11A. Počátky realismu u nás, rustikální a městské motivy v čes. lit. 2.pol 19.st, historická próza daného období, český naturalismus Počátky realismu KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (1821 1856) klasik české politické satiry narodil se v Borové u Přibyslavi, studoval na gymnáziu v Německém Brodě, kněžský seminář v Praze (vyloučen), pobyt v Rusku jako vychovatel Obrazy z Rus kritika carské samovlády liberál (jako Palacký), po revoluci 1848 proti reakci vídeňské vlády pronásledován a souzen, 1851 policejně odvezen do vyhnanství do Tyrol (Brixen), kde vznikly jeho satiry novinář Pražské noviny, Národní noviny, časopis Slovan literární kritik boj o umění pravdivé, hodnotné Kapitola o kritice kritizuje ty, kteří říkají, že kritici nemohou kritizovat, když nic nenapsali, také kritizuje, že kritici řeknou, že je dobré všechno, co je vlastenecké, což taky není vždycky pravda překladatel: Gogolovy Mrtvé duše epigramy = krátké, satiricky útočné básně s pointou: Epigramy Havlíčkův kritický poměr k životu a světu 5 oddílů: ironicky věnovány Církvi, Králi, Vlasti, Múzám,Světu útok na katolickou církev, byrokracii a stát, na nezdravé jevy v národním životě lidovost: v demokratickém obsahu ve formě (nápis, ukolébavka, modlitba, popěvek) ve stylových prostředcích rytmická pravidelnost, verše,... v jazyce prvky lidového, hovorového jazyka (plesnivina, pačesy) satiry: vrchol tvorby společné znaky: výraz odporu proti jakémukoli násilí a útlaku Tyrolské elegie téma: vlastní zážitky zatčení, cesta do Brixenu, život ve vyhnanství, obraz tragédie osobní i národní záměr: boj proti reakci státu, kritika policejního systému, pokrytectví; opovržení rakouskou vládou žánr: netradiční elegie satira (elegický tón + ironie, výsměch), situační a jazyková komika Křest sv. Vladimíra nedokončené 10 zpěvů, na motivy ruské pověsti car Vladimír nechal utopit sochu pohanského boha bouře a hromů Peruna za urážku majestátu, protože mu odmítl hřmít na svátek Vladimíra (doslova řekl, že mu na to sere) nemají boha, předbíhají se tam různé církve probíhá konkurz kritika absolutismu jako způsobu vlády, kritika církve, pokrytectví groteskní děje se odehrávají zdánlivě v dávných dobách vznikajícího ruského státu (aby oklamal probíhající cenzuru), ale aktualizace kritika rakouské vlády, výsměch, ironie jazyk: lidový, prostá písňová 4veršová sloka, jednoduchý verš a rytmus Král Lávra parafráze veršované pohádky irského původu o králi s oslíma ušima král nechával vždy holiče, kteří ho oholili, pověsit na šibenici jednou padl los na Kukulína, jehož matka krále přemluvila, aby ho nenechal pověsit, což teda král schválil, ale s tím, že Kukulín nesmí vyzradit, co má Lávra pod vlasy Kukulín se šel svěřit vrbě, ale český hudebník Červíček ztratil kolíček, tak vrbě uřízl větev a když pak na bále hrál na basu, tak se všichni dozvěděli to obrovské tajemství, že král Lávra má velké uši narážky na dobovou situaci, omezenost, tupost a zloba panovníka 1
BOŽENA NĚMCOVÁ (1820 1862) narodila se ve Vídni, dětství v Ratibořicích, je ale dost nejasností okolo jejích rodičů a tak manžel Josef Němec, s ním měla 4 děti, nejstarší Hynek v šestnácti letech zemřel poznání různých míst (manžel dost cestoval) Praha, Chodsko, Červený Kostelec, Litomyšl, Polná, Slovensko citlivost k sociálním otázkám úsilí o spravedlivější společnost a lepší postavení ženy ve společnosti vlastenectví a odvaha (účast na pohřbu K. Havlíčka) pohádky: Národní báchorky a pověsti: např. Chytrá horákyně Slovenské pohádky a pověsti národopisné studie: Obrazy z okolí domažlického život chodského lidu, kultura, zvyky, kroje,... povídky: Divá Bára nový typ dívky (smělá, odvážná, drsná, nezávislá na muži, nepodřízená, v jádru ušlechtilá, v zájmu přítelkyně se staví proti celé obci) přerůstá klasické představy o pasivní úloze ženy ve společnosti x Eliška z fary Pan učitel oblíbenec malé Květušky, byl chytrý a hodný, Květuška pak odjíždí