Národní specifika apelace v češtině



Podobné dokumenty
Žáci mají k dispozici pracovní list. Formou kolektivní diskuze a výkladu si osvojí grafickou minimalizaci zápisu logické funkce

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

Etiketa v podnikání a písemném styku. Ing. Zlatko Tvrdoň

Bronzový Standard SANATORY č. 9 Komunikace se seniory

říkadla, básničky s jazykolamy, komunikač. situace

5. výzvu k podání žádostí. o nadační příspěvek

Cílem kapitoly je seznámit studenta se strukturou programu a jeho překladem.

METODIKA DODRŽOVÁNÍ PRINCIPŮ ÚČELNOSTI, HOSPODÁRNOSTI A EFEKTIVNOSTI PŘI HOSPODAŘENÍ S VEŘEJNÝMI PROSTŘEDKY NÁVRH

Kritéria pro získání titulu Ekoškola

Zákon o elektronickém podpisu

ZNAK ČERVENÉHO KŘÍŽE, JEHO OCHRANA A UŽÍVÁNÍ

Zaměstnání a podnikání, hrubá a čistá mzda.

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

které je třeba si položit před zakoupením levného CAD programu

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Sedláčková TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY

Organizační řád základní školy

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

POPIS REALIZACE POSKYTOVANÉ SLUŽBY

Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I

4. Připoutejte se, začínáme!

M Ě S T O K A D A Ň Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Mírové nám. 1, Kadaň; pracoviště Jana Roháče 1381

JAK VÍTĚZIT NAD RIZIKY. Aktivní management rizik nástroj řízení úspěšných firem

Marketing. Modul 5 Marketingový plán

Domov s odbornou ošetřovatelskou péčí a pomocí ve stáří s.r.o., Trnávka 55. Domácí řád

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK

Stále ještě váháte s přihlášením? Když už jsme řádně přihlášeni? Jak bude turnaj koncipován?

Základní teze prováděcích právních předpisů. navrhované právní úpravy

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

MECHANICKÁ PRÁCE A ENERGIE

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona

STANOVISKO č. STAN/1/2006 ze dne

1.4.1 Výroky. Předpoklady: Výrok je sdělení, u něhož má smysl otázka, zda je či není pravdivé

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: / Oblastní pracoviště č. 13 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Pokyn D Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

v mil. Kč Index 2004/2000 Druh péče (ICHA-HC)

nzv'_, \, III MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Rezortní interní protikorupční program Ministerstva zemědělství

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním

3 Vývojová prostředí, základní prvky jazyka Java, konvence jazyka Java

Rozhodněte se, co budete dál dělat

Analýza postavení cestovního ruchu v naší ekonomice

Marketing. Modul 3 Zásady marketingu

RAPEX závěrečná zpráva o činnosti systému v roce 2012 (pouze výtah statistických údajů)

ŠKOLNÍ ŘÁD. Oddíl 1. Práva žáků

Školní řád ZŠ a MŠ Chalabalova 2 pro školní rok

Příloha III TECHNICKÉ A PROVOZNÍ PARAMETRY VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU

4.5.1 Magnety, magnetické pole

POZVÁNKA NA MIMOŘÁDNOU VALNOU HROMADU

část druhá Komunikační styly

21 SROVNÁVACÍ LCA ANALÝZA KLASICKÝCH ŽÁROVEK A KOMPAKTNÍCH ZÁŘIVEK

Juvenilní dermatomyozitida

průřez.téma + ročník obsah předmětu školní výstupy poznámky MP vazby EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl

3 nadbytek. 4 bez starostí

VZDĚLÁVÁNÍ A OSOBNOST KNIHOVNÍKA

Orientační průvodce mateřstvím a rodičovstvím v zadávacích dokumentacích poskytovatele

Školní řád (návrh) Základní škola Růžďka, okres Vsetín. Projednán na pedagogické radě dne Schváleno školskou radou dne 25.2.

