MONITOROVÁNÍ LETU MŠIC

MONITOROVÁNÍ LETU MŠIC V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 214 A JEJICH OČEKÁVANÝ STAV V ROCE 215 APHID MONITORING SYSTEM IN THE CZECH REPUBLIC IN 214 AND APHID FORECAST FOR 215 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ 215

ÚSTŘEDNÍ KONROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ Monitorování letu mšic v České republice v roce 214 a jejich očekávaný stav v roce 215 Aphid monitoring system in the Czech Republic in 214 and aphid forecast for 215 Zpracoval: Odbor diagnostiky Referát monitoringu letu mšic Opava Ing. Svatopluk Rychlý Ing. David Fryč Olga Škulavíková 215

ISBN 978-8-741-16-1

Obsah Content 1. Úvod... 5 Introduction... 5 2. Letová aktivita mšic v roce 214... 6 Aphid migration in 214... 6 2.1. První nálety a vrcholy letové aktivity jarní vlny... 9 The first catches and the peaks of migration... 9 2.2. Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim... 13 The last catches and the peaks of autumn migration... 13 3. Letová aktivita vybraných druhů mšic v letech 213-214... 17 Migration of selected aphids in 213-214... 17 4. Prognóza mšic v jarním období roku 215... 2 Aphid incidence forecast for spring 215... 2 4.1. Prognóza výskytu virových zakrslostí a obilních mšic... 2 Dwarf virus incidence and cereal aphids forecasts... 2 4. 2. Mšice v bramborách... 21 Potato aphids... 21 4.3. Mšice v ostatních polních plodinách... 22 Aphid in some other crops... 22 5. Diskuse a závěr... 23 Discussion and Conclusion... 24 6. Poděkování... 27 Acknowledgements... 27 3

Neprodejné. Pořizování a rozšiřování kopií jen se souhlasem vydavatele. 4

1. Úvod Introduction Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen ústav) provozuje na našem území 5 sacích pastí typu Johnson Taylor určených pro odchyt mšic. Jsou rozmístěny tak, aby reprezentovaly jednotlivé výrobní typy. Řepařskou oblast reprezentuje past ve Věrovanech, kukuřičnou v Chrlicích, bramborářskou v Lípě u Havlíčkova Brodu, obilnářskou v Čáslavi a chmelařskou v Žatci. Síť pastí na našem území je funkční od roku 1992, přináší výsledky o migraci mšic již 23 let. Určují a kvantifikují se 2 rody a 14 druhů hospodářsky významných mšic: Acyrthosiphon pisum (kyjatka hrachová) Aphis fabae (mšice maková) Aphis nasturtii (mšice řešetláková) Aphis spp. (především Aphis frangulae mšice krušinová, Aphis craccivora mšice vojtěšková, Aphis idaei mšice maliníková, Aphis rumicis mšice šťovíková) Brachycaudus helichrysi (mšice slívová) Brevicoryne brassicae (mšice zelná) Diuraphis noxia (mšice zhoubná) Dysaphis spp. (zejména Dysaphis pyri mšice svízelová, Dysaphis plantaginea mšice jitrocelová) Hyalopterus pruni (mšice švestková) Hyperomyzus lactucae (mšice lociková) Macrosiphum euphorbiae (kyjatka zahradní) Metopolophium dirhodum (kyjatka travní) Myzus persicae (mšice broskvoňová) Phorodon humuli (mšice chmelová) Rhopalosiphum padi (mšice střemchová) Sitobion avenae (kyjatka osenní) Zbylé druhy jsou zařazeny do skupiny ostatní mšice. Sací pasti jsou v nepřetržitém provozu od 1. dubna do 3. listopadu. Jsou z nich odebírány denní vzorky sloužící pro zjištění druhového spektra na příslušné lokalitě a početnost jednotlivých druhů, která odpovídá síle migrace. V uplynulé sezóně bylo místo předpokládaných 1.22 vzorků zpracováno 1.26, protože z technických důvodů, nastala desetidenní odstávka pasti v Chrlicích a čtyřdenní v Lípě; na ostatních stanicích nebyl provoz bez přerušen. Celkově bylo odchyceno 114.192 ks mšic, rok lze hodnotit jako slabě podprůměrný (hodnota průměru za celé období sledování činí 124.347 ks). Pro zpřesnění krátkodobých prognóz výskytu mšic u sadbových brambor, jsou sledovány také nálety do žlutých Lambersových misek umístěných přímo v porostech. Vzorky jsou odebírány z 5 misek na třech lokalitách. V sezóně 214 bylo zpracováno 116 vzorků se 7.823 ks mšic. Výsledky jsou v pravidelných týdenních intervalech zveřejňovány na webových stránkách ústavu (www.ukzuz.cz) v sekci Ochrana proti škodlivým organismům jako Aphid Bulletin. V uplynulém roce vyšlo 35 vydání včetně fotopříloh a grafů. Naší snahou je, aby byly v dohledné době na Rostlinolékařském portále, zveřejňovány denní výsledky, v co nejkratším čase po provedení rozboru vzorku. V Opavě dne 1. března 215 Ing. Svatopluk Rychlý 5

2. Letová aktivita mšic v roce 214 Aphid migration in 214 Průběh migrace v roce 214 je uveden v přiložených grafech. Letová aktivita podle druhů a stanic je zpracována v grafech č. 1 17. Srovnání migrace s průměrem a loňským rokem najdete v grafech č. 1 12. V grafech č. 13 17 je uvedeno srovnání průběhu letové aktivity mšice střemchové s průměry let s nízkým a vysokým rizikem šíření BYDV. V grafech č. 18 113 je sumárně zpracována letová aktivita na jednotlivých pastech. Graf č. 114 přináší srovnání úlovků mšic v jednotlivých sacích pastech v roce 214 a grafy č. 115 116 početní a procentické zastoupení mšic. V grafech č. 117 118 jsou uvedena srovnání letu samiček a samečků během roku 214, v grafech č. 119 125 pak množství odchycených mšic v jednotlivých letech a vývojové trendy migrace a konečně v grafech č. 126 127 je zaznamenána letová aktivita a procentické zastoupení mšic v Lambersových miskách. Při konečné bilanci počasí za rok se vždy zjištěné výsledky blíží dlouhodobým průměrům, ale jsou výslednicí často velmi extrémních hodnot, proto klasifikace, zda byl rok 214 z hlediska počasí normální či mimořádný, závisí na úhlu pohledu. V tomto roce byly zaznamenány silné výkyvy především u srážek nikoli teplot. Stručně lze počasí v zimě charakterizovat jako mírné s malým objemem srážek, který zapříčinil nedostatek vláhy v půdě. Ten se prohluboval ještě v první polovině jara. Druhá polovina přinesla zase tolik srážek, že se na mnoha místech potýkali s bleskovými povodněmi. Léto bylo nejdříve horké, později mokré a podzim poměrně teplý a dlouhý. Při podrobnějším pohledu se ukáže, že zima byla sice mírná, ale krátkodobě teploty klesaly k 13 C a ke konci ledna se vyskytovala zhruba týdenní perioda celodenních mrazů. Pro únor a březen byly typické nízké úhrny srážek a prohlubující se vláhový deficit v půdě. Teploty v noci ještě klesaly pod nulu, ale denní maxima pozvolna rostla a od poloviny března často přesahovala 2 C. V dubnu se nedostatek srážek zmírnit, ale pouze na některých lokalitách, způsobily to časté místní bouřky. Poslední noční mrazy byly zaznamenány 17. dubna, odpolední maxima se udržovala kolem 2 C. Bouřková činnost pokračovala také v květnu, na některá místa přinesla lokální povodně, jiná zůstávala bez srážek. V nejjižnějších částech republiky byly porosty pšenic natolik poškozené suchem, že bylo třeba přistoupit k ukončení vegetace zesenážováním. Během měsíce již teploty pod nulu neklesly navzdory ochlazení v období tří zmrzlých. Na začátku poslední dekády byly dokonce zaznamenány první tropické dny roku. Obdobně tomu bylo také v červnu, včetně bouřek a občasných tropických dnů a také nocí. Teplé a vlhké počasí pokračovalo i v červenci, bouřky nepřestávaly a začaly komplikovat žňové práce. Předpoklad, že v srpnu se povětrnostní situace spraví, se rozplynul hned po první dekádě, ve které ještě doznívaly tropické teploty. Nejenže byly zaznamenány každodenní srážky v podobě přeháněk či bouřek, ale postupně také klesly teploty a počasí připomínalo spíše podzim než léto. Komplikovalo to žně i zakládání nových porostů řepky. Podobné počasí pokračovalo i v září. Navzdory častým srážkám se podařilo dokončit výsev řepky. Byly však zaznamenány problémy se vzcházením, způsobené jak neideálními půdními podmínkami při výsevu, tak nadbytkem vláhy nebo slimáčky. Některé porosty bylo třeba 6

