Ref.: Měl kapsu prázdnou Frenky Dlouhán,

NÁVARSKÝ ZPĚVNÍČEK 1

LOUHÁN FRENKY Kolik je smutného když mraky černé jdou, A7 7 lidem nad hlavou smutnou dálavou. Já slyšel příběh který velkou pravdu měl, A7 za čas odletěl každej zapomněl, A7 Ref.: Měl kapsu prázdnou Frenky louhán, po státech toulal se jen sám, A7 a že byl veselej, tak každej měl ho rád. Tam ruce k dílu mlčky přiloží, Hmi a zase jede dál, A7 a každej kdo s ním chvilku byl, A7 tak dlouho se pak smál. A7 ( na konci A7 ) Tam kde byl pláč tam Frenky hezkou píseň měl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát, a když pak večer ranče tiše usínaj, Frenkův zpěv jde dál tiše nocí s písní dál. Tak jednou našli Frenky louhán přestal žít, jeho srdce spí tiše smutně spí, bůh ví jak za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl umíráček zněl.

CHAJA 7 V dáli za horama stojí chajda malá, 7 7 v dáli za horama stojí chajda malá, C 7 7 pod ní teče řeka nad ní černá skála, C 7 pod ní teče řeka nad ní černá skála. //: Přišla velká voda vzala chajdu sebou, :// //: ti dva kamarádi nemaj si kam lehnout. :// //: Smutně bloudí světem hledaj chajdu svojí, :// //: tam kde chajda stála černá skála stojí. :// //: Neplač kamaráde pro tu chajdu malou, :// //: dřív než slunko vyjde postavíme novou. :// //: V dáli za horama stojí chajda malá, :// //: pod ní teče řeka nad ní černá skála. :// 3

-- C C -- C Když Sever válčil s Jihem a zem šla do války, A a v polích místo bavlny teď rostou bodláky, C ve stínu u silnice je vidět vojáky vojáky, jak se tu válej v trávě a louskaj buráky. C Ref.: //: Hej hou, hej hou, nač chodit do války, A () () je lepší doma sedět a louskat buráky. :// -- C C - -- - BURÁKY Plukovník sedí v sedle volá Yenkeové jdou, ale mužstvo v trávě leží prej dál už nemohou, Pak plukovník se otočí a hledí do dálky, tam vidí slavnou armádu jak louská buráky. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, svý milenky a ženy pak půjdem políbit, a když se zeptaj hrdino cos dělal za války, no flákal jsem se s kvérem a louskal buráky.

C F C Pod tou skálou kde proud řeky syčí, kapo 2p. 7 a kde ční červený kamení, C C7 F žije ten co mi jen srdce ničí, C 7 C F C toho já ráda mám k zbláznění. Často k nám jezdívá s kytkou růží, nejhezčí z kovbojů v okolí vestu má ušitou z hadích kůží, zbitej pás a na něm pár pistolí. Hned se ptá jak se mám jak se daří, kdy už prý mu to svý srdce dám, ale já odpovím že čas maří, srdce svý u červený řeky mám. Vím že lásku jak trám lehce slíbí, já ho znám srdce má děravý, ale já ho chci mít mě se líbí, bez něj žít už mě dál nebaví. Když je tma a jdu spát noc je černá, hlavu mám děravou závratí, ale já nechci být pořád věrná, ČERVENÁ ŘEKA dokud sám se zas k nám nevrátí. 5

ASCALONA F C7 Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát, 7 C7 kytara tiše usíná, do duše padá chlad. F C7 Stařičký šerif už líně, ruku po láhvi vztáh, 7 C7 pistoli chová na klíně, brouká si v temnotách. C F F7 B Ref.: Když jsem byl mlád, bývala Ascalona, F 7 C7 nejhezčí osadou kterou jsem znal. F F7 B Jak častokrát hýřila Ascalona, F C7 F divokou náladou, kterou jsem znal. F7 B F Však slávě pistolí, již zvolna doznívá, F7 B Ami C7 a lesem nehučí to vlčí volání. F F7 B Já půjdu spát, však vlajka Ascalony, F C7 F musí nad mým hrobem navěky vlát. Vyschli již lahve na stole, pohasl ohňů žár, šerif své těžké pistole, pověsil na stožár. Na vlajku smutně se dívá, kytaru pohladí, a jeho hlava šedivá, vzpomíná na mládí.