Kdy (ne)testovat web oční kamerou

Data v počítači EIS MIS TPS. Informační systémy 2. Spojení: jan.skrbek@tul.cz tel.: Konzultace: úterý

IMPLEMENTACE SW NÁSTROJE PROCESNÍHO ŘÍZENÍ ATTIS

Příklad možnosti využití studentů k provádění evaluace v zařízeních poskytujících sociální služby

Zásady správné manipulace s pacientem po cévní mozkové příhodě jako metoda prevence poškození zdraví pacienta a personálu

ATAZ PRVNÍ ATELIÉR Charakteristika předmětu Hlavní cíl práce Dílčí cíle Požadovaný standard studenta po absolvování předmětu: Obsah Volba zadání

Stanovy Spolku rodičů a přátel školy Gymnázium, Praha 4, Písnická 760

Nabídka vzdělávacích seminářů

The University of Plymouth

STATUT AKREDITAČNÍ KOMISE

Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT"

Těhotenský test pro zrakově postižené Tereza Hyková

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty

VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO AREÁLU OBCE HŘEBEČ

Algoritmizace a programování

Učitelství pro střední školy na FF UK v Praze. 1. Obecné informace

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA

DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

VY_32_INOVACE_6/10_JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE. Předmět: Český jazyk Ročník: Poznámka: Větné členy Vypracoval: Mgr.

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-947/15-E. Mateřská škola Běstvina, okres Chrudim

Obsah. Obsah. Úvod Makra v Excelu Nahrávání maker První setkání s editorem jazyka Visual Basic... 31

2002, str Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

STUDNY a jejich právní náležitosti.

TEPELNÁ ČERPADLA ALTERNATIVNÍ ZDROJE TEPLA

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Střední průmyslová škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace. 28. října 1598, Frýdek-Místek


Vnitřní pravidla stanovená poskytovatelem pro poskytování služby denní stacionáře

Informace pro provozovatele směnárenské činnosti

ROSSMANN PRAVIDLA VÁNOČNÍ SOUTĚŽE

Úřední hodiny starostky Od budou úřední hodiny starostky totožné s úředními hodinami Obecního úřadu.

PUBLICITA v OP VK. Seminář pro příjemce v rámci globálních grantů Olomouckého kraje. Olomouc, 20. a 21. dubna 2009

STANOVY Svatý Florián Dobrovolní hasiči roku

odbor kultury a památkové péče Magistrát města Zlína, náměstí Míru 12 pracoviště Zarámí 4421, Zlín, ivotucek@zlin.eu

Přednáška dne Petr Lavický

Základní škola J. A. Komenského Chodov, Smetanova 738, okres Sokolov, příspěvková organizace

Metodika testování navazujících evidencí

Základní škola a Mateřská škola Blansko, Salmova 17 IČO: Vnitřní směrnice B1

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ KE KODEXU CHOVÁNÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V SOUVISLOSTI S FINANČNÍMI ZÁJMY A STŘETY ZÁJMŮ

ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCE

Komunikační a prodejní dovednosti

VY_32_INOVACE_OV_1AT_01_BP_NA_ELEKTRO_PRACOVISTI. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

Transkript:

MARYAN SKAB Národní specifika apelace v češtině Každý národ během svého dlouhodobého vývoje vytváří vlastní specifické jazykové prostředky, jejíchž speciální funkcí je navazování a udržování verbální komunikace mezi nositeli příslušného jazyka. Takové jednotky a konstrukce, jež tyto jazykové prostředky vytvářejí, nazýváme prostředky apelace (termín K. Biillera; Etaruiep 1993). K nim patří vokativ a osobní zájmena pro 2. osobu sg. a pl. jako substantivní formy apelace, a také imperativ jako slovesná forma apelace. Kromě toho jako specifické vystupují i syntaktické konstrukce, jimiž se apelace vyjadřuje. V tomto článku jsme chtěli popsat národní specifiku českých jazykových prostředků a syntaktických konstrukcí apelace. Děláme to z pohledu současného ukrajinského jazyka. Z tohoto hlediska má čeština a ukrajinština mnoho společného. Jak správně napsal polský lingvista A. Sieczkowski: Najpełniej - i to nie tylko na gruncie języków zachodniosłowiańskich, ale w całej tej rodzinie językowej - reprezentowany jest wołacz w języku czeskim (Sieczkowski 1964, s. 254). Nicméně, co se týče východoslovanských jazyků tento pád zachovala v největší míře ukrajinština. Pro češtinu, stejně jako i pro ukraj inštinu, jsou platné tytéž tendence rozvoje daných gramatických forem. Například, v obou jazycích jsou známa mnohá fakta používání forem nominativu ve funkci vokativu. V. Mathesius tento proces popsal následovně: Nahrazování vokativu nominativem ukazuje zřejmě vliv německý. Ale podle různé tendence u maskulin a feminin myslím, že to nebyl vliv jediný. Alespoň trochu mohly působit i vlivy jiné. Sluší vzpomenouti toho, že u zpodstatnělých adjektiv se vokativ sám sebou rovná nominativu. Pane účetní, pane poklasný, 327

