Základní údaje o projektu (popis projektu)

Základní údaje o projektu (popis projektu) Název projektu: Zvýšení možností pracovního uplatnění mladých lidí ohrožených sociálním vyloučením v regionu Jaroměři. Základní informace o projektu: Projekt byl realizován v rámci programu Phare 2003 RLZ, což je předvstupní program hrazený ze strukturálních fondů Evropské unie. Jeho cílem je připravit se na implementaci Operačního programu rozvoje lidských zdrojů (OP RLZ) a zlepšit fungování trhu práce. Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií a státní rozpočtem České republiky. Délka realizace celého projektu byla 10 měsíců (od 1. 11. 2005 do 31. 8. 2006). Celkové náklady činili 23 270 EUR. Realizační tým projektu tvořili sociální pracovnice Bc. Iva Papáčková, Bc. Michaela Pišlová (od 1. 11. 2005 do 31. 12. 2005), Jana Šímová, Dis. (od 1. 1. 2006 do 23. 2. 2006), ředitel Milíčova domu Bc. Jan Syrový, účetní Marta Andrejsová. Cíle projektu Hlavním cílem projektu bylo zvýšit možnosti uplatnění na trhu práce u mladých lidí ve věku 15 až 21 let v regionu Jaroměř, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením z důvodu svého nízkého vzdělání, dlouhodobé nezaměstnanosti, špatného rodinného prostředí, dopouštění se trestné činnosti a přestupků, užívání návykových látek apod. Tento cíl byl realizován těmito prostředky posilovat dovednosti a kompetence mladých lidí, které jsou potřebné pro uplatnění na trhu práce, zvyšovat jejich motivaci a zájem o získání pracovního místa, pomáhat řešit problémy, které mají negativní vliv na jejich zaměstnanost. Hlavní metodou realizace projektu byla individuální případová práce s mladými lidmi (oslovení a navázání kontaktu, posouzení situace, vyjednání individuálního plánu práce, realizace dohodnutého plánu, hodnocení dosažených cílů). Dílčí cíle Cíl 1 Rozvíjet sociální kompetence a dovednosti mladých lidí, které jsou potřebné pro uplatnění na trhu práce. Jednalo se především o dovednosti v oblasti počítačové gramotnosti, mezilidské komunikace a vyjednávání, získávání informací a jejich praktického využití. Cíl 2. Zvyšovat motivaci a zájem o získání pracovního místa. Jde o překonávání negativního postoje mladých lidí k životnímu stylu pracujícího člověka (nutnost dodržovat pracovní dobu, pracovní povinnosti atd.), zvyšování jejich sebevědomí v oblasti pracovního uplatnění, nabídka pozitivního výhledu do budoucnosti (při vyvinutí určitého úsilí a aktivity je možné práci získat) strana 1 z 15

Cíl 3. Pomáhat řešit problémy, které mají negativní vliv na zaměstnanost mladých lidí. Jde především o zabránění předčasnému ukončení studia, zmírnění negativních důsledků páchání trestné činnosti, řešení problémů s bydlením apod. Cíl 4. Zjistit, které metody práce a činnosti v rámci projektu jsou skutečně efektivní a přispívají k zvyšování možnosti uplatnění cílové skupiny na trhu práce a které metody k tomuto cíly nevedou. Získané zkušenosti a zjištěné závěry zveřejnit a umožnit tak ostatním podobným zařízením aplikovat tyto poznatky v praxi. Cílová skupina Mladí lidé ve věku 15 až 21 let z regionu Jaroměř ohrožení sociálním vyloučením z důvodu problémů v oblastech: - škola (např. záškoláctví, šikana, špatný prospěch, problémové chování), - mezilidské vztahy (např. špatné rodinné, partnerské a vrstevnické vztahy, samota málo sociálních kontaktů, osobnostní problémy), - poručování zákonných norem a společenských pravidel (např. páchaní přestupků a trestné činnosti), - zdraví (např. užívání návykových látek drogy, alkohol, léky; nechtěné těhotenství), - zaměstnání (např. nemožnost získat práci v důsledku nízké kvalifikace, nezaměstnanost, nespokojenost se současným zaměstnáním). Žáci/studenti z regionu Jaroměř ohrožení předčasným ukončením školní docházky (sociálně znevýhodnění/ etnické menšiny). strana 2 z 15