Emi V nohách mám už tisíc mil, Ami C stopy déšť a vítr smyl, Ami a můj kůň i já jsme cestou znavení. Emi Ref.: Těch tisíc mil těch tisíc mil, Ami C má jeden směr a jeden cíl, Ami F F# bílej dům to malý bílí stavení. Je tam stráň a příkrej sráz, modrá tůň a bobří hráz, máma s tátou kteří věřej dětskejm snům. V nohách mám už tisíc mil, teď mi zbejvá jen pár chvil, cestu znám a ta se tam k nám nemění. Kousek dál a já to vím, uvidím už stoupat dým, TISÍC MIL šikmej štít nad střechou ční k nebesům. 7

BENA O WHISKY Ami C Ami E7 neska už mi fóry ňák nejdou přes pysky, Ami C Ami E7 Ami stojím s dlouhou kravatou na bedně od whisky, Ami C Ami E7 stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč, Ami C Ami E7 Ami tu kravatu co nosím mi navlík soudce Lynch. A E7 A Ref.. Tak kopni do tý bedny ať panstvo nečeká, A E7 A jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká, A E7 A do nebeskýho báru já sucho v krku mám, A E7 A Ami tak kopni do tý bedny ať na cestu se dám. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý, postavil bych malej dům na louce ukrytý postavil bych malej dům a z okna koukám ven, chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát, nemusel jsi dneska na týhle bedně stát, moh jsi někde v suchu tu svoji vhisky pít, nemusel jsi hochu na krku laso mít. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil, tak už dál jet nechtěl dokavad se nenapil, zatracená smůla jo zatracenej pech, když kůň chlastá whisky jak u potoka pes. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává, do krku ti zůstane jen dirka mrňavá, jenom dirka mrňavá a k smrti jenom krok, má to smutnej konec a whisky ani lok.

/: Už vyplouvá loď John B :/ A7 okamžik malý jen než poplujem dál. () /: tak nechte mě plout :/ A7 sil už málo mám tak nechte mě plout. Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil, vím že cesta má konec už má, /: tak nechte mě plout :/ sil už málo mám tak nechte mě plout. Sklenici svou dopil, zakrátko u mne byl, okovy na ruce dal a pistoli vzal, /: sám šerif Jean Stone :/ moji svobodu vzal šerif Jean Stone /: Už vyplouvá loď... LOĎ JOHN B 9

1 1 Hmi Bmi Ami Byly krásný naše plány, byla jsi můj celej svět, kapo 2p. Ami 1 čas je vzal a nechal rány, starší jsme jen o pár let. 1 1 Hmi Bmi Ami Tenkrát byli děti malí ale, život utíká, Ami 1 už na táto slyší jinej, i když si tak neříká. 1 1 Ref.: Nebe modrý zrcadlí se, E Ami v řece která všechno ví, C stejnou barvou jakou měli, Ami 1 tvoje oči džínový. Kluci tenkrát co tě znali, všude kde jsem s tebou byl, Amazonka říkávali a já hrdě přisvědčil. Tvoje strachy že ti mládí, pod rukama utíká, vedli k tomu že ti nikdo Amazonka neříká. Zlatý kráse cingrlátek jak sis časem myslela, vadil možná modrej šátek nosit dál jsi ho nechtěla. Teď jsi víla z paneláků, samá dečka samej krám, Já si přál jen abys byla, pořád stejná přísahám. Ami pořád stejná přísahám. AMAZONKA

C Není nutno, není nutno, mi aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno, 7 C na tož aby se brečelo. Chceš-li trap se že ti v kapse, zlaté mince nechřestí, nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí. C Ami C Nemít prachy? Nevadí! C Ami C Nemít srdce? Vadí! C Ami C Zažít krachy? Nevadí! C Ami F Zažít nudu? Jó to vadí! Není nutno, není nutno... NENÍ NUTNO Vadí, vadí, vadí, vadí! 11

MONTOMERY C Ami éšt ti holka smáčel vlasy, 7 z tvých očí zbyl prázdnej kruh, C Ami kde je konec tvojí krásy, 7 to ví dneska jen sám bůh. C Ami Ref.: Z celé jižní eskadrony, 7 nezbyl ani jeden muž, C Ami v Montgomery zvoní zvony, 7 déšť ti smejvá ze rtů růž. Na kopečku v prachu cesty, leží i tvůj generál, v ruce šátek od nevěsty, jenže ruka leží dál. Tvář má zšedivělou prachem, zbylo v ní pár dětskejch chvil, proužek krve stejká prachem, déšť lepí vlasy jako klíh. éšť mu šeptá i tvé jméno, šeptá ho i listoví, že tě měl rád Magdaléno, to se nikdo nedoví. Až se nebe zbarví rudě, západ zčervená jak krev, pak uvidíš eskadronu, po nebeské pláni jet.

VEĎ MĚ ÁL Emi Někde v dálce cesty končí, C každá prý však cíl svůj skrývá, Emi někde v dálce každá má svůj cíl, C ať je pár mil dlouhá nebo tisíc mil. Ref.: Veď mě dál, cesto má, Emi C veď mě dál vždyť i já, tam kde končíš chtěl bych dojít, C veď mě dál cesto má. Chodím dlouho, po všech cestách, všechny znám je jen ta má mi zbývá, je jak dívky co jsem měl tak rád, plná žáru bývá, hned zas samý chlad. Emi Pak na patník poslední napíšu křídou, C jméno své a pod něj že jsem žil hrozně rád, Emi F písně své co mi v kapsách zbydou, C dám si bandou cvrčků hrát, 7 a půjdu spát. 13

C C Co skrýváš za víčky a plameny svíčky, snad houf bílejch holubic nebo jen žal. C C Tak odplul den prvý, den zmáčený krví, ani pouťovou panenku nezanechal. C Ref.: Otevři oči ty uspěchaná, C dámo uplakaná, C C otevři oči ta hloupá noc končí, a mír je mezi náma. C C Už si oblékni šaty a řetízek zlatý, a umyj se půjdeme na karneval. A na bílou kůži ti napíšu tuží, PANENKA že dámou si byla a zůstáváš dál.