a když se vrátí, zjistí, že se kraj změnil k lepšímu přesně tak, jak říkal pan učitel, všechno by bylo fajn, kdyby nepřijela ale zrovna v den jeho pohřbu potřeba vzdělání, pro dobro společnosti, pan učitel prototyp kladného člověka Karla původně kluk, ale matka nechtěla, aby šel do války, tak vyrůstal jako Karla, pak se odhalilo, že Karla je ve skutečnosti Karel, na vojnu šel stejně, našel si nějakou Haničku a všechno skončilo dobře ve všech povídkách vystupuje postava všestranně dobrého člověka tzv. obrazy venkovského života vrchol tvorby: Babička 1855, vznik po smrti syna Hynka; finanční problémy, vzpomínky na dětství doplněny o poznání lidového života cílem bylo ukázat harmonický život prostých lidí, vzor dokonalosti člověka postavy z venkovského prostředí: babička Magdalena Novotná vztah k práci, životu, přírodě, vlasti, moudrost a životní zkušenost, ušlechtilost Barunčiny rodiče Proškovi (Panklovi) zpanštělá matka x mírný, srdečný otec děti: Barunka (autorka), Jan a Vilém, Adélka lidové typy: mlynář, Kristla a Jakub, rodina Kudrnova; příběh Viktorčin panský svět: paní kněžna, komtesa Hortensie dobro konané kněžnou = dobro babiččino; autorčina idealizace skutečnosti 2 dějová pásma 1. příjezd babičky, popis jejího všedního dne, hosté 2. od 8.kapitoly rámec: Staré bělidlo v proměnách ročního období prolog vzpomínka na babičku, přímé oslovení epilog poslední léta babiččina, pohřeb V zámku a podzámčí 1856, děj se odehrává na Nymbursku příjezd Skočdopolových z Prahy na zámek nová šlechta dvojí svět: 1. zámek Skočdopolovi, mamsel Sára, komorník Jacques, pes Joli 2. podzámčí vdova Karásková s dětmi, krejčí Sýkora, podruzi (Dorota) postava dobrého člověka lékař (zná obě prostředí) základní stavební kostra: kontrasty sobectví, bezcitnost na zámku x obětavost, vzájemná pomoc v podzámčí panský pes x utrpení dětí přepych x chudoba, zápas s cholerou realistický pohled na skutečnost (popisný, detailní realismus), ale v závěru idealizace (romantická představa světa usmířeného = vliv utopického socialismu) Pohorská vesnice Chodsko, ideální shoda vrchnosti s poddanými, nejvyšší míra idealizace 2
Rustikální (venkovské) motivy v 2.pol 19.st obraz vesnice i s jejími nedostatky snaha hledat řešení, např. návratem k ideálu křest anství (Holeček, Herben) regionální charakter prózy (odraz autorova vztahu k určitému kraji) využití dialektu (charakteristika postav i prostředí) KAREL VÁCLAV RAIS (1859 1926) narodil se v Lázních Bělohrad (Podkrkonoší), učitelem na Českomoravské vrchovině zobrazil těžký život v horských krajích, růst bídy (pokračovatel Hálkův) povídkové soubory: otázka výměnkářská, vztah rodičů a dětí (děti k rodičům ošklivé, nevděčné), konflikt dvou generací, touha po majetku, často končí tragicky Výminkáři Rodiče a děti Kalibův zločin kritický realismus až naturalismus statkář Kaliba starý mládenec a je bohatý, vdova Boučková s dcerou Karlou vdova chce Karlu kvůli penězům provdat za Kalibu, Karla předstírá, že ho miluje, vezme si ho otěhotní, ale se svým milencem a ne s Kalibou ten když zjistí jak to je, tak Karlu zabije Pantáta Bezoušek vesničan, přijíždí do Prahy, vylíčen jako čistý, bezprostřední a tím si všechny ve městě získá Zapadlí vlastenci Podkrkonoší, obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé, kněží) v době národního obrození (farář Stehlík, řídící učitel Čížek,učitelský pomocník Čermák,...) obrozenecké vlastenectví, národnostní spory na česko-německém rozhraní Západ z Českomoravské vysočiny, popsán život vesnického kněze v 2.pol. 19.st. líčen závěr jeho života (oslava obětavosti, ušlechtilosti, lidské dobroty), úsilí zmírnit bídu lidí ANTAL STAŠEK (1843 1931) narodil se v Podkrkonoší. jménem Antonín Zeman, otec Ivana Olbrachta ovlivněn romantickou i realistickou literaturou v Polsku a Rusku povídky: Blouznivci našich hor povídkový cyklus spojený postavami a spiritisticko tématikou lidové duchařství, které je únikem z těžkého života na horách (drsný kraj, sociální podmínky,...) V temných vírech 3 díly, dělnické prostředí, inspirace dělnickou stávkou, počátky dělnického hnutí O ševci Matoušovi a jeho přátelích obraz 40.let 19.st. revoluce 1848 a 50.let švec Matouš Štěpánek od mládí bouřlivák, sní o lepším životě (vliv utopistického socialismu) a účastní se boje proti kapitalistům 3
