PROGRAM ROZVOJE MČ BRNO-BYSTRC KONCEPT

PROGRAM ROZVOJE MČ BRNO-BYSTRC KONCEPT Verze 2009_08_20 Zadavatel: Městská část Brno-Bystrc Nám. 28. dubna 60 Zpracovatel: Sdružení: Regionální poradenská agentura, s.r.o. Starobrněnská 20, 602 00 Brno IČO: 262 981 63 Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČO: 456 591 76

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 2 (celkem 52) Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Cíle zpracování Programu rozvoje MČ Brno-Bystrc... 3 1.2 Použitá metodika, datové a informační zdroje... 3 1.3 Použité pojmy a zkratky... 4 2 Analytická část... 5 2.1 Situační analýza... 5 2.1.1 Historický vývoj městské části... 5 2.1.2 2.1.3 Poloha a základní geografická charakteristika městské části... 5 Doprava... 7 2.1.4 Technická infrastruktura... 12 2.1.5 Obyvatelstvo a bydlení... 14 2.1.6 Práce a podnikání... 19 2.1.7 Občanská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura... 20 2.1.8 Spolkové aktivity... 31 2.1.9 Ekologická situace a ochrana životního prostředí... 32 2.1.10 Rekreace a cestovní ruch... 35 2.1.11 Image MČ Brno-Bystrc... 39 2.2 SWOT analýza... 41 2.2.1 Poloha a základní geografická charakteristika městské části... 41 2.2.2 Doprava... 41 2.2.3 Technická infrastruktura... 42 2.2.4 Obyvatelstvo a bydlení... 42 2.2.5 Práce a podnikání... 42 2.2.6 Občanská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura... 43 2.2.7 Spolkové aktivity... 43 2.2.8 Ekologická situace a ochrana životního prostředí... 44 2.2.9 Rekreace a cestovní ruch... 44 2.2.10 Image MČ Brno-Bystrc... 45 3 Návrhová část... 46 3.1 Stanovení souhrnné strategické vize rozvoje MČ Brno-Bystrc... 46 3.2 Strategické cíle, specifické cíle a rozvojová opatření... 46 A. Zachování kvality životního prostředí... 48 B. Zajištění vhodných podmínek pro bydlení a jeho rozvoj... 49 C. Zajištění vhodných podmínek pro podnikání a jeho rozvoj... 51 D. Zajištění vhodných podmínek pro rekreaci... 52

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 3 (celkem 52) 1 Úvod 1.1 Cíle zpracování Programu rozvoje MČ Brno-Bystrc Program rozvoje městské části Brno-Bystrc je zpracováván jako nástroj pro plánování a řízení měst podle zákona č. 128/2000 Sb., Zákon o obcích. Obsah Programu není stanoven žádným předpisem, na rozdíl od územně plánovací dokumentace, jejíž obsah a způsob pořízení je zákonnými normami poměrně přesně definován. Program lze chápat jako realizační dokument, jehož pomocí může městská část snáze definovat a uskutečňovat své rozvojové plány. Obecným cílem Programu je zajistit dlouhodobý, vyvážený a koordinovaný rozvoj městské části ve všech jeho odvětvích. Pro dosažení tohoto cíle je ideální zpracovat Program rozvoje jako otevřený a flexibilní dokument. Program definuje možnosti a omezení rozvoje městské části, vyhledává vhodné způsoby financování rozvoje. Měl by sloužit především jako podklad pro zpracování konkrétních investičních záměrů, sestavování rozpočtu, zpracování územního plánu, posuzování regionálních plánů a programů z pohledu městské části v pravomocí omezeným postavením Bystrce jako součásti Statutárního města Brna. Finální dokument by měl být pro splnění své funkce schválen zastupitelstvem. 1.2 Použitá metodika, datové a informační zdroje Zpracování Programu rozvoje MČ Brno-Bystrc (dále jen Program ) probíhalo v souladu se zadáním ve dvou fázích. V první fázi v období červen srpen 2009 probíhalo zpracování první ucelené verze dokumentu tzv. Konceptu, který byl dne 21.8.2009 předán zadavateli k připomínkování. Po předání připomínek byl Koncept zpracovatelem podle těchto podnětů upraven a doplněn. Poté probíhalo veřejné projednání Programu s veřejností. Další podněty vzešlé z tohoto projednávání byly opět konzultovány se zadavatelem a do materiálu zapracovány. Finální verze Konceptu byla odevzdána dne 10.1.2010. Program ve své konečné podobě byl zadavateli předán 12.2.2010. Pro zpracování Programu byla navržena tzv. expertní metoda, která je založena na odborném (expertním) posouzení problému a jeho dalšího vývoje v budoucnosti. Zejména ve druhé fázi po odevzdání první verze Konceptu byla částečně využita i tzv. participativní metoda, která je založena na maximální spolupráci zpracovatele, místních orgánů, obyvatel městské části a představitelů podnikatelské sféry v průběhu procesu zpracování. V průběhu zpracování byl Program průběžně konzultován se zástupci zadavatele a jejich připomínky byly v materiálu zohledněny. Základními datovými a informačními zdroji pro zpracování analýzy jsou následující materiály: ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA BRNA 1994 vydaný obecně závaznou vyhláškou Statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, květen 2008. Aktualizace Územního plánu města Brna. Změna Územního plánu města Brna dle 188 odst. 3) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Zadání. Strategie pro Brno. SWOT analýza. Únor 2009. BURCIN, Boris, RNDr., KUČERA, Tomáš, RNDr. CSc., ČERMÁK, Zdeněk, Doc. RNDr., CSc. Analýza a prognóza demografického vývoje městské části Brno-Bystrc a perspektivy vývoje obyvatelstva v novém obytném celku Kamechy. Praha: 2007. Informace poskytnuté příslušnými odbory Úřadu MČ Brno-Bystrc. Internetové stránky www.bystrc.cz, www.brno.cz a stránky ostatních organizací působících na území Bystrce. Odborné tematicky zaměřené zdroje a www stránky viz Zdroje uvedené v textu

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 4 (celkem 52) 1.3 Použité pojmy a zkratky Anketa Anketa k Programu rozvoje MČ Brno-Bystrc, sběr dat proběhl v dubnu 2009 CVČ ČSÚ DDM DPMB EU IDS JMK KČT Koncept MČ MČ B-B MHD MmB NPÚ ORP PR Program RMČ SBD SF EU SLDB SmB Centrum volného času Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dopravní podnik města Brna Evropská unie Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Klub českých turistů pracovní verze Programu rozvoje MČ Brno-Bystrc Městská část Městská část Brno-Bystrc městská hromadná doprava Magistrát města Brna Národní památkový ústav obec s rozšířenou působností Public relations Program rozvoje MČ Brno-Bystrc (předkládaný materiál) Rada městské části Brno-Bystrc Stavební bytové družstvo Strukturální fondy EU Sčítání lidu, domů a bytů Statutární město Brno Stará dálnice dílčí 5km dlouhý úsek projektu Exteritoriální (průchozí) dálnice A88 : Breslau - Wien mezi Bystrcí a Troubskem ÚMČ ÚSES VOV ZMČ ZOO Úřad městské části Brno-Bystrc Územní systém ekologické stability Vírský oblastní vodovod Zastupitelstvo městské části Brno-Bystrc Zoologická zahrada