ZLATÉ STŘEVÍČKY Moje střevíčky jsou jako ze zlata, A když je mám připadám si hrozně bohatá, ty si vezmu jen v onen slavný den, až si sednem do kočáru ty a já. Moje bílé šaty celé z hedvábí, ty naráz všechny lidi kolem přivábí, budou zářit jen v onen slavný den, až si sednem do kočáru ty a já. Ref.: Ach jsou samé zlato, ach ty stojí za to, A zlaté střevíčky na nohou ty tolik krásné jsou. Jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí, A A7 když ty střevíčky pěkně jdou tou zlatou uličkou. 3. Na své staré banjo nemám vůbec čas, je to dávno co ztratilo svůj zlatý hlas, v onen slavný den bude nalezen, až si sednem do kočáru ty a já. 4. Moje sestra Lues a mladší bratr Benn, budou krásní v těch černých šatech v onen den, ale nejvíce zlaté střevíce, až si sednem do kočáru ty a já. 5. Potom řeknu sbohem děti musím jít, odcházím tam kde věcně září slunce svit, sen je naplněn přišel onen den, kdy si sednem do kočáru ty a já. 6. Všichni lidé budou mi teď závidět, zlaté střevíčky a zlatých šestnáct let, budu bohatá celá ze zlata až si sednem do kočáru ty a já. 15

KYBY TAY BYLA //: Kdyby tady byla taková panenka, A která by mě chtěla, :// //: která by mě chtěla syna vychovati, A 7 při tom pannou býti. :// //: Kdybych já ti měla syna vychovati, při tom pannou býti, :// //: ty by jsi mě musel kolíbku dělati, do dřeva netíti. :// //: Kdybych já ti musel kolíbku dělati, do dřeva netíti, :// //: ty bys mě musela košiličku šíti, bez jahel a nití. :// //: Kdybych já ti měla košiličku šíti, bez jahel a nití, :// //: ty by jsi mě musel žebřík udělati, až k nebeské výši. :// //: Kdybych já ti musel žebřík udělati, až k nebeské výši. :// //: Lezli by jsme spolu, spadli by jsme dolu, byl by konec všemu. ://

C Ami Jdu s děravou patou mám horečku zlatou, F C jsem chudý jsem sláb nemocen. Ami Hlava mě pálí a v modravé dáli, F C se leskne a třpytí můj sen. Kraj pod sněhem mlčí tam stopy jsou vlčí, tam zbytečně budeš mi psát. Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě, já nechám si tisíckrát zdát. SEVERNÍ VÍTR C F Ref.: Severní vítr je krutý, C počítej lásko má s tím. C F K nohám ti dám zlaté pruty, C 7 C nebo se vůbec nevrátím. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem, už slyším je blíž a blíž. Už mají mou stopu a větří že kopu, svůj hrob a že stloukám si kříž. Zde leží ten blázen chtěl dům a chtěl bazén, a opustil svou krásnou tvář. Má plechovej hrnek v něm pár zlatejch zrnek, a nad hrobem polární zář. 17

U stánků na levnou krásu, mi postávaj a smějou se času, A s cigaretou a holkou co nemá kam jít. Skleniček pár a pár tahů z trávy, uteče den jak večerní zprávy, neuměj žít a bouřej se a neposlouchaj. A Ref.: Jen zahlídli svět maj na duši vrásky, mi tak málo je, málo je lásky, A ztracená víra hrozny z vinic neposbírá. U stánků na levnou krásu, postávaj a ze slov a hlasů, STÁNKY poznávám jak málo jsme jim stačili dát.

STARÁ ARCHA E H7 E Ref.: //: Já mám kocábku náram, náram, náram, H7 E kocábku náram, náramnou. :// E Pršelo a blejskalo se sedm neděl, H7 E o kocábku náram, náramnou x E Noe nebyl překvapenej on to věděl, H7 E o kocábku náram, náramnou x Ref.: //: Já mám kocábku...:// E Archa má cíl, archa má směr, plaví se k Araratu na sever. Ref.: //: Já mám kocábku...:// Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní, o kocábku... x Noe si je svolal ještě před povodní, o kocábku... x Kázal jim naložiti ptáky savce, o kocábku... x ryby nechte zachrání se sami hladce, o kocábku... x Ref.: //: Já mám kocábku...:// Přišla bouře zlámala jim pádla vesla, o kocábku... x v tom přilétla holubice snítku nesla, o kocábku... x Na břehu pak vyložili náklad celý, o kocábku... x Ještě že tu starou dobrou archu měli, o kocábku... x Ref.: //: Já mám kocábku...:// 19

