Dílčí stavebně-historický průzkum zámku v Kroměříži

Dílčí stavebně-historický průzkum zámku v Kroměříži Zpracoval: Mgr. Dalibor Janiš, Ph.D. Odborná spolupráce: Mgr. Jan Štětina, Radim Vrla Kroměříž 2014 Zpracováno pro Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Kroměříži

Obsah I. Úvod.4 II. Přehled stavebních dějin zámku v Kroměříži z pohledu písemných pramenů..6 III. Ikonografie a historická plánová dokumentace 25 IV. Průzkumové práce provedené v letech 2006 2014 v objektu kroměřížského zámku.26 IV.1. Prostory v 1. a 2. NP vstupního křídla a stavební úpravy ve 2. NP jihozápadního křídla a západního rizalitu IV.2. Odkryv základových zdiv v jižní části nádvoří zámku IV.3. Menší zámecká kuchyně v 1. NP jihozápadního křídla IV.4. Barokní záchody ve 3. NP jihovýchodního křídla IV.5. Průzkum někdejšího jihovýchodního parkánu a části nádvoří IV.6. Rizalit vystupující z vnějšího průčelí jihovýchodního křídla IV.7. Prostory 1. NP jihovýchodního křídla IV.8. Průzkum zámecké věže IV.9. Průzkum sklepů zámku IV.10. Průzkum půdních prostor IV.9.1. Popis jednotlivých půdních prostor IV.9.2. Zhodnocení půdních prostor IV.9.3. Půdní prostory seznam příloh IV.9.4. Půdní prostory seznam fotodokumentace V. Stavební vývoj hradu/zámku v Kroměříži..98 V.1. Stavební vývoj předbarokního sídla na základě nových poznatků V.1.1. Problematika biskupského sídla ve středověku V.1.2. Pozdně gotický hrad biskupa Stanislava Thurza V.1.3. Renesanční zámek ve druhé polovině 16. první třetině 17. století V.2. Barokní biskupská rezidence Karla II. z Lichtenstein Castelcorna V.2.1. Exkurz: biskupův dům v Kroměříži V.2.2. První barokní přestavba (1666 1672) V.2.3. Druhá barokní přestavba (1686 1698) 2

V.2.4. Shrnutí hlavních zjištění ke stavebnímu vývoji kroměřížského zámku v období biskupa Karla II. z Lichtenstein-Castelcorna V.3. Stavební vývoj zámku od poloviny 18. století V.3.1. Pozdně barokní přestavba zámku po roce 1752 V.3.2. Úpravy zámku v 19. počátku 21. století V.4. Pokus o interpretaci účelu a provozních souvislostí jednotlivých prostor zámku V.4.1. Komunikační schéma barokního zámku V.4.2. Problematika hygienických a odpadových zařízení barokního zámku VI. Závěr 172 VII. Prameny a literatura...173 VIII. Popisy vyobrazení 180 VIII.1. Exteriéry zámku VIII.2. Interiéry zámku VIII.3. Výzkumy v objektu kroměřížského zámku v letech 2004 2014 VIII.4. Tabulky 3

I. Úvod Arcibiskupský zámek představuje jednu z významných dominant historického města Kroměříže. Zámek samotný svojí architektonickou výpravou a mobiliárním vybavením náleží k předním památkám tohoto typu nejen na území Moravy, ale i v širším evropském prostoru, což potrhuje i jeho zápis do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1998. Záměrem předkládaného průzkumu kroměřížského zámku je analýza objektu především z hlediska stavebního vývoje a funkčních vazeb jednotlivých částí tohoto rozsáhlého objektu. Následující text proto pomíjí interpretraci zámku z pozice uměleckohistorického bádání, i proto, že tento pohled přineslo v poslední době vícero publikačních titulů. Předkládaný průzkumový elaborát sestává z několika částí první seznamuje s problematikou archivních (písemných a obrazových) pramenů ke stavebním dějinám zámku, další část je věnována několika průzkumovým pracem, které byly realizovány pracovníky NPÚ ÚOP v Kroměříži v areálu zámku v letech 2006 2013. Tyto starší výzkumy byly v roce 2014 obohaceny o nové poznatky, mimo jiné o stavebně-historický průzkum půdních prostor kroměřížského zámku. Účelem těchto pasáží, vycházejících bezezbytku z hloubkových průzkumů částí objektu, je bližší seznámení s informačním potenciálem zámku, který dosud podrobnému studiu formou hlubších stavebně-historických analýz ani archeologických výzkumů nebyl podroben. Uvedené průzkumové práce se shodou okolností odehrávaly v částech objektu, ukrývajících klíčové informace o stavebním vývoji předbarokního objektu i barokní rezidence (části nádvoří, zámecké sklepy, hranolová věž, půdní prostory). Řada takto získaných dílčích zjištění podstatnou mírou doplňuje současný stav vědomostí a je tedy nejen možné, ale i žádoucí jejich zařazení do kontextu postupně objasňované problematiky stavebního vývoje velkolepé hradní a zámecké stavby. Vzhledem k rozsahu a složitosti stavby může být předkládaný text pouze zjednodušeným stavebně-historickým průzkumem. Z důvodu jednodušší orientace byly vypuštěny popisné pasáže vztahující se k jednotlivým prostorám zámku. Naopak, 4

důraz je kladen na syntetické zpracování stavebního vývoje objektu, a to především dvou jeho nejdůležitějších stavebních fází předbarokní stavby, tedy v jádru pozdně gotického hradu biskupa Stanislava Thurza (1496 1540) a monumentální zámecké rezidence Karla z Lichtensteinu Castelkorna (1664 1695). Předkládaný dílčí stavebně-historický průzkum rozhodně není vyčerpávající, což ani nebylo jeho posláním. Jedná se spíše o souhrn aktuálních vědomostí, vztahujících se k danému tématu. Takto koncipovaná práce může být v budoucnu využita jako podklad pro další badatelské aktivity, jejichž rozvinutí si kroměřížský zámek nepochybně zaslouží. 5

II. Přehled stavebních dějin zámku v Kroměříži z pohledu písemných pramenů Kroměřížská rezidence olomouckých biskupů (od roku 1777 arcibiskupů) patří k nejvýznamnějším sídlům nejen v rámci českých zemí, ale celého středoevropského prostoru. Dějinám zámku v Kroměříži byla opakovaně věnována pozornost ve starší i novější literatuře, je však pravdou, že většina prací se věnovala uměleckohistorickým tématům v návaznosti na architekturu zámku, jeho vnitřní vybavení, mobiliář a cenné sbírky. 1 Samotným stavebním dějinám byla pozornost věnována zpravidla jen v kontextu uměleckohistorického bádání a teprve v posledních letech byla zvýšená pozornost zaměřena na samotný stavební vývoj zámku a zhodnocení jeho dochovaných konstrukcí. 2 Poznatky z výzkumu archivních materiálů k dějinám kroměřížského zámku je postupně doplňován také poznatky z dalších nově zpracovávaných fondů, jako je např. sbírka a archiv fotografií kroměřížského zámku. 3 Počátky biskupského sídla v Kroměříži jsou ve starší a částečně i v novější literatuře tradičně spojovány s osobou olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1245 1281). Podle dlouho tradované představy většiny starších autorů měl být tento významný biskup a diplomat krále Přemysla Otakara II. stavebníkem biskupského hradu, který měl stát v místech dnešního barokního zámku. Situaci navíc komplikuje fakt, že součástí předlokační Kroměříže měl být uvažovaný biskupův románský dvorec. Kroměříž získal do majetku biskupství olomoucký biskup Jan 1 Nověji např. TOGNER, Milan (ed.): Kroměřížská obrazárna. Katalog sbírky obrazů Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Kroměříž 1998; MĚSÍC, Cyril: Mobiliář Manského sálu v 1. polovině 20. století. Ingredere Hospes 5, 2012, s. 31 33. 2 V posledních letech byla vydána syntéza, která mj. shrnuje starší literaturu PERŮTKA, Marek: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. In: DANIEL, Ladislav PERŮTKA, Marek TOGNER, Milan (edd.): Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Kroměříž 2009, s. 9 11. 3 K tomu nověji KINDL, Miroslav: Sbírka a archiv fotografií kroměřížského zámku. Ingredere Hospes 6, 2013, s. 6 16. 6