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 5 (celkem 52) 2 Analytická část 2.1 Situační analýza 2.1.1 Historický vývoj městské části První písemná zmínka o obci Bystrc pochází z roku 1373. Ves byla po dlouhou dobu zeměpanským majetkem, tedy majetkem panovníka, a spadala pod správu zeměpanského hradu Veveří. Od roku 1424 se ve vlastnictví panství majitelé střídali. Po zrušení poddanství se obec roku 1848 z povinností vůči veverské vrchnosti vykoupila. Rozvoj průmyslu a zejména textilní výroby ve městě Brně ovlivnil v první polovině 19. století řadu obcí v okolí Brna, včetně Bystrce. Obec se rozrůstala o nové obyvatele docházející za prací do města, Brno se stávalo odbytištěm místních zemědělských a potravinářských produktů. Vazba mezi centrem a jeho okolím se upevňovala i díky budování dopravní infrastruktury. Rozvoj obce se projevil i v rozvoji živností a drobného podnikání a rozvoji kulturně a osvětově zaměřené spolkové činnosti. Rozvoj obce přerušený první světovou válkou pokračoval po roce 1918. Obec se dále přibližovala městu Brnu, čemuž přispělo i zřízení autobusové dopravy na trati Veverská Bítýška - Bystrc - Brno v roce 1925 a zavedení pravidelné autobusové linky Bystrc - Žabovřesky v roce 1930. Přímé spojení Bystrce s Brnem pouliční elektrickou dráhou bylo zavedeno roku 1948. Významnou událostí v rozvoji obce byla výstavba Kníničské přehrady dokončená roku 1940 (od roku 1959 Brněnská přehrada). Přehrada se podle projektu měla stát zdrojem elektrické energie, zásobárnou vody, regulačním prvkem vodního toku Svratky i rekreačním zázemím Brňanů. Neméně významnou atraktivitou pro obyvatele města se stala zoologická zahrada na Mniší hoře otevřená roku 1953. Stále větší provázanost Bystrce s Brnem vyústila ve sloučení obce s městem. Sloučení probíhalo ve dvou etapách první byla ukončena 1. července 1957, druhá pak 1. července 1960. Až do 1. srpna 1976 tvořila Bystrc spolu se sousedními Kníničkami samostatnou městskou část s vlastním místním národním výborem. K tomuto datu pak byly Bystrc i Kníničky připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si občané obou bývalých obcí vynutili vytvoření novodobé samosprávné městské části Brno-Bystrc. Zásadní změnou po připojení obce k městu Brnu byla rozsáhlá, především bytová výstavba, která od 70. let nezvratně změnila vesnický charakter Bystrce v jeden z největších sídlištních celků na okraji Brna. Rozvoj ploch pro bydlení byl po přestávce v 90. letech opět oživen realizací výstavby obytného celku Kamechy, která stále probíhá. Bystrc je historickou obcí s tradicí sahající až do 14. století. Život v obci byl zejména od 19. století významně ovlivňován blízkostí města Brna. Toto přibližování vyvrcholilo v roce 1957, kdy začalo připojování a Bystrc se stala jednou z městských částí Statutárního města Brna. 2.1.2 Poloha a základní geografická charakteristika městské části MČ Brno-Bystrc se rozkládá na severozápadním okraji Brna a její rozloha 2724,16 hektarů z ní činí vůbec největší městskou část i katastrální území Brna. Územní obvod městské části je tvořen jediným katastrálním územím Bystrc. Ze severu Bystrc sousedí s městskou částí Brno-Kníničky, z východu Brno-Komín, z jihovýchodu Brno- Jundrov, z jihu Brno-Žebětín. Západní hranice městské části tvoří hranici správního obvodu města Brna, obce za západní hranicí MČ spadají pod ORP Kuřim. Hranici městské části tvoří ulice U Zoologické zahrady, Pod Mniší horou, Komínská, Pod Horkou, Údolí oddechu, U Křivé borovice.

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 6 (celkem 52) Obrázek 1: Administrativní mapa městských částí Brna Zdroj: ČSÚ, Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007 Geologické podloží širšího okolí je velmi pestré. Region brněnského masívu je součástí krystalinického bloku Brunovistulika, který je jihovýchodním okrajem výchozové části českého masívu, respektive jeho dílčí jednotky Moravskoslezské oblasti. Skalní horniny proterozoického stáří jsou zde zastoupeny převážně granodiority a diority. Tyto horniny místy vystupují k povrchu terénu. Rozmanitost geologického podloží ovlivňuje stavební využitelnost území. Zejména oblast kolem ulic Laštůvkova, Černého a Filipova je charakteristická velmi složitými základovými poměry a při případné výstavbě je nutné provést podrobný inženýrsko geologický (geotechnický) průzkum. Z geomorfologického hlediska náleží dané území do oblasti Brněnská vrchovina, celku Bobravská vrchovina, podcelku Lipovská pahorkatina. Jedná se o soustavu protáhlých hřbetů a průlomů. Nadmořská výška MČ se pohybuje v rozmezí 479 220 m (nejvyšší vrchol Kopeček 479 m.n.m.), z pohledu relativní výškové členitosti se řadí k vrchovinám. Podél řeky Svratky se táhne poměrně uzavřená Bystrcká kotlina. Topoklimatické poměry jsou na západním okrají Brna díky výraznému geomorfologickému členění různorodé. Bystrc se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, i když díky své poloze leží u hranice klimatu teplého. Je zde dlouhé, teplé a suché léto. Přechodné období je krátké, průběh jara a podzimu je mírný. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, sněhová pokrývka se zde drží krátce. V lednu se průměrná teplota pohybuje okolo -3 C, nejteplejším měsícem je obvykle červenec, kdy průměrná teplota vystoupá k 18 C. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8 C. Převládající proudění větru je směrem od severu až severozápadu (27,5 %, zejména v létě), následuje směr větru od východu až jihovýchodu (20,4 %, zejména na podzim a v zimě). V Bystrcké kotlině se častěji objevuje teplotní inverze. Brno patří mezi poměrně suchá místa České republiky, ročně zde spadne průměrně 547 mm srážek, z čehož 65 % spadne v létě a 35 % v zimě. Z vodopisného hlediska území náleží do povodí řeky Moravy, dílčí povodí Svratka po Svitavu. Severní hranici katastrálního území tvoří v jihovýchodním směru řeka Svratka, která je regulována vodní nádrží Brněnská přehrada. Zastavěná část správního území MČ B-B se nachází zejména na pravém břehu řeky Svratky. Z dalších vodních toků jde zejména o potoky v Přírodním parku Podkomorské lesy (Veverka, Rakovec, Horákův žleb, Vrbovec, a další bezejmenné). Poměrně četné jsou v Podkomorských lesích i studánky (např. Ríšova, Helenčina). Z pedologického hlediska je skladba půd Brněnska poměrně pestrá. Na území městské části zejména kambizemě a hnědozemě, místy i půdy glejové.

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 7 (celkem 52) Zásadní vliv na charakter městské části mají zdejší přírodní poměry a zastoupení biosféry. Podle biografického členění České republiky leží zájmové území na rozhraní dvou biogeografických provincií provincie panonské a province hercynské, na území Lechovického bioregionu, jeho přechodné, tedy nereprezentativní části. Bioregion leží ve středu Jižní Moravy a zasahuje podstatnou částí do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval. V oblasti se rozkládají rozsáhlé listnaté dubovo-bukové lesy jižní části Přírodního parku Podkomorské lesy, který tvoří většinu plochy katastrálního území Bystrc. Zájmové území leží na hranici zastavěné části města Brna, v menší části převažují urbanistické složky území nad krajinnými, v Přírodním parku je situace opačná. MČ Brno-Bystrc se nachází na severovýchodním okraji Brna v oblasti s kvalitním životním prostředím a příznivým klimatem. Charakter území ovlivňuje geologické podloží vytvářející vrchovinný krajinný reliéf, řeka Svratka, která je na části toku zachycena do vodní nádrže Brněnská přehrada, a rozsáhlý areál Podkomorské lesy. Většina území není zastavěna. 2.1.3 Doprava Základním faktorem ovlivňujícím dopravní situaci v městské části Brno-Bystrc je její poloha na hranici města Brna jako centra Jihomoravského kraje. Výhodou města Brna je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras, které jsou důležitými dopravními tepnami spojujícími Evropu západní s východní a severní s jižní. Město Brno disponuje civilním letištěm. Dobře propracovaná je na území města síť veřejné hromadné dopravy, která bezprostředně navazuje na Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) pokrývající 76 % 1 rozlohy Jihomoravského kraje a 91 % jeho obyvatel. Protože Bystrc slouží jako zázemí pracovní síly pro město Brno, je místní dopravní situace typická ranní a večerní špičkou - ráno ve směru do centra, odpoledne ve směru zpět do Bystrce. Tato špička je patrná zejména v silniční a veřejné dopravě. 2.1.3.1 Silniční doprava Výkon samostatné i přenesené působnosti v oblasti dopravy a silničního hospodářství na území města Brna zajišťuje většinou město prostřednictvím Odboru dopravy Magistrátu města Brna. Místní komunikace jsou ve vlastnictví města Brna. Městská část Brno-Bystrc leží na severozápadním okraji města Brna. Z hlediska automobilové dopravy je z centra města Bystrc dostupná silnicí II/384 vedoucí z MČ Žabovřesky přes Komín a dále kolem Brněnské přehrady (doba jízdy z centra při dobré dopravní situaci cca 20-25 min.). Silnice dále přes Bystrc pokračuje podél Brněnské přehrady směrem k Veverské Bítýšce. Z jihu je Bystrc dostupná směrem od Bosonoh (Žebětína, Kohoutovic) po silnici III/3844, kde využívá úsek již vybudované Staré dálnice. Z hlediska dopravní intenzity je nejvytíženější silnice II/384, a to zvláště v úseku od křižovatky se silnicí III/3840 (do Kníniček) po křižovatku se Starou dálnicí (denní průjezd v roce 2005 téměř 9 000 vozidel 2 ), kde pod názvem ulice Obvodová vytváří jakýsi obchvat Bystrce. Vysoké dopravní intenzitě i na místních komunikacích na území Bystrce napovídají výsledky Hlukové mapy z pozemní dopravy pro území Statutárního města Brna vypracované v roce 2004. Podle výsledků této studie bylo v Bystrci kromě ulice Obvodová vysoké hlukové zatížení zejména v ulicích Odbojářská a Vejrostova, kde ve dne hlukové zatížení přesahuje hranici 65 db a ve Staré Bystrci až 70 db. Protože hluk na úrovni 70 db má již trvalé negativní účinky na lidské zdraví, je tento stav pro obyvatele Bystrce dlouhodobě nepříznivý. 1 2 http://www.idsjmk.cz/strucne.aspx http://www.scitani2005.rsd.cz/mesta/jm/brno.jpg, http://www.scitani2005.rsd.cz/html/tab_jm2.htm

