Zpracovatelé: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., RNDr. Radim Misiaček

Závěrečná zpráva komplexní dílo Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných územích Moravskoslezského kraje v rámci projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje, číslo projektu: CZ 138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu Zpracovatelé: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., RNDr. Radim Misiaček Spolupracovníci: Bc. David Zahradník, Bc. Eva Jirásková, Mgr. Tereza Aubrechtová, Mgr. Petr Pachta, Stuart France http://www.ekogroup.cz, tel. 65-56795, email: banas@ekogroup.cz Říjen 21

Obsah: ÚVOD...3 1. OBECNÁ ČÁST...4 1.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY ŘEŠENÍ ZAKÁZKY...4 1.2 JEDNOTLIVÉ ETAPY ŘEŠENÍ ZAKÁZKY...5 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA MONITORINGU NÁVŠTĚVNOSTI...6 2.1 ZÁKLADNÍ MOŽNOSTI MONITORINGU NÁVŠTĚVNOSTI...6 2.2 DŮVODY PRO APLIKACI MONITORINGU NÁVŠTĚVNOSTI V SYSTÉMU MANAGEMENTU CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ...6 2.3 MOŽNOSTI SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT O NÁVŠTĚVNÍCÍCH...7 2.4 INFORMACE O METODÁCH AUTOMATICKÉHO MONITORINGU NÁVŠTĚVNOSTI POUŽITÝCH PŘI ŘEŠENÍ ZAKÁZKY...8 3. POSTUP ŘEŠENÍ ZAKÁZKY...13 3.1 VÝBĚR A INSTALACE SČÍTACÍCH ZAŘÍZENÍ...13 3.2 DETAILNÍ POŽADAVKY NA INSTALACI SČÍTACÍHO ZAŘÍZENÍ...14 3.3 POPIS ZALOŽENÝCH SLEDOVACÍCH PROFILŮ MONITORINGU NÁVŠTĚVNOSTI...15 3.4 KONTROLA SČÍTACÍCH ZAŘÍZENÍ PO INSTALACI, STAŽENÍ A ZPRACOVÁNÍ DAT...2 3.5 FYZICKÉ SČÍTÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ...22 3.6 DOTAZOVÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ...22 4. VÝSLEDKY PRŮZKUMU NÁVŠTĚVNOSTI...23 4.1 POČTY NÁVŠTĚVNÍKŮ V JEDNOTLIVÝCH LOKALITÁCH...23 4.2 DOTAZOVÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ NA LOKALITÁCH...67 5. ZÁVĚR...12 LITERATURA:...12 PŘÍLOHY:...14 VZOR DOTAZNÍKŮ URČENÝCH K VYPLNĚNÍ NÁVŠTĚVNÍKY...14 VZOR FORMULÁŘŮ PRO ZÁZNAM FYZICKÉHO SČÍTÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ...14 2

Úvod Jedním z klíčových předpokladů pro úspěšnou a udržitelnou péči o chráněná území je propracovaný management návštěvnosti (Messerli et Ives 1997, Liddle 1997). Zvládnout dopady návštěvnosti je nezbytné vzhledem k tomu, že je nutné na jedné straně chránit životní prostředí a zároveň, na straně druhé, zachovat prožitky návštěvníků. Turismus v chráněných územích je současně velmi významným faktorem sociálního a ekonomického rozvoje regionů (Price et al. 1999, Lama et Sattar 22). Výstupy monitoringu návštěvnosti poskytují informace potřebné ke snížení negativních dopadů turismu, a přináší zhodnocení účinnosti zvolených opatření (Cole 1989, Marion 1995, Pitts & Smith 1993). Informují o podmínkách, za kterých je již nutné zasáhnout, ale zvyšují též povědomí správ chráněných území o vztazích mezi jednotlivými typy návštěvníků a výsledném dopadu jejich působení v rámci dotčeného území (Cole 1989, Marion 1995, Pitts & Smith 1993). Takto získané údaje lze s úspěchem využít např. při úpravách práce s veřejností, usměrňování návštěvnosti, včetně případného stanovení limitů únosného zatížení chráněných území (viz Manning 22, Stankey et al. 1985, Eagles et al. 22). V českých chráněných územích je oblast monitoringu návštěvnosti, komunikace s návštěvníky, sledování dopadů návštěvnosti na prostředí a aktivního řešení managementu turismu obecně podceněna. Jako problematické se ukazuje nejednotné použití metod monitoringu v jednotlivých chráněných územích, roztříštěnost použitých indikátorů a absence obecných doporučení využitelných pro monitoring a management návštěvnosti v ostatních chráněných územích. Modelové území Moravskoslezského kraje, zahrnující CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy a vybraná maloplošná zvláště chráněná území (ZCHÚ) nabízí vhodné podmínky pro podrobný výzkum zaměřený na monitoring návštěvnosti, jejích očekávaných dopadů na přírodní prostředí, navržení a otestování vhodných metod monitoringu turismu a opatření managementu turismu. Důvodem je skutečnost, že v zájmovém území jsou k dispozici aktuální výsledky širšího spektra výzkumů (podpořených v minulosti např. Ministerstvem životního prostředí), na něž lze s úspěchem navázat a jež lze využít. Dalšími významnými determinantami, které podtrhují vhodnost studia problematiky návštěvnosti v Moravskoslezském kraji, je vysoká ochranářská hodnota zájmových lokalit, pestrost typů přírodního prostředí a značná prostorová diverzita návštěvnosti (lokality intenzivně navštěvované versus rozsáhlé klidové oblasti). Tyto faktory umocňují obecnou využitelnost výstupů získaných ve sledovaném území i pro ostatní chráněná území. V neposlední řadě je významným argumentem pro realizaci části navrženého výzkumu v CHKO Jeseníky potenciální nominace centrální části území na národní park Jeseníky a související potřeba získat relevantní data na poli managementu turismu. Předkládaná Závěrečná zpráva shrnuje výsledky dvouletého výzkumu v rámci zakázky Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných územích Moravskoslezského kraje (dále: Průzkum návštěvnosti), jež je součástí projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje, číslo projektu: CZ 138. Projekt byl podpořen grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu. 3