přesévat, jiné zůstaly mezerovité. Teploty se v tomto měsíci pohybovaly okolo 2 C přes den a v intervalu od 5 do 1 C v noci. Říjen přinesl méně srážek a poměrně příjemné teploty. V prvních dvou dekádách se nevyskytovaly žádné mrazíky a denní maxima vystupovala na 15 až 2 C. Teprve ke konci měsíce se ochladilo, nejnižší teploty klesly k nule. Podmínky pro zakládání porostů ozimých obilovin tak byly dobré. Také v listopadu panovalo relativně teplé počasí. Bylo mlhavo. Na počátku poslední dekády začaly noční tepoty lokálně klesat pod nulu a v posledních dvou listopadových dnech nastal na některých místech dokonce celodenní mráz. Na začátku prosince byly zaznamenány mrazy jen v noci a postupně ustaly úplně. Vyskytovaly se první sněhové přeháňky, ale brzy byly vystřídány dešťovými. Na začátku vánočních svátků se odpolední teploty dostávaly nad 1 C a noční zůstávaly nad bodem mrazu. Po 26. prosinci se prudce ochladilo a nastalo období celodenních mazů. Průběh počasí se samozřejmě odrazil na letové aktivitě mšic. Podle prognóz byla očekávána časná, ale u většiny druhů slabá migrace. Vycházelo se ze síly podzimního přeletu, počtu nakladených vajíček a průběhu počasí v zimě a předjaří. Předpoklad časných přeletů se potvrdil. Byl zaznamenán u více jak dvou třetin sledovaných druhů. Naneštěstí také u mšice broskvoňové (Myzus persicae), která působí největší škody přenosem viróz u sadbových brambor právě při časných náletech. Díky této skutečnosti a nadprůměrné síle přeletu, byla v průběhu sezóny dvakrát vydávána upozornění na zvýšené riziko šíření virových chorob brambor. Zima byla, jak bylo dříve předesláno, spíše mírná, bez dlouhých mrazivých period. Přepokládalo se, že počty živých samiček a nymf, takzvaných anholocyklických kmenů mšic byly v zimním období pouze zredukovány nikoliv zcela zdecimovány. Pro mšice příznivé počasí zimních měsíců, pokračovalo také v březnu, přispělo to k časnému líhnutí mšic z vajíček, první nymfy byly zaznamenány již na konci února. Další průběh povětrnosti nepřinesl žádné razantní poklesy teplot a kolonie se mohly úspěšně rozrůstat. Proto také první výskyty okřídlených mšic v pastech byly zaznamenány hned v úvodu monitorovací sezóny. Nejdříve se jednalo o mšice sající na lesních dřevinách, především bříze a javoru. Po 2. dubnu, kdy byla zachycena první mšice broskvoňová, se druhové spektrum začalo rozšiřovat a postupně narůstala i početnost jedinců ve vzorku. Do konce dubna byl zaznamenán alespoň jeden záchyt u 13 druhů z 16 sledovaných. Společným rysem jarního přeletu byl, kromě zmiňované časnosti, také podprůměrný počet ulovených jedinců u většiny druhů, především pak u naší nejčastější mšice střemchové (Rhopalosiphum padi). Mohlo to být způsobeno tím, že v úvodu vegetace panovalo suché počasí, které obecně zpomaluje růst kolonií. Ke konci dubna bylo vystřídáno počasím s častými bouřkami, které, jak bylo popsáno dříve, trvalo s malými přestávkami až do závěru srpna. To naopak množení mšic velmi vyhovuje. Do jisté míry však omezuje migraci, protože nabízí dostatek šťavnatých pletiv jako blízký potravní zdroj a mšice tudíž nemají potřebu se přesouvat na jiné hostitele. 7

Průběh jarní migrace byl rozvleklý, nedá se jednoznačně určit, kdy nastal jeho vrchol, jak tomu bylo v minulých letech. Na většině stanic byly nejsilnější úlovky zaznamenávány v 27. a 28. týdnu, ale u některých druhů, byl vrchol zaznamenán již velmi časně, dokonce v 17. 19. týdnu (mšice lociková Chrlice, Věrovany, ostatní mšice Věrovany). Leště komplikovaněji lze určit vrchol podzimní letové vlny. Díky poměrně vysokým a vyrovnaným teplotám přetrvávaly příznivé podmínky pro migraci až do konce listopadu. Dokonce i v prvním prosincovém týdnu byly v Lípě, kde se past ještě ponechala v provozu, zachyceny ojedinělé úlovky mšic. Přelet trval dlouho, přesto u většiny druhů zůstaly hodnoty ulovených mšic opět pod průměrem. V protikladu k slabé jarní letové vlně u mšice střemchové, se na podzim zaznamenal její silný přelet. U mšice makové (Aphis fabae), mšice broskvoňové a mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) byly nadprůměrné hodnoty zaznamenány na většině stanic jak při jarní tak i podzimní migraci. Z výše uvedeného vyplývá, že letošní rok byl rizikový pro šíření neštovic peckovin ( šarka švestek - PPV), díky trvale vysoké aktivitě mšice slívové. Ohrožení porostů sadby virózami brambor (PLRV; PVY, A, M, S) způsobovala mšice broskvoňová. Ta také v závěru migrace přispěla k šíření virové západní žloutenky řepy (BWYV) v porostech řepky. Vysoký přelet mšice střemchové i její výskyty v nově založených porostech ozimých obilovin, pak přinesly vyšší riziko šíření virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV). 8