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 8 (celkem 52) Doprava bývá krátkodobě přetěžována při konání festivalu Brno město uprostřed Evropy a v průběhu akcí na Autodromu. Hlavními dopravními osami jsou ulice Kníničská, Odbojářská, Vejrostova, příp. Černého. Negativem pro dopravní obslužnost je koncepce sídliště s řadou slepých ulic, které však v sobě skrývá i možnost řešení. K odlehčení dopravy např. na ulici Vejrostova by pomohlo propojení ulice Vejrostova s ulicí Kachlíkova (chybějící úsek 120 m). Nevhodné je i napojení ulice Obvodové a Staré dálnice neumožňující snadný přístup do Bystrce II, což obyvatelé Bystrce suplují využíváním ulice Odbojářské. Toto náhradní řešení však dopravně zatěžuje střed Bystrce I a přilehlé místní komunikace. Již několik let je v Bystrci aktuálním tématem výstavba rychlostní silnice R 43 jako obchvatu centrální části města Brna. Tak jako dálnice D1 tvoří jižní obchvat města pro dopravu ve směru východ - západ, silnice R 43 by měla vést dopravu ve směru sever jih. Severní tah z Brna směrem na Svitavy je v současnosti hned po dálnici D 1 nejintenzivnějším dopravním tokem, většina dopravy však díky absenci kapacitní komunikace dosud vede přes centrální části města Brna. Výstavba R 43 zapracovaná i PÚR 2008 by proto měla městu výrazně ulehčit. Vzhledem k objemu dopravy, které by měla silnice pojmout, a z toho plynoucího hlukového zatížení, znečištění ovzduší a záboru území, je však výběr trasy velice citlivou záležitostí. Konkrétní trasa dosud není stanovena, k dispozici jsou 4 koridory: ostrovačický, svratecký, svitavský a bystrcký koridor využívající připravenost území a těleso tzv. Staré dálnice jako části plánovaného spojení Vratislav Vídeň. Podle odborníků nejvhodnější bystrcká varianta byla rozpracována v několika variantách různě upravujících zabudování komunikace do intarvilánu Bystrce se snahou o minimalizaci negativních dopadů na obyvatele městské části (umístění silnice do tunelu a vysazení veřejné zeleně, umístění protihlukových stěn). Přesto je tato varianta protínající střed městské části pro řadu obyvatel, představitelů veřejné správy, ekologických aktivistů a další odborné i laické veřejnosti nepřijatelná a nad vedením R 43 probíhá rozsáhlá veřejná diskuze. 2.1.3.2 Doprava v klidu, vybavenost pro motoristy Parkování je jedním z problémů, které trápí zejména sídlištní část Bystrce. Podle www.mapy.cz je v Bystrci 38 parkovacích ploch (hromadná parkovací stání), jejich kapacita je však vzhledem k hustotě osídlení a rostoucí automobilizaci obyvatelstva nedostatečná. 2x při ulici Kamechy (z toho k jednomu parkovišti přístup z ulic Rerychova a Foltýnova) 2x při ulici Kuršova 2x při ulici Vejrostova 2x při ulici Ečerova (nové hromadné parkovací stání) 2x při ulici Fleischnerova 1x při ulici Ondrouškova 1x při ulici Kachlíkova 1x při ulici Nad Dědinou 1x při ulici Páteřní 3x při ulici Černého 1x při ulici Filipova 2x při ulici Laštůvkova 2x při ulici Opálkova 3x při ulici U Zoologické zahrady 3x při ulicích Odbojářská a Vondrákova (dohromady) 1x při ulici Živného

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 9 (celkem 52) 1x na Nám. 28. dubna 2x při ulici Valouškova 1x při ulici Píškova 2x při ulici Přístavní 3x při ulici Rakovecká V důsledku nedostatečné kapacity se řidiči často dopouštějí protizákonného parkování na obousměrných komunikacích. Nejkritičtějšími lokalitami jsou území kolem ulice Teyschlovy, resp. podél Vejrostovy, hromadné parkovací stání v prostoru Eserovy a parkovací kapacita u nákupního střediska MAX, která je v noci využitelná pro residenční parkování. Problém s nelegálním stáním byl v posledních letech částečně vyřešen změnou pravidel silničního provozu (z obousměrných komunikací vznikly jednosměrné, což umožnilo legálně parkovat na obou stranách ulice). Problémy s parkovací kapacitou má Zoologická zahrada v Bystrci, jejímž zřizovatelem je Statutární město Brno. ZOO je díky atraktivním programům stále více navštěvovaná a kapacita parkovacích stání již dávno neodpovídá zájmu návštěvníků a tedy i potřebám zoologické zahrady. Nevhodné parkování má negativní dopady na bezpečnost provozu a pohyb chodců i cyklistů. Rada MČ proto vyžaduje od vedení města řešení tohoto stavu. V oblasti řešení dopravy v klidu je nutné do budoucna přizpůsobit skutečný stav potřebám, které kapacitu parkovišť převyšují. MČ podporuje výstavbu společného garážového parkování, především podzemního. V současné době je ve stádiu výstavby třípodlažní parkovací dům v rozvojové oblasti Kamechy. 2.1.3.3 Cyklistická doprava Podpora cyklistické dopravy společně se zvýšením bezpečnosti cyklistů v městském provozu pomáhá zlepšovat životní prostředí ve městech a následně přispívá k jejich oživení a vytváření lepších podmínek pro bydlení. V Brně bylo s realizací cyklotras započato v roce 1992 v úseku Komín/sokolovna Bystrc-přístaviště. Systém cyklotras ve městě je založen na trasách podél řek Svratky a Svitavy. Tyto trasy společně s trasami Studentskou, Starobrněnskou a Průmyslovou tvoří základní síť cyklotras. Na ně navazuje systém doplňkových tras. To je systém významných radiálních a tangenciálních propojení, které zajišťují rovnoměrné pokrytí města. Aktuálním koncepčním dokumentem řešícím rozvoje cyklistické dopravy je studie z roku 2006. Územím MČ Brno-Bystrc procházejí následující cyklotrasy a cyklostezky: Pražská stezka, resp. trasa č. 1 Trasa má mezinárodní význam, je součástí systému Eurovelo č. 4. V prostoru soutoku řek Svratky a Svitavy navazuje na stezku Brno-Vídeň. Souběžně s řekou Svratkou prochází přírodně zajímavým územím města až k Brněnské přehradě. Tvoří páteřní trasu městského systému ve směru jih - severozápad. Trasa č. 5005 Trasa zv. Brněnské kolečko prochází okolím a okrajovými sídlišti a čtvrtěmi města. Bystrc tvoří spojnici mezi Autodromem a Medlánkami. Kolečko tvoří hranici mezi městskými trasami a trasami mimo zastavěné území města značenými KČT. Trasa č. 5219 Trasa se u hradu Veveří připojuje k trase č. 1, umožňuje jízdu po protější straně Brněnské přehrady a cestu do Chudčic. Cyklostezka podél silnice II/384 Stezka vede podél řeky Svratky a spojuje Bystrc s Komínem a Žabovřeskami a dalšími navazujícími trasami a stezkami na území města.