TŘI KŘÍŽE mi C Ami ávám sbohem všem břehům proklatejm, mi Ami mi který v drápech má ďábel sám. C Ami Bílou přídí šalupa My rave, mi Ami mi míří k útesům který znám. mi F C Ami Ref.: Jen tři kříže z bílýho kamení, mi Ami mi někdo do písku poskládal, F C slzy v očích měl a v ruce znavený, mi Ami mi lodní deník, co sám do něj psal. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen, chřestot nožů, při kterejch přejde smích, srdce kámen a jméno: Sten. Já Bob reen mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál, druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Fatty Rodgers těm dvoum život vzal, svědomí měl a vedle nich si klek: mi C Ami Recit:Snad se chtěl modlit, vím trestat je lidský, mi Ami mi ale odpouštět je božský, snad mi tedy bůh jednou odpustí. Ref.: Jen tři... lodní deník a v něm, co jsem psal

7 Tak už jsem ti teda fouk, C prsten si dej za klobouk, C nechci tě znát, Emi a neměl jsem tě rád, 7 to ti říkám rovnou. 7 Ref.: Rovnou jo tady rovnou, C rovnou jo tady rovnou, C Emi prostě tě pic a nehledej mě víc, 7 to ti říkám rovnou. Z Kentucky do Tennessee, přes hory a přes lesy, z potoků vodou, já smejvám stopu svou, to ti říkám rovnou. ROVNOU 21

HOLUBÍ ŮM Ami F Emi Ami Zpívám ptákům a zvlášť holubům, Ami F Emi Ami stával v údolí mém starý dům. C C C Ptáků houf zalétal ke krovům, Ami F Emi Ami Ami měl jsem rád holubích křídel šum. Ami F Emi Ami Vlídná dívka jim házela hrách, Ami F Emi Ami mávání perutí víří prach. C C C Ptáci krouží a neznají strach, Ami F Emi Ami Ami měl jsem rád starý dům jeho práh. Ami mi C Ami Ref.: Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví, mi C míval stáj roubenou bílí štít. mi C Ami Kde je dům holubí a ta dívka kde spí, mi Ami Ami vždyť to ví že jsem chtěl pro ni žít. Sdílný déšť vypráví okapům, bláhoví kdo hledá tenhle dům. Odrůstáš chlapeckým střevícům, neslyšíš holubích křídel šum. Nabízej úplatou cokoliv, nepojíš cukroví v homolích. Můžeš mít třeba zrak sokolí, nespatříš ztracené údolí.

C Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka, C C jede, jede do dáli, veze samý vožralí, C C jede, jede do dáli, veze samý vožralí. Neusínej nechoď spát, neusínej nechoď spát, až do rána bílého, budem zpívat a budem hrát, až do rána bílého, budem zpívat a budem hrát. Lásko má si jediná, do třinácti nevinná, vyhrnu si rukávy, praštím s tebou do trávy, vyhrnu si rukávy, praštím s tebou do trávy. Jede, jede mašinka... sólo (akordy jako ve sloce) Přijde ke mě průvodčí, kleštičkama zatočí, lístky prosím, nemám prosím, jakto prosím to máte tak, lístky prosím, nemám prosím, jakto prosím to máte tak. Jel jsem jednou tramvají, pod sedačkou potají, přistoupila starší dáma, přisedla mi dařbujána, přistoupila starší dáma, přisedla mi dařbujána, Jede jede mašinka... Jede jede mašinka... MAŠINKA 23

E H7 V Jokohamě v přístavu, E kde noc vládne s tmou. H7 Loučil se tam námořník, E se svou dívenkou. E7 Má Japonečko malá, dřív než zvadne sakur květ. Tvoje láska neskonalá, přivede mne k tobě zpět. Byl to ale námořník, co pro ženy žil. A v každičkém přístavu, z číše lásky pil. JAPONEČKA A A Japonečce malé, E slzičky stékají, H7 když jeho rety rudé, E slova lásky šeptají. Ta chvíle odloučení, rozplyne se jako dým a potom děvče milé, budu navždy jenom tvým. Na Japonečku malou, dávno už zapomněl, na její rety rudé, které kdysi líbat směl.

C Cesta má přede mnou v dáli mizí, každý krok v srdci mém zabolí, C C7 F zakrátko bude mi všechno cizí, C C víc nespatřím své rodné údolí. C C7 F Ref.: Já volám nashledanou, nashledanou, C C nashledanou rodné údolí. C7 F Já volám nashledanou, nashledanou, C C při vzpomínce srdce zabolí. Oči mé nevidí jak se stmívá, nevidí co jsem měl tolik rád, jediné co mi teď ještě zbývá, rodnému údolí sbohem dát. Proč se den za každou nocí vrací, proč se čas na chvíli nezastaví, RONÉ ÚOLÍ nemusel bych ti své sbohem dáti, kdyby ten dnešní den na věky byl. 25

BLÁZNOVA UKOLÉBAVKA A Máš má ovečko dávno spát, už píseň ptáků končí, A kvůli nám přestal vítr vát a můra zírá zvenčí, A já znám její tvář tak vyhledej skrýš, A A zas má bílej plášť a v okně je mříž. A Ref.: Máš má ovečko dávno spát, E můžeš hřát ty mě můžeš hřát. Vždyť přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát, jestli ty v mých představách už mizíš. Máš má ovečko dávno spát, už máme půlnoc temnou, ráno budou nám bláznům lkát že ráda snídáš se mnou. Já nebudu lhát že jsem tady sám, když tebe tu mám, když tebe tu mám.