2.1. První nálety a vrcholy letové aktivity jarní vlny The first catches and the peaks of migration Mšice v tomto roce začaly létat opravdu časně. Již první den provozu pastí byla zachycena ostatní mšice na stanici Chrlice. Postupně se s úlovky přidávaly ostatní stanice a 2. dubna byl zachycen první určovaný druh, byla jím mšice broskvoňová na stanici Věrovany. První nálety mšic jsou přehledně zpracovány v tabulce č. 3. Vrcholy náletů do sacích pastí jsou uvedeny v tabulce č. 4. Kyjatka hrachová První mšice byla odchycena v Čáslavi 23. dubna; následovaly Věrovany 27. dubna a Žatec 28. dubna. Chrlice zaznamenaly záchyt až 7. května. Téměř s měsíčním zpožděním od prvního záchytu, je ulovena mšice v Lípě, bylo to 19. května. Ve všech případech byly zachyceny samičky, vždy po jednom kusu. Kromě Žatce s nadprůměrným přeletem, nedosahovaly hodnoty na ostatních stanicích průměru. V Čáslavi a Věrovanech bylo dosaženo vrcholu ve 24. týdnu a v obou případech se jednalo o časnější kulminaci. Naopak v Chrlicích (28. týden) a Lípě (27. týden) bylo maxima letu dosaženo později než obvykle. Ve zmiňovaném Žatci pak došlo k vrcholu migrace ve 25. týdnu, to přesně odpovídá průměru. Mšice maková První záchyty proběhly v 17. týdnu na všech stanicích kromě Žatce, kde k tomu došlo až 6. května (19. týden). Úplně první byly zaznamenány nálety v Čáslavi a Chrlicích (23. dubna), dále pak ve Věrovanech (25. dubna) a následně v Lípě (26. dubna). V Čáslavi a Věrovanech se odchytlo po dvou kusech samiček a na zbylých stanicích po jednom kuse. Opět atypická se jevila migrace v Žatci. Kromě toho, že přelet byl nadprůměrný, začal až poměrně pozdě, zato vrchol letu nastal již ve 24. týdnu, což je o celé dva týdny dříve než obvykle. Na ostatních stanicích byl společným rysem časný začátek přeletu a pozdější dosažení vrcholu, v Čáslavi a Chrlicích v 28. týdnu, v Lípě a Věrovanech ve 27. týdnu. Ve Věrovanech a Žatci se jednalo o silný přejet, na zbylých lokalitách jen o podprůměrný. Mšice řešetláková O více než měsíc dříve než na ostatních pastech, byl zaznamenán první záchyt této mšice ve Věrovanech (3. dubna). Následují Chrlice s odchytem až 4. června a Žatec 8. června. V Lípě byl odchyt 12. června a jako poslední se zaznamenal v Čáslavi, a to až 3. června. Kromě Žatce, kde se odchytily dva kusy, byl na všech ostatních stanicích záchyt vždy po jednom kuse. Společné pro přelet na všech stanicích je jeho podprůměrnost a také pozdější nástup, a to jak celé vlny tak hlavně vrcholu letu, který nastal mezi 27. 29. týdnem. Pouze v Lípě proběhl maximální let v souladu s dlouhodobým průměrem ve 26. týdnu. Ve Věrovanech pak byla vlna početně na úrovni průměru, vrcholu bylo dosaženo později, ale let začal dříve než obvykle. Mšice rodu Aphis První zachycené mšice byly v Chrlicích (19. dubna), následně v Čáslavi (23. dubna), Věrovanech (25. dubna), Lípě (28. dubna) a jako poslední v Žatci (1. května). Nejvíce se v prvním náletu odchytilo ve Věrovanech (3 ks), dále pak v Čáslavi a Lípě (2 ks) a nakonec v Chrlicích s Žatcem, kde měli jen po jedné samičce. Nadprůměrný let byl zjištěn pouze ve Věrovanech, vlna tam byla dlouhá, začala dříve a vyvrcholila ve 29. týdnu, to je o týden později než obvykle. Početně průměrná byla migrace 9

v Žatci, tam ovšem k vrcholu došlo již časně, ve 23. týdnu. Na ostatních stanicích byl zaznamenán podprůměrný přelet, společným znakem byla časnost prvních náletů. Vrchol v Čáslavi a Chrlicích nastal ve 28. týdnu, to je mírně později, než je obvyklé, v Lípě to bylo ve 27. týdnu, což bylo naopak dříve než průměr. Mšice slívová Žatec je první stanicí, kde došlo v letošním roce k záchytu (27. dubna), následující jsou, o den později Věrovany (28. dubna) a Chrlice (3. dubna). Další stanicí byla Čáslav (1. května) a Lípa (5. května). Ve všech stanicích byla zachycena jedna samička, kromě Žatce, kde došlo k odchytu dvou kusů. Málo vídanou záležitostí se stal odchyt samečků v Čáslavi (24. května) a Lípě (13. června), vždy po jednom kuse. Ze společného trendu všech stanic, se vymyká migrace v Chrlicích. Zde byl velmi slabý přelet s vrcholem ve 25. týdnu. Ostatní lokality mají zjištěnu silnou letovou vlnu s vrcholem ve 21. týdnu. Pro Čáslav a Žatec je toto období průměrné, pro Lípu a Věrovany znamená časnější dosažení maxima. Mšice zelná Lokality Čáslav a Lípa, mají podobné první záchyty (29. dubna a 3. dubna). Na ostatních stanicích se na první záchyty muselo skoro měsíc počkat Žatec (21. května); následovaly Věrovany (3. května) a jako poslední Chrlice (8. června). Čáslav s Chrlicemi mají po dvou kusech, kdežto ostatní jen po jednom kuse odchycených samiček. Nálety na všech stanicích byly podprůměrné. Kromě Lípy (28. týden), nastalo období vrcholu náletů na všech lokalitách v 27. týdnu. V Čáslavi to odpovídalo průměru, na ostatních místech to znamenalo mírné zpoždění. Zajímavé bylo, že v Žatci má migrace obyčejně dva vrcholy, první slabší nastává ve 27. týdnu, tedy stejně jako letos. Ve 3. týdnu přichází druhý silnější, letos ovšem nastal již ve 29. týdnu, početně však za prvním zaostával. Mšice zhoubná První ulovená mšice, tohoto druhu, byla na stanici Věrovany (9. května). Až o šest týdnů později byl učiněn další záchyt v Chrlicích (17. června), následně v Čáslavi a Lípě (27. června) a jako poslední v Žatci (5. července). Na všech stanicích, se během prvních záchytů, odchytilo stejné množství samiček, tedy jeden kus. V Žatci to byl jediný kus za celou sezónu, ale také první úlovek po několikaleté přestávce. Záchyty v tomto roce patřily k podprůměrným. Vrchol letu nastal v Chrlicích a Věrovanech v 27. týdnu. Zatímco na první jmenované lokalitě to odpovídalo průměru, na druhé to znamenalo malé zpoždění. Podobně také vrchol přeletu zaznamenaný ve 28. týdnu v Čáslavi znamenal opožděnou a naopak v Lípě časnější migraci. Mšice rodu Dysaphis První zaznamenaný úlovek byl 2. května v Čáslavi, o den později ve Věrovanech (21. května), později pak v Lípě (4. června) a Žatci (6. června). Pouze Chrlice nezaznamenaly v letošním roce žádný záchyt této mšice. Množství ulovených mšic při prvním odchytu je všude stejné, tedy jeden kus. Vrcholy jarního přeletu, můžeme, s ohledem na dostatečné množství ulovených mšic, stanovit pouze u Čáslavi (21. týden) a Žatce (23. týden). V Čáslavi byl letošní vrchol o tři týdny dřívější než obvykle. Časový rámec v Žatci přesně odpovídal průměru. 1