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 10 (celkem 52) Cyklistickým trasám v Bystrci se vzhledem k jejich turistickému potenciálu podrobněji věnuje kapitola Cestovní ruch a rekreační potenciál. 2.1.3.4 Pěší doprava Pro pěší pohyb na území MČ Brno-Bystrc slouží systém chodníků situovaných samostatně nebo souběžně s individuální automobilovou resp. hromadnou osobní dopravou. Na území není vymezena žádná pěší zóna. Rozloha MČ (v nejvzdálenějších bodech vzdálenost téměř 3 km) a územní bariéry (frekventované komunikace, kolejová tramvajová trať, svažitost terénu) nejsou pro pěší pohyb v intravilánu zcela příznivé. Nevýhodou je i rozdělení Bystrce trasou Staré dálnice, které nabízí pouze omezenou prostupnost pro pěší. Velkou konkurencí pěšího pohybu je i častá frekvence tramvajových linek procházejících celým územím. V důsledku pak pěší pohyb obnáší zejména cestu mezi domovem, parkovištěm, zastávkou MHD a obchodem. Zcela nepříznivé jsou podmínky pro pohyb osob s omezenou mobilitou, maminek s kočárky apod. Důležité pro zvýšení atraktivity pěšího pohybu je zajištění atraktivity veřejných prostranství s dostatečným zastoupením udržované veřejné zeleně, městského mobiliáře a kvalitním a dobře schůdným povrchem přispívající k pozitivnímu vnímání prostranství ze strany uživatelů. Významným prvkem je i zastoupení maloobchodu a služeb, které by byly cílem pobytu venku. Intravilán MČ je na nezastavěné okolí napojen uceleným systémem turistických tras, jejichž trasování a značení udržuje KČT. Přírodní hodnota nezastavěného okolí Bystrce je také velkou konkurencí pěšího pohybu v její zastavěné části. 2.1.3.5 Veřejná doprava Městskou hromadnou dopravu (MHD) v Brně zajišťuje společnost Dopravní podnik města Brna, a.s., v roce 2009 slaví již 140 let existence. Bystrc je součástí MHD od roku 1930, což významně urychlilo její integraci do města Brna. Systém MHD je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Díky IDS JMK jednotlivé druhy dopravy na území Brna i celého Jihomoravského kraje vzájemně spolupracují a vytvářejí tak přehledný a jednoduchý systém vzájemně provázaných linek s jednotným tarifem, přepravními podmínkami a pravidelnými intervaly mezi spoji. Tímto systémovým přístupem se zvyšuje počet cestujících využívající veřejnou dopravu především v regionu a omezují se tak negativní vlivy individuální dopravy v brněnské aglomeraci. Městskou část Brno-Bystrc obsluhují následující linky veřejné dopravy tramvajové linky MHD č. 1, 3 a 11 autobusové linky MHD č. 50 a 52 trolejbusová linka MHD č. 30 noční autobusové linky MHD č. 92 a 98 regionální linky IDS JMK č. 302 a 303 Páteří dopravního systému jsou tři tramvajové linky, všechny mají konečnou na území MČ Brno-Bystrc. Tramvaje č. 1 a 3 zajíždí až na konečnou stanici Bystrc Ečerova, tramvajová linka č. 11 vede pouze do stanice Bystrc Rakovecká. Linka č. 1 umožňuje přímé spojení Bystrce s Hlavním nádražím, Královým Polem a Řečkovicemi. Linka č. 3 umožňuje přímé spojení Bystrce s Žabovřeskami, dopravním uzlem Česká a Židenicemi. A linka č. 11 umožňuje přímé spojení Bystrce s Žabovřeskami, dopravním uzlem Česká a sídlištěm Lesná. Cesta z konečné stanice Bystrc - Ečerova do centra města na Hlavní nádraží trvá podle jízdního řádu DPMB 31 minut, na zastávku Česká 25 minut. Konečnou autobusových spojů je nový přestupní terminál stanice u Zoologické zahrady, která je zároveň hlavním dopravním uzlem v Bystrci. Linka č. 50 využívá ulici Odbojářskou a umožňuje přímé spojení Bystrce s Kohoutovicemi, odkud pokračuje přes Kamenný vrch, Nový Lískovec, Bohunice, Horní Heršpice a zpět do Bohunic k Ústřednímu hřbitovu. Linka č. 52 také využívá ulici Odbojářskou a umožňuje přímé spojení původní Bystrce novou částí Kamechy a dále s Žebětínem a Kohoutovicemi. Linka končí na Mendlově námětí.

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 11 (celkem 52) Jediná trolejbusová linka, která prochází Bystrcí, č. 30, začíná na zastávce Bystrc Černého a umožňuje spojení této odlehlé části Bystrce s centrem MČ a dále s Komínem, Žabovřeskami a Královým Polem. Jako jediná z bystrckých linek neobsluhuje zastávku u Zoologické zahrady. Bystrcí prochází také dvě regionální linky IDS JMK linka č. 302 a 303. Linka č. 302 vede z Brna- Bystrce od Zoologické zahrady přes Rozdrojovice a Jinačovice do Kuřimi. Linka č. 303 začíná také u Zoologické zahrady, dále vede kolem Brněnské přehrady a Hradu Veveří do Veverské Bítýšky. Tyto trasy nabízí vhodnou možnost úniku z urbanizovaného území do pěkné přírody blízkého okolí Brna. Podle výsledků Ankety jsou v Bystrci dva nedostatky obsluhy území veřejnou dopravou. Prvním je provoz tramvají 3 a 11, které mimo špičku nezajíždějí až na konečnou a lidé jsou nuceni přestupovat na spoje, které často nenavazují. Druhým problémem je vedení autobusové linky 52, která slouží jako obsluha sídliště Kamechy a poté pokračuje do Žebětína (lidé uvádějí, že autobus jede přeplněný na Kamechy a poté pokračuje prázdný do Žebětína). Kapacita autobusů a četnost spojů je nedostatečná, a to zvláště mimo dopravní špičku. Provázanost dopravního systému by zlepšilo i zavedení linky č. 30 novým terminálem Zoologická zahrada. Rozvoji dopravní obslužnosti by mělo přispět plánované prodloužení tramvajového vedení za konečnou Bystrc - Ečerova až k lokalitě Kamechy. Termín realizace dosud není stanoven, projekt je zachycen v Územním plánu města Brna. 2.1.3.6 Lodní doprava Lodní doprava jako speciální součást MHD je na Brněnské přehradě provozována pravidelnou veřejnou lodní dopravou DPMB. Lodní doprava má ryze rekreační a turistickou funkci. V provozu je každý rok od dubna do října, cestující převáží na šesti lodích. 2.1.3.7 Železniční doprava Ačkoli má brněnská aglomerace historickým vývojem většinu území propojenu železničními tratěmi a železnice má pro příměstskou dopravu velký význam, v případě MČ Brno - Bystrc nenabývá tento druh dopravy většího významu. Územím Bystrce neprochází žádná železniční trať. Nejbližšími vlakovými zastávkami jsou Brno Královo pole, Brno Řečkovice, Troubsko a hned poté Brno Hlavní nádraží (časová vzdálenost při využití MHD je cca 30 minut, automobilovou dopravou). Napojení Bystrce na železniční síť není plánováno. 2.1.3.8 Letecká doprava Letecká doprava má pro MČ Brno-Bystrc význam jako pro součást města Brna. Město Brno disponuje mezinárodním civilním letištěm, které se nachází v Brně Tuřanech. Letiště Brno-Tuřany je jedním ze čtyř páteřových letišť v České republice. Dle serveru www.mapy.cz je časová vzdálenost při jízdě automobilem z Bystrce (Nám 28. dubna) do Tuřan cca 30 minut. MHD (linka č. 1, přestup na Hlavním nádraží na autobus č. 76 odjezd každou půlhodinu) dopraví obyvatele Bystrce na letiště za necelou hodinu. Doprava v MČ Brno-Bystrc je typická dvěma špičkami ranní ve směru do centra a odpolední ve směru do Bystrce. V důsledku rozvoje automobilové dopravy ve městě roste význam silniční dopravy. Zde je problém zejména s dopravní obslužností a prostupností sídliště a vnitřní části Bystrce, která je v současnosti v některých úsecích značně přetěžována. Problematickou je otázka možnosti výstavby rychlostní silnice R 43, která by měla tvořit severo-jižní obchvat města Brna, s využitím tělesa Staré dálnice vedoucí středem Bystrce. Parkovací kapacity se jeví jako nedostatečné a v některých případech má tento stav vliv na plynulost a bezpečnost provozu, cyklistů i chodců. Infrastruktura pro cyklistickou dopravu i pěší pohyb je v Bystrci využívána zejména pro rekreaci v blízkosti přehrady a v okolních lesích. Rekreační funkci má i lodní doprava na Brněnské přehradě. Vysokou důležitost má v Bystrci vzhledem k vysokému počtu obyvatel, převládající obytné funkci a vysoké vyjížďce za prací veřejná doprava zahrnující linky MHD a IDS JMK. Linky pokrývají celé území. Páteří je tramvajové spojení. Nedostatečné je spojení nového komplexu Kamechy a frekvence autobusových linek, které tento komplex obsluhují.