Cílem projektu Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje je vznik a fungování monitoringu vybraných složek a faktorů, ovlivňujících životní prostředí v kraji. Projekt přispěl k zajištění efektivnějšího získávání, zpracování a dostupnosti informací, týkajících se ochrany přírody v kraji, a jeho předmětem je monitoring vybraných druhů rostlin a živočichů, výskytu invazních druhů rostlin, návštěvnosti vybraných chráněných částí přírody a dalších vybraných faktorů. Výstupem projektu jsou soubory údajů, získávaných terénními průzkumy i sběrem, a zpracováním již existujících dat. Předkládaná zpráva se věnuje části č. 3 uvedeného projektu problematice průzkumu návštěvnosti vybraných lokalit. Zpracováním Průzkumu návštěvnosti byla na základě výběrového řízení pověřena společnost Ekogroup czech s.r.o., zastoupená RNDr. Markem Banašem, Ph.D., jednatelem společnosti (dále: zpracovatel) na základě smlouvy č. 1739/29 ze dne 13.8.29, uzavřené mezi Moravskoslezským krajem a společností Ekogroup czech s.r.o. 1. Obecná část 1.1 Základní principy řešení zakázky Cíle průzkumu: V souladu se smluvním zadáním bylo cílem Průzkumu návštěvnosti zjištění množství, struktury a názorů návštěvníků ve vybraných lokalitách CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky a Moravskoslezského kraje (mimo CHKO). Výsledky projektu poskytují cenné informace o následujících jevech: kvantitativním zhodnocení celkového počtu návštěvníků, způsobu jejich dopravy a místech vstupů do chráněného území, kvantitativním zhodnocení navštěvovaných míst, sezónním využití území, frekvenci návštěv, délce jejich pobytu a provozovaných aktivitách, profilu návštěvníka: kvantitativní a kvalitativní informace o demografických a socio-ekonomických charakteristikách návštěvníků, důvodech jejich návštěvy, postojích, motivaci, preferencích a očekávání návštěvníků chráněného území a jejich požadavcích na informace, výsledném dojmu návštěvníků: kvalitativní a kvantitativní informace o míře spokojenosti či zklamání návštěvníků, jejich konkrétních doporučení a komentářů. Rozsah průzkumu: Monitoring návštěvnosti byl řešen kombinací automatického a fyzického sčítání a dotazování návštěvníků na vytipovaných referenčních lokalitách CHKO Beskydy, Jeseníky a ve vybraných lokalitách (ZCHÚ) Moravskoslezského kraje v letním a zimním období. Monitoring byl realizován na vytipovaných profilech na turistických 4

trasách, jež se nachází v lokalitách s různou intenzitou zatížení návštěvností, různou očekávanou strukturou návštěvnosti a různou mírou zranitelnosti přírodního prostředí. Na základě získaných dat bylo provedeno vyhodnocení denní a sezónní dynamiky návštěvnosti na jednotlivých sledovacích profilech. Vyhodnoceny byly také výsledky dotazníkových šetření. Zjištěné výsledky byly interpretovány ve vztahu k nejvýznamnějším faktorům jež ovlivňují intenzitu a strukturu návštěvnosti a k nejvýznamnějším předmětům ochrany ZCHÚ, u kterých lze očekávat zvýšenou citlivost vůči turismu. Na základě získaných dat byla navržena opatření aktivního a pasivního usměrnění návštěvnosti a dalších typů práce s návštěvníky v ZCHÚ. Časový harmonogram realizace průzkumu: V souladu s původním předpokladem byly terénní práce zahájeny v letní sezóně 29 (srpen 29), samotné sčítání návštěvníků bylo započato v říjnu 29. Sběr terénních dat byl ukončen v říjnu 21, zpracování výsledků a vyhotovení finálních výstupů proběhlo v září - říjnu 21. 1.2 Jednotlivé etapy řešení zakázky Zakázka je řešena ve 3 základních etapách: 1. etapa odevzdání dílčí zprávy o realizaci průzkumu č. 1 (do 3.11.29) 2. etapa odevzdání dílčí zprávy o realizaci průzkumu č. 2 (do 15.6.21) 3. etapa - odevzdání komplexního díla (do 15.1.21) V souladu se smluvním zadáním popisuje předkládaná závěrečná zpráva postup při řešení průzkumu a výsledky dosažené v rámci řešeného projektu. 5

2. Teoretická východiska monitoringu návštěvnosti 2.1 Základní možnosti monitoringu návštěvnosti Sledování návštěvnosti a její monitoring nebyl relativně dlouho považován za součást managementu chráněných území. Zhruba v posledním desetiletí však význam monitoringu narůstal a sledování návštěvnosti se stalo nepostradatelným nástrojem pro správy chráněných území, a to především v souvislosti se zvyšujícími se požadavky na standardy péče o chráněná území a informovanost o výsledcích činnosti správ (Newsome et al. 22). Z obecného pohledu lze monitoring považovat za systematický sběr a analýzu dat v průběhu času. V případě monitoringu návštěvnosti v chráněných územích se jedná jak o sběr a zpracování dat o přírodním prostředí, tak o sběr a zpracování dat o návštěvnících. Sběr a zpracování dat o přírodním prostředí zahrnuje mapování poškození vegetačního krytu, problematiku rostlinných invazí, studium půdních vlastností (obvykle erozní procesy), analýzu kvality vod a studium populací divoce žijících živočichů. Takto koncipovaný monitoring umožňuje zjistit a kvantifikovat specifické vlivy turismu na jednotlivých místech (Monz 2). 2.2 Důvody pro aplikaci monitoringu návštěvnosti v systému managementu chráněných území V celosvětovém měřítku stále ještě existuje řada významných chráněných území, jež nemají problematiku monitoringu návštěvnosti začleněnu do svého systému managementu návštěvnosti (Pitts & Smith 1993, Newsome et al. 22) a to i přesto, že pro zavedení monitoringu dopadů turismu na přírodní prostředí a analýzy dat o návštěvnících je celá řada závažných důvodů. Výsledky monitoringu návštěvnosti jsou důležitými podklady v péči o chráněná území. Výstupy monitoringu návštěvnosti poskytují informace potřebné ke snížení negativních dopadů turismu a přináší zhodnocení účinnosti zvolených opatření. Monitoring návštěvnosti poskytuje nejen informace o podmínkách, za kterých je již nutné zasáhnout (limitech přijatelné změny prostředí), ale zvyšuje též povědomí správ chráněných územích o vztazích mezi jednotlivými typy návštěvníků a výsledném dopadu jejich působení v rámci dotčeného území (Cole 1989, Marion 1995, Pitts & Smith 1993). Znalost výše uvedených souvislostí je nezbytná pro vytváření odpovídajících opatření vůči již existujícím dopadům, stejně tak jako pro predikci vývoje a zabránění dalším negativním vlivům zvýšené návštěvnosti. Pokud je negativní dopad odhalen včas, bude pravděpodobně snazší a levnější jeho náprava, než kdyby již dosáhl prahu nevratných změn (Buckley 1999). 6