(1104 1126), jak o tom svědčí známá listina biskupa Jindřicha Zdíka, datovaná nověji do roku 1141. 4 Zpráva dokládá, že Kroměříž představovala významný sídelní útvar (původně zeměpanský), jehož součástí měl být trh, krčmy a mostní mýto (tj. zdroje příjmů) a také curia, tj. dvůr, dvorec. 5 Poloha tohoto románského dvorce v období před lokací středověkého města Kroměříže bývá tradičně ztotožňována s lokalitou uvažovaného středověkého hradu, nacházejícího se v místě barokní zámecké rezidence. 6 Tato úvaha však v zásadě vychází z předpokládané kontinuity mezi raně středověkým dvorcem a pozdně středověkým hradem a v zásadě nebere do úvahy vývoj předlokačního a následně vyspělého města ve 13. a 14. století. Kroměříž se proměnila z raně středověké trhové vsi na středověké město ve druhé polovině 13. století a stala se významným centrem středního Pomoraví a od Brunovy doby také hlavní rezidencí olomouckých biskupů. 7 Město bylo založeno v návaznosti na starší osídlení olomouckým biskupem Brunem a poprvé se výslovně připomíná v listině vydané týmž biskupem v roce 1266. Týká se vinic založených u Kroměříže a mezi svědky je uveden také nejstarší jménem známý kroměřížský rychtář Arnold. 8 Privilegium biskupa Dětřicha, Brunova nástupce, z 19. června 1290 pro Kroměříž 4 CDB I, s. 121, č. 115. 5 O povaze tohoto raně středověkého dvorce nevíme nic, v literatuře se často hovoří, ovšem bez jakékoliv opory v písemných pramenech či archeologických zjištěních, o opevněném dvorci nověji např. CHYBOVÁ, Helena: Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města. Kroměříž 2009, s. 70, zde úvahy o možné poloze dvorce, s. 70 72. 6 K tomu viz blíže v kapitole o stavebním vývoji kroměřížského zámku. 7 Základní charakteristiku města přináší nověji KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. Kolín Miro. Praha 1998, s. 204 220; PERŮTKA, Marek (ed.): Kroměříž. Historické město & jeho památky. Kroměříž 2013. Dějinám Kroměříže věnoval obsáhlé několikasvazkové dílo PEŘINKA, František Vácslav: Dějiny města Kroměříže. I IV. Kroměříž 1913 1950. K jeho osobě a dílu PINKAVA, Jaroslav: F. V. Peřinka. Ojedinělý badatel. Ed. Petr Pálka. Kroměříž 2004; ZEZULOVÁ, Jitka: Vlastivěda moravská a František Vácslav Peřinka. In: 100 let Vlastivědy moravské a vlastivědná práce na Moravě. XXV. Mikulovské sympozium 1998. Mikulov Brno 1999, s. 125 129. 8 CDB V/1, s. 688 689, č. 466. Srov. STOOB, Heinz: Bruno von Olmütz, das Mährische Städtenetz und die Europäische Politik von 1245 bis 1281. In: Heinz Stoob (ed.), Die mittelalterliche Städtebildung im südöstlichen Europa (Städteforschung Veröffentlichungen des Instituts für vergleichende Städtegeschichte in Münster. Reihe A. Darstellungen. Bd. 4.). Köln Wien 1977, s. 90 133, zejm. s. 104 108. 7

výslovně dokládá, že město užívalo brněnské městské právo (ius ciuitatis Brunnensis). 9 Pozůstatkem původního raně gotického hradu, který měl být založen biskupem Brunem, resp. který se měl vyvinout ze staršího dvorce, měla být dle většiny starších autorů přízemní část či jádro dnešní zámecké věže, tvořící výraznou dominantu celého objektu i města. 10 Někteří z autorů spojují jádro věže s původním biskupským hradem, její vznik však kladou až k době okolo roku 1400. 11 Chybějící svědectví archeologických pramenů či dochovaných stavebních konstrukcí nenahrazuje ani řeč písemných pramenů. Dochované písemné prameny sice dávají tušit existenci nějakého biskupského sídla v Kroměříži již ve středověku, o čemž ostatně svědčí četné pobyty biskupů v Kroměříži i skutečnost, že zde bylo centrum lenního dvora, 12 z písemných pramenů však zřetelně nevyplývá jeho stavební povaha (hrad?, palác?), ani jeho poloha. Biskup Bruno sice v Kroměříži datoval několik listin (in Cremesir, apud Cremesir), tyto písemnosti však postrádají jakýkoliv údaj o možném hradě a stejně tak chybí zmínky o hradě či jeho zbudování v 9 CDM IV, s. 367 369, č. 291. K obsahu privilegia PEŘINKA, F. V.: Dějiny, I. Kroměříž 1913, s. 25 28; k některým souvislostem KEJŘ, Jiří: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha 1998, s. 153. 10 Tak např. JŮZA, Vilém KRSEK, Ivo PETRŮ, Jaroslav RICHTER, Václav: Kroměříž. Praha 1963, s. 12; HLOBIL, Ivo PETRŮ, Eduard: Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha 1992, s. 139; PLAČEK, Miroslav: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha 2001, s. 313; TÝŽ: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996, s. 202; SAMEK, Bohumil: Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. (J N). Praha 1999, s. 222; SPURNÝ, František a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. Severní Morava. Praha 1983, s. 131. 11 DURDÍK, Tomáš BOLINA, Pavel: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha 2001, s. 194. 12 Srov. JANIŠ, Dalibor: Ke skladbě dvora olomouckých biskupů ve 13. století. In: Dana Dvořáčková-Malá Jan Zelenka (edd.), Dvory a rezidence ve středověku II. Skladba a kultura dvorské společnosti (Mediaevalia Historica Bohemica, Supplementum 2). Praha 2008, s. 347 362 (zde odkazy na starší literaturu týkající se dvora olomouckých biskupů). 8