pane Novotný jsou konstrukce zcela stejné formálně s výrazy pane učitel!, pane Novák! Na rozdíl mezi prostými jm ény mužskými a ženskými mohl míti vliv vlastně i ten fakt, že se sice užívá ve vokativu hojně zpodstatnělého adjektivu ženská!, ale málokdy analogického adjektiva mužský! (Mathesius 1924, s. 140). Tedy, podle našeho názoru, národní specifiku apelace v daném jazyce, v tomto případě v češtině, reprezentují: 1. existence specifických gramatických forem vokativu, morfologicky odlišných od nominativu, a také syntetických tvarů imperativu (exkluzivu i inkluzivu); 2. přítomnost specifických syntaktických konstrukci; 3. kombinace používaných v tomto jazyce způsobů apelace; 4. zvláštnosti lexikálního významu gramatických forem, kterými se vyjadřuje apelace, především forem vokativu nebo tzv. oslovení. Ve vztahu k jednotlivým bodům je třeba, dle našeho názoru, zdůraznit především tyto jazykové jevy. Jak jsm e již uvedli, čeština má specifické formy vokativu, jichž se používá v různých stylech a pragmatických situacích. Stejně jako i v jiných slovanských jazycích mají speciální koncovky vokativu jména podstatná mužského a ženského rodu jednotného čísla. Kromě toho gramatický význam vokativu se vyjadřuje rovněž pomocí intonace, což znamená, že dokonce když jm éno podstatné má koncovku nominativu, může být z hlediska své funkce chápáno jako forma vokativu, která je homonymní s formou nominativu. Lze tedy říci, že zcela neexistuje nominativ místo vokativu, pouze existují formy vokativu, které mají koncovky homonymní s koncovkami nominativu. Tendence použití těchto forem v češtině a ukrajinštině jsou stejné. Jednak se používají pouze v mluveném jazyce (nikdy ne v jazyce spisovném), jednak se často tvary vokativu, jež jsou homonymní s tvary nominativu, používají také ve složených nominacích osob, která zahrnují příjmení, například v nominacích typu pane Novák apod. V. Smilauer tento jev popisuje takto: [...] v jednotném čísle rodu mužského a ženského se vokativ nahrazuje nominativem, zvláště po pane (nikdy ne po soudruhu, příteli, bratře) a při přívlastku. 328

