Kůže: kompartment imunitního systému



Podobné dokumenty
SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Funkce imunitního systému

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

Imunitní systém.

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK

Vyšetření imunoglobulinů

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii

T-lymfocyty a nádorová imunita

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

LC v epidermis jsou nezral

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Chemotaktické cytokiny (chemokiny)

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Intracelulární detekce Foxp3

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Buněčná a humorální odpověď u hlubokých pyodermií psů a reakce na terapii

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Interpretace výsledků měření základních lymfocytárních subpopulací očima (průtokového J ) cytometristy a klinického imunologa

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice

CZ.1.07/1.5.00/

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza. v praxi. Galén

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Role BAFF cytokinu v transplantačních reakcích. Mgr. Zuzana Sekerková RNDr. Alena Sekerková

OBRANA PROTI BAKTERIÍM 1. ÚVOD

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B. J. Uhlíř

CO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

BIOCHEMIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU

Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém. Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR

Regionalizace imunitního systému Slizniční imunita

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

Lymfatický systém. Karel Smetana

ALERGIE Mgr. Marie Vilánková ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČIV

Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím

Játra a imunitní systém

Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Slizniční a kožní imunita

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Fyziologie a patofyziologie imunity. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Etiologie a patofyziologie atopického ekzému

Výukové materiály:


Fyziologická regulační medicína

RIZIKOVÉ PROALERGICKÉ FAKTORY PRO NOVOROZENCE A PŘEDŠKOLÁKY. Václava Gutová FN Plzeň

ATOPICKÁ DERMATITIDA PSÙ. ÈÁST 1. ETIOLOGIE A PATOGENEZE

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce

imunita Druhy imunitních mechanismů Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, cytologie, fyziologie a anatomie

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Anatomie a fyziologie člověka

Regulační T buňky a infekce

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Zuzana Vančíková Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol,Praha

Co je nového u cytokinů - jak si žije IL-1 rodina a další příbuzní?

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Struktura a funkce imunitního systému

Transkript:

Kůže: kompartment imunitního systému Jindřich Lokaj Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU Brno Workshop on Atopic Dermatitis Prague 2006

PROLOG životu všech tvorů je vlastní schopnost odolávat příčinám destrukce jimiž jsou přirozeně obklopeni (Louis Pasteur, 1893) organismus má zařízení, jimiž brání imunitní reakci proti vlastním elementům a tak tvorbě autotoxinů - jsme oprávněni hovořit o horror autotoxicus (Paul Ehrlich, 1900)

Úkolem kůže není jenom chránit organismus po stránce fysikální a biochemické proti zevnějším vlivům a být styčným prostředím mezi organismem a jeho okolím, ale musíme chápat kůži jako n e d í l n o u s o u č á s t o r g a n i s m u, úzce se podílející na jeho základních životních pochodech Trýb Horáček: Dermatologie, 1958

Regionalizace imunologické reaktivity Systémová vs. lokální imunita Orgánová charakteristika Periferní krev jako ne zcela věrné zrcadlo imunitních dějů v organismu Slizniční imunita Kožní imunita

Kůže jako imunologický orgán Kůže má funkci primárního lymfoidního orgánu ( Fichtelius KE et al.: Int Arch Allergy 1970;37:607 ) SALT (skin associated lymphoid tissues) (Streilein JW: J Invest Dermatol 1978;71:167-171) SIS (skin immune system) (Bos JD et al.: J Invest Dermatol 1987;88:569-573)

Imunita vrozená a získaná Rozpoznávané struktury: molekulární signatura (PAMP ) epitopy antigenů Receptory: poznávají omezený počet molekul, jsou zakodované v zárodečné linii, i když mohou být na určitých buňkách, nejsou vázány na jejich klony (PRR) receptory B-lymfocytů (BCR) a T-lymfocytů (TCR), klonální exprese Odlišování vlastního a cizího: v evoluci vyselektována nevšímavost k vlastním molekulám s výjimkou přirozených autoprotilátek a autoreaktivních T-lymfocytů k tvorbě autoprotilátek a autoreaktivních T-lymfocytů dochází, ale za fyziologických podmínek je tento proces brzděn Paměť: nevzniká vzniká