Popis všech aktivit uskutečněných v rámci projektu 1. Vyhledávání mladých lidí z cílové skupiny projektu a jejich zapojení do projektu 1.1. Podrobné vymezení cílové skupiny Byl vytvořen metodický materiál Cílová skupina projektu, kde je uveden popis základních charakteristik cílové skupiny projektu: - Klienti evidovaní na Úřadu práce v Náchodě (exp. Jaroměř). Spadají sem klienti se základním nebo neukončeným odborným vzděláním, kteří nejsou na trhu práce žádaní, právě pro svou nízkou kvalifikaci. Klienti dlouhodobě zůstávají v evidenci práce a nejsou motivovaní si práci sami najít, nevědí, jakým způsobem se uplatnit na trhu práce, neznají možnosti nabídky úřadu práce nejsou motivovaní k rekvalifikačním kurzům a ze špatných zkušeností s úřady jsou vůči úřadu práce ostražití. - Klienti evidovaní na Úřadu práce čerství absolventi učebních a maturitních oborů, kteří se neúspěšně ucházejí o své první zaměstnání. Nedostatek zkušeností a praxe je znevýhodňuje v konkurenci ostatních uchazečů. - Klienti, kteří se připravují na své budoucí povolání studenti a učni posledních ročníků, které čeká konkurenční boj na pracovním trhu. - Klienti, kteří docházejí do Milíčova domu nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Jde ve velké míře o klienty, kteří nejsou motivovaní k dokončení zvolené školy, nachází se v problémových životních situacích apod. Tito klienti vyhledávají pomoc většinou sami, iniciativa přichází z jejich strany. - Klienti přicházející na doporučení Probační a mediační služby. Tito klienti se dopouští trestných činů nižší společenské nebezpečnosti, většinou z důvodu nedostatku finančních prostředků. Do této skupiny spadají klienti, kteří většinou nepracují a nejsou motivovaní k tomu, aby si našli stálé zaměstnání. Zaměstnání pro ně není lákajícím nebo dostačujícím zdrojem peněz. - Klienti přicházející na doporučení sociálních kurátorů v Jaroměři. Tito klienti pocházejí většinou z neuspokojivého sociálního zázemí a v jejich životě docházelo nebo dochází k událostem, které nepříznivě ovlivňují jejich vývoj. U této skupiny klientů se stává, že neschopnost najít si adekvátní zaměstnání spočívá v hlubších problémech (např. vztahové, osobnostní, zdravotní). 1.2. Stanovení míst a způsobů vyhledání cílové skupiny Místa, kdy byli klienti kontaktování a vyhledáváni - Jaroměř, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež - Úřad práce v Náchodě (exp. Jaroměř) - Probační a mediační služba ČR strana 3 z 15