Z výše uvedeného je zřejmé, že je nutné monitoring považovat za nástroj k vyšší efektivitě již zavedených managementových strategií. Obvykle poskyuje důležité podklady k vytvoření managementových plánů, plánů rekreace / turismu a návrhů aktivit vhodných pro daná území. Nezbytná data pro plánování zahrnují počty návštěvníků a jejich charakteristiky, aktivity, zdroje vlivů, způsoby využívání oblasti, míru spokojenosti a očekávání návštěvníků. Takové informace lze samozřejmě do určité míry zjistit na základě jednorázové analýzy, ale mnohem přesnější údaje podává dlouhodobý monitorovací program. Dlouhodobá sledování dokážou poukázat na úspěchy plánů péče, stejně tak jako odkrývají oblasti managementu, které je nutné revidovat. Pro úspěšný marketing chráněného území je důležité stanovit, kdo jsou návštěvníci a jaké jsou jejich vlastnosti, potřeby a očekávání. Správa chráněného území je obvykle nucena hledat kompromisy mezi různými zájmovými skupinami, z nichž každá má své dílčí požadavky (Pitts & Smith 1993). Správa chráněného území se neobejde bez systematického podkladu pro rozdělení finančních zdrojů jak pro personál, tak pro jednotlivá území. Bez spolehlivých informací jsou investice závislé pouze na zkušenostech a intuici řídící instituce nebo vnějších tlacích jako jsou finanční dostupnost a politická rozhodnutí (Marion 1991, Pitts & Smith 1993). Použití spolehlivých dat umožňuje využít zdroje v oblastech, kde jsou skutečně nejvíce potřebné. Takové strategické rozvržení zdrojů na základě monitoringu zvyšuje ekonomickou účinnost managementu chráněného území. Data o návštěvnosti a dopadu na životní prostředí mají rovněž důležitou úlohu na celospolečenské úrovni, kdy pomáhají při organizaci managementu území a jasném formulování cílů při shánění finančních zdrojů z vládních a dalších institucí (Pitts & Smith 1993). Aktivita správy chráněného území a dalších organizací je často podrobována veřejnému hodnocení. Veřejnosti zpřístupněná data získaná při monitoringu jsou jednou z cest splnění zodpovědnosti vůči požadavkům veřejnosti (např. CALM 2). Landres et al. (1994) zdůrazňuje vzrůstající důležitost informovanosti státních řídících orgánů při stanovování stavu a trendů v daném chráněném území. Objektivní dokumentace o faktorech ohrožujících předměty ochrany jsou pro rozhodování o péči o chráněné území zásadní. Podobnou důležitost mají údaje o podmínkách a požadavcích návštěvníků. Pochopení, jak společnost hodnotí chráněná území a jejich prospěšnost či význam, je nezbytné nejen pro politické diskuse (Cope et al. 2). 2.3 Možnosti sběru a zpracování dat o návštěvnících Znalost objemu návštěvnosti, jejího prostorového rozložení a dynamiky, struktury návštěvníků, jejich názorů a preferencí je jedním ze stěžejních podkladů pro nastavení vhodného managementu turismu v řadě chráněných území (Banaš 26). Komunikace s návštěvníky přináší významnou zpětnou vazbu pro rozhodování správ chráněných území. Takto získané údaje lze s úspěchem využít např. při úpravách práce s veřejností, usměrňování návštěvnosti, včetně případného stanovení limitů únosného zatížení chráněných území (viz Manning 22, Stankey et al. 1985, Eagles et al. 22). Ačkoliv monitoring návštěvnosti přináší cenné informace, správy chráněných území obvykle upřednostňují monitoring stavu životního prostředí a jeho management před monitoringem a managementem návštěvnosti (Mc Arthur 1994). Při monitoringu návštěvnosti se v chráněných územích s úspěchem uplatňuje několik základních metodických přístupů: 7

Sčítání návštěvníků Dotazníky a osobní rozhovory Pozorování návštěvníků 2.4 Informace o metodách automatického monitoringu návštěvnosti použitých při řešení zakázky Po provedeném průzkumu nabídky zařízení na sčítání návštěvníků, jež jsou k dispozici na evropském trhu, bylo rozhodnuto využít pro řešení zakázky zařízení britské specializované firmy, která nabízí celkem čtyři základní typy zařízení pro sčítání návštěvníků: snímače pro monitoring pěších návštěvníků, snímače pohybu vozidel, snímače pohybu cyklistů, snímače pohybu návštěvníků v budovách v mnoha dílčích modifikacích. Základní typy snímačů návštěvnosti: Snímače pro monitoring pěších návštěvníků: Prvním typem zařízení jsou v zemi umístěné tlakové spínače (miny). Mohou být využity na nejrůznějších typech cest a stezek kromě skály a půd o malé mocnosti. Při vhodné instalaci jsou pro veřejnost prakticky neobjevitelé. Deska se spínačem bývá zahrabána 1 cm pod povrchem v substrátu písku a shora zakryta originálním materiálem povrchu cesty. Foto 1: Umístění dvou desek tlakového snímače (min) vedle sebe; v levé části snímku ve svahu je vidět jáma připravená pro umístění ochranného pouzdra pro datalogger a příslušenství. Tepelná, tzv. pyro čidla, pracují na principu snímání tepelné energie, vydávané tělem při pohybu. Tato čidla jsou drobné konstrukce a mohou být umístěny v plotech, konstrukcích mostů, mřížích, zdech apod. Identifikační vzdálenost paprsku čidla činí až 8

čtyři metry, ovšem přesnost snímání klesá s narůstající vzdáleností. Tato čidla spolehlivě pracují i v náročnějších venkovních podmínkách s výjimkou extrémně chladného počasí. Jejich instalace je jednoduchá a rychlá, výhodou je také nízká náročnost na baterie. Jejich využití je ideální v lokalitách, kde je z nějakých důvodů nevhodné použití nášlapných tlakových spínačů. Foto 2: Typická lokalita vhodného využití optických či tepelných čidel příčky mostu. Foto 3: Detailní pohled na tepelné čidlo - plastový válec o průměru 15 mm a délce cca 45 mm. 9

Záznamová zařízení: Záznamový datalogger Záznamový datalogger uchovává podněty, zachycené čidlem v přednastavených časových intervalech. Paměťovým médiem dataloggeru je modul, opatřený barevným plastovým obalem ve tvaru kostky. Modul s aktuálně pořízeným záznamem frekvence pohybu návštěvníků je vyjímatelný z dataloggeru a po přenesení do kanceláře lze naměřená data zobrazit na PC. Starý paměťový modul je nahrazen prázdným, aby zařízení mohlo pokračovat v záznamu podnětů. Foto 4: Ilustrační pohled na záznamový datalogger. Datalogger s paměťovým modulem má kapacitu na dobu až deseti měsíců zaznamenávání v hodinových intervalech, případně je vymezen životností baterií v dataloggeru. Na levém horním rohu dataloggeru se nachází resetovací vypínač. Ten se v případě potřeby aktivuje dotykovým magnetem na kontrolním boxu a umožňuje zastavení a smazání stávajícího záznamu dataloggeru a znovu rozběhnutí jeho softwaru. Uvnitř dataloggeru se dále nacházejí tři alkalické baterie, které postačují na roční provoz zařízení. Kontrolní box Nahrazuje v soustavě monitorovacího zařízení notebook. Ten má v podobných situacích řadu nevýhod: je těžkopádný a především představuje riziko z hlediska upozornění veřejnosti na umístěné zařízení. Kontrolní box má nenápadnou a přitom robustní konstrukci s LCD displejem a dvěma tlačítky po stranách, jež umožňují nastavení procesu sběru dat a času (proces podobný nastavení digitálních náramkových hodinek). Nachází se zde také kontrolní spínač, signalizující slabé baterie v dataloggeru. Kontrolní box umožňuje obsluhu všech v terénu umístěných dataloggerů. 1

Foto 5: Ilustrační pohled na plastový kontrolní box připojený k záznamovému dataloggeru. Paměťové moduly Jsou opatřeny různobarevnými plastovými obaly ve tvaru kostky pro snadnější zjišťování jejich totožnosti. Vnitřně mají ovšem totožný design. Paměťové moduly jsou čitelné na PC za pomoci softwaru Numero Program. Přenos dat zajišťuje čtečka modulů, tzv. Cube Reader, což je redukce předávající záznam z modulu do USB portu na PC. Jedna čtečka modulů zajišťuje obsluhu všech paměťových modulů. Při stahování dat ze zařízení je potřeba vždy jedna nová paměťová kostka, na kterou bude zaznamenán budoucí zápis. Při obsluze více zařízení v jednom dni je vhodné uchovávat dosud nepřečtené moduly v oddělených popsaných sáčcích, aby nedošlo k jejich promíchání. Po přečtení (stažení) záznamu není žádný způsob jak informaci z modulu smazat, mimo znovu využití v budoucnu, kdy bude starý záznam v dataloggeru přemazán aktuálním. Vliv lidského faktoru na ztrátu dat je tak minimální. Foto 6: Ilustrační pohled na paměťový modul. 11