Tento tvarje expresívní, ato v různém smyslu. Svou neosobností vyjadřuje někdy úctu a zdvořilost, jindy povýšenost a strohost (Šmilauer 1969, s.107). Podle V. Šmilauera mají některá podstatná jména vlastnosti specifické: Jiné rozlišení je u slova kmotra; normální vokativ je kmotra [...] podoba kmotro je pejorativní (Šmilauer 1969, s.107). Rovněž je třeba podotknout, že čeština, stejně jako i ukrajinština, v daných nominacích nerada mění výchozí tvar příjmení. H. Běličova uvádí: Spisovná čeština užívá vokativ důsledně. V hovorové češtině se u příjmení ve spojení s pane užívá nominativ: pane Novák, pane Krupička a podobně. Běžné je oslovení holka, ačkoli jinak se u feminin pevně drží vokativ: Majo, Evo (Běličova 1998, s. 13). V češtině, stejně jako i v ukrajinštině a jiných jazycích se zřídka používá oslovení prezentované pouze zájmenem ty nebo vy: Omezeně fungují ve funkci oslovení zájmena ty, vy. Jsou vždy intonačně zdůrazněna, fungují v neoficiálním prostředí [...]. Vůči neznámému adresátovi (mluvčí mu vyká) se oslovení zájmenem považuje za zdvořilostní prohřešek" (Eiojuiep 1993, c. 78). V obou jazycích existují speciální syntetické formy imperativu I. osoby množného čísla, tj. inkluzivu. Těmito tvary označujeme činnost, kterou bude konat společně adresát i adresant řeči. Jelikož je čeština jazyk západoslovanský (západoslovanské ja zyky zachovaly rozlišení osoby nejen u sloves přítomného, ale také budoucího a minulého času, a rovněž způsobu podmiňovacího), je pro ni vynechávání tvarů zájmen osobních typičtější než pro ukrajinštinu. Tím se v češtině zdůvodňuje častější užití forem vokativu jmen podstatných a jejich funkčních ekvivalentů jako názvů adresáta řeči, a rovněž názvů potenciálního subjektu děje, o němž mluvíme. Zájmena osobní se užívají za speciálních podmínek stylistických nebo pragmatických, kdy osoba adresáta odporuje jiným osobám: Já budu psát, a ty (vy) budeš (budete) číst. Vy, a ne on musíte to udělat atd. 329

Současný český lingvista A. Jurman píše: Verbální komunikace obsahuje prostředky, které vyjadřují vztahy a postoje mluvčích k jejich komunikačním partnerům. Není pochyb o tom, že užívání jazykaje úzce svázáno s jistými aspekty sociálních struktur. Volbou určité formy oslovení, ať už jde o oslovení zájmenné, či jmenné, dáváme najevo svůj vztah ke komunikačnímu partnerovi (sounáležitost, moc, vzdálenost, respekt, důvěrnost atd.) a zároveň (ne) respektujeme panující společenské konvence, jinými slovy dodržujeme, nebo porušujeme pravidla zdvořilosti Bez ohledu na odlišné tempo vývoje oslovovacích systémů v jednotlivých jazycích, specifičnost struktury a funkčního využití jednotlivých prvků systému v jeho konkrétním vývojovém stadiu, se zdá být jisté, že v jazyce vždy zůstávají zachovány minimálně dvě varianty oslovení, umožňující vyjádření proměnlivé míry sociální vzdálenosti mezi komunikačními partnery (Jurman 2001, s. 185). Na rozdíl od A. Jurmana chápeme nazvané projevy apelace jako jednotky komplexní a nějako pronominální, neboť začleňují ne jenom zájmena osobní, ale také formy slovesné; kromě toho v závislosti na tvaru zájmena osobního mluvčí vybírá vlastní jméno podstatné. Proto označujeme tzv. tykání, vykání atd. jako způsoby apelace a stavíme je do protikladu k prostředkům apelace jako konkrétním gramatickým formám jmen a slovesa. Můžeme říct, že z tohoto pohledu apelace má čeština také svou výraznou specifiku. Jde především o vyjadřování tzv. vykání. Na rozdíl od jiných jazyků, v nichž tento jev existuje, v češtině ve větách se slovesy způsobu oznamovacího a podmiňovacího formálně rozlišujeme oslovení s vy (jedné osoby) jako jejího hodnocení, a oslovení několika osob s vy-jako tvaru, z hlediska stylistického a z hlediska uzuálního použití komunikativních modelů - ja ko neutrální. Například ve větách rozkazovacích typu Pane (jedna osoba), posaďte se a Pánové (mnoho: dvě nebo víc osob), posaďte se slovesné formy jsou stejné. Podobný stav je také v jiných slovanských jazycích, například v ukrajinštině: Plane, cidaüme i Planoee, cidaůme. Vykání jedné osobě je příznakové v těchto případech aje vyjádřeno gramatickým tvarem substantiva 330