- Střední odborné učiliště Jaroměř - Gymnázium a Střední odborná škola Jaroměř - Sociální kurátor pro děti a mládež MÚ Jaroměř - Sociální kurátor pro dospělé MÚ Jaroměř - Terénní sociální pracovnice, MÚ Jaroměř Způsob vyhledávání a kontaktování klientů Klienti byli kontaktováni dvěma způsoby podle toho, z jaké organizace přicházeli. Klienti navštěvující Milíčův dům - klub pro mladé Centrum Alternativa Při prvním setkání pracovník klientovi představil projekt a nabídnul klientovi účast v projektu. Pracovník se snažil o vybudování vztahu bezpečí a důvěry (respekt ke klientovi, používání formulací odpovídající jazykovým i rozumovým schopnostem klienta). Klienti na základě doporučení organizací, s nimiž byla v rámci projektu navázána spolupráce Klienti získali základní informace o projektu a užitku pro jejich osobu od pracovníka spolupracující organizace při osobním setkání. Při dalším kontaktování klientů mohli na základě rozhodnutí spolupracující organizace proběhnout následující varianty: - skupinové setkání klientů s pracovníky Milíčova domu a zástupcem spolupracující organizace, - individuální setkání klienta s pracovníky Milíčova domu a zástupcem spolupracující organizace, - navázání spolupráce na doporučení organizace a následné individuální setkání klienta s pracovníky Milíčova domu. 1.3. Navázání spolupráce s dalšími organizacemi v rámci projektu Byla navázána spolupráce s níže uvedenými organizacemi. O jednáních s těmito organizacemi byl vyhotoven písemný zápis. - Sociální kurátorka pro děti a mládež Mgr. Světlana Kotrčová, sociální odbor MÚ Jaroměř, nám. ČSA 3, 551 01 Jaroměř. V rámci projektu doporučila 4 klienty. Dva klienti se do projektu zapojili, jeden neměl o zapojení do projektu zájem, jeden se pouze přišel informovat, sdělil, že se chce zapojit, na další schůzku už nedorazil. - Sociální kurátor pro dospělé Mgr. Jiří Pilný, sociální odbor MÚ Jaroměř, nám. ČSA 3, 551 01 Jaroměř. V rámci projektu nedoporučil žádného klienta, dle jeho vyjádření žádného vhodného v evidenci neměl. - Střední odborné učiliště Jaroměř, Studničkova 260, 551 01, Jaroměř. Jednání vedena s ředitelem učiliště panem Kremlem. Z učiliště bylo doporučeno 5 klientů, všichni se zapojili do projektu. - Gymnázium a Střední odborná škola Jaroměř, Lužická 423, 551 23 Jaroměř. Jednání vedena s ředitelem školy RNDr. Karlem Glosem. Gymnázium nedoporučilo žádného klienta. strana 4 z 15

- Terénní sociální pracovnice, MÚ Jaroměř, nám. ČSA 16, 551 01 Jaroměř. Jednání vedena s paní Královou a paní Polákovou. Tyto pracovnice doporučili 10 klientů, žádný z nich se však k jednání do Milíčova domu nedostavil. - Probační a mediační služba Náchod, Palachova 1303, 547 01Náchod. Jednání vedena s Mgr. Editou Stratílkovou. Ze strany PMS byl doporučen 1 klient, pouze se přišel informovat, sdělil, že se chce zapojit, na další schůzku už však nedorazil. - Úřad práce Náchod, Kladská 1092, 547 01 Náchod. Jednání vedena s ředitelem úřadu Ing. Michalem Pejskarem a vedoucí odboru zprostředkování a poradenství Mgr. Lucií Sedláčkovou. Z úřadu práce bylo doporučeno 19 klientů, na úvodní informační schůzku přišlo 15 klientů, 9 z nich se zapojilo do projektu. 1.4. Kontaktování a oslovení mladých lidí, jejich zapojení do projektu Bylo prováděno buď přímo mezi stávajícími klienty Milíčova domu, nebo na základě doporučení spolupracujících organizací. Cílem bylo osloveným potencionálním klientům projektu: - předat informace o projektu, - představit výhody, které by zapojením do projektu mohli získat, - zjistit jejich zájem o zapojení do projektu, - v případě zájmu domluvit další spolupráci. Celkem bylo osloveno 34 klientů, z toho se do projektu zapojilo 17 z nich (50%). Pro klienty byl také vytvořen informační leták o projektu. 2. Posouzení situace klientů a stanovení individuálního plánu práce 2.1. Posouzení situace Hlavním cílem této aktivity bylo stanovit hlavní problémové oblasti klienta, které je třeba řešit, identifikovat další osoby, které jsou v problému angažovány a mohly by přispět k jeho řešení (rodina, učitelé atd.), identifikovat další oblasti klientova života, které mají vliv na problémovou oblast (životní styl, způsob bydlení, finanční situace, psychický stav atd.) a identifikovat možné zdroje pomoci (materiální, finanční, psychické). Posouzení situace se písemně zaznamenávalo do předem připraveného formuláře. 2.2. Vyjednání individuálního plánu práce Pracovník Milíčova domu a klient společně vypracovali individuální plán práce, který obsahoval: - cíle, kterých chce klient dosáhnout, - způsoby, kroky, jak cílů dosáhnout, - kritické podmínky úspěchu (co je třeba bezpodmínečně udělat, zajistit, co se musí stát, aby bylo cíle dosaženo), - osoby, které se na dosažení cílů podílejí, - rozdělení úkolů (kdo udělá co do kdy), - způsoby vyhodnocení plánu (průběžné, závěrečné). strana 5 z 15