Software pro analýzu dat: Jak bylo uvedeno výše, médiem, na kterém probíhá přenos mezi dataloggerem a PC v kanceláři je paměťový modul (kostka), který se vkládá do čtečky modulů, připojené k počítači. Jelikož zápis záznamu do modulu probíhá každou hodinu, neexistuje vzhledem k objemu dat (9 hodin za rok se separátními úhrny podnětů pro každou hodinu) reálná možnost analyzovat data klasickým způsobem na PC. K dispozici je proto speciálně vyvinutý software, používaný ke čtení a analyzování dat, jež se nazývá Numero. Ten vyhodnocuje a zobrazuje záznam z každého provozovaného dataloggeru zvlášť v časovém období daném instalací datalogeru a termínem stažení dat. Databázový program EcoPC pak umožňuje kompletovat Numero soubory do týdenních, měsíčních, čtvrtletních aj. souhrnů, které mohou být porovnávány v rámci několika srovnávaných lokalit. Stanovištní záznamy jsou v programu EcoPC prezentovány např. ve formě barevných schématických kalendářů s různě odlišenými úrovněmi aktivity v jednotlivých buňkách časového harmonogramu. Obr. 1: Ilustrační pohled na nabídkové menu a možnost výstupů v programu Numero 12

3. Postup řešení zakázky V polovině října roku 29 bylo v terénu umístěno a zprovozněno celkem 14 automatických sčítacích zařízení ve stejném počtu profilů. Výběr profilů byl odsouhlasen příjemci projektu (MSK, SCHKO Beskydy, SCHKO Jeseníky) a profilům byly přiděleny kódy s označením oblasti a pořadovým číslem v jedné řadě 1-14. S příjemci byl současně dohodnut způsob obsluhy lokalit (povolení k příjezdu, doporučení nejvhodnějších přístupových cest z hlediska ochrany přírody, apod.). S přibližně jednoměsíčním odstupem od instalace byly provedeny kontroly všech instalovaných profilů s cílem zjištění, zda nedošlo v mezidobí k jejich poškození, případně omezení funkce. Začátkem listopadu byly všechny instalované profily v pořádku a nepoškozené. V dalších měsících byla průběžně prováděna kontrola sčítacích profilů, stahování naměřených dat a řešení drobných technických zálěžitostí (odstraňování okolní odrůstající vegetace apod.). V období 19. 21. února 21 (pátek neděle) a 3. 5. července 21 (sobota - pondělí) proběhlo zimní a letní fyzické sčítání a dotazování návštěvníků v blízkosti všech 14 sledovacích profilů. Cílem fyzického sčítání a dotazování bylo zjistit informace o pohybu návštěvníků, zejména jejich počtu, v období nepříznivých klimatických podmínek (zimní) a vysoké frekvence pohybu návštěvníků (letní), kdy jsou možnosti automatického sčítání omezené (sníh, námraza, shluky návštěvníků apod.). Výstupy fyzického sčítání přinesly informaci o skutečném pohybu návštěvníků v jednotlivých profilech ve sledovaném období, jimiž bylo možno kalibrovat údaje automatického sčítání návštěvníků. Nedílnou součástí byla anketní šetření mezi návštěvníky, jež přinesla zajímavé informace o struktuře návštěvníků, včetně demografického složení a jejich názorech na ochranu přírody a cestovní ruch. Níže uvedený text přináší stručný přehled metodického postupu řešení jednotlivých etap projektu. 3.1 Výběr a instalace sčítacích zařízení Instalace sčítacích zařízení byla prvním komplexním krokem zakázky, na němž ovšem závisel její celkový úspěch. Proto tomuto kroku věnoval projektový tým po předchozí pečlivé přípravě velmi důkladnou pozornost. Celý proces, vrcholící kontrolou instalovaných měřících zařízení se skládal z následujících dílčích úkolů 1 : 1. Posouzení dostupné technologie sčítacích zařízení z hlediska jejich vhodnosti pro předpokládané lokality v projektovém území. Přehled aktivit: Průzkum trhu 1 Jednotlivé kroky na sebe sice navazovaly v čase, nicméně v průběhu projektu bylo nezbytné se vracet a některé dílčí úkoly zvážit i na základě výstupů následných úkolů 13

Kontaktování vybraných výrobců Výběr nejvhodnější technologie doplňující technologii zpracovatele Prezentace zvolené subdodavatelské firmy na MSK dne 16.9.29 Třídenní pobyt zástupce subdodavatelské firmy v projektovém území lokality MSK, CHKO Jeseníky a CHKO Beskydy 2. Návrh long-listu - rozšířeného seznamu potenciálních profilů, jejich projednání s příjemci projektu (MSK, SCHKO Beskydy a Jeseníky) a zvážení z hlediska použití dostupné technologie Přehled aktivit: Rešerše zaměřená na identifikaci vhodných lokalit 6 cest projektového týmu do projektového území Sestavení rozšířeného seznamu lokalit 3. Prověření potenciálních lokalit a vytvoření short-listu (výběrového seznamu) lokalit zohledňujících technické podmínky, zájem příjemců projektu i požadavky projektu Přehled aktivit: Jednání se zástupci MSK a správ CHKO Jeseníky a Beskydy Návštěvy vybraných lokalit se zástupci příjemců projektu Vyhodnocení všech informací o lokalitách z rozšířeného seznamu Výběr 14ti finálních profilů (označeny kódem oblast + pořadové číslo 1-14) 4. Instalace sčítacích zařízení Přehled aktivit: Zpracování metodického postupu instalace sčítacích zařízení Postupná instalace na všech profilech, včetně odzkoušení funkčnosti 5. Kontrola sčítacích zařízení po instalaci Přehled aktivit: Kontroly všech instalovaných profilů 3.2 Detailní požadavky na instalaci sčítacího zařízení Jak již bylo uvedeno výše v tomto textu, správná instalace je nezbytnou podmínkou fungování zařízení a tím i dosažení korektních výsledků sčítání. Proto zpracovatelský tým věnoval dodržení podmínek instalace zásadní pozornost. Z tohoto důvodu byl zpracován přesný metodický postup instalace, který byl důsledně dodržován při každé instalaci. Byl shrnut do několika níže uvedených bodů, jejich podrobný popis je uveden v dílčí zprávě č.1: 1. Příprava vytipovaného místa a vyhloubení jámy (základů) pro hranol 2. Označení hranolu, vložení a utěsnění hranolu 3. Vyvrtání průřezu v hranolu 4. Výběr místa a vykopání jámy pro pouzdro s dataloggerem 5. Vytvoření rýhy v půdě pro kabel spojující čidlo s dataloggerem 14