OKOŘ A7 Na Okoř je cesta jako žádná ze sta vroubená je stromama. A7 7 Když jdu po ní v létě samoten na světě sotva pletu nohama. A Na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad. A7 Tam zapadli trempy hladoví a sešlí začli sobě notovat. A7 Ref.: Na hradě Okoři světla už nehoří, A7 Bílá paní šla už dávno spát. A7 Ta měla ve zvyku podle svého budíku, A7 o půl noci chodit strašívat. Od těch dob co jsou tam trempové, A7 nesmí z hradu pryč. A7 Teď tam dole v podhradí se šerifem dovádí, A7 on jí sebral od komnaty klíč. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva že byl Okoř vykraden. Nikdo neví do dnes kdo tu zprávu roznes nikdo nebyl dopaden. Šerif hrál celou noc mariáš s Bílou paní v kostnici. Místo aby hlídal zuřivě ji líbal dostal z toho zimnici. 27

C 7 Každý ráno sjíždí z hor, ta parta z ranče Y, C 7 každý ráno sjíždí z hor, ta parta z ranče Y. C 7 Mezi nima jede na koni kovboj jménem John, C 7 mezi nima jede na koni kovboj jménem John. //: Tam dole, tam dole u řeky, stojí opuštěnej srub. :// //: Nedávno tam ještě bývala, dívka jménem Ruth. :// //: Co asi, co asi stalo se, s mojí plavovlasou Ruth. :// //: Je tam dole, od řeky odešla a opustila srub. :// //: Až se jednou vrátíš zpět, tak přijď se na mě podívat. :// //: Na tebe má plavovlasá Ruth, budu pořád vzpomínat. :// //: Tam dole, tam dole u řeky, stojí osamělej strom. :// //: Nedávno se na něm oběsil, kovboj jménem John. :// Mexiku. PARTA Z RANČE Y

TAM U NEBESKÝCH BRAN A7 Měl jsem rád pár písní v nich jsem žil, cesty toulavý ty o kterých jsem snil, s vlídnou tmou když v létě kraj šel spát, A7 poznal jsem, že tenhle svět mám rád. Bez řečí jsem každou práci vzal, a měl problémy že málem jsem to vzdal, pokaždé jsem vstal a zkoušel jít, pro tu čest že směl jsem s vámi žít. A7 Měl jsem rád, stín stromů říční proud, A7 7 štíty hor co nejdou překlenout, krásnější svět vůbec nehledám, A7 to řeknu vám tam u nebeskejch bran. ětský smích a vlání koňských hřív, něco moudrých vět co měl jsem znát už dřív, slunce zář když hřála do mých zad, poznal jsem že tenhle svět mám rád. Měl jsem rád, stín stromů... 29

Šinu si to starým Kolorádem 7 když tu slyším výkřik vzdálený 7 C Cmi jel jsem podle hlasu a k mému úžasu 7 ležel tam muž k zemi skolený. Ref.: Ruty šuty Arizona Texas 7 ruty šuty Arizona má 7 C Cmi jel jsem podle hlasu a k mému úžasu 7 ležel tam muž k zemi skloněný. Skloním se nad jeho obličejem poznal jsem v něm svého dvojníka jeho tělo bylo probodáno nožem teplá krev mu z rány vytéká. Ref.: Ruty šuty Arizona Texas ruty šuty Arizona má RUTY ŠUTY jeho tělo bylo probodáno nožem teplá krev mu z rány vytéká.

C 7 C Povídej jestli tě má hodně rád víc než já, 7 C jestli když večer jdeš spát ti polibek dá, Emi F C 7 C tak jako já, to už je dávno tak povídej, hej povídej. Povídej nechal tě být vždyť měl tě tak rád, nebo s ho nechala jít když šel k jiný spát, tak jako mě, to už je dávno tak povídej, hej povídej. Ami C Ami F C Ami F C Ref.: Povídej á á á... C Ami F Jestli se ti po něm stýská když jdeš večer spát, C Ami F jestli když večer se blýská nepřestala ses bát. Povídej ne já se nevrátím běž domů spát, svou lásku ti vyplatím víc nemůžu dát, jak jsem dal dřív, to už je dávno tak povídej, hej povídej. Ami F C Povídej, povídej, povídej POVÍEJ 31

Na kolejích stála za uchem květ, vlasy trávou zavázaný. C S kytarou na zádech strun už jen pět, 7 hezký oči uplakaný. Opuštěnejch ptáčat plnej je svět, hnízda hledaj neví co dál. Vyšlápli jsme ránem a v neděli zpět, za tejden jsem u trati stál. C Ref.: Víš holky těžší to maj, Ami C víš - holky těžší to maj. Říkal jsem jí štísko zatoulaný, vždycky se smála a začala hrát. O potocích v trávě a o znamení, co lidi uměj ze zloby dát. PTÁČATA