3. Práce s klienty na základě individuálního plánu 3.1. Pravidelné schůzky pracovníků Milíčova domu s klienty Tyto schůzky probíhaly ve stanovených časových intervalech (1x týdně či 1x za 14 dní) a jejich obsahem byla především kontrola plnění úkolů stanovených v individuálním plánu, psychická podpora a motivace klienta k dalšímu pokračování v práci na individuálním plánu. 3.2. Společná práce pracovníků Milíčova domu a klientů na stanovených cílech Na základě individuálního vzdělávacího plánu probíhala společná práce pracovníků Milíčova domu a klientů na stanovených cílech. Jednalo se zejména o učení a rozvoj nových dovedností a schopností klientů, rozbor jednotlivých problémů klienta a možností jejich řešení, asistence, doprovod klienta např. při jednání na úřadech, ve škole, intervence, vyjednávání v zájmu klienta (s rodinou, školou, zaměstnavateli, úřady). 3.3. Průběžné hodnocení individuálního plánu práce Bylo realizováno pravidelně každé 2 měsíce. Pracovník a klient společně zjišťovali a mapovali změny v klientově situaci, zjišťovali dosažené pokroky, úspěchy či problémy, překážky při realizaci plánu, případně revidovali individuální plán v souvislosti se změnami v klientově situaci. Z každého hodnocení byl učiněn písemný záznam. 3.4. Závěrečné zhodnocení individuálního plánu práce Jednalo se o zhodnocení, zda bylo či nebylo dosaženo cílů plánu práce, shrnutí dosažených výsledků. V případě, že cílů dosaženo nebylo, zdůvodnění, proč se tak stalo. Hodnocení dále obsahovalo komentář, poznámky k průběhu práce, co fungovalo, co nikoliv atd. a plány do budoucna (zda bude či nebude pokračovat práce s klientem, jakou formou). Z hodnocení byl proveden písemný záznam. 4 Průběžné sledování a evidence práce s klienty 4.1. Evidence individuální práce s klienty Individuální práce s každým klientem byla podrobně písemně evidována. Součástí této evidence byly: - záznamy o osobních jednáních s klientem, - záznamy o intervencích v zájmu klienta (jednání se zaměstnavateli, školou atd.), - úvodní posouzení klientovy situace, - individuální plán práce, - záznamy o hodnocení individuálního plánu práce, - záznamy z probírání a hodnocení práce s klientem na pracovních poradách Milíčova domu, týmových a individuálních supervizích, na setkáních s odborným metodickým poradcem. strana 6 z 15