Mšice švestková První letošní odchyt této mšice byl zaznamenán v Žatci (19. května), za dva dny následovaly obě moravské stanice Chrlice a Věrovany (21. května) a o něco později ještě Lípa (28. května) a Čáslav (7. června). Ve všech případech, se vždy jednalo o jednu samičku. Ve 27. týdnu byl vrchol zjištěn hned na třech stanicích najednou, a to v Chrlicích, Lípě a Věrovanech, na zbylých dvou to bylo až 29. týdnu. Na všech stanicích bez rozdílu to znamenalo zpoždění maxima letu. Mšice lociková První záchyty začínají již v dubnu, a to 23. v Chrlicích, následovány Lípou (24. dubna), Žatcem (26. dubna) a Čáslaví (29. dubna). Věrovany zaznamenávají první odchyt až 6. května. Nejsilnější první záchyt byl učiněn v Žatci, kde se odchytily tři samičky na ostatních lokalitách jen po jednom kuse. Společným rysem jarní migrace jsou velmi časné první nálety. Vlnu vzhledem k nepravidelným odchytům nelze vysledovat. V Chrlicích a Lípě byly úlovky slabé, na ostatních stanicích byly zaznamenány nadprůměrné přelety. Kyjatka zahradní Velmi pozdním, ale přesto prvním záchytem byla mšice v Žatci (2. srpna), zachytily se dva kusy. Dalším a ještě pozdnějším, se stal odchyt jediné samičky v Čáslavi (1. října). Tyto kusy byly veškeré záchyty za celý letošní rok. Kyjatka travní Již v dubnu nastaly první nálety této mšice v Čáslavi (22. dubna), následně pak u třech stanic: Chrlice, Lípa a Věrovany (28. dubna). Žatec má první úlovek až 7. května. Ve Věrovanech se hned prvním odchytem ulovily dvě samičky, jinde jen po jednom kuse. U tohoto druhu došlo k maximu letu během 27. týdne na všech stanicích kromě Žatce, kde to bylo o týden dříve. V Čáslavi a Chrlicích toto období odpovídá průměru, na zbylých stanicích nastává maximum letu zhruba o týden časněji. Na všech stanicích byla zaznamenána jen podprůměrná migrace. Mšice broskvoňová Veškeré první záchyty byly učiněny již v dubnu, a to velmi krátce po sobě. Jako první zaznamenávají záchyt Věrovany (2. dubna), následně Lípa (25. dubna), Žatec (26. dubna), Chrlice (28. dubna) a poslední Čáslav (29. dubna). Čáslav byla sice poslední stanicí, ale zato měla největší úlovek (3 ks), kdežto ostatní stanice jen po jedné samičce. Pro všechny sledované stanice byl společným znakem časný začátek letu, nadprůměrné hodnoty úlovků a delší doba trvání letové vlny. Vrchol totiž nastal ve 27. až 28 týdnu a všude to znamenalo pozdější nástup maxima letu. Přineslo to zvýšené riziko přenosu viróz u peckovin, ale především u sadbových brambor. Mšice chmelová Stanicí, se zaznamenaným prvním záchytem této mšice, je Žatec (26. dubna). Rychle následovaly ostatní, Chrlice (1. května), Čáslav (8. května) a Věrovany (9. května). V Lípě se první záchyt uskutečnil až 22. května. Jen Žatec vykazuje během prvního odchytu dva kusy, ostatní lokality po jednom kuse. Migrace v Žatci zůstala nadprůměrná po celou dobu přeletu, začala dříve než obvykle a vrchol nastal ve 23. týdnu, což je o dva týdny později. Na ostatních stanicích byly hodnoty 11

přeletu podprůměrné. Ve Věrovanech nastal maximální let ve 21. týdnu, to odpovídá průměru, obvykle však přichází ještě další vrchol. V letošním roce nastal se zpožděním a početně byl mimořádně slabý. Obdobná situace byla pozorována i v Lípě, kde prví vrchol přišel v souladu s průměrem až ve 23. týdnu. Mšice střemchová První záchyt, 21. dubna, zaznamenávají Věrovany, o den později Čáslav (22. dubna), dále pak Žatec (26. dubna), Chrlice (3. dubna) a Lípa (2. května). Na všech stanicích došlo k odchytu vždy jedné samičky. Dne 11. června se dokonce zaznamenal ve Věrovanech záchyt prvního samečka. Na většině lokalit byl zaznamenán podprůměrný přelet, pouze v Čáslavi a Věrovanech průměrný. Vrchol letu byl opožděn a nastal na většině stanic až ve 29. týdnu. Ve Věrovanech měla migrace trochu jiný průběh. V souladu s průměrem byly zaznamenány dva vrcholy přeletu, prví silnější nastal ve 24. týdnu a druhý, časově odpovídající ostatním stanicím ve 29. týdnu, pro tuto stanici byly oba o týden časnější. Kyjatka osenní Věrovany zaznamenávají první nálet 21. dubna, následují Chrlice (24. dubna), Lípa (25. dubna) a Čáslav (26. dubna). O měsíc později se první odchyt uskuteční i v Žatci (22. května). Ve všech případech se odchytla jedna samička. Na všech stanicích byly záchyty více či méně podprůměrné. V Chrlicích a Lípě nastal vrchol migrace v souladu s průměrem ve 27. týdnu. Ve stejném období to bylo také v Žatci a Věrovanech, zde to ale znamenalo o týden dřívější maximální přelet. Především na lokalitě Věrovany byla celá migrační vlna časnější než obvykle. V Čáslavi naopak došlo k vrcholu letu až ve 28. týdnu a znamenalo to týdenní zpoždění proti průměru. Ostatní mšice Již první den monitorovacího období (1. dubna) přinesl první úlovky v Chrlicích. O tři dny později se zaznamenaly i ve Věrovanech (4. dubna), následně v Žatci (6. dubna), Čáslavi (7. dubna) a jako poslední v Lípě (18. dubna). Čáslav s Chrlicemi měli po dvou kusech odchycených samiček, ostatní jen po jednom. U této nesourodé skupiny je těžké srovnávat zjištěné hodnoty s průměrem, protože druhové spektrum se mezi ročníky značně liší. V letošním roce je zřejmý časný nástup letu, ale pouze podprůměrné hodnoty záchytů na všech stanicích. Dřívější dosažení vrcholu migrace bylo zaznamenáno v Čáslavi, Věrovanech a Žatci. V Lípě (27. týden) a především v Chrlicích (31. týden) nastal vrchol velmi pozdě. 12

2.2. Poslední nálety a vrcholy letové aktivity na podzim The last catches and the peaks of autumn migration Podle intenzity podzimního přeletu a počtu samců lze usuzovat na velikost jarní migrace v následujícím roce. Letošní rok se nekonaly žádné překvapivě silné přelety, přesto byly na některých stanicích zaznamenány, u necelé poloviny sledovaných druhů, nadprůměrné záchyty. Termíny vrcholů podzimní migrace jsou uvedeny v tabulce č. 5. Přehled posledních náletů jednotlivých druhů mšic uvádí tabulka č. 6. V tabulce č. 7 jsou informace o prvních záchytech samců. Kyjatka hrachová Nejdříve je ukončena letová aktivita v Žatci (1. října), o týden později v Lípě (17. října), dále pak v Čáslavi (18. října), Chrlicích (19. října) a Věrovanech (22. října). Na všech stanicích byly poslední odchyty po jednom samci, v Čáslavi pak samci dva. V Lípě a Žatci bylo dosaženo průměrné letové aktivity, vrchol nastal v 39. týdnu, což také odpovídá průměru. V Čáslavi a Věrovanech byl maximální let zaznamenán v 38. týdnu, pro Věrovany to znamenalo stejné období jako obvykle, v Čáslavi dřívější migraci. Hodnoty odchytů na této stanici byly na rozdíl od ostatních lokalit nadprůměrné. V Chrlicích byl přelet slabý a nastal ve dvou vlnách s vrcholy ve 38. a 42. týdnu. Mšice maková Letová aktivita nejdříve končí v Žatci (11. října) a Chrlicích (19. října). V listopadu zaznamenávají závěr letu této mšice i ostatní stanice; Věrovany (9. listopadu), Lípa (13. listopadu) a Čáslav (15. listopadu). Obecně se odchytilo po jednom kusu buď samce anebo samice, pouze v Žatci, to byly dva kusy samic a jeden samec. Ve Věrovanech a Čáslavi byl zaznamenán nadprůměrný podzimní přelet, v Lípě a Věrovanech průměrný a v Chrlicích jen slabý. Kromě Žatce s časnějším dosažením maxima letu (37. týden) a Lípy (39. 4. týden) s dobou odpovídající průměru, byl vrchol na ostatních stanicích dosažen později než obvykle, a to ve 41. respektive 43. týdnu. Mšice řešetláková Poslední nálety byly zaznamenány velmi brzy u Lípy (13. červenec), Čáslavi (26. červenec) a Chrlic (29. červenec), o něco později v Žatci (5. srpna). V Lípě se v posledním odchytu objevily dvě samičky, v ostatních stanicích jen po jednom kuse samce či samičky. Navzdory odchytu samců lze přiřadit tyto záchyty ještě k jarnímu přeletu. Podzimní migrace proběhla v tak omezené míře, že v jejím rámci byl zaznamenán pouze jediný záchyt tohoto druhu, a to na stanici Věrovany 22. října. Mšice rodu Aphis Jako první zaznamenal ukončení letu mšic z tohoto rodu Žatec (12. října). O dva dny později následovaly Chrlice (14. října), poté Čáslav s Lípou (4. listopadu) a poslední mšice byla ulovena ve Věrovanech 24. listopadu. Jen v Žatci se ulovily dva kusy (samec a samička), všude jinde se jedná o jeden kus, v Lípě samce, na ostatních lokalitách samičky. Všechny stanice zaznamenaly podprůměrnou podzimní migraci. Její vrchol byl většinou opožděn. V Čáslavi a Lípě nastal v 41. týdnu a ve Věrovanech ještě o týden později. Pouze v Žatci přišel maximální let časně, již ve 34. týdnu, ale vlna byla delší než průměrně a i zde byl zaznamenán ve 41. týdnu další o něco slabší vrchol. 13