Ve větách tázacích se slovesy oznamovacího a také podmiňovacího způsobu v češtině je situace odlišná ve srovnání s jinými slovanskými jazyky: ukr. Tlane (jedna osoba), 6 yn u e Tlpmi? a Ilanoee (mnoho: dvě nebo víc osob), 6ynu e IJpa3i? i čes. Pan e, b y l jste v Praze? a Pánové, byli jste v Praze? nebo ukr. Tlane (jedna osoba), x o minu 6u eideidamu lipazy? a llam ee (mnoho: dvě nebo víc osob), xominu 6u eideidamu lipazy? a čes. Pane, chtěl byste navštívit Prahu? a Pánové, chtěli byste navštívit Prahu? Kromě zakladních způsobů apelace jako tykání a vykání jsou v češtině také jiné, které se užívají zřídka, a to onkání, onikání. P. Eisner v knize Chrám i tvrz popisuje také i onikovykání nebo onikání vykaď : [...] máme v češtiné tykání, vykání, onkání, onikání. K tomu ještě máme onikání vykácí, jež záleží v tom, že sice vím, že se v češtině má vykat, ale člověk, na něhož se obracím, je v tak oblačných výších nade mnou [...], že vykání opravdu nestačí (Eisner 1992, s. 229). Ještě jedním charakteristickým rysem českého systému apelace je velice intensivní používání titulatur (Eisner 1992, s. 468-473). Z jiných jazyků slovanských je titulování aktivním prostředkem nominace osoby a jejího oslovení také v polštině. V jazycích východoslovanských titulování v 20. století postupně zaniklo; a je stliže přesto existuje je výrazně stylisticky omezeno. Je často zastoupeno vlastním jménem a jménem po otci, což je specifickým rysem východoslovanského systému apelace. Stejně jako v každém jazyce, i v češtině jsou specifické lexikální prostředky (slova), jichž se používá pouze pro apelaci. Nejznámějším je hovorové oslovení vole, které se velice často popisuje v jazykovědných pracích (Styblík 1998-1999). Čeština stejně jako jiný jazyk během svého vývoje vytvořila svůj systém apelace, jehož nejhlavnějšími rysy jsou, dle našeho názoru, specifické gramatické formy (vokativu a imperativu), existence specifických syntaktických konstrukcí, kombinace použí- 331

váných způsobů apelace v tomto jazyce, a také zvláštnosti lexikálního významu gramatických tvarů, jim iž se apelace vyjadřuje. Doufáme, že navrhovaný způsob popisu národní specifiky apelace je možno použít i při popisu jiných jazyků (především slovanských). Literatura Běličova H., 1998: Konfrontace češtiny a slovenštiny na pozadí spisovných jazyků slovanských, [in:] Přednášky z 41. běhu LŠSS, Praha, s. 5-16. Eisner P., 1992: Chrám i tvrz. Kniha o češtině, Praha. Jurman A., 2001: Pronominální oslovení (tykání a vykání) v současné češtině, Slovo a slovesnost LXII, č. 3, s. 185-199. Mathesius V., 1924: Nominativ místo vokativu v hovorové češtině, Naše řeč VII, č. 4, s. 138-140. Sieczkowski A., 1964: Kategoria gramatycyna wolacza w językach zachodniosłowiańskich, Prace Filologiczne" XVIII. nr 2, s. 239-262. Styblík V., 1998-1999: Quo usque tandem»vole«? (.lak dlouho ještě?), Český jazyk a literatura" 49, č. 3 4, s. 87-89. Šmilauer V., 1969: Novočeská skladba, Praha. Švehlová M., 1995: K problematice oslovení v češtině, [in:] Rozumět jazyku. Kniha k významnému životnímu jubileu univerzitní profesorky Radoslavy Brabcové, Praha, s. 73-80. BiOJiJiep K., 1993: Teopun H3biko. Penpe3eHmamunnan (pyhkąun íubixa, nep. c HeM., o6iu. pea. u k o m m c h t. T. S. Byjibii h h o h. b c t. c t. T. B EyjibirHHOň h A. A. JleoHTbeBa, MocKBa. 332