců Zdroj: Účetnictví společnosti Tyto úvěry na osobní automobily společnost začala využívat až v roce 2012, kdy je upřednostnila před finančním leasingem. Podmínky pro úvěr a leasing jsou sice téměř shodné, ale hlavním rozdíl spočívá v tom, že společnost North stav a.s. se stává při využití úvěru okamžitě vlastníkem vozu, zatím co u finančního leasingu až po splacení a ukončení smlouvy. Další výhodou úvěru je to, že si společnost může okamžitě uplatnit odečet DPH z pořizovací ceny vozu. Úvěr je tak výhodnějším a levnějším zdrojem. V současné době společnost zvažuje investici s pomocí hypotečního úvěru na nákup pozemků pro výstavbu rodinných domů. Hypoteční úvěr se řadí do skupiny dlouhodobých bankovních úvěrů a je zajišťován především zástavním právem. Doba splatnosti u těchto úvěrů obvykle bývá deset a více let viz. kapitola 2.3.2. 3.2.1.4 Leasing Společnost North stav a.s. využívala jako alternativní zdroj financování právě finanční leasing. Informace o leasingu najdeme v Příloze k účetní závěrce pod položkou Majetek ve finančním pronájmu. Za posledních pět let společnost finanční leasing využila k nákupu tří osobních a dvou nákladních automobilů a jednoho stavebního stroje. Společnost leasing využívala především k nákupu aktiv, jako jsou právě automobily a stroje. Společnost jak již bylo zmíněno výše, od roku 2010 pořídila pomocí leasingu šest položek majetku a to v celkové výši přes 6 milionů korun (viz. Tabulka č. 3). Nejčastěji společnost používala finanční leasing na dobu 36 nebo 48 měsíců, po té byl majetek převeden do vlastnictví společnosti. 55

Tabulka č. 3: Leasing společnosti od roku 2010 do 2013 Předmět Cena Mercedes 1.846.000 Kč FORD Transit 859.000 Kč Citroen Berlingo 591.000 Kč ŠKODA Octavia 964.000 Kč VW Transporter 690.000 Kč Pásové rypadlo 1.285.000 Kč Celkem 6.235.000 Kč Zdroj: Přílohy k úč. závěrce společnosti 2010 2013 Finanční leasing byl pro společnost výhodný zejména tím, že finanční prostředky na pořizovaný majetek (automobily a stroje) nemusely být vynaloženy ihned, ale postupně v pravidelných předem dohodnutých splátkách, stejně jako u úvěru. Cenou za to byla podobně jako u úvěru odměna pro leasingovou společnost, která je zahrnuta ve splátkách. V současné době má společnost již všechny leasingy splaceny, a protože leasing je více a snadno dostupný než úvěr, je také dražší. Společnost tak začala využívat a upřednostňovat k nákupu automobilů právě krátkodobé úvěry, které jsou v tuto chvíli pro společnosti levnějším zdrojem než finanční leasing. 3.2.2 Vývoj cizích zdrojů v letech 2010 až 2013 Tabulka č. 4 zachycuje cizí zdroje všech sledovaných let a rozděluje je na jednotlivé položky rozvahy. Tabulka č. 4: Cizí kapitál ve sledovaných letech 2010 2011 2012 2013 Dlouhodobé závazky 138 202 291 229 Krátkodobé závazky 125 719 84 701 52 037 43 452 Bankovní úvěry 17 736 22 283 20 514 20 784 Celkem cizí zdroje 143 593 107 185 72 843 64 464 Zdroj: Rozvaha společnosti 2010-2013 V následujícím grafu č. 1 můžeme vidět vývoj cizího kapitálu v průběhu čtyř sledovaných let. V grafu je zřetelně vidět, že v tomto časovém horizontu došlo k velkým změnám, co se týká celkového objemu cizích zdrojů a velikosti krátkodobých závazků. Zatím co v roce 2010 bylo využívání cizích zdrojů nejvyšší, v roce 2013 bylo nejnižší. Ve všech letech nebyl využit žádný dlouhodobý úvěr. 56

Graf č. 1: Vývoj cizích zdrojů v tis. Kč Vývoj cizích zdrojů 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2010 2011 2012 2013 Bankovní úvěry Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tabulky č. 4 57

4 Vhodné alternativy využití V této čtvrté a zároveň poslední kapitole provedu finanční analýzu podniku, abych zjistila jak je na tom společnost finančně a jaké jsou její silné a slabé stránky. Z výsledků analýzy se pak zaměřím na vhodné alternativy využití cizích zdrojů ve společnosti Noth stav a.s. V první podkapitole se budu zabývat finanční analýzou absolutních ukazatelů a poměrovými ukazateli jako je rentabilita, likvidita a zadluženost podniku. Ve druhé podkapitole se zaměřím na vhodné alternativy využití cizích zdrojů ve společnosti North stav a.s. a v poslední podkapitole shrnu finanční situaci společnosti. 4.1 Finanční analýza společnosti 4.1.1 Analýza absolutních ukazatelů V této podkapitole se budu zabývat vertikální a horizontální analýzou aktiv a pasiv pomocí ukazatelů, které se nazývají absolutní ukazatele. 4.1.1.1 AKTIVA Tabulka č. 5: Výše aktiv ve sledovaných letech AKTIVA 2010 2011 2012 2013 Dlouhodobý majetek 10523 23109 24888 30210 Oběžná aktiva 171620 131030 99888 93152 Časové rozlišení aktiv 726 884 3300 2273 Aktiva celkem 182869 155023 128076 125636 Zdroj: Rozvaha společnosti 2010 2013 Ve sledovaném období společnost North stav a.s. rok od roku svůj dlouhodobý majetek celkem výrazně zvyšovala. Od roku 2010 do roku 2013 se dlouhodobý majetek téměř ztrojnásobil, zatím co aktiva oběžná se pomalu snižovala. Lépe je vše vidět v následujícím grafu. 58

Graf č. 2: Vývoj aktiv v tis. Kč Aktiva 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2010 2011 2012 2013 Časové rozlišení aktiv Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tabulky č. 5 Z grafu č. 2 výše můžeme vyčíst snižování celkových aktiv i složkovou změnu v jednotlivých letech. Na celkovém kapitálu jasně převládá podíl oběžného majetku, což znamená, že se společnost zaměřuje především na obchodní než výrobní oblast. V průběhu čtyř sledovaných let se poměr dlouhodobých a oběžných aktiv (Ukazatel intenzity aktiv) téměř zešestinásobil. UKAZATEL 2010 2011 2012 2013 Ukazatel intenzity aktiv 6,13 17,7 24,91 32,43 Zdroj: Vlastní zpracování 4.1.1.2 PASIVA Tabulka č. 6: Výše pasiv ve sledovaných letech PASIVA 2010 2011 2012 2013 Vlastní kapitál 38086 48006 55118 61171 Cizí zdroje 143594 107185 72843 64464 Časové rozlišení pasiv 1189-169 116 0 Pasiva celkem 182869 155023 128076 125636 Zdroj: Rozvaha společnosti 2010 2013 Z údajů z tabulky č. 6 vyplývá stálý růst objemu pasiv. Vlastní kapitál v průběhu let rostl a cizí kapitál klesal, takže cizí a vlastní kapitál se pomalu začíná rovnat, což je žádoucí. V následujícím grafickém vyjádření je tento jev krásně viditelný. 59