Mšice slívová Stanice Žatec zaznamenává ukončení letu této mšice 14. října, dalšími jsou o dva dny později Chrlice (16. října). Následuje Lípa (31. října), Čáslav (4. listopadu) a Věrovany (9. listopadu). Jenom ve Věrovanech se v posledním odchytu podařilo ulovit dva samce; v ostatních stanicích jsou úlovky po jednom samci. Odchyty byly během podzimní migrace většinou slabě podprůměrné, vyšší byly pouze v Žatci. Nejčasnější vrchol byl zaznamenán v 31. týdnu v Chrlicích. Dalšími stanicemi byly Čáslav a Žatec, kde nastal ve 36. týdnu. U těchto tří stanic byla migrační vlna dřívější, než je průměr. Naopak v Lípě a Věrovanech proběhnul maximální let ve 37. týdnu a znamenalo to opoždění vrcholu o dva (Lípa) a šest (Věrovany) týdnů. Mšice zelná Chrlice zaznamenávají poslední nálet (2. srpen) jako první stanice. O více jak měsíc později jsou to Věrovany (12. září) a dále Lípa (2. října), Žatec (3. října) a Čáslav (4. října). Jenom v Chrlicích se odchytily dvě samičky, na ostatních stanicích po jednom kuse samičky a v Žatci sameček. Odchyty byly během podzimní migrace slabé, v Chrlicích dokonce nulové. Vrchol letu lze stanovit jenom v Čáslavi a Žatci, kde nastal shodně v 38. týdnu. Pro Čáslav to znamenalo o týden pozdnější kulminaci naopak pro Žatec o týden časnější. Mšice zhoubná Poslední záchyty začínají nejprve v Žatci, a to již 5. července. O více než měsíc později následuje Lípa (16. srpna). Po uplynutí dalšího měsíce, je poslední mšice chycena v Chrlicích (17. září). Závěrečné úlovky jsou v Čáslavi (3. října) a Věrovanech (4. října). Na všech lokalitách je odchycena vždy jedna samička. Podzimní let u tohoto druhu je obecně velmi slabý, stejně tomu bylo i letos. V Žatci a Lípě nebyla zachycena vůbec, v Chrlicích 1 kus. Migrační vlnu lze zachytit pouze v Čáslavi a Věrovanech. Dřívější vrchol migrace byl zaznamenán ve Věrovanech (38. týden). V Čáslavi létala déle a vrchol nastal o týden později, než je průměr, až ve 4. týdnu. Mšice rodu Dysaphis Kromě Věrovan, kde byla naposled zachycena až 14. října, byly poslední úlovky spojené ještě s jarní migrací, protože se uskutečnily v Čáslavi 17. červena, následně v Žatci 7. července a Čáslavi 17. července. Ve všech výše jmenovaných případech, se vždy podařilo odchytnout po jedné samičce. Chrlice v tomto roce nezaznamenaly žádnou ulovenou mšici. Mšice švestková V září byl ukončen let tohoto druhu v Lípě (25. září). Následovaly další stanice: Žatec (1. října), Chrlice (14. října) a Věrovany (22. října). Čáslav jako jediná ze stanic, zachytila poslední přelet až 6. listopadu. Lípa má na konci sezóny odchycenu jednu samičku, ostatní stanice vždy po jednom samečkovi. Podzimní migrace je každoročně velmi slabá, proto i celkových 23 kusů ve Věrovanech znamenalo nadprůměrný přelet. Průměrných hodnot bylo dosaženo také v Čáslavi, kde je možné vysledovat vrchol letu a to již ve 36. týdnu. Mšice lociková Poslední záchyt byl učiněn nejprve v Chrlicích (15. října) a následně ve Věrovanech (18. října). Po dalších takřka dvou týdnech byl let ukončen také v Žatci (29. října) a Lípě (3. listopadu). Až 13. listopadu zaznamenala konec přeletu i stanice Čáslav. Na všech stanicích 14

byl uloven vždy jeden sameček, pouze v Chrlicích samička, která byla zároveň jediným úlovkem na této lokalitě během podzimní migrace. Podobně jako u předešlého druhu jsou podzimní záchyty obyčejně v řádech kusů, proto byl také letošní rok na většině stanic nadprůměrný. Vrchol migrace byl zaznamenán ve 41. až 42. týdnu. Kyjatka zahradní Pouze na dvou stanicích byly letos zaznamenány úlovky kyjatky zahradní, v obou případech se jednalo o první a zároveň poslední záchyty. V Žatci to bylo 2. srpna a Čáslavi 1. října. Kyjatka travní Letová aktivita nejprve končí v Žatci (15. října), dále v Čáslavi a Lípě (26. října), Chrlicích (2. listopadu) a Věrovanech (12. listopadu). V Čáslavi a Lípě se odchytili dva samečci, v Chrlicích pouze jeden; na zbylých stanicích, po jednou kuse samiček. Odchyty se během podzimu pohybovaly na průměru a v Čáslavi či Věrovanech jej dokonce překonaly. Letová vlna trvala déle, než je obvyklé, ale vrcholy v Čáslavi a Lípě (4. týden) odpovídaly průměru. Ve Věrovanech a Žatci nastaly až ve 41. 42. týdnu a znamenaly pozdější přelet. Mšice broskvoňová Všechny poslední záchyty byly učiněny až v posledním měsíci monitorovacího období, tedy v listopadu. První stanicí, kde se zaznamenalo ukončení přeletu je Lípa (1. listopadu), o něco později následovaly v rychlém sledu Chrlice (21. listopadu), Žatec (22. listopadu), Věrovany (24. listopadu) a Čáslav (29. listopadu). Také se ve všech případech podařilo ulovit, vždy jen jednu samičku. Společným rysem všech stanic, kromě Chrlic, byly nadprůměrně vysoké hodnoty přeletu. Navzdory tomu, že migrace trvala hluboko do listopadu, nastal její vrchol dříve, ve Věrovanech v 37. týdnu, v Chrlicích a Žatci v 38. týdnu a Lípě 4. týdnu. Nejdelší letovou vlnu zaznamenala Čáslav, o čem svědčí i velmi pozdní datum posledního záchytu. Tam let kulminoval až 46. týdnu, což je o 5 týdnů později, než je průměr. Mšice chmelová Jako první zaznamenává ukončení letové aktivity 25. října Žatec. V těsném závěsu jsou Chrlice (2. listopadu) a Čáslav (4. listopadu). Takřka po dalších dvou týdnech, ustává let také v Lípě (17. listopadu) a Věrovanech (19. listopadu). V Chrlicích a Žatci se podařilo při posledním záchytu ulovit po jednom samečkovi, u ostatních stanic to bylo vždy po jedné samičce. Vrcholy letu nastávají u Věrovan a Žatce společně, a to v 41. týdnu. O týden později, kulminuje odchyt také v Čáslavi. U Chrlic a Lípy nebylo možné určit vrcholy letové aktivity, pro malé množství záchytů. Mšice střemchová Let této mšice je ukončen až koncem monitorovacího období. První stanicí jsou Chrlice, kde let končí 2. listopadu, následují Věrovany a Žatec (obě končí zároveň 27. listopadu). V Lípě aktiva ustává 29. listopadu a Žatec má přelety i poslední monitorovací den (3. listopadu). Nejvyšší ulovené množství v posledním záchytu bylo ve Věrovanech, kde úlovek činil dva samce a jednu samičku. Na ostatních stanicích se odchytilo po jedné samičce, krom Chrlic, kde to byl jeden sameček. 15