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 12 (celkem 52) 2.1.4 Technická infrastruktura 2.1.4.1 Zásobování vodou Na území celého města Brna zajišťuje dodávku pitné vody společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Město Brno je významným akcionářem BVK a vlastníkem vodohospodářské infrastruktury na území města, kterou společnosti BVK pronajímá. V současné době je zásobování města Brna pitnou vodou postaveno na třech zdrojích. Hlavním zdrojem je podzemní voda, dodávaná z prameniště Březová nad Svitavou, doplňkovým zdrojem je upravovaná voda povrchová z Vírského oblastního vodovodu. Úpravna vody z řeky Svratky v Pisárkách slouží od roku 2001 jen jako rezervní zdroj pro mimořádné případy. Brněnský vodovodní systém má 6 základních tlakových pásem, do nichž je voda dodávána přímo ze zdrojů vody a dále je z nich přečerpávána či přepouštěna do celé řady tlakových pásem na základní tlaková pásma navazujících. Městská část Brno Bystrc náleží do 3. základního tlakového pásma, které bylo vytvořeno v sedmdesátých letech po realizaci výstavby II. březovského vodovodu v souvislosti s rozvojem sídlištní výstavby v severních a severozápadních lokalitách města Brna. Do vodojemů tohoto tlakového pásma je přiváděna voda z vodojemu Čebín, tj smíchaná tvrdší voda březovská z prameniště Březová nad Svitavou, přivedená potrubím II. březovského přivaděče a upravovaná měkká voda vírská z Vírského oblastního vodovodu. Výškové poměry pomáhají v Bystrci řešit 3 vodojemy o celkovém objemu 15 000 m³ a jedna čerpací stanice. Vodojemy byly uvedeny do provozu v roce 1982, v letech 2000 2001 dva z nich prošly rekonstrukcí. Vodovodem je vybavena trvale obydlená část zastavěného území Bystrce. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje definuje záměr vybudovat vodovod i v rekreační oblasti na pravém břehu Brněnské přehrady, kde se chaty často stávají místem dlouhodobého nebo i trvalého pobytu jejích obyvatel, a nahradit lokální zdroje užitkové vody Jelenice a Chochola. Vodovod by měl být realizován i s odkanalizováním. Projekt je ve stádiu studie s předpokládaným termínem realizace v letech 2011-2012. Další plánovanou akcí je propojení vodojemů Bystrc na VOV. Tento projekt měl být realizován již v letech 2007-2008. 2.1.4.2 Kanalizace pro veřejnou potřebu Na území Bystrce byla již v době výstavby sídliště v 70. a 80. letech kvůli nárůstu produkce odpadních vod v souvislosti s bytovou výstavbou na území celého města Brna vybudována oddílná kanalizace. Do stávající sítě začaly být odváděny pouze splaškové vody a srážkové jsou vedeny samostatnou kanalizací přímo do toku. Základ stokové sítě města tvoří šest kmenových sběračů, označených A F. MČ Brno Bystrc náleží ke sběrači B, resp. ke splaškové stoce BI. Kmenový sběrač B, jehož délka je 15,92 km, vede po levém břehu Svratky a zajišťuje odkanalizování části Komárova a Horních Heršpic, střed města, část Starého Brna, Bohunice areál FN, Nový Lískovec, Jundrov, Žabovřesky, Kohoutovice a Komín. Na splaškovou kmenovou stoku BI jsou napojena území Komín, Bystrc, Žebětín, ve výhledu bude na tuto stoku napojeno Jižní centrum a přestavbové území v oblasti. K veřejné kanalizaci je dle SLDB 2001 připojeno téměř 100 % všech trvale obydlených bytů MČ Brno Bystrc. Odvádění a čištění odpadních vod zajišťuje společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Odpadní vody z celého města jsou čištěny v Čistírně odpadních vod v Modřicích. Čistírna byla uvedena do provozu v roce 1961. V posledních letech byla z důvodů nevyhovujících parametrů rekonstruována, takže dnes je již schopna dodržovat veškeré limity požadované platnými předpisy. V současné době chybí generely kmenových stok B a C, což zahrnuje i území MČ Bystrc. Generely vymezují nutné rekonstrukce a dostavby kmenových a hlavních stok v souladu s požadavky platného ÚPmB. Rozvoj bydlení, rekreace, průmyslu i podnikání je dále závislý na odpovídajícím přizpůsobení systému odvodnění. Kanalizační síť Bystrce je dostatečná co se týče pokrytí trvale obydlených bytů, neodvodňuje však chatové oblasti na březích přehrady (kde je problém i se samotným zásobováním vodou) a celkově je značně zastaralá. Jsou zde i problémy s nedokonalou likvidací tekutých odpadů. Likvidace odpadů je od dubna 2008 kontrolována pracovníky stavebního odboru Úřadu MČ Brno

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 13 (celkem 52) Bystrc. Zkontrolováno bylo zatím pouze 8 % objektů, závady byly objeveny u 21 % objektů, přičemž vážné nedostatky se týkají 2-3 % objektů. Kromě rekonstrukce úseku stoky ve Staré Bystrci je proto do budoucna uvažováno v rámci vybudování vodovodu i odkanalizování rekreační oblasti na pravém břehu Brněnské přehrady. Rekreační chaty se nezřídka stávají místem trvalého pobytu obyvatel, realizace kanalizace se proto pomalu stává nutností. Záměr není zaveden v PRVK. 2.1.4.3 Elektroenergetika Monopolní distribuční organizací elektrické energie pro město Brno, včetně MČ Brno Bystrc, je energetická skupina E.ON Česká republika. Provoz sítí velmi vysokého napětí (VVN) i vysokého napětí (VN) je řízen z dispečinků, které jsou umístěny v centru Brna. Hlavním dodavatelem elektrické energie pro E.ON je ČEZ, a.s. Z dalších energetických zdrojů se pod hrází Brněnské přehrady (k.ú. Kníničky) nachází malá vodní elektrárna Kníničky provozovaná firmou HYDROČEZ, a.s. Město Brno je napájeno z rozvoden 400/220/110 kv Sokolnice a 400/110 kv Čebín dvojitým okružním vedením 110 kv. Toto vedení probíhá kolem celého města (se střední příčkou) a napájí 6 hlavních distribučních transformačních stanic 110/22 kv, které jsou poměrně rovnoměrně rozmístěny kolem Brna i v jeho centru. V nich se elektrická energie transformuje na napětí 22 kv, které je využíváno pro vlastní distribuci elektrické energie jednotlivým velkoodběratelům a dále pro napájení distribučních trafostanic 22/0,4 kv. Z těchto distribučních trafostanic jsou již pomocí distribuční sítě NN napájeni jednotliví maloodběratelé. E.ON zajišťuje pravidelné rekonstrukce a v případě potřeby budování nových transformačních stanic a rozvoden. Současná síť elektrických rozvodů je proto dostatečná a v dobrém stavu i s rezervami pro případný územní rozvoj. 2.1.4.4 Plynárenství Stupeň plynofikace MČ Brno Bystrc je podle údajů SLDB 2001 poměrně vysoký (plyn je zaveden do 88 % trvale obydlených bytů), stejně jako v celém městě Brně (88,4 %). Plyn by zaveden do panelových domů již v době jejich výstavby a dodnes ve většině bytů tvoří hlavní médium používané k vaření. Monopolní distribuční organizací je pro celé město Brno v oblasti plynárenství Jihomoravská plynárenská, a.s., Brno. Tato společnost je součástí skupiny RWE v ČR. Plyn pro město Brno je dodáván z předávací stanice Velké Němčice plynovodem Velké Němčice Podolí. Do města je plyn dodáván přes předávací a regulační stanici Podolí. Koncepce zásobování plynem spočívá ve vybudovaném vysokotlakém obchvatu kolem Brna. Z vysokotlakých regulačních stanic situovaných poblíž vysokotlakého obchvatu vychází síť středotlakých plynovodů jednak pro přímé zásobení odběratelů, jednak pro napájení regulačních stanic středotlak-nízkotlak ve městě. Ze středotlakých regulačních stanic je proveden uliční rozvod nízkotlakého plynu pro zásobování obyvatel a maloodběratelů. Stávající stav plynovodů je celkem vyhovující a síť je postupně rekonstruována. 2.1.4.5 Teplárenství Zásobování obyvatel města Brna teplem zajišťuje společnost Teplárny Brno, a.s. Teplárny Brno dodávají teplo pro zhruba 92 000 domácností. Systém centrálního zásobování teplem je využíván převážně pro vytápění a ohřev teplé a užitkové vody. Teplárny Brno mají šest provozů. Jedná se o provozy Špitálka, Brno-sever, Staré Brno, Červený mlýn, Kamenný vrch a Bystrc. Dále je do soustavy zapojena Spalovna komunálních odpadů v Brně, která dodává teplo do parní sítě tepláren. Brněnská teplárenská soustava tvoří jednu z největších teplárenských soustav v České republice. Provoz Bystrc je umístěn na Teyschlově 33. V provozu je od roku 1990-1991 a zásobuje ulice Teyschlova, Rerychova, Kuršova, Lýskova, Foltýnova a postupně se připojují nově budované objekty v sídlišti Kamechy. Původní zdroj na plynná paliva prošel v letech 2003-2005 rozsáhlou rekonstrukcí, která přispěla ke zvýšení ekologičnosti výroby tepla. V provozu jsou dnes instalovány 2 kotle na dřevní štěpku s výkony 1,1 MWt a 1,5 MWt a 4 plynové kotle s celkovým výkonem 18,6 MWt. Kotle