dalších pramenech (Vita Brunonis, tzv. Brunova závěť apod.). 13 Stejné konstatování platí i o jeho bezprostředních nástupcích na biskupském stolci. 14 Někteří z olomouckých biskupů v průběhu 14. století, jak vyplývá z dochovaných listin a dalších písemností, v Kroměříži déle nepobývala, zachycené jsou např. účasti na zasedáních manského soudu, což by nepřímo ukazovalo na fakt, že se zde nenacházela nějaká rozsáhlejší biskupova rezidence. 15 Občasným a krátkodobým pobytům plně vyhovoval dům, který biskupové od neurčené doby (patrně již od doby biskupa Bruna) ve městě vlastnili. Tento dům se poprvé výslovně připomíná za biskupa Jana ze Středy (1364 1380), který v roce 1374 hovoří ve svém listu o stavbě (přestavbě?) biskupského domu v Kroměříži (... operarios domus Cremsirensis). 16 Dům se připomíná také v nedatovaném listu patrně z roku 1372 (... in domo nostra). 17 V nedatované korespondenci téhož biskupa je také připomínán správce biskupova kroměřížského domu Štěpán (... procuratori domus nostre Cremsirensis). 18 Pravděpodobně v tomto biskupově domě se také konala prameny doložená zasedání manského soudu. Dům byl vybaven v patře velkou místností (sálem): v roce 1372 byl manský soud konán in curia episcopali in stuba maiori in Chremsir. Že se nejednalo o hrad, dokládá obdobný údaj z následujícího roku: in stuba maiori superiori domus episcopalis, další podobné údaje jsou z let 1382, 1390, 1391, 1392, 1404, 1412, 1422. 19 V roce 1398 biskup Jan Mráz (1398 1403) datuje listinu v Kroměříži in domo habitationis nostre, tedy v domě, kde se nacházelo biskupovo 13 CDB, CDM dle rejst.; PEŘINKA, F. V.: Dějiny, I, s. 18 19. 14 Tamtéž, s. 24 25. 15 Srov. tamtéž, s. 41, 44. 16 TADRA, Ferdinand (ed.): Cancellaria Johannis Noviforensis episcopi Olomucensis (1364 1380). Briefe und Urkunden des Olmützer Bischofs Johann von Neumarkt. Archiv für österreichische Geschichte 68, 1886, s. 124 125; PEŘINKA, F. V.: Dějiny, I, s. 81; TÝŽ: Dějiny, III. Kroměříž 1940, s. 23. 17 PIUR, Paul (ed.): Briefe Johanns von Neumarkt. Berlin 1937, s. 204 205, 248. 18 TADRA, F. (ed.): Cancellaria, s. 122 123; PIUR, P. (ed.): Briefe, s. 398. 19 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, I, s. 81, pozn. 3.; LECHNER, passim. 9

obydlí. 20 Je třeba na tomto místě zdůraznit, že v řadě jiných případů jsou běžně zmiňovány biskupské hrady v Modřicích, ve Vyškově, hrad Melice, Mírov či Hukvaldy, zpravidla označované výslovně jako castrum, tedy běžně užívaným termínem pro hrad. Skutečnost, že v poměrně četných dochovaných písemnostech olomouckých biskupů se neobjevuje hrad v Kroměříži (či alespoň jeho správce purkrabí), je v uvedených souvislostech více než nápadná. Analogicky lze poukázat na možné analogie s biskupovými sídly v Osoblaze, Mohelnici a patrně také Kelči, které existovaly v podobě opevněných domů situovaných na okraji městských areálů v návaznosti na městské hradby. 21 Hrad, označený dobovým ekvivalentem zámek, se v souvislosti s Kroměříží výslovně poprvé uvádí až v 15. století, a to v letech 1435 a 1437, kdy město bylo již v rukou zástavních držitelů Smila z Moravan a jeho bratrů. 22 Z dalších souvislostí tak vyplývá, že hrad byl v Kroměříži vybudován velmi pravděpodobně olomouckým biskupem Janem Železným (1416 1430). 23 Jeho poloha byla pravděpodobně již identická s místem dnešního zámku. K otázce staršího biskupského hradu ve 13. a 14., resp. 15. století chybí také jednoznačně interpretovatelná archeologická zjištění. 24 20 CDM XII, s. 409, č. 460. 21 KOUŘIL, Pavel PRIX, Dalibor WIHODA, Martin: Městské hrady v českém Slezsku. Archaeologia Historica 22, 1997, s. 249 272; JANIŠ, Dalibor KOHOUTEK, Jiří: Hrady a jejich úloha ve struktuře osídlení horního Pobečví. Archaeologia Historica 27, 2002, s. 179 195. 22 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, I, s. 76 78. 23 K této možnosti se klonil i F. V. Peřinka tamtéž, s. 81. 24 K tomu nověji ŠTĚTINA, Jan: Gotický hrad. In: DANIEL, Ladislav PERŮTKA, Marek TOGNER, Milan (edd.): Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Kroměříž 2009, s. 17 20; JANÁL, Jiří ŠTĚTINA, Jan: Příspěvek ke stavebním dějinám zámku v Kroměříži. In: Dějiny staveb 2006. Plzeň 2006, s. 33 42; ŠTĚTINA, Jan: Úvahy nad problematikou stavebního vývoje kroměřížského zámku. Ingredere Hospes 3, 2010, s. 8 9. Ze starších autorů se k otázce údajného Brunova hradu stavěl kriticky již zmiňovaný PEŘINKA, F. V.: Dějiny města Kroměříže, I, s. 18 19. 10

J. Štětina v novějším monografickém zpracování urbanistického vývoje města Kroměříže a jeho památek rozvíjí v kontextu utváření a vývoje středověkého města možnost, že původní raně gotické biskupské sídlo, zbudované Brunem ze Schauenburka, mohlo ležet v blízkosti johanitské komendy s kostelem sv. Jana Křtitele, ležící na vyvýšené poloze v severozápadní části pozdějšího města. Johanitská komenda vznikla kolem roku 1200 (první písemná zpráva pochází z roku 1238) při křižovatce dálkových cest v návaznosti na západní část původní trhové vsi. V této souvislosti pak není vyloučeno, že biskupské sídlo (dvorec?) mohlo vzniknout v její blízkosti již za Brunova předchůdce, olomouckého biskupa Roberta (1202 1240). 25 Samotná johanitská komenda v Kroměříži zanikla během husitských válek (1423), její majetky si později nárokovali johanité na Starém Brně. 26 Vznik kroměřížského hradu až v období pozdní gotiky naznačuje také průběh městské hradby. 27 V neklidných časech 15. století se Kroměříž nacházela řadu desetiletí v rukou zástavních držitelů. K vyplacení zástavy došlo až v roce 1500 na počátku episkopátu biskupa Stanislava Thurza z Bethlenfalvy (1496 1540), který měl zásadní podíl na podobě kroměřížského biskupského sídla hradu. 28 Podobu původního goticko-renesančního hradu zbudovaného biskupem Stanislavem Thurzem lze dnes poměrně obtížně rekonstruovat, neboť ke staršímu vývoji kroměřížského zámku chybí jakékoliv plány a nejstarší dochovaná ikonografie biskupského sídla spadá až do závěru 16. století (1593), tedy do doby episkopátu biskupa Stanislava Pavlovského (1579 1598). Hrad biskupa Stanislava Thurza tvořila 25 Písemné prameny k tomu ale neposkytují žádné indicie srov. PEŘINKA, F. V.: Dějiny města Kroměříže, I, s. 10 11. 26 ŠTĚTINA, Jan: Počátky osídlení a vymezení raně středověkého města. In: Perůtka, Marek (ed.): Kroměříž. Historické město & jeho památky. Kroměříž, Město Kroměříž 2013, s. 44 45. 27 ŠTĚTINA, Jan: Středověká Kroměříž. In: Perůtka, Marek (ed.): Kroměříž. Historické město & jeho památky. Kroměříž, Město Kroměříž 2013, s. 57. 28 K biskupově osobě a dvoru nověji BALETKA, Tomáš: Dvůr olomouckého biskupa Stanislava Thurza (1497 1540), jeho kancelář a správa biskupských statků. Sborník archivních prací 54, 2004, s. 3 236. 11