Buňky v kožním imunitním systému Keratinocyty Melanocyty Langerhansovy buňky v epidermis Dendritické buňky v dermis Monocyty a makrofágy Granulocyty (neutrofilní, ojediněle basofilní a eosinofilní) Mastocyty Endotelové buňky lymfatických a krevních cév Buňky NK (ojedinělé) Buňky NKT Lymfocyty T (cca 90% a/b a 10% g/d) v dermis CD3+,CD4+, CD8+; DR+, CD25+ v epidermis CD3+,CD8+

Humorální faktory v kožním imunitním systému Antimikrobiální peptidy -defensiny, cathelicidiny,dermcidiny Lysozym Složky komplementového systému (C3,fB,fH; CD59 /DAF/, CD46 /MCP/, CD59; CR1, CR2) Cytokiny (IL-1, TNF-a, interferony, chemokiny ) Imunoglobuliny (IgG, IgA vč. SIgA) Fibrinolysiny Produkty koagulační kaskády Eikosanoidy a prostaglandiny Neuropeptidy

Imunologicky aktivní buňky v kůži (Kupper TS, Fuhlbrigge RC: Nature Rev Immunol 2004;4: 211-222)

Reakce kůže na signály nebezpečí

ALARMINY: chemotaktické aktivátory imunitních reakcí (Oppenheim JJ, De Yang: Current Opinion in Immunol. 2005;17:359-365)

Endogenní antimikrobiální peptidy v kůži b-defensiny (HBD-2, HBD-3) cathelicidiny (hcap18/ll 37) dermcidiny (DCD) keratinocyty keratinocyty ekkrinní potní žlázy Účinky: antibakteriální, antimykotický, antivirový chemotaktický (alarminy) integrita a růst epitelií, angiogenese

Defensin b je exprimován v kůži novorozenců (A- novorozenec, C- čtyřdennní myš) Dorschner RA et al.: Pediatric Research 2003;53:566-572

Mikroskopické ložisko infekce obklopené epitelovými buňkami, které produkují antimikrobiální peptidy (b-defensin-2) (Ganz T: PNAS 2002;99: 3357-3358)

Cathelicidin (LL-37) je exprimován v předkožce novorozenců, ale jen nezřetelně v kůži dospělých Dorschner RA et al.: Pediatric Research 2003;53:566-572

Asociace eczema herpeticum s nedostatkem cathelicidinu v kůži Howell MD et al.: J Allergy Clin Immunol 2006;117:836-841

Cytokiny a exprese antimikrobiálních peptidů v kůži Nomura et al.: J Immunol 2003;171:3262

Kožní mastocyty Lokalizovány perivaskulárně a v blízkosti neuronů Jsou aktivovány IgE a antigeny, imunokomplexy, cytokiny, anafylatoxiny, hormony, neurotransmitery Sekretují řadu vasodilatačních a prozánětlivých mediátorů preformovaných (histamin, kininy, proteasy) i nově syntetizovaných (leukotrieny, prostaglandiny, NO, cytokiny zejm. TNFa) Jsou jednou z nejvýznamnějších složek vrozených obranných imunitních mechanismů, podílejí se také na stresových reakcích kůže.

Vrozená imunita poznávání cizorodého Komplementový systém C3b MBL-MASP-C4 Profesionální fagocyty,dendritické buňky,epitelové buňky Receptor pro manózu a jiné lektiny typu C Receptor pro glukan b (dectin-1) Receptory odklízecí (scavenger receptor A) Toll-like receptory ( TLR 1-9) NOD-proteiny Receptory pro komplement ( CR3) NK-buňky Receptory inhibiční (pro MHCI) Receptory aktivační

Možnosti ovlivnění vrozené imunity Interferony, příp. jejich induktory Malé kationické peptidy (defensiny) CpG oligonukleotidy Ligandy TLR: TLR4 monofosforyl lipid A (MPL) Ribi 529, E5564 TLR7-Loxoribin, Resiquimod,Imiquimod TLR9-CpG ODN Inhibitory drah intracelulární signalizace: Komplex IKK (inhibitor kb-kinázy) IRAK (Interleukin 1-receptor associated kinase)

Migrace Langerhansových buněk (Kissenpfennig A,Malissen B: Trends in Immunol 2006;27:132-139)

Langerhansovy a dermální dendritické buňky kolonizují různé oblasti parakortexu drenujících lymfatických uzlin (Kissenpfennig A, Malissen B: Trends in Immunol 2006;27:132-139)

Imunologicky aktivní buňky v kůži (Kupper TS, Fuhlbrigge RC: Nature Rev Immunol 2004;4: 211-222)