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 14 (celkem 52) na biomasu spalují zbytky dřeva z lesní těžby a piliny ze zpracování dřeva, které dodávají Lesy města Brna, a.s. Současný stav zásobování teplem je v Bystrci vyhovující. 2.1.4.6 Telekomunikace a radiokomunikace Obor telekomunikací a radiokomunikací se ve městě Brně od roku 1992 vyznačuje mimořádně dynamickým kvantitativním a kvalitativním rozvojem. Hlasové i datové telekomunikační služby jsou mimo společnosti telefónica O2 Czech Republic, a.s., zajišťovány řadou jiných operátorů (např. České radiokomunikace, GiTy, GTS Novera, operátoři kabelové televize atd.) i mobilními operátory (O2, T- Mobile, Vodafone). Dominantním poskytovatelem rozhlasového a televizního vysílání je na území města Brna odštěpný závod Jižní Morava společnosti České radiokomunikace. Někteří poskytovatelé těchto služeb mají na území Bystrce své sídlo nebo pobočky (např. Netbox). Současný stav je díky tomu, že je Bystrc součástí města Brna s jeho konkurenčním prostředím, vyhovující. Technická infrastruktura na území MČ Brno-Bystrc je obecně v dobrém stavu i dostatečné kapacitě. MČ Brno Bystrc disponuje rozvinutou vodovodní a kanalizační sítí, jejíž stav odpovídá stáří a intenzitě využívání. Možnosti MČ zasahovat do této oblasti jsou však omezené. Problematická je oblast Brněnské přehrady, kde kanalizace chybí a část septiků je v nevyhovujícím stavu a způsobuje znečištění. Dodávky elektřiny, plynu i tepla jsou zajišťovány v rámci rozvodné sítě města Brna hlavními dodavateli. Díky rozvinutému trhu telekomunikačních a radiokomunikačních operátorů jsou i tyto služby na území Bystrce dobře dostupné a ve vysoké kvalitě. 2.1.5 Obyvatelstvo a bydlení 2.1.5.1 Demografická situace Na území MČ Brno-Bystrc žilo k 1.1. 2009 3 23 432 obyvatel, což z ní činí hned za MČ Brno-střed, Brnosever, Královo Pole a Líšeň pátou nejlidnatější městskou část. Hustota zalidnění dosahuje vysoké hodnoty 860 ob./km², přestože značnou část katastru tvoří řídce osídlená oblast přehrady a Podkomorských lesů. Do vývoje počtu obyvatel Bystrce se výrazně promítla populační a sídelní politika 70. a 80. let minulého století a související výstavba panelového sídliště jako zázemí pro pracovní sílu průmyslového města Brna. V těchto dvaceti letech vzniklo v Bystrci 83 % současného počtu bytů a počet obyvatel se téměř zdesetinásobil. Dnes je obyvatelstvo Bystrce považováno opět za stabilizované, s mírným růstem mezi posledními dvěma sčítáními lidu a mírným poklesem v tomto desetiletí. Jak je uvedeno v prognóze vývoje obyvatelstva MČ Brno Bystrc z roku 2007, bytová politika v uplynulých desetiletích determinovala kromě vývoje počtu obyvatel i další demografické charakteristiky a její vliv se bude v budoucnu dále projevovat. 3 Evidence počtu obyvatel úřadu městské části

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 15 (celkem 52) Graf 1: Vývoj počtu obyvatel MČ Brno-Bystrc v letech 1869-2009 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 1869 2001 a interní evidence MČ Brno Bystrc Výše popsaný stavební boom dodnes ovlivňuje věkovou strukturu obyvatelstva. Zatímco při sčítání obyvatelstva v roce 1991 v Bystrci výrazně převažoval podíl dětské (24,2 %) a produktivní (63,2 %) složky a průměrný věk obyvatel Bystrce byl o 4,2 roku nižší než průměrný věk obyvatel Brna (37,8 let), v roce 2001 bylo zastoupení dětské složky na úrovni průměru města Brna. Podíl osob v produktivním věku oproti tomu vzrostl v Bystrci na krajně vysokých 70,5 % a podíl seniorů zůstal přes své nemalé zvýšení pod hladinou 15 %. Popsané změny dobře ilustrují společenský vývoj sídliště, které bylo v. 70. a 80. letech osidlováno zejména mladými manželskými páry zakládajícími rodiny. Baby boom poté v 90. letech utichl a silné ročníky narozené před 20 30 lety se dnes přesouvají do kategorie produktivního věku. Přesto lze konstatovat, že obyvatelstvo Bystrce je stále poměrně mladé. Podle demografické prognózy do roku 2030, kterou si MČ Brno-Bystrc nechala zpracovat v roce 2007 v souvislosti s výstavbou obytného celku Kamechy, lze předpokládat, že počet obyvatel správního území MČ Brno-Bystrc v následujících třech letech migračního přílivu dynamicky poroste, přičemž růstový trend bude velmi pravděpodobně pokračovat dalších nejméně deset let. Při zohlednění dalších vlivů se jako nejpravděpodobnější jeví kulminace celkového počtu obyvatel někdy mezi lety 2020 až 2023, a to na úrovni přibližně 27,5 tis. obyvatel. Největší podíl na růstu počtu obyvatel budou mít podle prognózy obyvatelé v postproduktivním věku, jejichž počet se do roku 2030 plynule zvýší přibližně o 120 %. Tento vývoj je zcela zásadní z hlediska potřeb sociální péče, která spadá do kompetence místní samosprávy. Zároveň se jedná o vývoj prakticky nezvratný, neboť téměř všichni touto analýzou dotčení senioři jsou totiž již dnes obyvateli MČ Brno-Bystrc a navíc se nacházejí ve věku, kdy migrační mobilita má jen zcela okrajový vliv na další vývoj početní velikosti příslušných generací. Výrazně pozitivní vývoj postihne podle prognózy i dětskou složku obyvatelstva. Zejména díky bytové výstavbě a imigraci mladých párů a rodin lze předpokládat, že pokud v současnosti by ve správním obvodu MČ Brno-Bystrc mělo žít asi 1,7 tis. dětí ve věku školní docházky, pak přibližně za patnáct let by jich mělo být celkově asi 2,7 tis. Tyto údaje jsou při zohlednění faktu, že většina populace v předproduktivním věku bude bydlet v nové části Kamechy, zásadní pro rozhodování o kapacitě a lokalizaci předškolních a školních zařízení na území MČ.