6. Umístění čidla a kabeláže do hranolu 7. Natažení kabelu od hranolu do jámy k dataloggeru 8. Příprava pouzdra s dataloggerem a příslušenstvím 9. Utěsnění vstupu do plastové krabice (Pelicase) proti vodě 1. Kontrola správné funkčnosti a správného nastavení pyrosensoru 11. Prvotní příprava dataloggeru 12. Nastavení dataloggeru 13. Zapojení dataloggeru a jeho otestování 14. Uzavření plastového pouzdra s dataloggerem a jeho umístění do půdy 15. Provedení evidence a dokumentace místa umístění plastového pouzdra s dataloggerem 16. Zamaskování stop po instalaci všech zařízení 17. Závěrečná dokumentace měřícího profilu 3.3 Popis založených sledovacích profilů monitoringu návštěvnosti Z důvodů prezentačních i ryze praktických jsou základní informace o založených profilech soustředěny na tzv. kartách profilů. V papírové formě obsahují základní informace pro členy zpracovatelského týmu, umožňují identifikovat lokalitu i dalšími osobami v případě potřeby (např. odečítání na více profilech ve stejnou dobu), slouží k prezentaci základních informací o založených profilech a v neposlední řadě jsou také elektronickou databankou vývoje profilů. V uvedených kartách jsou shromažďovány informace o výměně paměti (sběru dat), případných poruchách, změnách, apod. Obr. 2: Příklad tzv. karty profilu pro hypotetickou lokalitu V polovině října roku 29 bylo v terénu umístěno a zprovozněno celkem 14 automatických sčítacích zařízení ve stejném počtu profilů. Výběr profilů byl odsouhlasen příjemci projektu (MSK, SCHKO Beskydy, SCHKO Jeseníky) a profilům 15

Závěrečná zpráva komplexní dílo - Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných byly přiděleny kódy s označením oblasti a pořadovým číslem v jedné řadě 1-14. Protože jsou v době vzniku tohoto textu všechny profily stále aktivní, nejsou zde z pochopitelných důvodů (obava z vandalizace či odcizení zařízení) zmiňované karty profilů uváděny. V případě eminentního zájmu o přístup k těmto citlivým informacím je nutné obrátit se na zpracovatele (Ekogroup czech s.r.o.). Seznam jednotlivých profilů s jejich přibližnou lokalizací je uveden níže. Přehled instalovaných sčítacích profilů: CHKO Jeseníky - 1J Vysoká hole - 2J Ovčárna - 3J Bílá Opava - 4J Keprník - 5J Vřesová studánka Obr. 3: Přibližná lokalizace sčítacích profilů v zájmovém území CHKO Jeseníky 16

Závěrečná zpráva komplexní dílo - Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných Moravskoslezský kraj (mimo území CHKO) - 6M Rešovské vodopády - 7M Štěpán - 8M Velká Čantoryje Obr. 4: Přibližná lokalizace sčítacího profilu na lokalitě Rešovské vodopády 17

Závěrečná zpráva komplexní dílo - Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných Obr. 5: Přibližná lokalizace sčítacího profilu na lokalitě Štěpán Obr. 6: Přibližná lokalizace sčítacího profilu na lokalitě Velká Čantoryje 18

Závěrečná zpráva komplexní dílo - Zpracování průzkumu návštěvnosti ve vybraných zvláště chráněných CHKO Beskydy - 9B Papajské sedlo - 1B Smrk - 11B Pustevny-Tanečnice - 12B Pustevny-Martiňák - 13B Lysá hora - 14B Muřinkový vrch Obr. 7: Přibližná lokalizace sčítacích profilů v zájmovém území CHKO Beskydy 19

3.4 Kontrola sčítacích zařízení po instalaci, stažení a zpracování dat V průběhu podzimních a zimních měsíců roku 29 byly v přibližně jednoměsíční periodě prováděny kontroly všech instalovaných profilů s cílem zjistit, zda nedošlo v mezidobí k jejich poškození. Začátkem listopadu byly všechny instalované profily v pořádku a nepoškozené. Při kontrole na přelomu listopadu a prosince bylo zjištěno, že došlo k poškození sčítacího zařízení v lokalitě 7M Štěpán. Vzhledem k nevhodným klimatickým podmínkám (sníh, zmrzlá půda) a riziku opakovaného vandalismu zařízení ve stejné lokalitě bylo rozhodnuto, že zařízení bude opraveno a přemístěno na jinou lokalitu v jarních měsících r. 21. Ostatní zařízení nevykazovala během průběžných kontrol známky poškození. Některá zařízení byla během části zimy pod sněhem (např. 1J Ovčárna, 2J Vysoká hole, 4J Keprník, 5J Vřesová studánka). V průběhu května a října 21 bylo provedeno stažení dat ze sčítacích zařízení ve formě odebrání paměťových kostek z jednotlivých dataloggerů, které byly zaměněny novými kostkami (prázdná paměť). Následně byly vyměněny alkalické tužkové baterie GP v dataloggeru, byla provedena inicializace dataloggeru, aktuální nastavení času, data. Ve finále byla zkontrolována funkčnost celého zařízení, které bylo zpět uloženo do vícevrstevné ochrany (plastové pouzdro, igelitový sáček) a zpět do půdy. Data o počtech návštěvníků, jež byla získána v jednotlivých profilech, byla z paměťových kostek uložena do PC prostřednictvím adaptéru a programu Numero. Následné zpracování hodinových časových řad a jejich vizualizace byly provedeny v programu EcoPC a MS Excel. Foto 25: Ilustrační foto kontroly stavu dataloggeru s příslušenstvím 2

Foto 26: Ilustrační foto uložení ochranné dřevěné krabice v zemi v profilu J5-Vřesová studánka Foto 27: Detail dataloggeru s příslušenstvím v ochranném plastovém pouzdře 21

Foto 28: Ilustrační foto údržby měřícího zařízení 3.5 Fyzické sčítání návštěvníků V období 19. 21. února (pátek neděle) a 3. - 5.července (sobota-pondělí) proběhlo fyzické sčítání návštěvníků v blízkosti všech 14 sledovacích profilů. Cílem fyzického sčítání bylo zjistit informace o skutečném pohybu návštěvníků, zejména jejich počtu. Do sčítací periody byl v zimě zařazen jeden pracovní den (pátek) a oba víkendové dny, v létě dva víkendové dny a státní svátek. Sčítání bylo zajištěno externími spolupracovníky do předem připravených sčítacích archů (viz příloha). Získaná data byla následně digitalizována a byly připraveny konkrétní tabelární a grafické výstupy. Data fyzického sčítání návštěvníků byla využita mimo jiné pro kontrolu přesnosti měření automatických zařízení a související kalibraci získaných automatických dat. 3.6 Dotazování návštěvníků Ve stejném období jako v předchozím případě, tj. 19. 21. února, resp. 3. 5. července 21 proběhlo dotazování návštěvníků ve stejných lokalitách (tj. v blízkosti všech 14 sledovacích profilů). Cílem dotazování bylo zjistit základní demografické údaje respondentů (věk, pohlaví, velikost bydliště, vzdělání, ) a jejich názory na vybrané problemy turismu ve vztahu k ochraně přírody. Otázky byly připraveny na základě úzké spolupráce s příslušnými orgány ochrany přírody Správou CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy a Krajským úřadem Moravskoslezského kraje tak, aby reflektovaly problémy, se kterými si tyto instituce potýkají ve své pracovní agendě související a managementem turismu. Otázky byly vloženy do standardních dotazníků (viz příloha), které byly předloženy k vyplnění náhodně vybraným respondentům. 22