Ami mi Ami Vlny moře bouří, větry dují, loď unáší v dál, E7 Ami američtí námořníci plují na uadalcanal. mi Ami Harmonika tesknou píseň zpívá do přísvitu hvězd mi Ami a jak ta píseň zní, mnohý z nich to ví, E7 Ami že se možná nevrátí. A C#mi A C#mi Ref.: Krásná Meredith, víš kdo jel se bít A E7 A as plul na křižníku na uadalcanal, A C#mi A krásná Meredith, až zas budeš snít, A E7 A nezapomeň nikdy na uadalcanal. A Jak tam pod palmami pad, A ten, co měl tě tolik rád. A C#mi A Krásná Meredith, chceš se pomodlit A E7 A za ty, jež nevrátil nám uadalcanal. V širém moři na ostrově malém, o kterém ty sníš, v háji stinných mlčenlivých palem je prostý jen kříž, pod ním mnohý z námořníků spí věčný svůj sen, když se hvězdy stkví v ticho půlnoční, v palmách větví píseň zní. UAALCANAL 33

ŘEKNI KE TY KYTKY JSOU C Ami F Řekni kde ty kytky jsou, co se s nima mohlo stát. C Ami F Řekni kde ty kytky jsou, kde mohou být. C Ami F ívky je tu během dne otrhali do jedné, F C F C kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? Řekni kde ty dívky jsou, co se tady mohlo stát. Řekni kde ty dívky jsou, co se tady mohlo stát. Řekni kde ty dívky jsou, kde mohou být. Muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? Řekni kde ti muži jsou, co se tady mohlo stát. Řekni kde ti muži jsou, kde mohou být. Muži v plné polní jdou, do války zas je zvou, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? A kde jsou ti vojáci, lidi co se mohlo stát. A kde jsou ti vojáci kde mohou být. Řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? Řekni kde ty hroby jsou, co se s nima mohlo stát. Řekni kde ty hroby jsou, kde mohou být. Co tu kytek rozkvétá od jara až do léta kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí? Řekni kde ty kytky jsou, co se s nima mohlo stát. Řekni kde ty kytky jsou, kde mohou být. ívky je tu během dne otrhali do jedné, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?

TEREZA C Ten den kdy vítr listí z města svál, C Emi můj džíp se vracel jako by se bál, C že asfaltový moře odliv má C E a stáj že svýho koně nepozná. Ref.: Řekni kolik je na světě kolik je takovejch měst, Ami Emi řekni kdo by se vracel, když všude je tisíce cest. Tenkrát když jsi mi Terezo řekla že ráda mě máš, Ami Emi tenkrát ptal jsem se Terezo kolik mi polibků dáš, naposled, naposled. Já z dálky viděl město v slunci stát a dál jsem se jen s hrůzou musel ptát, proč vítr mlátí spoustou okenic, proč jsou v ulicích auta jinak nic. o prázdnejch beden zotvíranejch aut, zaznívá odněkud věčnej tón flaut, a v závějích starýho papíru, válej se černý klapky z klavírů. Tak loudám se tím hrozným městem sám, a vím že Terezu už nepotkám. Jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a osamělý město mlčící. 35

KYŽ JSEM BYL CHLAPEC MALEJ Když jsem byl chlapec malej tak metr nad zemí, C scházeli se farmáři tam u nás v přízemí, mezi nima můj táta u piva sedával 7 a tu svojí nejmilejší hrál Teď už jsem chlap jak hora šest stop a palců pět, už jsem prošel celý státy a teď táhnu zpět, kdybych si ale v cele moh ještě něco přát, ta zase slyšet svýho tátu hrát. Ta písnička mě vedla mým celým životem, když jsem se toulal po kolejích a žebral za plotem a když mi bylo nejhůř tak přece jsem se smál, když jsem si vzpomněl jak náš táta hrál. To už je všechno dávno táta je pod zemí, když je ale noc a měsíc potom zdá se mi, jako by od hřbitova kam tátu dali spát, zase jeho píseň slyšel hrát.

Ami C E Stíny nad obzorem pomalu jdou, Ami noc se snáší. C Ami Paseky osvítí zář borovejch klád, Emi zapálenejch. Ami C Ref.: Sešli se zapomenout, mi a zvednout hlavu to stačí. Ami Emi Jen trochu popadnou dech, Ami než půjdou zas dál. Vohnutý lžíce a nůž, dům z igelitů, lístek zpátky. Boudy na zastávkách kde potkáváš lidi, co potkat si chtěl. Stíny nad obzorem pomalu jdou, právě svítá. Šlápoty ohniště klid smutnej je kemp, opuštěnej. SLUNOVRAT 37