TEREZA NOVÁKOVÁ (1853 1912) narodila se v Praze, život na Českomoravské vrchovině (její manžel profesor Novák v Litomyšli + vliv pobytu v Poličce národopisné studie z východu Čech) vzorem Karolína Světlá umřeli jí děti, pak i manžel v dílech touha po lepším zítřku, lepším upořádání světa, po spravedlnosti,... romány (monografické = děj se týká jen jedné postavy, jejího vývoje): Jiří Šmatlán okolí Poličky, Jiří Šmatlán nenachází odpovědi na své filosofické otázky o fungování světa snaží se je najít v katolické, pak evangelické víře, ale nachází prd pak přichází myšlenka socialismu ve společnosti dělníků, doufá,že se dočká toho lepšího zítřka nedočká se ale zase ničeho, protože umře na souchotiny Na Librově gruntě sedlák Libra, sociální situace na venkově,osudy Libry spjaty s politickou situací v roce 1848 (útlak roboty, daní) Děti čistého živého název sekty, která se snaží hledat pravdu jinde než v katolictví, hledají lepší zítřky, sekta se ale nakonec rozpadá a její členové končí tragicky touha po lepším uspořádání společnosti (z doby, kdy jí zemřel manžel a syn) JAN HERBEN (1857 1936) pochází z Moravy zájem o moravský region národopisný charakter děl: Moravské obrázky románová kronika: Do třetího a čtvrtého pokolení obraz moravského Slovácka, osudy 3 generací rodiny Hrabců (období od Marie Terezie do pol 19.stol.) nejstarší generace popsány záporně, chovají se bezohledně k poddaným nová generace chce tyto jejich činy odčinit, ale protože vesnici nedokáže obětovat úplně všechno, tak to nedokáže JINDŘÍCH ŠIMON BAAR ( 1869 1925) katolický kněz, pocházel z Chodska, takže patří k vesnické tématice, ale i ke katolicky zaměřeným autorům Jan Cimbura obraz ideálně smýšlejícího sedláka, obraz vesnice trilogie: Chodská trilogie doba národního obrození na Chodsku Paní komisarka osudy B.Němcové v dalších dílech život sedláků, boj za jejich práva, 1848,... KAREL KLOSTERMANN (1848 1923) Šumava, v jeho dílech způsob života, změna krajiny na Šumavě Mlhy na blatech V ráji šumavském Ecce homo na vesnici figuruje vždy člověk, otázky odpuštění a viny, postavy pevné, lidová moudrost,... 4
Městské motivy IGNÁT HERRMANN ( 1854 1935) navazuje na Nerudu (spíše črty, měšt anská drobnokresba, popis každodenního městského života, dost často odlišné postavičky od těch průměrných) povídky (spíš žánrové obrázky): zdůrazňují opisnost, hromadění drobných detailů, mistrné charakteristiky postav, nedějovost, idylizace, sentimentalismus: Pražské figurky Otec Kondelík a ženich Fejfara humoristický román, Kondelík zámožnější, pohodlný měšt an, milující otec (má dceru a tu chce Vejvara),vše bráno s nadhledem U snědeného krámu hlavní postava obchodník, otvírá obchod s velkými nadějemi, čeká úspěch, ožení se s dívkou, která ho ale nemiluje a podvádí ho, obchod nefunguje zasebevraždí se prostředí drobné pražské buržoazie (zištnost, dravost) x postava slabého, osamoceného člověka, neschopného odporovat Herrmann někdy označován za předchůdce naturalismu (hrdina obětí okolí) Historická próza VÁCLAV BENEŠ TŘEBÍZSKÝ (1849 1884) povídky vyzdvihování husitství, národního obrození, pobělohorské doby,... román: Bludné duše postava kněze, který podporuje selské povstání ve svém rodném kraji ALOIS JIRÁSEK (1851 1930) narodil se v Hronově, pocházel ze selské rodiny, vystudoval gymnázium v Hradci králové, na filosofické fakultě historii, pak středoškolským profesorem v Litomyšli, pak v Praze (tady až do své smrti, přítel Mikoláš Aleš nebo Zikmund Winter), r. 1917 podepsal manifest českých spisovatelů (kvůli samostatnosti českého státu) ne moc dobře