Získaná data byla následně digitalizována a byly připraveny konkrétní tabelární a grafické výstupy analýzy návštěvnosti. 4. Výsledky průzkumu návštěvnosti 4.1 Počty návštěvníků v jednotlivých lokalitách 4.1.1 Metodické poznámky ke zpracování a prezentaci dat: Na devíti profilech z celkového počtu 14 sledovaných lokalit jsou k dispozici celoroční (12-měsíční) data o počtu návštěvníků z automatických sčítacích zařízení. Ve čtyřech profilech, konkrétně: J1 Vysoká hole, J2 Ovčárna, J4 Keprník, J5 Vřesová studánka nejsou k dispozici data automatického sčítání za měsíce prosinec 29-duben 21 z důvodu vysoké sněhové pokrývky během zimy. V případě profilu M7 Štěpán chybí data automatického sčítání návštěvníků za období 2.11.29-7.5.21 z důvodu poškození sčítacího zařízení vandaly. Za uvedené období byl u těchto 5 profilů proveden kvalifikovaný odhad návštěvnosti na základě provedených fyzických sčítání (únorové a červencové). Výsledky fyzického sčítání návštěvníků v jednotlivých lokalitách posloužily jako objektivní, přesné informace o počtu návštěvníků, jež byly následně využity pro kalibraci automatických dat o návštěvnosti, kdy pro každou lokalitu (sledovaný profil) byly stanoveny konkrétní kalibrační koeficienty. Jejich účelem je eliminovat případnou chybu měření automatického sčítače, způsobenou nestandardními modely pohybu turistů (prodlevy před sčítačem, procházení profilem ve dvojicích a větších skupinách, apod.). Kalibrační koeficienty jsou poměrem dat pocházejících z automatického sčítání a fyzického kalibračního sčítání. V ideálním případě se jejich hodnota blíží 1. Vzhledem k odlišným podmínkám prostředí a odlišným trendům v chování turistické veřejnosti během roku u jednotlivých měřících profilů, je způsob kalibrace měření pro každý sčítač specifický. Standardní je použití jednoho kalibračního koeficientu pro celou datovou řadu v daném profilu. Na lokalitách kde má odlišnost zimních a letních podmínek prostředí významný vliv na chování a pohyb turistů, jsou používány kalibrační koeficienty dva letní a zimní. U profilů, které se v zimě nacházejí pod sněhem (hřebeny Jeseníků), jsou kalibrována pouze letní data (tzn. data z období, kdy se již sníh neuplatňuje jako zásadní faktor př.: u vrcholových partií Jeseníků to je květen listopad). V ideálních případech, kdy měnící se podmínky prostředí nemají na chování turistické veřejnosti žádný vliv a kdy se na profilech neuplatňují ani jiné negativní trendy není výstupy ze sčítačů třeba kalibrovat vůbec (kalibrační koeficient = 1). Konkrétně byly použity následující tři typy kalibračních koeficientů: LKK letní kalibrační koeficient, zpravidla se uplatňuje v části roku, kdy není pohyb turistů ovlivněn sněhem 23

ZKK zimní kalibrační koeficient, uplatňuje se v části roku, kdy sníh představuje zásadní činitel ve způsobu chování a pohybu turistů KK celoroční kalibrační koeficient, uplatňuje se na lokalitách, kde změna zimních a letních podmínek nemá zásadní vliv na chování turistů 4.1.2 Vybrané výsledky a jejich komentář: Souhrnné údaje o návštěvnosti na jednotlivých lokalitách: Níže uvedený graf výstižně zobrazuje trendy v návštěvnosti během uzavřeného ročního cyklu ve všech 14 sledovaných lokalitách. Jedná se o finální výsledky, tedy údaje automatického sčítání, upravené jednotlivými kalibračními koeficienty. Na pěti profilech, kde po část roku nejsou k dispozici automatická data, byl pro tato období použit kvalifikovaný odhad počtu návštěvnosti na základě provedených terénních sčítání a pochůzek na lokalitách. Z monitorovaných jesenických profilů vychází jako suverénně turisticky nejvytíženější údolí Bílé Opavy. Obzvláště patrný je prudký nárůst návštěvnosti tohoto území v letním období, kdy zejména v červenci a srpnu počty návštěvníků vysoce přesahují hodnotu 15 tisíc. Naopak nejmenší počet průchodů sčítacím profilem byl v Jeseníkách zaznamenán na Vřesové studánce, což je zřejmě vyvoláno relativní odlehlostí této lokality od hlavních turistických středisek a tedy i horší dostupností. Zcela jednoznačně nejvyšší počet průchodů byl ve sledovaném období listopad 29 - říjen 21 zjištěn na profilu Štěpán. To je dáno skutečností, že jde o příměstskou lokalitu, hojně využívanou ke sportovní rekreaci obyvateli Ostravy a okolních obcí. Roční souhrn návštěvnosti zde přesahuje hodnotu 15 tisíc průchodů. Z lokalit sledovaných v CHKO Beskydy se jako nejnavštěvovanější s odstupem jeví profil pod Lysou horou, jejíž vrchol je známou a vyhledávanou turistickou destinací. Na opačném pólu, a to nejen v rámci beskydských profilů ale i celkově, stojí profil Papajské sedlo, který se nachází na turistické trase, vedoucí z Papajského sedla na Makytu. Samotné Papajské sedlo, ležící cca 1 metrů pod profilovým stanovištěm je, jako významná křižovatka turistických tras, několikanásobně turisticky vytíženější lokalitou.cesta na Makytu však představuje turisticky náročnější podnik, což se ve výsledku odráží i na nízkém počtu průchodů, který zde v ročním souhrnu činí necelých 1,5 tisíce. 24

Graf 1: Celková roční návštěvnost všech 14 sledovaných profilů za období 1.11.29 31.1.21 po aplikaci kalibračních koeficientů a dopočítání chybějících údajů v automatických datech Počet návštěvníků 18 16 14 12 1 8 6 4 2 J1 J2 J3 J4 J5 M6 M7 M8 B9 B1 B11 B12 B13 B14 Profil Identifikace jednotlivých profilů znázorněných na výše uvedeném grafu: - 1J Vysoká hole - 2J Ovčárna - 3J Bílá Opava - 4J Keprník - 5J Vřesová studánka - 6M Rešovské vodopády - 7M Štěpán - 8M Velká Čantoryje - 9B Papajské sedlo - 1B Smrk - 11B Pustevny-Tanečnice - 12B Pustevny-Martiňák - 13B Lysá hora - 14B Muřinkový vrch Pokud podrobněji analyzujeme datové řady průběhu průchodů kolem automatických sčítacích zařízení zjistím řadu zajímavých skutečností. Maximální denní počet návštěvníků byl zaznamenán na Štěpánu (6.června téměř 2,5 tisíce průchodů). Druhý největší počet průchodů zaznamenalo dne 4.7.21 čidlo na Bílé Opavě 1762. Z tohoto dne je rovněž absolutní denní maximum na profilu Ovčárna 868 průchodů. Naopak celková denní minima byla zaznamenána na Papajském sedle. Tyto skutečnosti se odráží i na průměrné hodnotě průchodů profilem během jednoho dne. Nejvíce průchodů denně 467 je zaznamenáno na Štěpánu, přičemž jde z velké části o kondiční běžce a cyklisty, kteří si sem vyráží odpočinout z města. Profily Ovčárna, Bílá Opava a Rešovské vodopády (zde nutno zdůraznit, že jde pouze o průchody podrobněji viz metodika a informace k profilu M6), jsou dalšími stanovišti, kde denní hodnota 25