C Ami Lidé o ní říkají F že je v lásce nestálá C Ami ona zatím potají F jediného v mysli má C Ami na toho kdo klid jí vzal F dnem i nocí čeká dál C Ami F C F C krásná bláhová ajána. Ten kdo klid ji navždy vzal odešel si bůh ví kam ajána má v srdci žal žije v marných vzpomínkách předstírá-li ve dne smích pláče v nocích bezesných krásná bláhová ajána Ospalá jde ulicí nezbaví se lásky pout sny jež voní skořicí sny jež nelze obejmout navždy bude sama snít nenalezne nikdy klid krásná bláhová ajána. AJÁNA

MY PLULI ÁL A ÁL A7 My pluli dál a dál v zelené lesy, kde vlnka s vlnkou slaví své plesy, 7 7 my pluli dál a dál v zelený háj, A7 my pluli dál a dál v zelený háj. Loďka je malá vesla jsou krátký, poplujem chlapci poplujem zpátky, či máme plouti dál v zelený háj, či máme plouti dál v zelený háj. My pluli dál a dál v rákosí tmavé, kde rybka s rybkou spolu si hraje, my pluli dál a dál v zelený háj, my pluli dál a dál v zelený háj. Loď pluje v proudu a vlají šátky, nechceme chlapci vracet se zpátky, chceme plout dál a dál v zelený háj, chceme plout dál a dál v zelený háj. Plavali plavci malou vodičkou, plavali plavci malou vodou, plavali, plavali děvčata plakali, že už tu vícekrát nepoplavou. 39

POVO Emi Ami :Ami, mi Na dlani jednu z tvých řas, do tmy se koukám, 7 :7, C hraju si písničky tvý co jsem ti psal, Ami Emi :mi,ami je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, Ami H7 :mi, E7 půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál. Pod polštář dopisů pár co poslalas dávám, píšeš že ráda mě máš a trápí tě stesk, je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál. H7 Ami :E7, mi Ref.: Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal, Emi :Ami jsem s tebou ti říct, že už ti nezavolám, Ami 7 :mi, 7 pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy, H7 :C, E7 podved jsem všechno, o čem doma si sníš, Emi :Ami teď je mi to líto Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky, dvakrát či třikrát to ne i jednou je dost, je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná, půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál. Ref.: Chtěl jsem to ráno...

Otvírám lásku na stránce rád, A přišel jsem milá má něco ti dát. Zeptat se co děláš a jakej byl den, A pohladit tvář, tu kytku si vem. Ref.: Ty jsi tak jiná, tak jiná, kdo ví, A jestli má touha tě neporaní. Ty jsi tak jiná, pojď ruku mi dej, A s tebou je celej den jak vymněněnej. Sedíme tu spolu a slova si jdou, propletený prsty ležej na kolenou. Oči jako červ a malinkej nos, ze všech je nejhezčí, tiše už dost. Ref.: 2x KYTKA 41

VALČÍČEK C 7 : 7 Tuhle písničku chtěl bych ti lásko dát, C : ať ti každej den připomíná. C7 F C :7 C Toho kdo je tvůj a čí ty jsi a kdo má rád, 7 C :7 ať ti každej den připomíná. C7 F C :7 C Toho kdo je tvůj a čí ty jsi a kdo má rád, C7 C :7 ať ti každej den připomíná. Kluka jako ty hledám už spoustu let, takový trochu trhlý mý já. ej mi ruku pojď půjdem šlapat náš svět, i když obrovskou práci to dá. Fakt mi nevadí že nos jak bambulku máš, ani já nejsem žádnej ideál. Hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš, to je pouto co vede nás dál.

STÁLY BÁBY 1. Stály báby u silnice, divily sepúř převelice, hej, hola, hola hola lá, že mám holá kolena, cha cha cha, hej, hola, hola hola lá, že má holá kolena. 2. Punčochy jen nad střevíce, gatě nemaj nohavice, hej hola..., k tomu nahá kolena. 3. Klobouk jako Amerikán, ranec jako starej cikán, hej hola..., k tomu nahá kolena. 4. S prstem vzhůru káže vědma: Počkej, ty budeš mít jednou regma! Hej hola..., nastydnou ti kolena! 5. Kdo se sluncem nemá styků, v stáří hledá apatyku, hej hola..., francovkou tře kolena. 6. Bratr Tiňťa ruce spíná: Počkejte, vy bando líná, hej hola..., proženu vám kolena! 43

POŠTORENSKÁ KAPELA 1. Poštorenská kapela hraje pěkně z vesela, za ní v plné parádě skauti v dobré náladě. R: Je to slyšet v širý kraj, jenom bando dále hraj, bando hraj, bando hraj, bando dále hra...j, džina džina džina drá, jak ta banda pěkně hrá, piccola i bombardon i ten velký heligon, velký buben džina dra i ten malý estadrata, bandata, bandata, banda pěkně hrá! 2. S poštorenskou bandou zas půjdem rádi, v každý čas, ani bláto ani prach nevadí nám nikterak. R: Je to slyšet v širý kraj, jenom bando dále hraj, bando hraj, bando hraj, bando dále hra...j, džina džina džina drá, jak ta banda pěkně hrá, piccola i bombardon i ten velký heligon, velký buben džina dra i ten malý estadrata, bandata, bandata, banda pěkně hrá!