propracovaná psychologie postav, vše pouze pronárodní období husitství: 3 trilogie: Mezi proudy počátek husitství, situace za Václava IV., podmínky pro vznik reformního hnutí Proti všem vrchol doby husitské (1420), popis průběhu husitství, proudy husitství + na pozadí vždy lidský příběh Bratrstvo dohasínání husitství, odpadlí husité na Slovensku (=Bratříci) doba pobělohorská: hlavně selská lidová povstání Psohlavci v Chodsku, Jan Sladký Kozina vůdce Chodů, kteří bojují za svůj národ proti Lamingerovi Skaláci první Jiráskův román, pojednává o lidovém povstání na Náchodsku, bojovníci=skaláci(vůdce Skalák) Temno situace u nás ve 20.letech 18.st (vrchol rekatolizačního hnutí) Jezuité chtěli pouze katolickou zem emigrace,skrývání nekatolíků mezi hl.postavami Helenka Machovcová (nekatolička) se zamiluje do Jiřího Březiny(katolík), Helenka pak odchází se svým otcem (evangelík) z Čech národní obrození: F.L.Věk 5 dílný román,přelom 18./19.st. inspirováno opravdovou postavou F.L.Hek 5
život F.L.Věka od narození až do smrti studuje v Praze, pak se vrací do své rodné Dobrušky, popsány jeho lásky, sňatek, děti,... spojeno s 1.fází Nár.obrození historické postavy (Kramerius, V.Thám,...) atmosféra doby, Věk v Dobrušce národní buditel, vlastní knihovnu apod. U nás 4 dílný román, volně navazuje na F.L.Věka 2.fáze Nár. obrození, okolí Hronova, farář Pavlovický, který se snaží vnést sociální otázky Filosofská historie studentské prostředí okolo roku 1848 dramata: husitství: Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč pohádková: Lucerna mlynář má povinnost dovézt vždy panstvo s lucernou na zámek, pak přijede nějaká šlechtična, ta ten zámek zdědí, zamiluje se do mlynáře, ale pak se rozejdou, k tomu tam je ještě schovanka Hanička, kterou mlynář vychovává a pak si jí vezme hodně zvýrazněno poddanství pro mladší čtenáře: Staré pověsti české Z Čech až na konec světa převyprávěný cestopis Václava Šaška z Bířkova ZIKMUND WINTER (1846 1912) studoval v Praze na univerzitě historii, pak profesor, pracoval v archivech, zaměřen na 16.,17.st. ve městech, první díla dost ovlivněna jeho vědeckým pohledem kulturně hist.studie: Rakovnické obrázky, Pražské obrázky později se ukazuje jeho schopnost napsat příběh s pointou v době 16.,17.st. oproti Jiráskovi se nesnažil popsat historii obšírně, ale více propracoval psychologii postav, postavy jsou obětí historie, díla většinou vyznívají pesimističtěji román: Mistr Kampanus 17.stol., Kampanus posledním rektorem UK před germanizací, humanista popsáno co se dělo na UK, na českém území, Bílá hora, defenestrace, poprava českých pánů na Staromáku, život studentů,... Kampanus chce zabránit předání univerzity jezuitům, přestoupí na katolickou víru, ale nepomůže to, umře mu manželka, tak spáchá sebevraždu Český naturalismus KAREL MATĚJ ČAPEK-CHOD (1860 1927) Kašpar Lén Mstitel tragický příběh vraha-mstitele, zedníka Léna Turbína ztroskotání továrníka, chce postavit vodní turbínu, ta se při spuštění porouchá a způsobí katastrofu + nešt astný osud jeho dcer, který s tím souvisí ironie osudu,... Antonín Vondrejc Jindrové tragická osudovost milostných vztahů JOSEF KAREL ŠLEJHAR vždy dost pesimistické popsání atmosféry (bída, utrpení) Kuře melancholik umírá dítě a kuře, hrůza ze smrti, život plný utrpení a bolesti 6
VILÉM MRŠTÍK (1863 1912) pocházel z Moravy, studoval v Praze, kde nedokončil práva věnoval se literatuře (beletrista i kritik), velmi propagoval ruskou literaturu a naturalismus, osobní život na nic, z prahy se vrátil k bratrovi na Moravu, pak po nervové krizi spáchal sebevraždu Pohádka máje idylka, milostný román, pražský student Ríša se zamiluje do vesnické dívky Helenky Santa Lucia Jiří Jordán je v nemocnici, kde umírá a celou dobu vzpomíná na svůj krátký život (retrospekce) pochází z Brna, přichází do Prahy, která je pro něj zklamáním, protože si představoval, jak to tam bude všechno úžasný a ideální, dostane tuberkulózu a umírá 7