pravděpodobně trojkřídlá dvojpatrová dispozice, otevřená k severozápadu. Rozsah celé hradní dispozice však byl o něco menší, než je rozsah dnešního raně barokního čtyřkřídlého zámku. 29 S původním Thurzovským hradem souvisí objekt dnešní zámecké věže, která tvoří určitý spojovací prvek pro všechny pozdější přestavby a tvoří dodnes výraznou dominantu kroměřížského zámku. Původ je podle novějších výzkumů považován za pozdně gotický a její vznik je spojován se stavebními aktivitami biskupa Thurza. 30 Tyto závěry potvrzují i výsledky SHP z roku 2012 (viz podrobněji níže v samostatné kapitole). S původním Thurzovským hradem lze patrně spojit i zjištěné nejstarší stavební konstrukce ve sklepních prostorách pod dnešním severovýchodním a severozápadním palácovým traktem, byť jejich datace je nejistá (obecně předbarokní). 31 Dochované písemné prameny ovšem k otázce přestavby či výstavby objektu hradu v době biskupa Stanislava Thurza neposkytují žádné přímé relevantní údaje. Z různých souvislostí vyplývá, že stavba biskupovy rezidence v Kroměříži byla alespoň ve své hlavní části dokončena již kolem roku 1509. 32 Biskup datoval listiny vydané v Kroměříži in arce Cremsiriensi, tedy na kroměřížském hradě či zámku, neboť tento termín nemá jednoznačný český ekvivalent. 33 Dokončovací práce potom pokračovaly v neurčitelném rozsahu až do závěru Thurzova episkopátu (1540). Tuto skutečnost dokládá rozbor některých zachovaných architektonických prvků i některé písemné zprávy. K dalším výraznějším opravám biskupského sídla v Kroměříži, které jsou zachyceny zejména v biskupské korespondenci, došlo za biskupa Marka Khuena 29 JAKUBEC, Ondřej: Renesanční zámek. In: DANIEL, Ladislav PERŮTKA, Marek TOGNER, Milan (edd.): Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Kroměříž 2009, s. 23. 30 VÁCHA, Zdeněk VRLA, Radim: Kroměřížská biskupská rezidence na konci středověku. Archaeologia Historica 33, 2008, s. 357 376. 31 K tomu viz dále v samostatné kapitole. 32 HLOBIL, I. PETRŮ, E.: Humanismus, s. 139. 33 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, III, s. 24. 12

(1553 1565). V letech 1556, 1559, 1561 a 1562 byly opravovány či doplňovány zejména dřevěné střešní konstrukce biskupského sídla (v písemnostech je zmiňován stavební materiál trámy, krokve, pálená střešní krytina). Pro rok 1561 jsou doloženy práce na vnitřním zařízení zámku dveře, táflování apod. 34 V době episkopátu biskupa Khuena se poprvé (1556) připomíná na zámku kaple Matky Boží (byla vybavena bohoslužebným náčiním). Je zřejmé, že byla zbudována již v Thurzově době. 35 Další opravy pokračovaly za episkopátu Viléma Prusinovského z Víckova (1565 1572). V roce 1566 se opět jednalo o materiál ze dřeva (prkna), v letech 1566 1567 biskup objednal 12000 (200 kop) kruhových skleněných terčíků pro zasklení oken (některé ze zámeckých místností byly v té době skutečně zaskleny). V roce 1569 byla v areálu zámku vystavěna lázeň (v návaznosti na jakési šnekové schodiště). Existovala zde však nějaká starší lázeň, doložená k roku 1567/68. Jedna lázeň tak byla patrně biskupova soukromá (za biskupa Pavlovského byla obložena borovými deskami), druhá panská byla patrně určena pro biskupské dvořany a úředníky. 36 K roku 1572 se připomíná pokoj a místo jenž slove libraria, tedy knihovna. V roce 1569 je zmiňován nový pokoj a k roku 1570 také sklep nový, kterýž pod novým pokojem naším jest. 37 Termín sklep však ve starší češtině označoval obecně klenutou místnost, nemuselo se tedy jednat o suterénní prostoru. Podle O. Jakubce tato zpráva souvisí se stavebními pracemi, které jsou zmiňovány k roku 1568 a týkaly se zámeckého křídla v blízkosti vstupní věže. 38 Konstrukce související patrně se sklepními prostorami původního jihozápadního zámeckého křídla byly částečně 34 JAKUBEC, Ondřej: Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby. Olomouc 2003, s. 214 215; PEŘINKA, F. V.: Dějiny, III, s. 24. 35 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, I, s. 158; ŠTĚPÁN, Jan: Dvůr olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic v letech 1579 1598. Olomouc 2009, s. 209. 36 ŠTĚPÁN, J.: Dvůr, s. 210. 37 Tamtéž, s. 210. 38 JAKUBEC, O.: Kulturní prostředí, s. 223; PEŘINKA, F. V.: Dějiny, I, s. 175. 13

odhaleny při archeologicky sledovaných výkopech v zámeckém nádvoří. 39 V době episkopátu biskupa Prusinovského se ve sklepení hlavní zámecké věže nacházela prachárna a sklad děl a munice. 40 V samotné vstupní věži se k roku 1571 měla nad bránou nacházet velká klenutá místnost (světnice veliká sklepová). 41 Neutěšený stav kroměřížského zámku potom vedl k dalším stavebním pracím v době biskupa Jana Mezona z Telče (1576 1578). 42 Opravy byly zahájeny v roce 1577, týkaly se pravděpodobně biskupových obytných prostor, neboť biskup Mezon téhož roku požádal Jana Nekeše z Landeku, aby v době stavebních prací na zámku mohl využívat jeho dům, který měl v Kroměříži. Prameny dokládají, že na stavební práce bylo spotřebováno větší množství dřeva z biskupských statků, dále sklo (12 truhel) a také železo, které byo dodáváno v podobě tyčí (štafů). Stavební práce (vedl je jakýsi najatý Vlach) v době náhlé smrti biskupa Mezona nebyly zdaleka skončeny, nedokončené stavení mělo být provizorně zastřešeno. Stavební aktivita na zámku tak pokračovala za Mezonova nástupce. 43 Za episkopátu biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic (1579 1598) došlo k dalším podstatnějším stavebním úpravám zámku. Samotné stavební práce byly zahájeny na jaře 1580 a patrně trvaly až do konce Pavlovského episkopátu. Stavební práce se týkaly, jak vyplývá z dochovaných zpráv, zejména nadzemních částí zámku (reprezentativních prostor), krovů, velká pozornost byla věnována zámecké věži. V roce 1588 stavbu vedl jistý Šimek Vlach. 44 39 JANÁL, Jiří ŠTĚTINA, Jan: Příspěvek ke stavebním dějinám zámku v Kroměříži. In: Dějiny staveb 2006. Plzeň 2006, s. 33 42; ŠTĚTINA, J.: Úvahy nad problematikou stavebního vývoje, s. 15. 40 JAKUBEC, O.: Renesanční zámek, s. 28. 41 ŠTĚPÁN, J.: Dvůr, s. 211, 212. 42 JAKUBEC, O.: Renesanční zámek, s. 24 27; PEŘINKA, F. V.: Dějiny města Kroměříže, III, s. 24; JAKUBEC, O.: Kulturní prostředí, s. 233 234. 43 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, I, s. 200 201; JAKUBEC, O.: Kulturní prostředí, s. 234. 44 JAKUBEC, O.: Kulturní prostředí, s. 246. 14