ZÁKLADNÍ SUBPOPULACE BUNĚK T Th (CD4+) Th1 (IFNg, TNF, LT, IL-2, IL-3, GM-CSF) Th2 (IL-3, IL-4, IL-5, IL-6, IL-13) Tc (CD8+) -------------------------------------------------------------- NKT (Va24-Ja18 a Vb11) poznávají glykolipidové antigeny s CD1 aktivované produkují cytokiny (vč. IFNg a IL-4

PAMĚŤOVÉ BUŇKY T Centrální paměťové buňky (CCR7+, CD62L+) jsou v sekundárních lymfatických orgánech, vykazují nízkou cytolytickou aktivitu a omezenou schopnost migrace; jsou nejúčinnější při systémových infekcích Periferní (efektorové) paměťové buňky (CCR7-, CD62-) jsou v nelymfoidních tkáních (plíce, kůže, tuková tkáň), jsou cytolytické a mají výrazný cirkulační potenciál; jejich lokalizace umožňuje bezprostřední reakci na infekce v periferních tkáních

REGULAČNÍ BUŇKY T Konstituční Treg (CD4+CD25+) neproliferují při polyklonální stimulaci, tlumí reakce T-buněk přímým kontaktem Indukované Tr1 a Th3 (CD4+, IL-10, TGF-b) tlumí buňky Th1, Th2, ale i jiné buňky prostřednictvím cytokinů

T reg

Migrace naivních a paměťových (CLA+) lymfocytů T v kůži (Robert C, Kupper TS: N E J Med 1999; 341:1817-1828) CLA (cutaneous lymphocyte antigen) ELAM (endothelial cell-leukocyte adhesion molecule)

Extravazace CLA+ paměťových buněk T při zánětu kůže (Robert C, Kupper TS: N E J Med 1999; 341:1817-1828)

Vrozené imunitní reakce v kůži (Kupper TS, Fuhlbrigge RC: Nature Rev Immunol 2004;4: 211-222)

Adaptivní imunitní reakce v kůži (Kupper TS, Fuhlbrigge RC: Nature Rev Immunol 2004;4: 211-222)

Mechanismy imunologické ostrahy v kůži (Kupper TS, Fuhlbrigge RC: Nat Rev Immunol 2004;4:211-222)

Imunologické privilegium výsada některých tkání nepřipustit rozvoj imunitní reakce (na histoinkompatibilní tkáň, na patogenní agens) imunologicky privilegovaná místa a tkáně: oko (přední komora, rohovka, čočka, sítnice) mozek kůra nadledvin varlata, vaječníky, prostata placenta játra subkutánní tuková tkáň vlasové folikuly, nehtové lůžko chrupavka tumory lícní torby křečků mechanismy imunologického privilegia pasivní (imunologická ignorance) bariéra krevně-mozková, krevně-oční chybění lymfatické drenáže privilegovaných míst sekvestrace antigenu (lokální architektura, avaskularita) aktivní (specifická suprese imunitní odpovědi) imunitní deviace (imunomodulační cytokiny, aberantní presentace antigenů) exprese FasL na buňkách privilegovaných míst a tkání

Imunologicky privilegovaná místa v kůži Vlasový folikul, proximální část nehtového lůžka Relikt z dob, kdy bez ochlupení, pařát a kopyt byl život méněcenný, ba nemožný? Vlasové folikuly jsou vedle epidermálních melanocytů, epitelu štítné žlázy a synovie nejčastějšími terči imunologického poškození, které může vést k alopetia areata. Terapeutické možnosti přirozených imunomodulátorů, které tvoří sám folikulární epitel (a-melanocyte-stimulating hormone, transforming growth factor-b1, insulin-like growth factor I).

Kolaps imunologického privilegia v patogenese alopetia areata (Paus R et al.: Trends in Immunol 2005;26:32-40)

Kůže jako součást neuroimunoendokrinních vztahů Interakce mezi mozkem a kůží ( brain-skin axis ) ovlivňují kožní choroby, které jsou indukovány nebo zhoršovány stresem. Odkryje jejich analýza molekulární terče pro klinicky významné terapeutické intervence? (Paus R et al.: Trends in Immunology 2006;27:32-39)

Genom Imunitní systém Endokrinní systém SEBEUDRŽOVÁNÍ Nervový systém Faktory prostředí a životní styl Mikroorganismy