Podprůměrný záchyt zaznamenaly pouze Chrlice, ostatní lokality přinesly silně nadprůměrné hodnoty a delší migrační vlnu. Stanice Čáslav, Chrlice a Věrovany měly časnější vrchol, a to již ve 38. týdnu, naopak Lípa (4. týden) a Věrovany (41. týden) zaznamenaly pozdnější dobu maxima letu. Kyjatka osenní Letová aktivita končí nejprve v Lípě (18. října) a Chrlicích (19. října). Až o tři týdny později v Čáslavi (6. listopadu), dále ve Věrovanech (12. listopadu) a Žatci (13. listopadu). V Chrlicích a Věrovanech je v samém závěru odchytnuto po dvou samičkách a v Lípě jenom jedna. V Čáslavi a Žatci se ulovilo po jednom samečkovi. Nadprůměrný přelet byl zaznamenán na všech stanicích kromě Chrlic. Časnějšího vrcholu dosáhly lokality Čáslav a Lípa, a to ve 4. týdnu. Patřily k nim i Chrlice, kde vrchol trval od 41. do 42. týdne. V Žatci nastal maximální let ve 41. týdnu, zde to ovšem znamenalo pozdější nástup vrcholu. Obdobně ve Věrovanech, kde vrchol nastal ve 42. týdnu. Ostatní mšice Různorodá skupina mšic, měla zaznamenané přelety až do posledního měsíce sledovaného období. Let se ukončuje nejdříve v Čáslavi (17. listopadu), dále pak ve Věrovanech (19. listopadu), Žatci (24. listopadu) a v Chrlicích s Lípou (27. listopadu). Množství posledního odchytu je nejvyšší ve Věrovanech, kde činí dvě samičky a jednoho samečka. Ostatní stanice mají jen po jedné samičce. První vrchol letové aktivity nastává v Lípě (36. týden) a o týden později ve Věrovanech. Následně kulminuje migrace v Čáslavi a Chrlicích (38. týdnu). Až po třech týdnech nastává vrchol i na poslední stanici Žatec (41. týden). 16

3. Letová aktivita vybraných druhů mšic v letech 213 214 Migration of selected aphids in 213 214 Grafy č. 18 12 zveřejněné v příloze, znázorňují letovou aktivitu jednotlivých druhů v letech 213 a 214. Umožňují také srovnání migrace s dlouhodobým průměrem. Na vývoj mšic má zásadní vliv počasí během vegetační sezóny, ale i mimo ni. Relativně mírná zima loňského roku neznamenala žádné riziko pro vajíčka a umožnila přezimování, alespoň části anholocyklických kmenů. Díky časnému příchodu jara bez návratu mrazivých dnů nastalo brzké líhnutí mšic z vajíček a mortalita nymf zakladatelek byla nízká. Suchý průběh počasí v první polovině jara zpomalil rozvoj kolonií a následné deštivé měsíce nahrávaly spíše lokálním přeletům. Tak záchyty v pastech zůstávaly u mnoha druhů podprůměrné, navzdory tomu, že na rostlinách byly pozorovány rozsáhlé kolonie mšic. Podzimní přelety početností opět většinou nepřesahovaly průměr. Díky počasí se prodlužovala doba, kdy mohlo docházet k migraci a mšice ji využily. Není bez zajímavosti, že ojedinělé záchyty byly zaznamenány i v prvním prosincovém týdnu. Pro potvrzení předešlých tvrzení jsou dále uváděny pouze druhy, které alespoň na jedné stanici dosáhly nadprůměrných hodnot přeletů v jarní či podzimní letové vlně. Kyjatka hrachová Výskyty byly zaznamenány v porostech vojtěšky i hrachu. Během sezóny byly počty významně decimovány výskyty entomopatogenních hub a predátorů. Nadprůměrná migrace na jaře proběhla pouze v Žatci a nejsilnější záchyty se v souladu s průměrem zaznamenaly v 25. týdnu. Proti loňskému roku byl letošní přelet i na této lokalitě slabší. Podzimní migrace byla silná na stanici Čáslav, kde překonala loňské, ale také průměrné hodnoty. Letová vlna byla časnější s vrcholem v 38. týdnu. Mšice maková Lokálně se vyskytovala v porostech cukrovky a máku, nezřídka bylo třeba přistoupit k insekticidnímu ošetření. Migrace byla na úrovni průměru na všech stanicích, ve Věrovanech a Žatci byly přelety během obou migračních vln dokonce nadprůměrné. U podzimního přeletu se k nim přidala také Čáslav. Samotný průběh migrace byl atypický. V Žatci nastávají vrcholy u obou vln dříve, než je obvyklé. U jarní migrace ve 24. týdnu, u podzimní v 37. týdnu. Naopak ve Věrovanech začínají sice oba přelety dříve než je průměr, vrcholy se ovšem dostavují se zpožděním, a to ve 27. týdnu a ve 42. týdnu. Mšice řešetláková Nadprůměrný let byl zaznamenán pouze na stanici Věrovany, ale jen během jarní vlny. Podzimní přelety byly obecně velmi slabé. Vrcholu jarní migrace bylo dosaženo ve 27. týdnu, tedy o týden později než je průměrné, zato o tři týdny dříve než loni. Zajímavý byl také průběh přeletu v Lípě. Celkově sice byla podprůměrná, protože proběhla v krátkém čase asi šesti týdnů. V té době však byl let intenzivnější, než je obvyklé. V tomto období znásobovala škodlivé působení mšice broskvoňové v porostech sadbových brambor. 17