4.2. Evidence poskytnutých služeb V počítačovém programu byla podrobně evidována každá služba, intervence či jednání v zájmu klienta v tomto rozsahu: - datum a délka poskytnutí služby, - pracovník, který službu poskytl, - místo, kde byla služba poskytnuta, - způsob, jak byla poskytnuta, - druh poskytnuté služby, - konkrétní specifikace služby, - popis poskytnuté služby. 5. Monitorování a průběžné hodnocení projektu 5.1. Hodnocení individuální práce s klientem Tato aktivita se realizovala těmito způsoby: - Pravidelné hodnocení individuálního plánu práce společně s klientem (1x za 2 měsíce) probíhalo v rámci aktivity 3.3. - Pravidelné porady pracovního týmu Milíčova domu (1x týdně) probíhá, výjimečně se odehrávají porady 1x za 14 dní (z důvodu dovolené, nemoci či jiné nepřítomnosti ředitele či pracovníků). - Externí supervize projektu (1x za 2 měsíce). 5.2. Hodnocení realizace a dosahování cílů projektu Probíhalo pravidelně 1x za 2 měsíce za účasti pracovního týmu projektu (ředitel Milíčova domu + sociální pracovníci Milíčova domu). Obsahem hodnocení bylo - kontrola plnění úkolů v rámci jednotlivých aktivit, - shrnutí dosažených výsledků, - přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. 6. Závěrečné vyhodnocení projektu 6.1. Shromáždění podkladů pro vyhodnocení projektu Jednalo se především o shromáždění těchto podkladů: - průběžné a závěrečné vyhodnocení individuálního plánu práce s klientem, - evidence individuální práce s klienty, evidence poskytnutých služeb, - zápisy z porad pracovního týmu Milíčova domu, individuálních a týmových supervizí, odborného metodického poradenství, - zápisy z průběžného hodnocení realizace projektu. strana 7 z 15

6.2. Vypracování závěrečné analýzy (zprávy) Obsahem této zprávy je: - popis projektu, jeho cílů, metod práce, způsobu realizace, aktivit atd., - kvantitativní shrnutí dosažených výsledků, - kvalitativní shrnutí dosažených výsledků, - shrnutí a popis všech aktivit, uskutečněných v rámci projektu, - zhodnocení účinnosti jednotlivých metod práce, poskytnutých služeb ve vztahu k cílům projektu, - závěry, doporučení. 6.3. Zveřejnění závěrečné analýzy (zprávy) Tato závěrečná zpráva by měla být zveřejněna následujícími způsoby: - na webových stránkách Milíčova domu (milicuvdum.diakoniecce.cz), Diakonie ČCE (www.diakoniecce.cz), České asociace streetwork sdružující nízkoprahové služby (www.streetwork.ecn.cz), pracovní skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Královéhradeckého kraje (www.ndzm.cz), - rozeslání zprávy všem nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež sdruženým v České asociaci streetwork elektronickou poštou, - osobní prezentace na schůzi pracovní skupiny nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Královehradeckého kraje, rozdání tištěné verze zprávy. strana 8 z 15

Kvantitativní shrnutí dosažených výsledků Spolupráce s dalšími organizacemi V rámci projektu byla navázána spolupráce celkem se sedmi organizacemi a institucemi. Níže uvedené tabulky uvádí další údaje k této spolupráci. Tabulka č. 1 Počet doporučených klientů Organizace Doporučeno klientů Z toho zapojeno do projektu Úřad práce Náchod 19 9 Terénní sociální pracovnice, MÚ Jaroměř 10 0 Střední odborné učiliště Jaroměř 5 5 Sociální kurátorka pro děti a mládež Mgr. Světlana Kotrčová, 4 2 sociální odbor MÚ Jaroměř Probační a mediační služba Náchod 1 0 Sociální kurátor pro dospělé Mgr. Jiří Pilný, sociální odbor MÚ 0 0 Jaroměř Gymnázium a Střední odborná škola Jaroměř 0 0 Počet klientů Tabulka č. 2 Počet klientů Údaj Počet celkem Klienti doporučení spolupracujícími organizacemi 39 Oslovení klienti 34 Klienti zapojení do projektu 17 strana 9 z 15