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 16 (celkem 52) Graf 2: Vybrané grafy z dokumentu Analýza a prognóza demografického vývoje městské části Brno- Bystrc a perspektivy vývoje obyvatelstva v novém obytném celku Kamechy Pozn: vlevo - očekávaný vývoj obyvatelstva podle základních věkových skupin v MČ Brno-Bystrc, vpravo - očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže ve věku přípravy na zaměstnání v MČ Brno-Bystrc) Zdroj. Analýza a prognóza demografického vývoje městské části Brno-Bystrc a perspektivy vývoje obyvatelstva v novém obytném celku Kamechy Popsané změny věkové struktury v sobě skrývají poměrně složité strukturální změny, které budou představovat vysoké nároky na budoucí rozhodovací procesy. Vzdělanostní struktura obyvatel Bystrce je podle posledního SLDB z roku 2001 prakticky totožná se strukturou města Brna. Podle Sčítání bylo 17,9 % obyvatel Bystrce vysokoškolsky vzdělaných. 82,4 % obyvatel starších 15 let dosáhlo vzdělání vyššího než základního (vyučení, maturita, vyšší odborné, nástavbové nebo vysokoškolské vzdělání). Obyvatelstvo Brna dosahuje ve srovnání s Českou republikou v charakteristikách vzdělanosti výrazně lepších výsledků, zejména v oblasti vysokého školství, a potvrzuje tak své postavení univerzitního města. MČ Brno-Bystrc je se svými 23 432 obyvateli jednou z nejlidnatějších městských částí. Do těchto dimenzí Bystrc posunula masová bytová výstavba 70. a 80. let a následný příliv nového obyvatelstva. Kromě desetinásobného zvětšení počtu obyvatel byly na dlouhou dobu výrazně ovlivněny i další charakteristiky, např. věková struktura obyvatelstva, které je stále poměrně mladé. Do budoucna bude nutné odpovídajícím způsobem přizpůsobit kapacity příslušných zařízení zvýšení počtu seniorů v souvislosti se stárnutím dnešní produktivní složky obyvatel a také s růstem počtu malých dětí v souvislosti s bytovou výstavbou v lokalitě Kamechy. Obyvatelstvo Bystrce se vyznačuje příznivou strukturou vzdělanosti, což je do velké míry dáno přítomností řady vzdělávacích institucí ve městě Brně. 2.1.5.2 Sídla a bydlení Osídlení je na území městské části Bystrc koncentrováno do východního cípu v úseku od hráze Brněnské přehrady po hranice s městskou částí Brno-Komín. Současné zastavěné a obydlené území historicky navazuje na starší vesnické osídlení (viz kap. Historický vývoj městské části), v 70. letech 20. století však bylo díky mohutné panelové výstavbě několikanásobně rozšířeno. Menší obydlená část ostře kontrastuje s rozsáhlými plochami neosídlené lesnaté západní části Podkomorských lesů. Dnešní rozloha městské části je 2 725 ha. Obydlená část Bystrce je rozdělena do tří částí. První, nejníže umístěná, je tzv. Bystrc I 4, která se Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela sv. Jana při řece Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Starou dálnici. Na ni bezprostředně navazuje druhá ve východním svahu položená část Bystrc II 5. Jde o novější panelové sídliště západně od Satré dálnice až po tramvajovou smyčku 4 Ulice: Heyrovského, Joukalova, K dálnici, Komínská, Krajní, Na zeliskách, Nad kašnou, náměstí 28. dubna, Obvodová, Píškova, Pod Mniší horou, Přístavní, U sokolovny, U zoologické zahrady, Valouškova, Větrná, Vondrákova, Výhon, Wollmannova, Živného. 5 Ulice: Adamcova,Eserova, Fleischnerova, Foltýnova, Hrad Veveří, Kachlíkova, Kamechy, Kubíčkova, Kuršova, Lýskova, Nad dědinou, Ondrouškova, Páteřní, Pod Komorou, Rakovecká, Rerychova, Ruda, Šemberova, Štouračova, Teyschlova, U křivé borovice, Vejrostova, Vrbovecká.

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 17 (celkem 52) Bystrc - Ečerova. Třetí v západním svahu orientovanou část tvoří území původně plánovaného sídliště Bystrc II/A, které mělo pokrývat prostor za panelovými domy vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu. Tento prostor je dnes zastavován sídlištěm Kamechy 6. Výstavba probíhá ve třech etapách, které realizují tři soukromé investorské společnosti - Impera Styl a.s. (Kamechy I), Reko a.s. (Kamechy II) a Fiedler Reality, s.r.o. (Kamechy III Pod Chvalkovkou). V dnešní době je Bystrc jedním z největších brněnských sídlišť. K 1.3. 2001 7 zde bylo 1 066 domů, z toho 1 001 trvale obydlených s 9 439 bytovými jednotkami. Panelová zástavba v Bystrci tvořila 44 % domů, odpovídající podíl 43 % - bylo postaveno v letech 1946 1980 (přesněji mezi lety 1970 a 1991). Skladba bytového fondu Bystrce odpovídá jeho sídlištnímu charakteru. 92 % bytů se nachází v panelových domech a jsou obývány 90% obyvatel Bystrce. 24 % tvoří byty do velikosti 1+1, 28 % velikosti 2+1, 40 % velikosti 3+1 a 8 % byty 4+1 a větší. Téměř 60 % bytů bylo k 1.3. 2001 družstevních, 33 % bylo bytů nájemních. Díky prodeji obecních domů se tento podíl v průběhu posledních let mírně snížil, takže k 31.12. 2007 již dosahoval podíl obecních bytů 29 %. Prodej v Bystrci probíhá pomalejším tempem než na území celého města Brna. Správu obecních domů svěřených městské části provádí společnost BYTASEN, spol. s r.o. Družstevní byty na území městské části jsou většinou ve vlastnictví SBD Průkopník, které v Bystrci sídlí. U družstevních bytů také probíhá v posledních letech jejich převod do vlastnictví člena družstva. Domy postavené panelovou technologií jsou charakteristické řadou technologických a stavebních nedostatků, zejména vysokými ztrátami tepelné energie, nekvalitně provedenou panelovou konstrukcí a zatékáním plochými střechami. Většina majitelů těchto objektů proto v posledních letech přistupuje k postupné regeneraci a revitalizaci bytových domů. Domy vlastněné městem jsou regenerovány podle Programu regenerace obecního bytového fondu, aktuální program je platný na období 2008-2011. Součástí regenerací bývá ve většině případů zateplení fasády domu a výměna oken, což přispívá mj. i k zatraktivnění veřejných prostranství. Z cenového hlediska patří Bystrc do oblasti 8 s podprůměrnými cenami. Průměrná cena standardního bytu v oblasti byla v květnu 2009 1 972 539 Kč, regulované nájemné činilo 53 Kč/m 2, tržní nájemné 118 Kč/m 2. Pro srovnání např. v oblasti vymezené k.ú. Královo Pole, Lesná, Pisárky, Žabovřesky byla průměrná cena standardního bytu v květnu 2009 2 176 527 Kč, regulované nájemné činilo 67 Kč/m 2, tržní nájemné 124 Kč/m 2. Po období stagnace, které nastalo po ukončení komplexní bytové výstavby v roce 1990, se v posledních letech počet bytů v Bystrci postupně zvyšuje. Z části je tento nárůst tvořen nástavbami nad panelové domy realizovanými v rámci regenerací a revitalizací těchto objektů. Ve velké míře probíhá i výstavba nových bytových domů realizovaná veřejnou správou i soukromými investory. Tabulka 2.1: Příklady rozšiřování bytového fondu v MČ Brno-Bystrc Název lokality Druh výstavby Počet b.j. Rok dokončení Opálkova Bytový dům 32 2001 Adamcova Bytové domy 73 2001 Vrbovecká Bytový dům 50 2001 Štouračova Bytové domy 84 2001 Heyrovského Nástavby 24 2001 Laštůvkova Nástavby 36 2002 Černého Nástavby 2006 Šemberova Bytové domy 48 Rozestavěno Zdroj: Generely bydlení města Brna 6 Ulice: Hlinecká, Hvězdecká, Chudčická, Chvalkovka, Javůrecká, Kavčí, Kocanovská, Křepelčí, Listnatá, Lišejníková, Novodvorská, Přírodní, Říčanská, Sentická, Vlaštovčí, Žabí. 7 V tento den proběhlo poslední Sčítání lidu, domů a bytů 8 Oblast je katastrálním územím Bohunice, Bosonohy, Bystrc, Kohoutovice, Líšeň, Slatina, Nový Lískovec, Starý Lískovec.

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 18 (celkem 52) Jednoznačně nejvýznamnějším projektem je probíhající výstavba obytného celku Kamechy, který bude po dokončení všech tří etap obsahovat celkem 783 bytových jednotek. Kvalita bydlení je úzce spojena s veřejnými plochami a urbanistickým řešením okolí. Městská část má v tomto ohledu své výhody i nevýhody. Masová sídlištní zástavba 70. let téměř zcela potlačila vesnický charakter původního jádra. Sídliště nemá klasickou uliční strukturu a svou rozlohou a měřítkem může působit neosobně. Velkým negativem je rozdělení Bystrce tzv. Starou dálnicí, která v délce 1,6 km celé území přetíná a lze ji bezpečně pěšky překonat pouze na pěti místech. Nedostatečné je zastoupení zeleně v samotné zástavbě, na což spolu s nedostatečným počtem prvků městského mobiliáře (lavičky, koše) a nízkou frekvencí úklidu v Anketě poukazovali občané. Specifickým problémem bydlení jsou psí exkrementy nacházející se na veřejných prostranstvích. Nespokojenost v tomto ohledu vyjadřuje přes 80 % účastníků Ankety. Kvalitou veřejných prostranství se v Bystrci mj. zabývá Komise pro regeneraci panelového sídliště. Z hlavních akcí, které byly v rámci humanizace sídliště v posledních letech realizovány, šlo zejména o výsadbu veřejné zeleně. Koncepčním materiálem, který má řešit regeneraci panelového sídliště, je Projekt regenerace panelového sídliště Brno Bystrc zpracovaný v prosinci 2003 Atelierem RAW. Dokument navrhuje několik aktivit, které by měly být za finanční podpory regionálních a státních zdrojů realizovány v průběhu let 2005-2009 a jejichž realizace by měla přispět k humanizaci sídliště a vyřešení některých architektonických, dopravních, environmentálních a sociálních problémů. Většina z popsaných projektů (úprava veřejných prostranství, parkovací plochy, cyklotrasy) dosud nebyla realizována. Rozvojové plochy pro bydlení Aktuálně platný Územní plán města Brna vymezuje na území Bystrce několik rozvojových lokalit určených výstavbu pro bydlení. ulice Kamechy, lokalita Kamechy, ulice Šemberova, mezi ulicemi Vejrostova a Štouračova, mezi ulicemi Odbojářská a Na Zeliskách, mezi ulicemi Joukalova a Přístavní. V lokalitách Kamechy a Šemberova již výstavba probíhá. Při přípravě dalších rozvojových projektů pro bydlení je třeba zajistit dostatečnou občanskou vybavenost a dostupnost veřejných i komerčních služeb a dostatečné parkovací kapacity. Bystrc je dnes největším brněnským panelovým sídlištěm. Ve vlastnické struktuře převládají byty družstevní a obecní, privatizace probíhá pomaleji než v jiných částech Brna. Ke zlepšení kvality bydlení přispívá postupná regenerace a revitalizace domů. Od konce 90. let probíhá rozvoj bytového fondu, největším projektem je výstavba rozsáhlého obytného komplexu Kamechy. Cena bydlení v Bystrci je v rámci města Brna podprůměrná.