V roce 1588 biskup Pavlovský jednal o zajištění tesaře pro budování zámeckých krovů a v dané věci jednal také s brněnskou městskou radou. Nový krov věže nakonec postavil opavský tesař Paul Tschantschler, který zahájil práci v roce 1589 a měl zhotovit zastřešení věže s ochozy. Současně také měl osadit věžní hodiny, které zhotovil olomoucký hodinář Georg Hechperg (Již v roce 1586 biskup Pavlovský usiloval pořídit na věž hodiny (cimbál). Práci na nich svěřil nejprve litomyšlskému hodináři Pavlovi; z realizace však sešlo.). Již na konci roku 1589 byly základní práce hotovy, plech na pokrytí střechy biskup objednal u Hynka staršího Bruntálského z Vrbna, majitele hamrů na severní Moravě. V roce 1590 1591 byla s Tschantschlerem uzavřena další smlouva týkající se prací na ochozu, pokrytí střechy, doplněné o pozlacenou makovici. Část krycích plechů byla dovezena z Vídně. Nová střecha věže byla impozantní, tvořily ji dvě cibulovité helmice, které měly v lucernách ochozy, střechu zakončoval jehlanec s výše uvedeným znamením z erbu Pavlovských. V roce 1590 kameník Petr Tytl zhotovil kamenný ochoz na věži. Skládal se z 20 půlkruhovýcg sloupových arkád. Ve stejném roce pokračovaly stavební práce v interiéru věže (zbudování čtyř místností s cihlovou dlažbou, zbudování krbu s komínem). Samotná střecha zámku byla pokryta plechem (věž) a břidlicí (1590). V roce 1590 probíhaly také kamenické práce spojené se zámeckým portálem (kameník Hanuš Joss) a kamennými ostěními oken blíže brány. 45 J. Štěpán se domnívá, že se v tomto případě jednalo o druhou bránu (vedle vstupu v Thurzově věži), která existovala přibližně v místech dnešního hlavního vstupu do zámku. 46 Zámecké pokoje se nacházely nejméně ve dvou podlažích, za biskupa Pavlovského byla zbudována patrně druhá zámecká kaple (v letech 1601, 1607, 1609 se hovoří o dolní zámecké kapli, která tak existovala vedle kaple horní; jedna byla patrně biskupská, druhá sloužila služebnictvu). 47 Vedle starších lázní se na zámku nacházela zbrojnice, prostory pro kanovníky a účastníky manských soudů a sněmů, v 45 JAKUBEC, O.: Renesanční zámek, s. 23, 31; TÝŽ: Kulturní prostředí, s. 246 249; PEŘINKA, F. V.: Dějiny, I, s. 201 204; VÁCHA, Z. VRLA, R.: Kroměřížská biskupská rezidence, s. 362. 46 ŠTĚPÁN, J.: Dvůr, s. 212. 47 Ke kaplím ŠTĚPÁN, J.: Dvůr, s. 209. 15

blízkosti velké věže, resp. přímo v jejích prostorách se nacházely kanceláře (srov. také doklad z roku 1666). 48 V roce 1588 byly přestavovány (nebo stavěny nové) zámecké maštale. 49 Dřevořezy Jana Willenbergera a neznámého monogramisty MC z 90. let 16. století ukazují kroměřížský zámek v jeho podobě na konci 16. století. V roce 1594 se poprvé připomíná také zvláštní chodba při městské hradbě, která spojovala zámek a kostel sv. Mořice. 50 V zámecké věži se již v 16. století nacházel biskupský archiv, který byl několikrát reorganizován a v letech 1643 a 1758 odvezen před vojenským nebezpečím do Vídně. K velké reorganizaci písemností došlo v roce 1839. 51 Písemnosti byly ve věži uloženy až do 90. let 20. století. Za biskupa Františka kardinála z Dietrichsteina (1599 1636) pokračovaly další stavební práce (1602 úprava biskupových pokojů), jejich charakter je však nejasný. Doložené zprávy se týkají nadzemních částí zámecké rezidence. 52 Písemné prameny jen neurčitě zmiňují některé práce, které se mohly týkat střech (působení brněnského tesaře Šimona Doucha v letech 1604 a 1606, dodávka olověného plechu jako střešní krytiny). 53 Kroměřížský zámek i celé město byly za třicetileté války výrazně poškozeny (ničivý byl požár města a zámku v roce 1643). V roce 1644 došlo k nějakému provizornímu zakrytí budov jako ochrany před deštěm (pokryta byla i věž). K dílčím opravám zámku došlo až v roce 1649, kdy byly opraveny některé obytné místnosti v 48 ŠTĚPÁN, J.: Dvůr, s. 209. 49 Tamtéž, s. 211. 50 JAKUBEC, O.: Kulturní prostředí, s. 250. 51 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, III, s. 26. 52 JAKUBEC, O.: Renesanční zámek, s. 31. 53 Tamtéž, s. 31. 16

zámku a byla obnovena střecha nad místností vedle věže. V roce 1651 byly strženy některé klenby a nahrazeny novými. Ještě v roce 1652 se však na zámku nacházely spálené střechy a zámecké místnosti (klenby) byly proto výrazně poškozeny deštěm a sněhem. V témže roce došlo k obnově střech (materiál byl přivážen zejména z lesů na kelečském panství), ty byly pokryty šindelem. Opravy pokračovaly v letech 1653 (dovoz železa a dřeva prkna a fošny) a 1654 (dovoz latí a desek). 54 Následky požáru a následné neúdržby tak byly postupně odstraňovány, když v červnu 1656 vypukl požár nový. Zničena byla mimo jiné nově pokrytá věž zámku a část přilehlých střech. 55 Jak vyplývá z ikonografických pramenů, věž byla opatřena provizorní valbovou střechou, která byla po nějakou dobu zachována ještě v době lichtensteinské přestavby. 56 Opravy pokračovaly koncem 50. let 17. století, opravena však byla jen část zámeckých budov (patrně jedno křídlo), a to ještě velmi nedostatečně, jak dokládá zpráva z roku 1663. 57 Bezprostřední nástupci kardinála Dietrichsteina na stolci, biskupové Leopold Vilém (1637 1662) a Karel Josef (1663 1664) sídlili mimo olomouckou diecézi a jejich zájem o kroměřížskou rezidenci byl minimální (kroměřížský zámek byl v havarijním stavu a dokonce zde přestal zasedat manský soud, který byl přeložen do Vyškova). 58 V roce 1664 se olomouckým biskupem stal Karel z Lichtensteinu- Castelkorna (1664 1695), který opět trvale sídlil v olomoucké diecézi. Ve volební kapitulaci byl biskup Lichtenstein-Castelkorn olomouckou kapitulou zavázán mimo jiné k obnově kroměřížské biskupské rezidence. V roce 1665 biskup Karel zahájil 54 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 258 259, 418 421. 55 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 385. 56 VÁCHA, Z. VRLA, R.: Kroměřížská biskupská rezidence, s. 357. 57 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 420, 565. 58 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 417. 17

jednání s architektem Filibertem Luchesem, který připravil základní projekt obnovy zámku. Luchese však již v roce 1666 zemřel. 59 Později byly na objektu zámku prováděny jen opravy a udržovací práce, jejichž příprava byla zahájena záhy po biskupově nástupu v roce 1664 (výměna některých dřevěných prvků, zasklení oken). 60 Opravy pokračovaly až do roku 1672, stavební podobu zámku však výrazněji nezměnily. 61 Teprve v letech 1686 1698 byla provedena stavba nové monumentální zámecké budovy, a to podle projektu architekta Giovanniho Pietra Tencally, který převzal a upravil původní Lucheseho návrhy. 62 Z původní pozdně gotické dispozice byla respektována především hmota zámecké věže, a to patrně na přímý popud biskupa Lichtensteina-Castelkorna. Podle jeho vyjádření z roku 1690 biskup budoval zámek, ne pouhý palác, a právě přítomnost věže měla symbolický význam a byla vyjádřením zámeckého charakteru celého objektu. 63 F. V. Peřinka přinesl poprvé soupis stavitelů (architektů), kameníků, štukatérů, sochařů a malířů, kteří se na stavbě podíleli (pozdější uměnovědná literatura tyto údaje zpřesnila a doplnila). 64 59 TOGNER, Milan: Barokní rezidence. In: DANIEL, Ladislav PERŮTKA, Marek TOGNER, Milan (edd.): Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Kroměříž 2009, s. 35 36. 60 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 619. 61 ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 12880, sg. F30/19-2, kart. 1711 (Odběr stavebního materiálu pro stavbu zámku z let 1664 1687); PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 619 624 zde podrobněji k jednotlivým dílčím opravám). 62 Výstavbu zámku na základě archivních pramenů podrobně popsal PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 619 672. Srov. TOGNER, M.: Barokní rezidence, s. 35 50; PAVLÍČKOVÁ, Radmila: Sídla olomouckých biskupů. Mecenáš a stavebník Karel z Liechtensteinu Castelkorna 1664 1695. Olomouc 2001, s. 24 46. ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 12880, sg. F30/19-2, kart. 1711 (Odběr stavebního materiálu pro stavbu zámku z let 1664 1687); tamtéž, fond AO II, inv. č. 588, sg. 116, kart. 173 (Stavba biskupské residence (zámku) v Kroměříži a jiné stavební záležitosti za biskupa Karla z Liechtenštejna (připojeny též nákresy a plány), 1657 1700). 63 TOGNER, M.: Barokní rezidence, s. 37; PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 659. 64 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 671 672. Odkazy na archivní prameny k této problematice shromáždily ŠABATOVÁ, Lenka KALÁBOVÁ, Lenka: Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž. Stavebněhistorický průzkum. I. část. Rukopis NPÚ Brno. Brno 2004, s. 10 15. 18