Klienti, u nichž bylo dosaženo cílů práce 10 Klienti zapojení do skupinového programu 9 Klienti, se kterými se pracovalo individuálně 8 Počet služeb Tabulka č. 3 Druh a počet problémů klientů, které byly řešeny Údaj Počet celkem Nezaměstnanost 10 Hrozba vyloučení ze školy (porušování školního řádu) 5 Špatný prospěch ve škole 3 Partnerské vztahy 1 Pomoc se zařazením do běžného života po léčbě drogové závislosti 1 Tabulka č. 4 Druh a počet cílů klientů v individuálním plánu práce Údaj Počet celkem Rozvoj dovedností potřebných k uplatnění na trhu práce, absolvování 9 skupinového programu Nebýt vyloučen ze školy z důvodu dalšího porušování školního řádu 5 Pomoc při získání pracovního místa 4 Pomoc při možném návratu do školy 2 Pomoc s hledáním zaměstnání u koní 1 Získání informací o možnostech rekvalifikace 1 strana 10 z 15

Zjištění informací o možnostech dálkového studia školy 1 Zjistit informace, co vše je potřeba k získání brigády 1 Získat informace o nabídkách práce 1 Pomoc se zvýšením kvalifikace studiem na SOU 1 Pomoc při začlenění do běžného života při návratu z léčby drogové závislosti 1 Vyrovnat se ze ztrátou partnera 1 Tabulka č. 5 Forma, způsob poskytnutých služeb Způsob poskytnutí služby Počet celkem Osobně přímo klientovi 125 Vyjednávání s ostatními osobami ohledně klienta 49 Písemně (zaslání dopisu) 14 Telefonické jednání s klientem 13 Telefonické jednání s ostatními osobami ohledně klienta 13 Tabulka č. 6 Místo poskytnutí služby Způsob poskytnutí služby Počet celkem V prostorách Milíčova domu 155 V terénu, mimo prostory Milíčova domu 59 strana 11 z 15

Kvalitativní shrnutí dosažených výsledků Spolupráce s dalšími organizacemi V rámci projektu došlo se všemi spolupracujícími organizacemi buďto k navázání spolupráce (Úřad práce Náchod) nebo k prohloubení, zintenzívnění spolupráce u institucí, se kterými již Milíčův dům dříve v rámci jiných projektů spolupracoval. Nejvíce se osvědčila spolupráce se Středním odborným učilištěm v Jaroměři, kde pracovníci Milíčova domu navázali dobrý kontakt jak s ředitelem učiliště, tak s jeho pedagogy. Tato spolupráce byla pracovníky učiliště velmi kladně hodnocena. Závěr, doporučení Spolupráci s dalšími organizacemi je dobré navazovat v rámci jasně ohraničených projektů s přesně definovanou cílovou skupinou a s jasnými výstupy práce. Tedy je zřetelně dáno, proč a s jakými cíly spolupráce probíhá. Kontaktování a zapojování klientů do projektu Z hlediska kontaktování klientů se jako největší zdroj ukázal Úřad práce v Náchodě, který doporučil 19 klientů. Do projektu se zapojilo 9 z nich, ovšem pouze 2 dokončili celý plánovaný program a bylo u nich dosaženo stanovených cílů práce. Toto si lze vysvětlit nízkou motivací těchto klientů, kteří projevili zájem o zařazení do projektu pouze formálně. Ve chvíli, kdy zjistili, že účast v projektu není povinná, jejich zájem opadl a přestali docházet do skupinového programu. Terénní sociální pracovnice MÚ Jaroměř (zabývající se problémy romské komunity) doporučili 10 klientů, žádný se nedostavil ani na jednu domluvenou schůzku. To si lze vysvětlil stejně jako u Úřadu práce v Náchodě nízkou motivací klientů k účasti v projektu. Na rozdíl od úřadu práce zde však nedošlo k žádnému kontaktu s klienty. Důvodem může být, že zatímco první kontakt s klienty v případě úřadu práce probíhal skupinově přímo na půdě úřadu a svolávali ho pracovníci úřadu práce, v případě terénních kontaktních pracovnic byla schůzka domlouvána individuálně v Milíčově domě. Chyběla zde tedy motivace, kterou měli klienti úřadu práce (schůzku svolává oficiální instituce, vůči níž musím plnit nějaké povinnosti, abych mohl být zaregistrován jako uchazeč o zaměstnání a pobíral podporu v nezaměstnanosti). Z hlediska počtu zapojených klientů se jako nejefektivnější jevila spolupráce se Středním odborným učilištěm v Jaroměři (všech 5 doporučených klientů se zapojilo do projektu). Důvodem bylo to, že byli doporučeni klienti, jejichž situace byla z hlediska dokončení studia na škole opravdu vážná. Ještě důležitějším důvodem však byla aktivní účast školy při práci s klienty, kteří byli na setkání s pracovníkem Milíčova domu uvolňováni z vyučování a setkání probíhala na půdě školy. Klienti tak byli částečně školou nuceni (přestože jejich počáteční rozhodnutí o zapojení do projektu bylo dobrovolné) se projektu aktivně účastnit, pracovat na dosažení cílů stanovených v individuálním plánu. Důležitý byl také fakt, že se třemi klienty z pěti strana 12 z 15