Mšice rodu Aphis Škodlivé výskyty byly sledovány v sadech. Silná jarní migrace byla zaznamenána opět ve Věrovanech a Žatci. Zatímco na lokalitě Věrovany začal let dříve a maxima dosáhl později než je průměr (vrchol ve 29. týdnu), v Žatci to bylo obráceně, pozdnější nástup a vrchol již ve 23. týdnu. Ve srovnání s loňským rokem, nastal maximální let na této stanici o deset týdnů dříve. Společným rysem podzimní migrace je podprůměrný počet úlovků a opožděný nástup vrcholu migrace. Mšice slívová U tohoto druhu byl zaznamenán podprůměrný let pouze na stanici Chrlice. Ostatní lokality vykazovaly nadprůměrné hodnoty během obou migračních vln. Zvýšený jarní přelet byl očekáván už na základě narůstajících podzimních přeletů v minulém roce. Výskyt znamenal jak přímé škody sáním, tak zvýšené riziko přenosu neštovic peckovin (PPV). Průběh letové křivky se lišil stanice od stanice. Zatímco v Čáslavi jarní i podzimní vrchol přesně odpovídal průměru (21. a 36. týden), v Lípě a Věrovanech byl znamenán časnější jarní (21. týden) a pozdnější podzimní (37. týden) maximální let. V Žatci pak jarní vrchol nastal v průměrnou dobu 21. týdne, podzimní byl dřívější (36. týden) a předběhl jak loňskou tak průměrnou kulminaci. Mšice zelná Dlouhodobě nízké výskyty v řepce potvrzují i podprůměrné záchyty v pastech. Věrovany jsou jedinou stanicí, kde byly jen krátkodobě, a to v čase vrcholu letu (27. týden), překonány průměrné hodnoty. Mšice zhoubná Po mírné zimě byly očekávány silnější přelety tohoto druhu, hodnoty však zůstaly podprůměrné. Zajímavostí v Žatci byl záchyt jedné samičky po 5 letech. Mšice rodu Dysaphis Přestože byla pozorována v jarních měsících škodlivost tohoto rodu, přelety nikde nepřesáhly průměr. Mšice švestková Také tento druh migroval slabě, i když na jaře byly lokálně zaznamenány škodlivé výskyty na slivoních. Mšice lociková Společným znakem přeletu na všech stanicích byl nárazový let, proto sestavené grafy málokdy tvoří souvislou křivku. Sumy záchytů však byly často nadprůměrné. Na jaře začal přelet obecně velmi brzy a na podzim byl zase později ukončen. Kyjatka travní Po zanedbatelném podzimním přeletu v roce 213, byla očekávána jen slabá jarní migrace. Předpoklad se potvrdil na všech stanicích. V porostech obilovin byl také její výskyt slabý a mnohonásobně byl překonán kyjatkou osenní. Podzimní přelet byl poměrně dlouhý a na stanicích Čáslav, Věrovany a především Lípa byl nadprůměrný. V Čáslavi a Lípě nastal vrchol ve 4. týdnu v souladu s průměrem. Ve Věrovanech to bylo o týden později a znamenalo to i pozdnější nástup maxima letu. 18

Mšice broskvoňová Zatímco v roce 213 bylo uváděno, že tento rok nepřál rozšíření tohoto druhu. V roce 214 je potřeba napsat pravý opak. Podprůměrné hodnoty se zaznamenaly pouze během podzimní migrace na stanici Chrlice, jinak byly nadprůměrné. Pro tuto sezónu byl také typický velmi časný začátek a pozdní konec přeletu, tedy abnormálně dlouhá letová vlna. Sledováním škodlivých výskytů na broskvoních, se předpokládalo vysoké riziko šíření viróz na sadbových bramborách. V závěru vegetace byly pozorovány četní jedinci v porostech ozimé řepky, kde setrvávaly hluboko do zimního období, jak poklesy teplot dovolovaly. Také zde přispěla k šíření viróz. Pro jarní migraci byl typický mírně opožděný nástup vrcholu letu (27. 28. týden), pro podzimní zase časnější, a to od 37. do 4. týdne. Zajímavé je dosažení dalších vrcholů na konci sezóny zhruba kolem 46. týdne. Většinou jsou početně slabší s výjimkou v Čáslavi, kde jsou v tomto týdnu zaznamenány největší podzimní záchyty. Mšice chmelová Z chmelnic přicházely zprávy o občasném škodlivém výskytu, potvrzoval to i silný jarní přelet na stanici Žatec, vrchol tam nastal v 23. týdnu, což bylo o dva týdny později než je průměr. Ke zvýšené jarní migraci zajisté přispěl i nadprůměrný přelet z podzimu předešlého roku. Na stanici Čáslav a Věrovany byl siný let až při podzimní vlně. Vrchol (41. až 42. týden) i celá letová aktivita byly pozdnější, než je obvyklé. Mšice střemchová První nálezy vylíhlých zakladatelek byly zaznamenány již na konci února. Na střemchách pak docházelo k úspěšnému rozrůstání kolonií, přesto byl jarní přelet, kromě stanice Čáslav, podprůměrný. Také nálezy tohoto druhu v porostech obilovin nebyly časté. Během léta došlo k namnožení na travách a podzimní let překonal průměr na všech lokalitách krom Chrlic. V Čáslavi a Žatci byla letová vlna delší než obvykle a vrchol nastal dříve, již v 37. týdnu, obdobně tomu bylo i v Lípě, kde maximální let trval až do 38. týdne. V Žatci se také migrace protáhla navíc i vrchol byl pozdnější a nastal až ve 4. týdnu. Jedinci tohoto druhu byli sledováni v nových zásevech obilovin na podzim a zvyšovali tak riziko šíření viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Kyjatka osenní Kyjatka osenní je díky způsobu přezimování vajíčky přímo na ozimých obilovinách, prvním druhem pozorovaným na těchto plodinách. Navíc bylo pravděpodobné přežití anholocyklických kmenů a tudíž očekávány velmi časné výskyty. Skutečně byla nalezena smýkáním porostu již brzy na jaře a její výskyty pařily k nejsilnějším, v porovnání s ostatními druhy obilních mšic po celou vegetaci. Jarní přelety byly ale průměrné nebo podprůměrné, naopak nadprůměrné byly překvapivě podzimní přelety. Vrcholy nastaly od 4. do 42. týdne. Její nálety do ozimů společně se mšicí střemchovou zvyšují riziko šíření BYDV. Ostatní mšice Přelety druhů z této různorodé skupiny byly sice vyšší než loni, ale stále se pohybovaly pod hranicí průměru, a to v obou migračních vlnách. Celková doba příznivá pro migraci byla dlouhá, a tak zástupci této skupiny byli loveni od 1. dubna až do 27. listopadu. 19