Práce na stavbě byly zahájeny v roce 1686. Byl připravován stavební materiál kámen byl lámán v lomu v nedalekých Kvasicích, železo bylo dováženo z hukvaldských železáren, z biskupských panství bylo dováženo také stavební dřevo. Písemné prameny dokládají stavební práce, není však zřejmé, jakým způsobem a v jakém rozsahu byl demolován objekt stávajícího zámku. S ohledem na zprávy o stavbě saly terreny bylo pravděpodobně strženo nejprve severovýchodní palácové křídlo. Stavebně-historický průzkum sklepních prostor zámku ukázal, že konstrukce byly sneseny pod úroveň stávajícího nádvoří. Stavbu v té době vedl kroměřížský stavební mistr Matyáš Porst, kamenické práce v sale terreně provedl Andreo Aglio, původem Ital usedlý v Kroměříži. 65 Biskup se v prvních fázích stavby potýkal zejména s nedostatkem zedníků na stavbu byli povoláni ze všech biskupských panství, v řadě případů se biskup Lichtenstein-Castelkorn obracel se žádostmi na jiné vrchnosti. V každé sezóně pracovalo na stavbě asi 50 zedníků. 66 V roce 1690 byla pravděpodobně dokončena stavba severovýchodního a jihovýchodního křídla a patrně také přestavba zámecké věže. V červnu 1690 byl zaklenut prostor kuchyně a také hlavní schodiště (v témže roce byl také lámán kámen na zábradlí a další kamenické prvky schodiště), práce na zaklenutí jednotlivých prostor však narážely na různé obtíže (nedostatek materiálů a pracovní síly). Dokončené střechy měly být přikryty pálenými taškami, které byly natřeny olejovou barvou (na půdě byly umístěny měděné kotle na sbírání dešťové vody). V srpnu 1690 byla osazena okna ve velkém sále v severovýchodním křídle. V roce 1691 byla uzavřena smlouva na zhotovení okenních rámů a dveří, až z Čech byly dovezeny skleněné okenní tabulky. V následujících letech pokračovaly práce, které se týkaly vnitřních prostor, biskup mj. objednal v roce 1694 kachlová kamna se svým erbem. 67 65 TOGNER, M.: Barokní rezidence, s. 37 38; PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 624; ZATLOUKAL, Ondřej PERŮTKA, Marek (edd.): Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Průvodce. Kroměříž 2011, s. 29 30. 66 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 624 627. 67 Tamtéž, s. 650 663. 19

Biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna zemřel v září 1695 a dokončení přestavby kroměřížské biskupské rezidence se nedočkal. Původní hranolová věž z doby biskupa Thurza byla opatřena zděným oktogonálním nástavcem a cibulovou bání s lucernou a makovicí (v této podobě je věž vyobrazena na Nypoortových rytinách z roku 1691). 68 Věž byla v říjnu 1667 natolik opravena, že měla být osazena bání; brněnský mistr, který ji zhotovoval, však zakázku nestihl dokončit ve stanoveném termínu. 69 V roce 1698 nárokoval plat tesař Kristián Schwartz za práci na zámecké věži. 70 Biskup Lichtenstein-Castelkorn velmi aktivně komunikoval s architektem Tencallou. Pozoruhodná zpráva týkající se zaklenutí saly terreny dokládá biskupovy zásahy i do stavby a v daném případě i dataci postupu prací. V květnu 1690 biskup rozhodl, že prostory sala terreny budou zaklenuty kamennou klenbou silnou tři stopy, všechny klenby nad nimi ale měly být zaklenuty cihelnou klenbou. Tencalla jej upozornil na možné přetížení klenby a poruchy ve statice, takže biskupův požadavek nebyl realizován. 71 V roce 1690 byly prostory sala terreny zaklenuty a v průběhu následujícího roku byla výstavba severovýchodního křídla ukončena (společně s nepodsklepeným jihovýchodním křídlem). 72 Práce na výzdobě sala tereny pokračovaly až do roku 1695. 73 68 TOGNER, M.: Barokní rezidence, s. 38 39. 69 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 622. 70 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-4 s. 36. 71 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-1, 2, s. 651; TOGNER, M.: Barokní rezidence, s. 38. 72 TOGNER, M.: Barokní rezidence, s. 38 39. 73 ZATLOUKAL, Ondřej PERŮTKA, Marek (edd.): Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Průvodce. Kroměříž 2011, s. 50 52. 20

Jihozápadní zámecké křídlo bylo dokončeno až po biskupově smrti v roce 1698 (přestavba věže byla zakončena patrně již v roce 1690, ještě v roce 1698 nárokoval plat tesař Kristián Schwartz za práci na zámecké věži). 74 Stavba zámku pokračovala i po smrti biskupa Lichtensteina-Castelkorna v roce 1695. Za episkopátu biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha (1711 1738) došlo k úplnému dokončení stavby kroměřížského zámku. 75 Nákladně vybudovaná rezidence však v polovině 18. století, v době episkopátu biskupa Ferdinanda Julia kardinála Troyera (1746 1758), postihla další živelná pohroma. Dne 16. března 1752 vypukl v Kroměříži rozsáhlý požár, který se přenesl také na budovu zámku. Požár zničil všechny střechy a krovy včetně střechy zámecké věže, poškozena byla také horní patra zámku. Šíření požáru napomohla skutečnost, že zámecká střecha byla kryta šindelem (což je ale do jisté míry v rozporu se staršími údaji). 76 Opravy zámku byly zahájeny krátce po požáru, k jejich dokončení došlo až za biskupa Maxmiliána z Hamiltonu (1761 1776). 77 V rámci oprav byly odstraněny poškozené klenby nad Manským sálem, knihovnou a prostory nově zaklenuty. V západním nároží zámku vznikla nová kaple sv. Šebestiána. 78 Podle pamětní listiny z roku 1768 uložené původně v zámecké věži (objevené v roce 1945, ale známé i ze soudobého opisu) 79 byla zámecká věž šestnáct let v troskách, biskup ji však dal opravit, pokrýt mědí a 25. srpna 1768 byla opatřena bání 74 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, II-4, s. 36. 75 ZAOpO, fond AO II, inv. č. 2318, sg. Temp 189, kart. 506 (Stavební úpravy na zámku v Kroměříži 1701 1756); ZAOpO, fond AO II, inv. č. 3206, sg. 33, kart. 16 (Příkazy a pokyny biskupů a jejich úřadů k stavebním záležitostem zámku v Kroměříži). 76 TOGNER, Milan: Biskupské a arcibiskupské sídlo. In: DANIEL, Ladislav PERŮTKA, Marek TOGNER, Milan (edd.): Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Kroměříž 2009, s. 53; PEŘINKA, F. V.: Dějiny města Kroměříže, III, s. 25; TÝŽ: Dějiny města Kroměříže, II-4, s. 36 37. 77 ZAOpO, fond ÚŘAS, inv. č. 12881, sg. F30/20-1, kart. 1712; inv.č. 12895, sg. F31/1-2, kart. 1714. 78 ZATLOUKAL, O. PERŮTKA, M. (edd.): Arcibiskupský zámek, s. 31. 79 ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 12895, sg. F31/1-2, kart. 1714, fol. 5 an. 21