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 19 (celkem 52) 2.1.6 Práce a podnikání 2.1.6.1 Trh práce Analýza trhu práce vychází z nejnovějších dostupných údajů zjištěných během posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Podle tohoto šetření bylo v Brně-Bystrci 13 047 ekonomicky aktivních osob, v relativním vyjádření 54,8 % obyvatel, tedy více než je průměr města Brna jako celku (51,7 %). 91 % zaměstnaných obyvatel MČ Brno Bystrc vyjíždí do zaměstnání mimo Bystrc. Tato zjištění odpovídají mladší věkové struktuře s vysokým podílem osob v produktivním věku a potvrzují, že Bystrc stále zůstává významným zázemím pro pracovní sílu města Brna. Pracovní příležitosti přímo na území Bystrce jsou minimální, většinou jde o odvětví služeb. Možnost ovlivnit nabídku pracovních příležitostí přímo v MČ a snížit tak nutnost vyjížďky za prací je ze strany MČ omezená. Jednou z cest může být vhodná územně plánovací činnost a vymezení vybavených a vhodně lokalizovaných ploch pro činnost ekonomických subjektů. Příslušná opatření je však nutné prosadit do Územního plánu města Brna. Odvětvová struktura zaměstnanosti je podle výsledků SLDB 2001 srovnatelná se strukturou zaměstnanosti Brna jako celku. Převládají zaměstnanci odvětví průmyslu (18,5 %), školství, zdravotnictví, veterinárních a sociálních činností (15,4 %), obchodu a opravách motorových vozidel a spotřebního zboží (13,2 %). V posledních letech v rámci Brna došlo k posílení zaměstnanosti v odvětví nemovitostí a služeb pro podnikání a výzkum a v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Z těchto dat je možné odvodit trendy v odvětvové struktuře zaměstnanosti, které se týkají i obyvatelstva Bystrce. Tabulka 2.2: Odvětvová struktura zaměstnanosti MČ Brno-Bystrc ve srovnání s městem Brnem MČ Brno-Bystrc (2001) Zzemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Obchod, opravy mot. vozidel a spotřeb. zboží Pohostinství.a ubytování Doprava, pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnict. Nemovitosti, služby pro podnik. a výzkum Veř. správa, obrana, sociální zabezp. Školství, zdravotn., veterin. a soc. činnosti Ostatní veřejné a osobní služby 0,9 18,5 9 13,2 4,3 6,3 2,5 10,2 7,6 15,4 4,9 7,2 Nezjištěná odvětví Brno (2001) 1 18,9 9,6 13 4,1 6,3 2,3 9,8 6,3 15,2 6,6 6,9 Brno (2006) 0,5 19,1 8,4 16,9 4,2 6,1 2,2 16,7 5,3 15,8 4,9 -- Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, OÚPR MmB 2007 Shodná struktura zaměstnanosti napovídá, že z hlediska příjmů a z toho plynoucího sociálního postavení je obyvatelstvo Bystrce v rámci města spíše průměrné. Vzhledem k úzké provázanosti trhu práce MČ Brno-Bystrc s městem Brnem není možné samostatně analyzovat nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti ve městě Brně se dlouhodobě pohybuje mírně pod průměrem ČR, což je pro obyvatele Brna i MČ Brno Bystrc příznivým faktem. Ze stejných důvodů a z nedostatku pracovních příležitostí na území MČ není možné samostatně podrobit další analýze ani poptávku po práci ze strany zaměstnavatelů a podnikatelů na území Bystrce. Zde je proto na místě konstatovat, že Brno jako druhé největší město ČR a jako správní, obchodní i společenské centrum celého Jihomoravského regionu dosahuje po Praze druhou nejvyšší hodnotu v umístění přímých zahraničních investic a je místem realizace řady městských rozvojových projektů (např. Brněnská průmyslová zóna - Černovická terasa a Český technologický park Brno. Přibližně 230 000 obsazených pracovních míst 9 nabízí obyvatelům města i jeho okolí pracovní příležitosti v širokém spektru odvětví a oborů tuzemských i zahraničních zaměstnavatelů, které menší města nemohou nabídnout. 9 Stav v roce 2007. Zdroj: Strategie pro Brno.

Program rozvoje MČ Brno-Bystrc Strana 20 (celkem 52) 2.1.6.2 Podnikatelské aktivity Podle registru ekonomických subjektů ARES bylo k 13.7. 2009 v Brně Bystrci registrováno 7 624 ekonomických subjektů, z toho 5 802 aktivních subjektů. Z toho 4 513 má právní formu fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona. Vztah mezi počtem obyvatel a ekonomických subjektů jednotlivých částí města Brna ilustruje korelační koeficient 10 zmíněných dvou jevů, který dosahuje hodnoty 0,97. Na základě toho je možné říci, že rozmístění ekonomických subjektů mezi jednotlivé městské části Brna je rovnoměrné ve vztahu k počtu obyvatel těchto částí. Většina firem významných aktivně působících na území Bystrce působí v odvětví obchodu a služeb (prodejny potravin, drogerie, papírnictví, květinářství, lékárny, opravny a servisy, pobočky bank a telekomunikačních společností apod.), je zde však i několik výrobně orientovaných firem. 2.1.6.3 Rozvojové plochy pro podnikání Většina ploch umožňujících rozvoj hospodářských aktivit je v Bystrci dle územního plánu určena pro obchod a služby, případně jsou vymezeny jako smíšené plochy výroby a služeb. Jmenovitě jde o následující lokality: roh ulic Živného a Vondrákova, nad tramvajovou zastávkou Přístaviště směrem k přehradě, za ulicí Výhon, podél Staré dálnice mezi ulicemi Lýskova a Kamechy (tzv. Horní náměstí), podél ulice Javůrecká směrem k Bystrci II, za ulicí Ečerova, mezi ulicemi Ečerova a Fleischnerova, část pole za ulicí Kachlíkova, prostor mezi ulicí Přístavní a přehradou. Nejpřipravenější a zároveň nejvíce diskutovanou je zástavba lokality Horní náměstí objektem polyfunkčního obchodního domu. Bystrc díky věkové struktuře obyvatelstva a nedostatku pracovních příležitostí funguje jako zázemí pro pracovní sílu města Brna. Vysoká vyjížďka za prací, která ovlivňuje i dopravní situaci v území, napovídá, že jednoznačně dominantní funkcí MČ je funkce obytná a trh práce MČ je pouze marginální. Je třeba zvážit možnosti ovlivnění této situace. Díky vysoké provázanosti trhu práce MČ Brno-Bystrc s městem Brnem lze ostatní charakteristiky považovat za srovnatelné a ovlivněné postavením města jako regionálního střediska Jihomoravského kraje. Podnikatelské aktivity jsou v Bystrci zastoupeny zejména službami a rozvojové plochy vymezené platným územním plánem tento trend dále podporují. 2.1.7 Občanská vybavenost, sociální a kulturní infrastruktura 2.1.7.1 Školství Školství je v Bystrci zastoupeno třemi vzdělávacími stupni šesti mateřskými, čtyřmi základními a jednou střední školou. Mateřské školy mají celkovou kapacitu 595 dětí, která je plně využita. Jejich rozmístění pokrývá zejména území Bystrce I a dolní a střední části Bystrce II. V rámci města připadá jedno místo ve školce na 33 obyvatel, v rámci Bystrce na 39 obyvatel. V měřítku města Brna a při zohlednění budoucího demografického vývoje a téměř výlučně obytné funkce, kterou Bystrc vykonává, je tedy tato městská 10 Výpočet korelačního koeficientu byl proveden k údajům platným k 1.1. 2007 v aplikaci MS Excel.