již byl v minulosti navázán kontakt a to díky kontaktní práci v centru alternativa (docházka do klubů). Sociální kurátorka pro děti a mládež MÚ Jaroměř doporučila 4 klienty, z toho dva se zapojili do projektu. Tito klienti však byli souběžně kontaktováni také přes ÚP Náchod. Jako velmi málo efektivní z hlediska kontaktování klientů se projevila spolupráce se sociálním kurátorem pro dospělé MÚ Jaroměř (nedoporučil žádného klienta), Gymnáziem a Střední odbornou školou v Jaroměři (nebyl doporučen žádný klient) a s Probační a mediační službou v Náchodě (byl doporučen jeden klient, který se však nezapojil do projektu). Důvody lze pouze odhadovat. Buď opravdu uvedené instituce nepracují s lidmi vhodnými pro zapojení do projektu, nebo (v případě Gymnázia a Střední odborné školy) si problémy svých studentů neuvědomují či nepochopili výhody zapojení studentů do projektu. Zarážející je, že ze stávajících klientů Milíčova domu, kteří ho pravidelně navštěvují a využívají jeho služby, byl do projektu zapojen pouze jeden. To si lze vysvětlit skladbou, charakteristikou těchto klientů. Nejsou příliš motivovaní ke změnám, stávající styl života jim vyhovuje. Mají apriori nedůvěru ke všemu oficiálnímu, institucionalizovanému. Právě tak na ně projekt, kde se písemně posuzuje situace a uzavírá individuální plán práce, působil. Závěr, doporučení Při kontaktování a zapojování do projektu se soustředit na motivaci klientů, tedy nabízet služby těm, kteří mají zájem a důvod (chtějí se sebou něco dělat, pracovat na změně své situace). Při kontaktování a zapojování klientů do projektu využívat spolupráce s dalšími institucemi a pracovat s klienty částečně uvnitř, v rámci těchto institucí. Posouzení situace a stanovení individuálního plánu práce Hlavními problémy při posuzování situace klientů a sjednávání individuálního plánu práce se ukázala jednak srozumitelnost, vhodnost kladených otázek a dále zaznamenávání informací a sjednaných dohod do připravených formulářů. Klientům činilo velké problémy odpovídat na kladené otázky, i když byly pokládány způsobem odpovídajícím schopnostem klienta. Potřebovali více času na odpověď, byli trochu vystrašení, že se údaje zaznamenávají do formuláře. Bylo pro ně obtížné definovat cíle spolupráce a kroky k jejich dosažení. Často se objevovala odpověď já nevím. Z tohoto důvodu nejsou individuální plány práce příliš podrobné. Klienty formuláře nezajímali, podepisovali individuální plány, aniž si je předtím přečetli, i když k tomu byli pracovníkem vyzváni. Závěr, doporučení Při posuzování situace klientů a vyjednávání individuálního plánu práce je důležité se soustředit na srozumitelnost kladených otázek, vysvětlování smyslu, proč je nutné posouzení situace provést a uzavřít individuální plán. Při vlastním jednání se nesoustředit na vyplnění formulářů, ale spíše na obsah rozhovoru. Vycházet strana 13 z 15