s biskupovým monogramem (zůstala na věži až do roku 1945). 80 V roce 1768 tak byla dokončena oprava zámecké věže a její střecha byla pokryta měděným plechem, který zůstal zachován až do roku 1945. Novou věž postavil biskupský architekt Jan Antonín Křoupal z Grünnenberku. V roce 1770 byly na celé zámecké budově provedeny nové fasády, včetně věže. 81 V 18. století bylo ve druhém patře zámku také divadlo, později zrušené. 82 Další dochované písemnosti v Arcibiskupském archivu obsahují jen několik málo informací k dílčím stavebním úpravám v 18. a 19. století. 83 V roce 1792 byly opravovány rozvody vody v zámeckých sklepech (související snad se salou terrenou). 84 Písemnosti týkající se pronájmu zámeckých sklepů z let 1906 1947, které by případně dokládaly novodobé stavební úpravy, jsou v současnosti deperditní. 85 Za arcibiskupa Antonína Theodora Colloredo-Waldsee (1777 1811) byla k zámku přistavěna lodžie s arkádami. 86 Výrazné změny, které byly provedeny v letech 1832 1834 arcibiskupským architektem Antonem Archem, se týkaly především okolí 80 ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 14705, sg. ÚŘ-F11/6, kart. 1992, fol. 275; inv. č. 12882, sg. F30/20-2, kart. 1712. 81 TOGNER, M.: Biskupské a arcibiskupské sídlo, s. 60; PEŘINKA, F. V.: Dějiny, III, s. 25; ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 14705, sg. ÚŘ-F11/6, kart. 1992, fol. 265; i.č. 12881, sg. F30/20-1, kart. 1712 (opravy po požáru). 82 PEŘINKA, F. V.: Dějiny, III, s. 26. 83 ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 12891, sg. F30/22-8, kart. 1713, Stavební úpravy kuchyně a spižírny 1814 1846; ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 12892, sg. F30/22-9, kart. 1713, Dláždění v různých místnostech zámku, opatření kamenných desek u příjezdní brány, 1830 1864; ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 12853, sg. F30/1-2, kart. 1709, Stavební záležitosti hlavní strážnice v zámku. 84 ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 12890, sg. F30/22-7, kart. 1713. 85 ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 14339, sg. ÚŘ-F1/27b-18, kart. 1925, Pronájem zámeckých sklepů, 1906 1947. Deperditum. 86 ZATLOUKAL, O. PERŮTKA, M. (edd.): Arcibiskupský zámek, s. 33. 22

arcibiskupského zámku. Ze strany směrem k historickému jádru města byl zasypán hradební příkop a plocha vzniklého náměstí byla upravena. 87 K dalším větším stavebním úpravám došlo za arcibiskupa Theodora Kohna (1893 1904). V jihovýchodním křídle zámku byla řada místností přebudována na tzv. Zimní byt zahrnující ložnici, pracovnu a kapli. Změněn byl také vstup ze zámeckého nádvoří do schodišťové haly v letech 1901 1902 zde byl vybudován pilířový portikus balkónem s kuželkovou balustrádou. 88 Poslední velkou pohromou, která postihla budovu zámku a zejména zámeckou věž, byl požár, který vypukl na samém konci 2. světové války. Dne 2. května 1945 zeď věže zasáhly dvě zápalné střely, které ji prorazily a zapálily její vnitřek (německé hlídky před odchodem z města tam rozlily značné množství benzínu). Požár zničil celou střechu věže, která se následně zřítila do zámeckého dvora. Věž byla provizorně zastřešena nízkou střechou pokrytou lepenkou, jejíž podobu a konstrukci ukazuje dochovaný výkres z roku 1945 i dobové fotografie. Postavil ji na podzim 1945 kroměřížský tesařský mistr Josef Halamíček. 89 Arcibiskup Leopold Prečan rozhodl o stavební obnově věže, kterou financovalo olomoucké arcibiskupství. Průběh prací spojených s opravou věže řídil arcibiskupský stavební úřad v Kroměříži. Původní projekt počítal s kombinovanou železnou a dřevěnou konstrukcí, nedostatek železa v poválečném období však vedl k rozhodnutí provést konstrukci báně jako celodřevěnou konstrukci. Zámecká věž byla rekonstruována podle návrhu brněnského architekta a památkáře Klaudia Madlmayera (1881 1963), který na základě starších fotografií (z roku 1942) navrhl 87 K Archeho činnosti a vedení kroměřížského stavebního úřadu nověji ŠIŠKOVÁ, Martina: Arcibiskupský architekt Anton Arche. Ingredere Hospes 6, 2013, s. 83 91; ZATLOUKAL, O. PERŮTKA, M. (edd.): Arcibiskupský zámek, s. 34. 88 ZAOpO, fond ÚŘAS, inv. č. 13878, kart. 1870 (stavební úpravy, 1871 1899); ZATLOUKAL, O. PERŮTKA, M. (edd.): Arcibiskupský zámek, s. 36. 89 ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 14705, sg. ÚŘ-F11/6, kart. 1992, fol. 265, 271; inv.č. 55248, sg. IV/193, poř.č. 11861. 23

tvar bývalé věže. 90 Samotná konstrukce pak byla navržena firmou kroměřížského tesařského mistra Josefa Halamíčka. Stavební práce provedla na základě výběrového řízení kroměřížská stavební firma Ing. Jana Krajči. Pokrytí střechy bylo svěřeno kroměřížské klempířské firmě Jana Suma. Hrubá stavba byla dokončena dne 14. listopadu 1947. Firma Krajča následně provedla na věži také zednické práce (oprava vnějších a vnitřních omítek). Opravy omítek na budově zámku vedle firmy Krajča prováděla také firma Ing. Luky Antiče. Střecha zámecké věže byla pokryta měděným plechem o tloušťce 0,65 až 1 mm (celkem o váze 6250 kg a výměře 700 m2). Věžní hodiny dodala a instalovala pražská firma Ludvík Hainz. Oprava věže definitivně skončila 26. června 1948. Báň věže byla opatřena znakem s iniciálami biskupa Hamiltona (za jehož episkopátu došlo k poslední větší opravě; MHE) a současného arcibiskupa Josefa Matochy (JCM). Autorem návrhu 91 byl Ing. Zdeněk Horáček z arcibiskupského stavebního úřadu. Z původní výzdoby vrcholku věže byla použita pouze původní koruna, která nebyla požárem poškozena. Nové součástky vyrobila firma Vulkania z Prostějova a pozlatila je firma František Staněk z Prahy (použito bylo zlato o celkové váze 2,6 kg, které uvolnila Národní banka v Praze v hodnotě 140 tisíc korun). Celkové náklady na obnovu věže dosáhly částky 3,5 miliónu korun československých. 92 90 Podle výsledného popisu rekonstrukčních prací Ing. Madlmayer používal zejména starší fotografie, které zvětšil Fotoměřičský ústav v Praze, neboť neměl k dispozici jiné podklady a plány. Tato skutečnost je ale v jistém rozporu s existencí starší dochované plánové dokumentace (viz např. výkresy z roku 1942, které však Madlmayer patrně neměl k dispozici). Podle jiné zprávy starší plány neodpovídaly skutečnému tvaru věže. Nalezen byl také malý dřevěný model věže, ani ten ale nedpovídal skutečnosti. ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 14705, sg. ÚŘ-F11/6, kart. 1992, fol. 271. 91 Ze shořelé věže se zachovalo pár kusů měděného plechu a také poškozená pozlacená makovice s křížem a dvěma monogramy. Po požáru byla uschována na zámku, později však nemohla být nalezena (!). Stalo se tak, až když byl hotový nový návrh (ten byl následně korigován). ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 14705, sg. ÚŘ-F11/6, kart. 1992, fol. 271. 92 ZAOpO, fond ÚŘAS, inv.č. 14705, sg. ÚŘ-F11/6, kart. 1992, fol. 259. 24