4. Prognóza mšic v jarním období roku 215 Aphid incidence forecast for spring 215 4.1. Prognóza výskytu virových zakrslostí a obilních mšic Dwarf virus incidence and cereal aphids forecasts Byl předpokládán brzký výskyt mšic. Síla migrace během jarního přeletu byla ovšem v prognózách podmíněna průběhem počasí. Odhad vysoké početnosti platil jen pro nejteplejší oblasti republiky za příznivých povětrnostních podmínek. Potvrdila se pouze časnost výskytů, naopak hodnoty odchytů v pastech zůstaly podprůměrné a slabá přítomnost mšic v porostech tomu odpovídala. To byl první z důvodů, proč zůstávalo riziko šíření viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV) nízké, druhým byly minimální zdroje viróz. V létě došlo k namnožení mšice střemchové na travách, následoval silný podzimní přelet. Každoročně dochází k tomu, že se u mšic vlivem teploty a zkracujícího se dne aktivují geny zodpovědné za to, že se populace rozdělí; část migruje na zimního hostitele, kde pohlavním způsobem vznikají vajíčka. Zbylá přeletí na letní hostitele a pokračuje v partenogenetickém množení a riskuje, že bude zničena zimními mrazy. Podle velkého počtu zachycených samečků, silného výskytu samiček a posléze i vajíček na střemše lze usoudit, že hlavní podíl migrace mšice střemchové na podzim směřoval právě na primárního hostitele. Zlomek populace ovšem přeletěl i do nových porostů ozimých obilovin, kde byl pozorován ještě dlouho na podzim. Není vyloučeno, že v nejteplejších částech republiky tyto mšice přečkají zimu jako anholocyklické kmeny. Podle síly podzimního přeletu a průběhu zimního počasí je pro nadcházející sezónu očekáván silný jarní přelet, prakticky na celém území. Podle počtu mrazivých dní, které jsou pro přežití anholocyklických kmenů limitující, je málo pravděpodobné, že by bylo třeba se obávat mimořádně časných výskytů. Než mšice střemchová naletí do porostů obilovin, bude třeba, aby prodělala počáteční vývoj na střemše. Z tohoto důvodu bude mohutnost náletu ovlivněna ještě průběhem počasí v jarním období, čím bude příznivější pro růst kolonií, tím silnější migrace nastane. U kyjatky travní byly očekávány slabé jarní výskyty. Skutečně se tato prognóza potvrdila a na všech stanicích byly zaznamenány jen podprůměrné přelety. V porostech byla zaznamenána výjimečně a početně byla překonána kyjatkou osenní i mšicí střemchovou. Podzimní migrace však přinesla nadprůměrné hodnoty, a to na lokalitách Čáslav, Lípa a Věrovany. Lze předpokládat, že na území reprezentovaném těmito stanicemi, budou nejméně průměrné jarní výskyty. Vzhledem k přezimování vajíčky na růžích je málo pravděpodobný dřívější nástup migrace. Prognóza časných výskytů kyjatky osenní se naplnila bezezbytku na všech stanicích. Síla výskytů v porostech i přeletů zaznamenaných v pastech však zůstala na úrovni průměru nebo pod ní. Změna nastala až na podzim, kdy byly zjišťovány nadprůměrné přelety. Podobně jako u mšice střemchové byly jedinou lokalitou s nižšími hodnotami Chrlice. Díky přezimování přímo na ozimých obilovinách lze očekávat v nadcházející sezóně časné a také silnější výskyty i v případě, že anholocyklické kmeny nepřežijí zimu. Z výše uvedeného vyplývá, že riziko nadprůměrných výskytů mšic je vysoké na celém území. Časná přítomnost v porostech je očekávána pouze u kyjatky osenní, u zbylých druhů se nepočítá s větším zastoupením anholocyklických kmenů a tudíž je nálet očekáván až po proběhlém vývoji na zimních hostitelích. Z hlediska šíření viróz bylo zvýšené riziko již na podzim. Toto tvrzení je podpořeno narůstajícími potvrzenými pozitivními výskyty BYDV. Případné přeživší anholocyklické kmeny mohou být nebezpečné pro rané šíření na jaře. Pokud by došlo k sekundárnímu přenosu viróz až později v průběhu jara, nebylo by to tak nebezpečné pro rostliny, ale znamenalo by to zvýšení zdrojů virových částic pro další období. 2

4. 2. Mšice v bramborách Potato aphids Je vhodné rozdělit prognózu u brambor na dvě části. V první se věnovat mšici broskvoňové a řešetlákové, které jsou nejefektivnějšími přenašeči čtyř nejdůležitějších neperzistentních virů brambor PVY, PVA, PVM a PVS, ale také perzistentní svinutky (PLRV). V druhé části formulovat prognózu výskytu ostatních bramborových mšic, které jsou schopny přenášet pouze neperzistentní viry. Výskyt mšice broskvoňové byl závažným problémem uplynulé sezóny. Při sestavování prognóz vše nasvědčovalo tomu, že výskyty nebudou silné, zato se předpokládal časný nálet. K němu došlo na všech stanicích, navíc byla všude zaznamenána nadprůměrná migrace včetně, pro bramboráře zajímavé, lokality Lípa u Havlíčkova Brodu. Pro tento druh byl vývoj počasí pozitivní po celou sezónu, a proto i podzimní let patřil k nadprůměrným. Je-li navíc zohledněn fakt, že tento druh často přezimuje v uzavřených vnitřních prostorech bramboráren a skleníků, je možné se na jaře znovu obávat časných a navíc silných výskytů. Co se týče společně uváděné mšice řešetlákové, tam, pro zanedbatelný podzimní přelet, toto riziko není spatřováno. U druhů mšic (mšice střemchová a chmelová, některé druhy rodu Aphis, kyjatka hrachová a osenní), které v porostech sadby nesídlí, ale přesto mají odpovědnost za přenos neperzistentních virů, byl předpokládán opět časný a nejméně průměrný přelet. Ve skutečnosti se pak potvrdila časnost migrace, její hodnoty však zůstávaly pod průměrem. Pro nadcházející sezónu je očekáván nadprůměrný nálet do porostů. Vzhledem k tomu, že ve vyšších polohách, kde se sadba pěstuje, klimatické podmínky nebyly příznivé pro přezimování anholocyklických kmenů, nejsou pravděpodobné časné výskyty. Za příznivého počasí však může vývoj populací mšic na zimních hostitelích dojít do takové fáze, že čas přeletu bude odpovídat době vzcházení brambor. 21

4.3. Mšice v ostatních polních plodinách Aphid in some other crops Mšice maková: Navzdory předpokládanému zvýšenému riziku silných výskytů, dosahovaly jarní přelety pouze průměrných hodnot. Lokálně však byly zaznamenány silné výskyty a muselo být dokonce přistoupeno k insekticidnímu ošetření cukrovek a máku. Podzimní přelet byl nadprůměrný, ale osazení brslenů přezimujícími vajíčky je většinou slabé, výjimkou je pouze několik lokalit na severní a střední Moravě a také ve východních a středních Čechách, kde jsou zaznamenány silné výskyty. Z uvedeného vyplývá, že lze předpokládat určité riziko silnějších jarních výskytů, ale konečná škodlivost v porostech bude záviset především na vývoji počasí. Díky systému insekticidního moření, které dokáže udržet porosty do fáze 16 pravých listů, nejsou virové žloutenky cukrovky zásadním problémem. Mšice tak způsobují větší škody přímo sáním než přenosem viróz. Mšice slívová: Loni byla vyslovena prognóza slabých výskytů s předpokladem postupného narůstání populace za příznivých povětrnostních podmínek. V předjaří došlo k časnému líhnutí zakladatelek a kolonie se začaly rychle zvětšovat, přelet byl pak nadprůměrný v jarní i podzimní letové vlně. Překvapivé je ovšem velmi slabé osazení slivoní vajíčky, nebyla zaznamenána žádná lokalita se středním nebo silným výskytem. Na základě této skutečnosti lze očekávat jen slabé jarní výskyty, po zkušenostech z minulých let, je však velmi pravděpodobné, že za příznivých povětrnostních podmínek na jaře může dojít k nárůstu kolonií a silné migraci. Mšice zelná: Byly očekávány slabé výskyty na celém území kromě několika okresů, kde bylo zjištěno silné osazení řepek vajíčky. Předpokládal se také časný nástup škodlivosti díky možnému přezimování anholocyklických kmenů. Kromě několika ojedinělých brzkých náletů většinou nastal přelet později než je obvyklé a v obou migračních vlnách nedosahovaly hodnoty záchytů průměru. Nebyla zjištěna žádná lokalita se silným, pouze několik okresů se středním osazením řepky vajíčky. Především na Vysočině jsou zaznamenány slabé výskyty, téměř na celé Moravě i na západě a severu Čech nejsou vajíčka pozorována vůbec. Na základě těchto skutečností nelze očekávat silný výskyt. Problémy se škodlivostí tohoto druhu jsou v posledních letech jen lokální a týkají se kromě řepky hlavně brukvovité zeleniny. Uvidí se, zda se na počtech mšice zelné odrazí absence insekticidního moření. Mšice chmelová: Prognóza slabých výskytů se nepotvrdila pouze na Žatecku, kde byl zaznamenán silný jarní přelet. Naopak nadprůměrné hodnoty u podzimní migrace jsou zjištěny v Čáslavi a Věrovanech. Navzdory nim je i v těchto oblastech zaznamenáno jen slabé osazení slivoní vajíčky, a proto lze očekávat slabé výskyty mšice chmelové v následující sezóně. 22