z předpokladu, že formuláře slouží primárně pro potřeby pracovníků a pro klienty nejsou důležité, nepotřebují je. Práce s klienty na základě individuálního plánu práce S klienty se pracovalo dvěma způsoby, jednak individuálně a jednak skupinově v rámci programu zaměřeného na rozvoj dovedností potřebných k uplatnění na trhu práce. Z hlediska dosažených výsledků se jako vhodnější způsob jeví individuální práce s klienty, neboť u všech osmi zapojených klientů se podařilo dosáhnout cíle stanoveného v individuálním plánu. U skupinového programu, především z důvodu jejich nedostatečné motivace, se podařilo dosáhnout cíle pouze u dvou z devíti klientů. V rámci skupinové práce s klienty byl vytvořen program zaměřený na rozvoj dovedností potřebných k uplatnění na trhu práce. V programu se nacvičovali různé dovednosti a předávali různé informace, například kde je možné hledat práci, jak napsat profesní životopis, jak jednat se zaměstnavatelem. Tento program je do budoucna použitelný pro práci s dalšími skupinami klientů. V rámci individuální práce se jednalo především o poradenství při řešení různých situací, psychickou podporu při zvládání problémů, předávání informací, vyjednávání s třídními učiteli. Práce s klienty byla pravidelně hodnocena a toto hodnocení bylo písemně zaznamenáváno. Na základě zkušeností s posuzováním situace klienta a uzavíráním individuálního plánu prováděl písemný záznam hodnocení sám pracovník, aby klienti nebyli stresováni nutností vyplnit papír a aby se pracovník i klient mohli plně soustředit na hodnocení, ne na vyplňování formuláře. Závěr, doporučení Preferovat spíše individuální než skupinovou práci s klienty. Písemný záznam z hodnocení práce neprovádět přímo s klientem, pracovník by ho měl napsat sám později. Nová metoda práce s klienty V rámci projektu byla úspěšně vyzkoušena nová metoda, nový koncept práce s klienty v rámci nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Dosavadní, dřívější model práce s klienty spočíval v tom, že pracovník se soustředil především na práci v klubu, kde v odpoledních hodinách zajišťoval program volnočasových aktivit pro klienty. Klub mu sloužil jako hlavní prostor, místo pro navazování kontaktů s klienty a další práci s nimi. Oproti tomu model zavedený v rámci projektu byl založen na kontaktování klientů a práci s nimi zcela nezávisle na klubu a volnočasových aktivitách. Hlavním prostorem, kde se odehrávala pracovníkova činnost, nebyl klub, ale spolupracující organizace. Jeho hlavní činností nebyla organizace volnočasových aktivit, ale individuální sezení s klientem, vyjednávání s dalšími osobami v jeho prospěch, organizace a realizace skupinového programu. Ukázalo se, že tento nový model je v praxi úspěšný a přínosný. I po skončení projektu bude dotyčný pracovník působit nadále v rámci této nové koncepce, nové metody práce. strana 14 z 15

Jako důležitá se také ukázala zkušenost, že velmi dobře se pracovalo s klienty, kteří již dříve poznali pracovnici Milíčova domu v Centru Alternativa. Závěr, doporučení Nová metoda práce v rámci nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, založená na nezávislosti pracovníka na prostorách klubu a na volnočasových aktivitách, se ukázala v praxi jako úspěšná a účinná. I v rámci této nové metody je však užitečné, pokud je pracovník nadále v kontaktu s aktivitami přímo v klubu, neboť má tak možnost s klienty navázat dobrý kontakt. strana 15 z 15