průchodů přesahuje 1. Z Papajského sedla na Makytu (a naopak) projdou denně průměrně 4 lidé. Hodnota denního maxima, která zde činí 9 průchodů a je výrazně nad denním průměrem je odchylkou, způsobenou konáním sportovní akce Špacír (1 km napříč Beskydy za 24 hodin), jejíž trasa vedla tímto profilem. Tab. 1: Souhrn počtu průchodů jednotlivými profily, denní průměry a denní maxima během sledovaného období (nekalibrovaná data) Profil/Kategorie J1 Vys. Hole J2 Ovčárna J3 Bílá Opava J4 Keprník J5 Vřes. Studánka M6 Rešovské vodopády M7 Štěpán M8 Velká Čantoryje B9 Papajské sedlo B1 Smrk B11 Pustevny (Tanečnice) B12 Pustevny (Martiňák) Začátek měření 29.1. 29 (11:) 29.1. 29 (12:) 14.1. 29 (15:) 12.1. 29 (14:) 12.1. 29 (18:) 14.1. 29 (2:) 15.1. 29 (12:) 29.1. 29 (18:) 3.1. 29 (15:) 13.1. 29 (11:) 3.1. 29 (11:) 3.1. 29 (12:) Poslední stažení dat 2.11. 21 (1:59) 2.11. 21 (9:59) 2.11. 21 (12:59) 2.11. 21 (13:59) 2.11. 21 (15:59) 2.11. 21 (17:59) 4.11. 21 (12:59) 3.11. 21 (15:59) 5.11. 21 (11:59) 3.11. 21 (1:59) 5.11. 21 (9:59) 5.11. 21 (1:59) Počet měřených dnů Průchody celkem Průměr průchody/den 37 2746 74 37 37896 12 385 68198 177 387 26283 68 386 14476 38 385 7618 183 2 93315 467 371 16413 44 372 1331 4 387 717 18 372 17125 46 372 3434 92 Maximum za den 79, 21/8/21 868, 4/7/21 1762, 4/7/21 774, 21/8/21 455, 21/8/21 1761, 5/7/21 2457, 6/6/21 294, 25/4/21 9, 8/5/21 421, 1/8/21 1454, 18/9/21 152, 17/6/21 26

Tab. 1: pokračování Profil/Kategorie B13 Lysá hora B14 Muřinkový vrch Začátek měření 13.1. 29 (15:) 13.1. 9 (19:) Poslední stažení dat 4.11. 21 (15:59) 3.11. 21 (13:59) Počet měřených dnů Průchody celkem Průměr průchody/den 388 66114 17 387 5223 13 Maximum za den 172, 24/4/21 153, 4/7/21 Srovnání návštěvnosti ve všedních dnech a víkendech: Z níže uvedené tabulky a grafů je zřejmé, že návštěvnost sledovaných profilů o víkendech je několikanásobně vyšší než v pracovních dnech. Markantní je tento rozdíl zejména na Lysé hoře, jejíž vrchol je oblíbeným cílem celodenních víkendových túr a výletů. Obdobný fakt platí i u profilů Velká Čantoryje, Smrk a Pustevny Tanečnice. Významný nárůst návštěvnosti o víkendech je zřetelný i na profilu Papajské sedlo, kde se během dnů volna vydává na hřebenové tůry přes Makytu mnohem větší počet lidí. I zde je denní průměr průchodů o víkendech oproti všedním dnům více než trojnásobný. Nejvíce lidí se v rámci monitorovaných profilů vydá o víkendech na lokalitu Štěpán (průměrně 653 průchodů za jeden víkendový či sváteční den), což zde však díky snadné dostupnosti lokality platí rovněž i o všedních dnech (381 průchodů). Naopak profilem Papajské sedlo projdou ve všední den v průměru 2 lidé. 27

Tab. 2: Srovnání počtu průchodů jednotlivými profily v pracovní dny a o víkendech (včetně státních svátků) Profil/kategorie Víkendy a Ø Víkendy Návštěvnost Pracovní státní Ø Pracovní a státní celkem dny celkem svátky dny svátky celkem J1 Vys. Hole 2746 14777 12629 57 112 J2 Ovčárna 37896 2914 16982 81 15 J3 Bílá Opava 68198 3371 34497 126 292 J4 Keprník 26283 1374 12543 51 16 J5 Vřesová studánka 14476 7128 7348 27 62 M6 Rešovské vodopády 7618 28218 424 16 359 M7 Štěpán 93315 52177 41138 381 653 M8 Velká Čantoryje 16413 6161 1252 24 91 B9 Papajské sedlo 1331 531 8 2 7 B1 Smrk 717 263 454 1 38 B11 Pustevny (Tanečnice) 17125 676 1419 26 92 B12 Pustevny (Martiňák) 3434 1657 17734 64 157 B13 Lysá hora 66114 25628 4486 95 343 B14 Muřinkový vrch 5223 2152 371 8 26 Graf 2: Srovnání počtu průchodů jednotlivými profily v pracovní dny a o víkendech (včetně státních svátků) 1 Počet průchodů 8 6 4 2 J1 J2 J3 J4 J5 M6 M7 M8 B9 B1 B11 B12 B13 B14 Profil Víkendy a svátky Všední dny 28

Intenzita návštěvnosti na jednotlivých lokalitách během roku a údaje o přístupových cestách: V níže předložených grafech jsou prezentovány zjištěné měsíční souhrny počtu návštěvníků v jednotlivých lokalitách po provedené kalibraci automatických dat. Dále jsou zde zapracovány výsledky analýzy příchodu/odchodu na sledované profily z různých směrů. J1 - Vysoká hole a J2 - Ovčárna: Pohyb návštěvníků během roku: Jedná se o dva profily, jež jsou od sebe vzdáleny pouze několik set metrů. Zatímco profil J1 Vysoká hole zachycuje návštěvnost na červené turistické cestě spojující Ovčárnu s Vysokou holí a Jelení studánkou, profil J2 Ovčárna v sobě skrývá ještě informaci o návštěvnících, kteří využívají modrou značku vedoucí Velkou kotlinou a žlutou značku spojující Ovčárnu s úbočím Temné a Malou Morávku. Z obou níže uvedených souhrnných grafů je zřejmé, že hlavní část návštěvnosti je směřována do letního období. Vzrůstající tendence začíná v dubnu po odtání sněhu, pokračuje v měsících květnu a červnu až k letnímu vrcholu, jež nastává v červenci a srpnu. Od září můžeme sledovat rovnoměrný a vytrvalý pokles návštěvnosti směrem ke konci roku. Z grafů lze rovněž odvodit, že v období, ve kterém se začíná uplatňovat sníh jako významný element, lze kromě sezónního minima návštěvnosti poukázat rovněž na klesající míru respektování vyznačení turistických tras ze strany turistické veřejnosti. Graf 3: Přehled návštěvnosti profilu J1 Vysoká hole (kalibrovaná data, LKK =,92) Počet návštěvníků 8 7 6 5 4 3 2 1 Měsíc 29

Graf 4: Přehled návštěvnosti profilu J2 Ovčárna (kalibrovaná data, LKK = 1,1) Počet návštěvníků 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Měsíc Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek vyplývá, že větší množství návštěvníků přichází na Vysokou holi ze směru od Ovčárny, přičemž v zimním období největší skupina návštěvníků využívá jako hlavní přístupovou trasu značenou turistickou trasu. Tato trasa je nejčastěji využívána běžkaři; skialpinisté, kteří jsou druhou nejčastější skupinou ve vzorku, naopak většinou využívají ostatní přístupové trasy, resp. pohybují se volně v terénu. Menší část z nich pokračuje po červené turistické značce dále po hřebeni směrem na Jelení studánku. Další část návštěvníků se v zimním období rozptýlí na okolních svazích. Velkou část z těchto návštěvníků tvoří skialpinisté. Ze získaných dat je dále zřejmé, že opačný směr přístupu návštěvníků, tedy od Jelení studánky, je méně frekventovaný. Graf 5: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J1-Vysoká hole v pracovních dnech v zimním období (19.2.21) 1 8 6 4 Tam Od 2 Ovčárna Jelení studánka 3