III. Ikonografie a historická plánová dokumentace Problematice obrazových pramenů, které se vážou k dějinám zámku v Kroměříži, byla opakovaně věnována zvýšená pozornost. Dochované ikonografické prameny představuje zejména soubor vedut, které svým vznikem spadají do období od konce 16. až do 20. století. Zásadní význam mají veduty z předbarokního období, neboť poskytují ojedinělé informace o původní podobě kroměřížského zámku před jeho radikální přestavbou ve druhé polovině 17. století. Svůj význam si ovšem uchovávají veduty vzniklé po uvedené přestavbě, neboť poskytují cenné informace o stavebních zásazích, které proběhly po požáru zámku v roce 1752 (mj. nová konstrukce střech). Druhý okruh těchto archivních materiálů pak představuje dochovaný početný soubor map a plánů, z nichž významné místo náleží původním plánům z konce 17. století. Dochovaná plánová dokumentace umožňuje sledovat některé dílčí stavební změny, které se v organizmu zámku odehrály. Důležitá role připadá také mapám, které zobrazují bezprostřední okolí zámku, zejména pak proměny Podzámecké zahrady a objektů v ní umístěných. Řada ikonografických pramenů včetně historické plánové dokumentace byla publikována ve starší i v novější literatuře (viz výše, zejména v nové syntéze dějin zámku). Přehled relevantních pramenů tohoto typu pak byl v základním přehledu (veduty, mapy, plány, fotografie) s odkazy na literaturu zahrnut do nepublikovaného rukopisu z roku 2004. 93 93 ŠABATOVÁ, Lenka KALÁBOVÁ, Lenka: Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž. Stavebněhistorický průzkum. I. část. Rukopis NPÚ Brno. Brno 2004, s. 51 an. Některé z dalších map a plánů zde neevidovaných byly zahrnuty do dílčích SHP, které jsou citovány níže v textu. 25

IV. Průzkumové práce provedené v letech 2006 2014 v objektu kroměřížského zámku IV.1. Prostory v 1. a 2. NP vstupního křídla a stavební úpravy ve 2. NP jihozápadního křídla a západního rizalitu (2006) V 1. NP jihozápadního křídla proběhl průzkum prostor, situovaných mezi vstupním průjezdem a jižním rizalitem, ve 2. NP byly pak sledovány všechny místnosti křídla včetně interiérů západního rizalitu. Odstranění recentních omítek svislých konstrukcí u místností v přízemí umožnilo sledovat i strukturu zdiva a zásahy do terénu odhalily dosud nevyužitý archeologický potenciál tohoto prostoru. Průzkum místností ve 2. NP se vzhledem k charakteru stavebních úprav (provedení nových elektroinstalací a maleb) mohl omezit pouze na základní dokumentaci obnažených částí zdiva a prověření podlahových násypů. 1. NP jihozápadního, vstupního křídla je tvořeno podélným dvoutraktem s řadou místností při vnějším průčelí křídla, komunikačně spojených chodbovým, traktem při průčelí nádvorním. Středem křídla prochází průjezd, přístupný barokním portálem ve výřezu pro padací most. Interiéry 1. NP jsou ve většině klenuty valenými klenbami se styčnými trojúhelnými výsečemi. V místnosti A, původním chodbovém traktu, situovaném při dvorním průčelí objektu a dodatečně předěleném několika cihelnými příčkami, byl po odstranění recentní betonové podlahy a dílčím vyzvednutí rozměrných kamenných dlažebních desek realizován technologický výkop při patě dvorní zdi. Výkop hloubky přibližně 50 cm odhalil předzáklad dvorní severovýchodní zdi, zděný z pískovcových kamenů na kvalitní vápennou maltu a před nadzemní partii předstupující asi o 15 20 cm. Předzáklad svojí horní hranou respektoval niveletu barokních podlah, jejíž úroveň se od doby výstavby zámku podstatně nezměnila. Přibližně ve středu dvorní zdi, mezi dvojicí okenních výklenků, bylo ve výkopu nalezeno základové zdivo šíře cca 90 cm, 26

ve sledované partii k předzákladu dvorní zdi přiložené v pravém úhlu na spáru. Zdivo, kladené na kvalitní vápennou maltu, sestávalo opět z pískovcových hrubě opracovaných bloků s vloženou cihlou, rozměrově identickou s cihlami z obvodových zdí barokní fáze. Horní hrana odkrytého zdiva ležela asi 15 cm pod horní hranou předzákladu, základová spára zdiv nebyla odkryta. Uvedená základová konstrukce se nacházela přesně v prodloužení barokní dělicí zdi mezi prostorami B a D. Po realizaci výkopu dále k severozápadu, podél vnitřního líce dvorní zdi, bylo analogické torzo základové konstrukce nalezeno rovněž v prodloužení další barokní dělicí zdi, oddělující prostory D a E od místnosti vedle průjezdu, využívané dnes jako vrátnice. Tento úsek základového zdiva byl charakterem staviva i malt zcela analogický výše popsanému zdivu 94. U obou identifikovaných fragmentů základových zdiv předpokládáme souvislost s barokními příčnými zdmi, dělícími jednotlivé prostory v přízemí křídla. Dedukujeme tedy, že prostory B a D měly podle původního záměru dosahovat až k dvorní zdi křídla. Ještě v rámci barokní výstavby však došlo ke změně plánu a místnosti, původně projektované na celou šíři budovy, byly vložením chodbového traktu zkráceny na stávající délku cca 6,3 m. Současnou realizaci chodbového traktu a místností B a D (alespoň v nadzemních partiích) dokládá nejen organický vztah jejich valených výsečových kleneb ke zdivu, ale i barokní portál, primárně osazený ve zdi oddělující zmíněné místnosti od chodby. Terén, do kterého byly ve zkoumaných místech zahloubeny základové konstrukce jihozápadního křídla, měl charakter ulehlého násypu. Nálezy se omezily na hrudky maltoviny, drobné úlomky kamenicky neopracovaného pískovce a fragmenty keramické krytiny prejzů, ojediněle i s částmi malty. Vznik násypu (resp. zkoumané terénní situace) předpokládáme v blíže neurčitelném období před výstavbou stávajícího zámku, možná až v souvislosti s přípravnými pracemi ve spojitosti s výstavbou barokní biskupské rezidence ve druhé polovině 17. století. Zkoumaná partie jihozápadního zámeckého křídla byla tedy patrně založena do 94 Horní partie obou základů byly po odkrytí částečně poškozeny necitlivými průrazy. V souvislosti s výkopy v interiéru byla v odpovídající partii exteriéru před dvorní zdí jihozápadního křídla vyhloubena šachta hloubky cca 80 cm a velikosti asi 100 x 80 cm. Prohlídka výkopu, složeného ze zásypových vrstev, nepřinesla krom zjištění pozůstatků starší dlažby nádvoří žádné podstatné informace. 27