MÍLE A MÍLE 1. Míle a míle jsou cest, které znám, jdou trávou a úbočím skal. Jsou cesty zpátky a jsou cesty tam, já na všech chci s vámi stát. Proč ale blátem nás kázali vést a špínou nám třísnili šat? R: To ví snad jen déšt a vítr kolem nás, ten vítr co právě začal vát. 2. Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou. Kříže jsou bílé a lampičky hvězd jen váhavě svítí tmou. Bůh ví, co růží, jenž dál mohly kvést, spí v hlíně těch práchnivých cest. R: To ví snad jen déšt a vítr kolem nás, ten vítr co právě začal vát. 3. ejte mi stéblo a já budu rád, stéblo je záchranný pás. ejte mi flétnu a já budu hrát, a zpívat a ptát se vás. Proč jen se účel tak rád mění v bič a proč se má člověk bát? R: To ví snad jen déšt a vítr kolem nás, ten vítr co právě začal vát. 45

JARO 1. My čekali jaro, a zatím přišel mráz, tak strašlivou zimu nepoznal nikdo z nás. Z těžkých černých mraků se stále sypal sníh a vánice sílí v poryvech ledových. Z chýší dřevo mizí a mouky ubývá, do sýpek se raděj už nikdo nedívá. Zvěř z okolních lesů nám stála u dveří a hladoví ptáci přilétli za zvěří - a stále blíž. 2. Až jednoho dne večer, to už jsem skoro spal, vystrašený soused na okno zaklepal: Můj chlapec doma leží, v horečkách vyvádí, já do města bych zajel, snad doktor poradí. Půjčil jsem mu koně a když sedlo zapínal, dříve než se rozjel, jsem ho ještě varoval: Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz a v týhle tý bouři si tam snadno zlámeš vaz - tak neriskuj 3. Na to smutný ráno dnes nerad vzpomínám, na tu hroznou chvíli, kdy kůň se vrátil sám. Trvalo to dlouho, než se vítr utišil, na sněhový pláně si pak každý pospíšil. Jeli jsme tou zkratkou, až k místu které znám, kterým bych té noci nejel ani sám. Pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem, krev nám v žilách ztuhla nad tím obrazem - Nikdy, ten kdo spěchá, se domů nevrací...

OBROU NOC 1. /: obrou noc sestřičky, půjdeme spát, :/ /: vždyť ráno, raníčko, než vyjde sluníčko, musíme spát :/. 2. /: Sluníčko zapadlo noc je stinná:/ /: měsíček nahoře a oheň v táboře dohasíná:/ 3. /: obrou noc, sestřičky ulehněte:/ /: hvězdy se kmitají, stráže nás hlídají, sladce spěte:/. 47

NIAARA 1.Na břehu Niagary, stojí tulák starý na svou první lásku vzpomíná. Jak tam stáli spolu dívali se dolů, až jim půlnoc spadla do klína. R: Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci, /: komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci.:/ 2. Střemhlav do propasti padá proud, po něm tebe lásko vidím plout, škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout. 3. Osud tvrdou pěstí ničí lidské štěstí i ten nejkrásnější z jara květ. I ten kvítek z jara vzala Niagára a nevrátí jej nikdy zpět.

CHOÍM PO BROWAYI 1. Chodím po Brodwayi hladov sem a tam, chodím po Brodwayi hladov sem a tam, chodím po Brodwayi, po Brodwayi, po Brodwayi hladov sem a tam. R: Singi jau... pes má chlupy, kočka ocas, prase štětiny. 2. Moje černé děti mají stále hlad... 3. Práci nedostanu, černou kůži mám... 4. A já pevně věřím, že zas přijde den,....., že zas černoch bude svoboden. 49

Amazonka 10 Ascalona 6 Bedna od whisky 8 Bláznova ukolébavka 26 Buráky 4 Červená řeka 5 ajána 38 louhán Frenky 2 obrou noc sestřičky 47 uadalcanal 33 Holubí dům 22 Chajda 3 Chodím po Brodwayi 49 Japonečka 24 Jaro 46 Kdyby byla taková 16 Když jsem byl chlapec malej 36 Kytka 41 Loď John B 9 Není nutno 11 Mašinka 23 Míle a míle 45 Montgomery 12 My pluli dál a dál 39 Niagara 48 Okoř 27 Panenka (Křesťan) 14 Parta z ranče Y 28 Podvod 40 Poštorenská kapela 44 Povídej 31 Ptáčata 32 Rodné údolí 25 Rovnou 21 Ruty šuty 30 Řekni kde ty kytky jsou 34 Severní vítr 17 Slunovrat 37 Stály báby 43 Stánky 18 Stará archa 19 Tam u nebeských bran 29 Tereza 35 SEZNAM PÍSNIČEK

Tisíc mil 7 Tři kříže 20 Valčíček 42 Veď mě dál 13 Zlaté střevíčky 15 51