Graf 6: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J1-Vysoká hole o víkendech v zimním období (průměr z dat 2.-21.2.21) 14 12 1 8 6 4 2 Ovčárna Jelení studánka Tam Od Graf 7: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J2-Ovčárna v pracovních dnech v zimním období (19.2.21) 7 6 5 4 3 2 1 Ovč árna po znač ce Sedlové rašeliniště Svah nad Ovč árnou Karlov -M.Morávka Vysoká hole Tam Od 31

Graf 8: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J2-Ovčárna o víkendech v zimním období (průměr z dat 2.-21.2.) 12 1 8 6 4 2 Ovč árna po znač ce Sedlové rašeliniště Svah nad Ovč árnou Karlov -M.Morávka Vysoká hole Tam Od Letní pohyb návštěvníků: Získaná data z letního období ukazují, že i v létě je turisticky nejfrekventovanější červená značka spojující Jelení studánku s Vysokou holí a Ovčárnou. Informace z letního fyzického sčítání ukazují, že v letním období se z celkového množství návštěvníků, kteří projdou profilem J2 Ovčárna, tedy na trase Ovčárna-Vysokoholský hřbet, 66% návštěvníků pohybuje po červené značce Vysoká hole-jelení studánka, 23% na modré značce-naučné stezce Velkou kotlinou a 11% po žluté značce spojující Malou Morávku s Ovčárnou. Ze získaných dat je dále zřejmé, že pro návštěvníky atraktivnější je nástup na všechny uvedené trasy ve směru od Ovčárny než naopak. Na každé ze sledovaných tras byl během letního fyzického sčítání návštěvníků zaznamenán pohyb cyklistů, zpravidla do 1 cyklistů za den v každém ze směrů. Graf 9: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J1-Vysoká hole o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.21) počet návštěvníků 5 4 3 2 1 Ovčárna Petrovy kameny Velká kotlina Malá Morávka Tam Od 32

Tab. 3: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě J1-Vysoká hole v neděli 4.7.21 Pěší Cyklo Ostatní Celkem Ovčárna Tam 319 11 33 Od 463 18 481 Petrovy kameny a Tam 322 17 339 Vysoká hole Od 234 9 243 Velká kotlina Tam 114 114 Od 87 1 88 Malá Morávka Tam 7 8 78 Od 39 8 47 V letním období (3.-5.7.) bylo doplňkově provedeno sčítání návštěvníků také v prostoru Ovčárenské silnice. Cílem bylo zjistit jaký je rozdíl v intenzitě návštěvnosti mezi Ovčárenskou silnicí a turistickými značkami vedoucími od Ovčárny směrem na Vysokoholský hřbet. Získaná data ukazují, že o letním víkendovém dni (průměr za sobotu neděli 3.-4.7.) je návštěvnost na Ovčárenské silnici cca 3,5-krát vyšší. O navazujícím státním svátku (5.7.) byla návštěvnost dokonce cca 5-krát vyšší. Zajímavé je, že po všechny sledované volné dny zůstala návštěvnost turistických tras v úseku Ovčárna-Vysokoholský hřbet, na rozdíl od návštěvnosti ve směru na vrchol Pradědu, téměř totožná (cca 57 procházejících návštěvníků denně). Graf 1: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J2-Ovčárna o víkendech v letním období (průměr z dat 3.-4.7.21) 12 počet návštěvníků 1 8 6 4 2 Tam Od HS, Praděd Parkoviště - točna Petrovy kameny 33

Graf 11: Zjištěná průměrná denní návštěvnost jednotlivých přístupových tras v lokalitě J2-Ovčárna o státním svátku (5.7.21) počet návštěvníků 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 HS, Praděd Parkoviště - točna Petrovy kameny Tam Od Tab. 4: Ukázka zjištěného počtu návštěvníků a jejich základní kategorizace v jednotlivých směrech v lokalitě J2-Ovčárna v neděli 4.7.21 Pěší Cyklo Ostatní Celkem Horská služba, Tam 752 172 924 Praděd Od 1174 178 1352 Parkoviště - točna Tam 1185 175 136 Od 146 17 1216 Petrovy kameny Tam 326 15 341 Od 293 9 32 Celková roční návštěvnost: Celoroční počet návštěvníků procházejících v úseku Ovčárna-Petrovy kamenyvysoká hole-jelení studánka (červená značka) lze odhadnout ve výši necelých 42 tis. návštěvníků. Z tohoto počtu činí zjištěná návštěvnost za jaro-podzim 29,5 tis. návštěvníků a zimní návštěvnost (prosinec-duben) lze odhadnout cca na 12 tis. návštěvníků. Je třeba dodat, že ne všichni návštěvníci z uvedeného počtu absolvují celý úsek až na/z Jelení studánku. Sezónní návštěvnost (jaro-podzim) modré turistické značky (naučné stezky) vedoucí Velkou kotlinou lze odhadnout ve výši cca 1 tis. návštěvníků. Celoroční návštěvnost této trasy se nebude příliš lišit od uvedené sezónní, protože v zimním období je trasa uzavřena a její okolí využívají jen příležitostní skialpinisté. Sezónní návštěvnost (jaro-podzim) žluté turistické značky spojující Ovčárnu a Malou Morávku lze odhadnout ve výši cca 5 tis. návštěvníků. Celoroční návštěvnost této trasy bude odhadem činit cca 6-7 tis. návštěvníků. 34

J3 Bílá Opava: Pohyb návštěvníků během roku: Hlavní nápor turistů je na profilu Bílá Opava s výrazným odstupem směřován do prázdninových měsíců červenec a srpen. Mezi srpnem a zářím nastává cca dvojnásobný pokles návštěvnosti, který pak rovnoměrně trvá až do konce roku. Bílá Opava představuje mezi celkem pěti sledovanými jesenickými profily lokalitu turisticky nejnavštěvovanější s nezanedbatelným podílem návštěvnosti i během zimního období. Graf 12: Přehled celoroční návštěvnosti na profilu J3 Bílá Opava (kalibrovaná data, KK = 1,7) Počet návštěvníků 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 listopad 29 prosinec 29 leden 21 únor 21 bř ezen 21 duben 21 kvě ten 21 č erven 21 Měsíc č ervenec 21 srpen 21 zář í 21 ř íjen 21 Zimní pohyb návštěvníků: Z níže uvedených grafů a tabulek je patrné, že v zimním období je nejfrekventovanější úsek mezi rozcestím Na paloučku a Karlovou Studánku. Pokud se návštěvníci jdoucí směrem vzhůru rozhodují, zda zvolí žlutou či modrou značku, většina z nich volí žlutou turistickou značku, tedy směr k vodopádům Bílé Opavy. Ve směru dolů je situace opačná, většina návštěvníků přichází po modré značce, což je dáno zřejmě snazší schůdností stezky. Ve vzorku návštěvníků výrazně převažují pěší turisté. 35